https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/lucni-sady-patri-k-nejbohatsim-biotopum-stredni-evropy.v-cesku-ale-zatim-nijak-komplexne-chraneny-nejsou-rika-lenka-dubova
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Luční sady patří k nejbohatším biotopům střední Evropy. V Česku ale zatím nijak komplexně chráněny nejsou, říká Lenka Dubová

3.6.2025 05:59 | PRAHA (Ekolist.cz)
Sad v Zubrnicích.
Sad v Zubrnicích.
Zdroj | OKliBio
Poskytují útočiště mnoha druhům rostlin i živočichů a zároveň zachovávají staré ovocné odrůdy s cennými genetickými informacemi. Význam lučních sadů a starých ovocných alejí je i kulturně-historický. Na ochranu a obnovu těchto tradičních krajinných prvků v česko-německém pohraničí se nyní zaměřuje společný projekt Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a partnerů z Česka i Saska. Význam těchto míst pro biodiverzitu a potřebnou péči o ně popisuje Lenka Dubová, která na univerzitě projekt odborně řídí.
 

Jak popsat „luční sad“ někomu, kdo toto spojení zatím neslyšel?

Luční sady, v německém prostředí známé jako Streuobstwiesen, jsou tradiční formou extenzivního ovocného hospodaření. Vysokokmenné ovocné stromy v nich rostou v rozptýleně a jsou součástí lučního porostu. Ten může být využíván pro pastvu nebo kosení. Luční sady tak představují jeden z příkladů agrolesnictví.

Luční sady jsou také typické tím, že v nich bylo vysazováno mnoho různých druhů i odrůd ovocných stromů. To dříve mělo své praktické důvody – aby se období sklizně v čase rozložilo a zároveň aby úroda mohla být konzumována postupně až do příští sklizně.

Některé druhy ovoce při vhodném skladování vydržely až do příštího podzimu. Dodnes jsou proto luční sady cenné zejména díky biologické a genetické rozmanitosti.

Jaký je význam lučních sadů pro krajinu a biodiverzitu?

Luční sady poskytují útočiště mnoha druhům rostlin a živočichů, včetně ohrožených druhů.

Typický je pro ně druhově bohatý podrost a různé drobné struktury, jako je mrtvé dřevo a dutiny ve stromech. Představují tak cenná stanoviště pro mnoho druhů rostlin, hmyzu a dalších živočichů, které by v okolní intenzivně obhospodařované krajině těžko přežily.

Navíc přispívají k ochraně půdy před erozí a podporují zadržování vody v krajině.

Podle německé organizace zaměřené na ochranu přírody s důrazem na ochranu ptáků a jejich biotopů (LBV, Landesbund für Vogelschutz in Bayern e.V., volně přeloženo jako Spolkový svaz na ochranu ptáků v Bavorsku) patří luční sady k nejbohatším biotopům střední Evropy, poskytujícím domov mnoha vzácným druhům.

V Sasku a celém Německu jsou proto luční sady zákonem chráněny jako významné biotopy. V Česku zatím nijak komplexně chráněny nejsou.

Jablka ze sadu v Sasku.
Jablka ze sadu v Sasku.
Zdroj | OKliBio

Mají i kulturní a historický význam?

Luční sady pomáhají vytvářet mozaikovitou krajinu, která je významná nejen z ekologického hlediska, ale také pro svou estetickou a kulturní hodnotu. Luční sady, stejně jako ovocné aleje, jsou často výsledkem dlouhodobého hospodaření a jsou tak součástí kulturního dědictví.

Tradiční ovocnářství v lučních sadech sahá až do středověku. Ovoce z těchto sadů bylo historicky důležitou obchodní komoditou mezi Čechami a Saskem.

Důležitým přínosem je i jejich genetická hodnota. Staré odrůdy ovoce v těchto sadech nesou cenné genetické informace, které umožňují adaptaci na klimatické změny a nabízí pestrost chuťových i technologických vlastností ovoce.

Jak staré jsou luční sady a aleje, o které v projektu pečujete?

Zejména v podhůří hor byly luční sady a ovocné aleje typickým prvkem krajiny po celá staletí.

V Čechách byly dříve tyto oblasti osídleny především německy mluvícím obyvatelstvem. Po jejich odsunu po druhé světové válce, ale také kvůli změně způsobu zemědělského hospodaření v druhé polovině 20. století, velká část těchto cenných biotopů zanikla.

I přesto však máme v projektu několik lučních sadů a ovocných alejí, které byly vysazeny ještě před druhou světovou válkou. Nejstarší stromy byly vysazeny cca v roce 1925.

Zároveň jsou do projektu zařazeny i lokality, kde jsou v rámci snahy o obnovu těchto biotopů vysokokmenné ovocné stromy vysazovány až v posledních několika desítkách let.

Existuje rozdíl mezi stavem lučních sadů a alejí na české a německé straně hranice?

Zatímco na české straně došlo k přerušení a ztrátě mnohých znalostí, na německé straně v Sasku zůstala tradice extenzivního ovocnářství i kontinuita péče o luční sady do značné míry zachována i po druhé světové válce.

V současnosti na obou stranách hranice vznikají iniciativy a projekty zaměřené na obnovu a ochranu těchto cenných krajinných prvků.

Jedním z takových projektů je i náš česko-saský projekt OKliBio, který se věnuje podpoře a ochraně extenzivních ovocných výsadeb, lučních sadů a alejí. Jeho cílem je nejen podpořit udržitelné pěstování starých odrůd ovoce, ale i zvýšit povědomí veřejnosti o ekologické a kulturní hodnotě těchto krajinných prvků.

Zimní sad v Sasku.
Zimní sad v Sasku.
Zdroj | OKliBio

Jakou péči tyto sady a aleje potřebují?

Péče o luční sady a ovocné aleje vyžaduje pravidelný řez, který pomáhá udržet stromy zdravé a podporuje jejich dlouhověkost. U nových dosadeb je kromě zapěstování koruny velmi důležitá povýsadbová péče, a to zejména dostatečná a pravidelná zálivka po dobu pěti i více let po výsadbě. Ve volné krajině se nesmí opomenout ani správné kotvení stromu a dostatečná ochrana proti volně se pohybující zvěři, které ovocné stromy také chutnají.

Kromě toho je vhodné ponechat v sadu mrtvé dřevo, které poskytuje útočiště pro různé druhy hmyzu, ptáků a savců. Tato praktika zlepšuje i kvalitu půdy, podporuje rozklad organických látek a přispívá k celkové stabilitě ekosystému.

Význam má také správné sekání trávy. Nemělo by být příliš časté a zároveň by se mělo provádět po etapách (tzv. mozaikovité sečení), aby měli živočichové obývající bylinné patro stále dostatek vhodných podmínek pro svůj život.

Ohrožují sady a aleje v této oblasti také invazivní druhy?

Mezi běžné invazivní druhy ohrožující luční sady patří například bolševník, jehož šíření je třeba potlačovat, pokud se objeví.

Při správném managementu, zahrnujícím pravidelné sečení alespoň jednou ročně, však výskyt invazivních druhů výrazně klesá. Největší riziko představují zanedbané plochy, kde nedostatek péče vytváří vhodné podmínky pro jejich šíření.

Kromě bolševníku se na těchto plochách mohou vyskytovat také nepůvodní druhy dřevin, jako je pajasan žláznatý a trnovník akát. Tyto druhy mohou výrazně narušovat ekosystém, a proto je nezbytné jejich odstranění.

V případě obnovy lučních sadů je nutné před samotnou výsadbou odstranit i pokryvné křoviny, jako růži šípkovou, černý bez nebo trnku obecnou.

Jaké konkrétní staré ovocné odrůdy na území česko-saského pohraničí rostou a proč jsou z hlediska genetické informace tak cenné?

Jsou to lokální odrůdy jablek, hrušek a třešní, ale i dnes již netradičního ovoce jako je mišpule, jeřáb oskeruše, kdouloň nebo dřín. Jsou geneticky přizpůsobené místním podmínkám. Nesou jedinečné vlastnosti pro odolnost vůči chorobám i pestrost chuťových profilů.

V některých lokalitách se můžeme konkrétně setkat například s jabloněmi odrůd Car Alexander či Parména zlatá zimní. Mezi nalezené patří i stará německá odrůda Welschisner, známá svou výjimečnou trvanlivostí – při správném skladování vydrží až do další sklizně.

Na české straně česko-saského pohraničí rostou i staré odrůdy, které nejsou do dneška určené. Ti, kteří je vysazovali, museli na konci 40. let odejít do Německa, a o těchto výsadbách se nedochovaly žádné záznamy. Jedním s cílů projektu OKliBio je ve spolupráci s německými pomology určit některé tyto druhy.

Vysazování a ochrany nových stromků v Hlupicích.
Vysazování a ochrany nových stromků v Hlupicích.
Zdroj | OKliBio

Výsledkem projektu má být i dvojjazyčná znalostní databáze s informacemi o starých ovocných odrůdách a lokalitách jejich výskytu. Co všechno v plánované databázi zájemci najdou?

V rámci česko-saského projektu OKliBio budou nově doplněny dvě klíčové databáze, které poslouží jako nástroje pro ochranu a obnovu lučních sadů a ovocných alejí v pohraničním regionu.

První databáze se zaměří na staré ovocné odrůdy (Archiv starých odrůd), přičemž bude obsahovat podrobné informace o jejich vlastnostech, využití a výskytu.

Druhá databáze bude mapovat genofondové plochy (Česko-saská výběrová databáze genofondových ploch), tedy konkrétní lokality s výskytem těchto odrůd, a bude prezentována formou mapové aplikace.

Obě databáze budou přeloženy do německého jazyka a naplněny daty z obou stran hranice, čímž se zpřístupní informace dosud dostupné pouze v národních kontextech.

Zveřejnění těchto informací usnadní sdílení znalostí mezi odborníky i veřejností, ale také může podpořit ekologický turismus a zvýšit povědomí o významu těchto krajinných prvků.


reklama

 
Další informace |

Na projektu OKliBio: Ovocná krajina pro klimatickou změnu a biodiverzitu, který je spolufinancovaný Evropskou unií z programu Interreg Česko-Sasko, se podílí výzkumníci z UJEP a Liebnitzova Institutu v Drážďanech (IÖR) a odborníci z Českého svazu ochránců přírody a Landschaftpflegeverband Sächsische Schweiz-Osterzgebirge (Sdružení pro ochranu krajiny Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory) ze Saska.

foto - Vítková Zdeňka
Zdeňka Vítková
Autorka je šéfredaktorkou serveru Ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

3.6.2025 14:30
Možná je dobře, že nejsou "chráněné". To by si pak mohlo zvrhnout do bezzásahu a to by byl konec sadu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.6.2025 15:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
Bezzásah asi nie, ale často sú aj ochranárske rady a požiadavky jednak obmedujúce a jednak nevychádzajú z reality a praxe.
Sám som to zažil doporučenia na údržbu lokality s Iris graminea kosiť plochu iba raz za 3 roky. Určite si viete predstaviť, ako bude plocha po 20 rokoch zriedkavého kosenia vyzerať.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.6.2025 15:49 Reaguje na Vladimir Mertan
Mně u těcho "rad" vadí, že hmyzáka najdou na udržované ploše, ale "doporučí"=nařídí Vámi popisovaný management. Kdyby to omezili na cca 10-20% plochy, dá se na to dívat s pochopením...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.6.2025 18:03 Reaguje na Vladimir Mertan
No kosatce je dobře občas decentně přepást koňmi. Jinak trsy kosatců by se měly sekat většinou až na podzim, tedy jako dříve mokrá louka s ostřicí na zimu na stelivo.
Odpovědět
JH

Jan Horník

4.6.2025 11:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Do "bezzásahu" se zde v posledních cca 80 letech zvrtlo spousta sadů a byl to jejich konec, přesně jak říkáte.
Nebyly chráněné, příčina zániku byla někde jinde.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

3.6.2025 16:14
Pár takových "lučních sadů" opečováváme. V jednom stále rostou stromy vysazené v roce 1948. Pravidelně mozaikovitě kosíme, o stromy pečujeme tak abychom jim nezkracovali život a omezovali šíření chorob. Plody se moštují, suší, pálí se pálenka, krmí se zvířectvo. Nejlepší podpora takových sadů je snížení daní a úřední buzerace pro obecní pálenice, moštárny, sušárny, mikrochovy ovcí, králíků, zjednodušení prodeje ovoce ze dvora a na lokálních trzích a v neposlední řadě omezování populace vlků v kraji aby se ty ovce dalo v mikrohospodářstvích udržet... Všechno tohle se za posledních řekněme 25-30 let pro extenzivní zatravněné sady s vysokokmeny vyvíjelo spíš nepříznivě. Takže teď to budeme dotovat v rámci projektů? Nebylo by lepší zmírnit podmínky pro mikrohospodářství (= chov koz, ovcí a králíků aby se to seno nemuselo kompostovat). Usnadnit prodej ovoce ze dvora navýšením spodního limitu u daně z příjmu fyzických osob. Usnadnit prodej jednoduchých produktů jako jsou třeba křížaly nevyžadováním potravinářských, hygienických, živnostenských regulací pro mikropodniky nebo příležitostné mikrovýrobce... prostě se zamyslet proč chceme podporovat a dotovat něco co dekády cíleně zabíjíme.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.6.2025 17:53 Reaguje na Dalibor Motl
1* !
Odpovědět
JV

Jaroslav Vrabec

3.6.2025 18:11 Reaguje na Dalibor Motl
To není reálné, chov zvířectva bude spíše komplikovanější. Různí pošahanci budou lobovat za kamery i u malých chovů, pokud se jim to nepodaří prosadit, tak se k těm lidem vloupají.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.6.2025 02:04 Reaguje na Dalibor Motl
Jakou úřední buzeraci pro mikrochovy králíků máte na mysli?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.6.2025 08:00 Reaguje na Majka Kletečková
Mám na mysli například kauzy "nadměrného obtěžování chovem" ve vesnických satelitech, vyhlášky o nakládání s "odpadem" (= kompostem a hnojem třeba s těch králíkáren. Omezování a zákazy burz domácího zvířectva pod záminkou ptačí chřipky a tak podobně
Odpovědět
LV

Lukáš Vítek

4.6.2025 10:08 Reaguje na Dalibor Motl
To jsou kraviny, co píšete, vybíráte marginální případy, to když narazíte na joudu, jinak popisujete rádoby problémy, které nejsou. Jestli chcete králíky, tak je prostě dělat můžete, ovce taky. Prodejte to sousedům nebo přes inzerát. Pokud to obec npař. v satelitech v limitech ÚP vylučuje (chov hospodářských zvířat), tak je to rozhodnutí obce. Zase jeden, co vymýšlí, jak ho stát šikanuje, aby ostatní taky přinasral.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.6.2025 11:17 Reaguje na Lukáš Vítek
Mě konkrétně stát s králíky ani ovcemi nešikanuje. Ovce rodiče zrušili a já je nechovám. Chovy ovcí zrušilo i mnoho sousedů. Nechce se jim krmit vlka, otravovat se s povinnou registrací, trvalým označováním každé jedné ovce do 72 hodin, hlásit ústřední evidenci údaje o narození, úhynu, ztrátě a přemístění zvířat... Chápu, že Vám to přijde jako "kraviny". Protože "kraviny" to prostě jsou. Když je "kravin" moc tak to tihle lidé zabalí. Trávou ze sadu teď mulčujeme stromy a krmíme pár králíků. Mechanizovaně sušit a balíkovat seno v sadech je komplikovanější a zájem místních profi-zemědělců je jen v letech, kdy je sena nedostatek. Pokud to rodiče nebudou zvládat tak může být ve hře i zalesnění pozemku. Přijde mi to lepší než to prodat zemědělské společnosti, která by tam pěstovala hybridní šlechtěné trávy na píci nebo řepku. Na strmých svazích je to zalesnění jediná alternativa.
Děje se to min. posledních 20 let i všude v mém okolí. Přeji Vám hezký den.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

4.6.2025 15:21 Reaguje na Dalibor Motl
ono to není ani o té evidenci, kterou zvládne nakonec každý, ale spíš o tom, že doba je prostě jinde a lidi chtějí spíš grilovat a bavit se než sekat trávu králíkům. A to sušení sena, holt je dneska jednodušší kupit pár kotoučů sena než sušit seno po práci nebo o dovolené
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.6.2025 20:46 Reaguje na Michal Krátký
Z lenosti nikdy nic pozitivního nevzejde. Tady jste na Ekolistu, o grilování se dozvíte ve vychytávkách Ládi Hrušky. Lidé ještě králíky chovají, pro krajinu je prospěšnější využívat místní zdroje krmiva. Nicneděláním se diverzita nepodpoří. Sečení nahrazuje pastvu, králíkovi stačí ke spokojenosti a plnému zdraví bezpečí v malém kotci.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.6.2025 00:07 Reaguje na Dalibor Motl
Děkuji za upřesnění. Mám jinou zkušenost - dosud jsem se s žádnou úřední buzerací pro náš dlouholetý malý chov králíků nesetkala. A to máme králíkárny jak na chalupě v malé obci, tak na zahrádce u baráku přímo v krajském městě. Pro králičí hnůj si chodí zahrádkáři z širokého okolí, ani to nepředstavuje problém. Spíš si myslím, že dnes se lidem takový malý chov králíků časově a finančně nevyplácí, takže se mu věnují jen srdcaři. Jeden ze sousedů chov králíků vzdal kvůli tomu, že mu jeho zvířata v zahrádkářské kolonii mizela kvůli dvounohým zlodějům a nebyl schopen či ochoten je lépe zabezpečit před touto škodnou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.6.2025 04:27 Reaguje na Majka Kletečková
Známého soused (na vsi) stavěl/přistavoval a potřeboval od něho souhlas se stavbou. Bez problémů mu ho dal. Zatímco od něj se mu dostalo nekonečné úřední šikany (měření hlučnosti), když si pořídil chov papoušků (v noci byl klid, takže vyspat se všichni mohli). Jinak nikdo v okolí si na hluk nestěžoval, jen ten jediný soused, kterému kdysi vyhověl s větší dostavbou. Všechno je to o lidech, většina je normální, ale natrefíte na blbce, který vám nedá nikdy pokoj. Přitom na zahradě byli minimálně, většinou byli zalezlí doma.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.6.2025 17:31
39.7807686N, 3.5502864W
39.8208217N, 3.6144664W

Děkuji za článek o lučních sadech, využiji toho k agitaci, neb se "nám" (v Evropě) rozšířil takový nešvar - a to strojově (těžká) mechanizační údržba sadů. Největší producent oliv tak patří i mezi největší producenty zjevného tepla z odkryté půdy.

Silně bych protestoval, kdyby se něco podobného mělo rozjet (za dotace) u nás. Luční porost chytá rosu, z čehož čerpají i stromy, půda se tak nepřehřívá a je navíc chráněna před erozí. Dosti dobře nechápu, jak to tamní ekologové mohou nevidět a tolerovat. Je to nejen plýtvání PHM, ale i výroba tepla, které roztáčí klimatickou změnu.

Na snímcích je vidět, že "postaru", tj zaloučené, jsou jen zlomečky sadů, zatímco zahliněných je většina (patrno i v dokumentech). Chraňmne proto zaloučené sady, jsou cenné nejen posledními vysokokmeny, ale i stále vzácnějším travním pokryvem.
Odpovědět
MS

Martin Sedlak

3.6.2025 21:54
pekny clanek, ted to jeste vysvetlit AOPK a MŽP. Tyto instituce si totiz mysli, ze takova vysadba skodi prirode tim, ze ze stromu pada listi a to by mohlo mit vliv na ten travni porost pod tim. Z toho duvodu nesouhlasi v Natura 2000 s vysadbou stromu na T1.1. Mimo Naturu 2000 uz si mysli, ze stromy opadem listi skodit nemohou a proto se tam sazet mohou. Ano, tento nesmysl mam od nich pisemne a odmitaji jakoukoliv diskuzi.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.6.2025 07:45 Reaguje na Martin Sedlak
Můžete objasnit čeho se týká cílový druh ochrana?
Odpovědět
JH

Jan Horník

4.6.2025 13:12 Reaguje na Martin Sedlak
To mi přijde dosti zvláštní. Můžete přiblížit, o co konkrétně šlo.
Odpovědět
LV

Lukáš Vítek

4.6.2025 10:30
Tyto řídké sady jsou opravdu klenotem v krajině a moc jich není (aspoň tedy oblast jih Středních čech). Stejně jako staré zahrady s krásnými starými stromy, které obvykle majitel vykácí, protože jablka jsou vysoko nebo už plodí málo nebo jsou tečkovaná ...., pak přijde výsadba čtvrtkmenů od Starkla, nákup traktůrku a to by bylo, aby ta zahrada neprokoukla a nebyla pěkná ... To je pak smutný, ten cit pro ty starý záhumenky a sady má málokdo. Na druhou stranu je to práce, vysoká tráva se seká blbě, seno dneska už málokdo potřebuje, zemědělec pokud tam nevjede obrovskou obludou, tak nad tím ohrne nos. Takže kosa nebo malá technika a to už jsou další investice, práce... Taková je doba, pohodová, člověk si jablka, králíka koupí, seno dělat nepotřebuje a má čas koukat na telku. Tyto i jiné krajinné prvky lze dnes asi udržet nebo zakládat skrze spolky, zemědělce srdcaře a finančně k tomu přispět.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

4.6.2025 15:23 Reaguje na Lukáš Vítek
občas se dá ve středních Čechách nějaké staré záhumenkové sady vidět (Sedlčansko, Sedlecko) a je to taková exotika, že si člověk přijde jak na Bálkáně.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

4.6.2025 11:46
Až stát zruší spotřební daň na pěstitelské pálení budou se zakládat i nové sady. Jinak stromy postupně uschnou a nové nikdo nebude sázet a hlavně ošetřovat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist