V soutěži Adapterra Awards 2025 uspěla opatření provedená v souladu s přírodou. V lesích u Velké Bíteše i na řece Svratce

V letošním ročníku ekologické soutěže Adapterra Awards vynikly podle pořadatelů z Nadace Partnerství projekty realizované v souladu s přírodou. Jejich společným jmenovatelem je respekt k místu, důvěra v přírodní procesy. Odborná porota ocenila protipovodňová opatření, lesní hospodaření i stavby od Velkobítešska přes Židlochovice až po Nový Jičín. Všechny nominované projekty do soutěže pomáhají české krajině i městům lépe čelit dopadům klimatické změny. Ve třech hlavních kategoriích - Krajina, Budovy a Sídla - porotu oslovil dlouhodobý projekt 20 let ozdravování lesa a krajiny Velkobítešska, sídlo firmy Zahradní Architektura Kurz a povodňový park v Židlochovicích.

Lesy u Velké Bíteše

Už dvě desetiletí nadšenci v čele s lesníkem Jiřím Nohelem postupně obnovují pestrou mozaiku lesa a zemědělské krajiny na Velkobítešsku. Zdejší lesy se díky dřívějšímu citlivému hospodaření a podpoře listnatých dřevin velmi dobře vyrovnaly i s nedávnou kůrovcovou kalamitou.

Na Jiřího Nohela mělo vliv cestování a poznávání pralesů v Česku i na Slovensku, uvedl v rozhovoru s vítězi Adapterra Awards 2025. Současná praxe lesního hospodářství je podle jeho slov vzdálená od toho, čím skutečně les je, od jeho celistvosti a fungování jako uzavřený kruh.

Už od roku 2003 začali v lesích kolem Velké Bíteše s přestavbou smrkových lesů na lesy smíšené. Vysazovali v nich duby zimní, javor klen a jedle. „Spolu s tím jsme až obsedantně ochraňovali břízu. Nesměla se z lesa vyříznout jediná bříza,“ uvádí Jiří Nohel. V té době se ještě stále na břízu pohlíželo jako na plevel. Podle Jiřího Nohela to byl ale nejlepší počin, který mohli udělat.

„Ve chvíli, kdy přišel celoplošný rozpad, tak příroda okamžitě začala chrlit miliony semen do okolí a celou zemi toho usychajícího lesa obsadila přípravnými dřevinami,“ pokračuje Jiří Nohel.

Po kalamitě vytěžili jen část dřeva. Na místě ponechali stávající jedle, modříny, borovice a malé skupiny dubů. A před těmito skupinami nechali stát jako ochranu před ničivým větrem také skupiny tlejících smrků.

Ponechání mrtvého dřeva v lese k zetlení podle Jiřího Nohela přispělo k tomu, že se kolem stojících stromů tolik nerozšířila buřeň. Do těchto těžko prostupných míst nevstupuje ani zvěř a začíná zde přirozeně vznikat smíšený les. Na 120 hektarech nebylo třeba lesní pozemky vůbec zalesňovat, což znamená i nemalou finanční úsporu.

„První věc je změna myšlení,“ odpovídá Jiří Nohel na otázku, co by doporučil ostatním, kteří uvažují o změně hospodaření v lesích. „Co se technických věcí týká, všem bych doporučil, aby okamžitě, od tohoto dne, začali ochraňovat v lese přípravné dřeviny. Břízu, jeřáb, osiku, třešeň.“

„Ve chvíli, kdy se k vám dostaví celoplošný rozpad smrkových lesů to bude přesně to, na čem budete moci stavět, od čeho se budete moct odrazit a co bude to, co vás ekonomicky nezatlačí ke zdi,“ uvedl ve zmiňovaném rozhovoru s vedoucím týmu Adapterra Awards Martinem Anderem, dostupném na kanálu YouTube.

Protipovodňová opatření na Svratce u Herálce

V letošní speciální kategorii Opatření proti povodním si ocenění odnesl projekt Navrácení Svratky do historického koryta.

Za projektem stojí Povodí Moravy a projektový manažer David Veselý, který se podílel i na dřívějších úspěšných realizacích nominovaných do soutěže Adapterra Awards, například obnově slepých ramen řeky Dyje. Letos uspěl s projektem přírodě blízkého protipovodňového opatření na Svratce poblíž Herálce na Vysočině.

Princip přírodě blízkých protipovodňových opatření je podle Davida Veselého v tom snažit se nejen chránit sídla před povodní, ale dbát i na to, aby tato ochrana nenarušila rovnováhu v krajině. „To znamená, že někde uberete zátopové území – ochráníte obec – tak ho někde jinde musíte nahradit,“ říká. Území na jih od města Svratka tak bylo logicky v hledáčku řešení, kde zastavit povodeň.

„My jsme v podstatě nic nenavrhovali, okopírovali jsme stav, který tam byl před rokem 1970. Se vším všudy,“ uvádí. „Nikde jsme nepochybovali o tom, že ta řeka to udělala správně, i když se to občas z naší původní zkušenosti zdálo až příliš.“ Umožnila jim to i skutečnost, že pozemky celého původního koryta zůstaly ve vlastnictví správce.

„Máme tam meandr, který se skutečně otáčí o 180°, dělá skutečně úplnou zpětnou kličku, kterou by projektant asi dobrovolně nenavrhl, protože by měl obavy, že to ta řeka neustojí,“ uvádí David Veselý. Ale podle jeho slov se ukázalo, že řeka ví, co dělá.

Koryto se v současnosti morfologicky dotváří, modeluje břehy, ale zásadním způsobem se nepohybuje. Obavy, že „zdivočí“, začne dělat neočekávané věci, se nenaplnila.

Porota udělila v této kategorii také dvě zvláštní uznání. A to Parku Zdeňka Kopala v Litomyšli, který citlivě kombinuje městskou zeleň s protipovodňovou funkcí, a projektu Povodní prověřená obnova Bečvy, který ukazuje, že i po katastrofě lze krajinu obnovit lépe, než byl původní stav.

Také Povodňový park v Židlochovicích, který zvítězil v kategorii Sídla, využívá fungování přírody ve svůj prospěch. Místo klasických protipovodňových bariér vytvořilo město otevřený park, který v případě potřeby bezpečně pojme množství vody. Za běžné situace zároveň slouží lidem jako rekreační prostor. Povodňový park už prošel i zatěžkávací zkouškou při povodních loni v září, kdy přispěl k ochraně města před velkou vodou.

Civilizace

V kategorii Budovy uspěla dřevostavba, ve které nově sídlí firma Zahradní Architektura Kurz. Budova propojuje pracovní zázemí se zelení a přirozeným mikroklimatem.

O ceně sympatie rozhodla svým hlasováním veřejnost. Získal ji projekt Revitalizace areálu bývalého letního kina v Novém Jičíně, který proměnil chátrající prostor v přírodní amfiteátr.

Pasivní administrativní dřevostavba BudexHUB si odnesla cenu odpovědné energetiky za provázanost energetické soběstačnosti s adaptačními principy. Stavba využívá dřevo, tepelná čerpadla i efektivní hospodaření s vodou.

Zvláštní uznání poroty patří projektům s širokým společenským dopadem - Restart pro mokřad u Maříže, který navrací přírodní procesy do krajiny bývalé železné opony, a Revitalizaci parku na Moravském náměstí v Brně.

Soutěž Adapterra Awards oceňuje od roku 2019 nejlepší příklady adaptačních opatření na změnu klimatu ve městě i v krajině. Zaměřuje se na projekty předcházející suchu, přehřívání měst, důsledkům přívalových srážek i erozi půdy. Do letošního ročníku se přihlásilo 57 projektů, do finále postoupilo 18 z nich.

---

reklama

---