S odstraňováním invazních rostlin mohou v budoucnu pomáhat drony a roboti. Metodu testují v milovické rezervaci

Odstraňování nežádoucích druhů rostlin z chráněných lokalit by mohlo být v budoucnu rychlejší a levnější. Nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí dronu a robota s umělou inteligencí má za sebou první měsíce testování v rezervaci velkých kopytníků na Nymbursku. Jak bude nová technologie na odstraňování invazních rostlin fungovat? Lokalitu nejprve systematicky prozkoumá dron vybavený speciální aplikací na rozpoznávání rostlin. Když zaměří vybrané druhy invazních rostlin, vyšle na místo pozemního robota, který rostliny pokosí.

V rezervaci velkých kopytníků u středočeských Milovic konkrétně testují zasahování proti lupině mnoholisté, zlatobýlu (celíku) kanadskému a javoru jasanolistému.

„Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ popisuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která projekt iniciovala.

Umělá inteligence se učí rozpoznávat také trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezervaci, ale rostou v jejím okolí.

„Rozšíření technologie na další druhy je jednoznačně naším cílem. Pokud bude fungovat u několik vybraných druhů rostlin, stačí pak už jen doplňovat databázi nežádoucích invazních rostlin o další druhy. Postupně by měla být schopná zvládnout rozpoznat všechny hlavní invazní druhy, které se v české přírodě šíří,“ pokračuje Dalibor Dostál.

V milovické rezervaci se podle jeho slov zatím i díky pravidelným zásahům invazní druhy rostlin nevyskytují v příliš velkém rozsahu. Čím je však typická, je právě výskyt nejčastějších invazních druhů v české přírodě.

„V okrajových lokalitách České republiky je situace často výrazně horší. Letos jsem projížděl Chráněnou krajinnou oblast Český les a pohled na fialové kopce zarostlé lupinou byl velmi smutný. Podobně v posttěžebních oblastech na Ostravsku nebo Ústecku na některých územích invazní druhy dominují,“ říká ze své zkušenosti.

Nová metoda má podle jeho slov primárně sloužit při péči o rozsáhlé přírodně cenné lokality, především národní parky nebo chráněné krajinné oblasti.

V současné době se testuje snímkování lokalit ve vysokém rozlišení a rozpoznávání nepůvodních druhů na pořízených záběrech. „Od května do října pečlivě popisujeme dronové fotografie. Jen letos jsme zpracovali 1306 snímků s více než 20 000 rostlinami,“ vysvětluje Ondřej Vild, produktový manažer společnosti Kindwise specializující se na analýzu obrazu pomocí strojového učení.

Velkou výzvou je pro vývojáře nižší rozlišení snímků z dronu oproti fotografiím z mobilních telefonů, se kterými běžně pracují. „Dron totiž snímá z výšky kolem deseti metrů, což klade vyšší nároky na rozpoznávání drobných bylin,“ vysvětluje Ondřej Vild. Kromě invazních druhů se aplikace učí rozpoznávat i chráněné rostliny, například hořec křížatý nebo bílojetel německý. To proto, aby je robot během prací nepoškodil.

Záběry pro testování technologie vznikají navíc v rychlosti deset metrů za sekundu a kvalitu záběrů ovlivňuje také síla větru. „Komplikaci pro pořizování záběrů představuje pohybující se tráva, která značně ztěžuje ostření dronu,“ popisuje výzvy projektu Michal Čipera ze společnosti Gepoint, která lokality pomocí dronů mapuje.

Vývojem pozemního robota, který zvládne pracovat i v obtížném terénu, se zabývají odborníci z České zemědělské univerzity.

Do budoucna se plánuje i testování laserového či elektrického ničení rostlin. „Tyto metody by měly vyřešit velké obtíže, které se objevují při snaze o mechanické odstranění invazních rostlin. Často jsou velmi životaschopné, takže stačí, pokud po jejich vyrytí zůstane v půdě kousek odlomeného kořenu, a rostlina začne znovu růst,“ uvádí Dalibor Dostál.

Laser nebo elektrický výboj využívají toho, že rostlina obsahuje hodně vody, která je vodivá. „Výboj tak pronikne až ke konci kořínků, spálí je a rostlina již nezačne znovu růst,“ popisuje Dalibor Dostál.

Inspirací pro projekt mu byla práce Martina Sasky, experta na drony z ČVUT. „Jako novinář jsem psal články o tom, jak jeho tým vyvíjí a testuje drony spolupracující s roboty pro extrémní podmínky, jako jsou doly a podobně. Napadlo mě, že právě spolupráce dronů a robotů by mohla výrazně pomoci i v ochraně přírody.“

Drony se podle něj k monitoringu invazních druhů používají už u řady projektů v Česku i v zahraničí, ale právě jejich spolupráce s pozemními roboty je stále poměrně unikátní.

Garantem projektu je Ministerstvo životního prostředí, finančně ho podpořila Technologická agentura České republiky.

---

reklama

---