Nikdo nezná krajinu lépe než místní. Klima-adaptační diagnostika pomáhá posílit odolnost krajiny na Jesenicku

Lépe porozumět zranitelnosti krajiny v měnících se klimatických podmínkách a navrhnout taková opatření, která jí umožní zvládnout i extrémy počasí. Takové jsou cíle projektu, který zahájil Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK) na jaře roku 2025. Zapojené obce v povodí říček Bělé a Vidnávky na Jesenicku díky němu získají podrobný rozbor krajiny ve svém okolí a návrhy konkrétních opatření, které mají posílit její odolnost a zvýšit v ní retenci vody. Důležitou součástí projektu je spolupráce s místními obyvateli. „Místní znalost je klíčová – nikdo nezná krajinu lépe než ti, kdo v ní žijí,“ uvádí autoři projektu. Do projektu se zapojily obce Bělá pod Pradědem, Jeseník, Česká Ves, Písečná, Mikulovice a Vápenná na Jesenicku. Zdejší krajina je velmi členitá. Obě říčky, Bělá a Vidnávka, mají charakter tzv. horských bystřin – jsou krátké, prudké a velmi citlivé na srážky. Ty tu rychle stékají po strmých svazích a voda se nestačí vsakovat do půdy. To vše zvyšuje riziko záplav.

Klima-adaptační diagnostika pomáhá nejen obcím lépe poznat okolní krajinu a pochopit, jak reaguje na přívalové srážky, sucho nebo jaká je její náchylnost k erozi. Kombinuje se v ní terénní průzkum, mapová data i znalost místních poměrů.

Cenné zkušenosti a poznatky o krajině sbírají odborníci také od místních obyvatel. Konkrétně v rámci tohoto projektu mohou lidé zakreslovat své poznatky během veřejných projednávání přímo do map nebo je zaznamenávat do vytvořené aplikace Vaše krajina on-line.

„Místní zadávali body především týkající se míst, kudy teče voda při přívalových deštích. Podmáčení, erozní rýhy a sesuvy půdy po silnějších deštích, škody v podobě utržení svahu na zahradách, popř. škody na nemovitostech,“ uvádí Daniela Smetanová, ředitelka NÚIK. „Pro nás jsou to všechno velice cenné informace, neboť terénní průzkum probíhá jen v určitý časový úsek a nezvládneme postihnout všechny projevy cesty vody při extrémech počasí,“ vysvětluje.

Na základě všech zjištění je pak možné navrhnout konkrétní opatření, která odpovídají skutečným potřebám daného místa a zlepší fungování krajiny tak, aby lépe odolávala dopadům klimatické změny. Opatření mají pomoci krajině lépe zadržovat vodu, zpomalit její odtok, zmírnit dopady záplav nebo podpořit zdraví půdy. Například prostřednictvím obnovy mokřadů, realizací malých poldrů a dalších krajinných prvků nebo i změnou v hospodaření na zemědělské půdě.

Na konci září 2025 vznikla Klima-adaptační diagnostika pro obec Písečná. Během veřejného projednání bylo pro mnohé překvapením, kolik vody a z jak rozsáhlého území se stahuje do intravilánu Písečné. Odborný tým prezentoval výstupy z digitálních modelů terénu, které ukazují, jaký dopad proto může mít na území i malý déšť.

V Písečné se rýsuje i možnost první realizace vzešlé z klima-adaptační diagnostiky. A to opatření ve svahu Pod Křemenáčem u přírodní památky Písečná – Mokřad, který vypracovali odborníci z ADAPTO.space.

Odborná platforma AQUAINOVA prezentovala během projednání také možná účinná opatření na přibližovacích linkách po těžbě dřeva v lesích. I tímto způsobem lze efektivně zpomalovat odtok vody z krajiny.

Výsledky diagnostiky a možnost návaznosti navržených opatření na již dokončené komplexní pozemkové úpravy v okolí obce byly konzultovány také se Státním pozemkovým úřadem v Jeseníku.

Výsledky klima-adaptační diagnostiky svého okolí znají už i ve Vápenné. Tady může připravovaná krajinná studie posloužit projektantům přímo jako podklad pro zpracování Komplexních pozemkových úprav.

V těchto dnech se dokončila diagnostika okolní krajiny také pro obce Mikulovice a Bělá pod Pradědem. Následovat bude zpracování studie pro obec Česká Ves. „Je skvělé sledovat, že většina starostů vidí v koncepčním přístupu ke krajině obrovský smysl. Jen je teď zapotřebí to vše správně uchopit a pustit se do realizací již konkrétních opatření, stejně tak jak se to daří v jiných obcích, kde působíme,“ uzavírá Daniela Smetanová.

Na projektu Klima-adaptační diagnostiky se podílí Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK), odborná firma ADAPTO.space a další odborníci v oblasti vodohospodářství, zástupci obcí a organizace Člověk v tísni.

---

reklama

---