Nikdo nezná krajinu lépe než místní. Klima-adaptační diagnostika pomáhá posílit odolnost krajiny na Jesenicku
Klima-adaptační diagnostika pomáhá nejen obcím lépe poznat okolní krajinu a pochopit, jak reaguje na přívalové srážky, sucho nebo jaká je její náchylnost k erozi. Kombinuje se v ní terénní průzkum, mapová data i znalost místních poměrů.
Cenné zkušenosti a poznatky o krajině sbírají odborníci také od místních obyvatel. Konkrétně v rámci tohoto projektu mohou lidé zakreslovat své poznatky během veřejných projednávání přímo do map nebo je zaznamenávat do vytvořené aplikace Vaše krajina on-line.
„Místní zadávali body především týkající se míst, kudy teče voda při přívalových deštích. Podmáčení, erozní rýhy a sesuvy půdy po silnějších deštích, škody v podobě utržení svahu na zahradách, popř. škody na nemovitostech,“ uvádí Daniela Smetanová, ředitelka NÚIK. „Pro nás jsou to všechno velice cenné informace, neboť terénní průzkum probíhá jen v určitý časový úsek a nezvládneme postihnout všechny projevy cesty vody při extrémech počasí,“ vysvětluje.
Na základě všech zjištění je pak možné navrhnout konkrétní opatření, která odpovídají skutečným potřebám daného místa a zlepší fungování krajiny tak, aby lépe odolávala dopadům klimatické změny. Opatření mají pomoci krajině lépe zadržovat vodu, zpomalit její odtok, zmírnit dopady záplav nebo podpořit zdraví půdy. Například prostřednictvím obnovy mokřadů, realizací malých poldrů a dalších krajinných prvků nebo i změnou v hospodaření na zemědělské půdě.
Na konci září 2025 vznikla Klima-adaptační diagnostika pro obec Písečná. Během veřejného projednání bylo pro mnohé překvapením, kolik vody a z jak rozsáhlého území se stahuje do intravilánu Písečné. Odborný tým prezentoval výstupy z digitálních modelů terénu, které ukazují, jaký dopad proto může mít na území i malý déšť.
V Písečné se rýsuje i možnost první realizace vzešlé z klima-adaptační diagnostiky. A to opatření ve svahu Pod Křemenáčem u přírodní památky Písečná – Mokřad, který vypracovali odborníci z ADAPTO.space.
Odborná platforma AQUAINOVA prezentovala během projednání také možná účinná opatření na přibližovacích linkách po těžbě dřeva v lesích. I tímto způsobem lze efektivně zpomalovat odtok vody z krajiny.
Výsledky diagnostiky a možnost návaznosti navržených opatření na již dokončené komplexní pozemkové úpravy v okolí obce byly konzultovány také se Státním pozemkovým úřadem v Jeseníku.
Výsledky klima-adaptační diagnostiky svého okolí znají už i ve Vápenné. Tady může připravovaná krajinná studie posloužit projektantům přímo jako podklad pro zpracování Komplexních pozemkových úprav.
V těchto dnech se dokončila diagnostika okolní krajiny také pro obce Mikulovice a Bělá pod Pradědem. Následovat bude zpracování studie pro obec Česká Ves. „Je skvělé sledovat, že většina starostů vidí v koncepčním přístupu ke krajině obrovský smysl. Jen je teď zapotřebí to vše správně uchopit a pustit se do realizací již konkrétních opatření, stejně tak jak se to daří v jiných obcích, kde působíme,“ uzavírá Daniela Smetanová.
Na projektu Klima-adaptační diagnostiky se podílí Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK), odborná firma ADAPTO.space a další odborníci v oblasti vodohospodářství, zástupci obcí a organizace Člověk v tísni.
reklama
Dále čtěte |
Německu se podle studie podařilo splnit klimatický cíl pro loňský rok, ale ztrácí tempo
Studie: Většina českých obcí nemá strategie pro adaptaci na změnu klimatu
Česká krajina v době klimatických změn: Jak ji připravit na sucho i přívalové deště?
Další články autora |
S odstraňováním invazních rostlin mohou v budoucnu pomáhat drony a roboti. Metodu testují v milovické rezervaci
Martin Nawrath: I v případě environmentálního žalu platí, že sdílená bolest je poloviční bolest
V soutěži Adapterra Awards 2025 uspěla opatření provedená v souladu s přírodou. V lesích u Velké Bíteše i na řece Svratce
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Jan Šimůnek
18.12.2025 10:32FRANTIŠEK PTÁČNÍK
19.12.2025 08:13 Reaguje na Jan ŠimůnekSlavomil Vinkler
19.12.2025 15:13 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKPetr
20.12.2025 14:10 Reaguje na Slavomil VinklerTo mají být ty vaše neustále vnucované ověřené tradičí metody hospodaření a péče o krajinu a přírodu?
Slavomil Vinkler
21.12.2025 19:37 Reaguje na PetrJaroslav Řezáč
18.12.2025 10:39Petr
20.12.2025 14:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr
20.12.2025 14:33 Reaguje na PetrPetr
20.12.2025 23:55 Reaguje na PetrPetr
21.12.2025 00:17 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
21.12.2025 19:29 Reaguje na PetrDalibor Motl
18.12.2025 11:07činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, péče o dítě do tří let věku v denním režimu, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona v oborech činnosti... zajímavé. "Klima-adaptační diagnostika" je pro mě taky nový termín. No, člověk se stále učí.
Slavomil Vinkler
19.12.2025 15:04 Reaguje na Dalibor MotlFRANTIŠEK PTÁČNÍK
19.12.2025 08:23Břetislav Machaček
19.12.2025 10:28pícninami a žitem. Obděláváním narušená půda plná hnoje a posklizňových
zbytků zasakovala vodu lépe, než zatravněná pole dvakrát ročně válcována
koly traktorů při kosení a mulčování. Půda je tak udusaná, že po loukách
teče voda dolů místo zasakování a připomíná mlatové cesty. Nicnedělání
je pohromou dnešní doby a plodí pohromy včetně povodní. Potoky a řeky
jsou nánosy zaneseny do úrovně okolí, leží v nich popadané stromy a pak
stačí větší liják a voda se rozlévá i tam, kde při údržbě polí a toků
nikdy nebyla a nebo v omezeném množství na které se obyvatelé uměli
nachystat. Dnes ty zatarasení toky nějakou dobu vodu pozdrží, ale když
ji uvolní, tak vlna smete vše níže po proudu. Naši předci využívali
naplaveniny z toků jako stavební materiál(písek, štěrk, kamení) a nebo
naplavenou půdu vraceli na políčka ( film Kráva ve kterém nosili tu
naplavenou půdu na terasovité pole v kopcích). A dnes? Opačný postup
s ponecháním naplavenin v toku a snižování průtočného profilu toku.
Pokud při vyčištěné řece byla povodeň pouze při katastrofálních deštích,
tak u té zanesené to lze čekat častěji i při obyčejné bouřce. To ví
každý vesničan, ale ví to ti, co prosazují nicnedělání?
Jan Šimůnek
19.12.2025 13:50Co se to děje? Ekologie s podporou EU. K čemu sú Čehunovi stromy? Všetko popíliť! Podobnost s oním citovaným čistě zákonitá: Socialismus jako socialismus.
Jan Šimůnek
19.12.2025 13:59Naprostý souhlas. Ochrana přírody a krajiny se pod taktovkou EU a na ni navázaných ekologických organizací zvrhla na v podstatě pravý opak.






