https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nikdo-nezna-krajinu-lepe-nez-mistni.klima-adaptacni-diagnostika-pomaha-posilit-odolnost-krajiny-na-jesenicku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nikdo nezná krajinu lépe než místní. Klima-adaptační diagnostika pomáhá posílit odolnost krajiny na Jesenicku

18.12.2025 05:31 | PRAHA (Ekolist.cz) | Zdeňka Vítková
Bělá pod Pradědem - terénní šetření, podzim 2025.
Bělá pod Pradědem - terénní šetření, podzim 2025.
Zdroj | NÚIK
Lépe porozumět zranitelnosti krajiny v měnících se klimatických podmínkách a navrhnout taková opatření, která jí umožní zvládnout i extrémy počasí. Takové jsou cíle projektu, který zahájil Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK) na jaře roku 2025. Zapojené obce v povodí říček Bělé a Vidnávky na Jesenicku díky němu získají podrobný rozbor krajiny ve svém okolí a návrhy konkrétních opatření, které mají posílit její odolnost a zvýšit v ní retenci vody. Důležitou součástí projektu je spolupráce s místními obyvateli. „Místní znalost je klíčová – nikdo nezná krajinu lépe než ti, kdo v ní žijí,“ uvádí autoři projektu.
 
Do projektu se zapojily obce Bělá pod Pradědem, Jeseník, Česká Ves, Písečná, Mikulovice a Vápenná na Jesenicku. Zdejší krajina je velmi členitá. Obě říčky, Bělá a Vidnávka, mají charakter tzv. horských bystřin – jsou krátké, prudké a velmi citlivé na srážky. Ty tu rychle stékají po strmých svazích a voda se nestačí vsakovat do půdy. To vše zvyšuje riziko záplav.

Klima-adaptační diagnostika pomáhá nejen obcím lépe poznat okolní krajinu a pochopit, jak reaguje na přívalové srážky, sucho nebo jaká je její náchylnost k erozi. Kombinuje se v ní terénní průzkum, mapová data i znalost místních poměrů.

Bělá pod Pradědem - terénní šetření, podzim 2025.
Bělá pod Pradědem - terénní šetření, podzim 2025.
Zdroj | NÚIK

Cenné zkušenosti a poznatky o krajině sbírají odborníci také od místních obyvatel. Konkrétně v rámci tohoto projektu mohou lidé zakreslovat své poznatky během veřejných projednávání přímo do map nebo je zaznamenávat do vytvořené aplikace Vaše krajina on-line.

„Místní zadávali body především týkající se míst, kudy teče voda při přívalových deštích. Podmáčení, erozní rýhy a sesuvy půdy po silnějších deštích, škody v podobě utržení svahu na zahradách, popř. škody na nemovitostech,“ uvádí Daniela Smetanová, ředitelka NÚIK. „Pro nás jsou to všechno velice cenné informace, neboť terénní průzkum probíhá jen v určitý časový úsek a nezvládneme postihnout všechny projevy cesty vody při extrémech počasí,“ vysvětluje.

Na základě všech zjištění je pak možné navrhnout konkrétní opatření, která odpovídají skutečným potřebám daného místa a zlepší fungování krajiny tak, aby lépe odolávala dopadům klimatické změny. Opatření mají pomoci krajině lépe zadržovat vodu, zpomalit její odtok, zmírnit dopady záplav nebo podpořit zdraví půdy. Například prostřednictvím obnovy mokřadů, realizací malých poldrů a dalších krajinných prvků nebo i změnou v hospodaření na zemědělské půdě.

Písečná - terénní šetření, jaro 2025.
Písečná - terénní šetření, jaro 2025.
Zdroj | NÚIK

Na konci září 2025 vznikla Klima-adaptační diagnostika pro obec Písečná. Během veřejného projednání bylo pro mnohé překvapením, kolik vody a z jak rozsáhlého území se stahuje do intravilánu Písečné. Odborný tým prezentoval výstupy z digitálních modelů terénu, které ukazují, jaký dopad proto může mít na území i malý déšť.

V Písečné se rýsuje i možnost první realizace vzešlé z klima-adaptační diagnostiky. A to opatření ve svahu Pod Křemenáčem u přírodní památky Písečná – Mokřad, který vypracovali odborníci z ADAPTO.space.

Odborná platforma AQUAINOVA prezentovala během projednání také možná účinná opatření na přibližovacích linkách po těžbě dřeva v lesích. I tímto způsobem lze efektivně zpomalovat odtok vody z krajiny.

Výsledky diagnostiky a možnost návaznosti navržených opatření na již dokončené komplexní pozemkové úpravy v okolí obce byly konzultovány také se Státním pozemkovým úřadem v Jeseníku.

Mikulovice - terénní šetření, jaro 2025.
Mikulovice - terénní šetření, jaro 2025.
Zdroj | NÚIK

Výsledky klima-adaptační diagnostiky svého okolí znají už i ve Vápenné. Tady může připravovaná krajinná studie posloužit projektantům přímo jako podklad pro zpracování Komplexních pozemkových úprav.

V těchto dnech se dokončila diagnostika okolní krajiny také pro obce Mikulovice a Bělá pod Pradědem. Následovat bude zpracování studie pro obec Česká Ves. „Je skvělé sledovat, že většina starostů vidí v koncepčním přístupu ke krajině obrovský smysl. Jen je teď zapotřebí to vše správně uchopit a pustit se do realizací již konkrétních opatření, stejně tak jak se to daří v jiných obcích, kde působíme,“ uzavírá Daniela Smetanová.

Na projektu Klima-adaptační diagnostiky se podílí Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK), odborná firma ADAPTO.space a další odborníci v oblasti vodohospodářství, zástupci obcí a organizace Člověk v tísni.


reklama

 
foto - Vítková Zdeňka
Zdeňka Vítková
Autorka je šéfredaktorkou serveru Ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

18.12.2025 10:32
Ovšem, jakmile ti místní začnou odmítat "ekologické" projekty, které by krajinu zdevastovaly, tak jsou to zaostalí a nevzdělaní hlupáci, jimž je třeba "Velké Ekologické Dobro" vnutit násilím, viz třeba Soutok.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

19.12.2025 08:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Děkuji, že se někdo nebojí to takto vyslovit. Včera jsem viděl kousek od nás jak se zemědělci pustili do zeleně. Keře pryč musí a stromy se ořezávají tak do 4 metrů. Kousek od mého rodiště letos na jaře cesta kde byly stromy a podrostlí křovím. Nejdříve příjel harvestor, pod korunou podřezal vše, byly zde pahejly, že bych brečel a pak přijel speciální drtič, stromy vzal od projel až dolu. předtím něco prodali a pak šli všechny keře, ptáků tam bylo dost. Dnes zde stojí v délce asi 600 m možná víc tak pět stromů a předtím je možná sázeli na dotaci. Co se to děje?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.12.2025 15:13 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
No jak kdy, ale ono není nejlepší nechat krajinu zarůst stromy a keři. Podle starých fotek je naše krajina zakeřená a zastromená daleko, daleko víc než ve 20. letech, o krajině před 200 lety nemluvě.
Odpovědět
Pe

Petr

20.12.2025 14:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
A tím chcete říct, že zdevastovaná krajina minulosti má být náš vzor a cílový stav?
To mají být ty vaše neustále vnucované ověřené tradičí metody hospodaření a péče o krajinu a přírodu?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2025 19:37 Reaguje na Petr
Co to je zdevastovaná. V minulosti tady žilo a rostlo daleko více živáčků než dnes, proč tedy podporujete 6. vymírání pomocí nicnedělání???
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.12.2025 10:39
pestrá a biologicky rozmanitá krajina, ekosystémové služby je hodnota sama o sobě... pan Malík na to asi zapomněl.
Odpovědět
Pe

Petr

20.12.2025 14:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pestrá vůbec neznamená všechno všude. To je velmi rozšířený laický omyl. A že z toho i sama příroda má legraci je krásně vidět ve chvíli, kdy onu 'ideální pestrost' přestaneme uměle udržovat, stačí i jen na malou chvíli. V ten moment si příroda začne myslet že se nám vrátil rozum a začne si to tam zase upravovat pro své vlastní potřeby a potřeby všeho živého.
Odpovědět
Pe

Petr

20.12.2025 14:33 Reaguje na Petr
Lidé ve své namyšlenosti a chtivosti začali vytvářet mikrokrajinu a mikrobiotopy v představé, že čím víc toho na malý prostor namačkáme a natěsnáme, tím líp se tam bude všemu žít a dařit. Dalo by se to nazvat urbanizací přírody - všechno na jednom místě. Velmi hloupá představa. Tak jako nejsou lidé spokojení namačkaní v obrovském paneláku, tak ani příroda není spokojená namačkaná na malém prostoru. To je prostě neživotaschopný model.
Odpovědět
Pe

Petr

20.12.2025 23:55 Reaguje na Petr
Příroda a vše živé v ní potřebuje vždy a všude určité konkrétní podmínky. A ty dokáže zajistit jen dostatečný prostor. Tedy nikoliv místní mikrobiotop na každé mezi jiný, kde se podmínky prudce mění co týden, ale souvislé krajinné celky - které jediné dokážou zajistit a udržet potřebnou stabilitu podmínek. Tak se příroda vyvinula, tak se vyvinuly jednotlivé druhy rostlin a živočichů, to potřebují ke své existenci - ne všechny existující biotopy všude na všech místech (to je pak jako když Pejsek s Kočičkou vařili dort - a dali tam všechno...), ale biotopy jako stabilní krajinné celky. Šumava jako horský les, Vysočina jako hluboký les středních poloh, Polabí jako řídký lužní les, Morava jako lesostep, atd. Toto je skutečná a opravdová pestrá krajina - komplexní ve svých různých podmínkách, stabilní a plně soběstačná a životaschopná. S dostatkem všeho potřebného pro biodiverzitu v celé své kráse. K takové krajině musíme směřovat, ne ke krajiné urbanizované s tisíci mikrobiotopů, kde je všechno všude, ale kde neprosperuje nic a krajina jako celek nefunguje. To vyhovuje jen lidem, kteří mají pocit, že tak má příroda a biodiverzita vypadat, aby viděli všechno, když tam jdou na procházku, a všechno pěkně uspořádané - motýlek na louce, vedle zajíček na mezi a o kousek dál srneček v lesíku a žabička v tůňce. Jenže takhle příroda nefunguje.
Odpovědět
Pe

Petr

21.12.2025 00:17 Reaguje na Petr
Stačí se podívat do přírody, která sama názorně ukazuje jak má kde co vypadat a co má kde růst a žít. Když to přeženu pro větší názornost, tak roste snad kleč na každém kopci? Nebo žijí tetřevi v každém lese? A proč vlastně u nás nemáme papoušky a tučňáky, opice, lední medvědy a slony? Vždyť by to byla ještě dokonalejší a lepší biodiverzita. Neměli bychom je sem tedy co nejdřív dovézt, abychom tu měli všechno a nic nám tu nechybělo? Absurdní? A 'pestrá' krajina se všemi existujícími mikrobiotopy a mikropopulacemi všeho živého není? Je a úplně stejně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2025 19:29 Reaguje na Petr
No myslíte?: "ne ke krajiné urbanizované s tisíci mikrobiotopů" No ale to je krajina neurbanizovaná tedy bez lidí. Odejdete? A to chcete i po jiných?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

18.12.2025 11:07
Zaujal mě název "Národní ústav pro integrovanou krajinu". Evokovalo to ve mě nějakou státní instituci ale jde o tzv. "zapsaný ústav" jehož zřizovatelem je Nekovars Group s.r.o., která má v předmětu podnikání zapsáno: hostinská činnost, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin
činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, péče o dítě do tří let věku v denním režimu, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona v oborech činnosti... zajímavé. "Klima-adaptační diagnostika" je pro mě taky nový termín. No, člověk se stále učí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.12.2025 15:04 Reaguje na Dalibor Motl
No a F. Ptáčník vám to dole vysvětlil.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

19.12.2025 08:23
Čtu zde o pozemkových úpravách. U nás to byl devastující prvek. Zlikvidovalo se mnoho cest a do polí se cesty vyasfaltovali. Nepochopitelné, ptám se proč? A pak se šlo po majetku lidí. Ti vlivní dostaly pozemky scelené a do vsi, mojí manželky mámy, ta ležela s rakovinou doma a když jsem jí říkal, že to nesmí podepsat, došli k ní domu a ona se lekla a podepsala to. PŘedtím měla sad, nyní byl v louce a ta byla jejich, tu si vzala obec, ostatní pole dva lidé a jsou ve vsi. Jí poslali daleko za ves až na hranice, je tu svah a každý rok se to splaví. Věřila tomuto zřízení a neuvědomila si, že za komunistů měla pozemky stále zapsané tak jak je zdědili a dnes je to nenávratné. Pozemky stratily hodnotu, je to obrovský podvod.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.12.2025 10:28
Všechny travnaté svahy byly ještě za komunistů poli s bramborami, lnem,
pícninami a žitem. Obděláváním narušená půda plná hnoje a posklizňových
zbytků zasakovala vodu lépe, než zatravněná pole dvakrát ročně válcována
koly traktorů při kosení a mulčování. Půda je tak udusaná, že po loukách
teče voda dolů místo zasakování a připomíná mlatové cesty. Nicnedělání
je pohromou dnešní doby a plodí pohromy včetně povodní. Potoky a řeky
jsou nánosy zaneseny do úrovně okolí, leží v nich popadané stromy a pak
stačí větší liják a voda se rozlévá i tam, kde při údržbě polí a toků
nikdy nebyla a nebo v omezeném množství na které se obyvatelé uměli
nachystat. Dnes ty zatarasení toky nějakou dobu vodu pozdrží, ale když
ji uvolní, tak vlna smete vše níže po proudu. Naši předci využívali
naplaveniny z toků jako stavební materiál(písek, štěrk, kamení) a nebo
naplavenou půdu vraceli na políčka ( film Kráva ve kterém nosili tu
naplavenou půdu na terasovité pole v kopcích). A dnes? Opačný postup
s ponecháním naplavenin v toku a snižování průtočného profilu toku.
Pokud při vyčištěné řece byla povodeň pouze při katastrofálních deštích,
tak u té zanesené to lze čekat častěji i při obyčejné bouřce. To ví
každý vesničan, ale ví to ti, co prosazují nicnedělání?
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.12.2025 13:50
FRANTIŠEK PTÁČNÍK 19.12.2025 08:13
Co se to děje? Ekologie s podporou EU. K čemu sú Čehunovi stromy? Všetko popíliť! Podobnost s oním citovaným čistě zákonitá: Socialismus jako socialismus.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.12.2025 13:59
to Břetislav Machaček 19.12.2025 10:28
Naprostý souhlas. Ochrana přírody a krajiny se pod taktovkou EU a na ni navázaných ekologických organizací zvrhla na v podstatě pravý opak.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist