Studie: Většina českých obcí nemá strategie pro adaptaci na změnu klimatu

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | John A. Anderson / Shutterstock

Studie upozorňuje na rozpor mezi oficiálním hodnocením plnění cílů na zhruba 80 procent a reálným stavem krajiny, kdy podle dat organizace Člověk v tísni je zhruba polovina české krajiny degradovaná.

Autorka studie Anna Uhnák Kárník spolu s konzultanty z Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR konstatuje, že současná společnost čelí kombinaci klimatických a strukturálních krizí, a to od zdravotní a sociální péče přes vzdělávání až po bydlení a rostoucí životní náklady.

Uhnák Kárník uvedla, že existuje takzvaný resilienční přístup, který vyžaduje propojení klimatické agendy se sociální, zdravotní a bezpečnostní politikou, posílení účasti veřejnosti a přizvání oborů mimo přírodní vědy do tvorby strategií.

"Adaptace zaměřená na odolnost znamená rozšíření chápání a provádění adaptace jako posilování celkové odolnosti společnosti," dodala autorka studie. Na rozdíl od starších přístupů se podle ní odklání od dílčích, často technických opatření zaměřených na jednotlivá rizika odděleně. Upřednostňuje naopak kombinaci technických a měkkých opatření a zdůrazňuje komunitní spolupráci, vzdělávání a sociální soudržnost jako cesty ke zvýšení společenské odolnosti a schopnosti čelit i neznámým a vícečetným rizikům. Součástí studie jsou také konkrétní příklady resilienčního přístupu ze zahraničí a formuluje sadu doporučení pro státní správu i samosprávy.

Studie na národní úrovni doporučuje rozšířit adaptační strategii o dopady na lidské zdraví a vztahy. Samosprávám pak radí integrovat data, podporovat lokální spolky a zapojit občany například prostřednictvím knihoven či ordinací praktických lékařů.

Studie vznikla v projektu, který podpořily ministerstvo pro místní rozvoj, zastoupení německé Nadace Heinricha Bölla v Česku a sbírka Krajina v tísni organizace Člověk v tísni. Poznatky ze studie budou předány ministerstvu životního prostředí a Evropské komisi k připravované adaptační legislativě.