https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/az-pozname-co-krajina-umela-pred-odvodnenim-zacneme-vode-jeji-prostor-navracet.lukas-linhart-vysvetluje-proc-je-dobre-mit
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřady

16.7.2024 04:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Revitalizace mokřadů se na Šumavě provádí od roku 1999. První potoky byly obnoveny před více než patnácti lety.
Revitalizace mokřadů se na Šumavě provádí od roku 1999. První potoky byly obnoveny před více než patnácti lety.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava
Mokřady jsou jako „klimatizační jednotky“ krajiny. Když je vody hodně, dokáží ji v sobě zadržet a dlouhodobě akumulovat. Za sucha pak okolní krajinu vodou dotují. Hrají rovněž zásadní roli v koloběhu živin. Díky obnově malých lesních mokřadů se lesy stávají odolnější, i vůči kůrovci. V době klimatické změny je jejich význam o to větší.
 
Přesto není tak daleko doba, kdy o vodu v krajině lidé nestáli. Podmáčené plochy bránily v zemědělské a lesnické činnosti. Proto lidé budovali menší a později i větší kanály a účinné odvodňovací systémy. Překvapivě velký podíl mokřadů byl odvodněn i na Šumavě.

To se v posledních třiceti letech změnilo. O obnově rašelinišť, pramenišť a meandrujících potoků a významu mokřadů pro lesy i tetřívka obecného hovořil Lukáš Linhart ze Správy Národního parku Šumava.

Odvodňovací kanály a zatrubnění potoků si spojujeme hlavně s intenzivním zemědělstvím, ne s šumavskými lesy. Proč se kdysi odvodňovala šumavská krajina?

Ve velkém se odvodňovalo především v době socialismu. Hlavně v 70. a 80. letech probíhalo odvodňování už i v pohraničí, docházelo tam k tzv. náhradním rekultivacím. To zjednodušeně znamenalo, že když se někde zastavěla orná půda, tak se zúrodňovalo někde jinde.

V Pošumaví, ale také na horní Šumavě, byly bažiny intenzivně vysušovány zejména v poválečné době, kdy přírodu tehdejší režim prohlašoval za třídního nepřítele. Rozsáhlé podmáčené plochy lesních i lučních pramenišť se zužovaly do hlubokých struh, potoční nivy dříve prosycené vodou se ztenčovaly do úzkých pásů regulovaných potoků. Postupně mizely i podmáčené louky, k nimž nejeden milovník přírody chodíval obdivovat hnízdiště bekasin a jejich druhovou pestrost.
V Pošumaví, ale také na horní Šumavě, byly bažiny intenzivně vysušovány zejména v poválečné době, kdy přírodu tehdejší režim prohlašoval za třídního nepřítele. Rozsáhlé podmáčené plochy lesních i lučních pramenišť se zužovaly do hlubokých struh, potoční nivy dříve prosycené vodou se ztenčovaly do úzkých pásů regulovaných potoků. Postupně mizely i podmáčené louky, k nimž nejeden milovník přírody chodíval obdivovat hnízdiště bekasin a jejich druhovou pestrost.
Foto | Lukáš Linhart, David Kotrba (foto z dronu) / NP Šumava

V těchto dobách se šlo s odvodněním i do podhůří a horských mokřadů, což velmi nepříznivě ovlivnilo česká pohoří, která jsou dnes už vyhlášená za Chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Bohužel, úpravami vodního režimu se jejich schopnost akumulace dramaticky snížila.

Tady na Šumavě byla takto zasažena například krajina kolem Volar, Lenory, Vltavský luh, dokonce i Borová Lada, Nové Hutě nebo Hartmanicko a Prášilsko. Tyto končiny jsou dnes odvodněny částečně i podzemními drenážemi.

V lesích se s vysušováním bažin začalo už za Schwarzenbergů dvě stě let zpátky. Ale bylo to převážně jen pomocí otevřených kanálů, systémem mělkých struh. Nebylo to samozřejmě v takových rozměrech, jako později. Až posléze se i tyto původní kanály pomocí mechanizace, nebo dokonce trhaviny, prohlubovaly.

Co se týče hospodaření na loukách a pastvinách, i tam si lidé kdysi převáděli vodu tak, aby některé plochy zpřístupnili k hospodaření. Aby tam rostly druhy, které jsou vhodné pro sušení sena nebo pro pastvu.

V Pošumaví, ale také na horní Šumavě, byly bažiny intenzivně vysušovány zejména v poválečné době, kdy přírodu tehdejší režim prohlašoval za třídního nepřítele. Rozsáhlé podmáčené plochy lesních i lučních pramenišť se zužovaly do hlubokých struh, potoční nivy dříve prosycené vodou se ztenčovaly do úzkých pásů regulovaných potoků. Postupně mizely i podmáčené louky, k nimž nejeden milovník přírody chodíval obdivovat hnízdiště bekasin a jejich druhovou pestrost.
V Pošumaví, ale také na horní Šumavě, byly bažiny intenzivně vysušovány zejména v poválečné době, kdy přírodu tehdejší režim prohlašoval za třídního nepřítele. Rozsáhlé podmáčené plochy lesních i lučních pramenišť se zužovaly do hlubokých struh, potoční nivy dříve prosycené vodou se ztenčovaly do úzkých pásů regulovaných potoků. Postupně mizely i podmáčené louky, k nimž nejeden milovník přírody chodíval obdivovat hnízdiště bekasin a jejich druhovou pestrost.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

S odvodňování se tedy skončilo s revolucí?

Ještě se v malé míře pokračovalo i po revoluci. Ne, že by se vytvářely nové kanály, ale na začátku 90. let se stávající odvodňovací systémy na Šumavě nadále pročišťovaly.

Úplný konec odvodňování a údržby odvodnění se dá datovat asi do poloviny 90. let. De facto se prolíná s příchodem našich kolegyň Ivany Bufkové a Evy Zelenkové. Obě působí na Správě Národního parku Šumava takřka od jejího založení a zasadily se o velké změny v přístupu k mokřadům, a to nejen k těm nejcennějším z hlediska vzácného primárního bezlesí. Obnovují na Šumavě původní vodní režim velmi propracovaným přístupem už přes 25 let a stojí i za vznikem projektu projekt LIFE for MIRES .

Zmínil jste čištění odvodňovacích kanálů, aby se nezanesly. Stalo se, že jen kvůli tomu, že se přestaly tyto kanály udržovat, došlo někde k přirozenému obnovení mokřadů?

Určitě ano, ale strašně moc záleží na sklonu terénu.

Tam, kde je sklon velký, má voda velkou erozní sílu a není pravděpodobné, že kanál zaroste. Spíše je vymílán a voda s sebou odnáší nepřirozeně velké množství sedimentu. Dochází tak k silné hloubkové erozi a voda se zpátky na povrch, kde byla původně, sama nedostane. Právě to jsou místa, kde především zasahujeme a odvodnění rušíme pomocí mnoha dřevěných hrázek po celé délce kanálů, které také pečlivě zasypeme zeminou.

Ale jsou i místa, jako třeba některá rašeliniště a podmáčené lesy na Šumavě, kde byla odvodňovací síť vybudovaná hluboko v minulosti. A tam, pakliže je to na velmi mírném svahu nebo téměř v rovině, má rašeliník schopnost mokrá místa na dně kanálů relativně rychle kolonizovat a zarůstat.

Když se tedy se sítí odvodnění nijak nepracovalo a kanály se nepročišťovaly, podařilo se, že se mokřad obnovil spontánně. Bohužel v kopcovitém terénu Šumavy se toto neděje často.

Lukáš Linhart je vystudovaný lesník, v současnosti pracuje pro Správu Národního parku Šumava. Organizuje dobrovolnické Dny pro rašeliniště a po šumavských mokřadech provází skupiny odborníků, studentů a návštěvníků národního parku.
Lukáš Linhart je vystudovaný lesník, v současnosti pracuje pro Správu Národního parku Šumava. Organizuje dobrovolnické Dny pro rašeliniště a po šumavských mokřadech provází skupiny odborníků, studentů a návštěvníků národního parku.
Foto | Jakub Caha

Pokud se zasáhne a kanály se odstraní, vrátí se místo zcela do původního stavu fungování, nebo už je nevratně narušené?

Záleží na biotopu. Některé typy mokřadů tady na Šumavě, typicky rašeliniště, jsou velmi kyselým prostředím, živiny kolují pomaleji a všechno je tu pozvolnější. My se na nich snažíme v první řadě zastavit proces postupného mizení rašeliniště (tzv. degradace). Odvodněná rašelina rovněž ztrácí svoji houbovitou strukturu (takzvaně mineralizuje).

Rašeliniště plíživě zarůstá lesem a původní mozaika mokřadů dlouhodobě akumulujících vodu, je narušena. Zavodněním se snažíme znovu nastartovat rašelinotvorný proces. Na vrchovištích tímto chráníme nejcennější alpinské bezlesí, v rašelinných lesích zase jejich rozvolněnou strukturu a bohatý pokryv rašeliníky.

Na druhé straně jsou bohatší stanoviště, jako třeba prameniště, kde je obnova o něco rychlejší. Místo velmi rychle zareaguje na revitalizaci a neuvěřitelně dynamicky se regeneruje i původní složení vegetace.

Terén pramenišť je pořád nějakým způsobem pozměněný oproti původnímu stavu před odvodněním, kanály mohou být v některých případech stále patrné. Co je ale důležité, voda po revitalizaci již neodtéká na dně hlubokých kanálů nejrychlejší možnou cestou pryč. Odtok se navrací do drobných potůčků, jež se pomalu splétají do větších vodotečí a za sebou zanechávají celou řadu malých bažinek, důležitých pro chlazení krajiny, opětovné zasakování a plošnou akumulaci vody v krajině.

Prameniště před a po revitalizaci. Po zrušení odvodňovacích kanálů se půdní póry znovu zaplní vodou až k povrchu. Vrací se tzv. helokrén, jež je na Šumavě velmi běžnou podobou pramenišť. Formuje se povrchový odtok vlásečnicovými potůčky, které za sebou zanechávají spoustu drobných mokřin. Obnovuje se mozaika vodou ovlivněných a sušších partií, na nichž je nadále možné hospodařit. Revitalizace pramenného svahu pro zemědělce znamená úbytek zhruba 12–15 % pastvin. Na zbytku území pastva pokračuje a zamokřená místa lze obhospodařovat sečením. Během projektu LIFE for MIRES bylo na Šumavě obnoveno 26 lesních i lučních pramenišť.
Prameniště před a po revitalizaci. Po zrušení odvodňovacích kanálů se půdní póry znovu zaplní vodou až k povrchu. Vrací se tzv. helokrén, jež je na Šumavě velmi běžnou podobou pramenišť. Formuje se povrchový odtok vlásečnicovými potůčky, které za sebou zanechávají spoustu drobných mokřin. Obnovuje se mozaika vodou ovlivněných a sušších partií, na nichž je nadále možné hospodařit. Revitalizace pramenného svahu pro zemědělce znamená úbytek zhruba 12–15 % pastvin. Na zbytku území pastva pokračuje a zamokřená místa lze obhospodařovat sečením. Během projektu LIFE for MIRES bylo na Šumavě obnoveno 26 lesních i lučních pramenišť.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

Musíte se na obnovovaná místa vracet? Opakovaně zasahovat? Nebo pro obnovu stačí jeden zásah?

Vracíme se na všechny lokality, protože monitorujeme, jakým způsobem regenerace mokřadu po revitalizaci probíhá. Ale při revitalizaci jako takové uděláme naprostou většinu práce najednou s vysoutěženou stavební firmou.

Na místa se vracíme, abychom zjistili, jestli po zimě, kdy po jarním tání lokalitou proteče hodně vody, nedošlo k vymílání obsypaných hrází. Pakliže k tomu dojde, máme dobrovolníky, se kterými na lokality chodíme ještě zhruba tři roky po revitalizaci. Stále je čas terénní úpravy doladit tak, aby výsledek odpovídal našim představám přírodního mokřadu.

Často je to potřeba na pramenných svazích, kde má voda velkou erozní sílu a svahy se na jaře nebo při silných deštích prosytí vodou. Tam, kde voda působí nejvíc, dosypeme s dobrovolníky materiál. Osázíme je třeba i drny, aby obsyp hrázky co nejrychleji zarostl, a voda ho už nevymílala a tekla přes hrázku. Ideálně když je to možné, odtok vyvádíme do strany, aby povrchově odtékala jinou trasu než starým zrušeným kanálem.

Měli jste k dispozici nějaké plány k odvodňovacím kanálům? Technické nákresy? Nebo jste museli nejprve zmapovat terén a zjistit, kde se všude odvodňovací kanály nacházejí?

Všechny lokality jsme museli zmapovat. To byla první fáze projektu. Naši terénní pracovníci procházeli a detailně s GPS mapovali celou odvodňovací síť. Zaznamenávali parametry odvodňovacích kanálů. Rozlišovali, jestli se jedná o odvodňovací kanál, který drénuje vodu z půdního profilu, nebo jestli svádí potoční vodu.

V posledních letech bylo řešeno i několik větších toků, jako je například Kořenský potok a Častá pod Strážným. Z regulovaných kanálů byly přesunuty do původních meandrujících tras.
V posledních letech bylo řešeno i několik větších toků, jako je například Kořenský potok a Častá pod Strážným. Z regulovaných kanálů byly přesunuty do původních meandrujících tras.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

Pro projektanty jsme se snažili získat co nejvíc podkladů, aby byla lokalita skutečně co nejlépe popsaná. Od kolegů jsme získali také velmi užitečná data z tzv. LiDARu, čili digitálního modelu reliéfu terénu.

Podařilo se nám sehnat i mapky a plány podzemních drenáží, které jsou dostupné v archivu na Orlíku. Nemají tam plány ke všem melioračním stavbám a realita ne vždy odpovídá projektu, ale jak bylo řečeno, snažíme se sehnat co nejvíce podkladů.

Jaký je rozdíl mezi obnovou rašeliniště, pramenných svahů a potoků?

Hlavní rozdíl je v tom, že rašeliniště je mokřad se stojatou vodou vázanou v rašelině, kdežto v pramenných svazích voda neustále protéká.

Na horském vrchovišti je převažujícím zdrojem vody srážková voda. To znamená, že na něm příliš neřešíme odtoky, nebo jenom v okrajových částech rašeliniště. Potřebujeme dostat hladinu podzemní vody na cílovou výšku, tedy zhruba 5 cm pod povrchem. Hladinu je nutné stabilizovat a zajistit tak, aby rašelina dále neprosychala a pokryvnost rašeliníků rostla. Podobnou metodu používáme i v dalších druzích rašelinišť.

V pramenných svazích naopak řešíme především nové cesty pro vodu. Rušíme starou odvodňovací síť, která odvádí vodu přímou trasou pryč z území a tak dané mikropovodí vysušuje. Princip je takový, že hluboké strouhy rušíme a obnovujeme povrchový odtok.

V ideálním případě nalezneme původní koryto, které pouze pročistíme. Pokud po době odvodnění patrné již není, hledáme jej podle terénu a vegetace a novou trasu bagrujeme.

Drobný pravostranný přítok Teplé Vltavy byl v minulosti zatrubněn a z fotodokumentace vyplývá, jak probíhá odtok před a po zásahu. V průběhu revitalizace poříčních mokřadů byl potok přímo pod osadou Dobrá vytažen z podzemní drenáže. Před terénními úpravami protékal až téměř do Vltavy hlavníkem - betonovou rourou (na prvních fotografiích stavu před revitalizací).
Drobný pravostranný přítok Teplé Vltavy byl v minulosti zatrubněn a z fotodokumentace vyplývá, jak probíhá odtok před a po zásahu. V průběhu revitalizace poříčních mokřadů byl potok přímo pod osadou Dobrá vytažen z podzemní drenáže. Před terénními úpravami protékal až téměř do Vltavy hlavníkem - betonovou rourou (na prvních fotografiích stavu před revitalizací).
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

Technicky nejsložitějším případem jsou hlavní sběrné kanály vybudované v údolnici, odkud vodu nelze převést do strany. Pak je na řadě tzv. vymělčování, kdy se v původním kanálu zvedá dno pomocí pohřbených hrází a modeluje se meandrující koryto, tak aby erozní síla šla do stran, nikoliv do dna.

A pak jsme měli lokality, kde jsme řešili pramenný svah a pod ním už v široké říční nivě byly zatrubněné přítoky Teplé Vltavy. Tam jsme podzemní odvodňovací systém „zašpuntovali“ a vodu vyvedli zpátky na povrch. A bagrem jsme vytvářeli nové koryto potoku.

U větších potoků v nižších partiích povodí už řešíme i průměrné průtoky, koryto navrhujeme v dynamickém tvaru včetně hlubších tůní v nárazových březích, mělčích proudných úseků, apod.

Drobný pravostranný přítok Teplé Vltavy byl v minulosti zatrubněn. V průběhu revitalizace poříčních mokřadů byl potok přímo pod osadou Dobrá vytažen z podzemní drenáže. Na mírném svahu nad říční nivou se nyní při zvýšených stavech vody rozlévá.
Drobný pravostranný přítok Teplé Vltavy byl v minulosti zatrubněn. V průběhu revitalizace poříčních mokřadů byl potok přímo pod osadou Dobrá vytažen z podzemní drenáže. Na mírném svahu nad říční nivou se nyní při zvýšených stavech vody rozlévá.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

To už si většina z nás dokáže představit… To jsou ty meandrující potoky, jaké známe. Proč je lepší mít řeky a potoky mělké?

Jako první bych zmínil právě to, že mělký potok kolem sebe vytváří mokřad. Říká se mu potoční niva, nebo u řeky říční niva. Je to více či méně široký pás daný terénem, kde je díky meandrování podzemní voda v kontaktu s tokem.

Voda neteče jenom korytem, ale dostává se i do nivy. Teče ze svahů v okolí a dostává se do půdního profilu i tím, jak proud v zatáčkách naráží do břehů.

To má několik velmi pozitivních efektů. Jednak že se voda krásně čistí. V případě, že se někde kolem potoku hnojí pole, zadrží se tímto v nivě spousta živin. Fosfor a dusík využije bujná vegetace lužního lesa a o to čistší vodu potok donese do nádrží, které pak méně “kvetou”.

V dynamických a rozmanitých potocích, kde jsou různé tišiny, tůňky, všelijaké druhy substrátů, kameny, menší kamínky, písek a mrtvé dřevo, tam je větší i diverzita vodních živočichů, tzv. bentosu. A tyto organismy spotřebovávají další „nečistoty“ nebo živiny, které si potok ze svého povodí nese.

Navíc niva plná vody v období, kdy neprší, neustále dotuje průtok v potoku, což je velmi důležité kvůli ředění odpadních vod. Potok s vysušeným okolím, které sám drénuje, tekoucí v metr nebo metr a půl hlubokém kanále, velmi rychle vysychá.

Drobný pravostranný přítok Teplé Vltavy byl v minulosti zatrubněn. V průběhu revitalizace poříčních mokřadů byl potok přímo pod osadou Dobrá vytažen z podzemní drenáže. Na mírném svahu nad říční nivou se nyní při zvýšených stavech vody rozlévá.
Drobný pravostranný přítok Teplé Vltavy byl v minulosti zatrubněn. V průběhu revitalizace poříčních mokřadů byl potok přímo pod osadou Dobrá vytažen z podzemní drenáže. Na mírném svahu nad říční nivou se nyní při zvýšených stavech vody rozlévá.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

Další důvod, proč mít v krajině mělké potoky je i to, že když dojde k přívalovým dešťům nebo rychlému tání sněhu na horách, vznikají povodňové průtoky.

Když si představíte obrovské údolí, kde je jedna hlavní řeka a do ní přitéká spousta potoků, tak pokud je většina těchto potoků v přirozeném stavu, dokáží se díky mělkému korytu poměrně rychle rozlít, takzvaně vybřežit. Nivy se tak po určitý čas naplní a povodňový průtok se jednak rozloží v čase (potoky se rozlévají každý v jiném čase) a jednak může být pozvolnější. V takovém povodí nedochází k nepřirozeně zrychleným povodňovým vlnám a pomyslná křivka tzv. peak flow se zplošťuje.

Kdežto v údolí, kde je většina potoků narovnaná, mají kratší trasu a obrovskou kapacitu, odtéká voda rychle a potoky svedou vodu nárazově. K rozlivu dochází jen velmi omezeně a povodňový průtok odtéká z krajiny rychle. Takový průtok se může častěji dostávat do lidských obydlí v nižších partiích povodí.

Tyto věci jsou ve světě dávno známy a existuje na ně řada studií. Bohužel je v posledních letech tento efekt akcelerován změnou klimatu a častějšími přívalovými srážkami a obrovská spousta potoků v české krajině tyto funkce ztratila.

Kapacita potočních niv je obrovská, a to především na větších tocích, jako je například šumavská říčka Řasnice. V určitých partiích tvoří hranici mezi národním parkem a CHKO. Každý kilometr této říční nivy představuje nemalý prostor pro bezeškodný rozliv povodňové vlny do krajiny. Řasnice totiž byla člověkem regulována jen v několika místech.
Kapacita potočních niv je obrovská, a to především na větších tocích, jako je například šumavská říčka Řasnice. V určitých partiích tvoří hranici mezi národním parkem a CHKO. Každý kilometr této říční nivy představuje nemalý prostor pro bezeškodný rozliv povodňové vlny do krajiny. Řasnice totiž byla člověkem regulována jen v několika místech.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

Posledním důvodem je chladící efekt takovýchto zvodnělých míst. Potoční nivy mají díky dostatku živin hodně rozmanitou a robustní vegetací, včetně vrb a olší. Tyto stromy mají vysokou kapacitu transpirace a skrz svá těla proženou obrovské množství vody, čímž ji dostávají do ovzduší a krásně krajinu chladí. Díky tomu se obohacuje malý vodní cyklus, vzniká více lokálních srážek, i ve formě mlhy nebo rosy.

Vodu by bylo potřeba nechat téct, čistit se, zadržovat v nivách a kolovat mezi vzduchem a půdou. Zadržováním vody v nádržích a rybnících ztrácí voda na kvalitě, přičemž její úprava je zbytečně nákladná. Nutno konstatovat, že zničených potočních niv je veliká škoda, protože by naší společnosti mohly přinést širokou škálu benefitů.

Takže prospívají i okolním lesům a rovnovážnému klimatu celé krajiny.

Přesně tak.

Co se týká lesů, také naprostá většina lesních pramenišť v Čechách je odvodněná, vysušená. A když obnovíme malé lesní mokřady, stává se les mnohem odolnějším. Mělce kořenící smrky, které jsou na sucho náchylné, se pak dokážou lépe bránit i vůči kůrovci. Rovněž lesní potoky jsou velmi často zahloubeny a napřímeny.

Zároveň máme vyzkoušené, že obnova mokřadu nemusí proběhnout na velkých rozlohách. Co se týče lesnického hospodaření, ztráty z toho, že se někde znova zaplaví část lesa, opravdu nejsou zásadní.

Je třeba si dát na misky vah, zda se chceme věnovat podpoře odolnosti lesa v době klimatické změny, nebo neustále řešit problémy s kůrovcem a prodávat kůrovcové dříví hluboko pod cenou. Za mne je první možnost, tedy zrušit odvodnění a podpořit zadržování vody v lese, ta správná. Ale mluvím o zádrži v ploše, nikoliv v jednom bodě, jak je tomu například u vodních nádrží na lesních potocích!

Jsem hluboce přesvědčený o tom, že celá řada praktických lesníků by se mnou v tomto souhlasila a upřednostnila zdraví lesa, podporu hydrických funkcí a udržitelného hospodaření před ekonomickými zájmy. Často se s nimi setkáváme a bavíme se o tom. Co víc, stabilní lesní ekosystém může být v dlouhodobém horizontu i výnosnější.

Na místech přerušených drenáží byly ponechány tůně, jež jsou rychle obsazovány obojživelníky i ptáky.
Na místech přerušených drenáží byly ponechány tůně, jež jsou rychle obsazovány obojživelníky i ptáky.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

Vidíte už v krajině výsledky své práce a to, že krajina úspěšně zadržuje vodu? V lednu 2022 jste zdokumentovali vybřežení na potocích při zvýšeném stavu vody. Nastaly podobné situace i později nebo na dalších místech Šumavy?

Stává se to pravidelně. Letos v podobném čase, kolem 5. ledna, k tomu na Šumavě došlo znovu. Jezdil jsem po revitalizovaných potocích a mapoval jsem, jak se rozlévají bezeškodně do volné krajiny. A to v přímé blízkosti obcí! Prostě se na nějaký čas zaplaví nivní louky a za pár dní je po všem. Nivy jsou plné, připravené vodu postupně uvolňovat.

Když je voda v nádrži, tak je vidět. Když je ale v nivách nebo rašeliništích, vidět není. Uvádíte, že se díky projektu v šumavské krajině zadrží stovky tisíc m3 vody. Jak se voda akumulovaná v mokřadech počítá?

Jde o hrubý odhad, není to exaktně změřené číslo. Ale dá se vypočítat přes hladinu podzemní vody.

Na revitalizovaných mokřadech různých typů máme sondy na měření hladiny podzemní vody. A měříme, jaká byla hladina podzemní vody před revitalizací a poté, co mokřad obnovíme.

Na naprosté většině lokalit se hladina podzemní vody dlouhodobě zvýší a my víme přibližně o kolik centimetrů.

Střídmě odhadujeme, že se ve zdejší krajině díky projektu akumuluje přibližně 170 tisíc kubíků vody navíc. To si nejlépe představí lidé, kterým čas od času dojde voda ve studni a musí chodit čerpat do přistavených cisteren. Takový objem představuje přes 20 tisíc velkých cisteren na pitnou vodu.

Reakce hladiny podzemní vody v obnoveném lesním prameništi. Červeným trojúhelníkem je označena doba provedení revitalizačních prací. Pomocí půdních sond je podrobně sledováno 15 lokalit ze 43 projektových. Celková plocha lokalit obnovených v projektu dosahuje 2000 hektarů.
Reakce hladiny podzemní vody v obnoveném lesním prameništi. Červeným trojúhelníkem je označena doba provedení revitalizačních prací. Pomocí půdních sond je podrobně sledováno 15 lokalit ze 43 projektových. Celková plocha lokalit obnovených v projektu dosahuje 2000 hektarů.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

Obnova mokřadů ovšem do krajiny nevrací jen vodu, ale i vzácné druhy rostlin a živočichů. Jaké druhy se na zrevitalizovaná místa už vrátily?

Na zrevitalizovaných lokalitách se setkáváme například s kulíkem říčním a či bekasinou otavní. Hitem letošního jara bylo hnizdění jeřábů popelavých na jedné z revitalizovaných ploch, která byla dříve prakticky úplně bez vody.

V rámci projektu se pak soustředíme hlavně na tetřívka obecného, který na Šumavě patří mezi důležité předměty ochrany přírody. Jedním z důvodů, proč jeho populace dlouhodobě klesá, je i to, že se odvodňovaly mokré a rašelinné louky, načež nyní dochází k jejich pozvolnému zarůstání lesem. Tím, že tato místa znovu zaplavujeme, bráníme sukcesi, sečeme různé plochy, aktivně obnovujeme mozaiku biotopů s nízkou vegetací, kterou tetřívek potřebuje.

Tam, kde původně tetřívek tokal, je dnes také čilý turistický ruch, takže se pro něj snažíme vysekat nová místa, aby se mohl posunout od lidí dál. Docela se to daří. Na některých plochách jsme už viděli, že tu tetřívčí tok probíhá.

Vzniklé tůňky na zablokovaných odvodňovacích kanálech jsou zpravidla velmi rychle obsazovány obojživelníky. Z žab je nejběžnější skokan hnědý. V jedné z tůněk v lesním prameništi jsme našli i larvy čolka horského.

Hodně rychle reagují také vážky. Hledají si nová teritoria v místech, kde vzniknou drobné vodní plošky.

Váš projekt LIFE for MIRES se blíží ke konci a uvádíte, že se vám podařilo zablokovat dvakrát tolik kilometrů odvodňovacích kanálů a obnovit dvojnásobně více potoků. Je to překvapení? A největší úspěch projektu?

Je to částečně i překvapení. Ta čísla, která jsme v projektové žádosti přislíbili, vycházela z primárního mapování. A pak se na řadě lokalit zjistilo, že je síť odvodňovacích kanálů hustší. Díky tomu nám naskákaly další kilometry zablokovaných odvodňovacích kanálů i obnovených potoků.

Úspěchem je také to, že projekt běžel bez jakéhokoliv zádrhelu i přes covidovou krizi, a že se nám v rámci 6 let podařilo všechno, co jsme přislíbili. To, že jsme udělali ještě něco navíc, je velký bonus, ze kterého bude profitovat hlavně šumavská krajina.

Dobrým výsledkem projektu je rovněž obnova lokalit, které nejsou v klidovém území nebo přírodní zóně národního parku Šumava. Lokality, kde se normálně lesnicky nebo zemědělsky hospodaří.

Jsme dnes schopni prokázat, že revitalizací vodního režimu, třeba v podmáčeném lese, nebo na podmáčených loukách v prameništích, dojde sice ke ztrátě zhruba 15 % území pro hospodaření, ale na zbytku se dá normálně dál činnost provozovat. To je důležitá věc.

Potoků bylo za posledních 6 let obnoveno 29 kilometrů. Řada z nich se nachází v lesních porostech spadajících do v zóny soustředěné péče národního parku. Dále se tedy počítá se zásahy cílenými na redukci šíření kůrovců, zároveň se předpokládá zvýšená odolnost právě díky lepšímu zásobování lesa vodou.
Potoků bylo za posledních 6 let obnoveno 29 kilometrů. Řada z nich se nachází v lesních porostech spadajících do v zóny soustředěné péče národního parku. Dále se tedy počítá se zásahy cílenými na redukci šíření kůrovců, zároveň se předpokládá zvýšená odolnost právě díky lepšímu zásobování lesa vodou.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

Ukazujeme jak lesníkům, tak zemědělcům, že se nemusí bát, že když se někde něco znovu zavodní, musejí s hospodařením skončit. Naopak, hospodaření může fungovat dál. Akorát je to v mozaice, která má tu výhodu, že funguje i v období dlouhotrvajícího sucha.

Prožili jsme suché roky 2015 a 2018, kdy nebyly druhé trávy, nebyly otavy, bylo málo sena a cena balíku na Šumavě vystřelila do závratných výšin. A to je způsobené mimo jiné tím, že je většina luk odvodněná.

Když ale krajina funguje v mozaice, tak je území stále dotované vodou. Mokré plochy podporují produkční plochy, funguje malý vodní cyklus a krajina se nepřehřívá. Chladící efekt mokřadů je jedním z parametrů, které monitorují naši kolegové z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po revitalizaci se krásně obnoví zmiňovaná pestrá mozaika.

Toto může být cesta, jak z hlediska hospodaření v rámci klimatické změny dosáhnout stability.

Takže vaše zkušenosti z národního parku se dají přenést i do kulturní krajiny?

Bezpochyby. Dnes máme nastavenou perfektní spolupráci s Lesy ČR, které už tady na Šumavě dělají podle odzkoušené metodiky obnovu pramenišť. V plánu mají nyní obnovit dvě velká prameniště. A v té spolupráci dál pokračujeme.

Potoků bylo za posledních 6 let obnoveno 29 kilometrů. Řada z nich se nachází v lesních porostech spadajících do v zóny soustředěné péče národního parku. Dále se tedy počítá se zásahy cílenými na redukci šíření kůrovců, zároveň se předpokládá zvýšená odolnost právě díky lepšímu zásobování lesa vodou.
Potoků bylo za posledních 6 let obnoveno 29 kilometrů. Řada z nich se nachází v lesních porostech spadajících do v zóny soustředěné péče národního parku. Dále se tedy počítá se zásahy cílenými na redukci šíření kůrovců, zároveň se předpokládá zvýšená odolnost právě díky lepšímu zásobování lesa vodou.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

A nejen Lesy ČR, ale i Vojenské lesy a statky připravují řadu revitalizací lesních pramenišť v Brdech. A když se státní podniky či soukromí vlastníci rozhodnou, že se touto cestou dají, tak už jsou tady na Šumavě lokality, kde bylo testováno mnoho různých metod.

Některé fungovaly, některé nefungovaly. A to je přesně to, co na těch lokalitách ukazujeme. Když sem přijedou správci toku od Lesů ČR, snažíme s jim předat přesně to, z čeho jsme se poučili, co nám nezafungovalo a co naopak funguje velmi dobře.

Až váš projekt skončí, budou nejdůležitější revitalizační práce na Šumavě hotové?

Šumava co se týče vodního režimu „dostala hodně na frak“, když to řeknu takto familiárně. Jak jsem na začátku říkal, řada míst na Šumavě byla odvodňována ještě v 70. a 80. letech.

Zhruba 50 % mokřadů na Šumavě bylo odvodněných. Takový byl výchozí stav, když byl národní park založený.

Za dobu revitalizací se jich obnovilo 2600 hektarů, lépe řečeno byly obnoveny zásluhou našich současných vedoucích a dalších zaměstnanců Správy. Ale jsou tu stále místa, kde máme narovnané potoky, kde máme podzemní drenáže, které dosluhují.

Dnes má území jiný účel, než tomu bylo dřív. Prim hraje ochrana přírody. To znamená, že je zde velký potenciál v revitalizacích pokračovat a co nejvíce ploch, kde to je možné, navrátit vodě. Samozřejmě ve spolupráci s místními hospodáři.

Ivana Bufková, odborná garantka projektu LIFE for MIRES kontroluje průběžný výsledek revitalizace jednoho z obnovených pramenišť nad Kvildou.
Ivana Bufková, odborná garantka projektu LIFE for MIRES kontroluje průběžný výsledek revitalizace jednoho z obnovených pramenišť nad Kvildou.
Foto | Lukáš Linhart / NP Šumava

Jak probíhá projekt na bavorské straně?

Tam je to trošku jinak. Na bavorské straně obnovují jen čtyři lokality v blízkosti obcí. Hodně proto komunikují s místními obyvateli a místní samosprávou. Často se pohybují na soukromých pozemcích mimo chráněná území, některé plochy vykupují.

Snaží se znovu nastartovat systém extenzivního využívání krajiny. Pro nás jsou velmi zajímavé jejich zkušenosti s pastvou podmáčených ploch. Přeshraniční spolupráce na projektu se daří - učíme se od sebe navzájem.

Přímo v Národním parku Bavorský les měli velký projekt LIFE na obnovu rašelinišť a potoků před naším projektem. Takže s Bavorským národním parkem spolupracujeme spíš v rámci komunikace a výměny zkušeností. Pořádáme workshopy a exkurze pro odborníky.

Do prací na šumavských mokřadech se zapojilo už přes tisíc dobrovolníků. Kdo mezi nimi byl? Ekologické spolky, místní lidé?

Každoročně pořádáme desítky akcí pro veřejnost, na které se hlásí lidé dojíždějící ze vzdálenějších oblastí, milovníci Šumavy, ovšem chodí nám pomáhat i místní lidé. Pak máme dobrovolníky z firem budujících své týmy a ekologických organizací, třeba Hnutí Brontosaurus.

Důležité pro nás je, že lidé, kteří se s námi do mokřadů vydají, se přímo zapojí do práce a zažijí si to. Máme příležitost jim popsat a odvyprávět, jak krajina funguje. Účastníci toto oceňují - v krajině plné vody se cítí dobře. A vůbec, v divoké přírodě mají co obdivovat.

Mám pocit, že právě to nám bytostně chybí - pozorování divokosti přírody, krajiny, ve které to žije. Zvykli jsme si pozorovat přírodu z oken aut, traktorů, v nejhorším případě z oken panelových domů na periferii měst. Oproti našim předkům jsme ztratili pouto s krajinou.

My se ze všech sil snažíme, aby se to pomalu ale jistě začalo měnit. Proto Ivana Bufková sepsala krásnou knihu Království vod a mokřadů pro druhostupňové děti a středoškoláky a zanedlouho se chystáme vydat také terénní zápisník pro děti, jehož prostřednictvím bychom rádi dostali nejmladší generaci zpět k potokům.

K tomu jsme dali dohromady nový výukový program o krajině a vodě. Jeho ústředním prvkem jsou videa o mokřadech se známým hercem Štěpánem Benonim, kde vyprávíme, kudy vede cesta ke zdravé krajině pro lidi a její další obyvatele.

LIFE – program pro lepší život

Projekt projekt LIFE for MIRES je realizován za přispění Ministerstva životního prostředí ČR a evropského programu LIFE.

Program LIFE je finanční nástroj Evropské unie, který podporuje aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu. Od roku 1992 pomohl financovat a realizovat více než 5 500 projektů za téměř 6 miliard euro napříč celou Evropou.

Jeho dlouhodobým cíle je přispět k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů, které je neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu, k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a k řešení degradace ekosystémů.

Česká republika začala využívat program LIFE po svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Od té doby se uskutečnily na území naší republiky desítky projektů za stovky milionů korun, které významně pomohly při ochraně životního prostředí. Program se stal i u nás významnou součástí podpory projektů v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu.


reklama

 
Další informace |
Článek byl na Ekolistu vydán v rámci projektu LIFE for Czechia s přispěním unijního programu LIFE.
foto - Vítková Zdeňka
Zdeňka Vítková
Autorka je šéfredaktorkou serveru Ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (132)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

16.7.2024 05:53
Kanály - viz foto 2 a 3, se nemusí likvidovat, stačí na nich nadělat kaskádovitě jednoduché z dostupného materiálu v okolí, hrázky postupně proti proudu tak, aby každá další hráz byla v místech, kde končila klidná hladina z té předchozí, takže tůní by bylo dost, že.
Co tomu brání - byrokracie či i jiné důvody ?
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.7.2024 07:47 Reaguje na smějící se bestie
1*
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

16.7.2024 22:39 Reaguje na smějící se bestie
To je sice řešení, ale jen nouzové. Tam, kde není možné vrátit meandry.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.7.2024 10:36 Reaguje na smějící se bestie
Zdánlivě "dobrý nápad" a také onen "zdravý selský rozum", ale v praxi to takhle nejde, to už by to všichni dávno dělali :-). Pracují na tom chytří a vzdělaní a takhle jednoduchá věc by jim jistě neunikla :-).
Některé z důvodů:
Kaskáda jako taková není dobře: neprostupné bariéry atd.
Udělat na Šumavě se srážkami kolem 1000 mm/rok v erodované rýze přehrádky nijak jednoduše nejde, protože je voda rychle a nenávratně odstraní (příkladů takové praxe hromada)
Je potřeba vymělčit celé to koryto souvisle
Meandry a na ně navázané podmáčené plochy jsou důležité
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.7.2024 16:06 Reaguje na Jindřich Duras
Pan SS ale mluví o obr.2 s mělkou struhou, kde není poznat spád. Neuctivý výsměch je mimo. Kaskády jsou propustné, pár větších kamenů a získáte tůňky i obtoky, zpomalení a tok blíže ploše pole.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.7.2024 08:59 Reaguje na Jarka O.
Já vím, o čem mluví. Kaskády opravdu nejsou řešením. Možná v nějakém extra případě částečně, jinak ne.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.7.2024 09:18 Reaguje na Jindřich Duras
Tak záleží asi spíš na převýšení. Ono se také může stát, že vám příroda ty meandry rychle narovná.
Říká se, že jedna fotka je za tisíc slov. Bohužel v článku je zase krásně vidět jak jdou fotky zneužít pro propagaci čehokoliv. Stačí to nafotit ve správnou chvíli. Třeba fotky " Prameniště před a po revitalizaci". Stačí jen to správné roční období.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.7.2024 07:46
Schwarzenbergský kanál nebylo malé dílo, je velmi prospěšné, ale za polední desetiletí částečně zlikvidované.
Líbí se mi ta velmi stručná zmínka o Bavorsku. Tam není lidské podnikání Správou NP ohrožováno. A armáda takových měničů obhospodařované kulturní krajiny placených důchodci, matkami a dluhem hrozí Křivoklátsku.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.7.2024 09:26 Reaguje na Jarka O.
Zřejmě tak.
Odpovědět

Radek Čuda

16.7.2024 12:51 Reaguje na Jarka O.
Tak kanál (a nejen zrovna tenhle) nebyl projeven nějakého altruismu nebo lásky k přírodě, ale prostou investicí do podnikání. Se změnou toho podnikání, ať už v dobách těch PS úchylů nebo následným vznikem NP holt šel částečně do kytek a dnes má primárně funkci industriální památky. A to bude vždy jiná pohádka.

Bavorsko je ve zcela jiné situaci, tam si neužili ani ten odsun, ani ty dráty na hranicích.

To je jako Krkonoše a Alpy ... zatímco před válkou by se tam dalo nalézt společného víc než hodně, tak po ní ...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

16.7.2024 15:31 Reaguje na Radek Čuda
Člověče,co s tím má společného ostnatý drát......
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.7.2024 19:48 Reaguje na Emil Bernardy
No systém pastvy dobytka podobná tomu v Alpách zcela zmizel. Ten by se měl obnovit.
Odpovědět

Radek Čuda

17.7.2024 11:25 Reaguje na Slavomil Vinkler
Na to nejsou lidi ... jen tak hledat štěstí tam za tímto účelem nikdo nepůjde a jakákoli tradice v tomto směru na rozdíl od těch Alp skončila odsunem.

Jako líbilo se mi to, ne že ne, ale fakt to nehrozí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.7.2024 21:15 Reaguje na Emil Bernardy
co s tím má společného? že zmizela sociální paměť regionu. Takže se v zásadě mluví o dvou odličnostech.
Ostatně nedostupnost hraničního pásma neprospělo lidem ale zcela určitě přírodě.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

17.7.2024 09:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jistě vím,co máte na mysli.Ale ostnaté dráty budujemem my nyní také.Jak to bylo a proč chápeme,ale nejsme lepší.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.7.2024 10:39 Reaguje na Emil Bernardy
A kde ty ostnáče teď vidíte?!
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

17.7.2024 16:00 Reaguje na Jindřich Duras
Stačí se podívat do mapy včera a dnes.
Značka zákaz vstupu.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2024 08:32 Reaguje na Emil Bernardy
Aha. No, víte, ono při té obrovské návštěvnosti i tak trochu dává smysl, že nemůže jít každý úplně všude, ne?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

19.7.2024 08:13 Reaguje na Jindřich Duras
Asi neznáte realitu.Neznáte kde to je a jak to tam vypadá dnes a dříve.Řeči od PC.Z udržované krajiny i z řad turistů a jiných milovníků přírody zanedbané a zaplevelené dříve louky a udržované cesty.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.7.2024 16:47 Reaguje na Jindřich Duras
Přesně tak!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.7.2024 09:22 Reaguje na Jindřich Duras
A kdo chce jít "všude" tak za poplatek s Hnutím Duha. Na svých stránkách inzerují tyto cesty "do divočiny" celkem dostatečně.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.7.2024 06:18 Reaguje na Radek Čuda
Šumava vypadala dříve jako Křivoklátsko, byla to kulturní krajina s polí, vesnicemi a kravami, částečně meliorace nejsou jen 40-50 let staré. V Bavorsku kulturní krajina, podnikání ,zpracování dřeva, MVE, turistika, zemědělství, vypucované vesnice, pokračují. Po válce se vylidnila, ale devastace lesa (jen trochu Š. kanálu) proběhla po r.90.. Vodní úpravy tam provádí expert bobr ve velkém...
Odpovědět

Radek Čuda

17.7.2024 11:23 Reaguje na Jarka O.
Vždyť píšete co já ... prostě od války byl vývoj v Bavorsku a na Šumavě zcela odlišný a zpátky už to nikdy nepůjde. Teda, pokud nás třeba netrefí nějaký šutr a nebudeme mít po ptákách všici.

Takže jako inspirace ok, jako všechno, ale nějak jó kopírovat se to nedá.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.7.2024 21:18 Reaguje na Jarka O.
dobře tomu tak...se bežte podívat na ten lunapark na Lipně...jenže komu není dáno, tomu není pomoci.
Tudíž nevím, proč by v NP měli vznikat takové lunaparky a parkoviště přes půl obce.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.7.2024 06:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Přesně to slibuje MŽP obcím u Křivoklátu, nebudou hospodařit, dostanou turistiku a odborníky, nečetl jste jeho rozhovor.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.7.2024 10:38 Reaguje na Jarka O.
Každé porovnávání s Bavorskem je těžké, protože jsme se desítky let vyvíjeli jinak. Nejen co do krajiny (Bavoři mají daleko zachovalejší), ale i co do společnosti a chápání přírody lidmi. Paralela s Křivoklátskem je tímpádem zavádějící a (úmyslně?) účelová, ne?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.7.2024 10:14 Reaguje na Jindřich Duras
Víte já se vždy pozastavím u zpráv o katastrofách i tam,
kde nehospodařily JZD a socialistické Státní lesy. Mají tam
taky sesuvy půdy, erozí zničené potoky a řeky. Města mají
zanesená bahnem z lesů a polí stejně, jako u nás. Je to
prostě odvěká činnost na Zemi, že existuje eroze, bez
které by nevznikly hluboké rokle a ani velké roviny v
údolích řek. Dnes je mnohdy tendence svalovat vše pouze
na předky a nezamést si před vlastním prahem. Zanedbání
základní údržby toků, aby nebyly v obývaných místech
zaneseny nánosy a blokovány můstky naplaveným dřívím
je základ prevence. 35 let se vymlouvat, že nejsou peníze
na protipovodňový poldr a přitom třikrát přestavět náměstí
podle přání momentálního vedení, tak na to je? Žít ale
starosta u potoka, tak v prvé řadě dbá na jeho údržbu a
ve druhé řadě prosadí poldr, či přehradu. Samozřejmě
pokud se nepřestěhuje raději jinam, kde ho nic neohrozí.
Starosta je od slova se starat o blaho občanů a podle
toho se už mnozí mohli 35 let chovat. Ti předchozí tu
byli 41 let a budovali přehrady a jiná protipovodňová
opatření. Troubkám to slibují už 27 !!! let a prý se
začne napřesrok, což je až po 29 letech. Za tu dobu se
třeba v jiných místech přestavěly třikrát náměstí a nebo
se místo obchvatu města postavily cyklostezky. Být ale
doprava svedena na obchvat, tak po stávající okresce by
šlo v klidu jezdit na kole. Takže nesdílím názor, že někde to dělají dobře, protože tam neměli socialismus, ale pouze proto, že se tam starosta STARAL O TO, CO JE PODSTATNÉ
a nikoliv o kraviny.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2024 12:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Jasně, eroze tu byla vždycky a katastrofě nezabrání žádné opatření. Potíž je, když se zrychlená eroze objevuje i za celkem normálního srážkového režimu a bleskové povodně také. A tohle je, s čím musíme něco udělat.
Základní údržba toků a její vliv na povodně je celkem mýtus. Bagrování koryta potoka ve vsi není údržba, ale zničení. A nastavět si nemovitosti k potoku a pak vinit nedostatečnou údržbu z vody v domě, tomu já nefandím.
Troubky... ves v záplavovém území... asi by bylo perspektivně moudré stavět si domy a vsi tam, kde velká voda tolik nehrozí. Dlouhodobě vidíme obrovský tlak developerů i jednotlivců na údolní nivy. Principem je, že oni postaví a nakrmí svůj bankovní účet a stát pak vynaloží miliardy na protipovodňová opatření, která ve své většině zhorší zase situaci obcí níže, které pak zase budou od státu potřebovat nějaká opatření...
Není vše tak jednoznačné...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.7.2024 17:53 Reaguje na Jindřich Duras
Pokud někdo postavil před 500 léty dům, či mlýn
u potoka a řeky a problémy s povodní neměl, tak proč je má dnes a má se odtamtud vystěhovat ?
Není vinen ten, kdo problémy za posledních pár
let zavinil a nemá to on napravit? V obydlených
oblastech stovky let lidé zpevňovali břehy tkzv.
baštováním zaraženými dubovými piloty propletenými vrbovým proutím. Těžili z koryt nánosy a vraceli
je polím (viz film Kráva, jak po práci na cizím
těží herec Holub naplaveniny a nosí je na svah,
kde z nich buduje terasovité pole). Ve vesnicích
vždy dbali na co největší průtočný průřez schopný
pojmout povodňovou vodu. Lávky přes potoky byly
jen dočasné a za povodně se stáhly koňmi z toku
mimo něho. U mostů stáli chlapi s "fajerháky"a
lovili klády a větve, aby neucpaly koryto. To
byla ta prevence a nikoliv nicnedělání a potom
pouze následný úklid. Takové pletené baštování
břehů prorostlé kořeny vrb bylo nejen ochranou
před jejich erozí, ale i rájem pro raky a ryby.
V úkrytech mezi kořeny se dařilo i vodnímu hmyzu
a okolní pravidelně ořezávané vrby byly hnízdištěm
ptáků s množstvím mšic a jiného hmyzu. Pokud je
takové koryto porostlé vrbami s kořeny až do vody
zničení potoka pro živé organismy, tak nevím, co
je podle vás ve vsích ideální. Takže oni tam žili 500 let bez problémů, dokud jim někdo nezakázal sedimenty odtěžit a bránit vodě v erozi břehů. Jinak lidé staví tam, kde to "ODBORNÍK" povolí
a to povolili i v Troubkách a jinde. Mají totiž
na stavebním povolení i kladné vyjádření odboru ochrany přírody a jinak by povolení NEDOSTALI !
Stavebník je laik a odborník má právo se zmýlit?
Ano není vše jednoznačné a zamyslete se i nad
tím co píšete, že kolem potoků a řek se nebá nic
stavět. A to původní se má zbourat a nebo před
povodní chránit? Co vyjede levněji? Chránit před
povodní a nebo zbourat a zastavět jinou část
přírody? Například svah, co váhou staveb ujede?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.7.2024 09:37 Reaguje na Jindřich Duras
Tak bleskové povodně asi za normálního srážkového režimu nebudou a bagrování koryta v obcích je samozřejmě potřeba kvůli zvýšení průtočnosti. Ona voda něco někde bere a někde to zase ukládá. Těžko se dá předpokládat, že jde u nás jen tak předělat infrastruktůra budovaná stovky let. Ono nejde pouze o domy ale o celou dopravní síť atd.
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.7.2024 16:10 Reaguje na Břetislav Machaček
1*. Na okraj, drmoly eliáse aj. si nevšímejte. A ono tu je hrozně lehké vymluvit se „na předky“. Že se jinde normálně hospodaří a „klima“ a jiné katastrofy se tam nekonají, se zamlčí a zakáže se srovnávání. Někteří lidé v Čechách by trestali i za stavby pyramid, a měnili duny kvůli větrné erozi, kdyby mohli.
Odpovědět
LL

Lukáš Linhart

19.7.2024 23:57 Reaguje na Jarka O.
Zdravím paní JO, Vy asi nejste zdejší /šumavská/? Bavorské státní lesy mají obří program na obnovu rašelinišť - rušení starých odvodňovacích kanálů. NP Bavorský les už zrevitalizoval, co mohl. Další podobné úpravy směřující k zadržování vody dělá i řada soukromých vlastníků.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.7.2024 09:21
Bohatá společnost se může zbavovat polí a hospodářských luk na úkor mokřadů
a lesů. Položme si ale otázku, zda jsme tak bohatí skutečně a nebo si na
bohaté pouze nehrajeme díky dotacím a zadlužování. Pokud nedám sedlákovi
dotaci, tak nedovolí udělat z pole mokřad. Pokud mu ji dám, tak to dovolí
a o tom to je. V NP to dokonce vedení nařídí a ani asi tu škodu neuhradí.
Mi rašeliniště a mokřady nevadí, pokud nejsou obnoveny i tam, kde byla
před zamokřením jiná přírodně cenná louka, která vznikla jejich vysušením. On ten návrat ke všemu předchozímu nemusí být vždy ideální. To taky lze
zbourat třeba v Praze náplavky, nábřeží a domy kolem Vltavy a tu nechat
pracovat po svém při vytváření meandrů a plytkého zaneseného toku, který
bude při každé bouřce zaplavovat okolní město. Já vím, že přeháním, ale
i takové nápady zaznívají od radikálních vyznávačů Matky přírody. Ono
je bohužel i praxí takzvaná partyzánština těchto ochranářů, kteří záměrně ničí meliorační stavby, aby dosáhli cíle udělat z pole , či louky mokřad.
Pak nafotí nově vzniklou kaluž na poli s nějakými živými tvory a už je
důvod to tak ponechat. Majitele se neptají, co on na to a pouze po něm
chtějí tu půdu vyjmout z hospodaření. Neustále proto opakuji: Kupte si tu
půdu a dělejte si na ní experimentů do aleluja, ale neznehodnocujte půdu někomu, kdo si to nepřeje. To je EKOterorismus za který EKOlogisty lidé
začínají nenávidět. Konáte EKOlogii medvědí službu a ta na to doplatí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.7.2024 09:27 Reaguje na Břetislav Machaček
1**
Odpovědět
PE

Petr Elias

16.7.2024 12:34 Reaguje na Břetislav Machaček

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.7.2024 08:38 Reaguje na Petr Elias
Opět nevím, co jste napsal a byl za to smazán, ale zkuste
se zamyslet nad slovem DISKUSE a napadáním diskutérů. Kdo
neumí diskutovat, tak je lépe, aby se o to nepokoušel tím,
že provokuje diskutéry a nebo je pouze haní kvůli jejich
názorům. Mi jsou vaše výpady i jinde(na Seznamu) ukradené
a zkuste se zamyslet nad jejich smyslem.
Odpovědět
PE

Petr Elias

18.7.2024 10:09 Reaguje na Břetislav Machaček

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.7.2024 22:07 Reaguje na Petr Elias
Nad těmi Machačkovými bludy bych dokázala přimhouřit oči, pokud by jimi nezapleveloval ekolist tak často a na tak velkém prostoru. Na Ekolistu se BM nikdo nevyrovná v délce a četnosti jeho komentů, jeho slohová cvičení mi připadají jako vytrvalý alergenní plevel.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.7.2024 06:16 Reaguje na Majka Kletečková
Pan Machaček mívá sice dost dlouhé komentáře, ale vy ani Eliáš na něj nemáte ani omylem. Naopak, vaše příspěvky jsou naprosto o ničem a i když se pan Machaček občas v něčem mýlí, tak například v oblasti zemědělství s ním musím velice často souhlasit. Kde berete tu odvahu mluvit o bludech, vážená? Bludy a nesmysly tu přečasto píšete především vy a nejhorší je , že si to ani neuvědomujete.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.7.2024 17:21 Reaguje na pavel peregrin
Jistě, až na vzácné výjimky (např. pana Jindřicha Durase) se různým komentujícím zde povede více či méně často napsat něco, co by bylo lepší oželet (u Vás proruské výlevy). Nikdo další ale neposílá sáhodlouhé elaboráty nevalné kvality s tak obrovskou frekvencí jako Machaček, naštěstí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.7.2024 20:35 Reaguje na Majka Kletečková

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JH

JH

20.7.2024 06:59 Reaguje na pavel peregrin
Na Machačkovy příspěvky není zapotřebí žádná zvláštní kvalifikace, takový intelektuální tygr to zase není a posuzovat ho může, kdo chce. A Ukrajinci nejsou větší náckové než Češi, vy jste toho dokladem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2024 08:39 Reaguje na JH
Nejdříve si nastudujte pojem nacismus. Ukrajinská junta je typickým příkladem. A jestli Rusi něco smrtelně nenávidí, tak je to právě on. Ono těch 20 milionů obětovaných životů je citelné trauma.
Odpovědět
JH

JH

20.7.2024 09:01 Reaguje na pavel peregrin
Když to tak nenávidí, tak proč si to zavedli doma? Máte v tom zmatek.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2024 14:54 Reaguje na JH
Jste hloupý nebo navedený? Tak Rusové si doma zavedli nacismus???? Ukrajina si zavedla nacismus jak vyšitý!! Hajlování, oslavy Bandery a jemu podobných nácků, brigády Azov s ryze nacistickými znaky a chováním, 8 let ostřelování Doněcku, atd. atd.- a Rusové si zavedli nacismus. Lepší vtip při sobotě jste nemohl dát.
Nezkoušejte přepisovat dějiny, na to jsem už dost starý!
Odpovědět
JH

JH

20.7.2024 15:05 Reaguje na pavel peregrin
Hloupost je hlavně věřit stupidní ruské propagandě. Možná na Ukrajině někdo někdy slavil Banderovy narozeniny, ale není to úplně středobod jejich směřování. Zato Putin důstojně navazuje na Hitlera. to je zcela evidentní. A jestli to nevidíte, tak jste na to pořád dost mladý.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2024 15:30 Reaguje na JH
Máte mozek řádně vymytý, nezlobte se na mě. Na Ukrajině to jede ve velkém stylu, ale vy zřejmě věříte českým mééédiím, že ano. Tak si někdy zkuste poslechnout nebo přečíst i jiné zdroje informací. A těmi nemyslím ruské.
Jestli jste si ještě nevšiml, tak dění okolo Ukrajiny začíná nabírat úplně jiný směr a je docela zajímavé, že tento styl přebírají i ti, kdo donedávna hlásali"peremogu". Pouze u nás ještě Černochová a podobná sebranka neprozřeli a jedou si to svoje. A doplatí na to, jako ostatně vždy Češi na svoje "spojence" doplatili, viz Anglie a Francie.
Odpovědět
JH

JH

20.7.2024 15:44 Reaguje na pavel peregrin
Těmi zdroji nepochybně myslíte ruské zdroje. Že někdo na Ukrajině občas vytáhne fotku Bandery ještě neznamená, že jsou nacisti. Zato Rusové jsou fašisti zcela evidentně.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.7.2024 10:06 Reaguje na JH
Těmi zdroji rozhodně nemyslím ty ruské, což pro vás je možná překvapením. A občas vytáhne fotku Bandery? Tak to jo.
A když jsem u toho- tak Rusové jsou fašisti??? Po celé 2. světové válce???
Moje slova o vašem vymytém mozku se tímto jen potvrzují, bohužel.
Odpovědět
JH

JH

21.7.2024 12:32 Reaguje na pavel peregrin
Ty zdroje možná nejsou ruské, ale jejich původ v Rusku bude celkem určitě. A nevím, jestli jsou Rusové přímo fašisti, ale v každém případě k nim mají svým jednáním hodně blízko. Kdo nemá vymytý mozek jejich propagandou, tak to chápe.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.7.2024 21:00 Reaguje na JH
Národ, který za druhé světové války přinesl 20 milionů obětí a rozhodujícím způsobem německý nacismus porazil, rozhodně nacistický není. Kdyby všechno, tak toto rozhodně ne.
Odpovědět
JH

JH

21.7.2024 21:46 Reaguje na pavel peregrin
Jenomže od druhé světové se dost změnilo. Že to nechápete je váš problém.
Odpovědět
AD

Alice D

7.8.2024 19:38 Reaguje na JH
1***
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.7.2024 10:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Situace se změnila. Zjednodušeně: Dříve nebyli tak bohatí, aby si mohli dovolit neodvodnit mokřad. Dneska zase nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit pokračovat v devastaci vodního režimu krajiny. Myslím Krajiny jako celku, kde nejde jen o jedno prameniště atd., ale o vše, co níže navazuje.
Odpovědět

Radek Čuda

17.7.2024 11:27 Reaguje na Jindřich Duras
To je hezky napsáno.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.7.2024 08:27 Reaguje na Jindřich Duras
Souhlasím, obnovujme, nově budujme, ale s rozmyslem, jaké
to bude mít následky vůči současnému stavu v budoucnu. Pokud
má odvodněný mokřad retenční schopnost zadržet alespoň něco,
tak trvale nasycený mokřad přívalové srážky nepřijme žádné.
Je to jako suchá mycí houba a mokrá mycí houba. Ta prvá tak
nasaje alespoň něco, ale ta druhá už nic. Paradoxně tak může
trvale nasycený mokřad působit v přírodě nežádoucím jevem,
při kterém nasycen za deště už vodu nezadrží a za sucha ji
díky svému charakteru toku pod ním nedodá. On tu vodu má
pro sebe a pro odpar, ale už nikoliv pro doplnění potoků
za sucha. Nelze totiž regulovat, protože je STÁLÝ vodní
prvek v krajině. Na regulaci záchytu a dotování toků jsou
tu jiné lidmi vymyšlené stavby jako rybníky a přehrady.
I mlynář se nespoléhal na vodu v mokřadu, ale zachytil si
ji před mletím v rybníce a vodní toky brzo bez dotování
čistou vodou sucha nepřežijí, když v nich místy už tečou
pouze nedočištěné odpadní vody z ČOV. Alespoň k naředění
bude ta voda z přehrad nutná, abychom se nepotýkali s těmi
otravami vod za sucha, když odpady neumíme pořádně vyčistit
tak, aby byly k životu.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2024 08:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Určitě, s rozmyslem je třeba dělat všechno :-).
Ano, pokud je mokřad už zcela nasycený vodou, tak další nepřijme. Může její odtok alespoň zpomalit.
Tady byl ale spíš problém, že ty mokřady vysychaly, takže i klesala hladina podzemní vody a vysychalo okolí, ze kterého pak nemohly být za sucha doplňovány potoky.
Odpar je v krajině důležitá věc. Pokud je jedna varianta, že napršená voda rychle odteče, a nebo varianta, že se spadlé srážky zadrží a odpaří, je jednoznačně dobrá ta druhá, ne?
Rybníky vodu v potocích pod nimi nedotují, naopak pod rybníkem přijdou potoky o vodu jako první :-). Nevypustíte si přece vodu s kapříky :-).
Mlýny a Hamry stávaly často u poměrně malých potoků, jenže ty měly poměrně stálý průtok, zejména že v létě nevysychaly - dílem právě vlivem dobrého vodního režimu v povodí.
Přehrady jsou na samostatnou diksusi :-).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.7.2024 09:51 Reaguje na Jindřich Duras
Nechci se hádat, protože rozdíl bývá mokřad od
mokřadu a jiné jsou jeho možnosti i toho odparu.
Mě třeba fascinuje kritika odparu z rybníků a z
přehrad a vychvalování odparu z mokřadů. Nechápu
rozdíl obou verzí a proč je jeden špatný a druhý
je dobrý. Já bych bral napůl nasycený mokřad,
který si zachová ještě i tu retenční schopnost,
ale tu je tendencí mokřad nasycený maximálně.
Je to jako u poldru, kde malá část může být tůní
a zbytek retencí pro přívalové srážky. Bohužel
je v té tůni i vyšší koncentrace živin ze splachů
a nemusí mít parametry čisté vody. Opět je to
třeba posoudit místo od místa, ale možnost těžit
z poldru, rybníka, či přehrady spláchnutou půdu
a nechat v nich živiny předat rostlinstvu je
užitečné. Jen se to naučit využívat a nehledat
mouchy, proč to nedělat. Už kdysi dávno měl u
nás před svým rybníkem jeden sedlák suchý poldr
a z něho ručně těžil zeminu z lesa pro selčinu
zahradu. Dnes je vše jeho potomky zanedbáno,
neboť zjistili, že peníze se dají vydělávat jinak.
Jinak potoky pro mlýny sice nevysychaly, ale bez
vody naakumulovaném v rybníce by mlýnským kolem
nepohnuly. Od toho byly ty rybníky a za sucha
se nemlelo, protože přes noc nemělo odtečenou
vodu co doplnit. Ale po prvém větším dešti už
se zas mlelo díky naplněnému rybníku. To mokřad
nebyl schopen zajistit a tak z mokřadu udělal
mlynář rybník umožňující regulaci odtoku na kolo.
Tak zaniklo mnoho mokřadů v údolích potoků a
celé oblasti, kde lidé zhodnotili pro ně bezcenné
mokřady na rybníky k chovu ryb. Jít do důsledku
podle ekomagorů, tak prokopat hráze rybníků a
vrátit vše do stavu bažin a mokřadů. Být tu
v době starých rybníkářů současní ochranáři,
tak nemá UNESCO na Třeboňsku ani co chránit.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2024 12:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, takhle za mě souhlas. Mokřad - alespoň ten mimo komplet podmáčené rozsáhlé celky třeba na Šumavě - by, myslím, měl do určité míry za sucha vysychat, zmenšovat se a za srážek se zase nasytit.
Jen na okraj:
Vámi oblíbení "ekomagoři" určitě nechtějí prokopávat hráze rybníků :-)! To jste mířil na lišku a trefil Maryšku :-). Ztráty vody odparem z rybníků vypočítávají hydrologové.
Odpovědět
LL

Lukáš Linhart

20.7.2024 00:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Odpar z rybníků a přehrad v článku taky nebyl kritizován. Jen je potřeba porovnat - lužní porosty v rámci evapotranspirace do vzduchu vyšlou mnohem více vody, než výpar z volné hladiny. Přičemž součástí transpiračního proudu, resp. fyziologie dřevin, jsou tu i další prospěšné procesy - např. vázání uhlíku. V nivách vegetace spotřebuje dusík a fosfor. Toto je prospěšné i pro rybniční hospodaření - méně sinic, více kyslíku pro ryby :-)
Odpovědět
LL

Lukáš Linhart

20.7.2024 00:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Ne každý mokřad je "stále nasycený" a "stálý vodní prvek" se právě reguluje sám, v tom je ten vtip. Např. popisované potoční nivy mají hladinu podzemní vody kolísající, tudíž právě průtoky v potocích vyrovnávají - ředí odpadní vody. V článku není ani zmínka o tom, že by se přehrady a rybníky měly rušit. Myšlenkou je tyto doplnit o další prvky, které vyrovnanému vodnímu režimu napomohou. Za mne je z hlediska odtoku rozhodně lepší téměř nasycený mokřad, než pole s utuženým podorničím a ornicí bez pórů, organické hmoty a půdní žoužele.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.7.2024 10:02 Reaguje na Lukáš Linhart
Měli naši opředci problém s utužením půd, ornicí bez pórů a organické hmoty? Nebylo by na čase se znovu podívat na to, proč dřív tyto problémy nebyly a třeba začít znovu orat? U nás nemáme vodu která nenaprší. Proč tu co naprší či nasněží necháváme rychle odtéci a nestavíme další přehrady? I to Polabí či Morava by mohla být protkána nějakým tím dalším kanálem ( viz. Baťův kanál.
Odpovědět
MD

Michal Drát

19.7.2024 14:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlas
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.7.2024 16:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono ale odvodněním a meliorací pole expandovala na místa mokřin, tůněk a vlhkých a luk a podobných ploch. A dneska se ukazuje, jak se mění klima, že my bychom právě potřebovali z těch ploch polí zase ty původní mokřiny, tůně a vlhké louky znova vytvořit, aby svým účinkem klimaticky stabilizovaly ty pole, omezovaly sucha, snižovaly erozi atd. Protože rovnoměrně suchá stejnorodá pole a lesy a jinak nic v krajině jsou málo odolné výkyvům počasí a vytvářejí ekologické problémy až katastrofy už při poměrně běžném výkyvu počasí. Zatímco ty mokřiny, tůňky, vlhké louky a podobně v rozsahu, jaký v krajině už byl dříve, odolnost krajiny zvyšují.
To nemá moc společného s bohatstvím ani chudobou lidí, přiměřený návrat takových ploch podle mne naopak produkci na zbývající rozloze polí zlepšuje a stabilizuje. A tím přidává peníze i těm bohatým i těm chudším, co na těch polích produkují.
Odpovědět
LL

Lukáš Linhart

20.7.2024 00:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, nejsem si jist, kam to "Konáte EKOlogii medvědí službu" bylo mířeno, ale v NP Šumava má rozhodně každé opatření své razítko z vodoprávního úřadu se souhlasem pro změnu vodního režimu na základě projektové dokumentace.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

16.7.2024 15:30
Vrátili jsem se ze Soutoku.

Nepouštět ochotníky,úředníky a politiky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.7.2024 17:03
Odvodnění má a bude mít smysl vždy tam, kde se jedná o podmáčenou , ale jinak bonitní ornou půdu. Nad tím není potřeba mudrovat. Odvodnění Šumavy byl samozřejmě nesmysl.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.7.2024 21:43 Reaguje na pavel peregrin
není úplně pravda. Voda patří do krajiny všude.
Bonitní půda v ČR to je asi legrace...biologicky mrtvá nacpaná pesticidy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.7.2024 06:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vy jste tu půdu zkoumal? Pokud by tomu tak bylo, půda v Německu, Dánsku, Holandsku, Belgii, Francii, GB etc. by byla dávno mrtvá před naší, protože pesticidů tam používají asi tak 3-5krát tolik. O tom, jaký je princip fungování trubkové meliorace, jsem psal již mnohokrát.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.7.2024 10:47 Reaguje na pavel peregrin
Půdy u nás jsou z velké části mrtvé primárně kvůli nízkému obsahu organického podílu (bez něj baktérie a houby nežijí a žížaly a spol zdechnou hlady) a zároveň kvůli obrovskému eroznímu smyvu.
Takže ty pesticidy máme k tomu všemu jako extra bonus.
Takhle vidím ten rozdíl mezi ČR a vámi vyjmenovanými státy :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.7.2024 06:54 Reaguje na Jindřich Duras
Vzhledem k tomu, že státy na západ od nás, ale i třeba Itálie, prokazatelně používají nejméně 3x více pesticidních látek, nemyslím si, že by situace u nich byla dramaticky odlišná. Protože ani tam se nepoužívají pevné osevní postupy a pěstuje se to, co momentálně tržně vynáší, z hlediska přežití zemědělských subjektů.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2024 08:45 Reaguje na pavel peregrin
Zkuste srovnání třeba se Švýcarskem :-).
Ostatně, psal jsem zejména o organické hmotě a erozním poškození, které degraduje a umrtvuje naše půdy, včetně utvrzovaného podorničí. A kvůli tomu všemu je v háji i vodní režim atd.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.7.2024 11:35 Reaguje na Jindřich Duras
Proč Švýcarsko, které se v podstatě úplně vymyká v podstatě všemu? Mě naopak zajímá srovnání s normálně hospodařícími zeměmi, které jsem uváděl. Organická hmota se do půdy v rozhodné míře vrací přes posklizňové zbytky a nikoliv přes hnůj, toto je třeba si uvědomit. A dnes, díky podrývání, se i to utužení, samozřejmě s vyjímkami, nejeví tak hrozné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.7.2024 09:17 Reaguje na pavel peregrin
Ano, největším zlem je pro přírodu ekonomy
vzývaný trh. Trh má ke stálosti, kterou ale
potřebuje příroda daleko. Trh může zabrzdit
plán, který je zastáncům trhu sprostým slovem.
Pokud má stát zájem o přírodu, tak musí slevit
z tržních zásad a nastolit plánování toho, či
onoho a garantovat odbyt za garantovanou cenu. Ponechat vše trhu znamená jít ode zdi ke zdi
se všemi negativy pro přírodu. Já třeba mám
stálý plán, kolik čeho na zahradě sadit pro
svoji vlastní potřebu a tudíž mám mnoho
let dopředu jisté, co kde zasadím. Chovat se
tržně, tak to jednou bude pouze česnek a
podruhé pouze rané brambory. Tak mám plán
a možnost pravidelného osevního postupu. V tržním hospodářství to je ale obtížné a pak
se nedivím pouze nejlépe ekonomicky výhodné
trojkombinaci kukuřice, řepka a pšenice.
To se dá udat téměř vždy, byť i s cenovými
výkyvy, ale nikoliv jako jiné plodiny, které
při převisu skončí zaorány. Pamatuji na dobu
"invaze" mandelinek z Polska před cca 40 roky.
Ta nastala po tržním nadbytku brambor rok před
invazí, při kterém se nevyplatily ani postřiky proti broukům nad zbytečně velkou výměrou
brambor a tak brouci dokončili vývoj, byli s
bramborami zaoráni a další rok se na jaře ocitli na pšeničném poli. Nikde ale žádné brambory, pouze samá pšenice a tak se zvedli
a letěli. V mém okolí jich bylo tolik, že při chůzi to pod nohama křupalo a v brambořišti jsme celá rodina sbírali kýble mandelinek. Pozdě se v obchodě objevil DECIS FLOV, který jsem ze zoufalství koupil, ale nikdy nepoužil,
protože se to od té invaze vždy dalo zvládat
ručně. Dodnes ho mám jako relikvii mého
zoufalství ohledně mandelinek namnožených
díky pokusům o tržní hospodářství před 40.
roky v Polsku. Bez plánování prostě nelze
dodržovat optimální osevní postupy a ani
se zabývat péčí o půdu tak, jak si to půda
zasluhuje. Lze to pouze na úkor zisku a ten
byl, je a bude podmínkou efektivity podnikání.
Podnikání je totiž "cílená činnost za účelem vytváření zisku" a nikoliv charita, či pouze
dotovaná hra na ziskovou činnost.
Odpovědět
LL

Lukáš Linhart

20.7.2024 00:21 Reaguje na pavel peregrin
Můj názor je takový, že plošné drenáže nějaký smysl dávají a nikdo ani neříká, že by se mělo vše zrušit. Ale nechat proudit HOZ kilometry a kilometry drobných potoků smysl nedává.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.7.2024 06:21 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Meliorace jsou tam předválečné zemědělské opatření.
No, málo dusičnanů, nejsou krávy, jako náhrada hodně nových pesticidů.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.7.2024 10:45 Reaguje na Jarka O.
Předválečné: Potíž je, že v tomto díle bylo dále pokračováno a také, že se od té doby ale sakra změnilo klima i způsob osídlení atd.
Málo dusičnanů?! To myslíte jak, prosím?
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.7.2024 16:04 Reaguje na Jindřich Duras
NO3- ubylo v 90.letech, přibývá po 2004, ale v umělých hnojivech a nově v kalech z bioplynek. Nejvíc odstraňování stařiny, zkvalitnění půdy a hospodaření s vodou krajině Š. chybí les, orba a pastva krav. Bažinou les a zemědělství nenahradíte ani nedocílíte užitečné správy krajiny a vodního režimu. Neplatí to jen pro Šumavu. V tom je rozdíl oproti Bavorům a zatím Křivoklátsku. Jde to spravit - zakládat eko zemědělská družstva místo NP.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.7.2024 09:09 Reaguje na Jarka O.
Ekozemědělská družstva, to zní dobře. Že si nedovedu představit, jak by to vypadalo na Šumavě, která je aktuálně bez té potřebné sídelní struktury, to může být moje chyba.

Jen ty dusičnany pořád nějak nechápu... Co jsou data, tak dusičnany odtékaly během kyselých dešťů. Po odsíření začátkem devadesátek z odtékající vody zmizely, protože se zlepšily poměry v půdě a vegetace je spotřebovala. Historicky neodtékaly = ve vodě nebyly, dusičnany ale (nejspíš) nikdy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.7.2024 11:14 Reaguje na Jindřich Duras
Nitráty v půdě vznikají neustále a průběžně. Pouhou přeměnou forem dusíku. Jsou věčné a hlavním zdrojem nitrátů nejsou hnojiva, ale prostá mineralizace. Na to se často zapomíná nebo se to neví.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.7.2024 14:28 Reaguje na pavel peregrin
Ale jo, to je jasné, jen úplně nevím, kam J.O. míří...
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.7.2024 08:23 Reaguje na pavel peregrin
Míníte rozklad biomasy? Ten podzemní vodu nezatěžuje v tom rozsahu jako hnojiva.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2024 08:46 Reaguje na Jarka O.
Ne. Míním mineralizaci, tj. zpřístupnění dusíku ze složitých organických vazeb přes amidickou, následně amonnou a ve třetí fázi nitrátovou formu.
Můj výborný, již zesnulý učitel prof. Kolář vždy na toto upozorňoval jako jeden z mála a také on to byl, kdo např. digestát, oproti tvrzení ostatních, jasně zařadil mezi slabá minerální hnojiva, nikoliv organická. A tento blud, že digestát je organické hnojivo, se bohužel ještě pořád vyskytuje i v odbornějších publikacích, lépe řečeno v publikacích těch, kdo na digestátu nějakým způsobem profitují.
Odpovědět
JH

JH

20.7.2024 09:18 Reaguje na pavel peregrin
Pokud půda není mrtvá, tak vždycky vyrábí nitrát z rozkládané organické hmoty. Ale pokud na poli něco roste, tak to většinu vznikajícího nitrátu pravděpodobně spotřebuje. Obsah nitrátu v půdě a následné vyplavování zvyšuje spíše hnojení. Oba zdroje však nejde příliš odlišit, dusík z hnojiv se průběžně ukládá v humusu a potom mineralizuje. Pokud jde o organická hnojiva, můžou být taky vydatným zdrojem nitrátu, když se jich dá do půdy příliš mnoho.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2024 14:59 Reaguje na JH
Ano, organická hnojiva jsou zdrojem nitrátu, nicméně tím rozhodným je opravdu mineralizace, i přes odběr rostlinami. Navíc- mineralizací se rozumí uvolnění dusíku z čistě organických sloučenin, činností mikroorganismů, nikoliv jeho přeměny z jedné formy na druhou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2024 15:01 Reaguje na pavel peregrin
Tedy- mineralizace je prapočátkem uvolňování dusíku, který se přeměnami dostane až k nitrátové formě, abych se přesněji vyjádřil.
Odpovědět
JH

JH

20.7.2024 15:20 Reaguje na pavel peregrin
To může být pravda, pokud nehnojíte. A část dusíku, který je mineralizován, pochází z organických i minerálních hnojiv.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2024 15:33 Reaguje na JH
Ale nikoliv rozhodná.
Odpovědět
JH

JH

20.7.2024 15:34 Reaguje na pavel peregrin
Když do půdy nasypete dost dusíku v hnojivu, tak to může být naopak.
Odpovědět
JH

JH

20.7.2024 15:35 Reaguje na pavel peregrin
A dusík z hnojiva od dusíku z mineralizace nejde příliš odlišit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.7.2024 10:08 Reaguje na JH
Vědeckým pokusem spolehlivě. Dávno prokázáno, jenže dnes se na to zapomíná.
Odpovědět
JH

JH

21.7.2024 12:33 Reaguje na pavel peregrin
Jedním pokusem? Jiný pokus prokáže něco jiného,
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.7.2024 21:02 Reaguje na JH
Ty pokusy byly dělány již v éře Baiera .
Odpovědět
JH

JH

21.7.2024 21:47 Reaguje na pavel peregrin
Každý pokus ukáže jen část reality a nemůžete ho brát jako svátost.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.7.2024 21:55 Reaguje na pavel peregrin
Digestát je vodnaté anorganické hnojivo (NH4+), nebo můžete říct organicko anorganické, protože kal obsahuje zbytky organického uhlíku. Mineralizace biomasy na loukách do vody dodává jednotky nebo nízké desítky mg/l NO3, podle půdy. Když zoráte anoxické gleje (vysušené bažiny), asi v začátku víc -tipuji, to Vy asi znáte.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.7.2024 15:45 Reaguje na Jindřich Duras
Tak volná eko pastva a agroturistika jako v Alpách ve vyhlášených zónách bez vlků a medvědů se zákony jako v zač. 90.let by asi fungovala. S eko zákazy to nepůjde, struktura obyvatel …to možná máte pravdu.
Ale byly, ve vodě, studnách, v blízkosti zemědělství, a jsou zase. Nitráty jsou problém intenzivního zemědělství u Pádu, v SRN, Holandsku, Špan… Ano, začátkem 90.let se změnily poměry, NO3 ubylo, jenže nyní je to jinak. Kaly z bioplynek mají schopnost množství NO3 zvednout podle toho, kdy je budou dávkovat. Jestli myslíte na přírodní území, tam nebyl problém. Nepřehnaná pastva znamená sezónní hnojení NH4, močovinou, které vegetace spotřebuje, a menežment půdy, a tím vody. Mířím k tomu, že kráva zlepsuje půdu na rozdíl od umělých hnojiv. Nevím, jestli jsem odpověděla...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.7.2024 10:50 Reaguje na pavel peregrin
Mudrovat třeba je :-). V Krajině musí být taková proporce jednotlivých funkcí, aby to jako celek fungovalo. A principem toho fungování je právě fungující vodní režim. Jenže vodní režim potřebuje nějaký podíl pramenišť atd. atd.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.7.2024 06:56 Reaguje na Jindřich Duras
Ano, mudrovat je třeba, ale ne o naprosto jasných věcech. A takovou jasnou věcí je, nenechat kvalitní ornou půdu podmáčet. Souhlasíte?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2024 08:49 Reaguje na pavel peregrin
V principu ano. Ale není mi jasné, proč je už desítky let obhospodařována nejkvalitnější půda způsobem, který ji prokazatelně ničí a drancuje - mám teď na mysli hlavně moravské černozemě. Velké lány, svažitý terén, vodní a větrná eroze. Jeden by myslel, že je škoda takové pozemky dělit a nechávat na nejúrodnější půdě protierozní prvky že je prostě škoda. No, jenže pak jde do háje ta krajina i s půdami komplet. Můžeme to sledovat v přímém přenosu. A obdobně je to i s tím zamokřováním. Všechno musí mít nějaký smysl a míru.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.7.2024 11:39 Reaguje na Jindřich Duras
Zde mohu také v principu souhlasit, Morava na tom není dobře. Ale bohužel problémem našeho-a nejen našeho zemědělství-a tím nejpodstatnějším je to, že musíte tvořit zisk, abyste přežil. A pokud ziskově vycházejí dejme tomu tři komodity, nesmí se nikdo moc divit tomu, že pak se na poli točí tři plodiny.
Můj případ to není, já jsem ze staré školy a tak pěstuji jak blbec 10 plodin, ale upřímně, na dvou -třech mírně vydělám a na ostatních prodělám. Můžu si připočíst předplodinovou hodnotu a dobrý pocit, že jsem udělal něco pro půdu, ale to je asi tak všechno.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2024 12:04 Reaguje na pavel peregrin
Je to určitě na delší diskusi, na kterou zde není místo.
Otázka zisku není dobře nastavená, myslím. Jasně, že bez zisku to nejde, ale odvíjí se od řady státem regulovaných položek. Například škody způsobené nedobrým hospodařením nikde započítány nejsou (typicky erozní jevy a zanášení nádrží, zhoršování stavu půd a vodního režimu atd.), A v bonusech je, myslím, zase málo zvýhodněno skutečně dobré hospodaření. Řečeno velmi obecně.
Každopádně takhle je ten systém nasměrován ke zvětšování problémů, bohužel.
Jinak osobně jsem vděčný každému, kdo se snaží věci dělat poctivě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.7.2024 13:48 Reaguje na Jindřich Duras
On je problém trošku jinde. V nízkých výkupních cenách komodit, od toho se odvíjí zúžení plodin a je to v podstatě začarovaný kruh. Já souhlasím, že to je na delší diskuzi a hlavně, ten problém nemá bohužel jednoduché řešení. Je to o politických rozhodnutích a do těch se žádné vládě průřezem po EU nechce.
Odpovědět
PE

Petr Elias

17.7.2024 08:39
Dobrá práce. I když určitým joudům se to samozřejmě nebude líbit. :)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.7.2024 10:51
Práce v článku zmíněného kolektivu lidí je nesmírně záslužná a já jim za jejich obrovské osobní nasazení velmi děkuji.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

17.7.2024 12:16
Jsem opravdu potěšen a nadšen, kolik máme u nás hydrologů, co umi hydrauliku, vědí jak zkrotit kinetickou energii, lidi co upravili hektary vodních režimů v rozdílných stanovištích podmínkách. Umí i přesvědčit majitele pozemků a erozi vyřeší mávnutím proutku. To vše i za přívalových srážek a jsou schopni odborně diskutovat. Já coby boomer už na tyto odborné diskuse nemám a tak vám moc děkuji za skvělé predstaveni. Sbohem navždy a zdravim.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

17.7.2024 12:17
Jsem opravdu potěšen a nadšen, kolik máme u nás hydrologů, co umi hydrauliku, vědí jak zkrotit kinetickou energii, lidi co upravili hektary vodních režimů v rozdílných stanovištích podmínkách. Umí i přesvědčit majitele pozemků a erozi vyřeší mávnutím proutku. To vše i za přívalových srážek a jsou schopni odborně diskutovat. Já coby boomer už na tyto odborné diskuse nemám a tak vám moc děkuji za skvělé predstaveni. Sbohem navždy a zdravim.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.7.2024 06:59 Reaguje na Tomáš Kvítek
Pane Kvítku, není to škoda? Konkrétně vaše příspěvky se vyznačují vždy racionalitou a střízlivým pohledem na věc.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.7.2024 17:49 Reaguje na pavel peregrin
Racionalitu a střízlivý pohled na věc v těchto diskusích zadusili různí fanatici z obou táborů... ať už jde o Machačka, nebo Petra (i když to evidentně nebude celé jeho jméno - oba asi tušíme o koho se jedná). Já už taky radši z těchto diskusí ustupuju, slovy klasika: dlouho jsem hleděl do propasti, až propast vhlédla do mně. Taky už jste na těchto stránkách pamětník, zkuste zahloubat v paměti od kdy se zdejší diskuse tak zradikalizovala, s příchodem kterých diskutérů... Dneska už stačí konstatování, že současní důchodci se mají nejlépe v historii a že máme průběžný důchodový systém, aby jste si vysloužil nálepku xenofoba... Je namístě všechny diskuse napříč internetem zrušit, aby ti vyšinutí jedinci měli co nejmenší možnosti šířit zlo
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.7.2024 21:08 Reaguje na Jakub Graňák
No, máte asi pravdu. Já nevím, pokud jde o pana Machačka- proč jste si vy dva tak nesedli. Já chápu, že p. Machaček mívá dlouhé komentáře a ne vždy pravdu, ale když to srovnám s takovým Eliášem či pí Kletečkovou- upřímně- tak jeho příspěvky jsou daleko racionálnější a hlavně nikoho nikdy drze nenapadal. V těch příspěvcích je hodně pravdy a mnohem raději budu diskutovat s takovým člověkem jak s někým, kdo se umí akorát ideologicky vymezovat, ale jinak duní jak prázdný sud. Ale je to samozřejmě pouze můj názor.
Odpovědět
HH

Honza Honza

18.7.2024 12:14
Obsáhlý článek jasně vysvětluje potřebnost zachycování vody jakýmkoli způsobem. zvl. v dnešní době kritického oteplování je to nejdůležitější činnost- nebude-li naše krajina vysychat, oteplení ji nijak zvl. neuškodí.
Je to změna postupu, změna myšlení, přístupu ke krajině, hospodaření atd.
Určitě důležitější než fotovoltaika na střechách, je také potřebné mít na to peníze.
Odpovědět
PE

Petr Elias

18.7.2024 12:28 Reaguje na Honza Honza
Peněz mají Češi až moc. :)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.7.2024 13:51 Reaguje na Petr Elias
Jak kdo a jak kde. To bych bral.
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.7.2024 12:33
Nebudu reagovat na hlupácké osobní výpady a podsouvání. O historii a počet vesnic nejde. Bavorská a česká strana Š. jsou geograficky stejné. Chápání přírody Bavory není jiné, chápaní ochrany v NP je jiné, nedělají konzervaci, buzeraci a nerůst. Nově Bavoři zmenšili bezzásahovou zónu. Ani integrita a smysl práce nejsou ničeny, Bavoři se nenechávají okrást. MVE, krávy, podnikání, turismus se s ochranou na bavorské straně nebije, ta krajina není sušší, a vládne domluva o lokálních zájmech. Srovnání Bavorska se zatím zachovalou kulturní krajinou kolem Křivoklátu je velmi na místě a bylo by dobré pro lidi, aby Křivoklátsko mělo možnost žít jako bavorská strana Š., kde o to místní stojí. Co se týče článku, myslím, ze správně mohl být: Až poznáme, co krajina uměla před likvidací ZD a lesních závodů, začne se vracet voda, aneb proč je dobré mít zemědělství a člověka v krajině.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.7.2024 09:18 Reaguje na Jarka O.
Dalo by se dlouho diskutovat. Mám za to, že přetržením kontinuity osídlení a místní kultury chování k přírodě, krajině a hospodářství u nás čelíme úplně jiné situaci. Půdu začali skupovat spekulanti pro výstavbu lukrativních nemovitostí a ti se nezastaví před ničím, dokud krajinu nezničí docela. To není spekulace, ale skutečnost, bohužel. Na zvládání téhle situace potřebujete nějaké regule atd. Růst vs. nerůst je na naší a bavorské straně také něco úplně jiného, právě kvůli těm zpřetrhaným vztahům a souvislostem.
NP vnímám ale také jako ochranu nějaký zcela přírodních oblastí, kde lidé v zásadě nikdy nebyli. To so myslím, je velmi důležité.
Je težké docílit nějakého vyváženého stavu, ale vývoj nějak pracuje a postupně si to sedne.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.7.2024 10:22 Reaguje na Jindřich Duras
V mém okolí až na velkostatek hraběte Larische a pár malých
sedláků byla půda v rukou kovozemědělců. Mnohá pole odmítal
státní statek převzít k hospodaření kvůli malé ploše a taky
neúrodnosti. Můj děda doslova na kolenou v roce 1971 žádal
na statcích, ať už pole znárodní a uspěl. Děda, otec a já
s bratrem, jsme věděli, co to obnáší a o pole jsme nestáli.
Revoluce se děda nedožil a otec po mozkové mrtvici neměl
na hospodaření ani pomyšlení. Bratr žije 200 km daleko a
já měl svoji dobře placenou práci. Takže to je přetržená kontinuita? Ne, to je logický vývoj společnosti, kdy pole
neslouží k obživě, protože dotyčný vydělává dost jinde.
O pole se přihlásili ale příbuzní z paneláků a dali je
do pachtu tomu, kdo nabídl více bez ohledu na to, co s
půdou provádí. My jim své podíly bezplatně podstoupili,
protože nám je hamižnost cizím pojmem. Totéž čeká a děje
se všude po světě. Kontinuitu zpřetrhá odchod potomků za
snadnějším životem a vymření jejich rodičů. Okolí měst
a vesnic v lukrativních lokalitách se zastavuje i tam a
neidealizujme si cizinu jako vzor cností a bezvadnosti.
I tam končí kvalitní půda pod betonem a asfaltem a nebo
jinak znehodnocena. Je to ale dané cenou tam a tu. On
je pozemek pro sklad kilometr od bavorské hranice u nás
pětkrát levnější a proto sklad nestavějí tam, ale tu.
I továrnu tam staví na patra, ale tu chce investor 280 ha
v rovině u D. Lutyně , aby mohl továrnu postavit pouze
do plochy a nikoliv na patra. Stát mu ji prodá za babku
a případnou likvidaci po odchodu investora zaplatí kdo?
Do pozice hlupáků a otroků na práci jsme se dopracovali
sami touhou se vyrovnat Západu, který ale o konkurenci
nestojí, ale pouze o levné filiálky mateřských firem, co
budou generovat co největší zisky.
Hrát si na NP ve kdysi kulturní krajině s hospodářskými
lesy tak, že z nich chci co nejrychleji udělat prales je
doslova debilita, která se mine účinkem. To nedopustí
ani ti Bavoři, aby jim nějaký ochranář nařizoval co mají
sázet ve svém lese a na svém poli. U nás to státu lze
nařídit, ale u obcí se to snaží prosadit zákonem. Co je
ale výše? Právo majitele a nebo právo státu u kterého
se může s každou vládou změnit jeho zájmy? Tato vláda
prosadí NP a ta další ho taky může zrušit. Toto není
dobrá praxe prosazovat něco křehkou dočasnou většinou!

Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.7.2024 11:20 Reaguje na Břetislav Machaček
No, pane Machačku, tak trochu nechápu, proč vaše příspěvky paní Kletečková a Eliáš označují za bludy. To, co jste právě popsal, vyjadřuje naprostou realitu. Takže můžete být určitě v klidu. Bludy nepíšete.
Odpovědět

Radek Čuda

19.7.2024 12:07 Reaguje na pavel peregrin
Problém je, že v případě Šumavy je to úplně mimo, protože pan Macháček popisuje primárně situaci, kdy došlo/dochází "jen" ke změně vlastnických vztahů.
Někteří z nás ... píše o tom pan Duras, psal jsem o tom já a i další ... ale v případě Šumavy zdůrazňují, že tam došlo nejen ke změně vlastnických vztahů k půdě, ale současně k prakticky totálnímu odsunu tamních obyvatel a aby toho nebylo málo, tak zadrátování půlky Šumavy na 40 let. V půlce osmdesátek jsem se tam ocitl na pár týdnů v lese na brigošce, a například okolo Srní už to byla slušná pakárna.

Prostě 3 hřebíky do rakve a na celých 40 let.

Prostě ta situace o válce byla opravdu zcela atypická srovnávat ji se situací jak v jiných oblastech ČR, tak v onom Bavorsku, byť je geograficky jen přes kopec, prostě nejde.

Pokud jde o situaci v kraji pana Macháčka, tam samozřejmě nemám důvod jeho tvrzení zpochybňovat, tam to prd znám.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.7.2024 15:54 Reaguje na Radek Čuda
Tak startovní pozice byla jiná, to nejde nevidět. Ale od 90.let byla možnost rozvoje, ne návratu, jenže vznikl NP (byla jsem pro do kalamit), který si zakládá jen na takovýchto projektech a konzervaci a spíš návratu do neolitu. Rozvoj by chtěl vizi a podporu nějakého svého státu, což právě Bavoři mají. O to mi šlo. A udělat podobnou věc s krajinou Křivoklátska uprostřed republiky proti lidem už se mi zdá trochu silné kafe, sliby sem sliby tam. Podle mě se CHKO Křivoklátsko osídlením dá srovnat s NP Bav. les, co jsem tak zahlédla. PS: Vás jsem tím urážením nemyslela.
Odpovědět

Radek Čuda

22.7.2024 12:16 Reaguje na Jarka O.
On ten rozvoj ... jako samozřejmě, že lepší může být všechno a mnohé se zlepšilo. Ale jak prostě pokud jde o Šumavu a ten její rozvoj nerozvoj ... třeba KRNAP je v dost odlišné situaci, z toho pohledu rozvoje na tom byl o dost lépe než Šumava (bo nějak fungoval celých těch 40 let) a furt ty služby mají do těch Alp kua daleko. A že by se to nějak blížilo ...
Prostě je jedno odkud kdo je, ale pokud se rozhlédne kolem sebe jak co funguje a nefunguje ... a pak se podívá do Říše nebo Rakous ... furt je to nebe a dudy. Ta Šumava prostě nemůže být výjimkou a když se podíváte jak to vypadá na Lipně ... tak možná zlatý NP s jeho restriktivní politikou. Pravda je, ale že poslední dobou bych s Němci a Rakušáky už zas tak moc neměnil, bo co je čeká v budoucnu za průser ... škoda slov.

Křivoklátsko považuji primárně za meziresortní PR boj a naštěstí ho nemusím řešit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.7.2024 18:05 Reaguje na Radek Čuda
Problém je, že Machaček zná jenom svoje okolí (nivu velké řeky) a každý příspěvek popisující diametrálně odlišnou situaci (nežijeme jaksi všichni v nivě velké řeky) považuje za osobní útok na svou osobu a dogma... a jedince, který se toho dopustil okamžitě začne nálepkovat urážkami, za které by v diskusi mezi čtyřma očima okamžitě a oprávněně dostal na rypák. S takovými lidmi je pak těžké věcně diskutovat - uvedu jen jeden příklad z mnoha: jakmile se výše uvedený dověděl, že jsem ze selské rodiny a ze sudet, tak na mně hned vystartoval s przniteli děveček a sudetskými zlatokopy... a to čistě jenom proto, že jsem si dovolil sdělit, že kolektivizace zemědělství byla jedním z největších bolševických zločinů
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

26.7.2024 18:13 Reaguje na pavel peregrin
Pan Machacek pise dobre a jeho prispevky vzdy stoji za precteni, i kdyz treba mame na nejakou jednotlivost trochu jiny nazor
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.7.2024 20:34 Reaguje na Miloš Zahradník
Samozřejmě.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.7.2024 16:10 Reaguje na Jindřich Duras
Ano, dalo, zkusím stručně. V podstatě mluvíte o 90.letech. Souhlasím, že volný trh po česku byl hrozný, ohýbání 114/92 k nepoznání taky. Jestli pomáhá víc a víc regulí, nevím. Mně nešlo o historii, ale taky o situaci od 90tek, kdy volnost rozvoje hospodaření a podnikání nastala, a lidi se začali třeba věnovat pastevectví, opravili domky. Jenže zatímco jinde se podporují sedláci, aby mladí zůstávali, a NP je výkladní skřín bohatých států, tu se podporují šelmy a bažiny, to je mi líto, protože v životní úrovni Rakušani a Němci takto zase utečou. Nebo je reálné, že kdyby někdo chtěl založit ZD, pastviny, pole na Šumavě, vyjde mu NP vstříc, protože by podpořil funkce půdy?
S vaším pojetím NP souhlasím a proto se mi zdá mimo jinde než vlastně jen na té Šumavě.
Odpovědět
LL

Lukáš Linhart

20.7.2024 00:36 Reaguje na Jarka O.
Paní JO, mohu se nesměle zeptat, odkud čerpáte tyto informace o Bavorsku? Zdá se mi to dosti odlišné od toho, co slyším já od svých bavorských přátel.
Až zemědělci a lidé v krajině pochopí, že není možné ji využívat takto intenzivně (hlavně ve vztahu k vývoji klimatu), rád budu psát články s Vámi navrhovaným titulkem :-) a moc se na to těším! Všichni čtyři moji prarodiče totiž pochází ze selských rodin, byli sedření, vydělávali tak na živobytí. A proto jak se dnes chovají někteří "zemědělci" k půdě, z toho se mi dělá mdlo. Naši předci krajinu znali, půdu zúrodňovali a speciálně na Šumavě dokázali obhospodařovat i mokré louky. Možná bychom od nich mohli tu a tam něco okoukat a vystoupit tak z toho rozjetého vlaku myšlenkového nastavení z poválečné doby - přírodu využít a zkrotit.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.7.2024 08:13 Reaguje na Lukáš Linhart
Dobrý den. Pocházím z kulacké rodiny z Vysočiny. Předci to měli přetěžké nejen s přírodou. Problémy byly jiné v prvorepublikovém ZD než u předků z druhé strany, kteří nechtěli do JZD... Přesto ZD (dobrovolné) nezavrhuju, fungují i všude jinde. Ano, zahlédla jsem 1 chov krav na Šumavě a také se mi z dálky nelíbil na rozdíl od soukromíků v Alpách, ale nesoudím. V Bav. a Rakousku se mi zdá podpora ochrany přírody a podpora sedláků vládami vyváženější. Debatu o klimatu prosím vynechme, na Vysočině jsou zničené lesy kvůli hrozným zákonům a postupům, na erozních polích kuku asi na bioplyn, Vysočina podle některých tvrzení přestává být bramborařská oblast, a přitom se do Evropy dováží brambory z Afriky. U vás taky chybí lesy, nastaly problémy s nadměrným odtokem vody (nebo suchem?) a řešíte to takto, budiž. Psala jsem k tomu názor na pastvu. Myslím, že zkáza lesů, omezení zemědělství, následné dumání, kde je voda, a tato řešení, by byl úplný nesmysl v kulturní krajině Krivoklátska.

K močálům na loukách jen tak ze zájmu: Jaká půda pod nimi vznikne a jak bude pro srážkovou vodu propustná, co si myslíte? Co bude výsledkem tohoto postupu? Zdravím.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.7.2024 09:46 Reaguje na Lukáš Linhart
No jo. Z myšlenkového nastavení přírodu zkrotit (jeden doraz) jsme přeskočili do příroda si poradí nejlépe sama (druhý doraz), a tak nedělat nic. Bezzásahovost je možná na Sibiři nebo v Kanadě, kde když vyhoří nebo sežere brouk 100 tisíc km2 z 20 milionů km2, tak je to biodiverzita. V česku by to bylo víc než plocha republiky.A taky nám brouk sežral skoro všechny lesy, o požáru nemluvě. A česko bylo historicky obděláváno člověkem, mozaiková biodiverzita tomu odpovídá.
Obyvatelé česka to cítí, a bohužel brojí proti myšlence nicnedělání odporem proti národním parkům a chko a vůbec ochraně přírody.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.7.2024 17:18
Já jsem tady u nás doma ještě krajinu s tůňkami, mokřady, potůčky atd zažil. A v nízkém věku jsem na ty místa chodil. Takoví živočichové jako kuňky ohnivé, ropuchy, skokani, jejich vajíčka a jejich pulci, vážky, larvy vážek, brouci potápníci atd byla pro mě běžná. Do ruky se mně dostali i čolci, mloci, užovka, co si tak vzpomínám.
Rovnou řeknu nevýhodu návratu takových na vodu bohatých biotopů, obrovské množství vodního hmyzu, konkrétně komárů. V létě, a to máme dům dost daleko od vody, zvláště když bylo vlhko teplo a třeba pod mrakem v podvečer u nás na zahradě doslova rejdily sloupy z komářích hejen. To je útvar, asi tak dva metry vysoký, široký tak půl metru, který je tvořený snad z tisíců komárů, létajících pořád dokola kolem svislé osy. O množství komárů uvnitř domu ani nemluvím. jak bylo v létě trochu víc vlhko a dusno, věčně jsem byl pokousaný se svědícími rankami od komárů.
U nás začali ty mokřiny likvidovat někdy od druhé poloviny sedumdesátých let. nejvíc jich mizelo asi kolem roku 1980, ale likvidace pokračovala dál, do Sametu i později. Poslední mokřinku napájenou pramenem ze své zahrady, co vím, zlikvidoval soused odvodněním do zatrubněného potoka někdy v roce 2005 - 10. Je ale fakt, že to byla otázka i bezpečnosti, na chodníku mezi zahradami, který vedl kolem mokřinky, vedla turistická trasa, která byla později podpořena vytvořením cyklistické dálkové trasy, která by tam přivedla cyklisty neznalé místních věcí, Stačilo by se třeba se v noci odchylit od pěšiny o 10 - 20 centimetrů a cyklista by předním kolem mohl zapadnout do bažiny a udělat přemet přes řídítka. Bez té bažiny se při odchýlení z přímého směru akorát odřou o drátěný plot.
Dneska je tady v okolí všude průměrně vlhká půda bez jakékoliv vodní plochy a bažiny. V létě stačí teplo a tři dny bez deště a je tady suchý vzduch a v něm prach. Zase kdyby byla půda nasycená vodou a přišly nějaké silnější přívalové deště, tak ta voda se bude valit po povrchu půdy, často nad zatrubněnými potoky a vytvářet erozi.
ostatně na místě, kde je silnice, je to pomalu při každém silnějším dešti. Potok je zatrubněný podél silnice a pod ní, ale voda se valí po silnici, bere s sebou erodovanou půdu a štěrk a obyvatelé asi dvou domů, co jsou na konci silnice na špatném místě, to potom mají v garáži.
Odpovědět
MM

Milan Milan

15.8.2024 15:26
To jsou hlúpoty. Ta odvodněné (údajně) krajina dokázala zajistit práci všem, napojila rozvinutý průmysl, dokázala vyprodukovat až 95 % základních potravin i masa pro zajištění soběstačnosti a zůstala krásná. Krásné lesy, jezera, plno zvěře i ryb Nevážíte si práce a odkazu předků necháte zdecimovat lesy, vyschnout pole, rozbít zemědělství, přemnožit a zavléct nové škůdce, "zasvinit" krajinu betonem, soláry a FV plantážemi a blábolíte o mokřadech?
Odpovědět
MM

Milan Milan

25.8.2024 11:06
Dlouhé a popisné, ale v podstatě o prospěšnosti krajině diskutabilní. Snad realizace nějakého přání nebo využití dotace. Stačí se podívat na mapu republiky a uvidíte přehršle modré barvy. Řeky, přehrady, rybníky jezera.....Většina dokonce svojí konstrukcí a umístěním nejen zajišťuje vodu pro obyvatelstvo, chrání krajinu před povodněmi, umožňuje hospodaření a chov ryb, ale zapadá do přírody a zajišťuje krajinu dostatkem vody. Historické rybníkářství a moderní velká vodní díla obsahují a zajišťují vše. Mokřady ať jsou kde jsou, ale jejich umělé vnucování krajině je dnes nadbytečné.
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

4.9.2024 15:30
Jako děti jsme takové hráze dělali, pak jsme se v nich koupali. Dnes musíte mít na vodní tuni povolení. Děti se koupou v bazénech plných chloru. Na potoce bylo nespočet malých hrází, povodeň jich polovinu posbírala, stejně se zase stavěly zase nové. Dnes by Vás za to vodohospodářský úřad ukamenoval.
Odpovědět
MM

Milan Milan

14.9.2024 10:46 Reaguje na Alena Lyskova
Aktuálně prší a prší a tak snad všem dojde jak se má v krajině hospodařit. Nadšení je skvělá věc, ale je to pouze pocit. Ještě že nám minulé generace zanechali dost retenčních nádrží a odtoků.... Rozum do hrsti, rozvahu a hlavně koukat se, nezatracovat zkušenosti generací a pak lze vědět. A vo tom to je.
Odpovědět

vladimír šmídl

14.10.2024 21:30 Reaguje na Alena Lyskova
Dříve se děti z města tak často do venkovských nádrží nedostaly.Při dnešní frekvenci lidí na veřejných koupalištích musíme přijmout chlór jako svého spojence. Přivezl jsem si z Jugoslávie jakési průjmové onemocnění (diagnózu nikdo nestanovil, ani doplnění vody a minerálů se nekonalo) a ty horečky a ,,volný průchod vody zažívacím traktem" nikomu nepřeju. Když jsem po dvou týdnech usoudil, že je to pryč, zkusil jsem nasednout na kolo a volně jsem přepadl na druhou stranu, neměl jsem sílu.Naštěstí infekci chytli účastníci až poslední den.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist