Vědci doporučují při obnově lesa na kalamitních holinách využít modřín
Od přípravného porostu se očekává rychlé vytvoření porostního zápoje, a tím snížení extremity klimatu holých ploch, omezení přímého slunečního záření, teplotních extrémů, snížení rychlosti proudění větru, omezení konkurence buřeně, udržení nebo zlepšení podmínek svrchních půdních vrstev, úprava vodního režimu, prokořenění, snížení rizika eroze půdy, úprava půdních fyzikálních a chemických podmínek. Omezení buřeně vlivem zastínění snižuje atraktivitu stanoviště pro výskyt myšovitých hlodavců.

Použití modřínu opadavého jako dřeviny přípravného lesa nebylo v minulosti podporováno. V současnosti se však názory na modřín mění. Zkušenosti z imisních poloh i některých dílčích ploch vzniklých v posledních 10 letech ukazují jeho vysoký potenciál uplatnění i jako přípravné dřeviny.
Modřín opadavý je v dnešní době považován pro svou schopnost dobré přirozené obnovy a rychlého odrůstání na rozsáhlých kalamitních holinách za jednu z perspektivních dřevin pro tvorbu přípravných porostů v rámci dvoufázové obnovy lesa.
Vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., proto při řešení projektu projektu NAZV QK21010335 „Možnosti využití modřínu opadavého v českých lesích pod dopadem globální klimatické změny“ zpracovali certifikovanou metodiku Využití přípravných porostů modřínu při vícefázové obnově kalamitních holin.

Metodika shrnuje pěstební postupy využívající modřín jako součást obnovní druhové skladby na kalamitních holinách. Modřín může být vhodnou dřevinou v různých fázích obnovy ve vazbě na ekologické podmínky konkrétních holin. Při respektování charakteru stanoviště a při optimalizaci technologických postupů zakládání i obhospodařování porostních směsí s modřínem se tak nabízí uživatelům metodiky další alternativa ke klasickým jednorázovým postupům obnovy lesa.
Pozitivním výsledkem využití těchto postupů bude zlepšení podmínek prostředí, zlevnění průběhu obnovy, pozdější ekonomický efekt při využití dřevinné biomasy v různém stadiu vývoje nově vznikajících porostů. Tyto postupy mohou v konečné fázi vést i k diferenciaci, a tím i stabilizaci lesních porostů v širším měřítku.
Porosty přípravných dřevin omezují nepříznivé působení extrémních klimatických faktorů holin a vytvářejí příznivější růstové podmínky pro vnášení a odrůstání cílových dřevin. Jejich využití ve dvoufázové obnově může navíc vést ke zlepšení celkové produktivity a ekonomické bilance lesnického hospodaření.

Přípravné porosty také zlepšují kvalitativní parametry cílových dřevin, u nichž bez clony přípravného porostu může dojít ke zhoršení kvality kmene a tvorbě silných větví.
Modřín bezesporu patří ke dřevinám s ceněným dřevem, a i v rámci jeho pěstování jako přípravné dřeviny lze při správně prováděné porostní výchově dosáhnout výhodně zpeněžitelných sortimentů.
Využití modřínu jako přípravné dřeviny je vhodné v podmínkách stanovišť přirozených borů a dále na stanovištích exponovaných, kyselých a živných, a to v širokém spektru nadmořských výšek od nižších poloh až do hor. Na oglejených stanovištích je modřín jako základní přípravná dřevina méně vhodný, lze jej však stále využít jako dřevinu přimíšenou či vtroušenou ve vazbě na ekologické podmínky konkrétních lokalit. Za zcela pro modřín nevhodná jsou považována stanoviště lužních lesů a všechna stanoviště podmáčená.

Při značném rozsahu holin je jednou z možností využití kombinované obnovy v „novém“ pojetí. Nejdříve je provedena umělá obnova dřevinami relativně dobře odrůstajícími v prostředí velkých otevřených ploch, a následně je využit potenciál přirozené obnovy do takto založených porostů.
Kombinovanou obnovu lze výhodně realizovat na středně bohatých a vodou ovlivněných stanovištích v příznivých terénních podmínkách, kde lze očekávat výskyt přirozeného zmlazení takových druhů, které bude vhodné zakomponovat do druhové skladby nově vznikajících porostů. Využití modřínu v kombinované obnově je biologicky i ekonomicky výhodné. Nespornou výhodou modřínu je jeho potenciální využití jako přípravné i cílové dřeviny.
Využití postupů, popsaných v metodice, při obnově lesa na kalamitních plochách bude mít významné pozitivní dopady na obnovení stability lesa, a přispěje ke zvýšení adaptace lesních porostů na dopady klimatické změny. Také to umožní rozložení doby obnovy do delšího časového úseku s intenzivnějším využitím přírodních procesů na lokalitách, kde je pro to dostatečný potenciál.

Při aplikaci postupů, využívající modřín na kalamitních holinách, je podle vědců reálné dosáhnout úspory nákladů na obnovu lesa řádově o 10 000–50 000 Kč/ha. Po zpracování kůrovcové kalamity je v současné době stále nutno obnovit les na ca 60 000 ha. Při využití popsaných postupů na 20 % těchto holin tak lze roční ekonomický efekt pro lesní hospodářství ČR vyčíslit částkou až 600 mil. Kč. Zároveň lze náklady na obnovu rozložit na delší časové období po vzniku kalamity.
Metodika Využití přípravných porostů modřínu při vícefázové obnově kalamitních holin je volně ke stažení.
Autoři metodiky: Ing. Jan Leugner, Ph.D., Ing. Dušan Kacálek, Ph.D., Mgr. Nikola Švorc Štěpánová; VS Opočno, VÚLHM, v. v. i., Strnady,
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (36)
Jaroslav Pokorný
16.6.2025 14:39Slavomil Vinkler
16.6.2025 15:22 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Řezáč
16.6.2025 18:47 Reaguje na Slavomil VinklerOno to, že se prodloužila doba na přirozenou obnovu pět let nemusí být důvod nevysazovat další druhy stromů do smrkových monokultur.
Michal Ukropec
17.6.2025 05:43 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMichal Ukropec
17.6.2025 05:43 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDalibor Motl
16.6.2025 15:26 Reaguje na Jaroslav PokornýJarek Schindler
16.6.2025 16:58 Reaguje na Dalibor MotlDalibor Motl
17.6.2025 13:46 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
17.6.2025 19:56 Reaguje na Dalibor MotlDalibor Motl
18.6.2025 08:09 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
18.6.2025 08:51 Reaguje na Dalibor MotlJinak například v Lesnické práci z které jste použil část textu se mimo jiné uvádí i toto: "Modřín přimíšený v porostech jiných dřevin musí být podobně jako v čistých porostech poměrně záhy uvolňován, tj. musí trvale předrůstat ostatní stromy. Určitou výjimku tvoří směsi modřínu s bukem popisované Ing. S. Klímou z MZLU v Brně v podmínkách pahorkatin, kdy výškový náskok modřínu nebyl důležitý. Modřín zde byl schopen určitou dobu snášet i částečné zastínění, zvláště na svěžích stanovištích, a potom dokázal buk předrůstat. Skutečnost, že modřín, přestože je světlomilnou dřevinou, dokáže přežívat poměrně dlouho v podúrovni, byla potvrzena i jinými autory".
No a já navíc s modřínem v podůrovni nepočítám. Psal jsem o úrovňových jedincích.
Jarek Schindler
16.6.2025 17:04 Reaguje na Jaroslav PokornýBřetislav Machaček
16.6.2025 19:45 Reaguje na Jarek Schindlerse modřín samovolně šíří a je ho třeba potlačit. Jinak ale
nesouhlasím s tou nadmořskou výškou. Mé okolí s 205 m.n,m.
si taky modříny zaslouží a rostou tu ukázkoví velikáni a "mlaďoši" mají velké každoroční přírůstky. Jeden mám na zahradě a dva vedle ní. Kolem nich po deštích klouzky a na podzim kvanta jehličí pod kanadské borůvky. Na jehličí se krmí mšice a je zase likvidují hlavně sýkory mlynařky. Sladké výměšky mšic miluje jiný hmyz a tak považuji modříny za velmi užitečné na rozdíl od některých propagovaných přípravných dřevin. A když přerostou, tak na rozdíl od bříz vám pilaři utrhnou ruce, když jim nabídnete krásně rovný kmen modřínu bez suků. To taková propagovaná bříza skončí tak leda v kamnech.
Jarek Schindler
16.6.2025 23:28 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
22.6.2025 10:17 Reaguje na Břetislav MachačekA o umístění pozemku polovina mírného jižního svahu bude něco jiného než severní úpatí stejné hory či hůrky.
Radek Čuda
17.6.2025 10:57 Reaguje na Jarek SchindlerTakže nemyslím, že by ten článek měl být něco proti něčemu. Pořád mi přijde lepší se snažit nějak měnit názory a reagovat na měnící se situaci, než se držet jedné jediné rigidní pravdy, ať se děje co se děje.

Karel Zvářal
17.6.2025 13:20 Reaguje na Radek ČudaJarek Schindler
17.6.2025 20:03 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
18.6.2025 10:28 Reaguje na Jarek SchindlerŽe jste byl v případě modřínu předvídavější než mnozí jiní vás šlechtí ... opět, nemyslím to ironicky ... ale řekl bych, že fajn, když se ten váš pohled na věc stává většinovým. Evokuje mi to klasické, lépe později, než nikdy.
Dalibor Motl
17.6.2025 13:50 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
17.6.2025 20:05 Reaguje na Dalibor MotlRadek Čuda
17.6.2025 10:52 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Karel Zvářal
16.6.2025 16:38Michal Ukropec
17.6.2025 13:29 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
17.6.2025 13:38 Reaguje na Michal UkropecJaroslav Vozáb
17.6.2025 10:47Jarek Schindler
17.6.2025 20:07 Reaguje na Jaroslav VozábDalibor Motl
18.6.2025 08:15 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
19.6.2025 07:48 Reaguje na Slavomil VinklerPetr Brok
17.6.2025 10:57Břetislav Machaček
18.6.2025 09:24 Reaguje na Petr Broknových CHKO a NP. Naši předci pěstovali to, co tam prosperovalo a
na čem se dalo vydělat. Dnes nutí vlastníky sázet i zbytečně, jen
ať tam roste něco původního, čemu se už ale nedaří a dařit nikdy nebude. Tvrdošijnost některých vedení CHKO a NP odrazuje od vzniku
ostatní a když navíc vidí následky, tak se nedivím protestům. Ano
nějaký regulátor asi má být, ale měl by být moudrý a nikoliv být
fanatikem samovýsevů a bezzásahů i mimo 1.zóny NP a ty nezvětšovat
na úkor bývalých hospodářských lesů. Brzo nám ty hospodářské lesy
minulosti budou chybět, až s úbytkem smrků vymizí borůvky a houby
vázané na smrkové monokultůry. Já zažil přerod nížinných selských
lesů se smrky na zemědělské stavby a ohrady na listnaté náletové
a vysazované lesy. Zaniklo borůvčí a houby jako hřib smrkový atd.
Pro mnohé už je to šok nyní a jiné brzo čeká, ale já už to zažil
před 50 roky a vím, že k tomu dojde. S úbytkem borůvčí ubude zase
potravy pro mnoho druhů ptáků a zvířat a pak bude pláč, že ubývá
i jich. Vše se vším souvisí a vše má svá pro a proti. Mimochodem
přípravnou dřevinou může být i smrk, když pak mám pro tyčovinu využití. Kvůli okolní zástavbě mám smrky na zahradě pouze do věku
20 let, kdy plní různé přírodní funkce a pak končí buď jako nějaký
zahradní stavební prvek a nebo pouze jako palivo. Jehličím pak
nahrazuji u kanadských i evropských borůvek rašelinu a chvojím
chráním před mrazem méně odolné rostliny. I to končí na jaře v
hadníku a dřevnatém kompostu a ten zase pod borůvkami. Lidé se
pak diví mým hřibům smrkovým v krajině, kde je 50 let neznámou houbou.