https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vedci-doporucuji-pri-obnove-lesa-na-kalamitnich-holinach-vyuzit-modrin
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci doporučují při obnově lesa na kalamitních holinách využít modřín

16.6.2025 09:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Volné dílo (public domain)
Po zpracování kůrovcové kalamity z let 2017–2023 je v současné době stále nutno obnovit les na asi 60 000 ha. Výzkumné i provozní zkušenosti s obnovou kalamitních holin opakovaně potvrzují vhodnost vícefázové obnovy lesa na rozsáhlých otevřených plochách.
 
Využití různých „přípravných“ dřevin, které rychle obnovují lesní prostředí na holinách, je výhodné z biologických, produkčních i ekonomických hledisek. Jednou ze dřevin, kterou lze použít v relativně širokém spektru stanovištních podmínek, je modřín opadavý.

Od přípravného porostu se očekává rychlé vytvoření porostního zápoje, a tím snížení extremity klimatu holých ploch, omezení přímého slunečního záření, teplotních extrémů, snížení rychlosti proudění větru, omezení konkurence buřeně, udržení nebo zlepšení podmínek svrchních půdních vrstev, úprava vodního režimu, prokořenění, snížení rizika eroze půdy, úprava půdních fyzikálních a chemických podmínek. Omezení buřeně vlivem zastínění snižuje atraktivitu stanoviště pro výskyt myšovitých hlodavců.

Přípravný porost modřínu pro dvoufázovou obnovu.
Přípravný porost modřínu pro dvoufázovou obnovu.
Zdroj | VÚLHM

Použití modřínu opadavého jako dřeviny přípravného lesa nebylo v minulosti podporováno. V současnosti se však názory na modřín mění. Zkušenosti z imisních poloh i některých dílčích ploch vzniklých v posledních 10 letech ukazují jeho vysoký potenciál uplatnění i jako přípravné dřeviny.

Modřín opadavý je v dnešní době považován pro svou schopnost dobré přirozené obnovy a rychlého odrůstání na rozsáhlých kalamitních holinách za jednu z perspektivních dřevin pro tvorbu přípravných porostů v rámci dvoufázové obnovy lesa.

Vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., proto při řešení projektu projektu NAZV QK21010335 „Možnosti využití modřínu opadavého v českých lesích pod dopadem globální klimatické změny“ zpracovali certifikovanou metodiku Využití přípravných porostů modřínu při vícefázové obnově kalamitních holin.

Uměle založený přípravný porost modřínu pro dvoufázovou obnovu (7 let po výsadbě).
Uměle založený přípravný porost modřínu pro dvoufázovou obnovu (7 let po výsadbě).
Zdroj | VÚLHM

Metodika shrnuje pěstební postupy využívající modřín jako součást obnovní druhové skladby na kalamitních holinách. Modřín může být vhodnou dřevinou v různých fázích obnovy ve vazbě na ekologické podmínky konkrétních holin. Při respektování charakteru stanoviště a při optimalizaci technologických postupů zakládání i obhospodařování porostních směsí s modřínem se tak nabízí uživatelům metodiky další alternativa ke klasickým jednorázovým postupům obnovy lesa.

Pozitivním výsledkem využití těchto postupů bude zlepšení podmínek prostředí, zlevnění průběhu obnovy, pozdější ekonomický efekt při využití dřevinné biomasy v různém stadiu vývoje nově vznikajících porostů. Tyto postupy mohou v konečné fázi vést i k diferenciaci, a tím i stabilizaci lesních porostů v širším měřítku.

Porosty přípravných dřevin omezují nepříznivé působení extrémních klimatických faktorů holin a vytvářejí příznivější růstové podmínky pro vnášení a odrůstání cílových dřevin. Jejich využití ve dvoufázové obnově může navíc vést ke zlepšení celkové produktivity a ekonomické bilance lesnického hospodaření.

Využití modřínu v kombinované obnově – výsadba budoucí kostry porostů.
Využití modřínu v kombinované obnově – výsadba budoucí kostry porostů.
Zdroj | VÚLHM

Přípravné porosty také zlepšují kvalitativní parametry cílových dřevin, u nichž bez clony přípravného porostu může dojít ke zhoršení kvality kmene a tvorbě silných větví.

Modřín bezesporu patří ke dřevinám s ceněným dřevem, a i v rámci jeho pěstování jako přípravné dřeviny lze při správně prováděné porostní výchově dosáhnout výhodně zpeněžitelných sortimentů.

Využití modřínu jako přípravné dřeviny je vhodné v podmínkách stanovišť přirozených borů a dále na stanovištích exponovaných, kyselých a živných, a to v širokém spektru nadmořských výšek od nižších poloh až do hor. Na oglejených stanovištích je modřín jako základní přípravná dřevina méně vhodný, lze jej však stále využít jako dřevinu přimíšenou či vtroušenou ve vazbě na ekologické podmínky konkrétních lokalit. Za zcela pro modřín nevhodná jsou považována stanoviště lužních lesů a všechna stanoviště podmáčená.

Vlevo – přirozená obnova modřínu na okraji kalamitní holiny (VP Heraltice); vpravo – využití modřínu jako přípravné dřeviny při řadovém smíšení s bukem.
Vlevo – přirozená obnova modřínu na okraji kalamitní holiny (VP Heraltice); vpravo – využití modřínu jako přípravné dřeviny při řadovém smíšení s bukem.
Zdroj | VÚLHM

Při značném rozsahu holin je jednou z možností využití kombinované obnovy v „novém“ pojetí. Nejdříve je provedena umělá obnova dřevinami relativně dobře odrůstajícími v prostředí velkých otevřených ploch, a následně je využit potenciál přirozené obnovy do takto založených porostů.

Kombinovanou obnovu lze výhodně realizovat na středně bohatých a vodou ovlivněných stanovištích v příznivých terénních podmínkách, kde lze očekávat výskyt přirozeného zmlazení takových druhů, které bude vhodné zakomponovat do druhové skladby nově vznikajících porostů. Využití modřínu v kombinované obnově je biologicky i ekonomicky výhodné. Nespornou výhodou modřínu je jeho potenciální využití jako přípravné i cílové dřeviny.

Využití postupů, popsaných v metodice, při obnově lesa na kalamitních plochách bude mít významné pozitivní dopady na obnovení stability lesa, a přispěje ke zvýšení adaptace lesních porostů na dopady klimatické změny. Také to umožní rozložení doby obnovy do delšího časového úseku s intenzivnějším využitím přírodních procesů na lokalitách, kde je pro to dostatečný potenciál.

Uměle založený přípravný porost modřínu pro dvoufázovou obnovu (3 roky po výsadbě).
Uměle založený přípravný porost modřínu pro dvoufázovou obnovu (3 roky po výsadbě).
Zdroj | VÚLHM

Při aplikaci postupů, využívající modřín na kalamitních holinách, je podle vědců reálné dosáhnout úspory nákladů na obnovu lesa řádově o 10 000–50 000 Kč/ha. Po zpracování kůrovcové kalamity je v současné době stále nutno obnovit les na ca 60 000 ha. Při využití popsaných postupů na 20 % těchto holin tak lze roční ekonomický efekt pro lesní hospodářství ČR vyčíslit částkou až 600 mil. Kč. Zároveň lze náklady na obnovu rozložit na delší časové období po vzniku kalamity.

Metodika Využití přípravných porostů modřínu při vícefázové obnově kalamitních holin je volně ke stažení.

Autoři metodiky: Ing. Jan Leugner, Ph.D., Ing. Dušan Kacálek, Ph.D., Mgr. Nikola Švorc Štěpánová; VS Opočno, VÚLHM, v. v. i., Strnady,


reklama

foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

16.6.2025 10:46
Autoři jsou odborníci. Budu jim věřit.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.6.2025 10:59 Reaguje na Michal Ukropec
jednu výhodu to má. Je opadavý.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

16.6.2025 14:39
Nechápu, proč modřím jako jen "přípravná" dřevina. Co by mělo být po něm?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.6.2025 15:22 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Já myslím, že buk, dub a do oplocenek jedle.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.6.2025 15:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přesně! A to nejste dendrolog.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.6.2025 18:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
když jsem šel o víkendu Jizerkama, kde je 250km2 smrkové monokultury v kontextu toho, že se má nechávat přirozeně zmlazovat jsem si uvědomil určitou pochybnost, co asi bude ono přirozené zmlazení, když v lese není nic jiného než smrk? asi znova smrk.
Ono to, že se prodloužila doba na přirozenou obnovu pět let nemusí být důvod nevysazovat další druhy stromů do smrkových monokultur.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.6.2025 05:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nic nedělání je nejvyšší ekologická meta. Nejen v NP, ale i v lese. Za to budou placení.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.6.2025 05:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nic nedělání je nejvyšší ekologická meta. Nejen v NP, ale i v lese. Za to budou placení.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

16.6.2025 15:26 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Přípravná ve smyslu úpravy prostředí. Vytvoří lepší prostředí pro cílové dřeviny a později v rámci výchovy může jeho být zastoupení v porostu redukováno na "rozumnou" míru. Modřín propouští dost světla a čisté porosty modřínu nejsou ideální. Naopak kombinace zejména s bukem, ale i smrkem, jedlí je na řadě lokalit vynikající. Přináší výhody všem dřevinám v takovém smíšení. Modřín by ale měl vždy mít "náskok" min. několika let před ostatními složkami budoucího porostu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.6.2025 16:58 Reaguje na Dalibor Motl
Proč by měl mít náskok , když roste podstatně rychleji?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

17.6.2025 13:46 Reaguje na Jarek Schindler
Rychle roste jen na počátku. Později (asi okolo 40 roku) ho smrk předrůstá a pro jeho udržení v porostu je nutné ho výrazně uvolňovat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.6.2025 19:56 Reaguje na Dalibor Motl
Pane Motl reagoval jsem na tohle: "Modřín by ale měl vždy mít "náskok" min. několika let před ostatními složkami budoucího porostu". Opravdu si myslíte, že pokud se píše o " ostatních složkach budoucího porostu" myslí se věk 40 let? Jinak jsem si nevšiml, že by v porostech +60 měl být modřín nějak menší než stromy v okolí..
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

18.6.2025 08:09 Reaguje na Jarek Schindler
Prostě modřín při smíšení třeba se smrkem potřebuje náskok aby byl TRVALE v nadúrovni (horním stromovém patře). Modřín roste rychleji "jenom" prvních 30-40let ale okolo 50 roku ho smrk doroste a předroste, protože si déle uchovává rychlý výškový přírůst. Modřín špatně snáší byť jenom boční zastínění. Podobnou zkušenost mám i se směsí Md + Bk. Potom ty bočně stíněné modříny se zkracující se korunou živoří a zahubí je často houbové choroby nebo škůdci. Tomu lze předejít zmíněným třeba pětiletým předstihem obnovy modřínu. To zajistí trvalý výškový náskok a pěkné kvalitní modříny v budoucím stoletém lese. Je to ve všech učebnicích pěstování lesa a moje zkušenost je stejná. Proto lze uvažovat o modřínu jako o svého druhu "přípravné" dřevině a třeba po deseti letech modříny z náletu (pod výstavky) prořezat a uvolňovat pod nimi smrk, buk, jedli. Materiál z prořezávek Md je poměrně dobře prodejný jako vynikající trvanlivé kůly na stavbu oplocenek. Nakonec třeba v 50 letech zbude v porostu příměs Md s rozestupem 10-15m mezi jednotlivými modříny a prostor mezi nimi a pod nimi vyplní Sm, Bk a Jd.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.6.2025 08:51 Reaguje na Dalibor Motl
Ten náskok mu dává ten jeho rychlejší růst v mládí. "Pětiletý předstih obnovy" , to je celkem dost velký nesmysl, že.
Jinak například v Lesnické práci z které jste použil část textu se mimo jiné uvádí i toto: "Modřín přimíšený v porostech jiných dřevin musí být podobně jako v čistých porostech poměrně záhy uvolňován, tj. musí trvale předrůstat ostatní stromy. Určitou výjimku tvoří směsi modřínu s bukem popisované Ing. S. Klímou z MZLU v Brně v podmínkách pahorkatin, kdy výškový náskok modřínu nebyl důležitý. Modřín zde byl schopen určitou dobu snášet i částečné zastínění, zvláště na svěžích stanovištích, a potom dokázal buk předrůstat. Skutečnost, že modřín, přestože je světlomilnou dřevinou, dokáže přežívat poměrně dlouho v podúrovni, byla potvrzena i jinými autory".
No a já navíc s modřínem v podůrovni nepočítám. Psal jsem o úrovňových jedincích.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.6.2025 17:04 Reaguje na Jaroslav Pokorný
On se někdo zbláznil s přípravnými dřevinymi a teď se bude za přípravnou dřevinu vydávat cokoliv. Jinak na to, že ještě nedávno to byla pomalu nežádoucí dřevina je to velký obrat. No a výborný je díky rychlému růstu jako výplň , náhrada nezdarů. Nepatří ale do nižších poloch. Řekl bych , že pod 400 metrů je zbytečné ho ve větším počtu sázet.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.6.2025 19:45 Reaguje na Jarek Schindler
Správně jste upozornil, že ještě loni tu byla hysterie, že
se modřín samovolně šíří a je ho třeba potlačit. Jinak ale
nesouhlasím s tou nadmořskou výškou. Mé okolí s 205 m.n,m.
si taky modříny zaslouží a rostou tu ukázkoví velikáni a "mlaďoši" mají velké každoroční přírůstky. Jeden mám na zahradě a dva vedle ní. Kolem nich po deštích klouzky a na podzim kvanta jehličí pod kanadské borůvky. Na jehličí se krmí mšice a je zase likvidují hlavně sýkory mlynařky. Sladké výměšky mšic miluje jiný hmyz a tak považuji modříny za velmi užitečné na rozdíl od některých propagovaných přípravných dřevin. A když přerostou, tak na rozdíl od bříz vám pilaři utrhnou ruce, když jim nabídnete krásně rovný kmen modřínu bez suků. To taková propagovaná bříza skončí tak leda v kamnech.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.6.2025 23:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Nižší polohy to je především o třásněnce modřínové. Jo a nepsal jsem o nějakých pár stromech.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.6.2025 10:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono to nebude jen o nadmořské výšce, ale taky i o zemské šířce. Nadmořská výška 300 metrů tady na Ostravsku nebo v Čechách u ústí nad Labem nebude totéž co nadmořská výška 300 metrů někde na jižní Moravě.
A o umístění pozemku polovina mírného jižního svahu bude něco jiného než severní úpatí stejné hory či hůrky.
Odpovědět

Radek Čuda

17.6.2025 10:57 Reaguje na Jarek Schindler
To nedávno je v článku i zmíněno, nicméně jednak se vyvíjí poznání, jednak se mění situace, na kterou je nutno reagovat (důsledky kalamity plus změny klimatu).

Takže nemyslím, že by ten článek měl být něco proti něčemu. Pořád mi přijde lepší se snažit nějak měnit názory a reagovat na měnící se situaci, než se držet jedné jediné rigidní pravdy, ať se děje co se děje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.6.2025 13:20 Reaguje na Radek Čuda
Asi tak nějak. Rozhodně ho vidím v lese raději než douglasku, u nás už mezi 250-300 metry se jim daří dobře, zejména na severním svahu. Z modřínových větviček rády staví hnízda sojky, krahujci, káně i jestřáb, neb kuličky/hrbolky na nich brání posunu a stavba tak drží lépe pohromadě. Kromě toho, že je to krásný strom, mívá i nejlepší přírůst v porovnání se stejnověkými listnáči. Za mě jasná volba:-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.6.2025 20:03 Reaguje na Radek Čuda
Byl jsem a pořád jsem zastáncem modřínu v našich lesích. Takže nějaké názorové veletoče ode mě nečekejte. Zastávám názor že les je záležitost sta let a nemůžu měnit pravidla každé tři roky. Ať roste to čemu se daří. Bohužel největšími gymnasty jsou u nás právě různí eko ochranáři a bohužel i někteří ti progresívní lesníci.
Odpovědět

Radek Čuda

18.6.2025 10:28 Reaguje na Jarek Schindler
Na tohle jsem bez ironie moc blbej, prostě tomu nerozumím. Nicméně je prostě třeba brát do úvahu, že jak píšete o sto letech, tak za těch posledních se změnilo kua hodně, ve všech směrech, od společenských poměrů až třeba po změny přírodních podmínek, a já osobně nemám problém že se v tom směru mění i názory na lesní hospodaření.

Že jste byl v případě modřínu předvídavější než mnozí jiní vás šlechtí ... opět, nemyslím to ironicky ... ale řekl bych, že fajn, když se ten váš pohled na věc stává většinovým. Evokuje mi to klasické, lépe později, než nikdy.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

17.6.2025 13:50 Reaguje na Jarek Schindler
Právě ta "náhrada nezdarů" není v porostech ideální ačkoliv prvních tak 20-30 let to tak vypadá.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.6.2025 20:05 Reaguje na Dalibor Motl
Nepovídejte. Vy poznáte za čtyřicet , šedesát let co bylo dosázeno?
Odpovědět

Radek Čuda

17.6.2025 10:52 Reaguje na Jaroslav Pokorný
V článku je jasně uvedeno, že může být jak přípravná, tak cílová.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.6.2025 16:38
Modřín do smíšených porostů patří, a jestliže se mu daří jako přípravné dřevině, tím lépe, neb jakožto cílová přináší kvalitní surovinu. Navíc klouzek modřínový se dobře hledá, nebývá napaden hmyzem a v kuchyni se snadno upraví. Rádi si na něm staví hnízda dravci i čápi, je tudíž po všech stránkách eko.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.6.2025 13:29 Reaguje na Karel Zvářal
Jsem sklerotik. Lesná, nebo Líšeň? Pamatuji si že to je na druhé straně od Bohunic.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.6.2025 13:38 Reaguje na Michal Ukropec
Lesná je na severu Brna, Líšeň na východní straně, Bohunice na jihu. Nejblíž to bylo z kolejí na Lesnou (P.S. ale máme hezčí lesy:-)
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

17.6.2025 10:47
Modřín se nikdy nebude nekontrolovaně šířit, srnci na něm rádi vytloukají. Lepší tuzemské dřevo na pergolu asi nenajdete. Vždy se sázel na průvan.... za mě bych ještě vzal na milost i dub červený ...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.6.2025 20:07 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Kolik si myslíte že ten srnec těch modřínu strouháním a vytloukáním asi tak zničí?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

18.6.2025 08:15 Reaguje na Jarek Schindler
Při jednotlivé příměsi Md (15-20%) v kulturách bez mechanické ochrany zničí srnci vytloukáním téměř všechny. Já mimo oplocenky na mladé modříny používám plastové spirály. V nárostech s převahou modřínu nebo s velkou příměsí Bo zničí pouze okolo 50% modřínů a to už pro budoucnost lesa není nebezpečné. Těch zbylých 50% zdravých bohatě stačí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.6.2025 16:25 Reaguje na Jarek Schindler
No, moc.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.6.2025 07:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
To jo. Jeden srnec ročně tak 2,3 modříny?
Odpovědět
PB

Petr Brok

17.6.2025 10:57
U nás v CHKO je modřín zakázán. Musíme dávat borovici i když při péči 3x po sobě zajde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.6.2025 09:24 Reaguje na Petr Brok
To je jeden z důvodů, proč se vlastníci a správci lesů brání vzniku
nových CHKO a NP. Naši předci pěstovali to, co tam prosperovalo a
na čem se dalo vydělat. Dnes nutí vlastníky sázet i zbytečně, jen
ať tam roste něco původního, čemu se už ale nedaří a dařit nikdy nebude. Tvrdošijnost některých vedení CHKO a NP odrazuje od vzniku
ostatní a když navíc vidí následky, tak se nedivím protestům. Ano
nějaký regulátor asi má být, ale měl by být moudrý a nikoliv být
fanatikem samovýsevů a bezzásahů i mimo 1.zóny NP a ty nezvětšovat
na úkor bývalých hospodářských lesů. Brzo nám ty hospodářské lesy
minulosti budou chybět, až s úbytkem smrků vymizí borůvky a houby
vázané na smrkové monokultůry. Já zažil přerod nížinných selských
lesů se smrky na zemědělské stavby a ohrady na listnaté náletové
a vysazované lesy. Zaniklo borůvčí a houby jako hřib smrkový atd.
Pro mnohé už je to šok nyní a jiné brzo čeká, ale já už to zažil
před 50 roky a vím, že k tomu dojde. S úbytkem borůvčí ubude zase
potravy pro mnoho druhů ptáků a zvířat a pak bude pláč, že ubývá
i jich. Vše se vším souvisí a vše má svá pro a proti. Mimochodem
přípravnou dřevinou může být i smrk, když pak mám pro tyčovinu využití. Kvůli okolní zástavbě mám smrky na zahradě pouze do věku
20 let, kdy plní různé přírodní funkce a pak končí buď jako nějaký
zahradní stavební prvek a nebo pouze jako palivo. Jehličím pak
nahrazuji u kanadských i evropských borůvek rašelinu a chvojím
chráním před mrazem méně odolné rostliny. I to končí na jaře v
hadníku a dřevnatém kompostu a ten zase pod borůvkami. Lidé se
pak diví mým hřibům smrkovým v krajině, kde je 50 let neznámou houbou.
Odpovědět

Radek Čuda

18.6.2025 10:32 Reaguje na Petr Brok
Čistě technická ... bylo dobré uvést i důvody, proč to má správa CHKO takto nastavené. Může to být pitomost, ale může to mít i nějaké racionální důvody. To ale takhle "naslepo" těžko soudit.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist