Z krajiny mizí ptáci, nejvíce z polí a luk. Ubývat ale začali také z lesů
18.8.2025 05:41 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Lucie Záhorová
Koroptev polní
Foto | Pavla Tomková / AOPK ČR
Jak zemědělská politika ovlivnila populace ptáků
Za dramatickým poklesem ptáků v zemědělské krajině stojí především dlouhodobé, intenzivní a neudržitelné hospodaření, které zásadně proměnilo podobu české krajiny. Po roce 1989 se tlak na pole a louky na čas zmírnil, tento vývoj však netrval dlouho. Intenzita se brzy znovu zvýšila a s nástupem Společné zemědělské politiky EU ještě zesílila. Druhy jako koroptev polní, čejka chocholatá nebo linduška luční tak ustoupily na zlomek své původní početnosti.
Linduška luční
Foto | Petr Kuna / AOPK ČR
Mírnější úbytek ptáků v lesích, příčiny nejsou zcela známé
Zatímco úbytek ptáků v zemědělské krajině je dlouhodobě známý, v lesích byl vývoj zpočátku mírnější. Do roku 2000 byl pokles lesních druhů spíše pomalý, následovalo období stability.
V posledních letech však i zde dochází k výraznějšímu úbytku. Důvody zatím nejsou zcela jasné. Pravděpodobně se jedná o kombinaci více faktorů – například dopady sucha, kůrovcových kalamit či změn v lesním hospodaření. Dobrou zprávou je, že ochrana vzácných a početně slabých druhů je v lesích zatím poměrně úspěšná.
Klimatická změna posouvá areály rozšíření
Vedle výše zmíněných faktorů stále více ovlivňuje složení ptačích společenstev i změna klimatu.
Od poloviny 90. let ustupují ze střední Evropy severské druhy, jako bramborníček hnědý, cvrčilka zelená nebo sedmihlásek hajní. Naopak ptáci z teplejších oblastí – například hrdlička zahradní, slavík obecný či žluva hajní – rozšiřují svůj výskyt směrem na sever nebo do vyšších poloh.
Graf křivky indikátorů.
Foto | Pavla Tomková / AOPK ČR
Modely budoucího rozšíření jednotlivých druhů v reakci na klimatickou změnu předpokládají, že se těžiště biodiverzity, jehož jsme dosud byli součástí, posune severovýchodně mimo území ČR. S tím lze očekávat další úbytek ptactva u nás.
Výzvy v ochraně ptáků v měnící se krajině
Dostupná data jasně ukazují, že změny klimatu a způsob využívání krajiny výrazně ovlivňují ptačí populace v Česku. Zvlášť znepokojující je zrychlující se úbytek běžných druhů ptáků a to především specialistů na určité typy biotopů.
Opačně jsme svědky růstu početnosti tzv. generalistů – druhů, které dokážou přežít a najít potravu v různých prostředích bez nutnosti specifických podmínek. Výsledkem je, že ptačí společenstva se stávají druhově chudšími a uniformnějšími.
Čejka chocholatá
Foto | Pavla Tomková / AOPK ČR
Dosavadní ochranná opatření, hlavně v zemědělské krajině, nejsou zatím dostatečná. Naději přináší nově přijaté Nařízení o obnově přírody, které usiluje o zlepšení ekosystémů, lepší přizpůsobení krajiny klimatickým změnám a zpomalení úbytku.
Indikátor běžných a lesních druhů ptáků je důležitý pro sledování a vyhodnocování změn v biodiverzitě a vývoji životního prostředí v České republice. Vychází z více než čtyřicetiletého sledování početnosti ptačích druhů, které Česká společnost ornitologická provádí v rámci dlouhodobých monitorovacích programů: Jednotného programu sčítání ptáků, který běží už od roku 1982, a Liniového sčítání druhů zahájeného před sedmi lety.
Indikátory běžných a lesních druhů ptáků byly zpracovány v rámci projektu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR „Monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a sledování předmětů ochrany chráněných území“ financovaného z Operačního programu Životní prostředí.
reklama
Dále čtěte |
Střimická výsypka se mění na ptačí ráj. Ornitologové tu obnovili ovocný sad a založili louky
Proč luňáci v Evropě stále hynou
Mláďata letos vylétla z více než 830 hnízd čápů bílýchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (259)
Karel Zvářal
18.8.2025 07:11Když si dáte do grafu čápa, volavku, krkavce, straku, poštolku... "komíny"...(včetně prasátek, lišek a kun), tak zjistíte, že trend početnosti je u nich protisměrný. Ikonizace a ochrana predátorů je příčinou, že vymizeli ptáci nejen z otevřené krajiny, ubývají i v lese, ale také ve městech. Nezanedbatelný vliv mají i nové pandemie, stejně jako změny na zimovištích a tahových cestách. Budky na sloupcích v polích s drátky na střeše hovoří u kdysi početného (v poli i zástavbě) druhu za vše. Holt, z chybné premisy nemůže vzejít správný závěr ("šťastný konec").
Odpovědět
LV
Lukáš Vítek
18.8.2025 09:12 Reaguje na Karel ZvářalTak to je klasická chybná zkratka. Tváříte se jako ornitolog, měl byste znát základy populační ekologie, predačně - kořistnické vztahy. Predátor je závislý na početnosti kořisti. Kořist je závislá zejména na prostředí - potrava, úkryty. Dravci snižují početnost populací jejich kořisti, ale jestli jí ubývá a je jí málo, musí se přeorientovat nebo mizí také. Pokud má kořist podmínky v krajině, nikdy jí nedokáže jeho predátor eliminovat na hranici vyhynutí. Zakopaný pes je zkrátka v pestrosti krajiny, tedy v zemědělství, které na to má obrovský a zásadní vliv. Jak na to, aby byla krajina vhodná např. pro polní a luční ptactvo, hmyz a zároveň aby zemědělec něco sklidil a vydělal si, to nevím. Jde to přesně proti sobě, jak to vyvážit je otázka ...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.8.2025 09:16 Reaguje na Lukáš VítekPověra.
Nejkřiklavější případ je vyhubení megafauny predátorem (člověkem) kamkoli na zemi přišel. A furt potvora masožravá prosperuje.
Odpovědět
Nejkřiklavější případ je vyhubení megafauny predátorem (člověkem) kamkoli na zemi přišel. A furt potvora masožravá prosperuje.
JH
Jan Horník
18.8.2025 14:21 Reaguje na Slavomil VinklerTak případ člověka je přeci jen něco jiného, že :)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.8.2025 14:44 Reaguje na Jan HorníkJá souhlasím. Člověk přece není příroda.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.8.2025 14:46 Reaguje na Slavomil Vinkler „A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci. Ty potvory vám vlezou všude. A strašně rychle se množí.“
Odpovědět
JH
Karel Zvářal
21.8.2025 17:24 Reaguje na Jan HorníkPříklad člověka je právě ten nejnázornější pro vyvrácení mantry, že "predátor si svou kořist nevyhubí, neboť co by žral/jedl potom?-)"
Jako nejinteligentnější predátor umí plánovat a dokonce počítat, přesto řadu druhů vyhubil za účelem zkonzumování. Na to doplácí megafauna proto, že námaha z lovu byla využita efektivně - hodně masa. Než sto zajíců, raději jeden mamut, nosorožec či pratur.
V přírodě mizí nejdříve tzv zranitelné druhy - nelétající, hnízdící na zemi nebo v dutinách, odkud uniknout před predující šelmou není kudy. Např i gepard byl 2x těsně před vyhnutím, jen s velkým štěstím vyvázl, ale jeho genetická rozmanitost je kvůli příbuzenské plemenitbě jedna z nejužších.
Odpovědět
Jako nejinteligentnější predátor umí plánovat a dokonce počítat, přesto řadu druhů vyhubil za účelem zkonzumování. Na to doplácí megafauna proto, že námaha z lovu byla využita efektivně - hodně masa. Než sto zajíců, raději jeden mamut, nosorožec či pratur.
V přírodě mizí nejdříve tzv zranitelné druhy - nelétající, hnízdící na zemi nebo v dutinách, odkud uniknout před predující šelmou není kudy. Např i gepard byl 2x těsně před vyhnutím, jen s velkým štěstím vyvázl, ale jeho genetická rozmanitost je kvůli příbuzenské plemenitbě jedna z nejužších.
JH
Jan Horník
24.8.2025 11:01 Reaguje na Karel ZvářalAno. To není nijak v rozporu s teorií, že početnost predátorů kopíruje početnosti kořisti.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.8.2025 12:30 Reaguje na Jan HorníkJóó???, tak jak tedy početnost tarpana či pratura KOPÍRUJE početnost lidské populace? Máte v tom slušný hokej!-)
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.8.2025 21:50 Reaguje na Karel ZvářalTak člověk je opravdu výjimka, ten neloví jen pro obživu. A hlavně je to všežravec. Jo, tak tady ta teorie fakt kulhá:)
Odpovědět
Karel Zvářal
25.8.2025 07:05 Reaguje na Jan HorníkSám kulháte, jen si to nepřipouštíte. Dočkejte času, během roku tu budou dva článečky, snad "nezmizíte" a do diskuse se zapojíte:)
Odpovědět
JH
Jan Horník
25.8.2025 09:56 Reaguje na Karel ZvářalPřipustil jsem, že teorie vztahu pradátor - kořist v případě člověka kulhá :)
Rád si počkám, tady už toho je tolik, že se v tom člověk ztrácí.
Nezmizím, jsem tu pravidelně už nějaký čas, jen jsem pár nediskutoval.
Odpovědět
Rád si počkám, tady už toho je tolik, že se v tom člověk ztrácí.
Nezmizím, jsem tu pravidelně už nějaký čas, jen jsem pár nediskutoval.
Karel Zvářal
25.8.2025 08:23 Reaguje na Jan HorníkCopak kuna neloví pro zábavu? - tedy víc, než je schopna zkonzumovat, např 20 holubů? Vybíráte si k odpovědi, co se vám hodí (jakože "odpovídáte"), ale podstatné problémy "nedáváte". Tedy proč kuna zlikviduje VŠECHNA mláďata v dutině sýčka včetně samice, nejen ta SLABÁ a NEMOCNÁ, jak zní zelená mantra. To jsou všechna na odpis?
Odpovědět
JH
Jan Horník
25.8.2025 09:55 Reaguje na Karel ZvářalAle samozřejmě, lov pro zábavu je v přírodě naprosto běžný, je to součást učení. Více snad pod vašimi novými články :)
Odpovědět
Karel Zvářal
25.8.2025 10:18 Reaguje na Jan Horník"Učení", jo?-) Učení je, když máma donese mláďatům živé ptáče, ať vědí, jak vypadá kořist. Vymlátit holubník je ekokatastrofa, takový predátor by se měl lovit celoročně, resp s výjimkou 3.-6. měsíc.
Odpovědět
JH
Karel Zvářal
25.8.2025 12:51 Reaguje na Jan HorníkJak se jde na podstatu věci a nedá se to odbýt obecnou frází, najednou je po hrdinství, že? Mohu vám garantovat, že příště to lehčí nebude!-)
Odpovědět
JH
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.8.2025 08:29 Reaguje na Slavomil Vinklerčlověk je sice příroda, ale dělá vše proto, aby nebyl...
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.8.2025 20:45 Reaguje na Slavomil VinklerVětší zásluhu na vyhubení megafauny ale měla změna klimatu, ne člověk. ;)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2025 07:53 Reaguje na Petr EliasMegafauna přežila doby meziledové bez lidí všude. V Jižní americe, Austrálii nebo Novém Zélandu či Madagaskaru k výrazné změně klimatu nedošlo. A přece vyhubili lidé vše a vždy když přišli.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.8.2025 07:58 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně tak, je to v mnoha dokumentech z poslední doby. Jeden příklad za všechny: na N.Zélandu doba ledová nebyla, přesto obří pták Moa byl vyhuben - člověkem (Maory).
Odpovědět
PE
Petr Elias
19.8.2025 08:29 Reaguje na Slavomil VinklerV Austrálii i v Jižní Americe v dobách příchodu lidí probíhaly výrazné změny klimatu. ;) Madagaskar a Nový Zéland jsou relativně malé odlehlé oblasti, kam se člověk dostal nedávno. ;) Třeba v Severní Americe může za vymření megafauny změna klimatu. Oteplení, pak náhlá zima v Mladším Dryasu a pak zase oteplení. ;)
Odpovědět
JH
Jan Horník
19.8.2025 08:49 Reaguje na Petr EliasOno fakt nejde svádět všechno na klima, viz příběh bizona v Severní Americe, tam ta hlavní příčina byla čistě ideologická - "vystřílet Indiánům žrádlo". Velice zajímavý článek o problematice člověka a megafauny je od M. Jirků zde: https://www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&opi=89978449&url=https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/prvotni-hrich-lidstva-extinkce-megafauny.pdf&ved=2ahUKEwijz_G4o5aPAxX087sIHfZ8MlgQFnoECC4QAQ&usg=AOvVaw0zAwObACZ78x7gcQ-w_k9h
Odpovědět
PE
Petr Elias
19.8.2025 09:17 Reaguje na Jan HorníkJá vše nesvádím na klima. Ale klima mělo na vyhubení megafauny větší vliv jak člověk. Jasně že v té době tam lidé byli a jasně že lovili. Ztráta habitatu kvůli změně klimatu ale byla pro ta zvířata horší jak člověk.
Chápu, že lidé četli Lovce mamutů od Štorcha, ale ta kniha má dost nepřesností. Je to takový příběh, ne učebnice.
Ten článek znám - je čistě zaměřený na overkill teorii.
Odpovědět
Chápu, že lidé četli Lovce mamutů od Štorcha, ale ta kniha má dost nepřesností. Je to takový příběh, ne učebnice.
Ten článek znám - je čistě zaměřený na overkill teorii.
JH
JS
Jarek Schindler
20.8.2025 19:58 Reaguje na Jan HorníkTak bizon je snad o něčem úplně jiném. Toho nevyhubil původní člověk tak jak měl udajně vyhubit jinou tamní megafaunu. Naopak bizon měl podmínky a do příchodu bělochů i přes lov prosperoval.
Odpovědět
JH
JV
Jaroslav Vozáb
18.8.2025 10:46 Reaguje na Lukáš VítekTakový krkavec je všežravec, přes zimu hoduje na výhozech ulovené spárkaté a co mu dá silnice... na jaře sežere vše co najde vejce, mláďata (i srnče ..), jen jako pochutinu. Zde je vazba predátor a kořist zcela pokroucená... a když je potravy málo doletí si na skládku...
Odpovědět
ss
smějící se bestie
18.8.2025 14:15 Reaguje na Jaroslav VozábVŠICHNI TI JMENOVANÍ JSOU PREDÁTOŘI
a navíc přemnožení,
jenom čápů spíše ubylo.
Odpovědět
a navíc přemnožení,
jenom čápů spíše ubylo.
JH
Jan Horník
18.8.2025 14:25 Reaguje na smějící se bestieStavy čápa bílého jsou dlouhodobě stabilní (do 1700 hnízdících párů, viz např.: https://www.birdlife.cz/category/capi-hnizda/), čáp černý mírně roste (nyní cca 500 hnízdících párů).
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.8.2025 10:48 Reaguje na Lukáš VítekPane. Tváříte se jako znalec, ale vaše závěry jsou naprosto chybné. Jako aktivní zemědělec plně souhlasím s p. Zvářalem a o jeho ornitologické erudici nemusíte vůbec pochybovat. A dále- kamarád myslivec od začátku roku má střelených 25 lišek na rozloze zhruba 4x1 km. To by vám mělo úplně stačit, nehledě k tomu, co udává p. Zvářal.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
18.8.2025 11:01 Reaguje na pavel peregrinU vás ještě žijou myslivci, kteří loví lišky? u nás na moravě mě řekli, že na lišku už nikdo ze spolku nemá, ať si lépe zabezpečím drůbež a neotravuji
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
18.8.2025 11:03 Reaguje na Michal UhrovičU nás na 500ha lovíme zhruba 40 lišek za rok a určitě jich neubývá.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
18.8.2025 11:07 Reaguje na Dalibor MotlZajeďte někdy na lov kolem Pálavy, ubytování pro 8 myslivců, co umí lovit lišky, zajistím na 7 dní.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.8.2025 11:28 Reaguje na Michal UhrovičLoví, ale zdaleka ne všichni. Kamarád to ještě bere po staru a poctivě. Jenže pak také na polích jsou i zajíci a bažanti, neslyšel jsem, že by si stěžovali a to zde jsou spolky dva. prostě platí- kdo se stará, má. Kdo se nestará, nemá. Jak jednoduché.
Odpovědět
JH
Jan Horník
18.8.2025 14:29 Reaguje na pavel peregrinPočty zastřelených lišek se dlouhodobě nemění (60 - 80 tis. v posledních 30 letech), je otázka, jaký je jejich skutečný stav.
Odpovědět
Ra
Radek
18.8.2025 15:08 Reaguje na Jan HorníkNa to je celkem jednoduchá odpověď . To že se počty ulevených lišek nemění a to dlouhodobě , ukazuje na robustní populaci . Jinak řečeno bylo špatné rozhodnutí ji dát dobu hájení .
Odpovědět
JH
Jan Horník
18.8.2025 20:46 Reaguje na RadekUrčitě u nás není liška na vymření, ani zdaleka. Jinak viz níže.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
18.8.2025 10:53 Reaguje na Lukáš VítekJá bych vliv konkrétně krkavcovitých ptáků na početnost ostatních druhů nepodceňoval. Problém spočívá v tom, že krkavcovití ptáci (zejména straky, sojky ale i třeba krkavci) najdou spousty "náhradní" potravy na skládkách + sražená zvířata na silnicích, úhyny ryb na přehřátých rybnících... Jejich populace roste bez ohledu na stavy třeba pěvců, které ale následně naprosto decimují. Prostě tady jste s nějakým predačně - kořistnickým vztahem vedle. Resp. ekologické zákonitosti jistě platí ale lidská činnost tam vnáší "nepřirozené" možnosti obživy těch predátorů umožňující nárůst jejich populace odtržený od populační dynamiky původní kořisti.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
18.8.2025 11:02 Reaguje na Dalibor MotlPřičtěte si vliv 1,2 milionu koček domácích, vliv černé zvěře v zemědělské krajině a zejména kun skalních ve městech, k tomu invazivní mývaly a všudypřítomné lišky. O všech těchto druzích lze říct, že profitují ze změn v krajině a činnosti člověka. Denně vidím jak hejna strak pročesávají dvorky i zahrady. Kradou psí a kočičí granule, žrádlo slepicím... tak mi neříkejte, že pokud ubude drozdů a strnadů bude to mít vliv na populaci straky, sojky nebo kuny.
Odpovědět
LV
Lukáš Vítek
18.8.2025 12:01 Reaguje na Dalibor MotlJá nepopírám tlaky různých predátorů na populace. Říkám ale, že klíčový je dobrý stav prostředí a poté se nestane, že populace klesnou až na nějaké kritické úrovně. Když se krkavec živí na skládkách a v okolí měst, jeho vliv na populaci čejky bude marginální, když je na okrese 5 hnízd. Pan Žváral konstatoval, že za snížené početnosti stojí ochrana dravců, ale liška, prase, kuna, mýval ... se střílet mohou, tam si myslím, že je i naprostá shoda s ekology. Hovořím o obecném pravidlu vztahu kořist/predátor, které se ovšem vykládá opačně. A ano, u konkrétních druhů pak vstupují další proměnné. To hlavní je mít ale vhodná stanoviště a neunifikovat krajinu, to je větší problém než predace.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.8.2025 13:12 Reaguje na Lukáš VítekKrom blábolení jste nenabídl vůbec nic. Invazní druhy vyhubily svou kořist (spoustu druhů) v naprosto nezasaženém prostředí. Opakuji - jak se to slučuje s mantrou, že "predátor nemůže" vyhubit...?
Pochybuji, že jste pochopil vše, co jsem zmínil. Nedávno tu byl článek, že sýček šel v Rakousku ze 170 na 370 párů. Ale už neřekli to B) - ve speciálních budkách zabezpečených proti kuně. V polích (eliminace dopravy, vertikálních pastí, nádrží), na oplechovaném sloupku s jehlicemi.
Proč takové úsilí, když predátor sežere jen "slabé a nemocné"??? Řekněte holubářovi, že mu kuna či liška sežrala jen slabé a nemocné - nebude stačit dokončit větu...
Odpovědět
Pochybuji, že jste pochopil vše, co jsem zmínil. Nedávno tu byl článek, že sýček šel v Rakousku ze 170 na 370 párů. Ale už neřekli to B) - ve speciálních budkách zabezpečených proti kuně. V polích (eliminace dopravy, vertikálních pastí, nádrží), na oplechovaném sloupku s jehlicemi.
Proč takové úsilí, když predátor sežere jen "slabé a nemocné"??? Řekněte holubářovi, že mu kuna či liška sežrala jen slabé a nemocné - nebude stačit dokončit větu...
MU
Michal Uhrovič
18.8.2025 13:27 Reaguje na Karel ZvářalProsím Vás, takže nynější krajina nemá vůbec žádný vliv na úbytek ptactva? Prosklené domy, dálnice, silnice,ubýtek klasických remízků, atd. atd.
Za všechno můžou přemnožení predátoři?
Z toho mně vyplývá, že přemnožení divočáci jsou důsledkem toho, že tu nemají predátory a myslivci jsou neschopní snižovat stavy. A ne toho, že tu zemědělci vybudovali ráj pro divočáky, ve kterém ulovit divočáka je velmi složité.
Takže když budeme vracet vlky nebo jiné predátory co loví divočáky do krajiny, divočáci budou ubývat?
(argumenty jsem načerpal u jiných článků z ekolistu o vlcích a divočácích)
Odpovědět
Za všechno můžou přemnožení predátoři?
Z toho mně vyplývá, že přemnožení divočáci jsou důsledkem toho, že tu nemají predátory a myslivci jsou neschopní snižovat stavy. A ne toho, že tu zemědělci vybudovali ráj pro divočáky, ve kterém ulovit divočáka je velmi složité.
Takže když budeme vracet vlky nebo jiné predátory co loví divočáky do krajiny, divočáci budou ubývat?
(argumenty jsem načerpal u jiných článků z ekolistu o vlcích a divočácích)
Karel Zvářal
18.8.2025 13:35 Reaguje na Michal UhrovičSamozřejmě, že na oranici/hliněné poušti dravci ani zajíci potravu nenajdou. Háček je v tom, že na mnoha místech se krajina zlepšila, je dá se říci ideální, přesto kdysi hojné druhy chyb-/ Dával jsem to sem několikrát, ale dotyčným se to zdá asi dlouhé, nebo "ví, co tam je za blbosti", tak to nečtou... Tak ať potom nediskutujím když krom obecných frází nemají žádné argumenty.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Další rok zvolen ptákem roku (náhoda jak pdase!-)
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Další rok zvolen ptákem roku (náhoda jak pdase!-)
JS
Jarek Schindler
20.8.2025 20:17 Reaguje na Michal UhrovičPořád stejné nesmysly. Takže, kdyýžbudete vracet vlky do krajiny tak se vám na to myslivci dříve či později totálně vyserou. Viděl jste jak lovi vlci divočáky? V řepce či kukuřici je lovit nebudou. Kolik by těch vlků také muselo být aby ulovili ročně to co nastřílejí myslivci?
Odpovědět
JH
Jan Horník
18.8.2025 14:34 Reaguje na Karel ZvářalTak sýček je taky predátor, ne? Speciální budky pro sýčka se nedělají apriori kvůli predaci, ale proto, že mu ubyly hnízdní příležitosti. A to drasticky napříč celou Evropou.
Invazní druhy jsou dosti úzce spjaty s člověkem, a jeich úspěch je na člověku dosti závislý, alespoň v prvotní fázi jejich šíření. Co myslíte naprosto nezasaženým prostředím?
Odpovědět
Invazní druhy jsou dosti úzce spjaty s člověkem, a jeich úspěch je na člověku dosti závislý, alespoň v prvotní fázi jejich šíření. Co myslíte naprosto nezasaženým prostředím?
Karel Zvářal
18.8.2025 17:05 Reaguje na Jan HorníkVytek a Horník pro mě nejsou partneři v diskusi. Už podle toho, jak se ptáte a reagujete by to byla jen ztráta času. Leda že byste uvedli nějaké své články, kde se trochu rozepíšete. Na hloupé štěky nereaguji.
Odpovědět
JH
Karel Zvářal
18.8.2025 21:18 Reaguje na Karel Zvářalhttps://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/kareln-zvaral-premnozeny-puvodni-predator-muze-skodit-stejne-drtive-jako-nepuvodni-invazni
Třeba něco takového:)
Odpovědět
Třeba něco takového:)
JH
Jan Horník
18.8.2025 22:30 Reaguje na Karel ZvářalTak o problematice predátorů jako je kuna skalní nepublikuji :)
Nicméně zde kladu jednoduché otázky, jestli máte k dispozici nějaká data, která potvrzují vaše tvrzení, že úbytek ptáků souvisí s nárůstem predátorů...
Odpovědět
Nicméně zde kladu jednoduché otázky, jestli máte k dispozici nějaká data, která potvrzují vaše tvrzení, že úbytek ptáků souvisí s nárůstem predátorů...
Karel Zvářal
19.8.2025 06:10 Reaguje na Jan HorníkCo to tu zkoušíte?(asi jste novej), ta data mají úplně všichni, kdo se problematikou zabývají. Oplechované budky dnes patří ke standardu, a to jak u sýčka, tak i pálenky. Žel, hnízdění na půdách a stromech končí predací - a to VŠECH mláďat, žádné nebylo dosti silné a zdravé. Pořád nic?-)
Odpovědět
JH
Jan Horník
19.8.2025 07:48 Reaguje na Karel ZvářalMáte skutečně data, že počty predátorů stoupají?
Jako sorry, ptám se tu snad už po třetí :)
Odpovědět
Jako sorry, ptám se tu snad už po třetí :)
Karel Zvářal
19.8.2025 07:54 Reaguje na Jan HorníkPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JH
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2025 08:00 Reaguje na Jan HorníkJako sory, vy chcete vědecké zkoumání? A kdo by mu dal grant? Já ovšem nepamatuji před 50 lety kolem Brna straky, krkavce, sojky jen v lese, kuny nebyly vůbec, semtam šchoř a prasátek co je...
Odpovědět
Karel Zvářal
19.8.2025 08:02 Reaguje na Slavomil VinklerPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JH
Jan Horník
19.8.2025 08:29 Reaguje na Karel ZvářalVy tady něco tvrdíte:
"Když si dáte do grafu čápa, volavku, krkavce, straku, poštolku... , ...tak zjistíte, že trend početnosti je u nich protisměrný. Ikonizace a ochrana predátorů je příčinou, že vymizeli ptáci...".
Když se vás zeptám, zda toto tvrzení můžete podložit daty, tak se zmůžete akorát na arogantní nadávky. Takže?
Odpovědět
"Když si dáte do grafu čápa, volavku, krkavce, straku, poštolku... , ...tak zjistíte, že trend početnosti je u nich protisměrný. Ikonizace a ochrana predátorů je příčinou, že vymizeli ptáci...".
Když se vás zeptám, zda toto tvrzení můžete podložit daty, tak se zmůžete akorát na arogantní nadávky. Takže?
Karel Zvářal
19.8.2025 08:31 Reaguje na Jan HorníkPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
19.8.2025 08:42 Reaguje na Jan HorníkDůkazy máte např v přiloženém odkazu (výše), který jste prachsprostě odignoroval. Takže - nemáme se o čem...
Odpovědět
JH
Jan Horník
19.8.2025 08:52 Reaguje na Karel ZvářalČlánek jsem si přečetl, to se nebojte. Důkazy pro vaše tvrzení v něm nejsou.
Odpovědět
JH
Jan Horník
19.8.2025 09:13 Reaguje na Karel ZvářalFurt to samé, tak to asi necháme být, co?
Odpovědět
Karel Zvářal
19.8.2025 09:21 Reaguje na Jan HorníkStále to samé, ale od vás - tj nula!-) Doložte, jak za totáče bylo více orlů, sokolů, volavek, kormoránů, krkavců, vran, strak, lišek, kun, vyder, prasat... Literatury je k tomu spousta.
Odpovědět
JH
Jan Horník
19.8.2025 09:26 Reaguje na Karel ZvářalPodívejte, když se mě někdo na něco zeptá, tak normálně odpovím, nebo řeknu, že nevím.
Dokládat nic nebudu, nic takového jsem netvrdil.
Odpovědět
Dokládat nic nebudu, nic takového jsem netvrdil.
Karel Zvářal
19.8.2025 09:30 Reaguje na Jan HorníkJak netvrdil??? Tvrdíte opak, nebo snad ne???
Odpovědět
JH
Jan Horník
19.8.2025 09:40 Reaguje na Karel ZvářalTo v žádném případě. Tak možná zde je důvod, proč si nerozumíme.
Tak tedy: rozhodně souhlasím s tím, že změny v současné krajině mají zásadní vliv na stavy ptactva. Nijak ovšem nepopírám vliv predace na tyto stavy. Jen nemám představu, jak je ten vliv velký. Proto se to ptám vás, prostě jsem předpokládal, že máte nějaká data, na jejichž základě toto tvrdíte.
Odpovědět
Tak tedy: rozhodně souhlasím s tím, že změny v současné krajině mají zásadní vliv na stavy ptactva. Nijak ovšem nepopírám vliv predace na tyto stavy. Jen nemám představu, jak je ten vliv velký. Proto se to ptám vás, prostě jsem předpokládal, že máte nějaká data, na jejichž základě toto tvrdíte.
Karel Zvářal
19.8.2025 17:29 Reaguje na Jan HorníkPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JH
Jan Horník
19.8.2025 20:44 Reaguje na Karel ZvářalInu dobrá, už se tady se mnou netrapte. Pěkný večer :)
Odpovědět
PE
Petr Elias
19.8.2025 18:36 Reaguje na Jan HorníkOn vám nic neřekne protože nic nemá. On má jen to, co si sám vymyslí. A protože si to vymyslí, tak to podle něj je samozřejmě pravda. Ale když po něm někdo chce, jak na to přišel, tak je pitomec.... To už tu na ekolistu bylo x krát. :D
Už asi pět let tu ten moula vyřvává, jak strašně letadla ničí jetstream a už asi pět let čekám na jeho data. Stále nic, asi stále počítá. :D
Odpovědět
Už asi pět let tu ten moula vyřvává, jak strašně letadla ničí jetstream a už asi pět let čekám na jeho data. Stále nic, asi stále počítá. :D
PE
Petr Elias
19.8.2025 18:50 Reaguje na Karel ZvářalJestli ti Kájo dobře rozumím, tak mám vyvrátit tvoje data, která si ještě nepředložil... Ty jsi opravdu ta nejtupější tužka v penále. :D
Odpovědět
Karel Zvářal
19.8.2025 18:59 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
19.8.2025 20:46 Reaguje na Karel Zvářal:D :D :D :D Ty jsi fakt jelito. :D :D
Hypotéza se buď potvrzuje, nebo vyvrací. Ale chápu, jsi prostě líný jak vandrák v červenci a chceš aby to za tebe udělal někdo jiný.
Tak šup šup, pusť se do sběru dat a potvrzení té hypotézy.
Pomůžu ti příkladem: Jetstream o rychlosti 400 km/h, šířce 400 km, výšce 2 km a délce 1000 km má energii cca 2⋅10na18 J. Jestli počítám dobře, tak je to nějakých 10 bomb CAR. ;) Dopočítej kolik tedy letadla odebírají energie... :-*
Odpovědět
Hypotéza se buď potvrzuje, nebo vyvrací. Ale chápu, jsi prostě líný jak vandrák v červenci a chceš aby to za tebe udělal někdo jiný.
Tak šup šup, pusť se do sběru dat a potvrzení té hypotézy.
Pomůžu ti příkladem: Jetstream o rychlosti 400 km/h, šířce 400 km, výšce 2 km a délce 1000 km má energii cca 2⋅10na18 J. Jestli počítám dobře, tak je to nějakých 10 bomb CAR. ;) Dopočítej kolik tedy letadla odebírají energie... :-*
Karel Zvářal
19.8.2025 20:56 Reaguje na Petr EliasTo přenechám Rychlým šípům, ty mají všechny údaje/data v malíčku. Já pracuji se závěry, nikoliv rovnicemi.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.8.2025 06:09 Reaguje na Petr EliasTo, žes napsal pár čísel, nedokazuje, vůbec, ale VŮBEC NIC! Ten jev nemá konstantní projevy, a otázka je, jakou roli v tom sehrává člověk, resp letecký provoz.
Odpovědět
PE
Petr Elias
21.8.2025 08:22 Reaguje na Karel ZvářalVždyť si ten výpočet můžeš ověřit. Nebuď líný. :D A tohle je jen takový nástin s jakou energií jetstream pracuje. A když si dáš tu práci, tak stejně nakonec zjistíš, že vliv letadel je 0,00prd%. :D Ale třeba máš lepší data a konečně je ukážeš.. :D
Odpovědět
Karel Zvářal
21.8.2025 05:53 Reaguje na Karel ZvářalTo jsem netušil, že hypotéza je sprosté slovo. Ale každé nové poznání posiluje.
Odpovědět
PE
Petr Elias
19.8.2025 08:55 Reaguje na Jan HorníkChtít po vepřovičce data? Jste tu nový? :D
Odpovědět
Karel Zvářal
19.8.2025 08:57 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JS
Jarek Schindler
20.8.2025 20:31 Reaguje na Jan HorníkTak si k tomu výčtu přidejte nspříklad ještě sojku. Kolik se ji dřive lovilo a jaké jsou dnes její stavy si snad dokážete zjistít sám. Jen dodám, je to pár roků zpět, kdy ornitologové jásali, že se sojka stala 5 nejpozorovanějším ptákem na krmítcích. Co myslíte, je to krásný neviný ptáček nebo výkoný likvidátor ptačích hnízd? Pokud u nás bude přetrvávat ekodemence tvrdící, že nepustíme co jsme jednou chytli a jásající nad stavy predátorů tak to lepší nebude. Osobně jsem zvědavý jak dlouho si myslivci nechají " sr..t na hlavu" a jak dlouho současná rétorika ekologům vydrží.
Odpovědět
JH
Jan Horník
21.8.2025 00:17 Reaguje na Jarek SchindlerVámi zmiňované údaje jsem si dohledal, ale nějak se mi nadaří dohledat, jak se ta populace u nás vyvíjí. Jen na Wikipedii píší, že se v posledních desítkách let počty sojky nepatrně zvýšily.
Z dětství si ji pamatuji jako běžného ptáka, nemám pocit, že by došlo k nějakém u razantnímu nárůstu.
Nemám pocit, že by povolení lovu sojky, strak apod. nějak významným způsobem řešilo problémy popsané v článku.
A taky pochybuji, že by povolení lovu znamenalo, že se budou střílet desítky tisíc kusů jako kdysi.
Odpovědět
Z dětství si ji pamatuji jako běžného ptáka, nemám pocit, že by došlo k nějakém u razantnímu nárůstu.
Nemám pocit, že by povolení lovu sojky, strak apod. nějak významným způsobem řešilo problémy popsané v článku.
A taky pochybuji, že by povolení lovu znamenalo, že se budou střílet desítky tisíc kusů jako kdysi.
Ra
Radek
21.8.2025 08:22 Reaguje na Jan HorníkTak proč potom trvají tak zarputile na bezmezném chránění ? Protože z tím lovem čehokoli co se dnes tak zarputile chrání to nebude zase tak horké , jako tomu bývalo kdysi .
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.8.2025 11:41 Reaguje na Jan Horník 2020- sojka obecná loni přilétla na každé deváté krmítko, ale letos se ukázala na každém pátém. Nebo, v roce 1910 bylo uloveno 238 tisíc vran a sojek. Atlas zvěře, který pak vyšel v roce 1980, říká, že sojek se uloví asi 55-60 tisíc kusů. Vran potom 80-100 tisíc kusů. Takže vše co se dříve ulovilo v dnešní době zůstává.
Odpovědět
JH
Jan Horník
22.8.2025 11:10 Reaguje na Jarek SchindlerV článku, kde toto uvádějí ten nárůst vysvětlují zvýšeným tahem ze severu. Nikoiliv nárůstem naší populace. Myslíte, že téměř zdvojnásobení populace z roku na rok je možné?
Kdyby to bylo, jak říkáte, tak je tady těch sojek podstatně víc než nyní. Je jasné, že konec lovu musel mít pozitivní vliv na populaci, nicméně je to jen jeden z mnoha faktorů, který má na populaci vliv.
Odpovědět
Kdyby to bylo, jak říkáte, tak je tady těch sojek podstatně víc než nyní. Je jasné, že konec lovu musel mít pozitivní vliv na populaci, nicméně je to jen jeden z mnoha faktorů, který má na populaci vliv.
JS
Jarek Schindler
21.8.2025 11:51 Reaguje na Jan HorníkNo a zajímavé je i toto. " Změna u sojek, když byly považovány za škodnou v chráněného ptáka, byla v podstatě politickým rozhodnutím, která nakonec nikoho nezajímala. Pan Dr. Pavel Pecina, který kdysi zastával pozici hlavního ochranáře Středočeského kraje, se dušoval, že nikdo z ochranářů o ochranu sojek nežádal. Takže sojek máme v současnosti habaděj a hnízdí i v centru Prahy a to často i dosti netradičním způsobem". Kdo tedy asi žádal o vyjmutí sojky a tenkrát i straky z lovných druhů? Ten " nezájem" ochranářů a různých ekob.bů je krásně vidět i na jiných druzích. Proč mohl psíka a mývala dříve lovit pouze myslivecký hospodář a myslivecká stráž? Jak dlouho trvalo než se přistoupilo k redukci stavu kormoránů? Proč chtějí ochranáři nově vyjmout ze zákona o myslivosti další druhy? Samozřejmě, když přijde na lámání chleba tak každý ochranář je muzikant.
Odpovědět
Ra
Radek
21.8.2025 12:28 Reaguje na Jarek SchindlerA jsme zas u toho . Rozhodují , jsou u tvorby zákonů , vyhlášek ale bez sebemenší odpovědnosti . Tu za ně nesou v plné míře myslivci , rybáři …..prostě všichni ti kterých se jejich ekoterorizmus přímo i nepřímo dotýká .
Odpovědět
JH
Jan Horník
22.8.2025 11:18 Reaguje na RadekTak u vyhlášek a zákonů jsou i myslivci, zemědělci, rybáři a lesníci. To je podstatně silnější lobby než zelení. Každý se nese zodpovědnost za svoje. Chce někdo po myslivcích aby řešili náhrady škod a újmy za vlka?
Odpovědět
Ra
Radek
22.8.2025 12:24 Reaguje na Jan HorníkZ těch co jste vyjmenoval mají myslivci z rybáři to nejmenší slovo , bohužel . Ti zelení jak jste je nazval , tady zavedli biopaliva , energetické plodiny na výrobu EL a biopaliv , díky kterým se tady v článku řeší kvalita půdy a ubytek ptactva , likvidace životního prostoru nás všech a kde za to nesete odpovědnost a kolik jste už zaplatili ?
Ano , samozřejmě že chce . V lokalitách kde se vlk vyskytuje je zvěř stresovaná , spojuje se do vetších tlup , lepší ochrana proti utokům, predaci . Zůstává stát v latácích a tam dělá škody , ty potom platí myslivci .
Pokud narážíte na to že za
a utoky vlka na hospodářská zvířata platí stát , tak ano ale stát to platí z kapes nás všech .
Ekologisté z ochránáři odpovídají prosím za co ? zeptám se lépe , oni platí za škody způsobené jejich rozhodnutím ? pokud ano , tak prosím za konkrétní příklad .
Odpovědět
Ano , samozřejmě že chce . V lokalitách kde se vlk vyskytuje je zvěř stresovaná , spojuje se do vetších tlup , lepší ochrana proti utokům, predaci . Zůstává stát v latácích a tam dělá škody , ty potom platí myslivci .
Pokud narážíte na to že za
a utoky vlka na hospodářská zvířata platí stát , tak ano ale stát to platí z kapes nás všech .
Ekologisté z ochránáři odpovídají prosím za co ? zeptám se lépe , oni platí za škody způsobené jejich rozhodnutím ? pokud ano , tak prosím za konkrétní příklad .
JH
Jan Horník
24.8.2025 11:05 Reaguje na RadekJo, zemědělci atd. si určitě myslí taky totéž.
Biopaliva jsou slepou cestou to ukázala praxe po pár letech, souhlas. To, že u nás se udržela i v dalším plánovacím období, není ovšem zásluhou zelených, ale Sobotkovy vlády. Resp. tehdejšího ministra financí A. Babiše. Ostatně top byl jeden z důvodů, proč šel do politiky.
Odpovědět
Biopaliva jsou slepou cestou to ukázala praxe po pár letech, souhlas. To, že u nás se udržela i v dalším plánovacím období, není ovšem zásluhou zelených, ale Sobotkovy vlády. Resp. tehdejšího ministra financí A. Babiše. Ostatně top byl jeden z důvodů, proč šel do politiky.
Ra
Radek
24.8.2025 13:28 Reaguje na Jan HorníkPokusím se to napsat lépe . Takže ekologisté z ochranáři stvořili energetické plodiny aby mohli dělat biopaliva a vyrábět z nich EL energii . Nechaly firmy zainvestovat do výrobních technologii . Potom přišli z tím že to je slepá cesta a čekali že to prostě firmy nechají být , opustí investice aniž by se jim vrátili a poběží za dalším z nápadů EKOLOGISTU ?
Z lištičkou to je přece to samé , ted jste vytvořili nesmyslná zákon na její ochranu až bude problém , tak vytvoříte vyhlášku na její lov . Tím je to podle vás vyřešené ?
Odpovědět
Z lištičkou to je přece to samé , ted jste vytvořili nesmyslná zákon na její ochranu až bude problém , tak vytvoříte vyhlášku na její lov . Tím je to podle vás vyřešené ?
JH
Jan Horník
24.8.2025 21:56 Reaguje na RadekTo není pravda, respektive koho v tomto případě nazývate ekologistama.
Firmy na ty technologie dostávaly dotace, stejně jako na pěstování. Nikdo ty firmy hlavně do toho byznysu nenutil.
Já do zákonů o liškách fakt nemluvím, ale vidím tam jasnou logiku: až budou stavy lišky problematické jako u prasat nyní, tak se přestanou hájit celoročně. Zavedení doby hájení MZe jasně zdůvodnilo, neházejte to na ekologisty.
Odpovědět
Firmy na ty technologie dostávaly dotace, stejně jako na pěstování. Nikdo ty firmy hlavně do toho byznysu nenutil.
Já do zákonů o liškách fakt nemluvím, ale vidím tam jasnou logiku: až budou stavy lišky problematické jako u prasat nyní, tak se přestanou hájit celoročně. Zavedení doby hájení MZe jasně zdůvodnilo, neházejte to na ekologisty.
Ra
Radek
25.8.2025 13:39 Reaguje na Jan HorníkMZe zdůvodnilo jasně co ? já zaregistroval jak se poslanci zviditelňují na ochraně lištičky a jak jim to lidé jako jste vy žerou . Řešili norování a to jak je lištička v noře týraná psem ….
Odpovědět
JH
Jan Horník
25.8.2025 15:33 Reaguje na RadekPardon, mohl jsem to sem taky vložit. V dopise od MZE na ČMMJ (už se mi ho nedaří dohledat) stojí, že hájení se zavádí z důvodu péče o mladé, jako to je u většiny zvěře.
Já jsem tohle vůbec nesledoval, nic nikomu nežeru. Já se v hájení lišky nijak neangažoval.
Odpovědět
Já jsem tohle vůbec nesledoval, nic nikomu nežeru. Já se v hájení lišky nijak neangažoval.
Ra
Radek
25.8.2025 16:31 Reaguje na Jan Horník Tak to je zajímavé že Č.64/2025Sb touto vyhláškou MZe stanovuje dobu lovu do dvou let zvěři spárkaté a to včetně vodících laní , srn , muflonek a daněl , všechny jmenované mohou a vodí v e věku 2 roky potomka . Lištičku ale MZe kvuli starosti o mladé chrání , to je podle vás normální ?
Odpovědět
Ra
Radek
25.8.2025 16:50 Reaguje na Radekještě jednou , MZe povolilo tou vyhláškou lov spárkaté zvěře do dvou let věku za pomoci termovizí a dalších nočních zaměřovačů v noci , kdy není poznat pohlaví ani tělesná kondice , používájí to hlavně zaměstnanci LČR v režijních honitbách a dostávají za to k platu tak zvané zástřelné 300 – 500kč , podle polesí . Vím že jsem vám to už psal ale připadá mi že si berete jen to co se vám hodí .
Odpovědět
JH
Jan Horník
27.8.2025 13:37 Reaguje na RadekUpřímně, nevím. Tohle není problematika, které bych se aktivně věnoval. I to zdůvdonění MZe jsem sem jen překopíroval, není to můj názor.
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.8.2025 11:07 Reaguje na Radek"Zůstává stát v latácích a tam dělá škody , ty potom platí myslivci ."
Můžete toto podložit nějakými údaji, jak moc se zvedly vplácené náhrady škod v místech, kde jsou vlci?
Upřímně mi to přijde trochu přitažené za vlasy, ale to je jen můj dojem. Rád se dozvím něco nového.
Odpovědět
Můžete toto podložit nějakými údaji, jak moc se zvedly vplácené náhrady škod v místech, kde jsou vlci?
Upřímně mi to přijde trochu přitažené za vlasy, ale to je jen můj dojem. Rád se dozvím něco nového.
Ra
Radek
24.8.2025 13:37 Reaguje na Jan HorníkVy by jste chtěl něco dokládat a kam si myslíte že se ta zvěř před vlkem stáhne ? kam odejdou po sklizni kukuřic prasata která byla v těch kukuřicích ( co se mimochodem pěstují na výrobu el a biopaliv ) po celou vegetační dobu pěkně schovaná před lovci , víte kam odejdou z těch prázdných polí ? a kdo po té zaplatí škody ? Zeptám se raději víc přímo , budou platit ti co pěstují energetické plodiny , nebo ti co mají pronajmuté (pro vás zapalcené honitby ) ? budou to ti sousedi co mají v podzimním ,zimním a jarním období vhodný kryt pro černou , v honitbě ? nebo ti co mají honitby v těch částech kde se pěstuji kukuřice ? toto naráží přímo na velikost honebních ploch , ekologisti z ochranáři navrhují 250 ha , lepe by podle nich bylo 60h … už vám to aspoň trošku dochází ?
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.8.2025 22:01 Reaguje na RadekNo a jak to bylo před vlkem? Stejně. Jen má teď zvěř, tam kde je vlk, míň klidu.
Takže co? Nic.
250 ha chtějí hlavně vlastníci pozemků a zemědělci. Vy ty ekologisty vidíte fakt za vším, co se vám nelíbí.
Odpovědět
Takže co? Nic.
250 ha chtějí hlavně vlastníci pozemků a zemědělci. Vy ty ekologisty vidíte fakt za vším, co se vám nelíbí.
Ra
Radek
25.8.2025 13:45 Reaguje na Jan HorníkZačínám si myslet že do ZOM mluví naivní lidé jako jste vy .
Odpovědět
JH
Ra
Radek
25.8.2025 19:26 Reaguje na Jan HorníkKolik navrhuje duha , co myslíte . U nás byly před vlkem škody za hubičku a to tak že na všem .
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.8.2025 11:08 Reaguje na Radek" Ekologisté z ochránáři odpovídají prosím za co ? zeptám se lépe , oni platí za škody způsobené jejich rozhodnutím ? pokud ano , tak prosím za konkrétní příklad "
Tady bych spíš potřeboval nějaký příklad od vás, kde vznikla nějaká škoda, za kterou nenesl nikdo zodpovědnost.
Odpovědět
Tady bych spíš potřeboval nějaký příklad od vás, kde vznikla nějaká škoda, za kterou nenesl nikdo zodpovědnost.
Ra
Radek
24.8.2025 13:47 Reaguje na Jan HorníkBiopaliva vám nestačí ? bezmezná ochrana šelem ? Kdy budou hradit , nebo uhradili ekologisté škody za rozhodnutí která jsou prokázaná že jsou špatně pro přírodu ? nebo oni jen rozhodují , po čase naznají že to byla slepá ulička a co to jejich rozhodnutí přineslo , nic ? Hrajete to ?
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.8.2025 22:03 Reaguje na RadekBiopaliva ale nesouvisela s ekologisty (i když fakt nevim kdo všechno je u vás ekologista), resp. ochranou přírody.
Jaké vznikly škody v souvislosti s biopalivy, a do je za ně podle vás zodpovědný?
Odpovědět
Jaké vznikly škody v souvislosti s biopalivy, a do je za ně podle vás zodpovědný?
Ra
Radek
25.8.2025 14:01 Reaguje na Jan HorníkBiopaliva souvisí z ekologisty a ochranáři , oni přece chrání matičku zem a jak souvisí z biopalivy škody . Absence organické hmoty v zemi , splavování orné půdy ,likvidace biodiverzity v polích , mrtvá zem . V písku nic nežije a to přímo souvisí z úbytkem ptáků a biopalivy . UŽ jste to pochopil , já to víc srozumitelně neumím napsat .
Odpovědět
Karel Zvářal
25.8.2025 15:22 Reaguje na Radek1* Ano, hnůj se rýmuje s fůj! - ten za humny nechceme. Zavedeme něco eko, co letí na západě. Půda je pro nás hlína - a ta tu bude vždycky, ať je na poli cokoliv...
Odpovědět
JH
Jan Horník
25.8.2025 15:37 Reaguje na Radek"Absence organické hmoty v zemi , splavování orné půdy ,likvidace biodiverzity v polích"
To je obecně problém týkající se průmyslového zemědělství, nejen pěstování energetických plodin.
Hodně zobecňujete, házíte vše do jednoho pytle.
Odpovědět
To je obecně problém týkající se průmyslového zemědělství, nejen pěstování energetických plodin.
Hodně zobecňujete, házíte vše do jednoho pytle.
Karel Zvářal
25.8.2025 16:23 Reaguje na Jan HorníkTo souvisí i se změnou chodu srážek - dříve pršívalo méně a pravidelněněji. S dnešními přívaly mizí spousta ornice - a vláda by měla na změnu systému tlačit. Prostě ta situace je obecně velmi smutná.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
JH
Jan Horník
22.8.2025 11:16 Reaguje na Jarek SchindlerAno, skoro si myslím, že sojku při tvorbě nových zákonů po roce 1989 nechtěli ani ochranáři, ani myslivci. Nakonec skončila v gesci MŽP.
Psík a mýval se začal řešit, až to začalo být neúnosné.
Kormorán zrovna tak. V jeho případě byl na stole návrh dát ho mezi lovnou zvěř a nastavit dobu lovu. Ale to nechtěli myslivci, čemuž se nedivím. Není to zvěř, ze které je nějaký užitek, akorát hrozí náhrady škod.
Odpovědět
Psík a mýval se začal řešit, až to začalo být neúnosné.
Kormorán zrovna tak. V jeho případě byl na stole návrh dát ho mezi lovnou zvěř a nastavit dobu lovu. Ale to nechtěli myslivci, čemuž se nedivím. Není to zvěř, ze které je nějaký užitek, akorát hrozí náhrady škod.
Ra
Radek
22.8.2025 12:33 Reaguje na Jan HorníkTakže celou dobu mohla lovit psíka pouze MS stráž (na každých 500ha honební plochy muže být jedna osoba co má toto oprávnění ) a MS hospodář a ten je pro každou honitbu jeden . Teď z velkou slávou ho muže lovit každý kdo má povolenku lovu , ekologisté čekají že se 90000 lovcu zvedne a poběží lovit psíka . Takže ted počkáme až to bude neůnosné z liškou a potom zrušíme dobu hájení , no výborně ….. můžu pokračovat z dalšími chráněnci …… tak je to se vším vaším rozhodováním . Podle vás to takto jde dělat a je to správné ?.
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.8.2025 11:13 Reaguje na RadekCo si dali myslivci do vyhlášky, to tam bylo. Tohle za zelenými nejde, nebo jo?
Ekologisté od myslivců nic nečekají, se obávám. Nakázané to nemáte, pokud vím. Když nechcete, nestřílejte.
Až to bude s liškou neúnosné, je zrušení doby hájení namístě, s tím souhlasím. Stejně jako s černou zvěří.
Odpovědět
Ekologisté od myslivců nic nečekají, se obávám. Nakázané to nemáte, pokud vím. Když nechcete, nestřílejte.
Až to bude s liškou neúnosné, je zrušení doby hájení namístě, s tím souhlasím. Stejně jako s černou zvěří.
JS
Jarek Schindler
24.8.2025 11:40 Reaguje na Jan HorníkOpravdu si myslivci dali do vyhlášky....? Opravdu se zelení neserou do ZOM? Plácáte nesmysly. Ono se stačí podívat na historii prosazování současné snahy o novelu ZOM. Kdo do toho nejvíc kecá, co se za nesmysly prosazuje a proč většina myslivců tuto novelu odsuzuje? Až na to budete znát odpově´d tak určitě změníte ten váš nesmyslný názor. Až to bude s liškou neúnosné....... tak to bude trvat dalších deset let než se něco změní.
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.8.2025 22:08 Reaguje na Jarek SchindlerTak ještě jednou. Já tvrdím, že to, že povolení lovit psíka měl jen lesní hospodář a myslivecká stráž, do legislativy neprosazoval nikdo z ochrany přírody. Tvrdíte, že to není pravda? OK, kdo to konkrétně byl?
K té lišce, ano, asi to tak bohužel bude, naše byrokracie se jistě hned tak nezmění. Ostatně podívejte se, jak dlouho to trvalo u prasat.
Odpovědět
K té lišce, ano, asi to tak bohužel bude, naše byrokracie se jistě hned tak nezmění. Ostatně podívejte se, jak dlouho to trvalo u prasat.
Ra
Radek
24.8.2025 12:36 Reaguje na Jan Horník My když nebudeme střílet (použiji vaši terminologii ) tak nesplníme plán lovu a to je jeden z hlavních problému stávajícího zákona o myslivosti . Nezlobte se na mě , víte o tom prd . Zjistěte si jak to je , pak snad pochopíte . Na další vám velmi výstižně odpověděl pan Schindler
PS: už jste si zjistil způsob života černé zvěře , dobu chrutí , dobu březosti , schopnost reprodukce a co ji ve volné přírodě ovlivňuje ?
Odpovědět
PS: už jste si zjistil způsob života černé zvěře , dobu chrutí , dobu březosti , schopnost reprodukce a co ji ve volné přírodě ovlivňuje ?
JH
Jan Horník
24.8.2025 22:12 Reaguje na RadekJaké máte postihy za nesplnění plánu lovu? Kdo kontroluje nesplnění plánu lovu a jakým způsobem?
To by mě opravdu upřímně zajímalo.
O černé jsem se trochu dovzdělal, našel jsem i stavy odlovů. Nic, co by vyloženě potvrdilo vaše tvrzení, nicméně ten argument zaznívá často, tak na tom třeba něco bude. Uznávám, že je ještě brzo na zachycení nějakého trendu, který by byl způsoben zrušením doby hájení. Tak dík, že jsem musel zapátrat :)
Odpovědět
To by mě opravdu upřímně zajímalo.
O černé jsem se trochu dovzdělal, našel jsem i stavy odlovů. Nic, co by vyloženě potvrdilo vaše tvrzení, nicméně ten argument zaznívá často, tak na tom třeba něco bude. Uznávám, že je ještě brzo na zachycení nějakého trendu, který by byl způsoben zrušením doby hájení. Tak dík, že jsem musel zapátrat :)
Ra
Radek
25.8.2025 14:36 Reaguje na Jan Horník Pokuta , kontrola kusů , provozovatel honitby . Víte co to jsou sáňky podle kterých se pozná pohlaví a přibližný věk ulovené zvěře ? jaké druhy honiteb v ČR jsou ?
Stavy odlovů černé dokazují chrutí 2x ročně , já pozoruji chrutí v praxi , víte o čem se bavíme .
Doporučuji pátrat také jinde , vše naa webu nevypátráte .
Odpovědět
Stavy odlovů černé dokazují chrutí 2x ročně , já pozoruji chrutí v praxi , víte o čem se bavíme .
Doporučuji pátrat také jinde , vše naa webu nevypátráte .
JH
Jan Horník
25.8.2025 15:42 Reaguje na RadekDíky za stručnou odpověď. Pokuty se zavádějí odteď ne? A musí být spojeny s přemnožením zvěře. Nejen nesplnění plánu lovu.
Proč se snažíte odvádět debatu někam jinam? Já se vás taky neptám kolik je v Palermu kin :)
Odpovědět
Proč se snažíte odvádět debatu někam jinam? Já se vás taky neptám kolik je v Palermu kin :)
Ra
Radek
25.8.2025 16:11 Reaguje na Jan HorníkVy pořád kladete otázky , odpovědi vám nejdou . Já vám odpověděl na vše co jste se ptal , stručně a jasně , každý kdo se pohybuje ve škodách , nájmech a problematice myslivosti to pochopil .
Odpovědět
Ra
Radek
25.8.2025 16:41 Reaguje na Radekpořád jsou honitby kde se fyzicky kontroluje to co se loví , to záleží pouze na provozovateli dané honitby , pokud neplníte plán lovu tak to pokutuje , nebo ukončí pronájem . To že se přestali předkládat sáňky není problém myslivců , ted jsem to snad napsal tak aby jste to pochopil .
Odpovědět
JH
Jan Horník
27.8.2025 13:38 Reaguje na RadekJo, kladu. Normálně se fakt ptám, protože to nevím. Nepohybuji se ve škodách a myslivosti.
Odpovědět
Ra
Radek
18.8.2025 13:30 Reaguje na Lukáš VítekJen upřesním vaše tvrzení , kuna se loví 4 měsíce v roce a liška po novu 6měsíců , kočku domácí muže lovit pouze MS stráž a MS hospodář .Myval se muže lovit cca 5 let
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
18.8.2025 16:19 Reaguje na Lukáš VítekŽe se něco může lovit tak to ještě neznamená, že se to i efektivně loví. Kuny nebo straky dnes loví jen opravdoví altruisté, nadšenci a milovníci drobného ptactva mezi myslivci. Do háje s brokovnicí dnes chodí málokdo. Drobná zvěř chybí. Tím pádem jsou straky jaksi obtížně lovitelné, protože kule není na jejich lov "optimální". Za lov kuny ve vsi do sklopky (protože mezi domy se nestřílí) si "vysloužíte" jen poznámky o vrazích a tyranech... Kožešiny nejsou v módě a i kdyby tak levněji je "produkují" farmové chovy. Takže střelit lišku nebo kunu pro "šťastného" střelce také následně znamená pěknou půlhodinu těžké práce s rýčem aby se následně nestala krmivem pro černou zvěř nebo další predátory. Takže lišky ještě tak pár aktivnějších členů mysliveckého sdružení loví s nadějí, že tím pomáhají tomu zbytku zajíců v honitbě. Straky neloví skoro nikdo a sojky i ostatní krkavcovití jsou hájení.
Odpovědět
Jakub Graňák
18.8.2025 18:31 Reaguje na Dalibor MotlZmíněnou havěť by měl mít možnost střílet každý bez jakýchkoli omezení
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.8.2025 20:38 Reaguje na Dalibor MotlOno se mezi domy ( nehonební pozemky ) nechytá ani do těch pastí, že. No a pokud si něco můžete vysloužit je tak akorát návštěva policie.
Odpovědět
ss
Karel Zvářal
18.8.2025 12:29 Reaguje na Lukáš VítekVás, pane Vítku, se týká ta poslední věta - vycházíte z (tradiční) chybné premisy, tj "predátor nemůůže"... kterých jsem se naposlouchal do aleluja:-)
Na kořisti/mase jsou závislí specialisté, tj vlci, vydry, kormoráni, kalousi..., tj vesměs čistokrevní masožravci. Vlci mají velká teritoria, množí se jen alfa pár, zbytek jsou "sluhové". Přemnožené decimovala vzteklina, což dnes, bohužel, odpadá, případně sousední smečka (infanticida vlčat).
Kalous, když není hraboš, tak nehnízdí a potuluje se po širším okolí a loví myšice, rejsky, ptáky. Navíc má spoustu predátorů (výr, jestřáb, káně, kuna, liška, straka...).
Problém pro rovnováhu jsou přemnožení všežravci, tj prasata, lišky, kuny, krkavcovití - v potravě mají hodně živočišné složky, ale vydrží i na rostlinné potravě. Mladé ovšem krmí vším, co se hýbe, tam ta rostlinná potrava má jen okrajový význam. A svou početností vytváří (silný) PREDAČNÍ TLAK, jestli vám ten pojem něco říká...
Mohu uvést nesčetně příkladů, které druhy vymizely kvůli/ "díky" predaci - je to podobný princip jako u vymizelých endemitů, které vyhubily invazní=zavlečené druhy. Jaktože tam neplatí vaše premisa, že "predátor nemůže" vyhubit??? Proč zde predátoři "nepočítají"??? Tady jste v koncích, stejně jako všichni kabinetní "vědátoři", kteří krom nadrcených formulací a manter nic neumí, protože nulová praxe...
Odpovědět
Na kořisti/mase jsou závislí specialisté, tj vlci, vydry, kormoráni, kalousi..., tj vesměs čistokrevní masožravci. Vlci mají velká teritoria, množí se jen alfa pár, zbytek jsou "sluhové". Přemnožené decimovala vzteklina, což dnes, bohužel, odpadá, případně sousední smečka (infanticida vlčat).
Kalous, když není hraboš, tak nehnízdí a potuluje se po širším okolí a loví myšice, rejsky, ptáky. Navíc má spoustu predátorů (výr, jestřáb, káně, kuna, liška, straka...).
Problém pro rovnováhu jsou přemnožení všežravci, tj prasata, lišky, kuny, krkavcovití - v potravě mají hodně živočišné složky, ale vydrží i na rostlinné potravě. Mladé ovšem krmí vším, co se hýbe, tam ta rostlinná potrava má jen okrajový význam. A svou početností vytváří (silný) PREDAČNÍ TLAK, jestli vám ten pojem něco říká...
Mohu uvést nesčetně příkladů, které druhy vymizely kvůli/ "díky" predaci - je to podobný princip jako u vymizelých endemitů, které vyhubily invazní=zavlečené druhy. Jaktože tam neplatí vaše premisa, že "predátor nemůže" vyhubit??? Proč zde predátoři "nepočítají"??? Tady jste v koncích, stejně jako všichni kabinetní "vědátoři", kteří krom nadrcených formulací a manter nic neumí, protože nulová praxe...
LV
Lukáš Vítek
18.8.2025 13:40 Reaguje na Karel ZvářalAle no tak vy praktiku, jste se teda rozohnil. Tvrdím a za tím si stojím, že nejde na základě vysoké školy života šmahem tvrdit - za pokles polního a lučního ptactva může ochrana predátorů, jak tvrdíte. Mnohé škodné navíc není chráněné vůbec a to je v pořádku. když půjdeme do důsledku, tak když na mě vytáhnete třeba zavlečené krysy na ostrovy v Indickém oceánu a destrukce populací hnízdících ptáků, tak taky budu v úzkých. Ale problém v ČR je zejména způsob hospodaření a málo vhodných stanovišť pro specifické druhy (řekněme specialisty). Si myslím, že to není nějaké moje provokativní šokující tvrzení, ale celkem bych řekl konsenzus přírodovědců. A to nejlepší na závěr, pokud použijeme selský rozum, dokonce to dává i logiku (opakuji, že nezpochybňuji predační tlaky, to hlavní to ale není).
Odpovědět
Karel Zvářal
18.8.2025 13:44 Reaguje na Lukáš VítekMně vůbec nevadí, že močím proti větru/"přesile", neb vím, že predace je velmi důležitý, mnohde až limitující faktor. Kdyby nebyl, tak se tzv srstnatá škodná neloví. A že pokles zvěře začal po zákazu výrovky, se tak nějak tiše tabuizuje a vše svádí na zemědělství. Jsou ale země, kde je to zcela legitimní a legální způsob lovu. Asi k tomu mají své důvody...
Odpovědět
JH
JH
Jan Horník
18.8.2025 14:39 Reaguje na Karel ZvářalSouhlas s těma všežravcema, ty jsou asi fakt větší problém, než masožravci. Přesto si myslím, že daleko větší problém je agrární, nečleněná krajina.
Jestli můžete uvést nesčetně příkladů, tak sem s nimi. Naprosto upřímně se rád poučím. Díky
Odpovědět
Jestli můžete uvést nesčetně příkladů, tak sem s nimi. Naprosto upřímně se rád poučím. Díky
JH
Jan Horník
18.8.2025 14:20 Reaguje na Karel ZvářalMáte nějaké údaje, jaké jsou dlouhodobé stavy predátorů u nás? Z jakých čísel konkrétně vycházíte? Děkuji
Odpovědět
Ra
Radek
18.8.2025 15:14 Reaguje na Jan Horníkstatistické udaje , pokud bude hledat najdete i další druhy , jen pár namtkově zadaných .
Vydra ,k roku 2020 7 – 8000
Kormorán , v roce 2013 vyřazen zvláště chráněný odhad počtu 15000 ks
Kuna skalní ,v roce 2022 uloveno 110261 ks toto číslo naznačuje robustní populaci
Kuna lesní , je na tom podobně jako skalní .
Mýval , odhaduje se populace na stovky jedinců
Liška , ročně se lovi cca 60 000 ks toto číslo potvrzuje robustní , stabilní populaci
Norek americký , 10000 až po 100 000 ks
Krkavec odhad z roku 2003 , 800-1200 ks
Straka odhad z let 2001-2003 50 000 – 100 000 ks
Odpovědět
Vydra ,k roku 2020 7 – 8000
Kormorán , v roce 2013 vyřazen zvláště chráněný odhad počtu 15000 ks
Kuna skalní ,v roce 2022 uloveno 110261 ks toto číslo naznačuje robustní populaci
Kuna lesní , je na tom podobně jako skalní .
Mýval , odhaduje se populace na stovky jedinců
Liška , ročně se lovi cca 60 000 ks toto číslo potvrzuje robustní , stabilní populaci
Norek americký , 10000 až po 100 000 ks
Krkavec odhad z roku 2003 , 800-1200 ks
Straka odhad z let 2001-2003 50 000 – 100 000 ks
JH
Jan Horník
18.8.2025 20:39 Reaguje na RadekDíky moc, hledal jsem i něco o vývoji těch stavů, jestli predátorů opravdu přibývá, jak píše pan Zvářal. Ale to se mi bohužel u většiny běžných druhů nepovedlo.
Jasně, všichni máme představu, jak je to s divokými prasaty, kormorány a s vydrou. Ale třeba u těch kun a lišek se to moc dohledat nedá.
V každém případě díky.
Odpovědět
Jasně, všichni máme představu, jak je to s divokými prasaty, kormorány a s vydrou. Ale třeba u těch kun a lišek se to moc dohledat nedá.
V každém případě díky.
Ra
Radek
19.8.2025 07:37 Reaguje na Jan HorníkHledat a najít , jsou to pouze odhady , podívejte se na Srní , tam nemužou zoologové spočítat na 3 oplocených hektarech pár vlků …. Pokud se ale pohybujete v přírodě denně a podíváte se na nebe před 20 lety a teď , tak musíte vidět víc krkavcovitých , víc dravců a na zemi zase je vidět víc pobytových stop šelem jako je vydra , mýval ….takže za mě je jich prostě víc , je to přemírou ochrany na straně jedné a na té druhé , je pravda že ubývají lovci co jsou ochotní se lovem třeba šelmy jako je kuna , liška zabývat . Nepochybně mají velký podíl na mizení zpěváčků , protože jsou místa kde se příroda zlepšila a ubývají tam také . A to že ekologisti chrání jedny na úkor druhých je jasné všem , chtělo by to se vrátit k ochraně přírody jako celku .
Odpovědět
Karel Zvářal
19.8.2025 07:47 Reaguje na RadekPřesně tak, to je i cílem mého pinožení s publikováním kolem predace. Není možné jedny ikonizovat, podporovat, mít je za nedotknutelné i přes vysokou početnost - a druhé lovit (bez omezení).
Musí být nějaká vyváženost, chcete-li ROVNOVÁHA, a o tu se musí postarat klíčový druh ekosystému, tzn vzdělaný a uvědomělý člověk/lovec. Bezzásahovým tupounkům to bude zřejmě "trhat uši", ale snad se už poučili ze svých přehmatů a začnou konat ve smyslu zvýrazněného. Jen při jejich naivitě pochybuji, že změní svůj dobře zabedněný názor.
Odpovědět
Musí být nějaká vyváženost, chcete-li ROVNOVÁHA, a o tu se musí postarat klíčový druh ekosystému, tzn vzdělaný a uvědomělý člověk/lovec. Bezzásahovým tupounkům to bude zřejmě "trhat uši", ale snad se už poučili ze svých přehmatů a začnou konat ve smyslu zvýrazněného. Jen při jejich naivitě pochybuji, že změní svůj dobře zabedněný názor.
JH
Jan Horník
19.8.2025 08:42 Reaguje na RadekDíky, rozumím tomu. Ale s těmi krkavcovitými a jinými ptáky to není tak jednoduché. Třeba havrani a kormoráni - tady je jich opravdu hodně akorát v zimě. Což je dáno klimatickými změnami. A s nimi přišla dostupnost potravy v zimě, tak proč by létali dál na jih.
Co se týče vydry, ano ten trend je jasný. A je to díky přísné ochraně, dřív se chytaly do želez, teď je to trestné. I tak se bavíme jen o tisících jedinců na celou ČR. Nemyslím si, že ochrana v současné situaci je zbytečná. A samozřejmě se pojďme bavit o tom, kolik tady musí žít vyder, aby nebylo potřeba je mít pod ochranou. A to už je otázka, kde se odpověď hledá těžko.
Ekologisti (musíme jim tak říkat?:)) jsou úplně stejní jako myslivci, nebo rybáři. Myslivci prosazují v krajině to, co se dá ulovit a má to nějakou trofejní hodnotu, nebo se to dá sníst. Ochránci přírody zase kladou důraz na ty druhy, které z krajiny mizí. Řečeno velice obecně, nechytejte mě za slovo.
Odpovědět
Co se týče vydry, ano ten trend je jasný. A je to díky přísné ochraně, dřív se chytaly do želez, teď je to trestné. I tak se bavíme jen o tisících jedinců na celou ČR. Nemyslím si, že ochrana v současné situaci je zbytečná. A samozřejmě se pojďme bavit o tom, kolik tady musí žít vyder, aby nebylo potřeba je mít pod ochranou. A to už je otázka, kde se odpověď hledá těžko.
Ekologisti (musíme jim tak říkat?:)) jsou úplně stejní jako myslivci, nebo rybáři. Myslivci prosazují v krajině to, co se dá ulovit a má to nějakou trofejní hodnotu, nebo se to dá sníst. Ochránci přírody zase kladou důraz na ty druhy, které z krajiny mizí. Řečeno velice obecně, nechytejte mě za slovo.
Ra
Radek
19.8.2025 19:03 Reaguje na Jan HorníkDobrá , já myslel z krkavcovitých hlavně sojky a straky a tady si myslím že se není o čem dál přít . Vydra , stačí se podívat na jakýkoli potok , říčku či rybník a najdete tam pobytové stopy . Zkuste to a uvidíte sám . Ekologisti nejsou stejní jako myslivci ani ochranáři nejsou stejní . Liší se v mnoha ohledech , jeden z těch asi nejpodstatnějších je že myslivci dělají v krajině práci za svoje a nesou za ni odpovědnost , náš spolek 12000 ha lesní honitba každoroční škody cca 70 000 kč . Zatím co ochranáři z ekologisty mají podstatný vliv na tvorbu zákonů o přírodě a myslivosti a NENESOU ZA NIC ODPOVĚDNOST !
Odpovědět
Ra
JH
Jan Horník
19.8.2025 08:54 Reaguje na Radek...a s "návratem ochrany přírody jako celku" naprosto souhlasím. To bohužel znamená začít dělat změny v krajině a zde narážíme na spoustu jiných zájmů. A příroda bude asi vždycky tahat za kratší konec.
Odpovědět
Ra
Radek
19.8.2025 19:19 Reaguje na Jan HorníkOchrana přírody souvisí přímo z výkonem práva myslivosti a honebními společenstvími . Pokud se to skloubí a jsou v honebním společenstvu normální vlastníci tak to jde ruku v ruce , chrání se životní prostředí pro zvěř , sečou se sena z ohledem na zvěř , né vždy to jde ale cesta se hledá při každé senoseči . Udržují se remízky , sází se dřeviny podporující zvěř , udržují se napajedla ……. Prostě to dělají lidé kteří berou zvěř jako součást krajiny , i ty šelmy loví s rozumem . Pokud tam jsou lidé kterým jde pouze o jejich vlastní prosperitu a finanční zisk , je to špatné pro přírodu i zvěř . Jedno od druhé odtrhnout nejde , tak jako nejde odtrhnout šelmy od užitkové zvěře . Obojí musí být v přírodě ve vyváženém stavu a o to se musí starat člověk který za to nese odpovědnost .
Odpovědět
JH
Jan Horník
19.8.2025 22:40 Reaguje na RadekZajímavý příspěvek, s několika věcmi bych rád polemizoval. Ale to je detail. Souzním s vaším přístupem k péči o honitbu. Jsou určitě věci, na kterých se neshodnem, ale o naprosté většině se dá rozumně bavit. Díky za diskuzi, přece jen už se dostáváme mimo téma článku. Myslím, že bychom si určitě dobře poopovídali někde u piva, nebo v lese. Pěkný večer.
Odpovědět
Ra
RP
Radim Polášek
18.8.2025 10:34Tak čistě polní ptáci mají smůlu, potřebují biotop raně kapitalistického nebo pozdně feudálního zemědělství. Které ovšem právě z důvodů, že lidi už nedokáže uživit, přešlo v dnešní intenzívní zemědělství.
A ostatní mají velký problém s ubývajícími biotopy, například nízkými křovinami a neudržovanými plochami typu nesekaná neudržovaná louka s občasnými keři a stromy, kterých obrovsky ubylo. A hlavně s adorací všech možných predátorů, které zelení neustále nekriticky preferují a podporují jejich co největší namnožení. Případně invazivních predátorů, které naopak dnešní společnost neumí účinně odstraňovat z krajiny.
Odpovědět
A ostatní mají velký problém s ubývajícími biotopy, například nízkými křovinami a neudržovanými plochami typu nesekaná neudržovaná louka s občasnými keři a stromy, kterých obrovsky ubylo. A hlavně s adorací všech možných predátorů, které zelení neustále nekriticky preferují a podporují jejich co největší namnožení. Případně invazivních predátorů, které naopak dnešní společnost neumí účinně odstraňovat z krajiny.
JH
Jan Horník
18.8.2025 14:44 Reaguje na Radim PolášekTo je strašná zkratka, že zelení podporují množení predátorů. U většiny predátorů je to zeleným fuk, typicky u zvěře. Naopak třeba přemnožená prasata vadí snad všem.
Odpovědět
Ra
Radek
18.8.2025 15:42 Reaguje na Jan Horník Zajímavé tvrzení o přemnožených prasatech . Predátor se přemnožit nemůže ale prase ano .
Odpovědět
JH
Jan Horník
18.8.2025 20:44 Reaguje na RadekTak ono je to o tom, co znamená přemnožený. To je čistě lidská definice a každý má tu hranici jinde. Mě jako ekologovi přijde přemnožená spárkatá, vám jako myslivcovi zase třeba ty lišky a kuny, či dravci.
Přírodě jako takové, té je to jedno.
U těch prasat jde o to, že jsou schopný se živit fakt vším, takže je úbytek drobné zvěře určitě nijak limitovat nebude. Navíc jsou extrémně chytrá a přizpůsobivá. V současné krajině se spoustou zdrojů, úkrytů a prakticky bez bez predátorů, je jasné, že jejich stavy jsou nahoře.
Odpovědět
Přírodě jako takové, té je to jedno.
U těch prasat jde o to, že jsou schopný se živit fakt vším, takže je úbytek drobné zvěře určitě nijak limitovat nebude. Navíc jsou extrémně chytrá a přizpůsobivá. V současné krajině se spoustou zdrojů, úkrytů a prakticky bez bez predátorů, je jasné, že jejich stavy jsou nahoře.
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2025 09:08 Reaguje na Jan HorníkSpárkatá není přemnožená, pokud si vezmete za vzor světlý řídký pastevní les, ve kterém se pásly krávy koně ovce a kozy (nebo před tím megafauna). Pokd chcete les hospodářský, tak ano je přemnožená (proti stavu před 200 lety), ale úspěšně ji likvidují prasátka.
Odpovědět
JH
Jan Horník
19.8.2025 09:16 Reaguje na Slavomil VinklerAno, jednoznačně souhlas.
Jen jsem nepochopil, koho likvidují prasátka.
Odpovědět
Jen jsem nepochopil, koho likvidují prasátka.
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2025 09:24 Reaguje na Jan HorníkVšechno živé. Koroptve, bažanty a další hnízdiče na zemi, zajíce, králíky, srnčata... To nevíte?
Odpovědět
Karel Zvářal
19.8.2025 09:28 Reaguje na Slavomil VinklerPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JH
Jan Horník
19.8.2025 09:41 Reaguje na Karel ZvářalS váma je dneska sranda, u piva bychom si určitě popovídali :)
Odpovědět
JH
Jan Horník
19.8.2025 09:28 Reaguje na Slavomil VinklerTak tohle vím, ale nějak jsem to z vašeho příspěvku nepochopil.
Odpovědět
JH
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2025 09:13 Reaguje na Jan HorníkMúžete vysvětlit tedy jak jsou predátoři fuk, když je tlak na délku hájení a omezení lovu predátorů, zejména kun, lišek, koček... Ale naopak tlak na neomezený lov spárkaté?
Odpovědět
JH
Jan Horník
19.8.2025 09:21 Reaguje na Slavomil VinklerNevím, jestli jsem dobře pochopil dotaz. Určitě to vysvětlit nedovedu, protože myslivecká legislativa není můj obor. V každém případě chápu tlak na na neomezený lov černé, fakt dělá velké ekonomické škody.
Omezení lovu obecně se vztahuje k době, kdy se rodí a vychovávají mláďata. Aspoň to byla původní idea. Nebo ne?
Odpovědět
Omezení lovu obecně se vztahuje k době, kdy se rodí a vychovávají mláďata. Aspoň to byla původní idea. Nebo ne?
Ra
Radek
19.8.2025 14:21 Reaguje na Jan HorníkČerná sel loví celoročně včetně vodících bachyní .
Veškerá spárkatá zvěř do dvou let věku se loví celoročně včetně vodících matek .
Každá šelma až na skromné výjímky má dobu hájení , toto opravdu nevíte .
Odpovědět
Veškerá spárkatá zvěř do dvou let věku se loví celoročně včetně vodících matek .
Každá šelma až na skromné výjímky má dobu hájení , toto opravdu nevíte .
JH
Jan Horník
19.8.2025 14:32 Reaguje na RadekAno, jak jsem psal, toto jsem nevěděl. Dík za upřesnění.
Donedávna tomu tak u černé ještě nebylo, nebo se pletu.
Dobu hájení má ale i spárkatá, nejen šelmy, nebo ne?
čerpám odtud:
https://www.svetmyslivosti.cz/infoservis/doby-lovu-zvere
Odpovědět
Donedávna tomu tak u černé ještě nebylo, nebo se pletu.
Dobu hájení má ale i spárkatá, nejen šelmy, nebo ne?
čerpám odtud:
https://www.svetmyslivosti.cz/infoservis/doby-lovu-zvere
Ra
Radek
19.8.2025 15:33 Reaguje na Jan HorníkČerpáte dobře , problém je v tom že se muže lovit do dvou let věku vše a to i za použití termovizních zaměřovačů tedy i v noci , kdy nejde poznat tělesná kondice ani pohlaví , hojně tento zavržení hodný způsob lovu používají zaměstnanci LČR , dokonce je jin vypláceno krom mzdy zástřelné za každý takto ulovený kus . Víte , pokud se poruší v přírodě poměr pohlaví a u zvěře žíjící v hierarchii její společenské uspořádání , má to na početní stavy opačný vliv , takže naopak takovým lovem , početní stavy rostou .
črná se loví tuším od roku 2015 celoročně a díky tomu je v čr chrutí na místo jednou ročně 2x ročně . Došlo k rozbití uspořádání tlup .
Odpovědět
črná se loví tuším od roku 2015 celoročně a díky tomu je v čr chrutí na místo jednou ročně 2x ročně . Došlo k rozbití uspořádání tlup .
Ra
Radek
19.8.2025 15:38 Reaguje na RadekBohužel nemám tolik času a nestíhám vám odpovídat . Chtělo by vrátit vážnost myslivosti a narovnat neuvážené kroky v lovu , vyhláškami se to pořád upravuje a nevede to ke správnému cíli .
Odpovědět
JH
Jan Horník
19.8.2025 15:39 Reaguje na RadekDíky moc za doplnění, v tomhle jsem laik a rád se dozvím něco nového.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
18.8.2025 10:59A máme tu zase boj ekologistů se zemědělci.
A nezamyslí se někdo, že by byla pravda částečně u obou táborů?
Myslím, že to co píše pan Zvářal a pan Vítek dává smysl a když se tyto dva důsledky spojí, tak tu máme velký úbytek ptactva.
Ale pro místní diskutéry je lepší posilovat ega a navzájem se urážet. Je to obraz doby a generační boj, kteří starší vyhrávají a mladí utíkají. A kdo nakonec zůstane, osamělí staří lidé a země bez budoucnosti
Odpovědět
A nezamyslí se někdo, že by byla pravda částečně u obou táborů?
Myslím, že to co píše pan Zvářal a pan Vítek dává smysl a když se tyto dva důsledky spojí, tak tu máme velký úbytek ptactva.
Ale pro místní diskutéry je lepší posilovat ega a navzájem se urážet. Je to obraz doby a generační boj, kteří starší vyhrávají a mladí utíkají. A kdo nakonec zůstane, osamělí staří lidé a země bez budoucnosti
Karel Zvářal
18.8.2025 19:28 Reaguje na Michal UhrovičMáte v tom drobet kejos. Ode mě nikdy neuslyšíte, že bych zpochybnil vliv stavu žp na početnost čehokoliv, hmyzem počínajíc. Pan dělník nechápe, že invazní druhy vybílily některé původní druhy v jejich původním, lidmi nedotčeném, nepozměněném, prostředí. Viz Austrálie a lišky, kočky, prasata aj., N.Zéland podobně. A to jsou případy, kdy vymizelé druhy byly popsány, na spoustě míst došlo k vymizení ještě dív, než tam dorazili zoologové. Proto se některé druhy tísní na pustých ostrovech, neb jinde hnízdění končí predací...
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
18.8.2025 11:07Ono hlavně v lesích také záleží na metodě sčítání. V 80 leté borové monokultuře ti ptáci mohou být jaksi viditelnější než ve smíšené 25leté mlazině.
Odpovědět
JH
DM
Dalibor Motl
18.8.2025 16:26 Reaguje na Jan HorníkDíky za vysvětlení. Potom by to při stabilní metodice mělo sedět.
Odpovědět
JH
MJ
Marcela Jezberová
18.8.2025 12:15Zemědělci povinně snižují výměru osetou jednou plodinou, nechávají úhory, které osévají stanovenými směsmi rostlin, do stromů nesmějí říznout dřív než v listopadu, kácet smí jen s povolením, na části travních porostů jsou povinné specifické managementy údajně příznivé pro přírodu, dlouhodobě se snižuje používání pesticidů, ale úbytek ptáků to všechno ani nebrzdí. Na druhou stranu, města a obce se rozšiřují do krajiny, dálnice stavíme o sto šest, sklady o sto sedm, chráníme predátory jako o život, lidi pořádají do krajiny nájezdy ve velkém, lesy nám sežral kůrovec, hnojiště, která poskytovala potravu a úkryt potravě ptáků z krajiny téměř zmizela, protože smrdí a teče z nich hnojůvka, drůbež venku téměř nikdo nechová, takže se ptáci nemají kde přiživovat, na zateplené fasádě hnízda nechcete, krajinné sady mizí, kdo by se o staral, nic z toho není a navíc tam budeme stavět barák, sakra, kde může být chyba?
Odpovědět
RJ
MU
MU
BM
Břetislav Machaček
18.8.2025 15:09Už jsem tu kdysi napsal kacířský nápad v jednom z krajů pouze vrátit
ochranu predátorů na úroveň před revolucí a za pět let porovnat stavy
predátorů a jejich kořisti v tom kraji a ve zbytku republiky. Bude tak
praktické zhodnocení dopadů predace na stavy zvířat v kulturní krajině,
ve které se snaží zastánci divočiny stále aplikovat samoregulaci.
Bohužel zákony divočiny nelze aplikovat tam, kde bez chemie už nelze
hospodařit, tam kde spoustu kořisti zabíjí doprava a jiná lidská činnost
bez které se už společnost neobejde. Povím to bez obalu. Pouze magor
chce, aby fungovala samoregulace tam, kde k ní nejsou a už NIKDY nebudou
stejné podmínky, jako v nějaké divočině. Pokud to není schopen chápat,
tak nemá smysl mu to ani vysvětlovat. Je to jako chtít mít v řece
doslova pitnou vodu, ale přitom ji sám znečišťovat vlastními sajrajty.
Doporučuji mu opustit vymoženosti dnešního světa, pořídit si hektar
pole, motyku a skromný příbytek bez elektřiny a auta, bez lékařů, bez
chemie proti škůdcům a předvést, jak na to a zda je možné, aby se
tak chovali všichni. Pak zjistí, že žil v bludech bez řešení.
Odpovědět
ochranu predátorů na úroveň před revolucí a za pět let porovnat stavy
predátorů a jejich kořisti v tom kraji a ve zbytku republiky. Bude tak
praktické zhodnocení dopadů predace na stavy zvířat v kulturní krajině,
ve které se snaží zastánci divočiny stále aplikovat samoregulaci.
Bohužel zákony divočiny nelze aplikovat tam, kde bez chemie už nelze
hospodařit, tam kde spoustu kořisti zabíjí doprava a jiná lidská činnost
bez které se už společnost neobejde. Povím to bez obalu. Pouze magor
chce, aby fungovala samoregulace tam, kde k ní nejsou a už NIKDY nebudou
stejné podmínky, jako v nějaké divočině. Pokud to není schopen chápat,
tak nemá smysl mu to ani vysvětlovat. Je to jako chtít mít v řece
doslova pitnou vodu, ale přitom ji sám znečišťovat vlastními sajrajty.
Doporučuji mu opustit vymoženosti dnešního světa, pořídit si hektar
pole, motyku a skromný příbytek bez elektřiny a auta, bez lékařů, bez
chemie proti škůdcům a předvést, jak na to a zda je možné, aby se
tak chovali všichni. Pak zjistí, že žil v bludech bez řešení.
LV
Lukáš Vítek
18.8.2025 15:33 Reaguje na Břetislav MachačekAle jo, pokrok, máte to celkem krátký :-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.8.2025 16:59 Reaguje na Břetislav MachačekJednoduché řešení problému. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/A-frci-to-dale-Miliony-z-vasich-dani-na-omezeni-masa-aut-vseho-778380
Odpovědět
JH
Jan Horník
18.8.2025 20:54 Reaguje na Břetislav MachačekRozhodně zajímavý nápad, experiment na velkém území by mohl zodpovědět mnohé otázky a vyjasnit mnohé nejasnosti.
Já bych se přidal taky s podobným experimentem, vzal bych taky jeden kraj a udělal plošně drobné změny v krajině - zahustil síť polních cest, mezí, a dalších drobných krajinotvorných prvků Remízy, ostrůvky křovin). Na části bych obnovil původní vodní režim. Hodně by mě zajímalo, co by to udělalo s tou biodiverzitou.
S tou samoregulací v krajině to zas tak žhavé není, zas tolik lidí ji nechce, ani těch ekologistů:)
Odpovědět
Já bych se přidal taky s podobným experimentem, vzal bych taky jeden kraj a udělal plošně drobné změny v krajině - zahustil síť polních cest, mezí, a dalších drobných krajinotvorných prvků Remízy, ostrůvky křovin). Na části bych obnovil původní vodní režim. Hodně by mě zajímalo, co by to udělalo s tou biodiverzitou.
S tou samoregulací v krajině to zas tak žhavé není, zas tolik lidí ji nechce, ani těch ekologistů:)
ss
smějící se bestie
18.8.2025 17:37PÍŠI TO SEM FURT,
chcete mít hodně zvěře, zpěvného ptactva, tak se musíte chovat tak, jak to říkal Kadlík z Orlíku nejenom o svých předcích -
proto máme panské hajné, aby se Nám predátoři nepřemnožili !
Odpovědět
chcete mít hodně zvěře, zpěvného ptactva, tak se musíte chovat tak, jak to říkal Kadlík z Orlíku nejenom o svých předcích -
proto máme panské hajné, aby se Nám predátoři nepřemnožili !
Karel Zvářal
18.8.2025 17:46 Reaguje na smějící se bestieNetuším, jestli tu blbost jen hrají, ale někdy mám pocit, že ty kecy myslí vážně: "Necháme namnožit káně a jestřáby - a stavy koroptví zůstanou stejné. Poštolky podpoříme budkami, nalákáme je do měst - a stavy vrabců, skřivanů či chocholoušů se nezmění. Sokolů nebude nikdy dost, proto čejky mohou žít bez obav z ulovení. Zkrátka komu to není jasné, ať si přečte příručky Duhy, tam se dozví o přírodě všechno".
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.8.2025 20:47Článek má pravdu. Stačí se podívat jak s celkovým stavem venkova zamával rudý mor. A to tu žádná ikonizace predátorů nebyla, jak tu vyřvává jeden nabubřelec. :)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.8.2025 08:16 Reaguje na Petr EliasJistě, mohutná bolševická cheminizace zemědělství, přerušená po plyšákovi, se ale znovu nenastartoval cha cha "Společnou zemědělskou politikou EU", která preferuje právě malá, ekologická hospodářství. Ale vznikem nové oligarchie agrobaronů v čele s Babišem, Tomanem a Jandejskem atd. Tu umožnila vznik novojezédácká politika ČSSD za Fencla a hlavně Palase, dotační tituly pro sedláky si pak sama zabrala pro sebe a průmyslové zemědělství ovládlo náš venkov i krajinu. A stále máme největší výměry polí z celé EU. Úbytek hmyzu a tím ptáků je toho jasným důsledkem.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.8.2025 08:26 Reaguje na Pavel HanzlZajíců bylo tolik, že jsme je za valuty vyváželi. Kolik se vyváží dnes, nebo snad ze slavného západu tuto "komoditu" dovážíme? Vy už vzteky nevíte co by...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.8.2025 19:54 Reaguje na Karel ZvářalZajíci už nemusí emigrovat do Francie, tak se nenechávají odchytit, to nevíte?
Odpovědět
PE
Petr Elias
19.8.2025 08:52 Reaguje na Pavel HanzlJasně že to tak je. Za komoušů došlo k brutálnímu úbytku drobné polní zvěře. Daleko horšímu než za posledních třicet let. Zajíci, koroptve, bažanti, kachny, .. všechno to dostalo brutálně na zadek. ;) Ale hlupákům stačí křepčit o tom, jak se něco někam vyváželo. :D :D
Odpovědět
PE
Petr Elias
19.8.2025 09:18 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pp
pavel peregrin
19.8.2025 12:32 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
19.8.2025 17:47 Reaguje na pavel peregrinDěkuji za vstup, tento referát je nápodoba "naše republika nevzkvétá". Tdubičky dnes sklízí plody své práce - ikon plno, ale pokles obyčejných druhů je zcela zjevný. Ještě vody uplyne, než s tím začnou něco dělat...
Odpovědět
PE
Petr Elias
19.8.2025 18:09 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
19.8.2025 18:12 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
19.8.2025 18:38 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
19.8.2025 18:41 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
19.8.2025 18:47 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
19.8.2025 19:26 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
19.8.2025 20:23 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
19.8.2025 20:37 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
21.8.2025 13:36 Reaguje na Petr EliasData jsem nabídl, ale dva posledně jmenovaní je odignorovali.
Jestliže zajíci a koroptve nežijí ve stepi (komplet zaloučená oblast bez chemizace), těžko mohou být početní v agrární krajině. Zato chráněných ikon je tam plno. Takovýto přístup bych navrhl na Nobelovku za věčnou vlastnost.
A fašistu jde i poznat i bez toho, když střílí lidi do týla. Stačí psaný projev s prvky agrese, povýšenosti a pohrdání odlišnými názory.
Odpovědět
Jestliže zajíci a koroptve nežijí ve stepi (komplet zaloučená oblast bez chemizace), těžko mohou být početní v agrární krajině. Zato chráněných ikon je tam plno. Takovýto přístup bych navrhl na Nobelovku za věčnou vlastnost.
A fašistu jde i poznat i bez toho, když střílí lidi do týla. Stačí psaný projev s prvky agrese, povýšenosti a pohrdání odlišnými názory.
Karel Zvářal
19.8.2025 18:14 Reaguje na Petr EliasTo nebylani tak vliv "hrůzovlády", ale evropský/ světový tlak na ochranu predátorů, potažmo zákaz výrovky. A když nejsou myši, bere káně vše, zajíčky i koroptve, víš, jelimane.
Odpovědět
PE
Petr Elias
19.8.2025 18:45 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
19.8.2025 18:55 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
19.8.2025 20:24 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
19.8.2025 20:32 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
EB
Emil Bernardy
20.8.2025 15:14 Reaguje na Petr EliasJako mladík jsem zajíce také pomáhal chytat.Na vývoz do Francie.Bylo jich hodně.V hlubokém "reálném" socializmu,husákovském.
Odpovědět
va
vaber
19.8.2025 09:19 Reaguje na Pavel HanzlNo jasně Hanzl ,my jsme takový chcíplý ostůvek v moři blahobytu, kde ptáci a hmyz mizí a posraný mouchy a komáři k nám musí lítat ze západního ráje.
Ta tvoje kobliha je unikát.
Odpovědět
Ta tvoje kobliha je unikát.
PH
Pavel Hanzl
19.8.2025 19:50 Reaguje na vaberPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
va
vaber
20.8.2025 08:33 Reaguje na Pavel HanzlPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
va
vaber
21.8.2025 17:46 Reaguje na vaberRád věděl čím jsem porušil pravidla diskuse. O politice vždy začne Hanzl a nikdo ho nemaže.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.8.2025 23:43 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
21.8.2025 08:28 Reaguje na Jarek SchindlerA ti ekoteroristé tak moc škodí jo? :D :D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.8.2025 11:57 Reaguje na Petr EliasDřív celkovým stavem venkova zamával rudý mor, dnes ten zelený. Co se vám na tom nezdá? Kdo udělal ze zemědělství výrobce energetických surovin?
Odpovědět
sv
s v
22.8.2025 19:25 Reaguje na Jarek SchindlerPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JS
Jarek Schindler
23.8.2025 13:43 Reaguje na s vAni ten Bureš neměl tenkrát tu moc vnutit společnosti biopaliva. Pouze přispůsobil a rýžuje.
Odpovědět
sv
s v
23.8.2025 16:04 Reaguje na Jarek SchindlerHloupost. O tom jak bureš žebral, uplácel a loboval u poslanců, aby prošlo přidávání metylesteru do nafty by se dal napsat román.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.8.2025 11:32 Reaguje na s vV každém případě ho nemusím ale vše na něj hodit taky nejde. Kde byl když se to prosazovalo? V tomto si zašpinili ručičky hlavně různí ekologové a takyochranáři s kterými samozřejmě našel společnou řeč i cestu..
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.8.2025 22:16 Reaguje na Jarek SchindlerMyslím, že byste se hodně divil. V každém případě prodloužení naší strategie obnovitelných zdrojů postavené na biopalivech do dalšího programového období už bylo plně v jeho režii za SDobotkovy vlády.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.8.2025 08:43 Reaguje na Jan HorníkTo, že bláhový Bláha prohlásí, že biopaliva I generace byl krok stranou ale nic se neděje protože tu máme biopaliva generace druhé, ještě neznamená, že se opravdu nic neděje.No a o tom, že idiocie jedněch může být dobrým byznysem pro druhého je zbytečné se přít.
Odpovědět
JH
va
vaber
19.8.2025 09:05Je otázka proč ubývají ptáci.Jsou to predátoři , nedostatek potravy, tedy hmyzu nebo nedostatek prostoru, nebo vše dohromady..
Já když jedou nyní autem a ujedu 100km, přední okno zůstáva čisté. Možná už méme chytrý hmyz co nelétá nad silnicemi, možná velký úbytek hmyzu je příčina.
Když je sucho ,jako nyní, mnoho hmyzu a brouků co žijí na zemi, taky mizí a ptáci nemají co sbírat.
Potravní řetězce bývají dlouhé a vše začíná někde u rostlin, na nich je závislé vše co se hýbe, přímo nebo nepřímo.
Odpovědět
Já když jedou nyní autem a ujedu 100km, přední okno zůstáva čisté. Možná už méme chytrý hmyz co nelétá nad silnicemi, možná velký úbytek hmyzu je příčina.
Když je sucho ,jako nyní, mnoho hmyzu a brouků co žijí na zemi, taky mizí a ptáci nemají co sbírat.
Potravní řetězce bývají dlouhé a vše začíná někde u rostlin, na nich je závislé vše co se hýbe, přímo nebo nepřímo.
DA
DAG
19.8.2025 10:41 Reaguje na vaberJe to určitě jedna z příčin. Když jsme dřív sbírali na poli kamení, tak pod každým větším kamenem vyběhl střevlík. Dneska nic. Ale zemědělci, když mají větší travnaté celky, musí nechávat určité procento neposečené až do (myslím) konce srpna. A tam teda hmyzu je opravu výrazně víc než v okolí. Jestli se tam teda z toho okolí všechen nenastěhuje.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.8.2025 11:06 Reaguje na DAGPokud se hmyz schová ve vysoké trávě, tak se tam hůře
loví hmyzožravým tvorům stejně, jako predátorům hrabošů
hraboši ve vysoké trávě a nebo trávě posečené a ponechané
na ploše jako kryt pro hraboše. Takže ano, chrání se tím
hmyz před predací, ale i ten, který se tam POUZE schovává.
Hmyzu dnes schází polní hnojiště, nezaoraný hnůj a lejna
paseného dobytka. Pokud klesl počet pasených zvířat na
pouhý zlomek původního stavu a hnůj místo pole a hnojiště
končí v biopynce, tak ten hmyz nemá co žrát. Víte kde je
dnes nejvíce hmyzu? No přece na skládkách, které jsou
RÁJEM pro vše živé. Uklizenost, pořádek a hygiena pomocí
chemie jsou jednou z hlavních příčin úbytku hmyzu. Pokud
mrtvou zvěř kdysi nesežrali jako nyní hladoví predátoři
a mrchožrouti, tak ji sežraly mouchy a je a jejich larvy
ptáci. Dnes to sežerou predátoři a mrchožrouti a mouchy
a hmyzožraví ptáci hladoví.
Odpovědět
loví hmyzožravým tvorům stejně, jako predátorům hrabošů
hraboši ve vysoké trávě a nebo trávě posečené a ponechané
na ploše jako kryt pro hraboše. Takže ano, chrání se tím
hmyz před predací, ale i ten, který se tam POUZE schovává.
Hmyzu dnes schází polní hnojiště, nezaoraný hnůj a lejna
paseného dobytka. Pokud klesl počet pasených zvířat na
pouhý zlomek původního stavu a hnůj místo pole a hnojiště
končí v biopynce, tak ten hmyz nemá co žrát. Víte kde je
dnes nejvíce hmyzu? No přece na skládkách, které jsou
RÁJEM pro vše živé. Uklizenost, pořádek a hygiena pomocí
chemie jsou jednou z hlavních příčin úbytku hmyzu. Pokud
mrtvou zvěř kdysi nesežrali jako nyní hladoví predátoři
a mrchožrouti, tak ji sežraly mouchy a je a jejich larvy
ptáci. Dnes to sežerou predátoři a mrchožrouti a mouchy
a hmyzožraví ptáci hladoví.
JS
Jarek Schindler
21.8.2025 11:59 Reaguje na DAGNo a pak tu stařinu zmulčují. Pomelou to i s těmi vašimi chrobáky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.8.2025 07:47 Reaguje na vaberNi a i ten automobilismus k tomu. Když dnes jede jedno auto za druhým tou stovkou, kolik hmyzu zničí ty tři miliony vozů?
Odpovědět
Karel Zvářal
19.8.2025 18:03Musím konstatovat, že ten graf je "velmi umírněný", realita je mnohem tragičtější. Pokud je to z průměrných dat (pochybuji), tak u nás (VM), to jsou nízké desítky až procentíčka dříve hojných druhů. Např koroptev, chocholouš, skřivan, vrdomácí, zvonek, stehlík...
Odpovědět
MK
Michal Krátký
19.8.2025 18:45Diskuse je čistý Zvářalův egotrip. Zneuznaný "ornitolog" kope kolem sebe a čeká na uznání. Přichází pouze od místních debatních ikon.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.8.2025 18:51 Reaguje na Michal KrátkýTakové nuly jako Pipin mě nemůžou rozhodit, neděláte nic jiného, než Vermouzovsko-Cepáčkovskou politiku. Ignorovat, ignorovat, ignorovat - nic jiného ve vztahu ke mně nedokážou. A to jen proto, že jsem chtěl kroužky, které si pušťa neshodí - ale toto vám určitě neřekli, že?-) Stejně jako "dobráčkovi".
Odpovědět
Karel Zvářal
19.8.2025 19:05 Reaguje na Michal KrátkýJá těch zelených lží mám plné zuby, proto jsem se dneska tak rozjel. A jelikož jako jediný z čso mám ego (o něm jsem se "naposlouchal" do aleluja), je popis motivace vyčerpán. Je mně těch "bezegáčků" fakt líto...
Odpovědět
Karel Zvářal
20.8.2025 17:58Pro pána, co se neustále vyptával, ale sám nic nenabídl.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nova-analyza-poctu-ptaku-ubyva-dalkovych-migrantu
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/olovene-broky-zpusobily-ubytek-55-000-dravcu-v-evrope-tvrdi-studie
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ze-zemi-eu-zmizelo-od-roku-1980-na-600-milionu-hnizdicich-ptaku
Něco o protisměrných trendech: kořistníků přibylo, kořisti ubylo, jak prosté, milý Watsone:-)
"Příkladem může být sedm druhů dravců, jejichž počty během posledních desetiletí stouply v důsledku zvýšení jejich ochrany, snížené míry pronásledování a omezení používání pesticidů či zavedení cílených projektů na obnovu jejich populací. Bez zavedení těchto směrnic by populační pokles mnoha druhů byl bezesporu ještě o mnoho výraznější," míní zástupci ČSO. Práce podle nich také potvrzuje výsledky předchozích výzkumů, které ukázaly velké ztráty druhové rozmanitosti."
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nova-analyza-poctu-ptaku-ubyva-dalkovych-migrantu
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/olovene-broky-zpusobily-ubytek-55-000-dravcu-v-evrope-tvrdi-studie
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ze-zemi-eu-zmizelo-od-roku-1980-na-600-milionu-hnizdicich-ptaku
Něco o protisměrných trendech: kořistníků přibylo, kořisti ubylo, jak prosté, milý Watsone:-)
"Příkladem může být sedm druhů dravců, jejichž počty během posledních desetiletí stouply v důsledku zvýšení jejich ochrany, snížené míry pronásledování a omezení používání pesticidů či zavedení cílených projektů na obnovu jejich populací. Bez zavedení těchto směrnic by populační pokles mnoha druhů byl bezesporu ještě o mnoho výraznější," míní zástupci ČSO. Práce podle nich také potvrzuje výsledky předchozích výzkumů, které ukázaly velké ztráty druhové rozmanitosti."
JH
Jan Horník
21.8.2025 00:28 Reaguje na Karel ZvářalNo sláva, tak jsem se dočkal. Díky.
Rozhodně zajímavé čtení, které doplňuje informace v tomto článku. A závěry jsou víceméně podobné.
Odpovědět
Rozhodně zajímavé čtení, které doplňuje informace v tomto článku. A závěry jsou víceméně podobné.
Karel Zvářal
21.8.2025 05:48 Reaguje na Jan HorníkNikoliv!, závěry jsou "poněkud" jiné - to, co celou dobu "naznačuji". Tedy ne jen kvalita žp, ale početnost predátorů má vliv stavy kořisti.
Snad od ekologistů nečekáte, že napíší, že komínové či jiné ikony snižují stavy ptáků? Ano, napíší to u "biologického ochrany", kdy sovy a poštolky mají snižovat stavy hlodavců.
Snižují, to se ví dávno. Jen rozdíl mezi hlodavci a ptáky je v tom, že ti první se mohou ukrýt pod zemí či ve vegetaci/náletech, ti druzí přeletují z místa na místo, což je činí nápadnými a zranitelnými.
Odpovědět
Snad od ekologistů nečekáte, že napíší, že komínové či jiné ikony snižují stavy ptáků? Ano, napíší to u "biologického ochrany", kdy sovy a poštolky mají snižovat stavy hlodavců.
Snižují, to se ví dávno. Jen rozdíl mezi hlodavci a ptáky je v tom, že ti první se mohou ukrýt pod zemí či ve vegetaci/náletech, ti druzí přeletují z místa na místo, což je činí nápadnými a zranitelnými.
JH
Jan Horník
22.8.2025 11:30 Reaguje na Karel ZvářalAle jo, vždyť je to zřejmé i z příspěvků pana Vítka zde v diskuzi hned z kraje. Vztah predátor kořist je velice dobře popsán. A v normálním prostředí je to v rovnováze, jakmile se namnoží kořist, namnoží se predátoři. Pak to jde zas dolů. Když se změní prostředí, tak se ta rovnováha může narušit, časem se ustaví na jiných stavech.
Celé je to o tom, že namnožení predátorů je až důsledek nějakých změn.
A pak je tu spousta dalších faktorů - migrace, schopnost najít si jiný zdroj potravy (viz vámi zmiňovaní všžravci), změna prostředí.
No a právě ty změny v prostředí v souvislosti se zintenzivňováním využití krajiny v posledních cca 70 letech jsou spouštěčem těch změn. Neubývají jen úkryty před predátory (to je markantní třeba u ryb), ale i hnízdní příležitosti, zdroje potravy, respektive jejich dostupnost v čase (to se hodně dotýká např. hmyzu).
Predátoři na to jen reagují. Když je budem regulovat (proč ne, tam kde je to neúnosné), tak stejně nejdem k jádru pudla.
Odpovědět
Celé je to o tom, že namnožení predátorů je až důsledek nějakých změn.
A pak je tu spousta dalších faktorů - migrace, schopnost najít si jiný zdroj potravy (viz vámi zmiňovaní všžravci), změna prostředí.
No a právě ty změny v prostředí v souvislosti se zintenzivňováním využití krajiny v posledních cca 70 letech jsou spouštěčem těch změn. Neubývají jen úkryty před predátory (to je markantní třeba u ryb), ale i hnízdní příležitosti, zdroje potravy, respektive jejich dostupnost v čase (to se hodně dotýká např. hmyzu).
Predátoři na to jen reagují. Když je budem regulovat (proč ne, tam kde je to neúnosné), tak stejně nejdem k jádru pudla.
JH
Jan Horník
22.8.2025 11:37 Reaguje na Jan HorníkA abych taky přispěl nějakým tím zdrojem, nad kterým se dá diskutovat. POdívejte se na toto:
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-7/zlo-zvane-meliorace.html
Nenechte se odradit zavádějícím názvem, je to velice věcné zhodnocení změn krajiny v posledních desetiletích, trendy tam popsané se v současnosti nijak výrazně nemění, bohužel.
Odpovědět
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-7/zlo-zvane-meliorace.html
Nenechte se odradit zavádějícím názvem, je to velice věcné zhodnocení změn krajiny v posledních desetiletích, trendy tam popsané se v současnosti nijak výrazně nemění, bohužel.
Karel Zvářal
22.8.2025 13:26 Reaguje na Jan HorníkTo je model hlodavci-dravci vlci-sobi naražený na vše, jako by to platilo obecně všude. Na tuto nedomyšlenost právě reaguji ve svých článcích (příklady invazivních predátorů, včetně všežravců). Navíc je to hodnoceno dnešním pohledem, my víme prd, jak to fungovalo v minulosti a kolik druhů díky predaci bylo vyhubeno. Atd, atp.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.8.2025 13:15 Reaguje na Jan HorníkTen přežitý "model" (dětinský, duhácký) predátor-kořist kritizuji řadu let. Je poznat, že jste ještě mladý, na Ekolistu nový, že se se mnou tak zarputile přete. Dodal jsem k tomu spoustu příkladů, nebudu je opakovat, když si pohledáte, určitě je najdete. Mně jeden naivní, zmatený človíček nestojí za sepisování toho, co bylo vyřčeno před spoustou let. Změ krajiny kritizuji jako zde málokdo - opět, když si pohledáte, určitě je nejdete.
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.8.2025 11:18 Reaguje na Karel ZvářalNejdná se o žádný přežitý model, ale o oébecnou teorii. To, že do ní vstupují další faktory, zmiňované vámi a jinými diskutujícími, je fakt. Podstatou té teorie je, že množství kořisti je určujícím faktorem pro množství predátorů. Je zde tendence to vysvětlovat opačně.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.8.2025 12:24 Reaguje na Jan HorníkPrávě kvůli těm dříve neexistujícím faktorům je přežitý. Vlky, lišky aj. šelmy dříve decimovala vzteklina, dnes zažívají boom, pronikají až do měst, a liška díky své všežravosti je doslova postrachem všeho živého. Proto potřeba regulace je více než nutná, tomu ale tzv ochranáři všemožně brání. Do pojmu predátor (=masožravec) byli zahrnuti i všežraví tj. (skládkami vykrmovaní) krkavcovití či racci, kteří decimují i městské populace ptáků, podobně jako volavky mláďata kachnovitých aj. vodních ptáků. Prostě nezvládnutá, diletantská, absolutní ochrana druhů, které ohrožují populace menších ptáků. Více škod jak užitku - a dnes konečně vidíme důsledky bezbřehé ochrany pseudo/ikon.
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.8.2025 22:20 Reaguje na Karel ZvářalCo z toho, co je chráněno, skutečně decimuje ptactvo?
Dejme tomu sojka, tam by asi stálo otevřít diskuzi zda ji nedat do myslivecké vyhlášky.
Stejně (čistě můj názor) je to jen okrajový problém, v porovnání s nedostatkem zdrojů a hnízdních příležitostí.
Odpovědět
Dejme tomu sojka, tam by asi stálo otevřít diskuzi zda ji nedat do myslivecké vyhlášky.
Stejně (čistě můj názor) je to jen okrajový problém, v porovnání s nedostatkem zdrojů a hnízdních příležitostí.
Karel Zvářal
25.8.2025 07:07 Reaguje na Jan HorníkTen predační tlak působí v komplexu, ale jak synantropizovaná sojka, tak např i krkavci měli být už dávno na seznamu lovné zvěře a redukováni.
Odpovědět
JH
Jan Horník
25.8.2025 15:45 Reaguje na Karel ZvářalSojka je tu hlavně v zimě, když přitáhnou ze severu. Krkavců je kolik: 3000?
Odpovědět
Karel Zvářal
25.8.2025 16:15 Reaguje na Jan HorníkKdyž jsem dělal u puštíka potravu na hnízdě, byla 6! v pořadí u ptáků. Predátorů má více (jestřáb, krahujec, káně), přesto je početnější, než v dobách, které pamatuji. Je hojná, ze severu nějaký průtah registruji. Naproti okna vybrala podvakrát stehlíky (07, 14), kteří se uhnízdili na boru u krmítka (strategicky). Byl smutný pohled, jak samička nedokáže holátka ochránit. Zejména díky ní je stehlíků podstatně méně! Ve městě se cítí naprosto neohrožená.
V 60.-70. jsem neviděl ani jednoho krkavce, začali se ukazovat od poloviny 80. Dnes je potkám za den na spoustě míst, odhadoval bych jejich počet mnohem vyšší (podle situace u nás). A vemte si, že to je jen jeden z predátorů, který šel početně nahoru - a žádný neubyl!!! Kromě sýčka, kalouse, lasiček, hranostaje, tchoře... -tj "drobné"..., tedy. Prostě odvrácená strana mince-/
Odpovědět
V 60.-70. jsem neviděl ani jednoho krkavce, začali se ukazovat od poloviny 80. Dnes je potkám za den na spoustě míst, odhadoval bych jejich počet mnohem vyšší (podle situace u nás). A vemte si, že to je jen jeden z predátorů, který šel početně nahoru - a žádný neubyl!!! Kromě sýčka, kalouse, lasiček, hranostaje, tchoře... -tj "drobné"..., tedy. Prostě odvrácená strana mince-/
JH
Jan Horník
27.8.2025 13:43 Reaguje na Karel ZvářalMně přijde, že je to nejmarkantnější u těch všežravců. Ty dokážou podstatně lépe zareagovat na nové nabídky potravy - skládky, zemědělství apod.
To káně bude asi hodně příležitostná záležitost, ne?
Odpovědět
To káně bude asi hodně příležitostná záležitost, ne?
Karel Zvářal
25.8.2025 08:06 Reaguje na Jan HorníkTady by to bylo téměř správně, kdybyste napsal "dostatek BEZPEČNÝCH hnízdišť", neb stromů či břehů je u nás dostatek. Proč asi ptáci (rybáci aj) preferují "přelidněné" hnízdní/plovoucí ostrůvky před klidným místem na říční lavici?-)
Odpovědět
JH
Jan Horník
25.8.2025 15:48 Reaguje na Karel ZvářalSprávně je "dostatek hnízdních příležitostí". Aby bylo z čeho vybírat.
Stromů je u nás dostatek, ale jak pro které druhy. Ale u těch ptáků to ještě tak hrozné není v porovnání s hmyzem, to uznávám.
Odpovědět
Stromů je u nás dostatek, ale jak pro které druhy. Ale u těch ptáků to ještě tak hrozné není v porovnání s hmyzem, to uznávám.
Ra
Radek
21.8.2025 08:39 Reaguje na Jan HorníkVy se stavíte za ochranu dravců a šelem a to bezmeznou a nepřipouštíte jejich podíl na mizení jejich kořisti . Pokud ekologisti z ochranáři nepřijmou fakt že se takto příroda chránit nemá , protože dopady takové ochrany jsou vidět všude , ne jenom na ptactvu . V takovém případě se stává z ochrany přírody demagogická diktatura .
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.8.2025 09:13 Reaguje na RadekOn navíc nic neví o migraci dravců za potravou,
kterou si místně vyhubí a migrují za ní tam, kde ještě je a tak to dělají dokud ji nevyhubí všude. Taky se umí většinou přizpůsobit náhradní potravě
a hlavně krkavcovití nepohrdnou rostlinnou potravou
a zbytky jídel na skládkách. Jim s jejich populací
vyhubení kořisti nezamává a množí se vesele dál.
Něco jiného je divočina bez náhradních zdrojů té
potravy, ale i tam je to jako na houpačce. Jednou
se množí, jindy vymírají, ale migrací řeší i ty
nepříznivé místní podmínky. Kamarád žijící na
úplné samotě mimo zájem veřejnosti nedodržuje
zákony a například straky a sojky loví tichou
výkonnou vzduchovkou celoročně. Kde není žalobce,
tak není soudce a na stavech drobného ptactva v
jeho okolí to je znát. Má taky na zahradě pár
sklopců a ve stodole i zakázaných želez. Už pár
let ale žádné kuny a lišky neulovil, protože je
zredukoval na minimum. Jedním z problémů byl ale
jestřáb lovící slepice a ty chrání pojízdnou
vypásací voliérou s pevným drátěným stropem. Je
to takový pokus o návrat do doby PŘEDOCHRANÁŘSKÉ,
kdy se lovila škodná proto, aby prosperovala zvěř
drobná a s ní i nelovné ptactvo a jiná zvířata.
Odpovědět
kterou si místně vyhubí a migrují za ní tam, kde ještě je a tak to dělají dokud ji nevyhubí všude. Taky se umí většinou přizpůsobit náhradní potravě
a hlavně krkavcovití nepohrdnou rostlinnou potravou
a zbytky jídel na skládkách. Jim s jejich populací
vyhubení kořisti nezamává a množí se vesele dál.
Něco jiného je divočina bez náhradních zdrojů té
potravy, ale i tam je to jako na houpačce. Jednou
se množí, jindy vymírají, ale migrací řeší i ty
nepříznivé místní podmínky. Kamarád žijící na
úplné samotě mimo zájem veřejnosti nedodržuje
zákony a například straky a sojky loví tichou
výkonnou vzduchovkou celoročně. Kde není žalobce,
tak není soudce a na stavech drobného ptactva v
jeho okolí to je znát. Má taky na zahradě pár
sklopců a ve stodole i zakázaných želez. Už pár
let ale žádné kuny a lišky neulovil, protože je
zredukoval na minimum. Jedním z problémů byl ale
jestřáb lovící slepice a ty chrání pojízdnou
vypásací voliérou s pevným drátěným stropem. Je
to takový pokus o návrat do doby PŘEDOCHRANÁŘSKÉ,
kdy se lovila škodná proto, aby prosperovala zvěř
drobná a s ní i nelovné ptactvo a jiná zvířata.
JH
Jan Horník
22.8.2025 11:22 Reaguje na RadekZa nic takového se nestavím. Ani netvrdím, že dravci a šelmy nemají vliv na stavy kořisti. Kde jsem něco takového řekl?
Odpovědět
Ra
Radek
22.8.2025 12:41 Reaguje na Jan HorníkMě to vyplívá z vaší diskuze , vašich argumentů k jejich ochraně , konkrétně jste to tak samozřejmě nenapsal .
Odpovědět
EB
PD
Petr Dubský
22.8.2025 19:46Souhlasím s panem vaberem, že by neměl být opomíjen celý potravní řetězec, tedy mají ubývající ptáci, co žrát? Mají čím krmit svou omladinu na hnízdech. Samozřejmě taky mají kde hnízdit. U zastřelených lišek, kun atd. by se mělo dát poznat, čím se převážně živí. Asi se to moc nezkoumá, protože to jistě stojí peníze, ale podle mne by to bylo velmi užitečné. Účinná ochrana přírody není laciná, zvlášť když za část úbytku hmyzu asi mohou změny v zemědělství.
Odpovědět
va
vaber
24.8.2025 08:21 Reaguje na Petr DubskýNa počátku jara jsem na své zahradě, asi 1500m2, našel několik mrtvých roztrhaných kosů, nevím co je zabilo.Velké dravce tam nevídám, sojky ano ,ale je tam hodně toulavých koček.
Nyní na konci léta jsem našel čtyři prázdná hnízda na zemi, spadá. Co je mohlo shodit ze stromů netuším ,vítr to nebyl. Tento rok tam vídám málo zpěvných ptáků, ubylo jich nebo odlétli jinam ,protože tam ,díky suchu ,je málo potravy, nevím.
Odpovědět
Nyní na konci léta jsem našel čtyři prázdná hnízda na zemi, spadá. Co je mohlo shodit ze stromů netuším ,vítr to nebyl. Tento rok tam vídám málo zpěvných ptáků, ubylo jich nebo odlétli jinam ,protože tam ,díky suchu ,je málo potravy, nevím.
BM
Břetislav Machaček
24.8.2025 10:05 Reaguje na vaberPříčinou roztrhaných a nezkonzumovaných kosů jsou kočky, které je zabíjejí už nikoliv z hladu, ale pro zábavu. Dobrého žrádla mají od majitelů a "krmičů" chudáků toulavých kočiček dost, ale schází jim ta zábava z lovu. Stará hnízda zase shazují třeba i sojky a straky a nebo i ti kosi, když
v nich hledají ukrytý hmyz. V době sucha je hmyz z hnízd
vítaným zpestřením jídelníčku, který nyní tvoří pouze plody
ovocných dřevin. Žížaly jsou půl metru a více hluboko a i
jiný hmyz se ukrývá někde ve stínu. V hnízdech je tak ten
hmyz a jeho kukly, který se živil zbytky potravy, trusu
ptáčat a nebo kožojedi živící se uhynulými ptáčaty a obaly peří. Mnohdy tam přežijí do jara a u doupných ptáků pak
napadají i ptáčata. Proto ti, co si umí dutiny postavit
sami je stavějí vždy nové a ti co to neumí cizopasníky
trpí více, než oni. Kosi nikdy nepoužijí dvakrát totéž
hnízdo právě kvůli cizopasníkům. Takže nakonec dobře,
že je někdo jiný zlikviduje a oni si tam mohou postavit
hnízdo nové. Úbytek je asi nejen kočkami, ale i sojkami,
které jim zkonzumují vejce i ptáčata. Bohužel ochrana
přírody v režii idiotů má už hmatatelné dopady a bude už
pouze hůře a hůře. Sojka a straka nemá moc přirozených nepřátel a pokud nebudou opět tlumeny, tak zlikvidují i
své predátory v době mládí. Osobně jsem byl svědkem
útoku 7 sojek na tři mladé puštíky. Všem vyklovaly oči
a ti skončili slepí na zemi na pospas jiným predátorům.
Tak se chovají údajně neškodné sojky a jiní krkavcovití
a vinni jsou jejich ochranáři a nikdo jiný !
Odpovědět
v nich hledají ukrytý hmyz. V době sucha je hmyz z hnízd
vítaným zpestřením jídelníčku, který nyní tvoří pouze plody
ovocných dřevin. Žížaly jsou půl metru a více hluboko a i
jiný hmyz se ukrývá někde ve stínu. V hnízdech je tak ten
hmyz a jeho kukly, který se živil zbytky potravy, trusu
ptáčat a nebo kožojedi živící se uhynulými ptáčaty a obaly peří. Mnohdy tam přežijí do jara a u doupných ptáků pak
napadají i ptáčata. Proto ti, co si umí dutiny postavit
sami je stavějí vždy nové a ti co to neumí cizopasníky
trpí více, než oni. Kosi nikdy nepoužijí dvakrát totéž
hnízdo právě kvůli cizopasníkům. Takže nakonec dobře,
že je někdo jiný zlikviduje a oni si tam mohou postavit
hnízdo nové. Úbytek je asi nejen kočkami, ale i sojkami,
které jim zkonzumují vejce i ptáčata. Bohužel ochrana
přírody v režii idiotů má už hmatatelné dopady a bude už
pouze hůře a hůře. Sojka a straka nemá moc přirozených nepřátel a pokud nebudou opět tlumeny, tak zlikvidují i
své predátory v době mládí. Osobně jsem byl svědkem
útoku 7 sojek na tři mladé puštíky. Všem vyklovaly oči
a ti skončili slepí na zemi na pospas jiným predátorům.
Tak se chovají údajně neškodné sojky a jiní krkavcovití
a vinni jsou jejich ochranáři a nikdo jiný !
EB
PD
Petr Dubský
23.8.2025 17:37Nikdy jsem neviděl tolik bělásků a následně jejich larev jako když jsme se pokoušeli vypěstovat si vlastní brokolici. Otázkou jestli je žerou nějací ptáci. domnívám se, že je nutná spolupráce botaniků, entomologů, ornitologů. Zajímavé je, že asi ubývá i baboček, kde je u většiny druhů podle literatury kopřiva.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
23.8.2025 17:50Mělo být, kde je živnou rostlinou podle odborné literatury kopřiva. Osobně jsem ale na žádné kopřivě housenky neviděl, ale pravdou je, že většinu času mi zabírá zahrada.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.8.2025 17:33Tuto diskusi bych zakončil poznáním, jak lze z h***a uplést bič: Neodpoovídat a ptát se.
Odpovědět
