Dobrovolníci pomáhali zvýšit biodiverzitu lesa. Aby se tu dařilo i obyvatelům světlin, starých stromů a mrtvého dřeva
Dobrovolnická práce se soustředí do lesů, jejichž vlastníci a správci se rozhodli klást důraz na podporu druhové rozmanitosti.
U Volyně dobrovolníci pracovali v lese, který vyrostl bez lidské pomoci na velké holině po dřívější smrkové monokultuře. Do husté mlaziny pouštěli slunce tím, že uvolňovali koruny javorů, dubů a třešní. Tyto dřeviny budou tvořit kostru lesa na další desítky let. Les tak bude lépe připraven na změnu klimatu.
Ponechávali zde vyšší pařezy, které mohou být domovem hmyzu. Na jiném místě obnovovali starou zarůstající mez. O změny, které by vlastníkům lesů pomohly v jejich k přírodě šetrné správě, usiluje Hnutí DUHA v kampani Zachraňme lesy.
Na testování dnes vzácných, ale staletími praxe prověřených tradičních způsobů hospodaření, které udržují přírodní rozmanitost středoevropských lesů, se Hnutí DUHA v rámci projektu BeetleTrees spojilo s Biologickým centrem Akademie věd ČR. Ořezávání stromů, pařezení, ponechávání vysokých pařezů, souší či mrtvého dřeva jsou všechno metody vedoucí k tvorbě pestřejší krajinné mozaiky.
„Hmyz vázaný na světlé lesy a staré stromy patří mezi ohrožené složky naší biodiverzity. Dříve taková stanoviště udržovaly dnes prakticky zapomenuté způsoby hospodaření. Cílené zásahy, které prosvětlené lesy nebo stanoviště pro hmyz starých stromů vytváří, jsou proto velice žádoucí. Představují jednoduchý způsob podpory mizející přírodní rozmanitosti našich lesů,“ popsal Lukáš Drag, entomolog a výzkumník Biologického centra AV ČR.
„Jako vlastník jsem rád, že díky Hnutí Duha se lidé dozvěděli mnoho informací a vyzkoušeli si náročnou práci v lese. Produkce dřeva jako obnovitelné místní suroviny v budoucnu a ochrana vzácných druhů nemusí jít proti sobě. V lese obecně zasahujeme méně než je po holosečích v Čechách obvyklé. Les nám ukazuje, že potřebuje především důvěru, čas a nižší stavy spárkaté zvěře. Pak jsou dveře k odolnému a pestrému lesu otevřené,“ sdělil Pavel Štorch, lesník a vedoucí Týdne pro krajinu. Spolupráce s vědci podle jeho slov rozšiřuje obzory.
„Těším se, co tu bude v příštích letech houkat, bzučet nebo švitořit,“ dodává Štorch.
reklama
Dále čtěte |
Po průzkumech a přípravách začala revitalizace cenné mokřadní lokality Na Skřivánku.
Plzeň pořádá Den pro les. Dobrovolníci sází stromky v Zábělé
Na Vysočině mohou lidé pomoci s obnovou mokřadu a zúčastnit se sázení stromůOnline diskuse
Všechny komentáře (11)
Jaroslav Pokorný
17.8.2025 11:15„Hmyz vázaný na světlé lesy a staré stromy patří mezi ohrožené složky naší biodiverzity. Dříve taková stanoviště udržovaly dnes prakticky zapomenuté způsoby hospodaření. ..............
Jenže toto jde proti ekonomickým zájmům vlastníků lesů. Kdysi se tak hospodařilo, protože to pro vlastníky bylo ekonomicky výhodné. Ta biodiverzita, o kterou se nikdo nezajímal, byla navíc. Až z našeho pohledu.
Jsem toho názoru, že jestliže by společnost takové lesy chtěla, tak že by je měl stát, v určitém množství, vykoupit a hospodařit v nich, tedy, ekologicky. Stejně jako s plochami polí.
Moje vzpomínka: Před léty prof. Machovec z Mendelovy university, přesvědčil státní orgány, aby okolí Lednických rybníků bylo obnoveno do původní podoby. Ovšem jako to "původní" předložil letecké snímky z r. 1939. Jenže tehdy se louky v okolí kosily, pásl se tam dobytek, vysekávaly se rákosiny. Takže les v okolí byl prosvětlený. Teď se to za 50 milionů "obnovilo", zlikvidovaly se i zajímavé přírodní prvky, které mezi tím vyrostly, 3 roky se to udržovalo - přesto spousta nových vysázených keřů uschla - pak došly peníze a vše se opět ponechalo na starost Matce Přírodě.
Jarek Schindler
17.8.2025 12:02 Reaguje na Jaroslav PokornýRadek
17.8.2025 16:05 Reaguje na Jarek SchindlerAlena Lyskova
17.8.2025 22:08 Reaguje na Jarek SchindlerSlavomil Vinkler
17.8.2025 21:36 Reaguje na Jaroslav PokornýDalibor Motl
19.8.2025 13:19 Reaguje na Jaroslav PokornýJarek Schindler
26.8.2025 11:50 Reaguje na Dalibor MotlBřetislav Machaček
21.8.2025 19:35kategorií je pro biodiverzitu mizerný. Schází velké světliny a ty malé
jsou brzo opět zarostlé. To fantazírování o pralesích a bezzásahu sníží
tu biodiverzitu ještě více, než dosud. Nová paseka láká na trávu zvěř, na
květiny hmyz a za nimi ptáky a jiná zvířata. Jakou potravu naleznou třeba
denní motýli v pralese bez pasek? Zvěř tam nenajde trávu a musí se živit
okusem. Východiskem jsou mozaikovité monokulturní lesy například o výměře
po 2 ha a tím bude les dobře obhospodařovatelný a zároveň bude pestrý.
vaber
23.8.2025 08:57Příroda dělá vše špatně ,proto je tu moudrý člověk a napravuje chyby. Výsledky jsou všude vidět.
Petr Dubský
23.8.2025 19:46Břetislav Machaček
24.8.2025 10:20 Reaguje na Petr Dubskýtam prosperovaly podle nich prospěšnější třešně. Mému kamarádovi
vytýkali, že při prořezávce likvidoval právě ty třešně a jeřáby,
které nechává pouze na okraji porostů. Oni totiž nechápou, že ho
les živí a že není charitou, která bude na les doplácet. Navíc
aby ty třešně a jeřáby kvetly a plodily, tak potřebují slunce
a to znamená kolem nich vykácet takřka paseku. Na okrajích lesa
to slunce mají a tam mu nevadí, ale prý je to málo. Když je ale
doba dozrávání, tak ten zbytek ptáků je nestačí zkonzumovat ani
z těch okrajů lesa, tak proč je ještě pěstovat uprostřed lesa?
Nakonec jim to u piva vysvětlil a pochopili, že má pravdu.
