Petr Kalla: Uschlé stromy u Šutky jako varování pro budoucnost městské zeleně a příklad potřebné změny ve výsadbách

Foto | Petr Kalla / Proti-plotu

Parkoviště u Aquacentra Šutka v Troji postihla na jaře náhlá ztráta stromové aleje, která zde byla vysazena jako kompenzační opatření za zábor zeleně. Stromy uschly najednou a místo, které mělo přinášet stín a zlepšovat klima, zůstalo odkryté a horké. Tento případ ukazuje, jak důležité je pečlivě volit druhy stromů i podmínky jejich výsadby a péče, aby zeleň mohla skutečně plnit svou funkci a dlouhodobě prospívat.

Stromy bez šance? Jasan na rozpáleném asfaltu

Osmnáct jasanů úzkolistých (Fraxinus angustifolia) vysazených při kolaudaci aquacentra, mělo parkovišti zajistit alespoň částečné zastínění a ochlazení. V praxi ale bohužel trvale strádaly – v neprodyšně udusané půdě, v malých kruhových výsadbových mísách a bez možnosti rozvinout kořenový systém. Letos na jaře situaci dorazilo dlouhé sucho – nebo snad posypová sůl?

V zimě byl v areálu opakovaně použit chlorid sodný přestože se jedná o látku, která může být pro kořeny stromů fatální. Obrátili jsme se proto na správce pozemku – společnost TRADE CENTRE PRAHA a.s., a Magistrát hlavního města Prahy.

Z vyjádření magistrátu hl. města Prahy vyplývá, že stromy budou nahrazeny opět jasanem úzkolistým, a to v souladu s kolaudačním rozhodnutím. Podle nás i odborníků z Katedry zahradní a krajinné architektury ČZU se tím ale jen opakuje dřívější chyba – jasan úzkolistý totiž není vhodný pro takto exponované, sluncem rozpálené stanoviště obklopené betonovou plochou.

Odborný posudek a první krok: Správce připouští chybu

V červenci využil zástupce spolku Proti-plotu pozvání a setkal se s vedoucím Aquacentra Šutka, které spravuje městská společnost TRADE. Ta si nechala zpracovat vlastní odborný posudek stavu stromů.

Výsledek potvrdil naše dřívější zjištění – půda je zhutněná, stromům chybí dostatek prostoru pro kořenový systém a zvolený druh stromů není vhodný.

Jak to vypadalo při výstavbě?

Podívejme se zpět na začátek příběhu. Na leteckém snímku z roku 2011 je zachyceno staveniště Aquacentra Šutka během výstavby. Červeně jsme vyznačili místa, kde byly později vysazeny stromy do alejí na parkovišti.

Tvrdá zem bez života. Problém je v půdě, ne v kamenech

Zkušenosti z terénu potvrzují, že problémem nejsou ani tak zbytky betonu nebo cihel, ale hlavně zhutněná půda. V místech, kudy opakovaně jezdila nákladní auta, je často velmi obtížné narušit povrch i běžným krumpáčem – a kořeny stromů na tom nejsou lépe.

Řešení existuje: zdravá půda a pestřejší výsadba

Ve spolupráci s odborníky navrhujeme jiný přístup: místo několika velkých stromů vysadit více menších vhodnějších druhů a upravit stanoviště, aby stromy skutečně rostly. Klíčem je i úprava podloží – rozrušit a provzdušnit půdu tak, aby ke kořenům pronikla voda i vzduch. Přesně to doporučuje i arborista David Hora, spoluautor městských standardů pro výsadbu. Jak říká: stromům nevadí kusy betonu, ale vadí jim zhutněný terén bez přístupu vzduchu a vody.

Otevřený přístup dává stromům šanci

Správce pozemku plaveckého bazénu, který do Šutky nastoupil po dokončení stavby, přijal nabídku odborné spolupráce a otevřeně zvažuje možnost přehodnotit přístup k výsadbě stromů.

Navrhujeme upravit stanovištní podmínky a zvolit vhodnější druhovou skladbu dřevin – ideálně mladší jedince (semenáče), kteří mají větší šanci na úspěšné ujmutí než vzrostlé stromy. Zároveň je třeba zvážit stavební úpravy místa, které by zlepšily prostorové podmínky pro výsadbu, i kdyby to znamenalo nutnost získat stavební povolení a prodloužení celého procesu. Věříme, že právě tento přístup zajistí dlouhodobě udržitelný a funkční růst zeleně.

Otázkou zůstává, zda k nové výsadbě skutečně dojde.

Solární střecha místo stromů?

Podle informací od správce se totiž na části parkoviště zvažuje výstavba tzv. carportu – tedy zastřešení parkovacích stání fotovoltaickými panely. Zda má konstrukce vzniknout přímo v prostoru stromořadí, zatím není jisté. Ale pokud ano, vysazování nových stromů by bylo neefektivní – v budoucnu by zřejmě musely ustoupit technologii.

Z našeho pohledu ale dává smysl hledat kompromisní řešení, které umožní spojit klimatickou adaptaci s obnovitelnými zdroji – například umístěním panelů mimo vegetační plochy nebo výběrem vhodnější kombinace vegetace a technologie.

Proč to sledujeme?

Případ Šutky není jen o osmnácti uschlých stromech. Je to ukázka širšího problému, se kterým se městská zeleň potýká stále častěji – nedostatečný prostor pro kořeny, špatné podmínky při výsadbě a nevhodně zvolené druhy.

Jak upozorňují odborníci na arboristiku, v mnoha lokalitách po celé Praze přežívají stromy jen jako „nefunkční bonsaje“ – nerostou, nevytvářejí stín, nezadržují vodu a po několika letech hynou.

Přitom právě stromy ve veřejném prostoru – v ulicích, parcích i na parkovištích – jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak město chránit před přehříváním, suchem a extrémy počasí. Nestačí je ale jen zasadit, potřebují vhodné podmínky, dostatek místa a dlouhodobou péči.

Naše práce nekončí u Šutky. Například nedávno jsme upozornili MČ Praha 8 na zlomený platan na konečné Mazurské v Bohnicích. I takové stromy potřebují péči a včasnou náhradu, aby mohly dál plnit svou funkci v městské zeleni.

Chceme, aby se při plánování nových výsadeb vyvarovalo chyb z minulosti a aby řešení byla udržitelná i do budoucna. Městu nabízíme naši podporu zejména při projektech, které mají zásadní dopad na kvalitu městské zeleně. Pomáháme s přípravou návrhů nové výsadby, odbornými podklady i komunikací s úřady.

Naším cílem je, aby stromy ve městě měly skutečné podmínky pro zdravý růst – a aby se na jejich potřeby myslelo už v samotném začátku každého projektu. Stromy totiž nejsou jen součástí městské krajiny, ale také zdrojem stínu, klidu a zdraví, které jako obyvatelé rozpálené metropole potřebujeme a zasloužíme si je.