Petr Kalla: Stromy vedle přírodní památky Velká skála zachráněny

V předminulém týdnu jsme se zaměřili na situaci s označenými stromy u zastávky Dunajecká, na kterou nás upozornili naši sousedé. Podle informací, které jsme získali od několika obyvatel, se zde nachází řada stromů označených křížkem. Navíc jak nám sdělili, by byla skutečně škoda, kdyby byly vzrostlé duby zbytečně pokáceny. Jak jsme následně zjistili, jednalo se o pozemky č. 1114 a 1166 k.ú. Troja, které na přelomu roku 2021/2022 zakoupil soukromý majitel, pan J.M. Ten těsně před Vánoci 2023 podal na Odbor životního prostředí MČ Praha 8 žádost o povolení kácení dřevin.

Tato žádost se týkala kácení náletových stromů, keřů a pařezů na ploše o rozloze 10.849 m2, kdy požadoval její rychlé schválení. Jako důvod své žádosti uvedl prevenci dalšího pobytu bezdomovců na tomto území a související možnost hromadění odpadků. Použijeme-li takové měřítko, měly by být vykáceny i stromy na nedávno zrekonstruovaném náměstí před OC Krakov, kde se bezdomovci v posledním roce často zdržují a způsobují nepořádek.

Žádost obsahovala několik podivností a chyb. Stejně tak s ohledem na ochranné pásmo přírodní památky jí musí posoudit Odbor ochrany prostředí hl. m. Prahy.

V žádosti bylo například uvedeno plánované vykácení ponechaných vyšších pařezů jehličnatých stromů na jižním okraji pozemku parc. č. 1114, což ovšem nesouvisí s deklarovaným cílem zabránit pobytu bezdomovců na pozemku. Tyto pařezy slouží jako útočiště pro hmyz, a tedy plní specifický účel v chráněném území.

Celkově jsme přesvědčeni, že odstranění vzrostlé zeleně nezabrání přítomnosti bezdomovců ani na těchto přírodních pozemcích. Podle našich zkušeností si bezdomovci budují přístřešky i na otevřených místech, například na vrchu Velká skála na pozemku parc. č. 1111, který není žádným způsobem chráněný. Proto by bylo vhodnější, kdyby odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy ve spolupráci s městskou částí zajistil sběr a likvidaci odpadu v ochranném pásmu přírodní památky Velká skála, což by lépe odpovídalo ochraně tohoto území.

Rozhodli jsme se proto aktivně reagovat na tuto situaci. V rychlosti zajistili všechny podklady a připravili podnět opřený o odborné informace, s cílem chránit tuto cennou přírodní lokalitu.

S radostí můžeme konstatovat, že náš pohled sdílel i Odbor ochrany životního prostředí Hlavního města Prahy, který panu J.M. žádost o kácení zamítnul. Tímto se potvrzuje, že naše dobrovolnická práce v rámci Proti-plotu má nejen smysl, ale také přináší konkrétní výsledky pro zachování přírody v našem okolí. Ovšem bez ucelené koncepce ze strany hl. města Prahy se jedná o boj s větrnými mlýny.

Zajímavostí je, že v roce 2021 se předmětné pozemky nabízely za relativně nízké ceny ve srovnání se zahrádkami na hraně trojského svahu, kde se cena pohybuje 30.000Kč/m². Je pravděpodobné, že to souvisí s tím, že se nacházejí v ochranném pásmu přírodní památky.

Zaznamenali jsme již před několika lety, že realitní kancelář začala tyto pozemky nabízet v kategoriích „komerční pozemek“, „pole“ a „ostatní“ od srpna 2021 po několik měsíců. Původně byly v katastru u pozemků záznamy o „Zástavním právu přepsaném z pozemkové knihy“ a „Nedostatečně identifikovaném vlastníkovi“ (část vlastníků byla dokonce ze Spojených států). Realitní kancelář měla od vlastníka plnou moc k vyřízení těchto záležitostí s katastrálním úřadem. Během několika měsíců se skutečně podařilo v katastru odstranit tato omezení a další záznamy. V listopadu 2021 byly pozemky již v čistém stavu a následně se během několika dnů prodaly. Nelze proto vyloučit, že kácení stromů mohlo být prvním krokem pro případné budoucí stavební aktivity.

Ano, situace je stále podobná. Pozemky v přírodním parku Trojská kotlina, stejně jako překvapivě i některé uvnitř Botanické zahrady, byly vráceny potomkům původních majitelů v rámci restituce. Mnoho z těchto potomků žije celý život mimo Českou republiku, a tak často tyto pozemky prodají spekulantům.

Ti pak očekávají, že se jim podaří za pomoci politiků obejít nebo změnit územní plán ze zeleně na stavební pozemek, a svou vloženou investici v řádu milionů Kč tím XX násobně zhodnotit na úkor dalšího úbytku trojské přírody.

Přírodní park ročně navštíví několik milionů návštěvníků vč. obyvatel sousedního 33.000 sídliště Bohnice. Přesto evidujeme neustále pokusy jej kousek po kousku rozparcelovat tzv. salámovou metodou.

Je proto škoda, že v těchto případech není ze zákona vyžadováno, aby byly pozemky nejprve nabídnuty k přednostnímu odkoupení státu nebo hlavnímu městu Praze, které by je mohly za relativně nízkou cenu získat a připojit k souvislé ploše přírodního parku Drahaň-Troja.

V opačném případě může dojít k situacím, které jsme zažili v roce 2016, kdy se soukromí vlastníci společnosti Rock arena Troja s.r.o. pokusili vykácet vzrostlý les přírodního parku a na jeho místě postavit účelový projekt Ekocentra s parkovištěm a restaurací.

Díky obrovskému úsilí iniciativy Proti-plotu s podporou 8 500 obyvatel a obou radnic, se projekt nakonec podařilo dostat do EIA a vyjednat odkoupení vzrostlého dubového lesa městem Praha. Zachráněný dubový les tak zůstal zachován pro obyvatele a návštěvníky.

Na závěr článku bychom rádi poděkovali Adamovi, Adéle, Lence a všem dalším, kteří se aktivně starají o naše okolí a pomáhají chránit městskou zeleň v Troji. Vaše podpora a zapojení jsou pro nás neocenitelné. Díky vám můžeme společně pracovat na udržení a ochraně přírodního bohatství přírodního parku Trojské kotliny.

---

reklama

---