Jiří Michalisko: Hořící halda Heřmanice – kdo všechno to kryje?
12.7.2025 | Jiří Michalisko |
Foto | Jiří Michalisko
Foto | Jiří Michalisko
Stanoviska a rozhodnutí vydaná Magistrátem města Ostravy (dále jen „MMO“) v souvislosti s odstraněním stavby ČOV Heřmanice, jejichž příjemcem byl OKD a.s., o.z. Důl Odra, a jeho přímý právní nástupce, DIAMO o.z. Odra prokazují, že vedení státního podniku veřejně lže.
Z veřejně dostupných dokumentů, které naleznete na www.haldaheřmanice.cz jednoznačně plyne, že DIAMO, o.z. Odra, byl odborem životního prostředí Magistrátu města Ostravy (dále jen MMO) písemně informován o přítomnosti nebezpečných a zvláště nebezpečných látek v lokalitě odvalu Heřmanice. MMO při postoupení spisu Moravskoslezskému kraji (dále jen „MSK“), přípisem ze dne 5. 2. 2004, zn. OVP/11845/03/St, informoval DIAMO a účastníky řízení o skutečnosti, že v lokalitě bylo vydáno povolení pro nakládání s vodami „s obsahem zvlášť nebezpečných i nebezpečných látek č. 168/94 ze dne 10. března 1994, č.j. OVP/805/94/MÚ“. Toto rozhodnutí přímo identifikuje nebezpečné látky, se kterými o.z. - Důl Odra (dnešní DIAMO) v lokalitě nakládá, včetně kyanidu a uvádí o.z. Důl Odra jako subjekt, který má ČOV Heřmanice ve správě s tím, že o.z Odra je ten, který v lokalitě kontaminované odpadní vody pocházející mimo jiné z chemických závodů OSTRAMO VLČEK vypouští.
Foto | Jiří Michalisko
MMO, vydalo dne 2. 9. 2003 stanovisko zn. ŽP248/11735/2003, ve kterém byly stavebníkovi DIAMO, o.z Odra uloženy podmínky pro realizaci odstranění ČOV Heřmanice:
1. S veškerými odpady, které budou vznikat při odstraňování výše uvedených staveb, musí být nakládáno v souladu s ustanoveními zákona o odpadech, včetně předpisů vydaných k jeho provedení.
2. S nebezpečnými odpady, které budou vznikat při odstraňování staveb, lze nakládat jen se souhlasem příslušného správního orgánu, kterým je MMO OŽP.
3. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, jako doklad o splnění podmínky A) 2. tohoto vyjádření, bude stavebnímu úřadu předložen před vydáním povolení k odstranění stavby tím původcem, kterému budou tyto nebezpečné odpady vznikat.
4. V rámci ohlášení ukončení odstraňování staveb budou stavebnímu úřadu předloženy veškeré doklady prokazující, že s odpadem vznikajícím během odstraňování staveb bylo nakládáno způsobem, který je v souladu s podmínkou A) 1. tohoto vyjádření.
Autor petice Jiří Michalisko.
Foto | Jiří Michalisko
Žádný z dokladů požadovaných MMO se však ve spisu vedeném u MSK a OBÚ nenachází a i Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor stavební úřad ve svém rozhodnutí ze dne 8.3.2024 MSK 134837/2023 opakovaně konstatoval, že byl státním podnikem uveden v omyl předložením podkladů, které neodpovídaly skutečnému stavu věci.
Z dokumentů poskytnutých orgány státní správy, uzavřených smluv a protokolu České inspekce životního prostředí ze dne 4.9.2024 Č.j ČIŽP/49/2024/6705, pak bez jakýchkoli pochybností plyne, kontaminované odpady se v lokalitě hořícího odvalu stále nachází.
Může vedení státního podniku, které stojí ročně daňové poplatníky miliardy korun veřejně lhát? Co vlastně hoří na odvalu Heřmanice?
Dá se věřit tomu, že to nikomu neškodí?
Dá se s úmyslem sanace věřit státnímu podniku DIAMO, který za 24 let po které má ve správě Odval Heřmanice ji nedokázal dokončit?Kdo všechno za největším odpadovým zločinem v novodobé historii Česka stojí, kdo ho kryje?
Je možné do nekonečna, pod neustále se měnicími postupy sanace beztrestně trávit Ostraváky jako ryby v Bečvě?
Foto | Jiří Michalisko
Stále máme více otázek než odpovědí, Odval Heřmanice stále hoří a občané Ostravska tohle svinstvo musí dlouhodobě dýchat. Zachová se stát konečně odpovědně a vyvodí odpovědnost u zúčastněných osob?
reklama
Jiří Michalisko
Autor je zemědělec a myslivec hospodařící na Opavsku, je také autor petice Za odstranění odvalu Heřmanice (Ostrava) - na životech a zdraví Ostravanů taky záleží.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují
Další články autora |
Jiří Michalisko: Otevřený dopis ministrovi Lukáši Vlčkovi 
Jiří Michalisko: Otevřený dopis ministru průmyslu a obchodu od autora petice za odstranění odvalu Halda Heřmanice - Ostrava
Jiří Michalisko: Jak jsme se pokoušeli domoci snížení škod zvěří na OpavskuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
EB
Karel Zvářal
12.7.2025 07:01Přečetl jsem nadpis, a jelikož téma není na stole poprvé, odpovím: všichni ostravští patrioti. Měla by to být (je to!) kulturní památka, jakou se může pyšnit málokteré město. Připomíná histoii tohoto hornického města lépe než deset památníků. A mírný čmoud je dobrý na imunitu:-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.7.2025 15:59 Reaguje na Karel ZvářalHalda měla být dokonce součástí rekreačního areálu "OSTRAVSKÉ MOŘE",
které rozestavěné skončilo po revoluci pouze snem. Pokud se kouknete
na mapu, tak na ní jsou viditelné už postavené hráze slaného jezera
kopírující trať Bohumín-Ostrava porostlé hlohy a šípky (ráj pro ptáky) a která měla sahat od Heřmanické haldy k haldě ŽD Bohumín
a končit u Záblatského kopce.
Plocha jezera měla překrýt Heřmanický stav(rybník) a jiné okolní
poddolované rybníky, které díky propadlinám nelze slovit a slouží
pouze ke sportovnímu rybolovu. To jezero mělo sloužit k záchytu
slaných důlních vod a ty po sedimentaci a odpouštět méně slanou
vodu Vrbickou stružkou do Odry. Zároveň mělo mít jezero
rekreační využití i kvůli obsahu jodových solí z důlních vod.
Po revoluci byl projekt smeten ze stolu a urychleně byly rybníky
vyhlášeny chráněnou Ptačí oblastí Hěřmanský stav a Poolší. Nevím
co by bylo lepší, zda to jezero a nebo současný stav, kdy jsou ty
hráze zároveň jednou velkou černou skládkou všemožných odpadů,
které tam navážejí náklaďáky "podnikatelé" (podnikavci). Je to
ale ráj nejen vodního ptactva, ale díky těm náletům hlohu, šípků a trnek i jiné ptačí drobotiny. Rybníky jsou lemovány rákosinami a
boudami rybářů na kůlech ke kterým chodí i desítky metrů po lávkách
postavených taky na kůlech. Je tam relativně klid na pozorování
ptáků , bobrů a zvěře a odmyslet si to smetí a haldy, tak je to
kus hezké krajiny vytvořené lidmi. Jinak podle Jarka Nohavici máme
my Ostraváci gen Ostragen, který nás chrání nejen před škodlivinami,
ale hlavně před připosráním z kdejakého čmoudu.
Odpovědět
které rozestavěné skončilo po revoluci pouze snem. Pokud se kouknete
na mapu, tak na ní jsou viditelné už postavené hráze slaného jezera
kopírující trať Bohumín-Ostrava porostlé hlohy a šípky (ráj pro ptáky) a která měla sahat od Heřmanické haldy k haldě ŽD Bohumín
a končit u Záblatského kopce.
Plocha jezera měla překrýt Heřmanický stav(rybník) a jiné okolní
poddolované rybníky, které díky propadlinám nelze slovit a slouží
pouze ke sportovnímu rybolovu. To jezero mělo sloužit k záchytu
slaných důlních vod a ty po sedimentaci a odpouštět méně slanou
vodu Vrbickou stružkou do Odry. Zároveň mělo mít jezero
rekreační využití i kvůli obsahu jodových solí z důlních vod.
Po revoluci byl projekt smeten ze stolu a urychleně byly rybníky
vyhlášeny chráněnou Ptačí oblastí Hěřmanský stav a Poolší. Nevím
co by bylo lepší, zda to jezero a nebo současný stav, kdy jsou ty
hráze zároveň jednou velkou černou skládkou všemožných odpadů,
které tam navážejí náklaďáky "podnikatelé" (podnikavci). Je to
ale ráj nejen vodního ptactva, ale díky těm náletům hlohu, šípků a trnek i jiné ptačí drobotiny. Rybníky jsou lemovány rákosinami a
boudami rybářů na kůlech ke kterým chodí i desítky metrů po lávkách
postavených taky na kůlech. Je tam relativně klid na pozorování
ptáků , bobrů a zvěře a odmyslet si to smetí a haldy, tak je to
kus hezké krajiny vytvořené lidmi. Jinak podle Jarka Nohavici máme
my Ostraváci gen Ostragen, který nás chrání nejen před škodlivinami,
ale hlavně před připosráním z kdejakého čmoudu.
JP
Jaroslav Pokorný
14.7.2025 12:55 Reaguje na Břetislav MachačekPodle mapy spousta rybníků a bažin. Měl by to být ptačí (živočišný) ráj. Kolik ptáků tam hyne? Jak je bohatý vodní život? Jsou ty vody "mrtvé"?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.7.2025 11:08 Reaguje na Jaroslav PokornýV rybnících jsou pravidelně úhyny ryb, protože nejde
o řízený chov ryb. O úhynech ptáků se mnoho neví díky mrchožroutům , kteří uklízejí i ty mrtvé ryby. Jinak ano, je to ráj, ale taky časovaná bomba, když se nikdo nebude starat ani o prachsprostou údržbu.
Rybníky stále více zarůstají rákosím a hromadí se
v nich bahno z různých zdrojů včetně prachu z hald.
Co všechno ten prach a splachy z hald obsahují ani
raději nevědět. Každopádně ryby bych z nich nejedl
a dnes už ani kachny, které vídávám na hladině
nádrží u hrany hald. Co oči nevidí, tak srdce nebolí
a pokud se něco otráví, tak to mrchožrouti uklidí.
Ta oblast sousedí se skládkami komunálního odpadu
v Ostravě -Hrušově a Bohumíně. Zde se vykrmují ptáci, potkani a jejich predátoři, kteří ale taky
decimují ptačí hnízda. Te to industriální oblast
vyhlášená za Ptačí oblast asi proto, že poskytuje
ptákům dostatek potravy na skládkách a relativní klid od lidí, kteří do takové krajiny raději ani
nechodí. Osobně tam občas zajedu na kole a pak se
vracím rozpolcen z toho, co vše tam žije a z toho,
jaký hnus zvířatům vyhovuje více, než panenská
krajina bez znečištění. Tam je často mrtvo, ale
u těch skládek neskutečně živo. No řekněte, kde
uvidíte 100 čápů pohromadě, hejna havranů, kavek,
strak, sojek atd,, které tam loví jestřábi, orli
mořští a na rybnících ryby loví orlovci a nebo
dokonce perly čistých řek ledňáčci? Vědí ale co žerou a jak dlouho, než se jim to stane osudné?
Odpovědět
o řízený chov ryb. O úhynech ptáků se mnoho neví díky mrchožroutům , kteří uklízejí i ty mrtvé ryby. Jinak ano, je to ráj, ale taky časovaná bomba, když se nikdo nebude starat ani o prachsprostou údržbu.
Rybníky stále více zarůstají rákosím a hromadí se
v nich bahno z různých zdrojů včetně prachu z hald.
Co všechno ten prach a splachy z hald obsahují ani
raději nevědět. Každopádně ryby bych z nich nejedl
a dnes už ani kachny, které vídávám na hladině
nádrží u hrany hald. Co oči nevidí, tak srdce nebolí
a pokud se něco otráví, tak to mrchožrouti uklidí.
Ta oblast sousedí se skládkami komunálního odpadu
v Ostravě -Hrušově a Bohumíně. Zde se vykrmují ptáci, potkani a jejich predátoři, kteří ale taky
decimují ptačí hnízda. Te to industriální oblast
vyhlášená za Ptačí oblast asi proto, že poskytuje
ptákům dostatek potravy na skládkách a relativní klid od lidí, kteří do takové krajiny raději ani
nechodí. Osobně tam občas zajedu na kole a pak se
vracím rozpolcen z toho, co vše tam žije a z toho,
jaký hnus zvířatům vyhovuje více, než panenská
krajina bez znečištění. Tam je často mrtvo, ale
u těch skládek neskutečně živo. No řekněte, kde
uvidíte 100 čápů pohromadě, hejna havranů, kavek,
strak, sojek atd,, které tam loví jestřábi, orli
mořští a na rybnících ryby loví orlovci a nebo
dokonce perly čistých řek ledňáčci? Vědí ale co žerou a jak dlouho, než se jim to stane osudné?
EB
Emil Bernardy
13.7.2025 08:35 Reaguje na Karel ZvářalPocházím z Oslavan u Brna.Hlušina se vyvážela na haldy,které hořely neustále.Cítit byl SO2,jako kluci jsme po tom lozili a sbírali vykrystalizovanou síru,zkameněliny a pyrit.A místní obvodní lékař si dělal statistiku ze v kotlině je méně onemocnění dýchacích cest než v okolních výše položených obcích,tak se to ke mně dostalo jako klukovi....
Odpovědět
Karel Zvářal
13.7.2025 09:14 Reaguje na Emil BernardyTo byl pokus tuším od Pasteura (nebo jeho následovníků?), kdy porovnávali přežitelnost kuřat. Která byla od mala v "nehygienickém" prostředí přežila všechna, která několik týdnů ve sterilním a potom vypuštěna k hejnu - téměř všechna uhynula. Prostě i škodliviny podávané po troškách pomáhají.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.7.2025 10:10 Reaguje na Karel ZvářalVidíte,a o pár řádek níže je z toho politika.
Co píšete je pochopitelné,pro nás dva určitě.
Je nějaká stájová či jiná mikroflora a na tu se musíme adaptovat,vytvořit si protilátky.
Odpovědět
Co píšete je pochopitelné,pro nás dva určitě.
Je nějaká stájová či jiná mikroflora a na tu se musíme adaptovat,vytvořit si protilátky.
Karel Zvářal
13.7.2025 10:14 Reaguje na Emil BernardyŘíkám tomu "pomalá vakcinace", jako zooš jsem nikdy nemarodil!-) Ta halda nehoří, ale pomalu prohořívá - ... odstraníme všechny sopky?-) Ano, politika dokáže z komára velblouda (a obráceně-)
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.7.2025 10:39 Reaguje na Karel ZvářalV Oslavanech poté co zbytky uhlí vyhořely se halda začala rozebírat no a už tam není nic....
Odpovědět
Karel Zvářal
13.7.2025 10:47 Reaguje na Emil BernardyV Zakřanech a Zbéšově jsem byl na praxi, zajímavý kraj, dobří lidé. Zdravím p. Záděru!-)
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.7.2025 12:15 Reaguje na Karel ZvářalTak toho neznám....po škole středočech,práce.Ale vyhořelá halda kamení se asi na něco hodila,popílek a struska se snad dodnes využívají do tvárnic,Prefa.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.7.2025 13:20 Reaguje na Emil BernardyMVDr. Olda - příjmení neznám, hned mi nabídl tykání (+20y), jižanský typ. Neohroženě chodil s jehlou k prasnicím, byť mu hlasitě dávaly najevo svou nelibost (na to bych neměl-).
Odpovědět
EB
vš
vladimír šmídl
13.7.2025 17:53 Reaguje na Emil BernardyVyhořelé haldy (Zbůch, Nýřany) si v osmdesátých létech odvezli Němci a Taliáni. Jako rodák marně hledám v krajině někdejší dominanty.
Odpovědět
ZC
Zdeněk Charvát
14.7.2025 10:39 Reaguje na Emil BernardyVčera jsem kolem toho poměrně vysokého nic jel 🤭 asi to bylo větší nejsem Oslavaňák ale jako ta halda na konci Oslavan je poměrně nepřehlédnutelná.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
14.7.2025 12:30 Reaguje na Zdeněk CharvátStruska u bývalé elektrárny,dvě haldy hlušiny byly na kopci u dolu Kukla,věž dodnes,směr Padochov.Ta již nejsou patrné.
Odpovědět
ZC
Zdeněk Charvát
14.7.2025 12:49 Reaguje na Emil BernardyOK nejsem místní takže ta hromada zaujala 😎
Odpovědět
vš
BM
Břetislav Machaček
13.7.2025 11:02 Reaguje na Emil BernardyNěco podobného tu pozorují zahrádkáři. Když byl vzduch
znečištěn oxidy síry, tak nebylo třeba stříkat ovocné
stromy proti houbám a plísním sirnými postřiky. Nikdo
tu nepoužíval Sulku k moření česneku a to i díky tomu,
že popel z černého uhlí končil na poli k vylehčení
jílovité půdy. Nepláču po sirném zápachu, ale pouze
poukazuji na souvislost mezi znečištěním ovzduší a
půdy a nynější nutností tu síru používat cíleně.
Jednou jsem se koukal na dokument o sadech a vinici
na úpatí nějaké činné sopky, kde rostlo zdravé ovoce
a víno bez postřiků a škůdců díky vysokému obsahu
síry v ovzduší a půdě. Jinak zdraví lidí ovlivňuje
něco více a něco méně i podle genetické dispozice
každého z nás. To co jednoho zlomí, druhému nijak
podstatně zdraví nepoškodí a život nezkrátí. Znám
havíře, kteří se dožili 90 let a taky ty, kteří se
nedožili ani penze a pracovali spolu na jedné šachtě.
S jedním v jeho 83 letech chodím na pivo a byl i
dva roky muklem na uranu. Jeho bratr pracující zase
celý život u policie zemřel na rakovinu už 61 letech.
A pak čím to je? Prostě genetická výbava překonala
i dětství za války s margarínem místo másla a sádla
a s měsíčním přídělem masa o hmotnosti dnešního řízku.
Zveličování některých problémů spolu se stresem z
různých škodlivin jsou často horší, než žít v blahé
nevědomosti. Dnes nás ničí stres více, než cokoliv
jiného a úkolem našich likvidátorů je nás vystresovat
až k smrti. Jsme pro stát přítěží, že žijeme dlouho
a pokud to je ve zdraví, tak to štve i zdravotnictví
a farmaceutický průmysl. Lékaři v soukromí mluví o
"výrobě" pacientů léčením, kdy to není ještě nutné.
Kamarád lékaři tvrdí, že léky užívá, což není pravda
a lékař ho chválí za to jejich užívání a že díky tomu
se jeho stav nezhoršuje. Vědět, že je vyzvedne a pak
zahodí, tak nevím, čím by zdůvodnil setrvalý zdravotní
stav pacienta už několik let.
Odpovědět
znečištěn oxidy síry, tak nebylo třeba stříkat ovocné
stromy proti houbám a plísním sirnými postřiky. Nikdo
tu nepoužíval Sulku k moření česneku a to i díky tomu,
že popel z černého uhlí končil na poli k vylehčení
jílovité půdy. Nepláču po sirném zápachu, ale pouze
poukazuji na souvislost mezi znečištěním ovzduší a
půdy a nynější nutností tu síru používat cíleně.
Jednou jsem se koukal na dokument o sadech a vinici
na úpatí nějaké činné sopky, kde rostlo zdravé ovoce
a víno bez postřiků a škůdců díky vysokému obsahu
síry v ovzduší a půdě. Jinak zdraví lidí ovlivňuje
něco více a něco méně i podle genetické dispozice
každého z nás. To co jednoho zlomí, druhému nijak
podstatně zdraví nepoškodí a život nezkrátí. Znám
havíře, kteří se dožili 90 let a taky ty, kteří se
nedožili ani penze a pracovali spolu na jedné šachtě.
S jedním v jeho 83 letech chodím na pivo a byl i
dva roky muklem na uranu. Jeho bratr pracující zase
celý život u policie zemřel na rakovinu už 61 letech.
A pak čím to je? Prostě genetická výbava překonala
i dětství za války s margarínem místo másla a sádla
a s měsíčním přídělem masa o hmotnosti dnešního řízku.
Zveličování některých problémů spolu se stresem z
různých škodlivin jsou často horší, než žít v blahé
nevědomosti. Dnes nás ničí stres více, než cokoliv
jiného a úkolem našich likvidátorů je nás vystresovat
až k smrti. Jsme pro stát přítěží, že žijeme dlouho
a pokud to je ve zdraví, tak to štve i zdravotnictví
a farmaceutický průmysl. Lékaři v soukromí mluví o
"výrobě" pacientů léčením, kdy to není ještě nutné.
Kamarád lékaři tvrdí, že léky užívá, což není pravda
a lékař ho chválí za to jejich užívání a že díky tomu
se jeho stav nezhoršuje. Vědět, že je vyzvedne a pak
zahodí, tak nevím, čím by zdůvodnil setrvalý zdravotní
stav pacienta už několik let.
Karel Zvářal
13.7.2025 11:20 Reaguje na Břetislav MachačekTak to je, všechno je relativní, a co oko nevidí, to srdce nebolí. A to co nevidí, mu denně servírujeme do zblbnutí/zešílení...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.7.2025 15:08 Reaguje na Břetislav MachačekTo je přece starý židovský vtip.
Bylo mě poslední dobou nějak špatně. A co? Šel jsem k lékaři, lékař mě předepsal léky. No lékař chce být živý. A co? No šel jsem k lékárníkovi a ten mě prodal léky, no lékárník chce bý živý. No a co ty. Já je zahodil, taky chci být živý.
Odpovědět
Bylo mě poslední dobou nějak špatně. A co? Šel jsem k lékaři, lékař mě předepsal léky. No lékař chce být živý. A co? No šel jsem k lékárníkovi a ten mě prodal léky, no lékárník chce bý živý. No a co ty. Já je zahodil, taky chci být živý.
PE
BM
Břetislav Machaček
12.7.2025 15:31Pokud by tam hořelo pouze jako na ostatních už prohořelých haldách uhlí,
tak bych byl klidný, ale co až to prohoří až ke skládce bývalé hrušovské chemičky? O tom se nepíše a taky proč ta halda začala hořet. Začalo to
jejím rozebíráním a tříděním uhlí od hlušiny, která ho obsahuje značné
množství. Roky halda zarůstala stromy a odolní lidé tam dokonce chodili
na houby. Pak se halda otevřela a zápar dostal kyslík ze vzduchu. Došlo
k hoření, které postupuje stále dál. Nyní je v plánu pokrýt haldu
vzduchotěsným sarkofágem z popílku a cementu. Nevím odkud budou vozit
popílek, když tu končí spalování uhlí v celém okolí a kdo to zaplatí,
když žijeme na dluh. Náklady bych naúčtoval chytrákům, kteří haldu
otevřeli a pustili k záparu vzduch, protože před tím otevřením varovali
i laici, které ale neposlouchali ani znalci stejně, jako před použitím
haldoviny na náspy vlnící se dálnice. Haldovina je vesměs břidlice a
ta ve vlhku bobtná a za sucha se sesychá. Na silnice se používala jen
ta vypálená po hoření v haldách a měla místo šedé barvy barvu okrovou.
U nás se takové šotolinové cestě z propálené haldoviny říkalo Červená
cesta a ta se nikdy nevlnila jako ta dálnice.
Odpovědět
tak bych byl klidný, ale co až to prohoří až ke skládce bývalé hrušovské chemičky? O tom se nepíše a taky proč ta halda začala hořet. Začalo to
jejím rozebíráním a tříděním uhlí od hlušiny, která ho obsahuje značné
množství. Roky halda zarůstala stromy a odolní lidé tam dokonce chodili
na houby. Pak se halda otevřela a zápar dostal kyslík ze vzduchu. Došlo
k hoření, které postupuje stále dál. Nyní je v plánu pokrýt haldu
vzduchotěsným sarkofágem z popílku a cementu. Nevím odkud budou vozit
popílek, když tu končí spalování uhlí v celém okolí a kdo to zaplatí,
když žijeme na dluh. Náklady bych naúčtoval chytrákům, kteří haldu
otevřeli a pustili k záparu vzduch, protože před tím otevřením varovali
i laici, které ale neposlouchali ani znalci stejně, jako před použitím
haldoviny na náspy vlnící se dálnice. Haldovina je vesměs břidlice a
ta ve vlhku bobtná a za sucha se sesychá. Na silnice se používala jen
ta vypálená po hoření v haldách a měla místo šedé barvy barvu okrovou.
U nás se takové šotolinové cestě z propálené haldoviny říkalo Červená
cesta a ta se nikdy nevlnila jako ta dálnice.
JP
Jaroslav Pokorný
14.7.2025 12:51 Reaguje na Břetislav MachačekHaldovina je vesměs břidlice a ta ve vlhku bobtná a za sucha se sesychá. .................
Spíše to jsou jíly a ty se skutečně musí vypálit, aby přestaly bobtnat a vysychat.
Odpovědět
Spíše to jsou jíly a ty se skutečně musí vypálit, aby přestaly bobtnat a vysychat.
JP
Jaroslav Pokorný
14.7.2025 12:54 Reaguje na Jiří MichaliskoKde se ten benzo(a)pyren na té haldě bere?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.7.2025 11:21 Reaguje na Jaroslav PokornýVzniká při nedokonalém hoření záparem uhlí a doutnáním.
Jinak haldovina obsahuje i zbytky dřeva z výdřev šachet,
zbytky gumy z dopravníkových pásů a někdy i vyhozené gumáky
a jinou obuv horníků. K tomu připočtěte maziva používaná
v dolech a jiné odpady, které nikdo nikdy netřídil a dal
s hlušinou na skládku. Totéž bohužel v okolí končí nyní
jako "kamenivo" z haldy v náspech cest a vlnící se dálnice.
Je to levný materiál na různé terénní prohlubně po propadu
krajiny po těžbě a už jsme otupěli, kde všude se to užívá.
Dokonce se tím upravují pozemky k zástavbě a zpevňují lesní
a polní cesty. Stačí procházet okolím a sledovat, kde je
haldovina všude používána už i z minulosti. Je to téměř
všude a dopady nikdo už raději nezkoumá.
Odpovědět
Jinak haldovina obsahuje i zbytky dřeva z výdřev šachet,
zbytky gumy z dopravníkových pásů a někdy i vyhozené gumáky
a jinou obuv horníků. K tomu připočtěte maziva používaná
v dolech a jiné odpady, které nikdo nikdy netřídil a dal
s hlušinou na skládku. Totéž bohužel v okolí končí nyní
jako "kamenivo" z haldy v náspech cest a vlnící se dálnice.
Je to levný materiál na různé terénní prohlubně po propadu
krajiny po těžbě a už jsme otupěli, kde všude se to užívá.
Dokonce se tím upravují pozemky k zástavbě a zpevňují lesní
a polní cesty. Stačí procházet okolím a sledovat, kde je
haldovina všude používána už i z minulosti. Je to téměř
všude a dopady nikdo už raději nezkoumá.
Jiří Michalisko
13.7.2025 09:18Znáte někdo členy dozorčí rady DIAMO, kteří tam jsou nominovaní za politické strany ? Víte že jsou za ochranu zájmu veřejnosti placeni, stejně jako zaměstnanci státního podniku, pro odstraňování následku starých ekologických zátěží a sanaci ? Víte kolik vás to jako daňové poplatníky stojí ?
Odpovědět
Jiří Michalisko
13.7.2025 09:18 Reaguje na Jiří Michaliskohttps://platyuredniku.hlidacstatu.cz/urednici/Detail/sjfywke
Odpovědět
TT
Tonda Tomek
14.7.2025 22:31 Reaguje na Jiří MichaliskoZato víme, že jistý Jiří Michalisko byl statutárem fy Cresco&agro z Krnova Pod Cvilínem, kde náhodou sídlí fy CRESCO&FINANCE a.s., která do nedávna vlastnila pozemky pod haldou a která je úzce propojená s fy Ostravská těžební, která odval v rámci dosavadní "sanace" rozvrtala,čímž se hoření úplně náhodou rozšířilo. Viz justice.cz a historické mapy.cz
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.7.2025 11:35 Reaguje na Tonda TomekPo revoluci po útlumu šachet se na haldě pokoušela firma
HALDEX třídit haldovinu na uhlí a stavební kamenivo. Ta
tu haldu otevřela a pustila do ní vzduch k jejímu hoření.
Pak zkrachovala, protože se třídění nevyplácelo a zůstaly
pozemky pod haldou jako předmět spekulace. Aby mohl stát
s haldou jako celkem nakládat, tak potřebuje ty pozemky
a vlastníci ho vydírají cenou, jako by na nich nebyla
halda, ale satelitní sídliště vilek zbohatlíků. Tak to
dnes chodí, když stát prodal za korunu to, co dnes zase
potřebuje koupit, ale za násobek tehdejší ceny. Prodat někomu něco za korunu, že se o zátěž postará a když to neudělá, tak to za miliony vykoupit zpět je zcela běžný kšeft a když se stát brání třeba vyvlastněním, tak na
něho vlastníci kydají špínu a útočí jak mohou. I odtamtud asi vítr věje, ba možná dokonce i fičí jako vichřice!
Odpovědět
HALDEX třídit haldovinu na uhlí a stavební kamenivo. Ta
tu haldu otevřela a pustila do ní vzduch k jejímu hoření.
Pak zkrachovala, protože se třídění nevyplácelo a zůstaly
pozemky pod haldou jako předmět spekulace. Aby mohl stát
s haldou jako celkem nakládat, tak potřebuje ty pozemky
a vlastníci ho vydírají cenou, jako by na nich nebyla
halda, ale satelitní sídliště vilek zbohatlíků. Tak to
dnes chodí, když stát prodal za korunu to, co dnes zase
potřebuje koupit, ale za násobek tehdejší ceny. Prodat někomu něco za korunu, že se o zátěž postará a když to neudělá, tak to za miliony vykoupit zpět je zcela běžný kšeft a když se stát brání třeba vyvlastněním, tak na
něho vlastníci kydají špínu a útočí jak mohou. I odtamtud asi vítr věje, ba možná dokonce i fičí jako vichřice!
Jiří Michalisko
11.8.2025 22:37 Reaguje na Tonda Tomekvidíte a jsem statutárem stále, pracuji v zemědělství a s krajinou léta, pozemky pod haldou mají jiného majitele... přesto se mi stále nelíbí, když se hazarduje bezohledně s přírodou a vznikají rizika jejichž dopady mohou být nezvratné... mohu ještě jakkoliv doplnit váš veřejně známý ojev ??? možná mohu, věnuji se s tomuto problému s přesvědčení pro přírodu a dotčené občany
Odpovědět
Jindřich Kynický
16.7.2025 18:35Autor velmi trefně vystihl podstatu problému. Je na pováženou, jak k tomu přistupuje státní podnik Diamo a jak stát může, ale lidé nesmí pomalu topit už ani dřevem, pravděpodobně nejtradicnejsim obnovitelným zdrojem energie.
Odpovědět
