NKÚ: Přínosy dotací na lepší hospodaření se srážkovou vodou nelze posoudit
"NKÚ prověřil, do jaké míry přispěly dotace k lepšímu hospodaření se srážkovými vodami, a konstatuje, že kvůli nejednotnému systému měření dopadů a efektů jsou výsledky podpory z dotačních programů nesrovnatelné. V důsledku toho nelze spolehlivě posoudit přínosy poskytnuté podpory," zjistil NKÚ.
Domácnosti podle zjištění měly jen malý zájem o dotace na zadržování dešťové vody a na výstavbu zelených střech. V ní podle NKÚ Česko zaostává za Rakouskem a Německem. Zatímco celková podpora programu Nová zelená úsporám představovala 15,7 miliardy korun, šlo na akumulační nádrže nebo zelené střechy rodinných a bytových domů asi 168 milionů korun. To je asi jedno procento z celkové dotace, uvedl NKÚ. Dodal, že v letech 2021 až 2024 vzniklo v tuzemsku 1,6 milionu metrů čtverečních zelených ploch. Z toho osm procent podpořily peníze z programu Nová zelená úsporám, což podle NKÚ odpovídá nízkému zájmu žadatelů.
Kontrolní úřad uvedl, že ministerstvo už v roce 2019 vypracovalo studii o hospodaření se srážkovými vodami. V ní doporučilo opatření, ale nestanovilo měřitelné cíle, termíny ani odpovědnost za plnění úkolů.
"Studie není pro žádného z aktérů závazná. Strategický dokument o hospodaření se srážkovými vodami dosud MŽP nezpracovalo. Ve třech dotačních programech kontrolovaných Nejvyšším kontrolním úřadem nastavilo ministerstvo tři různé soustavy ukazatelů pro vyhodnocování efektů podpory. Kvůli tomuto nejednotnému systému měření dopadů nelze přínosy poskytnuté podpory spolehlivě posoudit," shrnul NKÚ.
reklama

Začíná Týden pro klima. Letošní ročník propojuje klima s lidskými právy
Jak stromy šetří ve vedrech s vodou? Jejich metody je mohou dehydratovat nebo vyhladovět
Havlíček: Maďarsko, Itálie a Rakousko podpořily české snahy o ochranu průmyslu