Plzeňský kraj postavil v rezervaci na Klatovsku plovoucí ostrov pro vzácné ptáky
10.7.2025 01:45
(ČTK) | Václav Prokš
Zdroj | Plzeňský kraj
Zdroj | Plzeňský kraj
"Zásadní výhodou je ochrana před predátory a klidné prostředí, které je pro úspěšné hnízdění klíčové," řekl Fišer. Zpomaluje také erozi břehů, zadržuje živiny, poskytuje úkryty pro ryby a zlepšuje biodiverzitu vodního prostředí. Jeho stav bude dlouhodobě monitorován a vyhodnocován, aby se projekt mohl stát inspirací pro podobné záměry v kraji i jinde v republice," uvedl. Chytré ochranářské řešení podle něj ukazuje velký dopad malé investice.
Projekt Umělý ostrov pro hnízdění ptáků za 218 000 korun vznikl díky spolupráci kraje a Plzeňské teplárenské, které se na jeho financování podílely.
Zdroj | Plzeňský kraj
Jde o další počin z krajského projektu Zdravá krajina. "Tuto ekoznačku mohou získat soukromé subjekty, které se zapojí do péče o naši krajinu. Výrobce autodílů IDEAL Automotive Bor už loni podpořil rozšíření pastevního areálu v 70hektarové krajské přírodní rezervaci Janovský mokřad za Plzní a Plzeňský Prazdroj se podílel na revitalizaci ostrova v Podstránském rybníce na Klatovsku," řekl vedoucí krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal.
Ekoznačka vznikla loni na podzim. Mohou ji užívat firmy, které zaplatí environmentální opatření v krajině a pomohou tak zlepšovat její stav. Vyberou si projekt nebo opatření, které pak kraj díky jejich penězům udělá. Prvním projektem byla spolupráce s IDEAL Automotive, díky níž se podařilo postavit areál pro exmoorské pony a pratury plus napáječku, která jim zajistí celoroční dostatek pitné vody.Přírodní rezervaci Zbynické rybníky, kde jsou hnízdiště a tahové lokality vodního ptactva, spravuje Agentura ochrany přírody. Mají rozlohu více než 38 hektarů a jsou v nadmořské výšce přes 500 metrů. Kromě vodních ptáků tam má domov řada obojživelníků a plazů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Střimická výsypka se mění na ptačí ráj. Ornitologové tu obnovili ovocný sad a založili louky
Proč luňáci v Evropě stále hynou
Mláďata letos vylétla z více než 830 hnízd čápů bílýchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
JP
Jaroslav Pokorný
10.7.2025 11:26Zpomaluje také erozi břehů, ....................
Docela by mě zajímalo, jak tento maličký ostrůvek může zpomalit erozi břehů.
Samozřejmě takové činy hodnotím kladně. ALE! 210 000 Kč na 32 m2, to je skoro 7 000 za metr. Není to trochu moc, Ivane Pavloviči? Když uvážím, že by stačila tlustá deska polystyrenu za "pár" stovek, na ni dát kupku sena a po okraji osázet bahenními rostlinami, zakotvit někde na ploše - a takových desek by mohlo být více/hodně, protože na jednom ostrůvku se ptáci mezi sebou budou "hádat". Houpání by ptákům určitě nevadilo.
A v mělkých nádržích, jako jsou třebas Novomlýnské nádrže, by se mohly vytvářet pevné ostrůvky z nasypávaného stavebního odpadu - čím větší kusy, tím lépe. Na takových ostrůvcích by mohly i růst stromy.
A dále - různé přímořské státy vytvářejí umělé útesy potápěním vyřazených lodí, nebo aut. A i my máme spoustu vraků, z nichž by šly ostrůvky udělat. V takových by byla spousta děr pro ryby, co by bylo nad hladinou by rychle zakrylo naplavené dřevo a trávy a zarostlo rostlinami. A kdyby se tam zapíchlo pár vrbových a topolových větví, byl by ostrůvek do 5 let.
Odpovědět
Docela by mě zajímalo, jak tento maličký ostrůvek může zpomalit erozi břehů.
Samozřejmě takové činy hodnotím kladně. ALE! 210 000 Kč na 32 m2, to je skoro 7 000 za metr. Není to trochu moc, Ivane Pavloviči? Když uvážím, že by stačila tlustá deska polystyrenu za "pár" stovek, na ni dát kupku sena a po okraji osázet bahenními rostlinami, zakotvit někde na ploše - a takových desek by mohlo být více/hodně, protože na jednom ostrůvku se ptáci mezi sebou budou "hádat". Houpání by ptákům určitě nevadilo.
A v mělkých nádržích, jako jsou třebas Novomlýnské nádrže, by se mohly vytvářet pevné ostrůvky z nasypávaného stavebního odpadu - čím větší kusy, tím lépe. Na takových ostrůvcích by mohly i růst stromy.
A dále - různé přímořské státy vytvářejí umělé útesy potápěním vyřazených lodí, nebo aut. A i my máme spoustu vraků, z nichž by šly ostrůvky udělat. V takových by byla spousta děr pro ryby, co by bylo nad hladinou by rychle zakrylo naplavené dřevo a trávy a zarostlo rostlinami. A kdyby se tam zapíchlo pár vrbových a topolových větví, byl by ostrůvek do 5 let.
ss
JD
Jindřich Duras
11.7.2025 13:27 Reaguje na Jaroslav Pokorný:-) Lidová tvořivost je jistě pozoruhodná a cena 7 000 za 1 m2 k ní samozřejmě vybízí, ale to, co píšete, to by pro realizaci nebylo nic dobrého :-).
Polystyren atd.: bylo zkoušeno už spoustu materiálů, včetně použitých plastových lahví, ale problém je trvanlivost na UV záření a v neustálém pohybu vlnami. Prostě potřebujete na to mít opravdu trvanlivý, vhodný a užitečný materiál. A to třeba polystyrén určitě není. Opravdu, zkoušeli několik let kdeco :-).
Pevné ostrůvky nejsou taky žádná legrácka :-). Spotřebujete spoustu materiálu, který se bude výborně rozplavovat, zejména na tak obrovské ploše vystavené větru - a tedy i vlnám, jako Nové Mlýny jsou. Takže dobře založit, dobrý materiál, opevnit kamenem... - a zlatých 7 000,- za m2 :-).
A potápění vraků jste jistě myslel jako vtípek, ne :-)?
Prostě: věci nejsou často tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát :-).
Odpovědět
Polystyren atd.: bylo zkoušeno už spoustu materiálů, včetně použitých plastových lahví, ale problém je trvanlivost na UV záření a v neustálém pohybu vlnami. Prostě potřebujete na to mít opravdu trvanlivý, vhodný a užitečný materiál. A to třeba polystyrén určitě není. Opravdu, zkoušeli několik let kdeco :-).
Pevné ostrůvky nejsou taky žádná legrácka :-). Spotřebujete spoustu materiálu, který se bude výborně rozplavovat, zejména na tak obrovské ploše vystavené větru - a tedy i vlnám, jako Nové Mlýny jsou. Takže dobře založit, dobrý materiál, opevnit kamenem... - a zlatých 7 000,- za m2 :-).
A potápění vraků jste jistě myslel jako vtípek, ne :-)?
Prostě: věci nejsou často tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát :-).
JP
Jaroslav Pokorný
14.7.2025 12:33 Reaguje na Jindřich DurasDobře, můžeme se bavit o vhodném materiálu. Otázkou je cena oproti výdrži. Já sleduji, že se, všeobecně, prosazují taková řešení, která přinášejí co největší zisk, zvláště když platí stát či obce. Pokud nějaký nadšenec staví za své, snaží se být úsporný.
Nemyslím si, že by ptákům vadilo houpání ostrůvku. Vím ale, že každý pár si kolem hnízda chrání určitý prostor, takže jeden velký ostrov se mně nezdá nejvhodnějším řešením.
Jistě, že pevné ostrůvky spotřebují hodně materiálu. Ale leckde je různého odpadu hodně a neví se, co s ním. A takové ostrovy se mohou stavět postupně pro mnoho let. Myslíte, že kusy betonových panelů by se snadno rozplavovaly? A byly by "na furt", a mohly by nich růst i stromy.
A ty vraky jsem jako vtípek skutečně nemyslel. Podívejte - všechen ten odpad je v podstatě nějaký přírodní materiál. Beton, cihla, siporex, železo, plast ....... a i takové "odporné" věci jako benzin či nafta. Otázka je, jak druhotně působí - škodí - než jsou přepracovány na něco neutrálního. Problémem jsou různí aktivisté vyžadující, aby se všude možně používaly jen čisté přírodní materiály, v tomto případě lomový kámen. Jde o překonání určité psychické bariéry že toto je "kladné, estetické" a toto naopak "fujky, fujky".
Odpovědět
Nemyslím si, že by ptákům vadilo houpání ostrůvku. Vím ale, že každý pár si kolem hnízda chrání určitý prostor, takže jeden velký ostrov se mně nezdá nejvhodnějším řešením.
Jistě, že pevné ostrůvky spotřebují hodně materiálu. Ale leckde je různého odpadu hodně a neví se, co s ním. A takové ostrovy se mohou stavět postupně pro mnoho let. Myslíte, že kusy betonových panelů by se snadno rozplavovaly? A byly by "na furt", a mohly by nich růst i stromy.
A ty vraky jsem jako vtípek skutečně nemyslel. Podívejte - všechen ten odpad je v podstatě nějaký přírodní materiál. Beton, cihla, siporex, železo, plast ....... a i takové "odporné" věci jako benzin či nafta. Otázka je, jak druhotně působí - škodí - než jsou přepracovány na něco neutrálního. Problémem jsou různí aktivisté vyžadující, aby se všude možně používaly jen čisté přírodní materiály, v tomto případě lomový kámen. Jde o překonání určité psychické bariéry že toto je "kladné, estetické" a toto naopak "fujky, fujky".
JO
Jarka O.
11.7.2025 17:30 Reaguje na Jaroslav PokornýŠlo by to, co píšete, proč ne. Myslím si, ze i velká odpadová skvrna v Pacifiku se změní a možná už mění na opravdový ostrov, ekologický ráj. Jestli máte zájem, přečtěte si 2 bohužel stručné odkazy na wiki. Titicaca a Inle- 2m hlouky!, kde se o dvou různých funkčních typech umělých plovoucích ostrůvků, na kterých domorodci žijí nebo pěstují zeleninu, píše. Erozi břehu ale neovlivňují.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
14.7.2025 12:20 Reaguje na Jarka O.Ano, četl jsem, že na té odpadové skvrně už bují život. Drobnější organismy s radostí využijí cokoliv plovoucího, na čem se mohou přichytit. No a ty umělé plovoucí ostrůvky, na kterých domorodci žijí, si staví lidé i v Indočíně.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.7.2025 22:56 Reaguje na Jaroslav PokornýDaly by se použít zakotvené dřevěné vory nebo pontony, podobné jako jsou na koupalištích. Tato cena nám může připadat vysoká, ale čemu se divíme...
Odpovědět
