Je česká krajina zdravá? Satelitní snímky mluví jasně
20.1.2024 06:10 | PRAHA
(Ekolist.cz)
V jakém stavu je naše krajina?
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Naše krajina je hluboce pod svým potenciálem
Krajina v České republice je poznamenaná nevhodným hospodařením, zejména v oblastech úrodných niv kolem řek Labe a Moravy.
Jak si vedou různé části naší republiky, si můžete prohlédnout v interaktivní mapě. Kliknutím na tento odkaz se mapa otevře v novém okně ve větším formátu.
Rostliny jsou pro naši krajinu klíčovým prvkem. Jsou totiž schopny zachycovat sluneční záření. Proč je to pro nás důležité? Rostliny zachycují sluneční záření dvěma způsoby. Fotosyntézou a při chlazení krajiny, kdy rostliny část sluneční energie využívají k přeměně vody na páru (transpiraci). Z našeho zkoumání vyplývá, že podstatná část slunečního záření však zůstává naší krajinou nevyužita, protože významná část naší země zůstává po značnou část roku bez vegetace. To je hned dvojnásobný problém.
-
1) Naše hospodaření s krajinou je neefektivní, protože není realizovaný jeho potenciál a značná část energie se vyplýtvá, aniž by se využila k produkci biomasy, kyslíku, chlazení nebo zachycování oxidu uhličitého z atmosféry.
-
2) Nevyužitá sluneční energie se přeměňuje na škodlivé teplo, které přispívá k přehřívání krajiny, suchu, poklesu úrodnosti půdy a celkově k nepohodlným životním podmínkám lidí ve městech a v krajině.
Vysoká míra homogenizace krajiny zároveň snižuje množství živočichů a rostlin a celkově i pestrost krajinných prvků (jako jsou remízky, aleje, tůňky apod.). Tím snižuje její atraktivitu ale i ekologickou stabilitu, takže hůře odolává projevům extrémního počasí.
Index krajinného zdraví Česka je 49 %, tedy pod polovinou svého potenciálu.
Graf č. 1. Grafické znázornění plochy, kterou zabírají hlavní typy krajinného využití v ČR dle Konsolidované vrstvy ekosystémů ČR (KVES).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pospíšil / Člověk v tísni
Od pestrosti smíšených lesů k zemědělské poušti
Příhraniční lesnaté horské oblasti, jako jsou Beskydy nebo Šumava, vyšly v našem hodnocení jako nejzdravější, a představují tak naše nejcennější přírodní bohatství. Lesy totiž poskytují největší množství ekosystémových funkcí a služeb - jedná se o tzv. multifunkční typ krajinného využití. Lesy najdeme na téměř 40 % naší země, na celkovém zdraví české krajiny se podílí z jedné čtvrtiny (graf 1). Česká krajina se řadí do biomu zvaného „smíšený les mírného pásu“, proto k ní les neodmyslitelně patří, a proto se k němu vždy bude přirozeně snažit navrátit (obr. 1 a 2). My lidé se tomuto procesu všemožně bráníme klučením, pravidelnou orbou a používáním chemických látek. Naše zásahy mají na krajinu řadu negativních dopadů: od rozpadu zbývajících lesů, přes ztrátu úrodnosti půdy až po vznik rozsáhlých tepelných ostrovů.
Orná půda, která je dominantní součástí zemědělské půdy, produkuje pouze potraviny a krmiva, a proto patří k monofunkčnímu typu krajinného využití. Ačkoliv zemědělské plochy zabírají téměř polovinu rozlohy české krajiny, na jejím zdraví se podílí pouze z 16 % (graf 1). Krajinu nechladí, nejsou esteticky hodnotné, neslouží k rekreaci a ani neposkytují domov početným druhům rostlin a živočichů.
Obr. 1. Mapa přirozené vegetace Česka. K tomuto stavu by se krajina navrátila, pokud bychom přestali konvenčně hospodařit. Potenciální přirozená vegetace, vlastní zpracování. Zdroj dat
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vojtěch Andrš / Člověk v tísni
Lesy byly v průběhu staletí postupně káceny a v úrodných oblastech řek Labe a Moravy vznikaly rozsáhlé zemědělské oblasti, které postupně pohltily zbývající ostrůvky vegetace. Lesy a mokřadní porosty nahradily jednoleté monokultury, které dnes tvoří rozlehlé spojité plochy.
Krajina se dále měnila. Původní smíšené lesy nahradily monokultury smrků, které dnes tvoří dominantní lesní typ. S nástupem mechanizace v zemědělství a lesnictví došlo k narovnání a zpevnění vodních toků, rozorání mezí a remízků a vysušení mokřadů.
Obr. 2 Přirozené obnově lesa po vykácení nebo shoření říkají odborníci sekundární sukcese. Tímto procesem krajina prochází vždy, když se přestane s konvenčním hospodařením. Konvenční zemědělství každoročně vrací tento proces na svůj počátek orbou a aplikací pesticidů (pozice na levé části schématu). Při pohledu ze satelitů se ukazuje, že krajina vlivem konvenčního hospodaření přeměnila z vysoce produktivních a zdravých lesů na podřadné typy krajinného pokryvu. Současná zemědělská krajina je přehřátá, jednolitá a neproduktivní. Orná půda je zcela zakrytá rostoucími rostlinami pouze cca 3 měsíce v roce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Physicalgeography
Zdraví českých lesů, polí, luk a sídel
Člověk využívá krajinu několika různými způsoby. Ty se velmi liší tím, jak přispívají k celkovému zdraví krajiny, její pestrosti, plodnosti a chladící schopnosti.
České lesní ekosystémy zachytí nejvíce slunečního záření během fotosyntézy a jsou nejvýznamnějším typem krajiny z hlediska chlazení. Jsou i nejpestřejším typem krajinného pokryvu, nicméně značná část je tvořena monokulturami. Části našich lesů jsou proschlé a nerostou, trpí následky kůrovcové kalamity a dopady pasečného hospodaření (holoseče).
Lesní ekosystémy
Zdroj | Člověk v tísni
Traviny jsou plochy s převahou lipnicovitých vytrvalých rostlin, které mají přírodní charakter a neslouží primárně k pastvě nebo produkci sena. Hrají roli v udržování pestré krajinné mozaiky a jsou dle potřeby sečeny, aby nezarostly dřevinami. Často se nacházejí v horských, suchých nebo naopak podmáčených místech nebo v chráněných oblastech, tedy místech nevhodných pro zemědělskou produkci. V našem šetření dosáhly traviny nižších hodnot než lesní ekosystémy, protože představují homogennější typ krajinného pokryvu a mají na rozdíl od lesů pouze jedno vegetační patro.
Traviny
Zdroj | Člověk v tísni
Urbánní systémy jsou povrchy s trvalou vegetací v kombinaci se zpevněnými povrchy a stavbami. Jedná se o tzv. spojitou a nespojitou městskou zástavbu a další plochy. Tvoří 10 % celkové rozlohy republiky. Ke zdraví krajiny přispívají poměrně málo.
Urbánní systémy
Zdroj | Člověk v tísni
Zemědělské ekosystémy patří mezi méně hodnotné typy krajinného využití. Ve všech ohledech mají nižší než poloviční hodnoty – dokonce i fotosyntetický potenciál, který odpovídá roční produkci biomasy (potraviny, krmiva a meziplodiny), je nižší než u městských povrchů. Konvenční zemědělství je postavené na krátkodobém, intenzivním pěstování jednoletých nebo dvouletých monokultur. Po většinu roku jsou pole buďto holá, část roku jsou rostliny malé a nekryjí půdu dostatečně a část roku jsou plodiny zralé a de facto suché. Podstatnou část roku, kdy na povrch země přichází velké množství sluneční energie, zůstává tato energie nevyužitá, dopadá na povrch půdy a zabíjí půdní mikroorganismy, nevyužité záření se mění na teplo a významně přispívá k přehřívání krajiny.
Zemědělské systémy
Zdroj | Člověk v tísni
Krajinný pokryv byl klasifikován dle Konsolidované vrstvy ekosystémů.
Můžeme naplnění potenciálu naší krajiny pomoci?
Při hustotě lidské populace se nelze vrátit k původnímu stavu, lze ale hospodařit chytřeji a přírodou se inspirovat. Jedním z řešení je agrolesnictví, které napodobuje pestrá lesní společenství. Díky tomuto hospodaření je krajina nejen produktivnější a hezčí, ale také ve výsledku i samotný zemědělec výrazně ušetří na pesticidech, hnojivech a orbě. Tam, kde agrolesnictví není vhodné, může zemědělec aplikovat regenerativní zemědělství, které se snaží udržet povrch půdy soustavně pokrytý zelenou vegetací, nenarušuje půdu orbou a nepoužívá umělá hnojiva. Regenerativní zemědělec ušetří náklady na hnojiva, pesticidy i orbu, a tím pádem je jeho hospodaření ziskovější než konvenční.
Jak jsme dospěli k našim výsledkům?
Aktuální zdraví krajiny jsme měřili jako vzdálenost od hypotetické ideální situace, ve které by naši zemi pokrývaly ze 100 % jenom nejzdravější lesy a traviny, které vyšly jako nejlepší v našem měření. Současně se jedná o vzdálenost od hypotetické nejhorší situace, kdy by celá země byla pokryta holou půdou (0 %), tedy místy které vyšly v našem hodnocení jako zcela nejhorší.
Zdraví krajiny jsme hodnotili s pomocí satelitních snímků území ČR, focených v letech 2020 a 2021. Na jejich základě jsme vypočetli tři ukazatele, reprezentující zdraví vegetace (vodní plochy nebyly zahrnuty):
A) Fotosyntetický potenciál: schopnost rostlin zachytávat sluneční záření během fotosyntézy
B) Chladící schopnost vegetace: celkový roční počet stupňů Celsia, o které rostliny snížily povrchovou teplotu ve srovnání s povrchem bez vegetace
C) Krajinná pestrost: druhová, věková a prostorová pestrost vegetace. Je opakem jednotvárných typů využití, jako jsou například pole nebo souvislá zástavba.
Vypočtením průměrné hodnoty ze tří výše uvedených indikátorů jsme vytvořili:
D) Celkový index krajinného zdraví, který zahrnuje produktivitu a pestrost vegetace, schopnost čerpat vodu z půdy a chladit.
reklama
Jakub Zelený, Vojtěch Andrš a Vladimír Mašán
Jakub Zelený a Vojtěch Andrš jsou pracovníky Člověka v tísni. Vladimír Mašán je pracovník Mendelovy univerzity.
Další články autora |
Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři
Jak zdravý je váš kraj? Podívejte se, jak si vede v porovnání se zbytkem ČeskaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (75)
Karel Zvářal
20.1.2024 06:18Dobrý článek, dobře napsaný. Lépe využít potenciál krajiny bude úkolem dalších generací, byť v tomto jsem trochu skeptik. K všeobecné lhostejnosti jsem s podivem zaznamnával často názor mladých, že se jim ta žluť a fádnost vlastně líbí. Asi jim ke štěstí stačí chytrý mobil...
Měsíční krajina není tím, alespoň pro mě, na co koukám rád. Obrovský úbytek diverzity, ale i denzity kdysi hojných druhů, by měl být obrovskou výzvou zejména pro odbornou veřejnost, ministerstva. Asi nejsem sám, kdo je polistopadovým vývojem zklamán, čekal jsem mnohem rychlejší progres. Přitom místy je vidět snaha i dobré, osvědčené příklady. A tak v souladu s klasikem si často říkám: Není to málo, Antone Pavloviči?
Odpovědět
Měsíční krajina není tím, alespoň pro mě, na co koukám rád. Obrovský úbytek diverzity, ale i denzity kdysi hojných druhů, by měl být obrovskou výzvou zejména pro odbornou veřejnost, ministerstva. Asi nejsem sám, kdo je polistopadovým vývojem zklamán, čekal jsem mnohem rychlejší progres. Přitom místy je vidět snaha i dobré, osvědčené příklady. A tak v souladu s klasikem si často říkám: Není to málo, Antone Pavloviči?
MU
Michal Ukropec
20.1.2024 08:07 Reaguje na Karel ZvářalSouhlasím. Za stav našich lesů nemůžou ekologisti a jimi chráněný brouk, ale " přemnožená" zvěř. Za stav našich širých rodných lánů plných energetických plodin na ekologická biopaliva nemohou agrokomplexy, ale myslivci. Autoři jsou pro mě zklamáním.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
24.1.2024 12:12 Reaguje na Michal UkropecZa stav lánů plných energetických plodin mohou politici, kteří nekvalitními přístupovými dohodami zlikvidovali část produkce potravin a krmiv. A jako úlitba, aby se moc neprotestovalo se zemědělcům zajistil odbyt energetických plodin.
Odpovědět
Anyr
20.1.2024 23:16 Reaguje na Karel ZvářalNesouhlasím. V okolí mám plno lidí socialistických generací, kteří milují pohledy na "širé lány", čím méně přerušované, tím lepší. Pozůstatek myšlení z dob, kdy se propagovala nadprodukce, kterou dokázala nezničená krajina nějakou dobu poskytovat, stylem "více znamená lépe", a že s přírodou se bojuje, nekamarádí.
Další věcí je i to, že (nejen) českou krajinu do současného stavu přivedli primárně dnešní senioři a téměř-senioři (pouze 11 % zemědělců v EU bylo mladších 40 let, na rozdíl od jedné třetiny (32 %), která byla ve věku 65 let nebo starší - https://www.zscr.cz/clanek/vetsinu-zemedelske-produkce-zajistuji-velke-podniky-3929)
A dalším, velmi klasickým, přístupem tvé generace, Karle, je odmítání zodpovědnosti za tu katastrofu, kterou jste tu udělali a mnohdy ještě děláte. Ve všech oblastech. Klidně se hádej, ale s fakty nic neuděláš. A i ty mladé jste poškodili zejména vy - i když čest a sláva výjimkám, zvláště v té prasoruské době.
Zůstávám optimistou. Mám kolem sebe spoustu lidí mé generace, kteří plně pracují na svých životech i pro přírodu, a až konečně odejdou k Bohu všichni ti osmdesátníci, sedmdesátnící a šedesátníci, kteří dnes nejvíce ničí svět (Orbán, Babiš, Fico, Putin, Si, Kaczyński, Erdoğan,... a spousta mých sousedů, kteří, ehm, hospodaří po vzoru "moderního socialistického člověka") a vezmou s sebou i své hodnoty, konečně může nastoupit něco nového a zdravějšího. A klidně i s tím mobilem v ruce, který mi velmi pomáhá v ornitologické, entomologické, botanické a prostě shrnutě ve "veškeré přírodovědné činnosti", kterou se zabývám ;)
A věřím i v to, že problém není mezigenerační, rozhodně ne, ale je ryze mezirežimový. A že jednou budou budoucí senioři jen starší verze těl svých vnoučat a pravnoučat :)
Odpovědět
Další věcí je i to, že (nejen) českou krajinu do současného stavu přivedli primárně dnešní senioři a téměř-senioři (pouze 11 % zemědělců v EU bylo mladších 40 let, na rozdíl od jedné třetiny (32 %), která byla ve věku 65 let nebo starší - https://www.zscr.cz/clanek/vetsinu-zemedelske-produkce-zajistuji-velke-podniky-3929)
A dalším, velmi klasickým, přístupem tvé generace, Karle, je odmítání zodpovědnosti za tu katastrofu, kterou jste tu udělali a mnohdy ještě děláte. Ve všech oblastech. Klidně se hádej, ale s fakty nic neuděláš. A i ty mladé jste poškodili zejména vy - i když čest a sláva výjimkám, zvláště v té prasoruské době.
Zůstávám optimistou. Mám kolem sebe spoustu lidí mé generace, kteří plně pracují na svých životech i pro přírodu, a až konečně odejdou k Bohu všichni ti osmdesátníci, sedmdesátnící a šedesátníci, kteří dnes nejvíce ničí svět (Orbán, Babiš, Fico, Putin, Si, Kaczyński, Erdoğan,... a spousta mých sousedů, kteří, ehm, hospodaří po vzoru "moderního socialistického člověka") a vezmou s sebou i své hodnoty, konečně může nastoupit něco nového a zdravějšího. A klidně i s tím mobilem v ruce, který mi velmi pomáhá v ornitologické, entomologické, botanické a prostě shrnutě ve "veškeré přírodovědné činnosti", kterou se zabývám ;)
A věřím i v to, že problém není mezigenerační, rozhodně ne, ale je ryze mezirežimový. A že jednou budou budoucí senioři jen starší verze těl svých vnoučat a pravnoučat :)
MZ
Miloš Zahradník
21.1.2024 09:26 Reaguje na AnyrPozoruhodny prispevek! Urcite nemazat - naoopak archivovat (navrh redakci ekolistu) pro pouceni - treba i tem dalsim generacim. Takovy neumely sice, ale vystizny manifest zeleneho fanatismu Takhle nejak se nejspis vyjadroval cerstve vystudovany (i kdyz on studoval spis neco humanitniho, ne popisnou prirodovedu) na Sorbonne Pol Pot, nez dospel k vetsimu radikalismuL: Ne jen pockat, az ta stara a zkazena generace vymre prirozenym zpusobem ale trochu ji k tomu pomoci, motykami apod.
Tohle je ta "mlada duchem" generace, co je presvedcena ze je predurcena k zivotu zalozenem na "vedeckem" pozorovani brouku a rostlinek, bojem za diversitu, proti niceni klimatu a obecne proti vsem zpatecnikum. Pricemz je povysena na to, aby se starala o to, kde se napr. bere ten elektricky proud v zasuvce (z vetrniku? a co na to ta ornitologicka pozorovani? kdo vyrabi valnou vetsinu produktu v supermarketech, odkud se berou dotace - zivotne potrebne k fungovani toho jejich "alternativniho, moderniho " stylu zivota, ktery chteji po vymreni zpatecniku zavest pro budouci generace
Odpovědět
Tohle je ta "mlada duchem" generace, co je presvedcena ze je predurcena k zivotu zalozenem na "vedeckem" pozorovani brouku a rostlinek, bojem za diversitu, proti niceni klimatu a obecne proti vsem zpatecnikum. Pricemz je povysena na to, aby se starala o to, kde se napr. bere ten elektricky proud v zasuvce (z vetrniku? a co na to ta ornitologicka pozorovani? kdo vyrabi valnou vetsinu produktu v supermarketech, odkud se berou dotace - zivotne potrebne k fungovani toho jejich "alternativniho, moderniho " stylu zivota, ktery chteji po vymreni zpatecniku zavest pro budouci generace
Karel Zvářal
21.1.2024 11:31 Reaguje na Miloš ZahradníkDěkuji za trefný komentář. Jeho máma nebyla ještě v pubertě, když jsem měl v práci nepříjemnosti za článek v okresních novinách Valašské kotáry a kukuřice. Nebo za to, že chci dojnice pustit na vzduch, ať nejsou celý rok jen ve chlévě. Nebýt tradičně sjetý, tak pochopí, že s článkem souhlasím, a pochlubí se, čím jeho rodiče a prarodiče přispěli k nápravě, příp on sám. Ale jelikož dovede jen trolit a chytrý je jak troky, tak blábolí z cesty. Kdyby měl jen minimální rozhled, tak ví, že vybájený Západ je na tom hůře než my (viz E, NE, za louží aj.), protože na to, abychom klima ovlivňovali jen my, jsme pouhou kapkou v moři.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
20.1.2024 08:42Co to je za nesmyslne mapy - treba hned ta prvni. Nejcennejsi hrebenove polohy arktoalpinske tundry, kvuli kterym ten narodni park vznikl, na Vysokem kole, Lucni a Studnicni hore jsou oznaceny cervenou barvou!
Na druhe strane pochvalim aspon to, ze sjezdovky treba v tech zapadnich Krkonosich jsou oznaceny neutralni bilou, stara cerna sjezdovka - slalomak - v Harrachove nas Certaku dokonce tmave zelenou :)
Odpovědět
Na druhe strane pochvalim aspon to, ze sjezdovky treba v tech zapadnich Krkonosich jsou oznaceny neutralni bilou, stara cerna sjezdovka - slalomak - v Harrachove nas Certaku dokonce tmave zelenou :)
MZ
Miloš Zahradník
20.1.2024 08:48 Reaguje na Miloš ZahradníkOcenim aspon konsistenci tvurcu mapy, ze nejznicenejsi - cervenou - barvou oznacili nejen nejcennejsi 1. zonu Krkonos ale analogicky i nejprisneji chranenou - pred turisty - cast Sumavy totiz okoli pohranicniho hrebene u Brezniku
Muj nazor je, ze temhle zemepiscum a ekologum by meli omezit prisun barvicek, je to cenna komodita ktera stoji penize a je skoda s ni takhle plytvat
Odpovědět
Muj nazor je, ze temhle zemepiscum a ekologum by meli omezit prisun barvicek, je to cenna komodita ktera stoji penize a je skoda s ni takhle plytvat
MN
Matouš Novák
20.1.2024 19:06 Reaguje na Miloš ZahradníkJe to tak, zajímavé jsou i ty tabulky od člověka v tísni která říká že městská zástavba je lepší na využití krajinného potenciálu než zemědělská půda, s čímž nemohu souhlasit. Stejně tak s tím že přirozeně bez vlivu člověka by tu byl les což je na polovině našeho území špatná úvaha vzhledem k vyhubení velkých přežvýkavců kteří tady ještě pár tisíc let zpátky udržovali step
Odpovědět
Jakub Zelený
21.1.2024 08:22 Reaguje na Matouš NovákTak když jsou ti přežvýkavci vyhubení, tak by tu po "odsunu" člověka byl les.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
21.1.2024 09:38 Reaguje na Jakub ZelenýDobry den, muzete mi prosim podrobne objasnit
proc jsou napr. ty nejcennejsi partie arktoalpinske tundry v Krkonosich oznaceny cervenou barvou?
P.S. A po "odsunu" cloveka by tu byl vsude les asi jen po velmi kratkou (z geologickeho pohledu) dobu, nez by se ti prezvykavci postupne zas pomnozili :) (Samozrejme by to teda taky zaviselo na zmenach klimatu.) Zda spontanni zarustani te casti nasi krajiny, ktera je mene vhodna pro intensivni zemedelstvi je "dobre" ci "spatne" - je otazka. Takove Podkrkonosi, kde ziji sice na te Vasi mape vypada dobre - je prevazne zelene vybarveno - ale ta krajina byla pred sto lety, nez ji les pohltil prave v mistech nejhezcich vyhlidek nejspis pestrejsi a zajimavejsi, nez dnes
Odpovědět
proc jsou napr. ty nejcennejsi partie arktoalpinske tundry v Krkonosich oznaceny cervenou barvou?
P.S. A po "odsunu" cloveka by tu byl vsude les asi jen po velmi kratkou (z geologickeho pohledu) dobu, nez by se ti prezvykavci postupne zas pomnozili :) (Samozrejme by to teda taky zaviselo na zmenach klimatu.) Zda spontanni zarustani te casti nasi krajiny, ktera je mene vhodna pro intensivni zemedelstvi je "dobre" ci "spatne" - je otazka. Takove Podkrkonosi, kde ziji sice na te Vasi mape vypada dobre - je prevazne zelene vybarveno - ale ta krajina byla pred sto lety, nez ji les pohltil prave v mistech nejhezcich vyhlidek nejspis pestrejsi a zajimavejsi, nez dnes
Jakub Zelený
26.1.2024 10:14 Reaguje na Miloš ZahradníkProtože tam není téměř žádná vegetace. Pane, vy investujete víc energie do kritických komentářů než do člení článku, tak proto ta nepochopení z Vaší strany
Odpovědět
ss
smějící se bestie
20.1.2024 09:56Jenom krajina nevzkvétá ?
Tak to vedou politici už od " sametu " - za celou dobu žádný hospodář typu - Švehla, Baťa, atd. !
Odpovědět
Tak to vedou politici už od " sametu " - za celou dobu žádný hospodář typu - Švehla, Baťa, atd. !
MJ
Marcela Jezberová
20.1.2024 11:31Prozradím autorům studie tajemství: zemědělská půda je tu od toho, aby produkovala potraviny a krmiva. Pokud to dělat nebude, ti samí autoři budou spílat zemědělcům, že jejich půda neprodukuje. Po skončení 2. světové války jsme měli o 1 milion hektarů orné půdy víc, než dnes. Od té doby se hodně orné půdy zalesnilo a zatravnilo. Zatravňování a zalesňování je v kurzu také od vstupu do EU. Podstatně více orné půdy se ale zastavělo a zastavuje se i dál. To ale autoři zcela vypustili. Že taková půda neplní už žádné "environmentální požadavky" je jim fuk. Na orné půdě se odjakživa nepěstovaly jen potraviny a krmiva, ale i energetické plodiny a plodiny technické. Není to zločin, je to úloha zemědělství. Koně byli základní energetické jednotky celé společnosti, museli se tedy nakrmit. Stejně tak dnes pěstujeme řepku jako krmivo pro dopravní prostředky. Ostatně přidávání MEŘO do PHM nevymysleli zemědělci, ale politici.
Regenerativní zemědělství je způsob, jak průmyslové producenty vyvinit z produkce skleníkových plynů. Je úzce spjaté s "uhlíkovými kredity" a jeho úlohou není produkce potravin, ale výroba alibi pro velké znečišťovatele. Regenerativním zemědělstvím se zaklínají hlavně "travaři". "Regenerativci" už brojí i proti ekologickým zemědělcům, že to také není ten správný směr. Regenerativní zemědělství je cesta, jak donutit zemědělce přestat produkovat úplně. Co potom s tou půdou? Nejdřív žít z odpustků a postupně odprodat na stavební parcely. Protože z půdy přeci už nebude žádný užitek.
Odpovědět
Regenerativní zemědělství je způsob, jak průmyslové producenty vyvinit z produkce skleníkových plynů. Je úzce spjaté s "uhlíkovými kredity" a jeho úlohou není produkce potravin, ale výroba alibi pro velké znečišťovatele. Regenerativním zemědělstvím se zaklínají hlavně "travaři". "Regenerativci" už brojí i proti ekologickým zemědělcům, že to také není ten správný směr. Regenerativní zemědělství je cesta, jak donutit zemědělce přestat produkovat úplně. Co potom s tou půdou? Nejdřív žít z odpustků a postupně odprodat na stavební parcely. Protože z půdy přeci už nebude žádný užitek.
BM
Břetislav Machaček
20.1.2024 12:05 Reaguje na Marcela JezberováPopsala jste správně to, co jsem nenapsal níže já. Je mi smutno, že kritizováni jsou ti, co jsou ekonomicky nuceni se tak chovat. Pokud si někdo přeje "okrasnou" zahrádku (krajinu), tak musí jinde o to více intenzivněji nahradit produkci o kterou přišel na úkor takové "zahrádky". Pokud jedno
z polí zalesním, tak na druhém musím výpadek produkce plně
nahradit a nebo výpadek odněkud dovážet. Jiná cesta není
a nikdy nebude. Snad možná ta, že místo polí budou haly
s hydropónií plné chemie a jiné prasárny ve kterých bude
produkce násobně větší než v přírodě. Držím palce všem
zemědělcům, aby ustáli dnešní podmínky pro svoji činnost
a i ten nátlak plnit přání těch, kteří sami nemíní nic
dělat, ale pouze jiným diktovat své nápady.
Odpovědět
z polí zalesním, tak na druhém musím výpadek produkce plně
nahradit a nebo výpadek odněkud dovážet. Jiná cesta není
a nikdy nebude. Snad možná ta, že místo polí budou haly
s hydropónií plné chemie a jiné prasárny ve kterých bude
produkce násobně větší než v přírodě. Držím palce všem
zemědělcům, aby ustáli dnešní podmínky pro svoji činnost
a i ten nátlak plnit přání těch, kteří sami nemíní nic
dělat, ale pouze jiným diktovat své nápady.
JH
JH
20.1.2024 13:47 Reaguje na Marcela JezberováVaše hodnocení regenerativního zemědělství je trochu povrchní, jsou i regenerativní zemědělci, kteří opravdu něco produkují.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
20.1.2024 17:53 Reaguje na Marcela JezberováJe to tak.
Na začátku článku je blábol, že prý umírá půda. Jenže kde jsou ti zemědělci, co hromadně krachují, co opouštějí své domky na vesnicích, svá hospodářství, své traktory a kravíny a pole a zadlužení, protože prodej toho všeho nevyrovná sekyru, kterou zatnuli hospodařením na té mrtvé půdě, míří do nájemních sociálních bytů nebo do ubytoven?
Nejsou žádní, protože žádní zemědělci nekrachují kvůli neúrodné půdě, protože pokud se zemědělcům jejich produkce vyplatí, na té údajně mrtvé půdě vypěstovávají na hektar stále víc a víc produktu.
Odpovědět
Na začátku článku je blábol, že prý umírá půda. Jenže kde jsou ti zemědělci, co hromadně krachují, co opouštějí své domky na vesnicích, svá hospodářství, své traktory a kravíny a pole a zadlužení, protože prodej toho všeho nevyrovná sekyru, kterou zatnuli hospodařením na té mrtvé půdě, míří do nájemních sociálních bytů nebo do ubytoven?
Nejsou žádní, protože žádní zemědělci nekrachují kvůli neúrodné půdě, protože pokud se zemědělcům jejich produkce vyplatí, na té údajně mrtvé půdě vypěstovávají na hektar stále víc a víc produktu.
PB
Petr Blažek
20.1.2024 19:31 Reaguje na Radim PolášekRočně skončí desítky zemědělských firem a mnohdy i z ekonomických důvodů. Bohužel toto nahrává velkým hráčům typu Babiš, kteří zadlužené podniky snadno získají.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
22.1.2024 09:25 Reaguje na Petr BlažekZadlužené podniky nejsou zadlužené kvůli neúrodné půdě. Neznám jediného zemědělce, který by skončil kvůli tomu, že by měl "mrtvou půdu". To je naprostá blbost. Zemědělská firma obvykle neskončí, obvykle celou firmu koupí větší subjekt. A Babiš (nejen on, ale spousta velkých firem, i nezemědělských, skupuje zemědělské podniky. Dotace jsou lákavé) kupuje proto, že ačkoliv vláda jede program "Antibabiš", kterým fakticky vyprovokovala nenávist veřejnosti vůči zemědělcům jako takovým, neudělala vůbec nic proti tomu, aby k masivnímu skupování zemědělských firem a tedy i majtetku a půdy velkými subjekty nedocházelo. Ministra opakovaně upozorňujeme, že k vykupování české půdy a zemědělského majetku dochází ve velkém, ale bez odezvy. Politikům je to ve skutečnosti úplně lhostejné.
Odpovědět
Jakub Zelený
21.1.2024 08:25 Reaguje na Marcela JezberováMarcelo ale tím akcentem na produkci bez ohledu na následky jsme si tady za pád dekád zlikvidovali půdu která se tvořila tisíciletí, takže už brzo žádnou produkci poskytovat nebude a hospodáři ji budou opouštět.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.1.2024 08:59 Reaguje na Jakub ZelenýVíte, on je velmi často důsledek progresivního řešení nečekaný. Výsledek propagace biopaliv tedy kuku... a dalších ideálních řešení dokáže šokovat.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
22.1.2024 10:26 Reaguje na Jakub ZelenýZlikvidovaná půda je klišé. Dvacet let jsme těžili ze zásobenosti půdy živinami a organikou, která zůstala po socíku, teď už je třeba opět do půdy živiny vkládat. Živočišnou výrobu politici pohřbili už před dvaceti lety, dodání organické hmoty je tedy složitější a musí jít přes rostlinku, ale hnojení minerálem je čistě závislé na politických rozhodnutích a cenách na trhu. Neznám žádný zemědělský podnik, který by měl takové problémy s půdou, že by její obhospodařování opouštěl. Podniky končí pouze z důvodů ekonomických nebo kvůli tomu, že nemají pokračovatele. Nebojte, naši zemědělci hospodařit umějí a půdu si v úrodném stavu udržují.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.1.2024 11:49Dovolím si zhodnotit článek jako vědecký, ale v praxi nevyužitelný.
Naivní představy o dobrovolném návratu k ekonomicky nerentabilní
produkci v podmínkách volného trhu zavání aktivismem a neohlíží se
na náklady takového hospodaření. Koho neživí příroda, tak ji chce
mít pestrou, bez chemie, bez orání polí, bez těžké techniky na polích
a v lese, bez zásahů do krajiny a do přírodních dějů jako takových.
Rady jako neorat půdu, která je zaplevelená a udusaná, protkat ji
stromořadími, která omezují zemědělské stroje a která stíní řadě
plodin na úroveň, kdy ve stínu ve stromy vysílené půdě živoří, je
možné pouze v hlavách těch, kterých ta pole neživí. Mne sice pole
a zahrada taky neživí, ale když vám sousedův ořech zastíní vaše
nízké jabloně a záhony, tak pochopíte co je to zastínění a jak
takový strom vyčerpává půdu kolem sebe. Zemědělec ví nejlépe, kde
má smysl stromořadí, mez a nebo remízek a neměl by být k tomu
nucen někým, kdo si přeje poroučet vlastníkovi, co má dělat, aby
on byl spokojený. Na podzim jsem viděl znovuobnovenou polní cestu
s nově vysázenými stromy odnikud nikam. Kdysi vedla k nudličkám
polí různých vlastníků, ale nyní tento smysl pozbyla. Povrch má
zpevněn asfaltovým recyklátem o sporné ekologické kvalitě a
jsem zvědav, kdo se bude v budoucnu starat o údržbu cca 150
ovocných stromů, které bude třeba občas prořezat a ošetřit po
ořezu. Vysadit to není problém, ale prořezat je umí málokdo.
Je to vidět na stávajících dolámaných stromořadích o které
se desetiletí nikdo nestará a náhle se o ně bude někdo starat?
Nadšení nikomu neberu, ale měl by se zamyslet nad možnostmi
v budoucnu, zda budou na údržbu lidé a zda ty stromy neskončí
jako ty přežívající aleje a porosty na mezích. Doba zahumenkařů
kosících škarpy na seno pro králíky je nenávratně pryč a semletí
trávy spolu s hmyzem a drobnými obratlovci mulčovačem je spíše
přírodě na škodu. Leckde nedělají ani to a to více musí okolní
pole zemědělci chránit chemií a orbou před plevely z těchto ploch.
Myslíte si, že bude někdo nadšen z takové činnosti rok co rok?
Když si něco takového přeji, tak bych se měl o to i starat, aby
to nebylo jiným na obtíž a nekritizovat je pak, že museli kvůli zaplevelenému sousednímu pozemku používat chemii. Já to tak chci,
ale následky ať řeší jiní, které navíc podrobím kritice.
O to tu jde, že případný diktát , jak se starat o krajinu nesmí
být diktátem, ale dohodou něco za něco a musí na být prostředky.
No a nebo převzít "patronát" nad dílem dle našeho přání a řádně
se o to starat tak, aby to dílo nebylo zdrojem cizích problémů.
Odpovědět
Naivní představy o dobrovolném návratu k ekonomicky nerentabilní
produkci v podmínkách volného trhu zavání aktivismem a neohlíží se
na náklady takového hospodaření. Koho neživí příroda, tak ji chce
mít pestrou, bez chemie, bez orání polí, bez těžké techniky na polích
a v lese, bez zásahů do krajiny a do přírodních dějů jako takových.
Rady jako neorat půdu, která je zaplevelená a udusaná, protkat ji
stromořadími, která omezují zemědělské stroje a která stíní řadě
plodin na úroveň, kdy ve stínu ve stromy vysílené půdě živoří, je
možné pouze v hlavách těch, kterých ta pole neživí. Mne sice pole
a zahrada taky neživí, ale když vám sousedův ořech zastíní vaše
nízké jabloně a záhony, tak pochopíte co je to zastínění a jak
takový strom vyčerpává půdu kolem sebe. Zemědělec ví nejlépe, kde
má smysl stromořadí, mez a nebo remízek a neměl by být k tomu
nucen někým, kdo si přeje poroučet vlastníkovi, co má dělat, aby
on byl spokojený. Na podzim jsem viděl znovuobnovenou polní cestu
s nově vysázenými stromy odnikud nikam. Kdysi vedla k nudličkám
polí různých vlastníků, ale nyní tento smysl pozbyla. Povrch má
zpevněn asfaltovým recyklátem o sporné ekologické kvalitě a
jsem zvědav, kdo se bude v budoucnu starat o údržbu cca 150
ovocných stromů, které bude třeba občas prořezat a ošetřit po
ořezu. Vysadit to není problém, ale prořezat je umí málokdo.
Je to vidět na stávajících dolámaných stromořadích o které
se desetiletí nikdo nestará a náhle se o ně bude někdo starat?
Nadšení nikomu neberu, ale měl by se zamyslet nad možnostmi
v budoucnu, zda budou na údržbu lidé a zda ty stromy neskončí
jako ty přežívající aleje a porosty na mezích. Doba zahumenkařů
kosících škarpy na seno pro králíky je nenávratně pryč a semletí
trávy spolu s hmyzem a drobnými obratlovci mulčovačem je spíše
přírodě na škodu. Leckde nedělají ani to a to více musí okolní
pole zemědělci chránit chemií a orbou před plevely z těchto ploch.
Myslíte si, že bude někdo nadšen z takové činnosti rok co rok?
Když si něco takového přeji, tak bych se měl o to i starat, aby
to nebylo jiným na obtíž a nekritizovat je pak, že museli kvůli zaplevelenému sousednímu pozemku používat chemii. Já to tak chci,
ale následky ať řeší jiní, které navíc podrobím kritice.
O to tu jde, že případný diktát , jak se starat o krajinu nesmí
být diktátem, ale dohodou něco za něco a musí na být prostředky.
No a nebo převzít "patronát" nad dílem dle našeho přání a řádně
se o to starat tak, aby to dílo nebylo zdrojem cizích problémů.
PE
Petr Eko
20.1.2024 12:12 Reaguje na Břetislav MachačekZdravím, reaguji na toto:
Dovolím si zhodnotit článek jako vědecký, ale v praxi nevyužitelný.
Naivní představy o dobrovolném návratu k ekonomicky nerentabilní produkci v podmínkách volného trhu zavání aktivismem a neohlíží se na náklady takového hospodaření.
Nesporně máte pravdu, pokud se řídíte "zdravým selským rozumem".. Ovšem řídí se takto rozumně i Brusel - EU..
To už si nejsem jistý, protože (ač se o tom veřejně nemluví), Green Deal je v podstatě DEINDUSTRIALIZACE EVROPY !! Dtto zemědělská politika EU..
Takže klidně může být záměrem EU uvést Evropu do 19.století, co víme, jaké jsou pravé úmysly. Prostě udělat zde skanzen, čisté prostředí bez průmyslu, s minimem zemědělství atd.
Opravdu, pokud to půjde takto dále, umíte si představit Evropu za 20-30 let ??
I to jejich známé heslo "nebudete nic vlastnit a budete štastni" je velice podezřelé a klidně se může týkat i soukromého (malovlastnictví..) půdy a lesů - pochopitelně, někdo ji vlastnit bude - ta nová šlechta či pan král..
Hold, jdeme do zajímavých časů..
Odpovědět
Dovolím si zhodnotit článek jako vědecký, ale v praxi nevyužitelný.
Naivní představy o dobrovolném návratu k ekonomicky nerentabilní produkci v podmínkách volného trhu zavání aktivismem a neohlíží se na náklady takového hospodaření.
Nesporně máte pravdu, pokud se řídíte "zdravým selským rozumem".. Ovšem řídí se takto rozumně i Brusel - EU..
To už si nejsem jistý, protože (ač se o tom veřejně nemluví), Green Deal je v podstatě DEINDUSTRIALIZACE EVROPY !! Dtto zemědělská politika EU..
Takže klidně může být záměrem EU uvést Evropu do 19.století, co víme, jaké jsou pravé úmysly. Prostě udělat zde skanzen, čisté prostředí bez průmyslu, s minimem zemědělství atd.
Opravdu, pokud to půjde takto dále, umíte si představit Evropu za 20-30 let ??
I to jejich známé heslo "nebudete nic vlastnit a budete štastni" je velice podezřelé a klidně se může týkat i soukromého (malovlastnictví..) půdy a lesů - pochopitelně, někdo ji vlastnit bude - ta nová šlechta či pan král..
Hold, jdeme do zajímavých časů..
RP
Radim Polášek
20.1.2024 17:56 Reaguje na Břetislav MachačekPřesně tak, něco podobného jsem psal v podobných diskuzích už mnohokrát.
1+++
Odpovědět
1+++
ss
MN
Matouš Novák
20.1.2024 19:27 Reaguje na Břetislav MachačekSouhlasím systém agrolesnictví má reálný smysl pouze při vysazení extenzivního sadu a spásání trávy pod stromy například ovcemi ale pěstování obilí v agrolesnickém systému je k ničemu
Odpovědět
RP
Radim Polášek
21.1.2024 11:45 Reaguje na Matouš NovákJá myslím, že má dost velký význam v přeschlé krajině, jako je třeba Středomoří, třeba Śpanělsko. V takové krajině by měla přeměna větší rozlohy krajiny než snad jednotky procent, parcel v těsné blízkosti vody, vodních toků či vyvěrajících podzemních pramenů či s možností rozsáhlého čerpání podzemní vody, na intenzívně využívaná pole kolaps produkční schopnosti krajiny z důvodu katastrofálního nedostatku vody. Ale když se desítky procent rozlohy krajiny, třeba polovina rozlohy, využívá extenzívně agrolesnicky, vodní režim to zvládne, nedojde ke kolapsu kvůli nedostatku vody a v celkovém součtu se v krajině může vyprodukovat i víc potravin než z těch pár procent rozlohy intenzívních polí. Viděl jsem pořad o Španělsku, kde se volně na pastvinách se solitérními velkými duby chovali vepři. Tamější místní vyšlechtěná rasa prasat plus k tomu volný pohyb prasat na pastvině a na podzim prasata vykrmovaná žaludy z těch taky nějakých místních druhů dubů dávají velmi ceněné vepřové maso, které se velmi dobře zhodnocuje místní krajovou úpravou, už nepamatuji jakou.
U nás má agrolesnictví asi jen doplňkový význam. I když je u nás klima mnohem vlhčí, intenzívní zemědělská produkce na prakticky úplně celé ploše krajiny vytváří z hlediska místního mikroklimatu nestabilitu, co se týká vody i teplot. Aby byla krajina dostatečně stabilní, je tak třeba na vyšších jednotkách až nižších desítkách procent rozlohy krajiny vytvořit či obnovit "kostru" krajiny, složenou z drobných krajinných útvarů a všelijakých poloextenzívních a extenzívních lesíků a porostů a podobných ploch. A v tom by mohly být i ty agrolesnické plochy.
Odpovědět
U nás má agrolesnictví asi jen doplňkový význam. I když je u nás klima mnohem vlhčí, intenzívní zemědělská produkce na prakticky úplně celé ploše krajiny vytváří z hlediska místního mikroklimatu nestabilitu, co se týká vody i teplot. Aby byla krajina dostatečně stabilní, je tak třeba na vyšších jednotkách až nižších desítkách procent rozlohy krajiny vytvořit či obnovit "kostru" krajiny, složenou z drobných krajinných útvarů a všelijakých poloextenzívních a extenzívních lesíků a porostů a podobných ploch. A v tom by mohly být i ty agrolesnické plochy.
BM
Břetislav Machaček
22.1.2024 16:39 Reaguje na Matouš NovákAno, v těch sadech bych to pochopil, ale nechápu stále
ty tlaky pole protkat stínícími stromy, kterým bude
větve a kořeny mrzačit zemědělská technika. Úroda bude
ve stínu mizerná nejen u obilí, ale při střídání plodin
i u jiných plodin. Každý, kdo od PC občas vystrčí nos
do přírody, tak vidí, že na okrajích polí sousedících
s lesem, nebo stínícím stromořadím, jsou plodiny menší,
než o kus dál na osluněném poli, neboť stromy doslova
těm plodinám "ukradou" vodu i živiny. To není teorie,
ale praxe zahrádkářů a zemědělců, kteří sice v polích
nějaké stromy trpěli, ale k přesně vymezenému účelu.
Tam, kde byla půda pro zatravněnou mez moc cenná, byly
hranicí mezi poli hraniční kameny a stromy (solitéry).
Orala se hraniční brázda spojující kameny, či stromy,
které byly stálým vymezením hranic pozemků. On i ten hraniční kámen šel posunout, ale stoletý strom už
nikoliv. No a navíc při práci v horku byl pro koně
a rolníky stín stromu požehnáním. V klimatizovaném
traktoru není už strom nutný, ale spíše problémem,
když nelze kvůli kořenům a větvím doorat celé pole.
Rozumím i nadšení, pokud jsou ty stromy mladé s pár
kořeny a větvemi, kdy ještě nestíní a nečerpají z
okolního pole tolik vody a živin. Každý strom, ale
časem vyroste(pokud to nebude nějaký vyšlechtěný
zákrsek) a nastanou ty problémy s kořeny a větvemi.
Zemědělcům přibude navíc další práce ořezávat větve
a uklízet je při sklízení plodin kombajny. Kombajn
totiž není na to, aby rozsekal místo slámy větve
a pluh není určen na to odřezávání kořenů, které
prorůstají do pole. To vše jsou komplikace, které
zdrží žně, orbu, setí atd. stálým odstraňováním
překážek (větví) a opravami poškozené techniky.
Pouze blázen to udělá dobrovolně a pouze pomatenec
to zemědělcům hodlá nařídit. Souhlasím s keřovými
pásy kolem cest, které jsou při havárii jako peřina
na rozdíl od vzrostlého stromu. Souhlasím s biopásy
na okrajích lesů a potoků s okolními porosty, kde
se nebude hledět na produkci, ale vytvoří se přechod
mezi přírodou a intenzivně obdělávanou půdou. Ono
i při postřicích se chemie nedostane do lesa, či do
potoka, když od nich bude pole odděleno 5 metry toho
biopásu. K čemu mi je mez s lučními květy, když bude
stříkána chemií stejně, jako pole k ní těsně přilehlé?
Izolační ušlechtilá zeleň není zaplevelením, jako u
propagovaných úhorů, protože mohu řídit její druhové
složení. Navíc poskytnu hmyzu a zvířatům dočasný kryt
a potravu. I ty velké lány lze rozdělit dočasnými
biopásy bránícími erozi a po odeznění nebezpečí je
vrátit mezi ornou půdu. Není to trvalé vynětí půdy
z hospodaření jako u agrolesnictví a u mezí, ale pouze
dočasné a lze ty pásy posouvat a střídat tak, aby si
celé pole občas užilo zaorání velkého množství biomasy
a odpočinutí od chemie. Toto pochopím a dělávali to
i předci(bohatí sedláci chovající zvěř). Okraje polí
oseli kukuřicí, slunečnicí, bobem, hrachem atd. a
vše nechali na poli až do jara. V zimě tak měla zvěř
potravu a nespásala z hladu ozimy. Navíc při lovu
věděli, kde ji hledat, protože se v takových místech
zdržovala. Ono téměř vše už bylo kdysi vymyšleno, ale
zapomenuto a stačí si pouze vzpomenout i na myslivecká políčka, která zůstávala taky částečně nesklízená.
Odpovědět
ty tlaky pole protkat stínícími stromy, kterým bude
větve a kořeny mrzačit zemědělská technika. Úroda bude
ve stínu mizerná nejen u obilí, ale při střídání plodin
i u jiných plodin. Každý, kdo od PC občas vystrčí nos
do přírody, tak vidí, že na okrajích polí sousedících
s lesem, nebo stínícím stromořadím, jsou plodiny menší,
než o kus dál na osluněném poli, neboť stromy doslova
těm plodinám "ukradou" vodu i živiny. To není teorie,
ale praxe zahrádkářů a zemědělců, kteří sice v polích
nějaké stromy trpěli, ale k přesně vymezenému účelu.
Tam, kde byla půda pro zatravněnou mez moc cenná, byly
hranicí mezi poli hraniční kameny a stromy (solitéry).
Orala se hraniční brázda spojující kameny, či stromy,
které byly stálým vymezením hranic pozemků. On i ten hraniční kámen šel posunout, ale stoletý strom už
nikoliv. No a navíc při práci v horku byl pro koně
a rolníky stín stromu požehnáním. V klimatizovaném
traktoru není už strom nutný, ale spíše problémem,
když nelze kvůli kořenům a větvím doorat celé pole.
Rozumím i nadšení, pokud jsou ty stromy mladé s pár
kořeny a větvemi, kdy ještě nestíní a nečerpají z
okolního pole tolik vody a živin. Každý strom, ale
časem vyroste(pokud to nebude nějaký vyšlechtěný
zákrsek) a nastanou ty problémy s kořeny a větvemi.
Zemědělcům přibude navíc další práce ořezávat větve
a uklízet je při sklízení plodin kombajny. Kombajn
totiž není na to, aby rozsekal místo slámy větve
a pluh není určen na to odřezávání kořenů, které
prorůstají do pole. To vše jsou komplikace, které
zdrží žně, orbu, setí atd. stálým odstraňováním
překážek (větví) a opravami poškozené techniky.
Pouze blázen to udělá dobrovolně a pouze pomatenec
to zemědělcům hodlá nařídit. Souhlasím s keřovými
pásy kolem cest, které jsou při havárii jako peřina
na rozdíl od vzrostlého stromu. Souhlasím s biopásy
na okrajích lesů a potoků s okolními porosty, kde
se nebude hledět na produkci, ale vytvoří se přechod
mezi přírodou a intenzivně obdělávanou půdou. Ono
i při postřicích se chemie nedostane do lesa, či do
potoka, když od nich bude pole odděleno 5 metry toho
biopásu. K čemu mi je mez s lučními květy, když bude
stříkána chemií stejně, jako pole k ní těsně přilehlé?
Izolační ušlechtilá zeleň není zaplevelením, jako u
propagovaných úhorů, protože mohu řídit její druhové
složení. Navíc poskytnu hmyzu a zvířatům dočasný kryt
a potravu. I ty velké lány lze rozdělit dočasnými
biopásy bránícími erozi a po odeznění nebezpečí je
vrátit mezi ornou půdu. Není to trvalé vynětí půdy
z hospodaření jako u agrolesnictví a u mezí, ale pouze
dočasné a lze ty pásy posouvat a střídat tak, aby si
celé pole občas užilo zaorání velkého množství biomasy
a odpočinutí od chemie. Toto pochopím a dělávali to
i předci(bohatí sedláci chovající zvěř). Okraje polí
oseli kukuřicí, slunečnicí, bobem, hrachem atd. a
vše nechali na poli až do jara. V zimě tak měla zvěř
potravu a nespásala z hladu ozimy. Navíc při lovu
věděli, kde ji hledat, protože se v takových místech
zdržovala. Ono téměř vše už bylo kdysi vymyšleno, ale
zapomenuto a stačí si pouze vzpomenout i na myslivecká políčka, která zůstávala taky částečně nesklízená.
Karel Zvářal
22.1.2024 19:09 Reaguje na Břetislav MachačekNechtěl jsem s novodobým Terazkym přít, bo je to zbytečné, ale co už... Že kuku je danajský eko"dar", se snad shodnem, to pochopí každý, kdo nemá v hlavě nastláno. Zeptám se stejně jako níže: proč jste nereagoval sáhodlouhým hučením u "Agrolesnictví má budoucnost", nebo proč někde si větrolamy hýčkají (NE), a někde je zlikvidovali?
Vybíráte jen negativa, ale přínosu větrolamů se vyhýbáte jak čert kříži. Už starý praktik pochopil, že na tom něco je - ze zemědělského hlediska: ochrana půdy před větrnou i vodní erozí, větší zádržnost půdní vláhy (zástin, menší vyfoukání).
Ale agrokrajina je i domovem spousty živočichů - na to stále zapomínáte - asi jsou pro vás zvířata zajímavá jen na pekáči. Tak už si konečně zapamatujte, že Každé pro má svá proti.
Připomínáte mi "ekonoma", který bude hodiny hučet, jak jsou boty zbytečné, jak jsou drahé, musí se čistit, hlídat před ukradením, dřív je lidé neměli a také žili a kde cosi... Prostě větrolamy brání technokratům v rozletu, ale pro polnosti a veškerou zvěř mají nevyčíslitelný význam. Pro mě kultura národa nespočívá v množství postavených divadel a odehraných inscenací. Tvář národa se zrcadlí v krajině, ale když chybí elementární cit pro krásu a kompromis, je veškerá snaha zbytečná. Stejně jako v debatách s Terazkym (Dajtě mu do ruky ľahký guľomet!-)
Odpovědět
Vybíráte jen negativa, ale přínosu větrolamů se vyhýbáte jak čert kříži. Už starý praktik pochopil, že na tom něco je - ze zemědělského hlediska: ochrana půdy před větrnou i vodní erozí, větší zádržnost půdní vláhy (zástin, menší vyfoukání).
Ale agrokrajina je i domovem spousty živočichů - na to stále zapomínáte - asi jsou pro vás zvířata zajímavá jen na pekáči. Tak už si konečně zapamatujte, že Každé pro má svá proti.
Připomínáte mi "ekonoma", který bude hodiny hučet, jak jsou boty zbytečné, jak jsou drahé, musí se čistit, hlídat před ukradením, dřív je lidé neměli a také žili a kde cosi... Prostě větrolamy brání technokratům v rozletu, ale pro polnosti a veškerou zvěř mají nevyčíslitelný význam. Pro mě kultura národa nespočívá v množství postavených divadel a odehraných inscenací. Tvář národa se zrcadlí v krajině, ale když chybí elementární cit pro krásu a kompromis, je veškerá snaha zbytečná. Stejně jako v debatách s Terazkym (Dajtě mu do ruky ľahký guľomet!-)
BM
Břetislav Machaček
23.1.2024 19:07 Reaguje na Karel ZvářalNavrhněte pro dnešní dobu strom vhodný pro
větrolam. Dnes neobstojí kdysi hojné topoly
pro svoji křehkost a tím i problémy s pády
větví a vrcholků do porostu třeba pšenice.
Sekáč s kosou se sehnul a větev odhodil.
Dnes vyleze kombajnér z kombajnu, aby udělal
totéž? Když tu větev zarostlou v obilí lištou
nabere, tak bude hodinu opravovat kombajn.
Které jiné stromy navrhujete? Dlouhorostoucí
pevné duby a nebo křehké lípy, které poláme
prvá pořádná vichřice? V zimě bez listí je
efekt větrolamů z listnáčů minimální a lepší
by byly souvislé pásy křovin do výšky 7 m.
Ty jsou opravdu větrolamem a bývaly lepší
ochranou silnice před navátím sněhu, než
aleje vysokokmenů. Se sněhem je v příkopech
a na cestách navátá jemná půda, když tam
nejsou ty keře a ani kdysi běžné sněhové
dočasné dřevěné zásněžky. Člověk přetváří
krajinu v závislosti na pokroku, kterému
ji přizpůsobuje. Když bývaly pouze koňské potahy, tak nebyl stín alejí cest a pod
solitéry v polích v létě k zahození. I ta
mez sloužila při odpočinku jako pastva
pro koně a ovoce na ní k osvěžení a mlsání
koní a dobytka. Traktor nepotřebuje stín,
ale dostatečný průjezdný profil a plané ovoce
mu nechutná. Aby spálil co nejméně paliva,
tak musí jezdit rychle a úsporně. Nebude tak objíždět nějaké solitéry a kličkovat mezi
stromy na poli. Obsluha nebude co pár minut
odklízet z pole spadlé větve a několikrát
ročně po větším větru kontrolovat, zda
nemá v poli vyvrácený strom z aleje, či toho
větrolamu. Starejme se dobře rači o stávající zeleň, což se zanedbává a nepřidávejme si další
starosti. Naše pole nejsou ty lány v Rusku, USA,
Kanadě, Austrálii, Ukrajině atd. vedle kterých
jsou i ty naše největší lány pouhá políčka.
Už jsem tu mnohokrát psal, že výměra polí v
mém okolí se nikterak nezvětšila od konce 19. století, kdy jedny patřily Larischům a druhé
Rotschildům. Zůstaly i polní cesty se stromy
a meze. Zmizeli ale ti ptáci a drobná zvěř.
Takže to není nějakým rozoráním mezí a kácením
větrolamů, protože k tomu nikdy u nás nedošlo,
až teď, kdy kvůli revizi výměr polí satelitem
likvidují přesahující větve stromů a likvidují
pásy keřů kolem mezí a cest. Takže nikoliv ti
zlí komunisté, ale hodná EU nutí zemědělce
kácet stromy a klučit keře. Ono nostalgické
sny o krajině mého dětství mívám taky, ale
pak si uvědomím realitu dnešního života a to,
že i ta krajina se mění podle nových potřeb
k lidskému podnikání a životu. Víte co vám
poví kamioňák na nádherný "tunel" přes alej?
Poví: zapráskané stromy a jsem zvědav, zda
mi nepotrhají větve plachtu za tisíce korun!
Pak přijel s roztrhanou plachtou na celnici
a kontrola trvala hodinu a více, zda tam něco
nepřibylo a musel na opravu plachty a na novou celní kontrolu. Pro milovníka přírody nádherná alej, ale pro řidiče postrach z roztržených plachet a rozbitých skel. Ano koňským potahům
to asi nevadilo, ale to se máme vrátit zpět ke koním?
Myslete prosím realisticky, co lze prosazovat
a co nikoliv, protože návrat zpět je nemožný!
Když vidím mladé stromy metr od okraje polí,
tak se hrozím toho, jak budou vypadat za deset
a více let. Z jedné strany mohutná koruna a
mohutný kořenový systém a z druhé od pole bude
koruna osekaná a zpřetrhané kořeny. Pak foukne
vítr a strom padne, protože nebude stejnoměrně
rostlý a ukotvený v půdě. To je prosím praxe
a nikoliv ty sny o alejích a větrolamech.
Odpovědět
větrolam. Dnes neobstojí kdysi hojné topoly
pro svoji křehkost a tím i problémy s pády
větví a vrcholků do porostu třeba pšenice.
Sekáč s kosou se sehnul a větev odhodil.
Dnes vyleze kombajnér z kombajnu, aby udělal
totéž? Když tu větev zarostlou v obilí lištou
nabere, tak bude hodinu opravovat kombajn.
Které jiné stromy navrhujete? Dlouhorostoucí
pevné duby a nebo křehké lípy, které poláme
prvá pořádná vichřice? V zimě bez listí je
efekt větrolamů z listnáčů minimální a lepší
by byly souvislé pásy křovin do výšky 7 m.
Ty jsou opravdu větrolamem a bývaly lepší
ochranou silnice před navátím sněhu, než
aleje vysokokmenů. Se sněhem je v příkopech
a na cestách navátá jemná půda, když tam
nejsou ty keře a ani kdysi běžné sněhové
dočasné dřevěné zásněžky. Člověk přetváří
krajinu v závislosti na pokroku, kterému
ji přizpůsobuje. Když bývaly pouze koňské potahy, tak nebyl stín alejí cest a pod
solitéry v polích v létě k zahození. I ta
mez sloužila při odpočinku jako pastva
pro koně a ovoce na ní k osvěžení a mlsání
koní a dobytka. Traktor nepotřebuje stín,
ale dostatečný průjezdný profil a plané ovoce
mu nechutná. Aby spálil co nejméně paliva,
tak musí jezdit rychle a úsporně. Nebude tak objíždět nějaké solitéry a kličkovat mezi
stromy na poli. Obsluha nebude co pár minut
odklízet z pole spadlé větve a několikrát
ročně po větším větru kontrolovat, zda
nemá v poli vyvrácený strom z aleje, či toho
větrolamu. Starejme se dobře rači o stávající zeleň, což se zanedbává a nepřidávejme si další
starosti. Naše pole nejsou ty lány v Rusku, USA,
Kanadě, Austrálii, Ukrajině atd. vedle kterých
jsou i ty naše největší lány pouhá políčka.
Už jsem tu mnohokrát psal, že výměra polí v
mém okolí se nikterak nezvětšila od konce 19. století, kdy jedny patřily Larischům a druhé
Rotschildům. Zůstaly i polní cesty se stromy
a meze. Zmizeli ale ti ptáci a drobná zvěř.
Takže to není nějakým rozoráním mezí a kácením
větrolamů, protože k tomu nikdy u nás nedošlo,
až teď, kdy kvůli revizi výměr polí satelitem
likvidují přesahující větve stromů a likvidují
pásy keřů kolem mezí a cest. Takže nikoliv ti
zlí komunisté, ale hodná EU nutí zemědělce
kácet stromy a klučit keře. Ono nostalgické
sny o krajině mého dětství mívám taky, ale
pak si uvědomím realitu dnešního života a to,
že i ta krajina se mění podle nových potřeb
k lidskému podnikání a životu. Víte co vám
poví kamioňák na nádherný "tunel" přes alej?
Poví: zapráskané stromy a jsem zvědav, zda
mi nepotrhají větve plachtu za tisíce korun!
Pak přijel s roztrhanou plachtou na celnici
a kontrola trvala hodinu a více, zda tam něco
nepřibylo a musel na opravu plachty a na novou celní kontrolu. Pro milovníka přírody nádherná alej, ale pro řidiče postrach z roztržených plachet a rozbitých skel. Ano koňským potahům
to asi nevadilo, ale to se máme vrátit zpět ke koním?
Myslete prosím realisticky, co lze prosazovat
a co nikoliv, protože návrat zpět je nemožný!
Když vidím mladé stromy metr od okraje polí,
tak se hrozím toho, jak budou vypadat za deset
a více let. Z jedné strany mohutná koruna a
mohutný kořenový systém a z druhé od pole bude
koruna osekaná a zpřetrhané kořeny. Pak foukne
vítr a strom padne, protože nebude stejnoměrně
rostlý a ukotvený v půdě. To je prosím praxe
a nikoliv ty sny o alejích a větrolamech.
Karel Zvářal
25.1.2024 19:43 Reaguje na Břetislav MachačekNjn, vysoká škola blábolení. Proč mi cpete stromy kolem cest a orvané kamiony? To chtěla paní, které oponuji. Proč neokomentujete ukázané příklady s agrární zelení? Prostě uhýbání a demagogie na úrovni trollení. Udělat z relisty "snílka a nedouka" v podání legendárního Machačka... S velikým Stalinem a celinami na věčné časy!-)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.1.2024 13:00Článek je směsicí polopravd a jako takový nemá valnou hodnotu.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek
20.1.2024 15:11Toto je opravdu zásadní téma, ale dokud bude ve společnosti převažovat pouze ekonomický způsob přemýšlení společnosti, tak se nic moc nezlepší. Před vįce nežli dvaceti lety jsem hodně jezdil na kole v jedné oblasti. V posledních letech jsem tato místa navštivil a nestačil se divit. Lesy vyschlé a bez vzrostlých stromū, pole bez humusu, bahno splavené na cestách, minimum polní zvěře a řev terénních motorek všude okolo.
Odpovědět
Jakub Zelený
21.1.2024 08:28 Reaguje na Vladimír KožíšekDěkuji, já se vždycky divil jak může někdo považovat za ekonomické, když se nejlepší půda nechá degradovat a odplavit do potoků.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
22.1.2024 10:30 Reaguje na Vladimír KožíšekJak poznáte pouhým pohledem z kola pole bez humusu? Poučte mě. A minimum polní zvěře? Kterou máte konkrétně na mysli? Řev terénních motorek nemá se zemědělstvím nic společného.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
20.1.2024 16:40Článek je snůška idealisticko-ideologických polopravd. Celé hodnocení je založeno na ideologii zasaď strom a on ti vyrobí vodu.
Vůbec není pravda, že naši krajinu pokrývaly jenom lesy. Už před dominancí lidí se vyskytovali stepy a prérie které spásali velcí býložravci. Pro lepší představu se podívejte na africké stepi kde po deštivém období začne růst tráva, kterou se živí mnoho zvířat. Pak přijde období sucha a všechno uschne a do dalšího období dešťů prakticky nic neroste.
A tohoto efektu začali využívat první zemědělci. Začali pěstovat a šlechtit rostliny, které dokáží využít potenciál zimní vláhy k růstu a v období, kdy nastupuje horké počasí, již ztrácejí listí a dozrávají. Celý tento proces není žádný lidský výmysl, to je přirozený přírodní proces.
Autoři se mylně domnívají, že základním problémem je nedostatečné využití sluneční energie. Základním problémem je množství vody, které za rok naprší a k tomu množství vody, které se v dané lokalitě díky teplotě, z daného porostu odpaří. Každý strom, dokonce i každá pampeliška jsou pumpou na vodu. A ta pumpa pumpuje tím více, čím je větší teplota. Ale každá ta pumpa může pumpovat pouze tolik vody, kolik jí naprší, ani o kapku více. S postupující klimatickou změnou dochází ke zvyšování průměrné teploty a tím pádem k dramaticky většímu odparu vody přes rostliny a stromy. Díky tomu došlo k takovým drastickým úbytkům lesů. A zde autoři zase říkají pouze polopravdy. Ano první padly za oběť zvyšující se teplotě smrkové monokultury v nižších oblastech, ale postupně se tento problém rozšiřuje i na další druhy stromů. Jelikož všechny rostliny , které trpí suchem snadno podléhají různým chorobám a houbám.
V zemědělství lidé už od počátku věděli, že voda je život. A tak se po tisíciletí snažili tomuto čelit. Kde to šlo udělali závlahy, kde ne tak alespoň zaváděli plodiny s kratší vegetační dobou (např, jarní ječmen), nebo se snažili pomocí agrotechnických zásahů si vodu v půdě přes období vedra zachovat, aby mohli na podzim zasít další úrodu. A zde autoři, pravděpodobně pod dojmem, že potraviny rostou v supermarketu, vůbec nepochopili úlohu zemědělství. Veškeré jejich poznámky typu " krajina se stane pestřejší a hezčí a díky tomu sedlák ušetří na orbě, hnojivech a pesticidech" pouze svědčí o absolutní neznalosti problematiky zemědělství.
Odpovědět
Vůbec není pravda, že naši krajinu pokrývaly jenom lesy. Už před dominancí lidí se vyskytovali stepy a prérie které spásali velcí býložravci. Pro lepší představu se podívejte na africké stepi kde po deštivém období začne růst tráva, kterou se živí mnoho zvířat. Pak přijde období sucha a všechno uschne a do dalšího období dešťů prakticky nic neroste.
A tohoto efektu začali využívat první zemědělci. Začali pěstovat a šlechtit rostliny, které dokáží využít potenciál zimní vláhy k růstu a v období, kdy nastupuje horké počasí, již ztrácejí listí a dozrávají. Celý tento proces není žádný lidský výmysl, to je přirozený přírodní proces.
Autoři se mylně domnívají, že základním problémem je nedostatečné využití sluneční energie. Základním problémem je množství vody, které za rok naprší a k tomu množství vody, které se v dané lokalitě díky teplotě, z daného porostu odpaří. Každý strom, dokonce i každá pampeliška jsou pumpou na vodu. A ta pumpa pumpuje tím více, čím je větší teplota. Ale každá ta pumpa může pumpovat pouze tolik vody, kolik jí naprší, ani o kapku více. S postupující klimatickou změnou dochází ke zvyšování průměrné teploty a tím pádem k dramaticky většímu odparu vody přes rostliny a stromy. Díky tomu došlo k takovým drastickým úbytkům lesů. A zde autoři zase říkají pouze polopravdy. Ano první padly za oběť zvyšující se teplotě smrkové monokultury v nižších oblastech, ale postupně se tento problém rozšiřuje i na další druhy stromů. Jelikož všechny rostliny , které trpí suchem snadno podléhají různým chorobám a houbám.
V zemědělství lidé už od počátku věděli, že voda je život. A tak se po tisíciletí snažili tomuto čelit. Kde to šlo udělali závlahy, kde ne tak alespoň zaváděli plodiny s kratší vegetační dobou (např, jarní ječmen), nebo se snažili pomocí agrotechnických zásahů si vodu v půdě přes období vedra zachovat, aby mohli na podzim zasít další úrodu. A zde autoři, pravděpodobně pod dojmem, že potraviny rostou v supermarketu, vůbec nepochopili úlohu zemědělství. Veškeré jejich poznámky typu " krajina se stane pestřejší a hezčí a díky tomu sedlák ušetří na orbě, hnojivech a pesticidech" pouze svědčí o absolutní neznalosti problematiky zemědělství.
RP
Radim Polášek
20.1.2024 18:12 Reaguje na Petr Blažekno, když je těch "pump" na jednotce plochy dostatečně dost a ta plocha je celkově rozlehlá, odhadem minimálně tak stovky kilometrů čtverečních lesa nebo podobného silně transpirujícího porostu, ty "pumpy" naopak vodu přitahují.
Vlivem dlouhodobého ochlazování krajiny výparem a současně dlouhodobé vyšší vzdušné vlhkosti dochází k navyšování srážek a tím k navyšování množství vody, která je v krajině k dispozici. Neboli vyšší množství vody, které zvýší úrodnost pole zajistíme dostatečnou plošnou rozlohou silně transpirujících porostů v okolí polí nebo proložených poli. Přirozeně polí s takovou rozlohou, aby šly bez snížení produktivity obdělávat produktivními velkými zemědělskými stroji.
A naopak, pokud ve snaze zvýšit výnos potravin z krajiny kdejaký kousek lesního a podobného porostu vykácíme rozoráme, zarovnáme, odvodníme a přeměníme na pole, výnos potravin z té krajiny velice snadno poklesne. Protože oteplením krajiny a snížením průměrné vzdušné vlhkosti se zminimalizuje množství srážek a ta vlhkost, co se z krajiny i tak odpaří, je kvůli malému množství srážek většinou odvedena vzdušnými proudy pryč a spadne coby srážková voda někde úplně jinde.
Odpovědět
Vlivem dlouhodobého ochlazování krajiny výparem a současně dlouhodobé vyšší vzdušné vlhkosti dochází k navyšování srážek a tím k navyšování množství vody, která je v krajině k dispozici. Neboli vyšší množství vody, které zvýší úrodnost pole zajistíme dostatečnou plošnou rozlohou silně transpirujících porostů v okolí polí nebo proložených poli. Přirozeně polí s takovou rozlohou, aby šly bez snížení produktivity obdělávat produktivními velkými zemědělskými stroji.
A naopak, pokud ve snaze zvýšit výnos potravin z krajiny kdejaký kousek lesního a podobného porostu vykácíme rozoráme, zarovnáme, odvodníme a přeměníme na pole, výnos potravin z té krajiny velice snadno poklesne. Protože oteplením krajiny a snížením průměrné vzdušné vlhkosti se zminimalizuje množství srážek a ta vlhkost, co se z krajiny i tak odpaří, je kvůli malému množství srážek většinou odvedena vzdušnými proudy pryč a spadne coby srážková voda někde úplně jinde.
Karel Zvářal
20.1.2024 18:22 Reaguje na Radim PolášekTakže on to blábol tak úplně není, že... Vše by mělo mít své mantinely. Nic proti megapodnikům, ale obnaženou hlínu 7 měsíců v roce nelze považovat za tvorbu klimatu. S tepelnými ostrovy roste i oteplování krajiny, kysličník- nekysličník.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
21.1.2024 07:48 Reaguje na Karel ZvářalTermín obnažená půda se stal poslední dobou velmi populární ,stejně jako v minulosti malý a velký klimatický okruh.
Takto "obnažená půda " existuje od té doby co zemědělci začali hospodařit. Problém nepochopení je v tom, že tzv. tepelné ostrovy hrozí prakticky pouze v srpnu a možná začátek září. Jinak celé jaro až do žní je půda zastíněná a od půlky září již většinou průměrné teploty prudce klesají dolů. Ono to zase není nic nového. Staré agrotechnické poučky o setí doporučovaly sít oz. ječmen právě do konce září a pšenici do konce října.
Většina zemědělců, pokud to nejsou zelináři, se snaží sít více jak 60% ozimů, takže už prakticky, když započítáme řepku (která se seje do konce srpna), se od půlky září začnou pole postupně zelenat.
A právě u řepky je zajímavé to, že se stává, že je pole mnohdy neoseté pouze 3-7 dní v roce. Neboť když se opozdí sklizeň předplodiny, u nás většinou pšenice, tak musíte honem rychle připravit a sít v řádu několika dnů.
Odpovědět
Takto "obnažená půda " existuje od té doby co zemědělci začali hospodařit. Problém nepochopení je v tom, že tzv. tepelné ostrovy hrozí prakticky pouze v srpnu a možná začátek září. Jinak celé jaro až do žní je půda zastíněná a od půlky září již většinou průměrné teploty prudce klesají dolů. Ono to zase není nic nového. Staré agrotechnické poučky o setí doporučovaly sít oz. ječmen právě do konce září a pšenici do konce října.
Většina zemědělců, pokud to nejsou zelináři, se snaží sít více jak 60% ozimů, takže už prakticky, když započítáme řepku (která se seje do konce srpna), se od půlky září začnou pole postupně zelenat.
A právě u řepky je zajímavé to, že se stává, že je pole mnohdy neoseté pouze 3-7 dní v roce. Neboť když se opozdí sklizeň předplodiny, u nás většinou pšenice, tak musíte honem rychle připravit a sít v řádu několika dnů.
Jakub Zelený
21.1.2024 08:41 Reaguje na Petr BlažekTo je hezká teorie, ale kdybyste pozorně četl náš článek a studoval mapy ze satelitního měření, tak byste viděl, že na polích dochází k nějakému chlazení pouze v květnu a červnu, u kukuřice se to okno posouvá víc do léta, ale trvá max 2 měsíce. Zralé plodiny nebo malé semenáčky a ozimy vůbec nechladí a tak se orná půda v průměru zahřívá stejně jako centrum města s pár stromy. Naměřili jsme to satelity, tedy exaktními metodami, ono dojmy mohou klamat a proto máme vědu.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
22.1.2024 17:29 Reaguje na Jakub ZelenýVěda není něco vyfotit a změřit. Věda je z toho vyvodit smysluplné závěry.
Já vám věřím co jste naměřili, ale vy vůbec nechápete zemědělství. Vy tam defakto tvrdíte, že nejdůležitější je zvýšit odpar a tím zachráníme planetu.
Největší umění zemědělce je hospodaření s vodou, zvláště v letních a podzimních měsících. Jestliže toto nedokážete pak prakticky nic nevypěstujete. Vaše teorie o tom, jak všechno bude zelené a pak začne pršet je pouhá chiméra. Mění se klima, mění se vodní poměry, mění se fauna a flóra. Za to nemohou zemědělci, alespoň ne z hlavní části. Pole se v Evropě obhospodařují stovky let a tyto vaše tepelné ostrovy tady byly i v minulosti, jenom jste neměli satelitní hračku, kterou by jste to naměřili. I v minulosti tady byla období sucha a pole byli menší. Dokonce i v tom oslavovaném Rakousku mají sucho.
Jak už jsem zmiňoval v jiných příspěvcích, všechny tyto vaše teorie si převeďte na rok 2015. Tou dobou bylo nejen v České Republice, ale v celé Evropě nejvíce lesů za zhruba posledních 300 let. A co stalo, se zvyšující se teplotou a zvýšeným odparem -nezačalo více pršet, prší v průměru stále stejně.
Stalo se to, že stromy zvýšeným odparem vyčerpaly zásoby spodní vody a začaly chřadnout. První to odnesly smrky v nížinách, ale za nimi další a další. Postupně mizí remízky a stromořadí. Když ty stromy kácíte tak jsou všechny napadeny houbou, opět důsledek sucha.
A vy nám tady kážete jak máme vodou plýtvat a modlit se k zelenému bohu o déšť.
Ozimé plodiny, které tak kritizujete je jediná praktická možnost jak využít smysluplně půdní vláhu a zároveň vypěstovat potraviny.
Odpovědět
Já vám věřím co jste naměřili, ale vy vůbec nechápete zemědělství. Vy tam defakto tvrdíte, že nejdůležitější je zvýšit odpar a tím zachráníme planetu.
Největší umění zemědělce je hospodaření s vodou, zvláště v letních a podzimních měsících. Jestliže toto nedokážete pak prakticky nic nevypěstujete. Vaše teorie o tom, jak všechno bude zelené a pak začne pršet je pouhá chiméra. Mění se klima, mění se vodní poměry, mění se fauna a flóra. Za to nemohou zemědělci, alespoň ne z hlavní části. Pole se v Evropě obhospodařují stovky let a tyto vaše tepelné ostrovy tady byly i v minulosti, jenom jste neměli satelitní hračku, kterou by jste to naměřili. I v minulosti tady byla období sucha a pole byli menší. Dokonce i v tom oslavovaném Rakousku mají sucho.
Jak už jsem zmiňoval v jiných příspěvcích, všechny tyto vaše teorie si převeďte na rok 2015. Tou dobou bylo nejen v České Republice, ale v celé Evropě nejvíce lesů za zhruba posledních 300 let. A co stalo, se zvyšující se teplotou a zvýšeným odparem -nezačalo více pršet, prší v průměru stále stejně.
Stalo se to, že stromy zvýšeným odparem vyčerpaly zásoby spodní vody a začaly chřadnout. První to odnesly smrky v nížinách, ale za nimi další a další. Postupně mizí remízky a stromořadí. Když ty stromy kácíte tak jsou všechny napadeny houbou, opět důsledek sucha.
A vy nám tady kážete jak máme vodou plýtvat a modlit se k zelenému bohu o déšť.
Ozimé plodiny, které tak kritizujete je jediná praktická možnost jak využít smysluplně půdní vláhu a zároveň vypěstovat potraviny.
Karel Zvářal
21.1.2024 08:48 Reaguje na Petr BlažekNikdy v minulosti nebylo tolik obnažené půdy jako v posledních desetiletích. Tím mám na mysli hlavně pěstování kuku (polozakryto červen až září - na JM zakrnělé mrzáčky), jedné z nejvýznamnějších komodit dneška. A to jen a jen díky fosilu a silným strojům, s motykou a volkem by to někdejší průkopníci zemědělství nedali ani náhodou. Navíc silný úbytek liniové zeleně a sadů... Jakožto notorický podporovatel ozimů jsem zřejmě již dostatečně profláklý, a na podporu svého názoru sem hodím časem další text, ale až po retardách, které jsem slíbil Milanovi.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
22.1.2024 10:37 Reaguje na Karel ZvářalCo se týká liniové zeleně? Byl jste v Polsku? Ne u moře a cestou po dálnici, ale v centrálním Polsku, pěkně se drkocat po okreskách. Poláci mají spoustu liniové zeleně. Ale kde? Myslíte, že mají uprostřed polí nasázené pruhy lesních stromů v rámci agrolestnictví? Vůbec ne a ťukali by si na čelo. Poláci mají liniovou zeleň kolem silnic. Pokud u nás obnovíme aleje podél cest a silnic (pokud se o ně budeme starat, upravovat je, aby nepřerůstaly a občas vyřežeme staré a nasadíme nové stromy), budeme mít zeleně habaděj a nebudeme muset nutit zemědělce, aby sázeli lesní stromy do polí.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.1.2024 13:52 Reaguje na Marcela JezberováPoláky bych si za vzor nebral, přestože i tam jsou lokální rozdíly. Když jsem tu nedávno dal článek o agrolesnictví z SK, takticky jste ho promlčela. Jsou tam o hodně menší hony, než je u nás běžnou praxí a větrolamů habaděj. Přesto tito zemedělci prosperují:-)
Jiný příklad: viz. dole. Koukněte do staré unijní země, jaké jsou tam místní rozdíly. Oba druhy farmářů prosperují, ekologicky významnější jsou ti s liniovou zelení.
52.7448053N, 6.6784581E
52.7470394N, 6.7012031E
nebo
51.3469033N, 5.7761200E vs.
53.2412750N, 6.3459069E
Všechno je to o lidech, jejich znalostech/ zkušenostech, prioritách a předsudcích.
Odpovědět
Jiný příklad: viz. dole. Koukněte do staré unijní země, jaké jsou tam místní rozdíly. Oba druhy farmářů prosperují, ekologicky významnější jsou ti s liniovou zelení.
52.7448053N, 6.6784581E
52.7470394N, 6.7012031E
nebo
51.3469033N, 5.7761200E vs.
53.2412750N, 6.3459069E
Všechno je to o lidech, jejich znalostech/ zkušenostech, prioritách a předsudcích.
BM
Břetislav Machaček
22.1.2024 17:03 Reaguje na Karel ZvářalTěch 7 měsíců obnažené půdy je tolik jen proto,
že se ze zemědělců stávají agroenergetici. Ano,
před kukuřicí je pole do jejího výsevu obnažené
a po její sklizni pro bioplynku taky. To i ta
řepka je vhodnější, protože po sklizni pšenice
jde ihned do země(podle počasí)a po sklizni ji
není třeba ihned zaorávat a výdrolem pokryje
půdu až do podzimní orby. Pokud bude následnou
plodinou kukuřice, tak stačí po řepce orat
až na jaře a může být pokrytá půda i v zimě.
Největším zlem je kukuřice pro bioplynky i s
chemií, kterou je doslova nadopována. No a
taky to, že pro hmyz je téměř k ničemu a
vyhovuje nejvíce ze všech zvířat pouze černé.
V minulosti jsem nadával na kukuřici na siláž
už taky, ale nyní ty kvanta pro bioplynky jsou
místy doslova pohroma. Kam se podívám kukuřice
a půda bez života. Kdyby stát dotoval místo
kukuřice směsky k zaorání, tak jako dotuje ty
bioplynky, tak je tu ráj na zemi. Bohužel je
tu ekologismus se svou "náhradou" fosilního
plynu bioplynem, kde by bylo radmo spočítat
to množství fosilních paliv k přípravě pole
před setím, setí, postřiky, sklizeň a doprava
do bioplynek a digestátu zpět na pole. K tomu
ta kvanta fosilu potřebná na výrobu hnojiv pro
tu kukuřici a následné odstranění erozních
škod splavením a odfoukáním půdy z takových
polí s EKO biomasou! Nakonec bychom došli k
výsledku, že je to nebýt dotací ztrátová
činnost, jako většina OZE.
Odpovědět
že se ze zemědělců stávají agroenergetici. Ano,
před kukuřicí je pole do jejího výsevu obnažené
a po její sklizni pro bioplynku taky. To i ta
řepka je vhodnější, protože po sklizni pšenice
jde ihned do země(podle počasí)a po sklizni ji
není třeba ihned zaorávat a výdrolem pokryje
půdu až do podzimní orby. Pokud bude následnou
plodinou kukuřice, tak stačí po řepce orat
až na jaře a může být pokrytá půda i v zimě.
Největším zlem je kukuřice pro bioplynky i s
chemií, kterou je doslova nadopována. No a
taky to, že pro hmyz je téměř k ničemu a
vyhovuje nejvíce ze všech zvířat pouze černé.
V minulosti jsem nadával na kukuřici na siláž
už taky, ale nyní ty kvanta pro bioplynky jsou
místy doslova pohroma. Kam se podívám kukuřice
a půda bez života. Kdyby stát dotoval místo
kukuřice směsky k zaorání, tak jako dotuje ty
bioplynky, tak je tu ráj na zemi. Bohužel je
tu ekologismus se svou "náhradou" fosilního
plynu bioplynem, kde by bylo radmo spočítat
to množství fosilních paliv k přípravě pole
před setím, setí, postřiky, sklizeň a doprava
do bioplynek a digestátu zpět na pole. K tomu
ta kvanta fosilu potřebná na výrobu hnojiv pro
tu kukuřici a následné odstranění erozních
škod splavením a odfoukáním půdy z takových
polí s EKO biomasou! Nakonec bychom došli k
výsledku, že je to nebýt dotací ztrátová
činnost, jako většina OZE.
PB
Petr Blažek
20.1.2024 19:22 Reaguje na Radim PolášekBohužel to vaše "dlouhodobé ochlazování krajiny" je pouze velice hezká, ale ničím nepodložená teorie. Kdyby to tak opravdu bylo, tak by například ostrovy v moři netrpěly suchem.
V našich podmínkách o tom kolik vody kde spadne nerozhoduje porost, les, pole nebo rybník. Statisticky je prokázáno, že rozhoduje nadmořská výška a směr proudění dané metrologické fronty. Prší více na návětrných stranách a pod. Ze své více jak třicetileté zkušenosti s půdou vím, že nejvíce vysušené plochy jsou po těch vašich transpirujících porostech typu travin, luk a vojtěšek kde je půda nezkultivovaná. Tyto porosty to stejně v době největšího vedra zabalí a buď uschnou nebo alespoň hybernují a čekají až se ochladí. Tím jak stáhnou listy tak odkryjí povrch půdy a ten vysychá.
Naopak proti vysychání nejlépe funguje mělce zapodmítaná rozdrcená sláma. Tato mulč vytvoří vrstvu, která zabraňuje vysychání. Když je vlhčí rok, tak je to až k pláči, že vám to pole nechce vyschnout.
Odpovědět
V našich podmínkách o tom kolik vody kde spadne nerozhoduje porost, les, pole nebo rybník. Statisticky je prokázáno, že rozhoduje nadmořská výška a směr proudění dané metrologické fronty. Prší více na návětrných stranách a pod. Ze své více jak třicetileté zkušenosti s půdou vím, že nejvíce vysušené plochy jsou po těch vašich transpirujících porostech typu travin, luk a vojtěšek kde je půda nezkultivovaná. Tyto porosty to stejně v době největšího vedra zabalí a buď uschnou nebo alespoň hybernují a čekají až se ochladí. Tím jak stáhnou listy tak odkryjí povrch půdy a ten vysychá.
Naopak proti vysychání nejlépe funguje mělce zapodmítaná rozdrcená sláma. Tato mulč vytvoří vrstvu, která zabraňuje vysychání. Když je vlhčí rok, tak je to až k pláči, že vám to pole nechce vyschnout.
PB
Petr Blažek
20.1.2024 19:27 Reaguje na Petr BlažekJeště musím dodat, že to spojení strom - pumpa na vodu jsem nevymyslel já, ale uvedl to jeden přírodovědný profesor z Mendelovy Univerzity v jednom rozhovoru v rádiu.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
21.1.2024 09:54 Reaguje na Radim PolášekTohle - jaky je vliv lesu na srazkove pomery v jejich okoli - je otazka, kterou je snadne zformulovat ale
obtizne zodpovedet. Jsou to vsechno pouhe spekulace byt
obcas zalozene na relevantnich pozorovanich typu "tak se podivejte na ty pouste na pobrezich oceanu ci dokonce na ostrovech" Primitivnim zpusobem overovani podobnych hypotez by bylo napr. v jednim povodi ci okrese vykacet lesy a srovnat to pak s nejakym podobnym povodim ci okresem. To by bylo ponekud drahe. Vykacet treba jeden kopec Bezdezu a druhy nechat zalesneny by bylo sice levnejsi ale moc by se toho tim nezjistilo (zadny poradny vodni tok na sledovani tam neni)
Mozna existuji nejake rafinovanejsi metody, netusim jako
Otazka, z jakych duvodu jsou mraky plynouci oblohou nad
danym uzemim ochotny upustit dolu nejakou vodu ci snih
je zatracene slozita otazka. Jsem si jist ze napr. soudobe numericke modely pocasi (a ze toho dokazi jiz hodne) pojem "les" neznaji, znaji je jen fe forme "know how" hele, tahle navetrna cast Jizerek je pri severozapadnim vetru nachylna na velke deste, tak tam do
toho numerickeho programu tuhle informaci nejak prihodime)
Jak chcete zmerit treba to, kolik vody odpari za rok
hektar homogenniho lesa nebo treba konkreni rybnik, mokrad ci kukuricne pole
Tohle lze ucelat jen ve vyjimecne priznivych situacich
Vyznacny je priklad Kaspickeho more kde zname
celorocni pritok Volhy (a dalsi jiz mene vyznamnych pritoku) a dovedeme jakztakz odhadnou velikost srazek nad tim morem (nejsou prilis velike) Pak staci
pouha aritmetika k zaveru "z kazdeho metru plochu Kaspickeho more se za rok odpoari prumerne tolik a tolik
decimetru vody"
Jak chcete nejaka takova mereni konat nad ruznorodou krajionou souse? Jsou to pouhe vykriky ci "kvalifikovane nazory expertu" ko0lik vody se v ruznych mesicich roku prumerne odpari z hektaru kukurice, hektaru smrkoveho lesa nebo hektaru raseliniste a mokradu :)
Odpovědět
obtizne zodpovedet. Jsou to vsechno pouhe spekulace byt
obcas zalozene na relevantnich pozorovanich typu "tak se podivejte na ty pouste na pobrezich oceanu ci dokonce na ostrovech" Primitivnim zpusobem overovani podobnych hypotez by bylo napr. v jednim povodi ci okrese vykacet lesy a srovnat to pak s nejakym podobnym povodim ci okresem. To by bylo ponekud drahe. Vykacet treba jeden kopec Bezdezu a druhy nechat zalesneny by bylo sice levnejsi ale moc by se toho tim nezjistilo (zadny poradny vodni tok na sledovani tam neni)
Mozna existuji nejake rafinovanejsi metody, netusim jako
Otazka, z jakych duvodu jsou mraky plynouci oblohou nad
danym uzemim ochotny upustit dolu nejakou vodu ci snih
je zatracene slozita otazka. Jsem si jist ze napr. soudobe numericke modely pocasi (a ze toho dokazi jiz hodne) pojem "les" neznaji, znaji je jen fe forme "know how" hele, tahle navetrna cast Jizerek je pri severozapadnim vetru nachylna na velke deste, tak tam do
toho numerickeho programu tuhle informaci nejak prihodime)
Jak chcete zmerit treba to, kolik vody odpari za rok
hektar homogenniho lesa nebo treba konkreni rybnik, mokrad ci kukuricne pole
Tohle lze ucelat jen ve vyjimecne priznivych situacich
Vyznacny je priklad Kaspickeho more kde zname
celorocni pritok Volhy (a dalsi jiz mene vyznamnych pritoku) a dovedeme jakztakz odhadnou velikost srazek nad tim morem (nejsou prilis velike) Pak staci
pouha aritmetika k zaveru "z kazdeho metru plochu Kaspickeho more se za rok odpoari prumerne tolik a tolik
decimetru vody"
Jak chcete nejaka takova mereni konat nad ruznorodou krajionou souse? Jsou to pouhe vykriky ci "kvalifikovane nazory expertu" ko0lik vody se v ruznych mesicich roku prumerne odpari z hektaru kukurice, hektaru smrkoveho lesa nebo hektaru raseliniste a mokradu :)
RP
Radim Polášek
21.1.2024 12:48 Reaguje na Miloš ZahradníkStačí porovnat, jaká byla půda v lese třeba na Šumavě před zeleným zničením těch lesů kůrovcem a po tom zničení, z toho by nějaké data být měla. Dnes by stačilo porovnat data o vlhkosti půdy v místech, kde na místě dřívějšího lesa vysemeněné smrky prosperují a kde kde v místech dřívějšího lesa vysemeněné smrky neprosperovaly a uhynuly, takže tam jsou třeba traviny a maximálně řídké a pomalu rostoucí neprosperující smrkové solitery.
Nebo se může jít do zahraničí, třeba do brazilské Amazonie, kde se dnes plošně kácí amazonské pralesy a na jejich místě se zakládají pole, například pro produkci sojových bobů. A ejhle, na místech, kde když tam byly pralesy, soustavně snad každodenně pršelo a nyní je tam na těch polích sucho, protože tam prší málo a je tam nebezpečí vzniku suchých stepí až dokonce pouští.
Co se toho týká u nás, zrovna ta letní hibernace nebo dokonce usýchání travin je významně závislá na vzdušné vlhkosti. Když je vlhkost vzduchu v krajině taková, že v létě běžný letní pokles teploty v noci oproti dnu stačí na nárůst relativní vlhkosti ku 100 % a tím ke vzniku každodenních nočních ros, dochází i v době delšího sucha k běžnému vegetování těchto travin a rostlin. Když ale ta vlhkost není, tak ty rostliny skutečně zhibernují a jejich nadzemní část třeba i uschne. Na to mají vliv transpirující rostliny, ale stejně tak všelijaké místní mokřiny, vlhké extenzívní a poloextenzívní lesíky, prameniště, různé drobné vodní plochy a toky atd.
Když toto funguje, rostlinný porost si udrží vysokou kapacitu transpirace i přes období sucha a ve vlhkém období tak dodatečným výparech a ochlazováním určitě ten déšť přitahuje. Když toto nefunguje, transpirační kapacita rostlin a možná i nižších méně hluboko kořenících drobnějších keřů nebo i některých vlhkomilnějších stromů se suchem sníží a následující atmosférická změna počasí přinášející srážky na tom místě v té krajině přinese těch srážek o dost méně. Což se může časem hromadit a ta krajina tak s setrvačností jednotek až desítek let prostě bude ztrácet vláhu a vysychat. Aspoň tak mně to připadá, že takhle ten proces funguje.
Jinak si taky myslím, že ten proces je složitý a velmi špatně se teoreticky modeluje a předpovídá.
Jinak vlhkost je podle mne destabilizující jev, kde se uplatňují mezní limity. Kde je vlhkost v krajině dostatečná, dojde jejím vlivem ke vzniku takových porostů, které tu vlhkost ještě zvyšují a zvyšují množství srážek atd až na takovou hranici kde dojde k masívnímu odvádění té vody z vlhkosti jiným způsobem. To jsou vlhké krajiny s vysokým množstvím vodních zdrojů a toků, ze kterých vytékají nakonec mohutné řeky.
Kde je vlhkost v krajině pod dostatečnou hranicí, dojde postupnými procesy k zhoršování kvality rostlinného porostu z hlediska transpirace, vlivem snížení průměrné vzdušné vlhkosti dojde k dalšímu snížení srážek, tím k dalšímu vysychání krajiny a degradaci rostlinného porostu, dalšímu snižování srážek atd atd.
Až nakonec dojde k meznímu stavu, kdy jediný zdroj srážek pro tu vyschlou krajinu jsou velké až katastrofální atmosférické poruchy, které prostě mají takovou sílu, že nad tuto suchou krajinu prostě dokážou dojít. Jednou, dvakrát za rok nebo dokonce jednou za mnoho let. Rostlinstvo pak zůstává bodově jenom tam, kde v geologických formátech jsou velké plošné zásobníky vody v porézních horninách, ze kterých potom průběžně ta voda po roky v malém množství vytéká coby oázy.
Odpovědět
Nebo se může jít do zahraničí, třeba do brazilské Amazonie, kde se dnes plošně kácí amazonské pralesy a na jejich místě se zakládají pole, například pro produkci sojových bobů. A ejhle, na místech, kde když tam byly pralesy, soustavně snad každodenně pršelo a nyní je tam na těch polích sucho, protože tam prší málo a je tam nebezpečí vzniku suchých stepí až dokonce pouští.
Co se toho týká u nás, zrovna ta letní hibernace nebo dokonce usýchání travin je významně závislá na vzdušné vlhkosti. Když je vlhkost vzduchu v krajině taková, že v létě běžný letní pokles teploty v noci oproti dnu stačí na nárůst relativní vlhkosti ku 100 % a tím ke vzniku každodenních nočních ros, dochází i v době delšího sucha k běžnému vegetování těchto travin a rostlin. Když ale ta vlhkost není, tak ty rostliny skutečně zhibernují a jejich nadzemní část třeba i uschne. Na to mají vliv transpirující rostliny, ale stejně tak všelijaké místní mokřiny, vlhké extenzívní a poloextenzívní lesíky, prameniště, různé drobné vodní plochy a toky atd.
Když toto funguje, rostlinný porost si udrží vysokou kapacitu transpirace i přes období sucha a ve vlhkém období tak dodatečným výparech a ochlazováním určitě ten déšť přitahuje. Když toto nefunguje, transpirační kapacita rostlin a možná i nižších méně hluboko kořenících drobnějších keřů nebo i některých vlhkomilnějších stromů se suchem sníží a následující atmosférická změna počasí přinášející srážky na tom místě v té krajině přinese těch srážek o dost méně. Což se může časem hromadit a ta krajina tak s setrvačností jednotek až desítek let prostě bude ztrácet vláhu a vysychat. Aspoň tak mně to připadá, že takhle ten proces funguje.
Jinak si taky myslím, že ten proces je složitý a velmi špatně se teoreticky modeluje a předpovídá.
Jinak vlhkost je podle mne destabilizující jev, kde se uplatňují mezní limity. Kde je vlhkost v krajině dostatečná, dojde jejím vlivem ke vzniku takových porostů, které tu vlhkost ještě zvyšují a zvyšují množství srážek atd až na takovou hranici kde dojde k masívnímu odvádění té vody z vlhkosti jiným způsobem. To jsou vlhké krajiny s vysokým množstvím vodních zdrojů a toků, ze kterých vytékají nakonec mohutné řeky.
Kde je vlhkost v krajině pod dostatečnou hranicí, dojde postupnými procesy k zhoršování kvality rostlinného porostu z hlediska transpirace, vlivem snížení průměrné vzdušné vlhkosti dojde k dalšímu snížení srážek, tím k dalšímu vysychání krajiny a degradaci rostlinného porostu, dalšímu snižování srážek atd atd.
Až nakonec dojde k meznímu stavu, kdy jediný zdroj srážek pro tu vyschlou krajinu jsou velké až katastrofální atmosférické poruchy, které prostě mají takovou sílu, že nad tuto suchou krajinu prostě dokážou dojít. Jednou, dvakrát za rok nebo dokonce jednou za mnoho let. Rostlinstvo pak zůstává bodově jenom tam, kde v geologických formátech jsou velké plošné zásobníky vody v porézních horninách, ze kterých potom průběžně ta voda po roky v malém množství vytéká coby oázy.
MM
Milan Milan
20.1.2024 17:59Já s tím bohužel musím souhlasit, dokonce jsem uvodní větu napsal před časem v jiném příspěvku. Krajina se stala v mnoha případech především komerčním prostředím, často jenom prostředkem k čerpání dotací, lesy jsou bohužel v poměrně bídném stavu, jehličnaté porosty údajně ze 60% zničené neřešeným kůrovcem, část sušin zatím neodtěžená, bez náhradní výsadby. Pouze letité CHKO, nebo NP, či rezervace jsou na pohled v lepším stavu, ale ...? Kdo chodí do lesů pravidelně, jistě vidí tu bídu nehospodaření, všude sušiny, holiny, kůrovec, nemoci, plísně a dřevní houby na vzestupu. Všelijaká zvěř přemnožená, požírající vše mladé, místo turistických cest moře cyklosezek, nebo rozhleden, zabírání zemědělské a volné půdy pro dopravní infrastrukturu, nebo logistická centra, solární plochy, satelitní zástavbu .....a to "pomíjíme" obrovský úbytek ovocných sadů jako doplňků krajiny a vlivu na zdravé ŽP v posledních 10-15 letech, nebo změny druhů plodin v osevních plánech zemědělských podniků. Naštěstí planeta, ani krajina nás nepotřebuje, přežije i bez nás. Bohužel my lidé dobrou krajinu a kvalitní ŽP nutně potřebujeme a v supermarketch to nekoupíme.....
Odpovědět
ss
smějící se bestie
20.1.2024 18:56 Reaguje na Milan MilanPo " sametu " se téměř na vše kouká jenom přes peníze, na okamžitý zisk.
Předkové dělali mnoho věcí pro své potomky, další generace a v tom je ten rozdíl, při chování lidí k přírodě.
Odpovědět
Předkové dělali mnoho věcí pro své potomky, další generace a v tom je ten rozdíl, při chování lidí k přírodě.
RP
Radim Polášek
21.1.2024 13:05 Reaguje na smějící se bestieTo je spíš tradovaný nesmysl než skutečný reálný stav. Předkové z krajiny žili v mnohem větší míře než dnes. ponechávali ji v ekologicky přijatelnějším stavu jenom proto, že za prvé na její přeměnu tehdy neměli technické prostředky. Ono je rozdíl přemísťovat třeba stovky kubických metrů zeminy, pokud na to máte jen vlastní ruce a nějaký koš z proutí a maximálně vůz tažený krávou. Která, když ji necháte místo odpočinku v chlívě celý den tahat, zas nebude mít mlíko. A za druhé nemáte na to peníze, protože když jste schopni zaplatit stovky a tisíce lidí, i těmi středověkými prostředky krajinu změníte, jak potřebujete. Viz třeba stavby jihočeských rybníků. Kde by si dnes zapracovala i spousta moderní techniky, bagrů, náklaďáků na zeminu a kameny a podobně, kdyby se podobná díla jako třeba Rožmberk stavěla dnes.
Ale vlastníma rukama i při celoživotní dřině navíc k získávání obživy byli schopni přemístit maximálně ty desítky kubických metrů země či kamení. A to stačilo maximálně na nějaké vyrovnání jejich políček do roviny do terásek nebo na jednoduché malé odvodnění trochu mokřejších místa atd.
Fakt je, že tehdy lidi, kdyby měli k dispozici dnešní prostředky, bagry, náklaďáky, buldozery možnost snadno dovézt stovky kubíků kvalitního kamene a štěrku, písku, zeminy na vzdálenosti mnoho desíte kilometrů, vyrábět beton, by dělali podobné věci krajině jako my dnes.
Odpovědět
Ale vlastníma rukama i při celoživotní dřině navíc k získávání obživy byli schopni přemístit maximálně ty desítky kubických metrů země či kamení. A to stačilo maximálně na nějaké vyrovnání jejich políček do roviny do terásek nebo na jednoduché malé odvodnění trochu mokřejších místa atd.
Fakt je, že tehdy lidi, kdyby měli k dispozici dnešní prostředky, bagry, náklaďáky, buldozery možnost snadno dovézt stovky kubíků kvalitního kamene a štěrku, písku, zeminy na vzdálenosti mnoho desíte kilometrů, vyrábět beton, by dělali podobné věci krajině jako my dnes.
SV
Slavomil Vinkler
21.1.2024 08:55 Tvrzení: "vzdálenost od hypotetické ideální situace, ve které by naši zemi pokrývaly ze 100 % jenom nejzdravější lesy" je zcela umělý konstrukt bezzásahovců.
V minulosti byly lesy vždy ovlivňovány zvěří buď divokou (mamuty...), posléze tou zdomácnělou a podobaly se poněkud zarostlejší Africké savaně.
Odpovědět
V minulosti byly lesy vždy ovlivňovány zvěří buď divokou (mamuty...), posléze tou zdomácnělou a podobaly se poněkud zarostlejší Africké savaně.
OŠ
Otakar Šída
21.1.2024 10:00 Reaguje na Slavomil VinklerS tím nemáte úplně pravdu. Ten celkový stav se poměrně hodně měnil v čase, nejotevřenější byla krajina logicky hned po konci glaciálu, a postupně zarůstala a hodně otevřená zůstal pouze v těch nejteplejších a nejsušších oblastech typu Poohří nebo jižní Morava. V těch vyšších polohách určitě nevypadala jako africká savana, a to ani když se v ní proháněl bizon a pratur a vyráběl v ní malé disturbované bezlesé plošky. A jenom kvůli lidskému osídlení v těch nejteplejších oblastech nezarostla nikdy zcela, jinak i tam by ji nakonec pokryl les, asi s výjimkou nějakých malých ostrůvků typu Oblík. Ale ono je to tak trochu jedno, pro současnou situaci je irelevantní, jak vypadala krajina před 8 tisíci let, je dokonce irelevantní i to, jak vypadala v roce 1820. Potíž je v tom, že klima se změnilo a stará pravidla moc nefungují. Největší potíž je v tom, že vám v podstatě zmizel malý vodní cyklus, a když prší, tak pouze to, co vám jednou za čas díky velkému vodnímu cyklu přijde až od oceánu. Malý vodní cyklus, který byl živený tou vodou, kterou vegetace odpaří v místě a v více méně v tom samém místě zase spadne, tak ten je v některých letech téměř na nule. A to je věc, která se beze změny krajinného hospodaření neobejde. V tomhle ohledu jde GreenDeal, jak ho jinak nemůžu ani cítit, správným směrem. Lze samozřejmě diskutovat o tom, jestli má být převedeno do trvalých porostů 5 % zemědělské půdy, nebo 15 %, osobně mi těch 15 % přijde strašně moc, ale je to asi jediná věc, která v situaci vysychajícího klimatu může pomoci. Schválně píšu pomoci, protože si na rozdíl od mnoha sebemrskačských klimaaktivistů nemyslím, že bychom ji mohli 100% vyřešit a to ani v případě, že se zase vrátíme pěkně na stromy a budeme si tam stavět hnízda z klacků. Prostě konec interglaciálu, v kterém se nacházíme, tak je vždy klimaticky turbulentní a vyznačuje se postupným vysycháním (mluvím o střední Evropě)...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.1.2024 10:50 Reaguje na Otakar ŠídaS tím nemáte úplně pravdu. Vycházíte ze situace, kdy na konci doby ledové člověk skoro či zcela vyhubil megafaunu, a ještě ji nenahradil pastevectvím.
Odpovědět
OŠ
Otakar Šída
21.1.2024 11:33 Reaguje na Slavomil Vinkleron ten vliv člověka se trochu přeceňuje, bezpochyby na ty různé mamuty a srstnaté nosorožce nějaký vliv měl, ale spíš minoritní. Podstatné spíš bylo to, že ten poslední glaciál byl klimaticky o dost drsnější a měl v některých ohledech odlišný průběh od těch předešlých, včetně třeba toho, že vám do výrazného oteplování staršího dryasu najednou vlítla nějaká událost, jejíž podstata není úplně jasná, která ale vedla k opětovnému brutálnímu ochlazení téměř na úroveň glaciálního minima. Každopádně ta megafauna hromadně ustupuje už od období glaciálního maxima, není to až záležitost konce doby ledové, a stejným způsobem ustupuje po celé severní polokouli, ne jenom v těch oblastech, kde ji výrazně konkurovali lidské populace (oni taky ty lidi zdaleka nebyli všude...)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.1.2024 12:19 Reaguje na Otakar ŠídaJistě, koreluje s nástupem populace člověka moudrého, vždy a na každém kontinentu ale jindy. Tudíž nesouvisí s klimatem, ale s "člověkem moudrým".
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
24.1.2024 21:16 Reaguje na Slavomil VinklerSpíš obě populace - homo sapiens a megafauny - korelují se změnou klimatu.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
21.1.2024 13:13 Reaguje na Otakar ŠídaPodle mne je Green Deal chyba i v zemědělství, protože snižuje produktivitu zemědělství katastrofálním způsobem na zlomky původní produkce. Což je nepřijatelné a nakonec i nezelené.
Podle mne je správná cesta diverzifikace ploch v extravilánu. Určité procento polí, jaké, to závisí na konkrétní krajině, asi by to měla být většina rozlohy, je třeba ponechat plnému intenzívnímu zemědělství. A na zbytku třeba 10 nebo 30 % rozlohy, jinde možná třeba i 60 % je třeba místo intenzívní produkce vrátit původní extenzívně či poloextenzívně využívané lesy, drobné krajinné celky, hlavně ty související s vodou a všelijaké extenzívně využívané plochy.
Odpovědět
Podle mne je správná cesta diverzifikace ploch v extravilánu. Určité procento polí, jaké, to závisí na konkrétní krajině, asi by to měla být většina rozlohy, je třeba ponechat plnému intenzívnímu zemědělství. A na zbytku třeba 10 nebo 30 % rozlohy, jinde možná třeba i 60 % je třeba místo intenzívní produkce vrátit původní extenzívně či poloextenzívně využívané lesy, drobné krajinné celky, hlavně ty související s vodou a všelijaké extenzívně využívané plochy.
HH
Honza Honza
21.1.2024 08:56Jsem přírodovědný laik, nemám žádné vzdělání v tomto směru, přesto jsou mi závěry v článku dávno jasné a píšu o nich ve svých komentářích. Naprosto nechápu negativní komentáře k tomu článku.
Nevidíte, že příroda se nezadržitelně otepluje, nevnímáte exaktně měřitelný nástup teploty? Nevíte, že studny vysychají, že lesy jsou nezdravé a tím více je žere kůrovec? Že trpí i amazonské pralesy, není voda ani v mongolských stepích?
Proč tedy lesníci mají povinnost přeměňovat lesy na smíšené? Vždyť monokultury smrku nebyly zavedeny z hlouposti, ale jednolité smrky mají lepší hospodářské využití! O tom píše p. Macháček. Proč rozčleňovat velká pole? Vždyť rozsáhlá pole s monokulturou plodiny jsou hospodářsky mnohem efektivnější- pěstování snazší, s menšími náklady, s větším výnosem.
Nezachrání nás elektroauta, ale jiný pohled na přírodu: aby se více zachycovala voda, aby se krajina ochlazovala. Nastupuje stále rozsáhlejší zástavba krajiny se svým vysušováním, přehříváním- jak ji může příroda zvládnout?
Jediný stabilizátor krajiny je les (vyplývá to téměř ze všech článků v ekolistu, pochybovat o tom je naivita): je to vidět v grafech na fotosyntézu, kolik tepla by se uvolnilo spálením všech dřevin? Země by totálně shořela! Je to ta energie ze slunce, která se ve dřevu zachytila a neoteplila krajinu! Přetrvají-li lesy stále, bude v nich tato energie stále uložená.
Je třeba měnit lesy, pole, zástavbu, urbanistiku (zachycovat vodu, ochlazovat= více vegetace, méně betonových ploch). Je třeba měnit přírodovědnné myšlení= přírodní pouště, suchá místa ochlazovat, ne trvdit to je normální diverzita, vyhynou suchomilné rostliny. Spíše vyhyne celá příroda suchem a my s ní.
Odpovědět
Nevidíte, že příroda se nezadržitelně otepluje, nevnímáte exaktně měřitelný nástup teploty? Nevíte, že studny vysychají, že lesy jsou nezdravé a tím více je žere kůrovec? Že trpí i amazonské pralesy, není voda ani v mongolských stepích?
Proč tedy lesníci mají povinnost přeměňovat lesy na smíšené? Vždyť monokultury smrku nebyly zavedeny z hlouposti, ale jednolité smrky mají lepší hospodářské využití! O tom píše p. Macháček. Proč rozčleňovat velká pole? Vždyť rozsáhlá pole s monokulturou plodiny jsou hospodářsky mnohem efektivnější- pěstování snazší, s menšími náklady, s větším výnosem.
Nezachrání nás elektroauta, ale jiný pohled na přírodu: aby se více zachycovala voda, aby se krajina ochlazovala. Nastupuje stále rozsáhlejší zástavba krajiny se svým vysušováním, přehříváním- jak ji může příroda zvládnout?
Jediný stabilizátor krajiny je les (vyplývá to téměř ze všech článků v ekolistu, pochybovat o tom je naivita): je to vidět v grafech na fotosyntézu, kolik tepla by se uvolnilo spálením všech dřevin? Země by totálně shořela! Je to ta energie ze slunce, která se ve dřevu zachytila a neoteplila krajinu! Přetrvají-li lesy stále, bude v nich tato energie stále uložená.
Je třeba měnit lesy, pole, zástavbu, urbanistiku (zachycovat vodu, ochlazovat= více vegetace, méně betonových ploch). Je třeba měnit přírodovědnné myšlení= přírodní pouště, suchá místa ochlazovat, ne trvdit to je normální diverzita, vyhynou suchomilné rostliny. Spíše vyhyne celá příroda suchem a my s ní.
OŠ
Otakar Šída
21.1.2024 11:25 Reaguje na Honza Honzamonokultury smrku byly zavedeny pouze a jenom kvůli naprosto kořistnickému přístupu k lesu, který v té době bral v úvahu pouze krátkodobý zisk. Jinak mají samé nevýhody, stejnověkost, náchylnost k hmyzím kalamitám, degradace půdy. Z hlediska náročnosti lesnického hospodaření v podstatě není rozdíl mezi tím, jestli pěstujete monokulturu, nebo smíšený porost, spíš to druhé je méně nenáročné, protože se často obnovuje samo a nemusíte řešit výsadby. Těžba je náročnější, protože máte různé doby obmýtí, ale bohatě vám to vyváží fakt, že vám nehrozí, že vám celý les najednou sežere kůrovec nebo ho zdecimuje nějaká houbová choroba. Různorodý les prostě bude vždycky stabilnější než monokultura. A k tomu množství energie zachycenému fotosyntézou ve forma dřeva: ve skutečnosti je to jenom naprostý zlomek energie, kterou vegetace pohltí, nějaké jedno procento. Ta vzniklá biomasa v podstatě nemá z hlediska teplotních toků žádný význam, nebo jenom úplně minimální. Naprostá většina té energie se spotřebuje na odpar vody, to je ten zásadní problém, proč jsou tak obrovské teplotní rozdíly na škále les - pole - vybetonovaná plocha města. A že pole (ale i louka) ochlazují prostředí podstatně méně, než les, je logické, je to dané prostě celkovou plochou listů rostlin, kterou máte na metru čtverečním louky nebo pole, nebo lesa. U lesa je ta plocha třeba o řád vyšší (přesná čísla jsem nehledal, pouze odhaduji..) A rozsáhlé lány je prostě potřeba rozčlenit proto, aby byly schopné lépe zajistit vodní režim. Tady nikdo netvrdí, že se mají zase rozsekat na jednoarová políčka. Ale ty obrovské lány na kilometrech čtverečních jsou prostě špatně. Přitom na nich stačí po ca 50-100 metrech nadělat meze s travnatými pruhy a nějakým tím křovím, ty traktorům nijak překážet nebudou a vodní režim výrazně zlepší. Vzhledem k masivním dotacím, které do zemědělství stejně putují, to navíc ani není problém udělat, jde pouze o nastavení toho, co jako společnost od zemědělství chceme a čím ty dotace podmíníme.
Odpovědět
HH
Honza Honza
21.1.2024 13:19 Reaguje na Otakar Šídaděuji za odbornější upřesnění, ale i ve dřevu (i když je to zlomek energie, jak tvrdíte), je uloženo energie hodně, vždyť i fosilní paliva, která dnes pohání ekonomiku jsou organic. původu. Ale závěry vaší i mé úvahy jsou stejné- základem je zachycování vody a ochlazování, tomu nutno přizpůsobit vše, jelikož příroda se nekontrolovatelně a kriticky přehřívá a vysychá.
Přírodovědci musí korigovat své zájmy, které jsou s tímto v rozporu- např. ohledně přírodního postupu v NP nebo při diverzifikaci.
Odpovědět
Přírodovědci musí korigovat své zájmy, které jsou s tímto v rozporu- např. ohledně přírodního postupu v NP nebo při diverzifikaci.
RP
Radim Polášek
21.1.2024 13:22 Reaguje na Otakar ŠídaMonokultury, i smrkové, jsou nejméně lesnicky náročné, protože se o stejnorodý les musíte starat jen při výsadbě a pár let po výsadbě, než vyroste. Potom se už o stejnorodou monokulturu starat v podstatě krom hlídání kalamit nemusíte, až do doby, dokud není čas ke kácení. O smíšený a věkově ještě rozrůzněný les se musíte starat pořád a navíc máte velký problém, jak z hloubi takového lesa dostat dřevo bez poškození okolních stromů. Navíc v době kácení máte z takového lesa výrazně nekvalitní dřevo, vhodné hlavně jako palivové nebo do celulózek. A ještě v menším množství, tudíž pokud ty práce v takovém lese nemáte někým nějak dotované, máta velký problém to všechno z takového lesa vůbec zaplatit. Proti monokultuře.
Úspora stromků při sázení takového lesa je jen malá, protože stejně musíte nějak složení toho lesa po vykácení regulovat a místo levného plošného sázení organizovat držší dosazování stromků do porostů a dražší péči o takové stromky.
Odpovědět
Úspora stromků při sázení takového lesa je jen malá, protože stejně musíte nějak složení toho lesa po vykácení regulovat a místo levného plošného sázení organizovat držší dosazování stromků do porostů a dražší péči o takové stromky.
OŠ
Otakar Šída
22.1.2024 20:34 Reaguje na Radim PolášekNesouhlasím. Samozřejmě, že tento způsob hospodaření je náročnější, než vjet do lesa harvestorem, všechno najednou stěžit a pak velkoplošně přeorat. To ale neznamená, že je méně ekonomický. Jenom to holt chce jiný přístup, víc se o les starat a přemýšlet dopředu, jestli vám třeba pár minoritních dřevin nevynese nakonec větší zisk, než smrk na sto procentech plochy. A hlavně ekonomika toho monokulturního hospodaření se krásně ukázala v několika posledních letech, kdy vám ty suchem oslabené porosty kompletně sežral kůrovec na půlce republiky. A to ještě měli lesníci obrovské štěstí, že Čína bere vše, takže se to dřevo, i když uschlé nastojato, podařilo prodat. Každopádně takovéhle občasné suché epizody budou do budoucna spíš pravidlem, nemyslím si, že tím to skončilo a teď zase bude 80 let pršet a budeme v pohodě. A abyste si nemyslel, že jenom planě teoretizuju, tak máme kus lesa už ve čtvrté generaci, a už pradědek každej strom pětkrát obešel, než ho porazil. Jde to, akorát to není na lakatoš, ale na koně a dopředu musíte přemýšlet co, kdy, a jak to potom z toho lesa dostat.
Odpovědět
RS
Robert Stejskal
22.1.2024 08:50Článek s ušlechtilým záměrem, ale mapy nevycházejí příliš přesvědčivě. Pár příkladů z NP Podyjí. V prostoru velmi pestré, bohatě strukturované a druhově doslova nabité pastviny exmoorských koní u Havraníků vychází na mapě "Krajinné pestrosti" nejlépe okolí betonové nádrže, sloužící k závlahám vinohradů, zatímco pestrá step se skalkami, konikleci, ságami a další bohatou flórou a faunou je tmavě modrá...Modře, tedy "sterilně" vyšly i jižní svahy s teplomilnými doubravami a skalní stepi v kaňonu Dyje...jeden z nejvýznamnějších fenoménů NP. Modrá je také asi nejbohatší lokalita: Hardeggská stráň, naopak "žlutý" je severní svah nedaleko s běžným listnatým lesem. Zrovna tahle mapa vyšla dost neobjektivně a chtělo by asi zapracovat na mechanismu zpracování.
Odpovědět
Jakub Zelený
22.1.2024 09:21 Reaguje na Robert StejskalDěkuji za zpětnou vazbu, pokud Vás zajímají detaily metody, jděte na přiložený vědecký článek. Indikátory samozřejmě nejsou perfektní - nic není perfektní a bez chyb. Pokud máte lepší indexy, sem s nimi. Jinak index krajinné pestrosti hodnotí strukturní pestrost vegetace, nikoliv sterilitu ani druhovou pestrost. Ta se jak si jistě uvědomujete satelity hodnotí špatně. Takže pokud jde o "skalky" tam je správně že hodnoty jsou nízké, není tam vegetace, naopak v listnatém lese jsou vysoké. To je v pořádku, jedná se o spojitý stromový porost který vychází nejlépe. Pastviny samozřejmě budou méně strukturně pestré, opět správně. Musíte si pozorně přečíst, co ten index měří. Ale je pravda že někdy udává nesprávné hodnoty v bezprostředním okolí silnic nebo zmíněné betonové nádrže. Víme o tom, nedá se s tím nic dělat ale to je problém vyloženě na detailním měřítku, jinak index funguje uspokojivě.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
23.1.2024 17:37Předpokládám, že mapa je určena k posouzení sledovaných ukazatelů v širším měřítku.
Pro hodnocení konkrétního prvku (např. části lesa, prvku ÚSES) je vhodnější terénní šetření.
V případě zemědělské půdy by bylo dobré sledování v průběhu aspoň 5 let, aby se zachytilo střídání plodin (v mapě to bylo znát - stejný půdní blok, ale části oseté různými plodinami vycházely dost rozdílně).
Co mě zaujalo, že hranice části půdních bloků stejnou plodinou (hranice 2 plodin) vycházela v mapě docela dobře (dle mého byla nadhodnocená). Na mapě to vypadalo jako by tam byla mez. Přitom, kdyby se daná hranice hodnotila později, mohlo by se stát, že tam bude holá zem bez vegetace.
Odpovědět
Pro hodnocení konkrétního prvku (např. části lesa, prvku ÚSES) je vhodnější terénní šetření.
V případě zemědělské půdy by bylo dobré sledování v průběhu aspoň 5 let, aby se zachytilo střídání plodin (v mapě to bylo znát - stejný půdní blok, ale části oseté různými plodinami vycházely dost rozdílně).
Co mě zaujalo, že hranice části půdních bloků stejnou plodinou (hranice 2 plodin) vycházela v mapě docela dobře (dle mého byla nadhodnocená). Na mapě to vypadalo jako by tam byla mez. Přitom, kdyby se daná hranice hodnotila později, mohlo by se stát, že tam bude holá zem bez vegetace.
Ra
Radek
23.1.2024 23:08Krásně napsané . Dobře je vidět na mapě jek velký rozdíl je tam kde se hospodaří na malých lánech oproti velkoplošnému zemědělství . Dokud to bude nastaveno pouze na zisk , nemůže přijít změna . Dotovaný zemědělec zlikvidoval půdu , les . U nás v nadmořské výšce 600m , se pěstuje kukuřice v nadměrné svažitosti do bioplýnky , z každým deštěm jede ornice která se tvořila stovky let pryč . Tak si vymyslely pásy jiné plodiny které to mají zastavit , jenže jak se to rozjede tak už to nic nezastaví …. Tváří se že je vše v pořádku , pro pobírání dotací ano , o zem a přírodu tady nejde , jen o prachy to je to oč tu běží .
Odpovědět
Karel Zvářal
24.1.2024 08:46Typický obrázek: buďto niagara slov (ani jsem na to nemrkl), a jinak ticho po pěšině. U nejčtenějšího článku poněkud paradox, že? Takže jestli někdo čekáte, že souboj s trollem bude pokračovat - nikoliv! Strategii tří zet mám dávno zmáknutou a nehodlám ji více podporovat.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
24.1.2024 12:19Souhlasím, že zemědělské ekosystémy nejsou z hlediska hodnoty na výši, ale tvrdit, že mají nižší hodnotu než městské povrchy je nesmysl. Jak vypadají městské povrchy ? Strom uprostřed dlažby či asfaltu v díře o průměru 1 m. Pravidelně hoblovaný trávník až ke kořenům.
Takže toto fakt není cennější než pole s obilím, jetelem či brambory.
Jak dokáže bojovat regenerativní zemědělství s plevely, když už není ani mechanická ochrana (orba) ? A jak se v takovém zemědělství zapravují hnojiva ? Nebo se nehnojí postaru hnojem, ale ponovu správně jinak a něčím jiným ?
Odpovědět
Takže toto fakt není cennější než pole s obilím, jetelem či brambory.
Jak dokáže bojovat regenerativní zemědělství s plevely, když už není ani mechanická ochrana (orba) ? A jak se v takovém zemědělství zapravují hnojiva ? Nebo se nehnojí postaru hnojem, ale ponovu správně jinak a něčím jiným ?
Karel Zvářal
24.1.2024 14:57 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekMýlíte se, městské ekosystémy jsou (mnohde, ne absolutně všude) mnohem cennější než lány s kukuřicí, obilím nebo bramborami. Dokonce jsou cennější než smrkové monokultury. Žije zde totiž mnohem pestřejší ptačí společenstvo, což předpokládá i výskyt hmyzu. Zejména parky s lípou, dubem, jeřábem ptačím, nezřídka ještě s (bohužel dožívajícími) ovocnáči na první pohled i poslech ptačími oázami. Na trávnících žijí krtci, rejsci, pod keři občas myšice, kolem kontejnerů i potkani - častá potrava synantropizovaných kun. Ptáky zde často loví krahujec i poštolka, dokonce do města zalétá i včelojed a káně - oba plení hnízda, stejně jako synantropizované sojky a straky. Zatímco polní větrolamy s akátem a topolem jsou troficky oproti městským parkům jen slabým odvarem. A dnešní zchemizované lány jsou doslova pustinou, kde přežívají poslední koroptve a skřivani. Jedině hraboš, prase divoké a srnec zde nacházejí vhodné prostředí, ale i to málo zajišťuje v polích jakýsi život a volnočasové vyžití.
Odpovědět
JL
Jaromír Lukavský
25.1.2024 13:18Ano, ale proč? Naprostá většina polí je v nájmu, protože komunisti zlikvidovali selský stav. Nájemce neví jestli mu pronajímatel nevypoví na příští rok smlouvu a naopak také. Takže proč draze zaorávat hnůj? No kukuřice pro bioplynky je ekologie jako noha, to by blbýho nenapadlo ani kdyby ho umlátili. J.L. end
Odpovědět
