https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-zdravy-je-vas-kraj-podivejte-se-jak-si-vede-v-porovnani-se-zbytkem-ceska
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak zdravý je váš kraj? Podívejte se, jak si vede v porovnání se zbytkem Česka

16.2.2024 05:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
Diskuse: 35
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Území Česka sestává z pestré škály různorodých oblastí, od Boubínského pralesa až po průmyslové zóny velkých měst. Liší se například hornatostí, pestrostí vegetace, nasyceností půdy, podílem městské zástavby, množstvím a velikostí vodních ploch, lesů, pastvin a polí, i intenzitou hospodaření. Všechny tyto činitele mají vliv na krajinné zdraví, které se pak v každém kraji trochu liší. Podívejte se, jak si vede právě ten váš.
 
Naše země je z hlediska přírodních podmínek velmi různorodá. Ve vyšších polohách více prší, nížiny v okolí našich největších řek – Labe, Vltavy a Moravy – zase poskytují nejúrodnější půdu. Člověk přeměnil nížiny v zemědělské plochy a stromy ponechal na horách. Právě tam se nachází naše největší přírodní bohatství v podobě lesů a luk – na podrobnosti se můžete podívat v předchozím díle našeho seriálu.

Obtížný terén pomohl zachovat nynější chráněné oblasti a extenzivně obhospodařované pozemky, často s využitím metod se staletou tradicí. V dobře dostupných úrodných oblastech proběhla ve velké míře intenzifikace zemědělství, mizí zde lesy a pestrost krajiny, která vykazuje známky strádání.

Odkaz na aplikaci

Zdravé příhraniční lesy i poničené údolní nivy

Z našeho hodnocení zdraví české krajiny vyšly jako nejzdravější Karlovarský, Liberecký a Zlínský kraj. Vysoký podíl zalesnění a zatravnění a extenzivní hospodaření ve vyšších nadmořských výškách tu významně přispívá k zajištění zdravé a produktivní krajiny.

Lesy a louky Bílých Karpat ve Zlínském kraji získaly zcela nejvyšší hodnoty ekosystémového zdraví, což svědčí o jejich biologické zachovalosti ve spojení s tradičním hospodařením. Zdejší lesy také vykazují zcela nejvyšší hodnoty chlazení vegetace z celé republiky.

Karlovarský a Liberecký kraj těží z vysokého podílu lesnaté a zatravněné plochy, rovněž obhospodařované převážně extenzivně. Tyto tři kraje poskytují nejvíce ekosystémových funkcí. V případě Libereckého a Karlovarského kraje to platí i pro zemědělskou a městskou plochu.

Na druhém konci žebříčku stojí Hlavní město Praha, za ním kraje Středočeský a Jihomoravský, které mají nadpoloviční převahu zemědělských ploch. Většina z nich je intenzivně obdělávaná, což významně snižuje celkový index krajinného zdraví těchto krajů.

Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Lesy zabírají třetinu území Středočeského a Jihomoravského kraje a jejich zdraví je v celorepublikovém měřítku jedno z nejhorších. Podobně špatně jsou na tom lesy na Vysočině, ale zatímco jejich zdraví je dědictvím smrkových monokultur (nyní rozsáhle poničených kůrovcem), lesy ve Středočeském a Jihomoravském kraji představují vesměs menší celky roztroušené v přehřáté zemědělské krajině. Ta byla totiž v minulosti plošně odvodněna melioracemi a zdejší původní lužní lesy byly zlikvidovány. Rozdrobené plochy lesů dnes už nemohou poskytovat rovnocenné ekosystémové funkce jako naše horské oblasti.

Zemědělství v Jihomoravském, Olomouckém a Středočeském kraji rovněž vykazuje nejnižší zdraví z celé republiky, úměrně tomu, jak v nich převažuje intenzivní hospodaření. Platí, že čím je hospodaření intenzivnější, tím méně biomasy v oblasti vyroste, tím méně chladí a je jednotvárnější. Tyto kraje patří mezi naše nejdegradovanější a nejvíce ohrožené krajiny z hlediska přírodních katastrof.

Smetanovo nábřeží během dopravní špičky.
Smetanovo nábřeží během dopravní špičky.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Rozpálená Praha

Hlavní město Praha mezi ostatními kraji vyčnívá, protože je z více než poloviny pokryté městskou zástavbou. Společně s čtvrtinovým zastoupením intenzivní zemědělské plochy představuje pražská krajina extrémní stupeň degradace, vymykající se všem ostatním krajům.

Přečtěte si také |
Foto: Zdeňka Vítková / Ekolist.cz Je česká krajina zdravá? Satelitní snímky mluví jasně

Městská aglomerace je v Praze velmi hustá a rozsáhlá, s minimem zeleně, která má navíc nevalnou kvalitu. Zastavěné povrchy mají podle našeho hodnocení téměř nulovou schopnosti chlazení, z čehož se dá usuzovat, že zdejší vegetace je příliš řídká a vysušená, než aby poskytovala jakékoliv ekosystémové funkce. Rovněž pražské zemědělské plochy získaly nejhorší hodnoty zdraví, společně s Jihomoravským krajem. Rozpálené město obklopené prstencem podobně rozpálených širých ploch intenzivního zemědělství nepředstavuje příjemné místo k životu lidí ani živočichů.

Základní pojmy vhodného hospodaření s krajinou

• Index krajinného zdraví: Kompozitní ukazatel celkového zdraví vegetace, její produktivity, schopnosti čerpat vodu z půdy a chladit a její pestrosti

• Zdraví ekosystémů: Určuje stav živých struktur z hlediska jejich schopnosti vázat sluneční záření a druhové a prostorové pestrosti.

• Ekosystémové funkce: Životně nezbytné funkce, které krajina poskytuje, zejména produkce potravin a materiálů, regulace klimatu a příležitosti k rekreaci a učení.

• Fotosyntetický potenciál: Schopnost rostlin zachycovat sluneční záření. Část této energie je rostlinami uložena do listů, stonků a plodů a určuje kolik úrody vyroste na poli, kolik trávy na pastvině a kolik dřeva v lese.

• Chladící schopnost vegetace: Schopnost rostlin a stromů “chladit” díky odpařování vody z povrchu listů (transpirace). Čím větší schopnost chladit, tím je ekosystém zdravější.

• Krajinná pestrost: Počet druhů živočichů a rostlin, různorodost prostředí pro organismy, věková a prostorová rozrůzněnost stromů a vegetace. Je opakem homogenní krajiny vytvářené konvenčním hospodařením.

• Potenciální přirozená vegetace: Slouží k odhadu potenciálního vegetačního pokryvu, který by se samovolně utvořil, pokud by člověk „zmizel“ z krajiny nebo zcela přestal hospodařit.

• Agrolesnictví: Zemědělský systém napodobující lesní ekosystém. Hospodaření napodobující přirozená pestrá společenství jsou produktivnější, odolnější vůči extrémům a méně nákladná než konvenční hospodaření (bez orby, pesticidů, hnojiv).

• Regenerativní zemědělství: Pěstování jednoletých rostlin společně s meziplodinami, bez orby a aplikace umělých hnojiv. Zemědělec usiluje o postupné zvyšování zdraví půdy pomocí akumulace humusu a posilování druhové pestrosti v půdě, díky čemuž ušetří na orbě, hnojení i pesticidech.

reklama
 
foto - Vojtěch Andrš a Vladimír Mašán Jakub Zelený,
Jakub Zelený, Vojtěch Andrš a Vladimír Mašán
Jakub Zelený a Vojtěch Andrš jsou pracovníky Člověka v tísni. Vladimír Mašán je pracovník Mendelovy univerzity.
tisknout poslat
Další články autora |
Foto: Vladimír Mašán / Mendelova univerzita Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři Foto: Zdeňka Vítková / Ekolist.cz Je česká krajina zdravá? Satelitní snímky mluví jasně

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Uhrovič

16.2.2024 08:05
JM 39%
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.2.2024 08:13
S těmi BK opatrně, ať zas někoho nenapadne z toho udělat NP:-) Jinak výborný článek, v kultivaci krajiny máme obrovské rezervy, byť se to všem nemusí líbit.
Odpovědět
Jakub Zelený

Jakub Zelený

16.2.2024 08:15 Reaguje na Karel Zvářal
Mnohokrát díky za povzbudivý komentář!
Odpovědět
JŘ

Jaroslav Řezáč

16.2.2024 08:53
překvapilo mě to hodnocení lesních porostů. V zásadě dost vysoké. Možná v tom konceptu by bylo dobré uvést zalesněnost krajů a druhovou rozmanitost. Možná by ty výsledky už byly trochu jiné.
Nebo půda biologické rozmanitosti neb se domnívám a bylo i tvrzeno, že 50% zemědělské půdy je biologicky mrtvá.
Graf je dobré používat ale pak záleží i na hodnotících kritériích a rozsahu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.2.2024 09:03 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Okraje lesů nemají být zalesněné. Lesy ubírají zemědělcům vodu a živiny tak několik desítek metrů od kraje. Dříve byly nezalesněné okraje lesů, aspoň 5-10m zvané pomístně síčky. No a tyto by se měly udržovat nezarostlé, to je občas kosené a nebo popásané.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.2.2024 09:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zapamatujte si tento svůj projev a do roka se tu potkáme:-)
Odpovědět
JŘ

Jaroslav Řezáč

16.2.2024 09:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
ano, tak je to možné také pojmout, měl jsem však uvést že kraje jsou i správní jednotky. Nicméně se domnívám, že lesy (keřovité porosty ) i vodu zadržují. Když je jí málo, není co zadržovat. Ochlazování půdy stínem porostů brání erozi a zachovává vlhkost půdy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.2.2024 09:36 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.2.2024 13:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No obracíte pořadí. Hlavní vodní hospodářství tvoří opad s akumulační schopností. No ony si ty stromy jaksi pomáhají tvorbou hrabanky k přežití.
Odpovědět
Jakub Zelený

Jakub Zelený

16.2.2024 10:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pane Vinklere, my ten Váš názor na lesy a vodu již známe, a je zcela v rozporu s veškerým výzkumem, měření exaktními metodami, zkušeností i selským rozumem. Ostatně jak vysvětlíte že riziko sucha je přímo záporně úměrné lesnatosti (mrkněte na intersucho třeba). Okraje lesů mají být zalesněné - má zde být přechodový pás, tzv. ekoton, který usnadňuje průchodnost zvěři, chrání les i pole a celkové přispívá k druhové pestrosti krajiny. Co dělali zemědělci dříve mi tu nepište, neboď hořké plody této dlouholeté praxe dnes sklízíme - stačí se mrknout do výroční zprávy MZe o tom, kolik půdy bylo letos opět ztraceno erozí. A to je jen střípek.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.2.2024 11:15 Reaguje na Jakub Zelený
Hrušky z jabkama. Riziko sucha roste proto, že zemědělská půda má malou akumulaci, oproti lesu. Naopak les svým ochlazováním vodu vypařuje. Někde mezi tím je jakési optimum mezi hustotou lesa a akumulací. Nejsem proti lesům obecně, ale proti devastaci zejména zarůstáním posledních zbytků stepí a rozvolněných lesů. Ekoton není vysoký les/pole, ale přechod les, křoví, louka. Co dělali zemědělci a lesníci dříve, to byla krajina plná zvěře, hmyzu a kytek. Eroze s okrajem lesa nijak nesouvisí. Asi toho mnoho nepamatujete. Devastace je tak posledních 40-50let.
Odpovědět
Jakub Zelený

Jakub Zelený

16.2.2024 11:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Až někde najdete věděcký článek, který potvrzuje Vaší teorii/dojem - tedy že les vysušuje krajinu a půdu - pošlete mi ho sem. Všechny články tvrdí opak, tedy že les naopak vodu akumuluje a přitahuje srážky, mj. i díky ochlazování, tudíž asi budete muset lovit v nějakých obskurních vodách. Naopak zemědělská půda přispívá k vysoušení krajiny a i vysoušení roztroušené zeleně a stromů, logicky, neboť přispívá k přehřívání krajiny a vyšší evaporaci a tím ztrátě vody. Stromy naopak čerpají vodu z hloubky což jednoletky nemohou, tedy stromy umožňují čerpat vodu která je v zemědělských oblastech nedostupná. Také to dokládá, že stromy si s jednoletkami o vodu nekonkurují, logicky, protože mají úplně jinak hluboké kořeny. Tolik Vaše teorie o tom, že stromy ubírají vodu zemědělcům.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vrabec

16.2.2024 12:19 Reaguje na Jakub Zelený
https://denikn.cz/1007767/planeta-je-misty-zelena-az-moc-sazenim-stromu-ji-nespasime-ochranou-je-rozmanitost-rika-ekolog/
Odpovědět
Jakub Zelený

Jakub Zelený

16.2.2024 13:02 Reaguje na Jaroslav Vrabec
Petra Pokorného bych být Vámi nezmiňoval, viz. https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vojtech-pecka-klimaticke-omyly-petra-pokorneho

Jinak jestli je planeta místy až moc zelená, tak těch míst je až mizivě málo, pokud vůbec existují.

Já tedy spíš očekával že mi pošlete vědecký článek, což toto není.
Odpovědět
Jakub Zelený

Jakub Zelený

16.2.2024 13:13 Reaguje na Jakub Zelený
Tady bludy Petra Pokorného v přímém přenosu - v příkrém rozporu s vědeckým poznáním - stromy samozřejmě CO2 zachycují a ukládají do půdy, a část z toho uhlíku i dlouhodobě (viz skutečně vědecký článek, v rozporu s tvrzením P.P. v časopise Nature: https://www.nature.com/articles/s41598-023-43118-6):

A teď to kontroverzní tvrzení P.P. ve Vámi zaslaném neodborném článku:

"Stromy přece CO2 ze vzduchu zachycují a spotřebovávají. „To ano, ale každý strom musí nakonec shnít nebo shořet, čímž ten CO2 zase do atmosféry vrátí. Takže dlouhodobá bilance je ve výsledku nulová,“ konstatuje Petr Pokorný"
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.2.2024 13:17 Reaguje na Jakub Zelený
Poslední věta je správně, pokud les neshoří a drobný zbytek uhlí není jako zůstatek uhlíku v půdě. Les jen zpomalí CO2 o cca 50-150 let.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vrabec

16.2.2024 13:21 Reaguje na Jakub Zelený
V článku se zmiňuje o zarůstání luk. Dám dva příklady. 1) Pravidelně udržovaná louka pasením a kosením. 2) Neudržovaná louka, po pár letech nastupující sukcese, mizející bylinné patro. Který příklad je tedy lepší ve vodní bilanci, hmm?
Odpovědět
MM

Milan Milan

16.2.2024 13:30 Reaguje na Jakub Zelený
To by byl podle vize EU požadovaný stav? Uhlíková neutralita. Koloběh plynů ale takhle nefunguje, protože taky funguje chemie života a strom CO2 rozkládá a uvolňuje kyslík. Lesy srážky bezpochyby přitahují, což ale nelze očekávat u několika ha porostu.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vrabec

16.2.2024 12:24 Reaguje na Jakub Zelený
V případě, kdy je západně od pole les, tak má pak Vinkler pravdu. Okraj lesa se neustále rozšiřuje a ten srážkový stín doopravdy je těch 5 metrů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.2.2024 13:20 Reaguje na Jaroslav Vrabec
To je kolem dokola. Ne jen na západní straně. Pan Zelený zřejmě neobcházel lesy po okraji pole. Kukuřice či obilí je v pásu 3-8m poloviční.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.2.2024 13:14 Reaguje na Jakub Zelený
Opět Hrušky s jabkama.
Ano, les vodu významně akumuluje, ale i odpařuje. O přitahování srážek u nás to je jen sen. Kdy naposledy jste viděl bouřku z tepla?
To že zemědělská půda nemá akumulaci, zvláště v poslední době je pravda.
Pokud zemědělci mají(musí) mít asi 10 či 4 % plochy neobdělané, tak proč ne lesníci? Poslední zbytky ekotonů tvoří průseky pro vedení, pokud nejsou rozfrézovány a pokropeny chemií. Takže do těchto 4% ploch v lesích započítat průseky vedení, požární průseky, okraje lesů bez stromů, lesní nezpevněné cesty atd.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.2.2024 13:35 Reaguje na Jakub Zelený
Pan Mašán, snadněji než já, dohledá podklady na Mendelu. já v r. 2016 byl na přednášce jednoho p. profesora od nich, o transpirační mohutnosti různých stromů. U nich (ale nejen u nich) se to měří.
Jinak se můžete obrátit na p. Pařila z MU, co se zabývá vysýchavými toky, jaký vliv má transpirace břehových porostů v parném létě na průtok.
Odpovědět
RČ

Radek Čuda

16.2.2024 10:32
"Městská aglomerace je v Praze velmi hustá a rozsáhlá, s minimem zeleně, která má navíc nevalnou kvalitu."

Svatá pravda. A snažíme se to vylepšit tím, že se i tu zeleň mizerné kvality snažíme zastavět jak se jen dá i nedá a IPR a spol. tomu tleská s tím, že Praha oproti jiným městům má jeden z největších podílů zeleně.

Odpovědět
JV

Jaroslav Vrabec

16.2.2024 11:04 Reaguje na Radek Čuda
Praha je v porovnání s jinými městy řídce osídlena, mělo by se stavět více do výšky a zahušťovat sídliště, jinak se bude odebírat násobně více zemědělské půdy pro zastavění satelity.
Odpovědět
RČ

Radek Čuda

16.2.2024 12:05 Reaguje na Jaroslav Vrabec
Praha je osídlena více než dost a počet lidí, kteří zde reálně bydlí převyšuje 1,5 mil. Další zahušťování je možno pouze za cenu zhoršení života stávajících obyvatel a další navyšování jejich počtu by mělo za důsledek jen další vylidňování jednotlivých regionů se všemi negativními důsledky.

Potřeba je rozvíjet jednotlivé regiony, ne se snažit všechno a všechny nacpat do několika málo aglomerací.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vrabec

16.2.2024 12:28 Reaguje na Radek Čuda
Takže si myslíte, že zabráněním či zdražováním výstavby v Praze zůstanou lidé v regionech? Nezůstanou, protože český stát je nefunkční centralistický paskvil. Jenže blokováním výstavby v Praze způsobíte jediné - stavění za Prahou, které je z ekologických důvodů daleko horší.
Odpovědět
RČ

Radek Čuda

16.2.2024 15:00 Reaguje na Jaroslav Vrabec
Náš stát jste popsal poměrně výstižně, nicméně pokud se ten stav nezmění, tak ta výstavba v Praze ty negativní důsledky přesunu do center nevytrhne. Prostě bez funkční reg politiky jsme jako republika v hajzlu. S Prahou nebo bez ní.
A blokování výstavby nikdo nepožaduje, ale prostě nová výstavba by rozhodně neměla znamenat zhoršení pro stávající obyvatele.
Plus je zde otázka ceny a díky tomu i těch, kteří těch cca 150 tis. za metr mohou dát a dají.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vrabec

16.2.2024 15:07 Reaguje na Radek Čuda
Funkční regionální politika navozuje dojem zvýšení rozpočtu MMR, což vyřeší co? Hovno. Pokud chcete narušit centralismus, musíte překopat územně správní členění ČR a rozpočtové určení daní. A toho se Praha samozřejmě nikdy nevzdá.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.2.2024 10:47
Zelený pracují na devastaci přírody fest - málem jak stachanovci !
Odpovědět
VM

Vaclav M.

16.2.2024 16:25
To je trochu komedie. Praha tam spise nema byt, srovnavate hrusky a jabka. Naopak, pokud Praha srovname s jinymi mesty teto kategorie, neni na tom vubec spatne, viz napr.

https://www.euro.cz/clanky/zelena-praha-ze-svetovych-metropoli-ma-nejvetsi-podil-prirodnich-ploch-1403258/
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.2.2024 20:39
A opět agrolesnictví a regenerativní zemědělství. Nic proti tomu, ale jako doplněk, nikoliv jako rozhodný systém hospodaření. A dále- nešermujte tady neustále "vědeckými" poznatky, za svůj život jsem se dost často přesvědčil o tom, že praxe je s nimi mnohdy v rozporu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.2.2024 07:52 Reaguje na pavel peregrin
Tady se musím zastat p. Zeleného, neboť akumulace vody lesem je de facto sice velká, ale u nás vyčerpaná (rozšířit lesy o 50% aby to mělo smysl?) , akumulace CO2 v lese je skoro nulová, jen se pozdí o 50-100let, než příroda či lidé pokácí stromy a rozloží se.
Naopak akumulace zemědělské půdy v obou oblastech (H2O, CO2) je zcela devastovaná. Tady je naopak obrovská kapacita, příležitost k nápravě. Zvýšit obsah organického i anorganického uhlíku by velmi pomohlo. Místo devastace Amazonie i světa na dobytkářství mít krávy tady. Místo bioplynek a splování biomasy a štěpky tvořit statková hnojiva a tepelným rozkladem odpadního dřeva biouhel a to dávat do půdy. To by byla akumulace co2 i vody!!
Odpovědět
MK

Martin Králík

5.3.2024 19:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tím, že se někteří vlastnící nestarají o své pozemky, tak krajina postupnou sukcesí samovolně zarůstá, aniž by "zelení ekofanatici" (Brusel, EU ....) někomu něco přikazovali. V krajině nám chybí rozumný a odpovědný hospodář. Ne extrémy, kdy se během pěti let vystřídá na lánu 3x kukuřice do bioplynky
Odpovědět
Anyr

Anyr

16.2.2024 22:09
Tentokrát raději nebudu do ničeho a nikoho rýpat, ani se rozčilovat, ovšem musím popřát p. Zelenému mnoho zdaru při zapojení se do zdejší, ehm, diskuze, poděkovat mu za prokázanou odvahu. Semínka se musí sázet, i když většina ani nevzejde.
Prostě - gl hf :))
Odpovědět
PB

Petr Brok

17.2.2024 13:17
Máme velmi pestrou zemi ne jen podle krajů, ale mnohde i podle katastrů a i v rámci jednoho katastru. Jak může někdo chtít toto ošetřit v rámci společné ( EU) jednotné zemědělské politiky? Máme málo zkušeností s centrálním plánováním? Moje pozemky jsou ve velmi dobrém stavu i bez dotací a navzdory CHKO, jež má představu o způsobu mého hospodaření značně odlišnou.
Odpovědět

Nejčtenější články

Bonobové nejsou zas tak mírumilovní, jak jsme si mysleli

Diskuse: 3

Svahy Lovoše v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky

Diskuse: 1

Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství

Diskuse: 16

Dušan Utinek: Tak jsme doadaptovali

Diskuse: 29

ČSOP: Zákaz vstupu do lesa nebude!

Diskuse: 2

Z pokácení slavného stromu u Hadriánova valu v Anglii byli obviněni dva muži

Mikuláš Peksa: Evropská komise to se zemědělci myslela dobře, ale dopadlo to jako obvykle

Diskuse: 32
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist