reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ publicistika / příroda

Přihlášení

Jak zdravý je váš kraj? Podívejte se, jak si vede v porovnání se zbytkem Česka

16.2.2024 05:35 | PRAHA (Ekolist.cz)

Diskuse: 35

Licence |

Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Území Česka sestává z pestré škály různorodých oblastí, od Boubínského pralesa až po průmyslové zóny velkých měst. Liší se například hornatostí, pestrostí vegetace, nasyceností půdy, podílem městské zástavby, množstvím a velikostí vodních ploch, lesů, pastvin a polí, i intenzitou hospodaření. Všechny tyto činitele mají vliv na krajinné zdraví, které se pak v každém kraji trochu liší. Podívejte se, jak si vede právě ten váš.

Naše země je z hlediska přírodních podmínek velmi různorodá. Ve vyšších polohách více prší, nížiny v okolí našich největších řek – Labe, Vltavy a Moravy – zase poskytují nejúrodnější půdu. Člověk přeměnil nížiny v zemědělské plochy a stromy ponechal na horách. Právě tam se nachází naše největší přírodní bohatství v podobě lesů a luk – na podrobnosti se můžete podívat v předchozím díle našeho seriálu.

Obtížný terén pomohl zachovat nynější chráněné oblasti a extenzivně obhospodařované pozemky, často s využitím metod se staletou tradicí. V dobře dostupných úrodných oblastech proběhla ve velké míře intenzifikace zemědělství, mizí zde lesy a pestrost krajiny, která vykazuje známky strádání.

Odkaz na aplikaci

Zdravé příhraniční lesy i poničené údolní nivy

Z našeho hodnocení zdraví české krajiny vyšly jako nejzdravější Karlovarský, Liberecký a Zlínský kraj. Vysoký podíl zalesnění a zatravnění a extenzivní hospodaření ve vyšších nadmořských výškách tu významně přispívá k zajištění zdravé a produktivní krajiny.

Lesy a louky Bílých Karpat ve Zlínském kraji získaly zcela nejvyšší hodnoty ekosystémového zdraví, což svědčí o jejich biologické zachovalosti ve spojení s tradičním hospodařením. Zdejší lesy také vykazují zcela nejvyšší hodnoty chlazení vegetace z celé republiky.

Karlovarský a Liberecký kraj těží z vysokého podílu lesnaté a zatravněné plochy, rovněž obhospodařované převážně extenzivně. Tyto tři kraje poskytují nejvíce ekosystémových funkcí. V případě Libereckého a Karlovarského kraje to platí i pro zemědělskou a městskou plochu.

Na druhém konci žebříčku stojí Hlavní město Praha, za ním kraje Středočeský a Jihomoravský, které mají nadpoloviční převahu zemědělských ploch. Většina z nich je intenzivně obdělávaná, což významně snižuje celkový index krajinného zdraví těchto krajů.

Licence |

Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Lesy zabírají třetinu území Středočeského a Jihomoravského kraje a jejich zdraví je v celorepublikovém měřítku jedno z nejhorších. Podobně špatně jsou na tom lesy na Vysočině, ale zatímco jejich zdraví je dědictvím smrkových monokultur (nyní rozsáhle poničených kůrovcem), lesy ve Středočeském a Jihomoravském kraji představují vesměs menší celky roztroušené v přehřáté zemědělské krajině. Ta byla totiž v minulosti plošně odvodněna melioracemi a zdejší původní lužní lesy byly zlikvidovány. Rozdrobené plochy lesů dnes už nemohou poskytovat rovnocenné ekosystémové funkce jako naše horské oblasti.

Zemědělství v Jihomoravském, Olomouckém a Středočeském kraji rovněž vykazuje nejnižší zdraví z celé republiky, úměrně tomu, jak v nich převažuje intenzivní hospodaření. Platí, že čím je hospodaření intenzivnější, tím méně biomasy v oblasti vyroste, tím méně chladí a je jednotvárnější. Tyto kraje patří mezi naše nejdegradovanější a nejvíce ohrožené krajiny z hlediska přírodních katastrof.

Smetanovo nábřeží během dopravní špičky.

Licence |

Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Rozpálená Praha

Hlavní město Praha mezi ostatními kraji vyčnívá, protože je z více než poloviny pokryté městskou zástavbou. Společně s čtvrtinovým zastoupením intenzivní zemědělské plochy představuje pražská krajina extrémní stupeň degradace, vymykající se všem ostatním krajům.

Přečtěte si také |

Je česká krajina zdravá? Satelitní snímky mluví jasně

Městská aglomerace je v Praze velmi hustá a rozsáhlá, s minimem zeleně, která má navíc nevalnou kvalitu. Zastavěné povrchy mají podle našeho hodnocení téměř nulovou schopnosti chlazení, z čehož se dá usuzovat, že zdejší vegetace je příliš řídká a vysušená, než aby poskytovala jakékoliv ekosystémové funkce. Rovněž pražské zemědělské plochy získaly nejhorší hodnoty zdraví, společně s Jihomoravským krajem. Rozpálené město obklopené prstencem podobně rozpálených širých ploch intenzivního zemědělství nepředstavuje příjemné místo k životu lidí ani živočichů.

Základní pojmy vhodného hospodaření s krajinou

• Index krajinného zdraví: Kompozitní ukazatel celkového zdraví vegetace, její produktivity, schopnosti čerpat vodu z půdy a chladit a její pestrosti

• Zdraví ekosystémů: Určuje stav živých struktur z hlediska jejich schopnosti vázat sluneční záření a druhové a prostorové pestrosti.

• Ekosystémové funkce: Životně nezbytné funkce, které krajina poskytuje, zejména produkce potravin a materiálů, regulace klimatu a příležitosti k rekreaci a učení.

• Fotosyntetický potenciál: Schopnost rostlin zachycovat sluneční záření. Část této energie je rostlinami uložena do listů, stonků a plodů a určuje kolik úrody vyroste na poli, kolik trávy na pastvině a kolik dřeva v lese.

• Chladící schopnost vegetace: Schopnost rostlin a stromů “chladit” díky odpařování vody z povrchu listů (transpirace). Čím větší schopnost chladit, tím je ekosystém zdravější.

• Krajinná pestrost: Počet druhů živočichů a rostlin, různorodost prostředí pro organismy, věková a prostorová rozrůzněnost stromů a vegetace. Je opakem homogenní krajiny vytvářené konvenčním hospodařením.

• Potenciální přirozená vegetace: Slouží k odhadu potenciálního vegetačního pokryvu, který by se samovolně utvořil, pokud by člověk „zmizel“ z krajiny nebo zcela přestal hospodařit.

• Agrolesnictví: Zemědělský systém napodobující lesní ekosystém. Hospodaření napodobující přirozená pestrá společenství jsou produktivnější, odolnější vůči extrémům a méně nákladná než konvenční hospodaření (bez orby, pesticidů, hnojiv).

• Regenerativní zemědělství: Pěstování jednoletých rostlin společně s meziplodinami, bez orby a aplikace umělých hnojiv. Zemědělec usiluje o postupné zvyšování zdraví půdy pomocí akumulace humusu a posilování druhové pestrosti v půdě, díky čemuž ušetří na orbě, hnojení i pesticidech.

reklama

foto - Vojtěch Andrš a Vladimír Mašán Jakub Zelený,

Jakub Zelený, Vojtěch Andrš a Vladimír Mašán

Jakub Zelený a Vojtěch Andrš jsou pracovníky Člověka v tísni. Vladimír Mašán je pracovník Mendelovy univerzity.

tisknout poslat

Další články autora |

Foto: Vladimír Mašán / Mendelova univerzita

Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři

Je česká krajina zdravá? Satelitní snímky mluví jasně

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (35)

Michal Uhrovič

16.2.2024 08:05

JM 39%

Jak zdravý je váš kraj? Podívejte se, jak si vede v porovnání se zbytkem Česka

Zdravé příhraniční lesy i poničené údolní nivy

Rozpálená Praha

Přečtěte si také |

Základní pojmy vhodného hospodaření s krajinou

Další články autora |

Online diskuse

Všechny komentáře (35)

Michal Uhrovič

Karel Zvářal

Jakub Zelený

Jaroslav Řezáč

Slavomil Vinkler

Karel Zvářal

Jaroslav Řezáč

Karel Zvářal

Slavomil Vinkler

Jakub Zelený

Slavomil Vinkler

Jakub Zelený

Jaroslav Vrabec

Jakub Zelený

Jakub Zelený

Slavomil Vinkler

Jaroslav Vrabec

Milan Milan

Jaroslav Vrabec

Slavomil Vinkler

Slavomil Vinkler

Slavomil Vinkler

Radek Čuda

Jaroslav Vrabec

Radek Čuda

Jaroslav Vrabec

Radek Čuda

Jaroslav Vrabec

smějící se bestie

Vaclav M.

pavel peregrin

Slavomil Vinkler

Martin Králík

Anyr

Petr Brok