https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kdo-uzdravi-nase-lesy-a-pole-chytri-hospodari
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři

5.3.2024 07:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pásy bylin ve vinohradu zmírňují dopady klimatické změny a podporují zdraví krajiny i půdy.
Pásy bylin ve vinohradu zmírňují dopady klimatické změny a podporují zdraví krajiny i půdy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladimír Mašán / Mendelova univerzita
Naše krajina churaví. Ačkoli horské lesy jsou povětšinou zdravé, zejména v nížinách umírá život v půdě, kterou postupně splachuje voda do řek. Taková krajina bude obtížně odolávat klimatické změně. Musíme začít myslet progresivně, hospodařit regenerativně a zavádět agrolesnické postupy. A musíme si uvědomit, jak moc naše města potřebují zeleň.
 
Zdraví našich lesů, luk a orné půdy je z velké části spjato s jejich polohou: čím jsou položeny níže, tím klesá jejich zdraví. Rozsáhlé rozpálené české nížiny trpí v důsledku odlesnění a vystavení krajiny slunci, větru a dešti.

Půda našich nejúrodnějších a z hlediska zemědělství nejhodnotnějších oblastí je poškozená dekádami orby, zhutněním těžkou technikou a ukládáním chemických látek. Plošné odvodnění melioracemi přispělo k vysušení a oslabení krajiny, což se projevuje i na chatrném zdraví zdejších lesů. Vysazování nevhodných druhů stromů a necitlivé hospodaření způsobilo, že velké části našich lesů nyní odumírají.

Jak zdravá je orná půda, městský povrch nebo jehličnaté lesy, zjistíte v následující interaktivní infografice. V rozbalovacím menu si můžete zvolit krajinný typ a zjistit, jak z hlediska fotosyntézy a produkce biomasy přispívá krajinné pestrosti a chlazení:

Zdroj klasifikace krajinného pokryvu: Konsolidovaná vrstva ekosystémů ČR

Řešení jsou na dosah. Naše krajina potřebuje, aby se do ní vrátily původní druhy stromů a další krajinné prvky, jako jsou mokřady a lužní lesy. Potřebuje rovněž změnu hospodaření, které bude více stavět na druhově pestrých kulturách, kombinujících jednoleté, víceleté a vytrvalé rostliny. Je důležité, aby se zvrátil trend vyčerpávání půd, a to směrem k jejich obnově. Měly by být aplikovány metody regenerativního zemědělství a agrolesnictví.

Lesy v nížinách mizí, na horách se drží

Lesy pokrývají 37 % celkové plochy Česka a podílí se na celkovém indexu krajinného zdraví z 26 % (viz první díl tohoto miniseriálu). Zdravé lesy jsou úzce spjaty s vyšší nadmořskou výškou. (Nejzdravější a zároveň největší lesní útvar najdeme na východě, v Bílých Karpatech a Moravskoslezských Beskydech.) Naopak nezdravé lesy najdeme spíše v nižších polohách.

Lesní porosty poskytují životně důležité ekosystémové funkce: regulují klima a malý vodní cyklus, podporují biodiverzitu, produkují dřevo a další materiály a poskytují prostor pro rekreaci. Jsou naším největším přírodním bohatstvím a nejhodnotnějším současným způsobem využití krajiny.

České lesy však současně trpí zejména v důsledku konvenčního hospodaření, které klade důraz na druhově chudé smrkové monokultury namísto přirozených, převážně listnatých lesů. Současné zvyšující se teploty neprospívají smrkům, které preferují chladnější a vlhčí podmínky severských zemí. Oslabené smrky snadno podléhají suchu a kůrovci – výsledkem jsou rozsáhlé plochy umírajících a suchých stromů, zejména na Bruntálsku a Vysočině (srovnej s www.kurovcovamapa.cz).

Chcete vědět, jak se daří lesu ve vašem sousedství nebo jak hospodaří místní sedlák? Naše výstupy pro české lesy a zemědělskou půdu můžete ve vysokém rozlišení prozkoumat v aplikaci:

Pro zobrazení aplikace v celém okně klikněte sem.

Je intenzivní hospodaření udržitelné?

Zemědělské plochy zabírají 46 % celkové plochy a podílí se na celkovém indexu krajinného zdraví z pouhých 16 %. V naší studii zahrnují trvale zatravněné plochy, využívané za účelem sklizně sena, a pravidelně oranou půdu, využívanou k pěstování jednoletých a ozimých monokultur. Pro naše nížiny je přitom typické intenzivní zemědělství, zatímco s rostoucí nadmořskou výškou přibývá oblastí obhospodařovaných extenzivně.

K extenzivnímu hospodaření patří vyšší podíl travnatých ploch, dřevin a krajinných prvků, které přispívají k vyšším hodnotám krajinného zdraví. Naopak intenzivní hospodaření vykazuje ze všech typů využití krajiny jedny z nejnižších hodnot ekosystémového zdraví, dokonce nižší než tzv. „spojitá městská zástavba“ – tedy převážně zastavěný povrch. Tyto městské plochy totiž zahrnují stromy a trávníky a jsou v celoročním průměru zelenější než orná půda, která je po většinu roku bez vzrostlých rostlin (viz infografiku výše).

Konvenční hospodaření je postavené na potlačování zdraví krajiny pomocí orby a pesticidů a nahrazování přirozených funkcí zdravého ekosystému průmyslovými hnojivy. Velkoplošné hospodaření vyžaduje zcela uniformní krajinu, bez stromů a „škůdců“, což s sebou přináší odsun a vymírání i dalších živočišných druhů nejen nad zemí, ale i v ní.

V důsledku odlesnění a odhalení půdy dochází k ztrátě její úrodnosti a k jejímu postupnému splavování do vodních toků a odnášení větrem, tzv. erozi.

Extenzivní hospodaření Daniela Pitka v Českém Středohoří
Extenzivní hospodaření Daniela Pitka v Českém Středohoří
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniel Pitek

Jak (ne)hospodařit ke zdraví

Text článku výše popisuje důvody, proč má dnes zemědělství ve společnosti nálepku sektoru, který nepřeje biodiverzitě, nehospodárně vytěžuje půdu, tvoří zbytečně nadprodukci potravin nebo zatěžuje krajinu agrochemikáliemi. Ne vždy to tak ale je, nebo nutně být musí. Příkladem postupných změn k lepšímu jsou uvědomělí farmáři, zemědělci nebo vinohradníci, kteří se snaží hospodařit v souladu s přírodou.

Tito hospodáři se odklonili od monokultur a orby. Už dávno jsou pryč snahy o co nejvyšší výnos nebo přehnané dávky postřiků a průmyslových hnojiv. Stále častěji volí ekologické přístupy, ohleduplnost ke krajině a přírodním pochodům. Znovuobjevují zkušenosti našich předků a moderní, přírodě blízké postupy reagující na klimatickou změnu.

Porovnání dvou způsobů hospodaření na vinicích.
Porovnání dvou způsobů hospodaření na vinicích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Pestrým vinohradnictvím k podpoře zdravé krajiny

Na kvalitě svých produktů i krajiny si zakládají například moderní vinohradníci. Na svých vinohradech kombinují rostlinky vinné révy s pásy hluboko kořenících bylin, které nejenže podporují obnovu humusu, prokypření půdy, která lépe vsakuje vodu a na svazích méně podléhá erozi, ale také poskytují potravu edafonu (tj. společenstvu půdních organismů) i potřebným opylovačům. Navíc ochlazují a zvlhčují vzduch, čímž zlepšují mikroklima vinice a poutají oxid uhličitý.

Směsi rostlin obsahují zhruba dvanáct až patnáct převážně bobovitých druhů, které rostou a kvetou postupně v průběhu vegetace. Nejedná se tak o nálet plevelných druhů z okolní krajiny, ale o cíleně vysévané směsi s poměry jednotlivých druhů vhodných pro danou lokalitu.

Orná půda produkuje přibližně 1,2 tuny CO2 z hektaru ročně, ale takto ozeleněná vinice tyto emise dokáže snížit na 0,8 tuny CO2 ročně. Roční emise vašeho auta jsou přitom přibližně 4,5 tuny. S nadsázkou se dá tedy tvrdit, že ozeleněním hektaru vinice si vykoupíte 3 000 km jízdy vaším autem.

Městská zeleň chladí a čistí

Města poskytují lidem nejenom práci, zábavu, ale také životní prostor a jsou nedílnou součástí naší krajiny. Zabírají zhruba 5 % celkového povrchu, ale jejich stopa v krajině je značná a většinou negativní.

Vysušování půdy odkanalizováním dešťové vody, zpevněné povrchy neschopné zadržet vodu nebo ji zpřístupnit rostlinám, utužování půd pojezdem a sešlapem jsou příčiny dnes tak diskutovaného tepelného ostrova měst. Města se oteplují rychleji než okolní krajina, někdy až o 4 °C, protože déle akumulují teplo a ani přes noc se betonové povrchy nedokážou zchladit.

Spojování ploch zeleně do zelené infrastruktury vedoucí napříč městy zvyšuje její pozitivní efekt.
Spojování ploch zeleně do zelené infrastruktury vedoucí napříč městy zvyšuje její pozitivní efekt.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladimír Mašán / Mendelova univerzita

Proto je tak důležité udržovat v městech parky a vzájemně propojenou zelenou infrastrukturu. Městská zeleň poskytuje nejenom místo pro oddych a kousek přírody, ale také dokáže tlumit projevy klimatické změny. Ochlazuje a zvlhčuje prostředí, zadržuje vodu, stíní, čistí vzduch, poutá CO2 a podporuje biodiverzitu.

Potřebujeme vytvářet pro zeleň další prostory a zakládat ji zde chytře, podle odborných poznatků. Kvalitní založení začíná u výběru vhodného druhu (což může souviset třeba i s velikostí a tvarem koruny stromů) a kvalitního pěstebního substrátu a pokračuje pravidelnou údržbou. A zeleň samozřejmě také velmi potřebuje také ohleduplnost nás, obyvatel.

Základní pojmy vhodného hospodaření s krajinou

• Index krajinného zdraví: Kompozitní ukazatel celkového zdraví vegetace, její produktivity, schopnosti čerpat vodu z půdy a chladit a její pestrosti

• Zdraví ekosystémů: Určuje stav živých struktur z hlediska jejich schopnosti vázat sluneční záření a druhové a prostorové pestrosti.

• Ekosystémové funkce: Životně nezbytné funkce, které krajina poskytuje, zejména produkce potravin a materiálů, regulace klimatu a příležitosti k rekreaci a učení.

• Fotosyntetický potenciál: Schopnost rostlin zachycovat sluneční záření. Část této energie je rostlinami uložena do listů, stonků a plodů a určuje kolik úrody vyroste na poli, kolik trávy na pastvině a kolik dřeva v lese.

• Chladící schopnost vegetace: Schopnost rostlin a stromů “chladit” díky odpařování vody z povrchu listů (transpirace). Čím větší schopnost chladit, tím je ekosystém zdravější.

• Krajinná pestrost: Počet druhů živočichů a rostlin, různorodost prostředí pro organismy, věková a prostorová rozrůzněnost stromů a vegetace. Je opakem homogenní krajiny vytvářené konvenčním hospodařením.

• Potenciální přirozená vegetace: Slouží k odhadu potenciálního vegetačního pokryvu, který by se samovolně utvořil, pokud by člověk „zmizel“ z krajiny nebo zcela přestal hospodařit.

• Agrolesnictví: Zemědělský systém napodobující lesní ekosystém. Hospodaření napodobující přirozená pestrá společenství jsou produktivnější, odolnější vůči extrémům a méně nákladná než konvenční hospodaření (bez orby, pesticidů, hnojiv).

• Regenerativní zemědělství: Pěstování jednoletých rostlin společně s meziplodinami, bez orby a aplikace umělých hnojiv. Zemědělec usiluje o postupné zvyšování zdraví půdy pomocí akumulace humusu a posilování druhové pestrosti v půdě, díky čemuž ušetří na orbě, hnojení i pesticidech.


reklama

 
foto -  Vojtěch Andrš a Vladimír Mašán Jakub Zelený,
Jakub Zelený, Vojtěch Andrš a Vladimír Mašán
Jakub Zelený a Vojtěch Andrš jsou pracovníky Člověka v tísni. Vladimír Mašán je pracovník Mendelovy univerzity.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

5.3.2024 06:55
Tento článek na vyšší odborné úrovni popisuje vše, co si myslím a píšu ve svých komentářích. Škoda, že to není všeobecný názor. Škoda, že společnost se jím neřídí, že 90% svých aktivit a financí věnuje na jiné účely. OZE je program správným směrem, ale kvalita přírody by měla mít vždy přednost.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.3.2024 08:02
Vize je to určitě správná , bohužel nerealizovatelná v současných podmínkách.
Pokud bude zemědělská politika EU jaká je, nelze očekávat zlepšování,ale spíše zhoršování stavu půdy i krajiny.

Pokud by mělo dojít k systémové změně, muselo by se změnit paradigma nazírání na zemědělství . Což by znamenalo platbu za správu krajiny a zrušení celého stávajícího systému regulací,kvót a buzerace zemědělců.
Odpovědět
HH

Honza Honza

5.3.2024 10:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
ano, EU v tom moc nepomáhá, peníze se věnují na jiné, méně důležité projekty. Ale sami farmáři a lesníci to budou aplikovat, v zájmu záchrany krajiny a i jejich výdělku. Bohužel asi bez větší podpory.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.3.2024 19:04 Reaguje na Honza Honza
A ne každá novinka/to platí všeobecně, je vždy to nejlepší.
Teprve léta praxe ukáží, zda ano, nebo omyl, že !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.3.2024 11:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět
JV

Josef Valenta

8.3.2024 22:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nerosporuji jsou ale lidé co se snaží,leckdy je to ale o vzpomínkách jak to dělal dědeček ,leckdy se schání informace po "všech čertech".Ale pokud chceme krajinu přenechat svým potomkům je lepší nějakou tu kačku z Bruselu oželet.Ale mne se to kecá,já jsem se dostal do invalidního důchodu a tak mám čas si schánět informace,tak chci být synovi nápomocen.Pomohla by lepší osvěta.Josef Valenta
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.3.2024 09:45
Bože co to je za slátaninu všeho možného dohromady o ničem? Stačí pozorně
číst a člověk se nestačí divit, jak stín stromů a jejich kořenový systém
"prospívá" v agrolesnictví pěstovaným rostlinám, které ve skutečnosti ve
stínu a na půdě "vysáté" kořeny stromů živoří. A nebo ten vinohrad, který
se zredukuje na polovinu řádků, aby v něm bylo možno pěstovat byliny a to
tvrzení, že vlhké mikroklíma prospívá vinné révě. Vědí autoři, že vlhko
v době dozrávání hroznů je pohroma při které plíseň ničí úrodu? V té době
je naopak slunce a suchý větřík požehnáním a ne aby tam bylo vzdušné vlhko.
Doporučuji ty teoretiky nahnat do praxe, aby viděli ve skutečnosti co
jednotlivé plodiny potřebují a co jim naopak škodí . Nemám chuť hledat
další nesmysly, protože jako celek to je "zdravice" ekologistů, kteří
o skutečné ekologii vědí prd, byť se honosí tituly a funkcemi.
Odpovědět
Jakub Zelený

Jakub Zelený

5.3.2024 12:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud se Vám něco nezdá na tom, co se píše o vinohradech, neváhejte kontaktovat doc. Mašána z MendelU. Jistě Vám to vysvětlí - má v tom duhouletou praxi. Jinak co se týče komentu o tom, že stromy něco vysávají - to je v rozporu s vědou i zkušeností. Zkuste někdy jít v létě do lesa a uvidíte, že tam není vysátého nic - ani voda (je tam vlhko a chladno) ani živiny (půda je plná humusu).
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

5.3.2024 13:24 Reaguje na Jakub Zelený
Pro změnu se vy zajděte projít do polí do míst, kde vzrostlé stromy hraničí s ornou půdou. Zřetelně minimálně 10 metrů do pole je porost plodiny řídký a slabý, protože mu stromy konkurují v doběru vody a živin. Pokud dost prší, není to moc vidět. Zřetelná ta konkurence je v době přísušku. Něco jiného je, když je kolem stromů ještě aspoň pár metrů mez, protože vodu a živiny si kořeny vezmou z meze a do pole zasahují jen okrajově. A vám jako hospodáři je jedno, že na mezi roste jen řídká tráva. Na tohle nemusí být člověk absovent univerzity. Stačí se dívat cestou po polňačce kolem sebe místo do mobilu.
Odpovědět

Vítězslav Šorab

5.3.2024 15:49 Reaguje na Marcela Jezberová
To mohu jenom potvrdit i z vlastní zkušenosti, jak v sadu, kde jsou při přísušku pod stromy suché kola řídké trávy tak kolem stromu na mezích poli a luk, je to taky jasně viditelné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.3.2024 16:18 Reaguje na Marcela Jezberová
Tomu teoretikovi to je zbytečné vysvětlovat. Oni jsou
Lidé v tísni a nikoliv zemědělci vidící rozdíly pod
stromy a o kousek vedle. Srovnávat les s poli může
tak leda laik, který v životě nic nevypěstoval ani
na poli, v lese, či alespoň na zahradě a v truhlíku.
I v tom truhlíku se ve stínu vytahují rostliny za
světlem a ty větší berou živiny a vodu těm menším.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.3.2024 16:28 Reaguje na Jakub Zelený
Dnes učí kde kdo cokoliv a nemusí to být vždy pravda a být
použitelné v praxi. Ten vinohrad na snímku je opakem praxe,
kde se dnes ve světě sází vinohrady už podle sklízecí a
stříhací techniky, která by ty biopásy uválela koly a ty
biopásy do vinohradu nelákají pouze hmyz, ale i hlodavce
na svá semena a po jejich zkonzumování i na révu. V čistém
vinohradu je uloví predátoři, ale v takhle zarostlém tak
leda prd. Jinak réva nemá problém si vodu najít i několik
metrů hluboko, ale živiny ji nesmí odebírat nic jiného,
než ona samotná. Vinař má ruce srostlé s nůžkami a motykou,
aby měl sklep plný vína. Nápady hezké, ale pro ty, kterým
o víno ve sklepě nejde.
Odpovědět
JH

JH

5.3.2024 14:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Ta praxe pro teoretiky je výborný nápad, určitě tam získáte spoustu nových zkušeností.
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

5.3.2024 18:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Co to melete, prospěšná symbióza určitých stromů a plodin je dávno známá, vinohrady třeba ve Francii ji úspěšně využívají dlouhou dobu, agrolesnický systém může přinést obecně až 40%ní nárůst produkce, ale samozřejmě se musí umět poskládat a pečovat o něj, když to uděláte blbě, tak jdete s produkcí dolů a dochází ke konkurenci nebo nadměrné vlhkosti a plísním. Tady se na krajinu plnou chemie nedívejte, nefunguje moc jak má, na Mendelu se to dopodrobna studuje, doporučuju dostudovat, ale když nechcete hledat podle vás nesmysly (pravdu), tak doufám že nikdo podobný v zemědělství brzy pracovat nebude, jinak jsme v háji, celé zemědělství by na to mělo okamžitě přejít, žádné dobrovolně, ale povinně a zapomeňte na těžkou techniku, tady nejsme v USA nebo na Ukrajině, sebral bych jim tohle dotační šílenství z našich daní ihned, problém utužením zná přece každý, ničit si vlastní půdu je podle mě nepřijatelné a musí okamžitě skončit, že se to agrobaronům líbit nebude je jasné, fandím malým ekofarmám, ty mají budoucnost.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2024 19:20 Reaguje na Roman z Vysočiny
Vy jste úplně mimo, světové zemědělství jde naopak cestou zvětšování celků, protože až doposud je měřítkem přežití ekonomika a nic jiného. Protože přesně kvůli takovýmhle zoufalým naivům, jako jste vy a z Mendelu, jde naše zemědělství a nejen naše, i to evropské, do kopru a USA se jen chechtá, jací to jsme neskonalí blbci!
Odpovědět
JV

Josef Valenta

8.3.2024 22:12 Reaguje na pavel peregrin
Světové zemědělství asi nechce předávat půdu svým potokům,nechce se radovat jak je krajina hezká,nepočítá že bude hospodařit vnouče,já s tím v podhůří počítám a podle toho se chci chovat.Samozřejmě ,že agrobaroni budou ted vydělávat o mnoho více. Ale jak dlouho.
Odpovědět
JS

Jiří S

5.3.2024 22:38 Reaguje na Roman z Vysočiny
Tak až budeme mít přímořské vlhké klima s velmi dlouhým slunečním svitem, tak můžeme okopírovat Francii. Do té doby bohužel ne, protože pro kvalitní hrozen máme pořád nedostatek slunce.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

5.3.2024 22:53 Reaguje na Roman z Vysočiny
Kdyby agrolesnický systém “obecně přinášel 40% nárůst produkce”, už dávno by ho v Evropě provozovali všichni zemědělci. Volné ustájení dojnic přineslo díky zlepšení pohody krav nárůst užitkovosti + snížení pracnosti pro zemědělce. Chovatelé ho tedy začali využívat stále víc a to bez tlaku environmentalistů, ekologické nebo politické masírky a dokonce i bez masivní dotační podpory. Prostě se investice do něj vyplácela. Když je Agroles tak hrozně super, proč je v Evropě využívaný tak málo a musí se zemědělcům vnucovat skoro násilím a ještě s bohatou dotační podporou? Asi není a tak super, jak je nám předkládáno.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.3.2024 05:25 Reaguje na Marcela Jezberová
Tak samozřejmě, že tak okaté to není, aby mezi větrolamy byly vyšší výnosy. Ten jejich efekt se projeví v delším časovém horizontu. Rozhodně není úroda o nic (významného) nižší, než pole nechráněná.
Odpovědět
DA

DAG

5.3.2024 11:47
Nijak to neshazuju, naopak myslím si, že pro část zemědělství je to dobrý směr. Jen může mi někdo vysvětlit, proč třeba v těch vinohradech takto už nehospodaří od začátku. Proč mají ty řádky bez porostu, když tam musí projíždět naftu a práci lidí. Vždyť to stačí nechat zarostlé a vše bude lepší.
Odpovědět
Jakub Zelený

Jakub Zelený

5.3.2024 12:30 Reaguje na DAG
Když to shrnu v podobě smyšleného citátu: "takto hospodařil můj děd a proto to tak dělám i já, navíc, kdybych ty meziřádky nechal zarostlé, sousedi by mě pomlouvali že tam mám bordel"
Odpovědět

5.3.2024 13:20 Reaguje na Jakub Zelený
1*
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2024 19:22 Reaguje na Jakub Zelený
I počaly si žáby protiviti staré zřízení a kuňkaly a kuňkaly, až si vykuňkaly za krále nohatého čápa- tak tohle rčení z pohádky sedí zase na vás jak ušité.
Odpovědět
JS

Jiří S

5.3.2024 22:35 Reaguje na Jakub Zelený
Pane Zelený, v životě jsem neslyšel větší hloupost než jste ted napsal. Právě kvůli tomu, že většina vinohradů spadá do 1 či 2 nadstavby dotačního titulu, kde je povoleno omezené použití fungicidů a zcela zakázané insekticidy, aby se vinohrady ozelenily. Tak právě proto se snaží obřadí velmi kultivovat a zelený meziřádek sekat co nejčastěji, protože těch chorob a nemocí přes skůdce, kteří se množí právě v zeleně kvetoucích, spíše zaplevelených pásech je neuvěřitelné množství. A kdyby jste o tom něco věděl, tak právě od té doby co se ozelenují meziřadí, tak se ve velkém množství šíří karanténí choroby.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

5.3.2024 14:13
Problém v ČR asi bude kde najdeme ty chytré hospodáře a zemědělské vzdělance 21.století ? Jak se k tvorbě vzdělanců přírody postaví zemědělské a lesnické školství 21.století . Zatím se jen kácí a likviduje,co zde rostlo desetiletí . Učitelé a mmmm minulého režimu jedou podle směrnic chruščova, spoléhá se na dovoz. Šlechtitelské zelinářství a ovocnářství je na ubitě,spoléhalo se na sovětské dnes na unijní nikoli české a moravské. Majitel Babiš s Agrofertem žádnou díru do státu neudělá . Politika a papír snese všechno.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

5.3.2024 15:12
Píši to již po několikáté. S pár procentním podílem obyvatelstva na zemědělství je tohle utopie. Kdo bude sytit obyvatelstvo, když se zemědělci budou věnovat rozšířenému agrolesnictví tj. z velké části údržby krajiny. Prostě. Buď se velká část lidí vrátí k práci v krajině a do zemědělství, a já to mu moc fandím, nebo jsou tohle sny co akorát vzbouří zemědělce produkující potraviny pro masy. Tímto netvrdím, že není potřeba s tím něco dělat. Ale bez lidí to nepůjde.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.3.2024 16:20 Reaguje na Aleš Nebáznivý
Mnohde se to praktikuje po desetiletí a žádná hrůza se neděje. Vysadit může na podzim, až bude mít zaseto a pooráno. Neustále se ohánějí, že dostávají dotace "na údržbu krajiny", ale tu provádí jen zlomek zemědělců. Pro většinu jsou polnosti jediným a posledním objektem zájmu.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-agrolesnictvi-ma-budoucnost
Odpovědět
JS

Jiří S

5.3.2024 22:40 Reaguje na Karel Zvářal
Podle mne se nikdo tím, že dostává dotace za údržbu krajiny nikdo neohání.

Například já jako agronom tvrdím, že dotace jsou jenom kvůli tomu, aby se vykompenzovala částečně cena komodit, která v podstatě za posledních 35 let nestoupla. Pokud by se měly rozdávat dotace za údržbu krajiny, tak by se muselo hodně finančně přitvrdit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.3.2024 05:30 Reaguje na Jiří S
To jsem slyšel pronést zemědělce mnohokrát, není to výrok z poslední doby, zaznívá to průběžně tu od jednoho, jindy dalšího. A oni tak skutečně mnohde činí, stačí se projet Českem, nebo aspoň kouknout do map. Nakonec poslední příklad (sice odjinud) je na konci příspěvku, na který ragujete, ale i úplně dole (21,34).
Odpovědět
KH

Králík Hopsající

5.3.2024 16:47
Vážení autoři článku, je to opravdu slátanina, hodná teoretiků. Zkuste si práci - optimálně v zemědělství, vyjděte ze svých teplých nor a kanceláří, zřekněte se svých zaručených platů a potom kažte, jak se to má správně dělat. S vaším přístupem umřete hlady během prvního roku. Vězte, ale že na vašem úspěchu či neúspěchu bude záležet život nejen vaší rodiny, ale i spousty dalších lidí, které je třeba nakrmit. Nejsou správně širé plochy monokultur, ale stejně tak nejsou správně vaše Agrolesnické systémy - to je jen dotační zlodějina, pro ty co nic neprodukují. Zkuste si představit jak bude pole, louka nebo pastvina vypadat po 30 letech od výsadby stromů, které nyní rok nebo i 5 let po výsadbě vypadají krásně, ale za uvedenou dobu tam neuživíte ani ty ovce. Než budete o něčem psát, tak se nad tím zamyslete a nedělejte zbytečnou "práci", tím že píšete povrchně o něčem o čem nemáte ani páru, jen abyste vyplodili článek a zviditelnili se. Ať se nám všem daří a nemáme hlad.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2024 17:49 Reaguje na Králík Hopsající
Lépe bych to nenapsal*
Odpovědět
Ra

Radek

5.3.2024 17:16
Přesně zhodnoceny stav a důvody proč se tak děje.
Co nechápu a pořád mi to tady nikdo ze zastánců toho způsobu zemědělství a lesnictví , které nás k tomu dovedlo vysvětlil proč, se tomu tak strašně bráníte a pořád nechcete přijmout svoji část odpovědnosti a začít hospodařit v souladu , opravdu jde jen o zisk za každou cenu .
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.3.2024 18:43 Reaguje na Radek
Podívejte. Jde o čirou Utopii. Důvody proč se tak děje jsou zcela mimo realitu.
-Zemědělec může být jakkoli oddaný transformaci, ale nemůže utáhnout údržbu krajiny ze svého zisku, neb ten je velmi malý.
-Musel by tedy promítnout vysoké vícenáklady do cen produktu.
-Obchodní řetězce a spotřebitel nakoupí levné produkty ze zemí, kde se na GD nehraje. Brazílie, Argentina, Rusko, Ukrajina....
-Zemědělec zkrachuje a prodá půdu na staveniště hal, nebo do ciziny Čína....
To je zisk za každou cenu? Kde ho u zemědělců vidíte?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.3.2024 19:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
Podívejte (se), co se děje se SM monokulturami. Dnes není včera, kdy se honily kubíky za cenu rizika, že to jednou skončí. Jednou mniška, podruhé mnohasetleté sucho... Chtít dříve smíšené lesy, asi bych musel umět hodně rychle běhat.

V zemědělství je to podobně. Za mě jsou ŠPATNĚ NASTAVENÁ dotační pravidla pro údržbu krajiny, za níž rozhodně širé kukupláně nepovažuji. Dotace mají cílit na kvalitu půdy a vyváženou krajinu, s dostatkem mezí, stromořadí, větrolamů a jiných ekologických prvků. Protože to sucho a klimazměna je výsledkem špatného hospodaření člověka na celé planetě, průmyslovým mýcením pralesů počínajíc. Dokud si toto všichni zainteresovaní neuvědomí, budou odlišné názory jitřit v každé diskusi o změně hospodaření. Opakovaně ukazuji odlišný, tj. správný - ekologický přístup, ale tam najednou kovaní bojovníci naberou vodu do úst a nezmůžou na jediné slůvko.
Odpovědět
Ra

Radek

5.3.2024 19:21 Reaguje na Karel Zvářal
No vidíte, jak to umíte krásně popsat, je vidět že tomu rozumíte. Pročpak ten názor pánů vědců považujete za brání vody do ust bez Sluvka názoru na jiný a lepší přístup k zemi .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.3.2024 19:30 Reaguje na Radek
No nevím, kam míříte a co jste z toho pochopil... Byl jsem jedním z prvních, kdo předešlé dva díly vědcům pochválil. Ta poznámka nemířila na ně, ale jejich odpůrce. Tvrdím od prvopočátku, že v managementu krajiny máme obrovské, opakuji obrovské, rezervy.
Odpovědět
Ra

Radek

5.3.2024 19:48 Reaguje na Karel Zvářal
Potom jsme za jedno . Píšu z mobilu , jde mi to blbě.

Je to pořád stejný, ti co se živí zemí všem tvrdí že to jinak nejde, neuznají Kousek pochybení , nehledají žádná zlepšení, nevidí dále než do svojí peněženky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2024 20:53 Reaguje na Radek
Odpovím vám jasně a rovnou-ideály jsou jedna věc a tvrdá realita druhá. Zkuste si hospodařit bez dotací a za dva roky si povíme, jak na tom jste. To, jak zemědělce, a výslovně píšu ZEMĚDĚLCE a nikoliv lidi, kteří mají zemědělství jako z jiných zdrojů dotovaného koníčka, donutili hospodařit, není chyba zemědělců, ale naprosto zrůdně nastaveného systému.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.3.2024 21:06 Reaguje na pavel peregrin
Souhlas. Jsem pro dotace, a slovo zrůdně bych vyměnil za debilně. Ono to je to celé o pravé a levé ruce...-( Chaos je slabé slovo.
Odpovědět
Ra

Radek

6.3.2024 08:24 Reaguje na Karel Zvářal
No já nevím, pokud někdo bere dotace na údržbu krajiny a nedělá nic (jestli se tím nemyslí dotace na to že jednou za rok poseče louky) dotace křiví trh, měli by být pouze na projekty životně důležité a pečlivě zvažované..
Zemědělci zničili životní prostředí pro drobnou zvěř a vytvořili tak prostředí pro zvěř černou. Ti samí teď chcou po myslivcich náhrady škod a nápravu, to ale pouhým lovem napravit nejde. To zase připadá zvrhlé mě. Ono totiž vše spolu souvisí .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.3.2024 08:30 Reaguje na Radek
Ten pojem (údržba krajiny) je zprofanovaný a používá se často tam, kde se jedná o pouhé mulčování. Bez toho by tam byl "bordel", podobně jako na pravidelně hoblovanch městských trávnících. Kdysi měli krácený rozpočet a posekli to jen jednou - na podzim, a nikdo z toho nezbláznil...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.3.2024 06:50 Reaguje na pavel peregrin
Souhlas.
Odpovědět

Vítězslav Šorab

5.3.2024 18:48 Reaguje na Radek
Protože se chci uživit, a žít jako ostatní lidé co nás zde poučuji, jak máme hospodařit bez zisku. Dovolit si jednou dovolenou aspoň v zimě když v létě jsem na poli, koupit dětem oblečení, zajít do kina atd...
Odpovědět
Ra

Radek

5.3.2024 19:11
Já se špatně vyjadřují, omlouvám se . Bez zisku se Naďa hospodařit.
Zkusím to lépe , je nutný ekonomický růst , kdy už bude stačit a začneme ho používat na ozdravení půdy a lesů . Aniž by jsme je ždimali , za pomoci všelijakých urychlovačů. Pořád se tady opakuje že umreme hlady a přitom se produkují nadbytky .......zem díky našemu přístupu strádá,..... prostě mi připadá že jde hlavně o nikdy nekončící ekonomický růst. Nemělo by jít o zdravou půdu, pokud někdo ze zemědělců strádá, prosím přijměte moji omluvu. Já takového ale neznám
Odpovědět
MK

Martin Králík

5.3.2024 19:17
Aha. Pokud dobře chápu některé diskutující, tak naší budoucností jsou nekonečné lány kukuřice, půdní bloky minimálně 70-90ha, minimum remízků, větrolamů, polních cest, nedej bože mokřadů a potoků. Jedině herbicidně-fungicidní hospodářství je naše budoucnost. Když tak stojím v červenci po žních, někde uprostřed lánu o rozloze min. 60 ha a víc, kousek stínu nikde, plocha otevřené vodní hladiny daleko, a půdní povrch rozhycovaný... To je pro některé ideál. Spousta "vinohradníků" řeší svou péči o půdní povrch tak, že 2-3x za sezonu užijí herbicid a mají vystaráno. A do toho několikerý postřik fungicidem na list - no skvělé. V jakém stavu je pak edafon, a půda vůbec. A jo, tak je to asi v pořádku - chudáci zemědělci, oni nic to Evropa. Za článek děkuji, a prosím některé diskutující, aby si to přečetli ještě jednou a pomalu. Obdobně kvalitní je i článek zde na ekolistu - Jiří Malík: Fyzikální zákony vs. průmyslové zemědělství 1 - 0. Celý svůj dosavadní život jsem proživ v dolonomoravském ůvalu, kdy je obec obklopena nekonečnými lány. Půdní bloky zde mají výměru 40 ha a více, takže vím co to s krajinou dělá. Chamtivost a bezohlednost.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2024 19:28 Reaguje na Martin Králík
Nic vám nebrání pronajmout si půdu a zkusit si hospodařit podle vašich představ. Až to budete dělat nejméně patnáct let, tak si pak pohovoříme o dojmech. Do té doby se zdržte hodnocení oboru, o kterém nemáte zjevně ani potuchy a pouze papouškujete laciné fráze.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.3.2024 19:42 Reaguje na pavel peregrin
Víte, svůj první protest proti kukupláním jsem napsal ještě za totáče, a ono se toho příliš nezměnilo, naopak, procento erozně ohrožené půdy se ještě zvýšilo. Čekal jsem, že vstupem do unie se to zlepší, ale byla to směšná naivita. Jsem rád za podobné články, byť se to hospodařícím subjektům nemusí vždy líbit. Ale ti (dobří), na které opakovaně poukazuji, se nějak do diskusí nezapojují. Asi vědí proč...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.3.2024 21:15 Reaguje na Karel Zvářal
Já to chápu. Ono je to jako s mnoha jinými články. U vás na Moravě, speciálně jižní, je problém eroze a zničené půdy zřejmý a sám jsem to viděl, každý rok tam jezdím. Ale v ostatních regionech České republiky to zdaleka není tak horké a vždy by bylo třeba v podobných případech psát o konkrétní oblasti.
Já chápu i laickou veřejnost, masírovanou zcela naivními představami často i titulovaných odborníků, kteří jsou ale zhusta pouze teoretiky bez praktických zkušeností. Oba dva víme, že za současný stav, v některých regionech neutěšený, může dřívější i současné nastavení agrární (ne)politiky a zemědělec, pokud chce přežít, se musí přizpůsobit. Kdo nepracuje v oboru, těžko to může chápat. Je to stejné, jako kdybych já chtěl hodnotit neutěšený stav v textilním průmyslu, když o tom vím naprosté nic a informace hltám z tisku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.3.2024 21:34 Reaguje na pavel peregrin
Ono je to složité a nejde v pár větách problém popsat. Mně na tom vadí hlavně ten nesoulad mezi ekologickými nároky/proklamacemi a ekonomickým tlakem na rentabilitu. A tento myšlenkový chaos vychází z centra!!, a je na zemědělcích a ekolozích, aby v tomto našli rozumný kompromis, což není vůbec lehké. Já všem doporučuji/radím nelámat to přes koleno (velké změny), ale postupnými krůčky se k cíli dopracovat. Abych to zkrátil: měsíční krajinu za krajinu nepovažuji.

Každé číslo větší než nula (pozorovaných druhů) mě vždy potěší, a znám naprosto rozdílné typy agrární krajiny. To mě motivuje k tomu, aby se všichni snažili o částečný progres, ke kterému jsem - zcela nečekaně přesvědčil pána, do kterého bych to na první pohled neřekl. Dvě fota se zatravněnou údpolnicí jsou výsledek mé rypácké povahy.

https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.3.2024 07:04 Reaguje na Martin Králík
To co nazýváte "Chamtivost a bezohlednost" může být jen snaha přežít v konkurenci levného dovozu (bezohledné rabování jinde (J. Amerika, Asie, Ukrajina...) a v mezích EU nastavených dotací. Nikdo nechce zkrachovat a být nucen prodat půdu.
Myslíte, žer nový cizí majitel(Číňan...) se bude chovat šetrněji?
Odpovědět
PB

Petr Brok

6.3.2024 12:55
Zemědělec je podnikatel. Podniká se podle zákona za účelem vytváření zisku. To jak podnikatel naloží se svým ziskem je jeho svobodná volba. Vkládat svůj zisk do přírody má smysl jen pokud se podnikatel bude dožívat tisíců let, nebo bude mít jistotu, že jeho potomci budou smět hospodařit na jeho hospodářství alespoň tisíce let. Současné předotované a přeregulované zemědělství v EU je natolik socialistické, že nemám jistotu, co bude s mým hospodářství za pouhé desítky let.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist