Josef Seják a Jan Pokorný: Kdo manipuluje s výsledky naměřených dat ze šumavské horské meteostanice Churáňov?
16.7.2025
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist
V souhrnu ke kauze manipulace s naměřenými ročními srážkovými daty ze šumavské horské meteostanice Churáňov ponecháváme na vlastní úvaze každého čtenáře, aby si sám odpověděl na otázku, kdo víc manipuluje s výsledky naměřených dat. Zda J. Kopáček, který svými grafy dokazuje, že v NPŠ se dvaadvaceti tisíci hektary uschlého smrkového lesa se vlastně nic nestalo, bezzásahovost je „nadmíru výtečná“, protože dlouhodobé trendy srážek a oblačnosti jsou v jeho lineárně trendové časové řadě 1960-2024 stoupající. Nebo my tím, že jsme posunuli časovou řadu srážkových dat na počátek velkoplošných úhynů živého lesa od poloviny devadesátých let, abychom tak synchronizovali velkoplošné odumírání šumavských lesů s klesajícími srážkami.
Od počátku velkoplošných úhynů šumavských lesů v období 1995-2024 vykazují roční srážky na Churáňově klesající trend. A z hlediska předpověditelnosti vývoje budoucích sukcesních procesů v NPŠ je pravděpodobné, že srážky budou dále klesat a pravděpodobně porostou i roční srážkové extrémy do doby, než se vytvoří dostatečně vysoká korunová vrstva nových stromů, aby byla schopná vytvářet léčivé inverzní podkorunové mikroklima zmírňující každodenní teplotní amplitudy.
Zatímco sdělení profesorů J. Hrušky a J. Kopáčka připomínají „slavný“ výrok někdejšího primátora Prahy Igora Němce z povodňového 13. srpna 2002, který jeden den před velkoplošným zatopením pražských čtvrtí prohlásil, že „situace je nadmíru výtečná“, my se snažíme ukázat, že situace nejen na dvaadvaceti tisících hektarů odumřelých lesů NPŠ (a statisíci hektarech uschlých smrčin v ČR), ale i v širší okolní vysušované krajině je velmi vážná.
Zvyšující se příkon sluneční energie na zemský povrch popsal M. Wild (2009), je zřejmý i z dostupných dat ČHMU i dalších měření. Jde o nárůst cca 10 W.m-2 za dekádu, což je nárůst více než 5 %. Nárůst příkonu sluneční energie je způsoben úbytkem oblačnosti. Příčinou úbytku oblačnosti je zmenšený výpar z krajiny, sluneční energie se neváže do vodní páry, ale zvyšuje se povrchová teplota. Tak se zvyšuje i povrchová teplota uschlých lesů.
Od přehřátých povrchů se ohřívá vzduch, který stoupá rychle vzhůru a brání vzniku mraků a kondenzaci vodní páry a tvorbě srážek. Posun od výparu k produkci zjevného tepla (ohřev) je za slunného dne průměrně 240 W.m-2, tedy 240 MW na 1km2, na Šumavě uschlo a bylo odlesněno na 220 km2 (22 000 ha) vzrostlého lesa, který se dostatečně nechladí evapotranspirací vody, ale sluneční energie se značně mění v teplo, průměrně 220 x 240 = 52 000 MW = 52 GW. Jeden blok Jaderné elektrárny Temelín má elektrický výkon 1GW. Profesoři Hruška a Kopáček si pochvalují, že uschlý les zadrží více vody, protože nevypařuje vodu. Neplní tak ovšem v důsledku ztráty živé korunové vrstvy základní klimatickou funkci.
Mimochodem, horizontální srážky živého horského lesa (vyčesávání vody z vlhkého vzduchu, z mraků) přesahují 500 mm za rok. Úbytek oblačnosti je spojen se zvýšeným tokem tepla od zemského povrchu do atmosféry. Jasná obloha má nízkou efektivní teplotu. Úbytek oblačnosti vede k rychlejšímu úniku tepla z krajiny, k ranním přízemním mrazům. Naše podnebí se tak blíží stepnímu, nikoli tropickému. Ve dne jsou vysoké teploty a noci jsou chladné, zvětšuje se denní amplituda teplot. Zvyšuje se počet dnů s teplotou vzduchu nad 30 °C, kolik bylo letos tropických nocí, kdy teplota neklesla pod 20 °C?
Poukazujeme na skutečné antropogenní/člověkem působené příčiny narůstajících klimatických extrémů, které spočívají v antropogenní likvidaci a fragmentaci nejefektivnější živé lesní krajiny. Zatím akademické instituce a senzacechtivá média ignorují zásadní úlohu vody a živé klimaxové vegetace v utváření klimatu. Pánové Hruška a Kopáček jsou ve jménu prosazování ideologie velkoplošné divočiny v hustě osídlené ČR věrozvěsty takové zničující role v přerušeném kulturním udržení živých lesních ekosystémů a jejich existenčně nenahraditelných životodárných služeb.
Jak k této ignoranci funkce živých autotrofních ekosystémů a vody došlo dokládá celoživotní příběh španělského meteorologa jménem Millan Millan v češtině „Millan Millan a záhada chybějících středomořských bouří“ v časopise Pozemkové úpravy, červen 2025. Doplňující pohled na neoprávněné vyloučení ničivých antropogenních změn přirozené krajiny z klimatických modelů poskytuje také např. mezinárodně známý klimatolog prof. Jan Veizer (Ferguson, Veizer 2007; Veizer 2011).
Je na pováženou, že tvrzení o zadržování vody v uschlém lese je v rozporu s certifikovanou metodikou MŽP/2019/610/29: Metodika identifikace vlivu bodových a nebodových zdrojů znečištění na drobné vodní toky. Hodnocení úlohy krajinného pokryvu v tocích sluneční energie. Je v rozporu i s metodikou pro MŽP Hodnocení a oceňování biotopů ČR (ČEÚ 2003), jejíž zavedení do praxe je dodnes nesplněným úkolem SPŽP 2004-2010 pro vyčíslování ekologické újmy (SPŽP, s. 36).
Literatura:
Mazín V.A. Mohou Šumavu obnovit přírodní procesy? Vodní hospodářství č. 2 a 3, 2024
Wild M (2009) Global dimming and brightening: a review. J Geophys Res Atmos 114: D00d16.
Ferguson, P.R. and Veizer, J. (2007). The coupling of water and carbon fluxes via the terrestrial biosphere and its significance to the Earth’s climate system. J. Geophys. Res. – Atmosph. 112, D24S06, doi:10.1029/2007JD008431.
Veizer J. The Role of Water in the fate of carbon dioxide: Implications for the climate system, DOI: 10.1142/9789814365932_0034
reklama
Josef Seják a Jan Pokorný
Josef Seják je emeritní docent Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem. Jan Pokorný pracoval v Botanickém ústavu AV ČR, od roku 1998 do 2022 byl ředitelem ENKI, o.p.s. Třeboň.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Turistická trasa na šumavský Modrý sloup by se mohla otevřít ještě letos
NP Šumava zavřel rozhlednu u Soumarského rašeliniště, byla ve špatném stavu
Pro nedostatek vody v Teplé Vltavě platí zákaz splouvání, nelze se registrovat
Další články autora |
Josef Seják a Jan Pokorný: Kůrovcem zničené suché šumavské lesy přitahují méně a méně srážekOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (245)
va
vaber
16.7.2025 08:26Tak byla debata o přitahování srážek ,nyní je to zadržování srážek.
Naprosto nesmyslný spor. Co vlastně odborníci chtějí, to by měli jasně říct a ne se schovávat za bezvýznamná data. At jasně řeknou co s lesy dělat,jde snad o lesy. Lesy rostou jen tam kde mají podmínky a to dokáží úplně bez člověka. Zkuste sázet lesy na stepích Kazachstánu .
V článku se používá termín, suchý les. Co jsou to suché lesy a jak dlouho zůstanou suché. Jaká je v suchém lese vegetace ?
Já vím, že dost lidí na Ekolistu řešilo kolik vody odpaří jeden strom a nějací odborníci to prý i dokázali určit a spočítat.Já o výpočtu silně pochybuji,protože strom vypařuje někdy více a někdy méně a někdy dokonce i shodí listí, když nemá vodu. Z výpočtů vycházelo, že vegetace vysušuje půdu víc, než když je půda bez vegetace. Jinde jiní odborníci vidí jen pozitiva lesních požárů.
Dnes se manipuluje a překrucuje vše, nebo chcete-li, píše se hodně kravin.
Odpovědět
Naprosto nesmyslný spor. Co vlastně odborníci chtějí, to by měli jasně říct a ne se schovávat za bezvýznamná data. At jasně řeknou co s lesy dělat,jde snad o lesy. Lesy rostou jen tam kde mají podmínky a to dokáží úplně bez člověka. Zkuste sázet lesy na stepích Kazachstánu .
V článku se používá termín, suchý les. Co jsou to suché lesy a jak dlouho zůstanou suché. Jaká je v suchém lese vegetace ?
Já vím, že dost lidí na Ekolistu řešilo kolik vody odpaří jeden strom a nějací odborníci to prý i dokázali určit a spočítat.Já o výpočtu silně pochybuji,protože strom vypařuje někdy více a někdy méně a někdy dokonce i shodí listí, když nemá vodu. Z výpočtů vycházelo, že vegetace vysušuje půdu víc, než když je půda bez vegetace. Jinde jiní odborníci vidí jen pozitiva lesních požárů.
Dnes se manipuluje a překrucuje vše, nebo chcete-li, píše se hodně kravin.
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.7.2025 09:06 Reaguje na vaberpředevším to je spousty mentálního balastu...
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.7.2025 09:31 Reaguje na vaberCo s lesy?Uschlé stromy jsou nelesy.S lesy to umí lesníci....
Odpovědět
JH
JH
17.7.2025 19:15 Reaguje na Emil BernardyKdyž uschnou stromy, tak to ještě neznamená zánik lesa.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.7.2025 19:24 Reaguje na JHV případě stejnověké plantáže je to vizitka jejich zarputilých obhájců. Výchovu dítěte ulicí též někteří považují za rovnocennou alternativu.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
16.7.2025 16:24 Reaguje na vaberVypadá to, že různí lidé si suchý les představují různě. V osmdesátých letech smrkové lesy v Jizerách kvůli kyselým dešťům a imisím odumřely a delší dobu pod nimi nic nerostlo – tak nějak si představuji suchý jehličnatý les. Ale třeba v NPŠ v drtivé většině tam, kde stojí vysoké suché smrky, tak pod jejich ochranou velice brzy po odumření smrků začaly vyrůstat v obrovském množství nové stromečky a začaly růst do výšky stromky před tím žijící ve stínu těch velkých. Ten stávající rychle se obnovující les podle mne už nelze považovat za suchý.
Odpovědět
ms
16.7.2025 16:53 Reaguje na Majka Kletečková
ale pořád to není vzrostlý živý les, kterým tam byl, tedy škoda způsobená jeho ztrátou je zde ať už zde rostou nové semenáčky či nikoliv.
Kvalita lesa byla narušena a to na 100 let.
Odpovědět
Kvalita lesa byla narušena a to na 100 let.
JH
JL
Jaromír Lukavský
22.7.2025 08:31 Reaguje na Jan HorníkTěžit se dá ale různě. Holosečí, nebo malou pasekou nebo i výběrově, což je ovšem nejdražší. Ale dá se to. A místo vyhlášení NPŠ se klidně mohlo hajnejm říct: do 20 ti let vykácíte postupně smrky a dosázíte tam buky a jedle. Smrků smí být jen x%....Náklady se pokryjí prodejem dřeva. J.L. end
Odpovědět
JH
SV
Slavomil Vinkler
16.7.2025 18:23 Reaguje na Majka KletečkováNo a navíc rostou jen někde. Obvykle tam už ty semenáčky byly připravené. V trávě a buřeni to bude o mnoho navíc. Kvalita byla narušena někde i na více než 100 let.
Odpovědět
PE
ms
16.7.2025 19:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
ano, toje pravda, bohužel současné zdroje jsou tak nevěrohodné a mnohdy "poskvrněné" tím, co se komu hodí
Tedy Správa NPŠ se chlubí zmlazením, ale studii na to má v karu jezera laka, nikoliv nahoře, kde ztráty lesů byly plošné.
Odpovědět
Tedy Správa NPŠ se chlubí zmlazením, ale studii na to má v karu jezera laka, nikoliv nahoře, kde ztráty lesů byly plošné.
JH
JH
Jan Horník
17.7.2025 09:48 Reaguje na vaberSouhlas s tím nesmyslným sporem. Tady se stále řeší jestli se na Šuměvě mělo kácet a asanovat, nebo ne. Což prakticky od začátku nebylo odborné, ale politické téma. A každá strana dodává nové argumenty.
Odpovědět
PE
RŠ
Roman Šimek
16.7.2025 15:16 Reaguje na Petr Elias"Pro hlupáka každý hloupý" Forrest Gump :-)
Odpovědět
PE
Petr Elias
16.7.2025 17:49 Reaguje na Roman ŠimekChápu, že věřící sekty exota Pokorného to štve. :)
Odpovědět
ms
16.7.2025 19:15 Reaguje na Petr Elias
co štve? že označujete Pokorného a Sejáka za hlupáky?
Mně zase připadá šílené, co píše pan Metelka.
Odpovědět
Mně zase připadá šílené, co píše pan Metelka.
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 19:34 Reaguje naDobře, tak abychom jen nežvanili, co KONKRÉTNĚ je na tom, co jsem napsal, tak šílené?
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.7.2025 09:55 Reaguje naTo bude asi tím, že jste na tom ještě hůř jak Pokorný a Seják. :D
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 09:10Dovolte mi pár poznámek:
1. "...zda trend věcně důvodného poklesu srážek v důsledku velkoplošných úbytků živého horského lesa bude statisticky významný, ukáží další roky..." Možná ano, možná ne. Každopásně taková úvaha není žádným důkazem. Tím mohou pánové argumentovat, až ten trend statisticky významný bude. Dříve je to spekulace a šarlatánství.
2. V těch úvahách zcela chybí srovnání vývoje srážek na okolních stanicích, které nejsou zasaženy diskutovanými antropogenními vlivy, takže nelze rozlišit, jestli je to lokální záležitost nebo jestli má větší rozsah (a jiné příčiny)
3. "A z hlediska předpověditelnosti vývoje budoucích sukcesních procesů v NPŠ je pravděpodobné, že srážky budou dále klesat... " Další spekulace.
4. "Zvyšující se příkon sluneční energie na zemský povrch popsal M. Wild (2009), je zřejmý i z dostupných dat ČHMU i dalších měření.". Ano, to je pravda, ale je třeba se na to podívat v širším kontextu. V publikaci "Měření složek radiační bilance a dlouhodobé změny globálního záření v České republice (Sborník prací ČHMÚ č. 61, 2015) průměrná intenzita globálního záření od roku 1920 do roku 1945 mírně rostla, pak do roku 1975 mírně klesala a od té doby opět mírně roste. A to se děje nejen na území ČR, ale je to globální jev, příká se tomu "global dimming " (v klesající fázi) a "global brightening" (v rostoucí fázi). V současnosti jsme někde kolem maxima, které je v ČR hodnotami podobné tomu kolem roku 1945. Viz také MULLER, B., WILD, M., DRIESSE, A., BEHRENS, K., 2014. Rethinking solar resource assessments in the context of global dimming and brightening. Solar Energy, Vol. 99, s. 272–282. doi:10.1016/j.solener.2013.11.013.
NORRIS, J. R., WILD, M., 2007. Trends in aerosol radiative effects over Europe inferred from observed cloud cover, solar ”dimming,“ and solar ”brightening,“ Journal of Geophysical Research, Vol. 112, D08214, doi:10.1029/2006JD007794. Svádět to na procesy na Šumavě je tedy značně pošetilé...
5. "Od přehřátých povrchů se ohřívá vzduch, který stoupá rychle vzhůru a brání vzniku mraků a kondenzaci vodní páry a tvorbě srážek.", Jenže realita je někde úplně jinde. Výstupné pohyby vzduchu naopak vedou k tvorbě mraků a někdy i srážek. Znají to plachtaři, kteří nejlepší "stoupáky" hledají pod kupovitou oblačností. Vzduch stoupá, ochlazuje se o cca 1 st.C. na 100 m výšky, až v něm dojde ke kondenzaci vodní páry. Pánům bych doporučil trochu studia termodynamiky atmosféry nebo si alespoň popovídat s plachtaři.
Odpovědět
1. "...zda trend věcně důvodného poklesu srážek v důsledku velkoplošných úbytků živého horského lesa bude statisticky významný, ukáží další roky..." Možná ano, možná ne. Každopásně taková úvaha není žádným důkazem. Tím mohou pánové argumentovat, až ten trend statisticky významný bude. Dříve je to spekulace a šarlatánství.
2. V těch úvahách zcela chybí srovnání vývoje srážek na okolních stanicích, které nejsou zasaženy diskutovanými antropogenními vlivy, takže nelze rozlišit, jestli je to lokální záležitost nebo jestli má větší rozsah (a jiné příčiny)
3. "A z hlediska předpověditelnosti vývoje budoucích sukcesních procesů v NPŠ je pravděpodobné, že srážky budou dále klesat... " Další spekulace.
4. "Zvyšující se příkon sluneční energie na zemský povrch popsal M. Wild (2009), je zřejmý i z dostupných dat ČHMU i dalších měření.". Ano, to je pravda, ale je třeba se na to podívat v širším kontextu. V publikaci "Měření složek radiační bilance a dlouhodobé změny globálního záření v České republice (Sborník prací ČHMÚ č. 61, 2015) průměrná intenzita globálního záření od roku 1920 do roku 1945 mírně rostla, pak do roku 1975 mírně klesala a od té doby opět mírně roste. A to se děje nejen na území ČR, ale je to globální jev, příká se tomu "global dimming " (v klesající fázi) a "global brightening" (v rostoucí fázi). V současnosti jsme někde kolem maxima, které je v ČR hodnotami podobné tomu kolem roku 1945. Viz také MULLER, B., WILD, M., DRIESSE, A., BEHRENS, K., 2014. Rethinking solar resource assessments in the context of global dimming and brightening. Solar Energy, Vol. 99, s. 272–282. doi:10.1016/j.solener.2013.11.013.
NORRIS, J. R., WILD, M., 2007. Trends in aerosol radiative effects over Europe inferred from observed cloud cover, solar ”dimming,“ and solar ”brightening,“ Journal of Geophysical Research, Vol. 112, D08214, doi:10.1029/2006JD007794. Svádět to na procesy na Šumavě je tedy značně pošetilé...
5. "Od přehřátých povrchů se ohřívá vzduch, který stoupá rychle vzhůru a brání vzniku mraků a kondenzaci vodní páry a tvorbě srážek.", Jenže realita je někde úplně jinde. Výstupné pohyby vzduchu naopak vedou k tvorbě mraků a někdy i srážek. Znají to plachtaři, kteří nejlepší "stoupáky" hledají pod kupovitou oblačností. Vzduch stoupá, ochlazuje se o cca 1 st.C. na 100 m výšky, až v něm dojde ke kondenzaci vodní páry. Pánům bych doporučil trochu studia termodynamiky atmosféry nebo si alespoň popovídat s plachtaři.
pp
pavel peregrin
16.7.2025 09:36 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelko, v bodu pět bych si dovolil oponovat. V mém okolí je kopec, který za horkých dnů akumuluje tepelnou energii. Pokud by tomu bylo tak, jak píšete, nad nebo v okolí tohoto kopce by se musela pravidelně oblačnost. Jenže realita je naprosto jiná a stoupavý proud teplého vzduchu z tohoto kopce mraky v okruhu deseti kilometrů spolehlivě naopak rozhání a odklání. Dalším takovým příkladem je velký lom na sklářský písek- opět velká akumulace tepla, ale ten samý případ- odklání mraky. Tudíž lokální bouřky zde nemají šanci přinést na pole vodu a teprve frontální bouřová oblačnost dokáže vodu přinést, a samozřejmě pak přechod fronty, jedno jaké.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 09:48 Reaguje na pavel peregrinChápu, že si to myslíte. Jenže ohřátím vzduchu se jeho specifická vlhkost nezmění. Ta vodní pára tam pořád je a je jí pořád stejně. Teplý vzduch začne stoupat (má menší hustotu než okolní vzduch, tím se ochlazuje a když jeho relativní vlhkost stoupne na 100%, začne voda kondenzovat. Jestli ten vzduch vystoupá až do té výstupné kondenzační hladiny, záleží na jeho teplotě, vlhkosti a na vertikálním teplotním profilu okolního vzduchu. Někdy ten výstup končí bez kondenzace (stabilní zvrstvení), někdy s kondenzací (labilní zvrstvení). A to zvrstvení je něco, co jeden kpoec, ale ani celá Šumava, prakticky neovlivní.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.7.2025 15:31 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, čím více se vzduch s danou vlhkostí od povrchu ohřeje, tím výše vystoupá a o to větší šance je na vznik oblačnosti a déšť.
Ano, Šumava je příliš malá, aby se dalo z dění na ní něco smysluplného usuzovat. Změna převládajícího proudění změní klima na mnohem větších oblastech a to je vlastně jen "lokální" projev globální klimatické změny.
Za mne je tento spor zcela marginální a chápu to jen jako exhibici zúčastněných, které uspokojuje vjíždět oponentům do vlasů.
Odpovědět
Ano, Šumava je příliš malá, aby se dalo z dění na ní něco smysluplného usuzovat. Změna převládajícího proudění změní klima na mnohem větších oblastech a to je vlastně jen "lokální" projev globální klimatické změny.
Za mne je tento spor zcela marginální a chápu to jen jako exhibici zúčastněných, které uspokojuje vjíždět oponentům do vlasů.
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 10:08 Reaguje na pavel peregrinJinak s tímhle jsem se potkal už mockrát. Člověk má někdy "pocit, že...". Třeba prakticky v každém městě Vám řeknou, že u nich neprší, protože je srážky obcházejí. Někdy za to může kopec, někdy les, elektrárna nebo jezero. Když si ale vezmete změřené srážkové úhrny (a síť stanic je dost hustá), zjistite, že se tam ty srážky nijak výrazněji neliší od okolí. Confirmation bias se tomu říká. Vytvořím si nějakou teorii, nějaké vysvětlení a když se stane něco, co by mohlo podpořit mou teorii, beru to jako další důkaz. Pokud se ale stane něco jiného, je to jen taková nepodstatná výjimka...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.7.2025 10:30 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelko, v této oblasti žiju celý život a proto si dovoluji tvrdit to, co tvrdím. Na jih od kopce se vytvoří bouřka a žene se na nás. Jakmile se dostane do dosahu kopce, jasně vidíte, jak ty mraky začínají uhýbat a vždy je to stejným směrem, nikdy jinak. Pokud se podívám na meteoradar chmi, tak přesně v oblasti kotlinky našeho města se vždy oblačnost rozděluje a jak vy říkáte, obchází. A přesně to koresponduje s pískovnou a tímto kopcem. Neříkám vždy, na frontu to vliv samozřejmě nemá, ale na lokální bouřkové mraky zcela bezpečně. Aby spadly v tomto případě srážky, tak bouřkové mraky musí přijít z opačné strany-což se děje velice výjimečně.
Odpovědět
LM
pp
pavel peregrin
16.7.2025 10:43 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, to je možné, ale skutečně funguje, aniž by mraky tvořil. Nakonec, mnohokrát nás uchránil před kroupami.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 10:52 Reaguje na pavel peregrinVýběrový efekt není v přírodě, ale v lidské hlavě. Nás taky před kroupami zachraňuje spousta věcí. Možná les, možná písák, možná dálnice nebo supermarket. Občas jsou v okolí kroupy, ale u nás už dlouho nic. Ale nejspíš to bude nízká pravděpodobnost, protože oblasti, zasažené kroupami, bývají relativně malé. Jen nechápu, jak ten kopec dokáže ovlivnit procesy v atmosféře do výšek 10-12 km, protože tam obvykle sahají bouřkové mraky a samotné kroupy vznikají ve výškách několika kilometrů...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.7.2025 16:31 Reaguje na Ladislav MetelkaTo nechápu také, ale opravdu to funguje. Vizuelně je to možné pozorovat. Víte, dnes máme tendenci vše poměřovat a zaštiťovat se vědou a ještě lépe citacemi v odborném tisku. Nic proti tomu. Ale moudrost a pozorovací talent předků rozumný člověk nebere na lehkou váhu a nezatracuje. Ti lidé neměli nic, než svoje oko a předávání zkušeností. Tento efekt rozhánění mraků je znám v naší oblasti velice dlouho a, upřímně řečeno, pokud budete mluvit s lidmi v okolí Hazmburka, řeknou vám něco podobného.
Odpovědět
PE
Petr Elias
16.7.2025 16:48 Reaguje na pavel peregrinTím Hazmburkem jsi tu už šermoval minule. A stále je to co tvrdíš nesmysl. :D Mraky nad tím hradem jsou pavlíku každou chvíli. :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.7.2025 17:46 Reaguje na Petr EliasSamozřejmě. Zeptej se místních.A u mě to funguje dokonale, nemám potřebu si vymýšlet. Náš kopec rozežene bouřku spolehlivě. Holt jsou věci, nad kterými vědci kroutí hlavou a prohlašují, že fungovat nemůžou. Jenže fungují.
Odpovědět
PE
Petr Elias
16.7.2025 17:48 Reaguje na pavel peregrinPo pár pivech ti ten kopec rozežene kde co. I zácpu. :D
Odpovědět
pp
PE
Petr Elias
17.7.2025 09:52 Reaguje na pavel peregrinTak kdyby si neblábolil chudáku rudej pavlíku.. :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.7.2025 14:17 Reaguje na Petr EliasNemáš argumenty jako obvykle, že? Ale u tebe mě to nepřekvapuje, chudáčku.
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.7.2025 11:28 Reaguje na pavel peregrinMůj argument, který ty tvé kraviny vyvrací, je nespočet fotek zachycujících oblaka nad Hazmburkem, hlupáku. :D
Odpovědět
Karel Zvářal
16.7.2025 17:58 Reaguje na pavel peregrinPane Peregrine, s placeným trollem k ničemu nedospějete/me. Vydržte do podzimu, spadnou (podebatíme zeširoka-)
K-pis jsem užíval, změny nepozorovány. Byl jsem se zánětem měchýře, napsal mi antibiotika- a zmizela/ zmírnila se valná část boreliových problémů. Jen čekám (a trnu), zda a kdy se co vrátí... A pak že to má význam jen když je skvrna. Tradovaný mýtus...
Odpovědět
K-pis jsem užíval, změny nepozorovány. Byl jsem se zánětem měchýře, napsal mi antibiotika- a zmizela/ zmírnila se valná část boreliových problémů. Jen čekám (a trnu), zda a kdy se co vrátí... A pak že to má význam jen když je skvrna. Tradovaný mýtus...
PE
Petr Elias
16.7.2025 19:00 Reaguje na Karel ZvářalJeště mi karlíku řekni kdo mě platí... ty jeden trolle. :D
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.7.2025 09:54 Reaguje na Karel ZvářalTak platím se sám karlíku, co tam máš dál? Nějaká další moudra z vepřovičky? :D
Odpovědět
Karel Zvářal
17.7.2025 18:34 Reaguje na Petr EliasProtekční ubožáček, co se zmůže na papouškování mainstrímu, trolení, gůglení, pošklebování a nikdy nic vlastního nesplácá krom pár holých vět, mi může víš co, nulo.
Odpovědět
pp
Karel Zvářal
18.7.2025 09:54 Reaguje na pavel peregrinTo patří k riziku sociálních sítí. O to víc si potom člověk váží kladných ohlasů. Ovšem tady ty role jsou strikně odděleny...
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.7.2025 11:27 Reaguje na pavel peregrinTo byl leda tak tvůj fotřík, rudý pavlíku. :)
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.7.2025 11:26 Reaguje na Karel ZvářalNe díky. Takovému vyžranému pašíkovi to opravdu dělat nechci. :) Na druhou stranu ty jsi kájo kolosální nabubřelý hlupák, který považuje své nesmysly za Boží pravdu. Ono by ti to googlení (a pravidelný pohyb) neuškodilo. :D
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2025 18:00 Reaguje na Petr EliasŽe jsi strážcem velkého kšeftu/"grálu" zvaném GD, a budeš žvanit cokoliv na jeho obranu, je jasné dávno. Nikterak mě výkony oponentury nepřesvědčily. To nemusím počítat, teplotní šoky cítím na vlastní kůži. Akademické prndy si strčte někam...
Odpovědět
PE
Petr Elias
19.7.2025 06:20 Reaguje na Karel ZvářalFakt kájo? Tak mi prosím tě dohledej, kde a kdy jsem velebil GD. Šašku. :D Tebe nepřesvědčí nikdy nic, protože máš v palici .... ;)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 19:38 Reaguje na pavel peregrinZkuste si to zapisovat. Ale bacha, abyste byl objektivní.
Odpovědět
pp
JL
Jaromír Lukavský
22.7.2025 07:36 Reaguje na pavel peregrinV Třeboni je roční průměr srážek 460 mm, v okolí 640 mm. My říkáme, že Dunajovická hora to rozhání... J.L. end
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
22.7.2025 07:58 Reaguje na Jaromír LukavskýV Třeboni je stanice ČHMÚ. Roční průměr srážek v období 1991-2020 je tam 627,2 mm.
Odpovědět
JL
Jaromír Lukavský
22.7.2025 08:33 Reaguje na Ladislav MetelkaNo my měli kdysi měření přímo u baráku, ale už není. A ten rozdíl tam byl. J.L. end
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
22.7.2025 08:37 Reaguje na Jaromír LukavskýNení ani v normálech 1961-1990, ani 1981-2010, ani 1991-2020. Co a jak jste měřili, netuším...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
22.7.2025 08:26 Reaguje na Jaromír LukavskýA v mapce za celou ČR to máte na https://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/charakteristiky_klimatu/img/SRA_normal9120.gif
Odpovědět
va
vaber
16.7.2025 19:54 Reaguje na Ladislav MetelkaKdyž se dívám jak se tvoří bouřkové mraky ,zdá se mi ,že musí mít nějakou minimální plochu a řekl bych, že to musí být několik km2, jimak z bouřky není nic a lidé to svedou na kopec.
Ta
Odpovědět
Ta
Karel Zvářal
16.7.2025 20:35 Reaguje na vaberPodle předpovědi dneska pršet nemělo- proto jsem ráno vyrazil do terénu. Přes Německo přišla rychle řada bouřkových mraků, takže ikonku s deštěm během dne přidali-) A valí celkem slušně... Chaos online-)
Odpovědět
va
vaber
16.7.2025 20:48 Reaguje na Karel ZvářalPředpovědi jsou jiná oblast. Ale kdyby kopce rozháněly mraky, musela by se vyskytovat suchá místa v krajině a každý by je snadno našel, nerostla by tam vegetace .
Odpovědět
Karel Zvářal
16.7.2025 20:55 Reaguje na vaberBoha jeho, chudák ten, kdo bere všechno doslovně. Ve městě nám napršelo - ale nic to na vlivu tepelných ostrovů nemění. Kdyby to bylo tak dětinsky názorné, asi bychom se tu nehašteřili. A ta mylná předpověď je ukázka, jak jsme v tom "vědátorství" zranitelní. AI nám udělala předpověď... a ouha!-)
Odpovědět
va
vaber
17.7.2025 07:44 Reaguje na Karel ZvářalNyní nejde nejde o tepelné ostrovy , ale o srážky nad nimi.Pokud to lokální sucho není patrné ,je to asi bezvýznamné. Zde je o tom už několik debat velkých vědátorů.
Já vůbec nepochybuji o tom ,že i ti největší vědátoři se mohou fatálně mýlit. Jsou to jen lidé.
Odpovědět
Já vůbec nepochybuji o tom ,že i ti největší vědátoři se mohou fatálně mýlit. Jsou to jen lidé.
va
vaber
17.7.2025 08:33 Reaguje na Karel ZvářalJá již neberu vážně ani celý svět ani můj život ,je mi 80 a život už mi stačil.
Odpovědět
VK
Vladimír Kavka
19.7.2025 18:12 Reaguje na vaberVšak ona ta suchá místa existují! Jmenují se "srážkový stín"...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.7.2025 18:27 Reaguje na pavel peregrinTakhle funguje například i Brno. Když se blíží pás bouřek, na radarou je jasně vidět - před Brnem se rozdělí na půl.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 19:39 Reaguje na Slavomil VinklerTo platí, ale až na případy, kdy to Brno spláchne.
Odpovědět
va
vaber
16.7.2025 20:50 Reaguje na Slavomil VinklerKolik je v Brně meteo stanic a jaké jsou roční srážky ve srovnání s nejbližším okolím? Liší se podstatně?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 20:56 Reaguje na vaberŽabovřesky, Jundrov, Židenice, Troubsko, Tuřany. Data jsou na opendata.gov.cz.
Odpovědět
va
vaber
17.7.2025 07:47 Reaguje na Ladislav MetelkaChtěl jsem ,aby Sláva Vinkler uvedl jaké jsou rozdíly ve srážkách, nad Brnem a jeho těsném okolí,když tvrdí, že se tam bouřky odklání.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
17.7.2025 10:08 Reaguje na vaberDoufám, že to spočítá. Návod, jak se dostane k datům: na https://opendata.chmi.cz/meteorology/climate/historical_csv/ si v metadatech (meta1.csv) najde indikativy stanic, které chce. Data pro daný indikativ pak najde na https://opendata.chmi.cz/meteorology/climate/historical_csv/data/yearly/precipitation/. A může zpracovávat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.7.2025 08:33 Reaguje na Ladislav MetelkaTo víš že nespočítám trolům ni. Jen byste chytali za slovo tak jako Pokorného a spol.
Přečtite si podobnou tématiku o eko FV https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-solarni-elektrarny-pomahaji-oteplovat-ovzdusi.A250717_202706_p_klima_nef
Odpovědět
Přečtite si podobnou tématiku o eko FV https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-solarni-elektrarny-pomahaji-oteplovat-ovzdusi.A250717_202706_p_klima_nef
Karel Zvářal
18.7.2025 08:59 Reaguje na Slavomil VinklerHezký!-) Voni když budou chtít, tak jim ty počty půjdou velmi rychle. To jsou právě ony "chybějící údaje/data".
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
18.7.2025 09:04 Reaguje na Karel ZvářalNojo, lidi tvrdí hrozné kraviny, když si ale můžou spočítat, jak to je, jsou líní to udělat.
Odpovědět
va
vaber
18.7.2025 09:14 Reaguje na Karel ZvářalCo je na tom hezkýho?
Když něco tvrdím, musí vědět proč a mám povinnost to uvést. Jinak jsem jen tlučhuba a opakovač.
Odpovědět
Když něco tvrdím, musí vědět proč a mám povinnost to uvést. Jinak jsem jen tlučhuba a opakovač.
LM
Ladislav Metelka
18.7.2025 09:02 Reaguje na Slavomil VinklerNespočítáš, tak se nediv, že nebudeš vědět, jak to je a budeš třeba tvrdit nesmysly. A k té FV - v globálním měřítku zanedbatelné. Kolik procent zemského povrchu pokrývají FV panely?
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2025 09:08 Reaguje na Ladislav MetelkaJedná se přece o veškerou antropizovanou (zoranou, odvodněnou, zastavěnou krajinu). Tepelné ostrovy mají cca 10° rozdíl oproti okolí. To je málo??? Přitom jsou tím chladnějším okolím průběžně chlazené. Provozní slepota jak prase.
Odpovědět
va
vaber
18.7.2025 09:20 Reaguje na Karel ZvářalTvrzení bylo,, Brno odklání bouřky,, .
Stačí uvést,jako důkaz, srážkové uhrny a nemusí bý žádný spor. Proč se oháníte obecnými čísly, proč vše neuvést na pravou míru?
Odpovědět
Stačí uvést,jako důkaz, srážkové uhrny a nemusí bý žádný spor. Proč se oháníte obecnými čísly, proč vše neuvést na pravou míru?
Karel Zvářal
18.7.2025 09:27 Reaguje na vaberKoukejte pravidelně na radar, mnohé z popsaného pochopíte. Já to tak dělám už dlouhá léta a nemíním se v tomto opakovat. Vliv teplotních rozdílů v krajině na srážky je neoddiskutovatelný.
"Vsjó róvno", jak by napsal štatlař, zde opravdu neplatí.
Odpovědět
"Vsjó róvno", jak by napsal štatlař, zde opravdu neplatí.
LM
Ladislav Metelka
18.7.2025 20:47 Reaguje na Karel Zvářal10 stupňů je blbost. Pár stupNů ve dne. V noci je to složitější.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.7.2025 04:26 Reaguje na Ladislav MetelkaLM 8/23:"Tonenímožný, jsou ty teploměry kalibrovaný?" Jstr stodoly (uLESA) 24°, za 30min Sstr činže 32°. Ano, je to blbost...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
19.7.2025 08:54 Reaguje na Karel ZvářalMně taky teploměr u baráku ukazuje občas o 4 stupně víc než blízká meteorologická stanice. Jenže to je jen ve dne akumulací a vyzařováním u osluněné stěny baráku. Když dám ten teploměr 10 m od baráku (samozřejmě do stínu), ukazuje to skoro stejně jako ta stanice. Měření těsně u stěny není o tepelném ostrově, ale jen o lokálním vlivu té stěny.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.7.2025 09:10 Reaguje na Ladislav MetelkaPointa je v tom, že na jižní straně budovy byla 24 (u lesa), ve městě na severní 32, rozdíl půl hodiny (cesta jednostopem, 5km). Úplně naopak, než by člověk předpokládal... A právě tyto pevninské letní extrémy mají vliv na širší okolí, včetně oušnu. V zimě je to "fifty fifty". Opakuji poiksté: kamínka v rohu ohřejí celou místnost, nejen roh samotný. Cirkulace nemá jen lokální význam.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
19.7.2025 18:23 Reaguje na Karel ZvářalTohle se samozřejmě analyzovalo, dělal to, m.j. prof. Brázdil nebo doc. Dobrovolný z MU Brno. Když nebudeme brát podivně změřené extrémní případy (jako jsou ty Vaše), ale dlouhodobě průměrné chování, tak rozdíl je o 2-3 stupně, ve městě je trochu jiný chod teploty než v okolí (akumulace tepla večer ve městě). No a ten vliv města je řádově v kilometrech "po větru". Že by to nějak ovlivňovalo situaci nad oceánem - ani omylem...
Odpovědět
Karel Zvářal
19.7.2025 18:48 Reaguje na Ladislav MetelkaJedná se o přece o veškerou antropickou/ antropocénní energii prům zdevastované krajiny, ten městský tepelný ostrov s letními extrémy je jen příklad, že ne za veškeré oteplení může kysličník. Spousty požárů, často lidmi založenými, s teplotami +1000°- to přece nejde přehlížet. Černá, spálená zem s úplně jiným albedem a teplotními poměry, než má les. Že to (jednotná) věda nechce vidět, mě už nepřekvapuje...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
19.7.2025 20:58 Reaguje na Karel ZvářalTyhle lokální věci mají lokální vliv, v globálu se prakticky neprojeví. Spočítejte si to energeticky na celou planetu a uvidíte. I tisíce W lokálně mají v globálu podstatně menší vliv než globální 2-3 W/m2.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.7.2025 04:57 Reaguje na Ladislav MetelkaTak jo, počkáme na nové míče. P.dubové jsou na obou stranách hřiště:-)
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.7.2025 11:40 Reaguje na Slavomil VinklerMůžete tady s pavlíkem založit nějaký mozkový trust a nám nevzdělaným vysvětlit třeba to, proč kvůli UHI (městským tepelným ostrovům) prší ve městech víc než v jejich okolí. Podle vaší teorie města rozhánějí mraky a pršet by tedy mělo méně, ne? :D
https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2311496121
Odpovědět
https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2311496121
VK
ms
HH
Honza Honza
16.7.2025 11:05 Reaguje na Ladislav MetelkaJá biotické pumpě a nezastupitelné funkci lesa rozumím tak, že právě za deště koruny stromů prochládají, voda kondenzuje a lesy páří, kouří a část vody vypadává lokálně v korunách nad lesem, nikoli že je horkým vzduchem hnána nahoru a vypadne místo na Šumavě někde na Ostravsku, spolu s okolní srážkovou norm. činností, kde vytvoří záplavy, zatímco Šumava se svými slatěmi je bez vody.
Je to stejné jako u FV: přebytek energie bez úložiště vytvoří selhání sítě.
Nerovnoměrné srážky, vlivem nerovnoměrné teploty udělají záplavy.
Odpovědět
Je to stejné jako u FV: přebytek energie bez úložiště vytvoří selhání sítě.
Nerovnoměrné srážky, vlivem nerovnoměrné teploty udělají záplavy.
ms
VM
Vladimir Mertan
16.7.2025 18:27 Reaguje na Ladislav MetelkaNesúvisí znižovanie oblačnosti s rozširovaním Hadleyovej bunky? S tým súvisia aj časté vpády horúceho saharského vzduchu na naše územie.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 19:40 Reaguje na Vladimir MertanJe to globální záležitost, takže asi ne.
Odpovědět
va
vaber
16.7.2025 20:01 Reaguje na Ladislav MetelkaJak mám chápat větu ,, Zvyšující se příkon sluneční energie na zemský povrch,,?
Co je příčinou ,Slunce nebo atmosféra? Kdysi někdo tvrdil ,že Slunce má konstantní výkon ,ale má taky periody skvrn .Dnes se asi dá měřit přesně výkon Slunce v kosmu ,ale jakto měřili dříve.
Odpovědět
Co je příčinou ,Slunce nebo atmosféra? Kdysi někdo tvrdil ,že Slunce má konstantní výkon ,ale má taky periody skvrn .Dnes se asi dá měřit přesně výkon Slunce v kosmu ,ale jakto měřili dříve.
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 20:47 Reaguje na vaberZ kosmu se to měří už 50 let, ale jde to měřit i ze Země (ne tak přesně, musíte eliminovat atmosféru, ale jde to). Hledejte Lambert-Beerův zákon a Langley plot.
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.7.2025 09:30Ano, není možné jiné vysvětlení, jiný názor, musí to být tak, že klima ovlivňuje nejen CO2 ale i zástavba, zalesnění, odlesnění, stepní oblasti a pouště. Člověk může vytvořit- podpořit, urychlit vznik pouště= místa kde neprší, i když původně tam pršelo. Kdyby to tak nebylo, byla by zbytečná celosvětová opatření, boj proti odlesňování, záchrana Amazonského pralesa, omezení přehřátých ploch zástavbou, pršelo by všude stále stejně, dle příslušného klimatického pásma, stačila by opatření proti erozi a účinné zachycování vody.
Mám jenom výhradu (a vše svalovat na závádějící čísla)- na tak malém území (= podle mě statisticky nevýznamném vůči klimatu celé Evropy) je úloha Šumavy na výši srážek sporná. Nyní prší více na severovýchodě republiky, na což patrně kůrovec na Šumavě vliv mít nemůže.
Ale tak jako celý svět by měl snižovat CO2 (přitom jedno elektroauto žádný vliv nemá), tak i celý svět by měl bojovat o správnou funkci lesa.
Místo těchto výpočtů a matemat. zdůvodnění je tedy mnohem důležitější debata o správné funkci lesa- je kůrovcová disturbance přirozená tisíce let v současnosti vhodná?
Opět jednoznačná logicky jediná odpověď: jde-li o extrémní podmínky, nelze je řešit přirozenou cestou, musí zasáhnout člověk, kůrovce usměrnit, nenechat to jen na přírodě, úplně stejně jako požár. Pokud si to správci NP neuvědomí, dojde ke katastrofě a právní a trestní odpovědnosti. Jinak nelze!
Ale je zde i druhé hledisko, současná přehřátá příroda s nedostatkem vody a hrozbou extrémního sucha potřebuje pomoc =zásah člověka, zároveň ale potřebuje jít svojí cestou = přirozená sukcese, nikoli vedení přírody někam, kde je to nepřirozené, ať už vytváření rozsáhlých polí v místě přirozeného Hercynského pralesa, rozsáhlé zástavby, ale i nepřirozené diverzity- z Hercinského pralesa vytvořit polostep s řídkými lesíky a rozsáhlými loukami, plnými hmyzu asi také není nejsprávnější cesta.
Odpovědět
Mám jenom výhradu (a vše svalovat na závádějící čísla)- na tak malém území (= podle mě statisticky nevýznamném vůči klimatu celé Evropy) je úloha Šumavy na výši srážek sporná. Nyní prší více na severovýchodě republiky, na což patrně kůrovec na Šumavě vliv mít nemůže.
Ale tak jako celý svět by měl snižovat CO2 (přitom jedno elektroauto žádný vliv nemá), tak i celý svět by měl bojovat o správnou funkci lesa.
Místo těchto výpočtů a matemat. zdůvodnění je tedy mnohem důležitější debata o správné funkci lesa- je kůrovcová disturbance přirozená tisíce let v současnosti vhodná?
Opět jednoznačná logicky jediná odpověď: jde-li o extrémní podmínky, nelze je řešit přirozenou cestou, musí zasáhnout člověk, kůrovce usměrnit, nenechat to jen na přírodě, úplně stejně jako požár. Pokud si to správci NP neuvědomí, dojde ke katastrofě a právní a trestní odpovědnosti. Jinak nelze!
Ale je zde i druhé hledisko, současná přehřátá příroda s nedostatkem vody a hrozbou extrémního sucha potřebuje pomoc =zásah člověka, zároveň ale potřebuje jít svojí cestou = přirozená sukcese, nikoli vedení přírody někam, kde je to nepřirozené, ať už vytváření rozsáhlých polí v místě přirozeného Hercynského pralesa, rozsáhlé zástavby, ale i nepřirozené diverzity- z Hercinského pralesa vytvořit polostep s řídkými lesíky a rozsáhlými loukami, plnými hmyzu asi také není nejsprávnější cesta.
MZ
Miloš Zahradník
16.7.2025 10:22Aniz bych chtel jakkoliv komentovat otazku, jak moc zive ci suche lesy ovlivnuji velikosti srazek v danem uzemi :)
rad bych se podival na nejaka poctiva data. Srazky na Churanove za co nejvic desetileti a co nejpodrobneji a k tomu nejake referencni dalsi dlouhodobe vedene stanice z "okoli" od Berlina az po Viden :)
Za shlednuti by jiste stalo i vnitrosumavske srovnani, takovy Churanov je treba v zime uz uplne jina lokalita nez nedaleky pohranicni hreben
Zajimave by samozrejme bylo i podivat se na prutoky treba Otavy v Susici a Vltavy nad Lipnem za co nejdelsi dobu atd.
Jinak moje obvykla rada "vedcum" zkoumajicim vliv lesnatosti na srazky zni:
Vezmete si Maly a Velky Roklan a Maly a Velky Bezdez. Jeden z tech kopcu udrzujte plne zalesneny na druhem udrzujte bezlesi (pripade suchy les ale to byste potrebovali Roklan i Bezdez trojhlavym) Vsechny ty kopce obepnete
potrubim ktere zachyti i posledni kapku vody a samozrejme nasazejte srazkomery po uboci tech kopcu. A merte, merte a merte :) A hadejte se nad temi grafy ktere dle Vasich nazoru ukazuji neco uplne jineho, nez tvrdi souper
Odpovědět
rad bych se podival na nejaka poctiva data. Srazky na Churanove za co nejvic desetileti a co nejpodrobneji a k tomu nejake referencni dalsi dlouhodobe vedene stanice z "okoli" od Berlina az po Viden :)
Za shlednuti by jiste stalo i vnitrosumavske srovnani, takovy Churanov je treba v zime uz uplne jina lokalita nez nedaleky pohranicni hreben
Zajimave by samozrejme bylo i podivat se na prutoky treba Otavy v Susici a Vltavy nad Lipnem za co nejdelsi dobu atd.
Jinak moje obvykla rada "vedcum" zkoumajicim vliv lesnatosti na srazky zni:
Vezmete si Maly a Velky Roklan a Maly a Velky Bezdez. Jeden z tech kopcu udrzujte plne zalesneny na druhem udrzujte bezlesi (pripade suchy les ale to byste potrebovali Roklan i Bezdez trojhlavym) Vsechny ty kopce obepnete
potrubim ktere zachyti i posledni kapku vody a samozrejme nasazejte srazkomery po uboci tech kopcu. A merte, merte a merte :) A hadejte se nad temi grafy ktere dle Vasich nazoru ukazuji neco uplne jineho, nez tvrdi souper
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 10:38 Reaguje na Miloš ZahradníkPokud se chcete podívat na data ze stanic z Evropy, najdete je v databázi ECAD (https://www.ecad.eu/dailydata/). Přegridovaná data jsou v databázi E-OBS (https://surfobs.climate.copernicus.eu/dataaccess/access_eobs.php). Data z ČR najdete na Opendatech (https://opendata.gov.cz/). Volně dostupných dat jsou k dispozici mraky...
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
16.7.2025 10:56 Reaguje na Ladislav MetelkaDik za odkaz. Co by mne zajimalo uplne nejvic by byla co nejpodrobnejsi data prutoku v Decine ci Usti ci Drazdan
i kdyz to uz k Sumave ma vztah spis jen volnejsi :)
Odpovědět
i kdyz to uz k Sumave ma vztah spis jen volnejsi :)
LM
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 11:20Já si úplně nemyslím, že by pánové Seják a Pokorný manipulovali s daty. Oni je prostě jen neumí zpracovat tak, aby to něco řeklo. A mají nejprve závěr a pak k němu hledají argumenty. Ale správně je to úplně obráceně...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.7.2025 18:17 Reaguje na Ladislav MetelkaNo zato protistrana Hruška, Kropáček umí. Že?
Odpovědět
PE
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 19:43 Reaguje na Slavomil VinklerRozhodně to umí líp a proto taky přijdou na ty blbosti dua S+P.
Odpovědět
MK
Michal Krátký
16.7.2025 14:00autoři se odvolávají na článek A. Mazína v časopise Vodní hospodářství. Tento článek byl značně tendenční, s formulacemi typu ekologický, ekonomický a sociální rozvrat Šumavy...i šéfredaktor VH se musel čtenářům skoro omluvit, že ho vlastně v časopise otisknul
Odpovědět
LM
MK
Michal Krátký
16.7.2025 14:41 Reaguje na Ladislav Metelkavšak on se tam taky pan Mazín na ENKI odvolával...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 14:54 Reaguje na Michal KrátkýJo, to je jejich styl. Citují se navzájem a ještě do toho občas zahrnou slovenského šarlatána a diletanta Kravčíka...
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.7.2025 21:01 Reaguje na Ladislav MetelkaP. Metelka, nenechte se balamutit a krom toho nedůstojně vaříte z vody, když nevíte, o čem ty články byly.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 21:06 Reaguje na Jarka O.Ono je celkem jedno, o čem byly, když jsou tak diletantsky zpracované. Na základě něčeho takového nikdo příčetný nebude dělat žádné závěry a rozhodnutí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 21:09 Reaguje na Jarka O.A články dua S+P i články Kravčíka znám dobře. Jedna hrůza...
Odpovědět
JO
LM
MK
Michal Krátký
17.7.2025 22:16 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://vodnihospodarstvi.cz/archiv-rocniku-2024/
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
17.7.2025 22:25 Reaguje na Michal KrátkýNo, nebudu se k tomu vyjadřovat, je to mimo můj obor. Promiňte, nebudu kafrat do problematiky, které nerozumím. A bylo by celkem vhodné, aby to nedělali i jiní...
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.7.2025 18:23 Reaguje na Michal KrátkýTo je zkreslené. Ale vodař tedy musí být fachidiot, který si smí číst pouze o míchadlech kalů? Běda aby si jednou mohl přečíst ekologický pohled a konkrétní přiklad vlivu devastace lesa na vodu. Už se to nikdy nestane, že.
Odpovědět
ms
16.7.2025 16:21
Pan Metelka uvádí: viz text níže......
Tady nezbývá než žasnout, že až zničení lesa ukáže, zda les něco dělá či nedělá, budeme mít teprve důkaz..... Na téma funkce lesa je tolik opravdu vědeckých zdrojů a i příkladů z praxe, zejména však lidské zkušenosti, a pan vědec doporučuje, že si nejdříve zničíme les, abychom čekali, co to udělá, tedy abychom čekali na důkaz. Jaký důkaz? Když důkazů z dějin lidstva je tolik.......Až ale zjistíme, že klimatické extrémy jsou způsobeny právě ztrátami vzrostlého živého lesa, tak už budeme v řiti.
Nevyroste tu nic kloudného a zbude nám jenom konstatovat, že jsme si zničili podmínky života na Zemi, ale budeme mít důkaz, který pochopí i pan Metelka. Bravo! Kdo neoplývá vizemi, intuicí a především praxí, ať si vůbec nedovoluje řešit témata, která mohou zásadně narušit podmínky existence planety. Proto CO2 není příčinou globálního oteplování, ale byla narušena rovnováha a ekosystémové služby lesa tu chybí, ztráty vzrostlého živého lesa dosahují takových hodnot, že si tím zásadně narušujeme klima na Zemi.
To, co pan Metelka označuje jako spekulace, pan Pokorný dává do souvislosti s lidskou zkušeností. Už to, že ochrana přírody dopustila záměrně zničit tento lesní celek, je na alarmující, ještě v této situaci budeme "spekulovat", zda to vadí.
1. "...zda trend věcně důvodného poklesu srážek v důsledku velkoplošných úbytků živého horského lesa bude statisticky významný, ukáží další roky..." Možná ano, možná ne. Každopásně taková úvaha není žádným důkazem. Tím mohou pánové argumentovat, až ten trend statisticky významný bude. Dříve je to spekulace a šarlatánství.
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 19:49 Reaguje naVy byste chtěl, aby se v takových případech rozhodovalo bez důkazů, jen na základě domněnek? To by to dopadlo. Teorie Pokorného a spol. jsou plné domněnek a spekulací. Vzít jen Churáňov a z toho dělat závěry, bez kontroly, jestli je to opravdu vázaně jen na tuto oblast nebo jestli to má širší rozměr je prostě zvěrstvo.
Odpovědět
va
vaber
16.7.2025 20:37 Reaguje na Po světě člověk vykácel obrovská území . Na drtivé většině těchto vykácených území by les opět i bez pomoci člověka, vyrostl, ale je tu člověk a ten to nedovolí.
Ovšem když kácení a úbytek lesů na planetě překročí nějakou mez ,je pravděpodobné, že změníme klima a les neporoste nikde. Kůrovec a kácení nebo nekácení v NP Šumava, u nás nic takového nedokáže ,ani lokálně.
A tvrdit, že ochrana přírody dopustila záměrně zničit tento lesní celek ,je víc než pochybné .Řekl bych, záměrná lež. Kdo asi záměrně dovoloval přemnožení sarančat v Africe a nechal jim sežrat úrodu. Dnes se to už neděje, protože máme silné jedy , těmi vše otrávíme. No a divíme se ,že mizí hmyz.
Odpovědět
Ovšem když kácení a úbytek lesů na planetě překročí nějakou mez ,je pravděpodobné, že změníme klima a les neporoste nikde. Kůrovec a kácení nebo nekácení v NP Šumava, u nás nic takového nedokáže ,ani lokálně.
A tvrdit, že ochrana přírody dopustila záměrně zničit tento lesní celek ,je víc než pochybné .Řekl bych, záměrná lež. Kdo asi záměrně dovoloval přemnožení sarančat v Africe a nechal jim sežrat úrodu. Dnes se to už neděje, protože máme silné jedy , těmi vše otrávíme. No a divíme se ,že mizí hmyz.
Karel Zvářal
16.7.2025 20:48 Reaguje na vaberSrážkový úhrn je na Š. dvojnásobný oproti průměru ČR. Nebyl jiný důvod zmizení porostů, než ponechání prostoru kůrovci. Problém byl v tom, že to byla stejnověká monokulturní plantáž, nikoliv různověký smíšený les. A rozsáhlé nezarostlé plochy se na mikroklimatu projeví, je to rozdíl několika °C. Výsledky lze interpretovat různě, pro někoho je láhev poloprázdná, pro jiného z půlky plná. Žabomyší akademická válka. A je blbost tvrdit, že "bude pršet stále stejně, ale jinak". Deficity jsou dobře známy. Klimatisti manipulují.
Odpovědět
va
vaber
17.7.2025 08:16 Reaguje na Karel ZvářalProstě les tam znovu vyrůstá a opět člověk ,někteří, chtějí ten les kácet a sázet svoje druhy , protože příroda to dělá špatně a odborníci ví jak to udělat lépe.
Pokud jede o škůdce kůrovce, já pěstuji brambory na malém políčku,je tam vždy mandelinka,chodím tam a ničím ji , mechanicky ,seberu a zašlapu. Každý den zírám kde se berou stále nové a nové, rostou neuvěřitelně rychle a nemají žádný termín růstu, postě stále jsou tam malé, velké i vajíčka, nic je nežere.
Na malém kousku je zvládnu zničit,když tam jsem každý den a snadno je vidím.
Když to porovnám s kůrovcem který není vidět,není jasné který strom a jak je napaden a plochy jaké by se musely hlídat, pokácet a kůrovce nějak zabít. Nedovedu si představit, že je to možné zastavit.
Jen amatéři co nikdy nic podobného nedělali, mají ze židle od stolu , jasno.
Odpovědět
Pokud jede o škůdce kůrovce, já pěstuji brambory na malém políčku,je tam vždy mandelinka,chodím tam a ničím ji , mechanicky ,seberu a zašlapu. Každý den zírám kde se berou stále nové a nové, rostou neuvěřitelně rychle a nemají žádný termín růstu, postě stále jsou tam malé, velké i vajíčka, nic je nežere.
Na malém kousku je zvládnu zničit,když tam jsem každý den a snadno je vidím.
Když to porovnám s kůrovcem který není vidět,není jasné který strom a jak je napaden a plochy jaké by se musely hlídat, pokácet a kůrovce nějak zabít. Nedovedu si představit, že je to možné zastavit.
Jen amatéři co nikdy nic podobného nedělali, mají ze židle od stolu , jasno.
JO
Jarka O.
16.7.2025 20:59 Reaguje na vaberNo... a jsou taky lidé, kteří lidem, kteří chtěli lesy zachránit známými postupy, a pak pokusit se je obnovit, v tom brání. To je hnus, co?
Les má klimafunkce, to je jasné všem, dokonce i EK, vyjma zdejší ekologisty a klimatisty. Les je zaprvé větrolam, uz to je důležité, zadruhé vzduch, který projde lesem, je chladnější a vlhčí než vzduch, který proudí nad málo porostlou plochou. A tyhle rozdíly vyvolávají změny klimatu a lokální zmeny počasí, co je na tom nepochopitelného. Jde o obnovu lesů.
Odpovědět
Les má klimafunkce, to je jasné všem, dokonce i EK, vyjma zdejší ekologisty a klimatisty. Les je zaprvé větrolam, uz to je důležité, zadruhé vzduch, který projde lesem, je chladnější a vlhčí než vzduch, který proudí nad málo porostlou plochou. A tyhle rozdíly vyvolávají změny klimatu a lokální zmeny počasí, co je na tom nepochopitelného. Jde o obnovu lesů.
LM
Karel Zvářal
16.7.2025 21:06 Reaguje na Ladislav MetelkaTam není ostrá hranice, to dobře víte. Vzájemné působení.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 21:11 Reaguje na Karel ZvářalJakou funkci má les nad 71% zemského povrchu?
Odpovědět
Karel Zvářal
16.7.2025 21:12 Reaguje na Ladislav MetelkaNo tak bezlesí nad Saharou poměrně zásadní.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 21:14 Reaguje na Karel ZvářalNeměl jsem na mysli Saharu. A tam je "bezlesí" důsledkem, ne příčinou.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.7.2025 21:19 Reaguje na Ladislav MetelkaNa jihu E. se tomu suchému klimatu kvapem blížeme. Odlesnění, odvodnění, zástavba. Přemnožený hominid jako přírodní živel/ katastrofa.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.7.2025 21:23 Reaguje na Karel ZvářalRozšíření Azorské výše k východu. Stejně jako rozšíření Islandské níže k východu způsobuje nárůst srážek ve Skandinávii
Odpovědět
Karel Zvářal
16.7.2025 21:27 Reaguje na Ladislav MetelkaVodní blahobyt je vždy lepší než deficit. Švédi zatím nemusí odsolovat.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.7.2025 18:10 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je zavádějící otázka.Tam samozřejmě žádnou, jenže bavíme se o tom, co se s vlhkým vzduchem děje nad pevninou. A tam má rostlinný pokryv důležitou funkci.
Např. pouště na pobřeží J.Ameriky nebo Afriky jsou globální nebo lokální jev? Globálno přece je souhrn lokálních stavů.
Odpovědět
Např. pouště na pobřeží J.Ameriky nebo Afriky jsou globální nebo lokální jev? Globálno přece je souhrn lokálních stavů.
LM
Ladislav Metelka
17.7.2025 19:56 Reaguje na Jarka O.Poušti a suché oblasti jsou vesměs okolo obratníků.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
17.7.2025 07:54 Reaguje na Jarka O.Toto je pingpong žvanilů u pc.... pamatuji lesy nepostižené exhalacema před a po vyhlášení přírodním parkem.Nicnedělání a devastace... ale s některými nemá cenu hovořit,jde jen o spory,výsledky vídáme někdy v přírodě,tady se žvaní.....
Odpovědět
va
vaber
17.7.2025 08:20 Reaguje na Emil BernardyAno svět se změnil. Zničil ho člověk. Člověk nepomáhá ,ale ničí. Jen něktří arogantní domýšlivci si myslí ,že umí vše lépe než příroda. Žvanilove.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
17.7.2025 09:06 Reaguje na vaberPane Vabere,já spíše oceňuji dílo lidských rukou a důvtipu.Po Michelangelově Davidovi také zůstala ve skále díra.I Vy jste člověk,jako já.
I ten pták staví hnízdo,zvíře noru.
Odpovědět
I ten pták staví hnízdo,zvíře noru.
JO
Jarka O.
17.7.2025 18:19 Reaguje na Emil Bernardy1*.Stav lesů se za 35 let opravdu hodně zhoršil, mám také konkrétní přiklady, ale nechci o nich už ani mluvit.
Odpovědět
JH
JH
JH
17.7.2025 19:16 Reaguje na Emil BernardyAle když něco umí příroda i bez člověka, tak proč se jí do toho plést.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.7.2025 19:22 Reaguje na JHProtože příroda nic nepotřebuje. To člověk potřebuje fungující přírodu, ne devastovano a tak by měl devastaci zamezit. Ať už jde o kácení pralesů v amazonii nebo žír pralesů broukem u nás....
Odpovědět
JH
JH
17.7.2025 19:39 Reaguje na Slavomil VinklerČlověk potřebuje fungující přírodu, to máte pravdu, ale příroda občas funguje i bez člověka. A žír pralesa broukem na Šumavě je jen epizoda v historii toho lesa. Což dokládají např. výzkumy pana Kopáčka a dalších. Naopak nářky pana Pokorného příliš podložené nejsou.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.7.2025 08:30 Reaguje na JHNo z geologického hlediska je vše epizoda. Ale Lidé žijí teď a chtějí hezkou přírodu teď, nikoli za 100-500 let. Takže zcela podložené.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2025 08:48 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně tak, to bychom se ani nenažrali, spoléhat na "moudrost" přírody, že ta umí nejlíp zajistit dostatek potravin.
Odpovědět
JH
JH
18.7.2025 09:05 Reaguje na Karel ZvářalOn někdo tvrdil, že nás nakrmí jen moudrost přírody? Asi ne.
Odpovědět
JH
JH
18.7.2025 08:57 Reaguje na Slavomil VinklerPodložené čím? Mícháte hrušky a jabka - fungující a hezká příroda nemusí být úplně to samé a pan Pokorný jen prokázal, že pod stromem je stín.
Odpovědět
va
vaber
18.7.2025 08:02 Reaguje na Emil BernardyTo já oceňuji také, za studií jsem měl rád všechny přírodní vědy,myslím matematiku ,fyziku, elektrotechniku ap. Později když jsem
Odpovědět
va
vaber
18.7.2025 08:07 Reaguje na vaberomylem jsem odeslal půlku.
Později jsem ocenil a rád amatérsky dělal všechny řemeslnické práce, dobrý řemeslník je taky trochu umělec. Umělecká díla hlavně klasické sochy jsou fascinující, ale člověk neumí nic ze živé přírody ,neumí udělat ani primitivní žížalu.
Takže, se živou přírodou by měl zacházet opatrně.
Odpovědět
Později jsem ocenil a rád amatérsky dělal všechny řemeslnické práce, dobrý řemeslník je taky trochu umělec. Umělecká díla hlavně klasické sochy jsou fascinující, ale člověk neumí nic ze živé přírody ,neumí udělat ani primitivní žížalu.
Takže, se živou přírodou by měl zacházet opatrně.
VK
Vladimír Kavka
19.7.2025 18:17 Reaguje na vaberZajímavé ale je, že sice se svět změnil, ale na rakouské a německé straně Šumavy tak nějak jinak, že?
Odpovědět
JL
Jaromír Lukavský
22.7.2025 08:39 Reaguje na vaber"Na drtivé většině těchto vykácených území by les opět i bez pomoci člověka, vyrostl," kolem Středozemního moře Římané vykáceli les neb stavěli lodě. A místo návratu původního lesa tam roste už pár stovek let - jen a jen roští... Les brání půdní erozi a pokud není... tak deště smyjou půdu. J.L. end
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
17.7.2025 11:30Ještě si dovolím jednu malou ukázku, jak pracuje ten, kdo jiné obviňuje z manipulace, tedy doc.Pokorný. Už jsem na to skoro zapomněl, ale našel jsem tady, na Ekolistu, jeden starší článek, kde doc.Pokorný krásně ukazuje, jak on sám manipuluje s daty. Je to na https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/ladislavn-metelka-tezky-omyl-docenta-pokorneho.
Cosi tvrdit odhadem, neověřit si to na naměřených datech (i když byla k dispozici) a postavit na tom svou teorii, je čiré diletantství. A kde jsou ŘÁDOVĚ chybné předpoklady, nelze čekat kvalitní výsledky.
Jen mě udivuje, kde bere doc.Pokorný tu drzost obviňovat jiné z manipulace s výsledky naměřených dat a sám přitom naměřená data ani nepoužil, i když byla k dispozici. To není manipulace?
Odpovědět
Cosi tvrdit odhadem, neověřit si to na naměřených datech (i když byla k dispozici) a postavit na tom svou teorii, je čiré diletantství. A kde jsou ŘÁDOVĚ chybné předpoklady, nelze čekat kvalitní výsledky.
Jen mě udivuje, kde bere doc.Pokorný tu drzost obviňovat jiné z manipulace s výsledky naměřených dat a sám přitom naměřená data ani nepoužil, i když byla k dispozici. To není manipulace?
PB
Petr Blahník
17.7.2025 14:41Souhlasím s kritikou obou článků doc. Sejáka. Prostým pohledem na řadu průměrného ročního úhrnu srážek na stanici Churáňov za léta 1979-2024 je možno ověřit, že tam není významný dlouhodobý trend žádným směrem. V časové řadě jsou ovšem hodné pozornosti výrazná období sucha v letech 1982–1985 a 1989–1992, tedy v období, kde tam ještě byly smrkové monokultury. Použít termín suchý les v souvislosti s plochami kůrovcové kalamity je nesmírně hloupé, neboť tam ve skutečnosti probíhá rychlá sukcese lesa.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.7.2025 18:16 Reaguje na Petr BlahníkAno, zdravé smrkové lesy mají důležité funkce, zase o nich ekologusté lhali.
Rychlá sukcese není všude.
Odpovědět
Rychlá sukcese není všude.
JH
JH
17.7.2025 19:14 Reaguje na Jarka O.Máte pravdu, lhali především ekologisté Pokorný a Seják.
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.7.2025 16:01 Reaguje na JHJak se vy jako zavilý antismrkař, který neznal zničené lesy Vysočiny a neviděl je ani z D1 ( vaše vlastní slova), můžete vyjadřovat k devastaci lesů...
Odpovědět
JH
JH
22.7.2025 19:30 Reaguje na Jarka O.Antismrkař nejsem, ale vadí mi, způsob, jakým ti dva dokládají funkce smrkového lesa. To se nedělá.
Odpovědět
JH
Jan Horník
17.7.2025 22:35 Reaguje na Jarka O.Zdravý smrkový les není umělé vysazena monokultura v místě bučin nebo doubrav.
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.7.2025 16:05 Reaguje na Jan HorníkNormálně ano, dnes již jen v Bavorsku a Rakousku, kde si smrku jako cenného obnovitelného zdroje váží. Ale Doubrava, bučina jsou pak také monokultury, že. Já teda to zavádějící nesmyslné označení nemám ráda.
Odpovědět
JH
Jan Horník
22.7.2025 23:26 Reaguje na Jarka O.To si nerozumíme, asi jsem to špatně napsal, pardon.
Smrková monokultura v místech, kde smrk by přirozeně nerostl, např. v nízkých lesních výškových stupních, na suchu na zásaditém pH ten smrk má co dělat se dožít mýtního věku. A to bylo vždy, ne jen teď. To k těm zdravým smrkovým lesům.
Doubravu a bučinu jsem uvedl jako popis výškových stupňů. Ne jednodruhových porostů.
Odpovědět
Smrková monokultura v místech, kde smrk by přirozeně nerostl, např. v nízkých lesních výškových stupních, na suchu na zásaditém pH ten smrk má co dělat se dožít mýtního věku. A to bylo vždy, ne jen teď. To k těm zdravým smrkovým lesům.
Doubravu a bučinu jsem uvedl jako popis výškových stupňů. Ne jednodruhových porostů.
JO
Jarka O.
23.7.2025 13:49 Reaguje na Jan HorníkAha, tak ano. Ale buk a dub jsou na podmínky mnohem citlivější nez smrk, sucho škodí všemu a bez smrkových lesů se rozšiřuje. Smrk přírodě nikdy neškodil, ČR doplatí na hloupost. Zásaditá půda smrk nelimituje, naopak (Alpy).
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.7.2025 09:22 Reaguje na Jarka O.Smrk je otužilec, to je jeho hlavní výhoda. Když ho vysadite do nížiny, tak tuhle výhodu ztrácí a je podstatně choulostivější než listnace. Zásaditá půda smrk limituje dost, roste pomalu, je náchylný na hnilobu. Pouze ve vysokých nadmořských výškách to zvládá bez problémů.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.7.2025 12:22 Reaguje na Jan HorníkUžitečný, z jehličnanů nejkrásnější strom, generalista (JV Evropa, Karpaty, Sibiř). Vliv vápna zaměňujete s těžkou hutnou půdou a neprovětrávanými zarostlými velmi vlhkými lokalitami. Ztráta výhody neznamená, že neprežije. Nejlépe roste tam, kde ho mají rádi.
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.7.2025 13:37 Reaguje na Jarka O.No, to nezamněňuji. Znám spousty potrostů třeba na slínovcích. Devadesátileté porosty smrku jsou jak šedesátileté a postupně odcházejí. Já proti smrku nic nemám. Jen si myslím, že sázet ho ve velkém tam, kde to z jeho pohledu není ideální, navíc ve storpocentním zastoupení, je o ničem. Jak ekologicky, tak ekonomicky.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.7.2025 14:56 Reaguje na Jan HorníkTrápit nikdo nechce. Porosty ..Může za ten stav vápenec, ne hutný jíl, myslíte… Jaká je tam půda, vlhkost, vždyť vlivů je víc, i pokud má plísně.
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.7.2025 15:41 Reaguje na Jarka O.Může za to přímo vápník. Ale nic vám nebrání experimentovat se smrkem na vápenci :)
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.7.2025 15:54 Reaguje na Jan HorníkRoste mi výborně:)
Zde trocha nudné četby:
The influence of climate and soil properties on calcium nutrition and vitality of silver fir (Abies alba Mill.) - PubMed
Accumulation of, and interactions between, calcium and heavy metals in wood and bark of Picea abies - Österås - 2003 - Journal of Plant Nutrition and Soil Science - Wiley Online Library
The role of calcium uptake from deep soils for spruce (Picea abies) and beech (Fagus sylvatica) - ScienceDirect
Aufnahme, Transport und Verbleib von Calcium und Magnesium in Fichten (Picea abies [L.] Karst.) und Kiefern (Pinus silvestris L.) bei unterschiedlicher Ernährung und Schadstoffbelastung | European Journal of Forest Research
Odpovědět
Zde trocha nudné četby:
The influence of climate and soil properties on calcium nutrition and vitality of silver fir (Abies alba Mill.) - PubMed
Accumulation of, and interactions between, calcium and heavy metals in wood and bark of Picea abies - Österås - 2003 - Journal of Plant Nutrition and Soil Science - Wiley Online Library
The role of calcium uptake from deep soils for spruce (Picea abies) and beech (Fagus sylvatica) - ScienceDirect
Aufnahme, Transport und Verbleib von Calcium und Magnesium in Fichten (Picea abies [L.] Karst.) und Kiefern (Pinus silvestris L.) bei unterschiedlicher Ernährung und Schadstoffbelastung | European Journal of Forest Research
JH
JO
Jarka O.
24.7.2025 19:04 Reaguje na Jan HorníkProsím, za málo. 4 články ze stovky jsem vlepila. Mmch.v jednom z nich píšou o molase, což je vápenaté sedimentární podloží Bavor, kde smrky prospívají od nízké nadmořské výšky před Alpami v mírně zvlněné krajině, kolem 400 mnm.
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.7.2025 23:43 Reaguje na Jarka O.Molase v tom článku popisují přesně opačně. Budou to zřejmě nějaké tvrdé horniny. Zběžně jsem přečetl dva články a moc i tomu našemu tématu nesedí. Nejsou vůbec o ekologii smrku, ale o acidifikaci půd, vymývání prvků do spodních půdních horizontu, resp. o absorbcí různých prvků do různých typů rostlinných pletiv.
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.7.2025 09:16 Reaguje na Jan HorníkMolasse & North Alpine Foreland Basin - Palaeontology - LMU Munich
Mineralatlas Lexikon - Molasse
Odpovědět
Mineralatlas Lexikon - Molasse
JH
JH
24.7.2025 18:36 Reaguje na Jarka O.Tohle by se vám mohlo líbit: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2002/cislo-10/noste-drivi-do-lesa.html. Nedostatek vápníku v půdě je jedním z argumentů pro bezzásahový režim. Ale neznamená to, že by se smrky měly pěstovat na jižní Moravě, jak byste si asi představovala.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.7.2025 19:23 Reaguje na JHDíky, zajímavá je ta historie, na zbytek se dívám jinak než autoři, acidifikace byla problémem jen právě v kyselém prostředí a tam má vápnění smysl. Nechci bezhlavě všude vápnit a pěstovat smrk tam, kde prospívají mandloně nebo ebenové dřevo. To je zbytečné.
Odpovědět
JH
JH
25.7.2025 05:06 Reaguje na Jarka O.Smrk je strom do kyselých horských půd, kde hodně prší a vápník se vyplavuje. Tam asi ocení trochu vápníku navíc. Tam kde je sucho a více vápníku budou doma spíše listnaté dřeviny, jak píše pan Horník. Že roste v Alpách na vápenci na tom nic nemění, tam se smrku bude líbit např. chladnější klima nebo hodně srážek. A vápník v podloží nemusí úplně odpovídat obsahu vápníku v půdě.
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.7.2025 09:28 Reaguje na JHAno a teď jste to nakous. Vlivů a podmínek k růstu je víc než jeden. Polohy, které znám a kde prospívají jehličnany nejen v horách, jsou na propustném podloží, nebo přirozeně nebo umělými příkopy drénované, a zalévané deštěm. Místa na jílech, která zná p. Horník, třeba drénovaná nejsou a tam by se vysoká hladina podzemní vody a/nebo tvrdá voda smrkům nemusely líbit. Možná je to ten problém, ale těžko z dálky soudit. Třeba nám ty polohy popíše.
K vápnění: 1. HCO3- obnovuje pufrační systém vody. 2. Okyselené vody mívají větší množství volných iontu kovů, mj. těžkých, které jsou pak přijímány rostlinami. U stromů (dřeva) to nevadí, pokud kovy nepůsobí nějaké problémy růstu, ale u potravinářské produkce ano. Vápník potlačuje příjem jiných kovů plodinami. Vápnění má prospět půdě, ekosystémům i člověku.
Odpovědět
K vápnění: 1. HCO3- obnovuje pufrační systém vody. 2. Okyselené vody mívají větší množství volných iontu kovů, mj. těžkých, které jsou pak přijímány rostlinami. U stromů (dřeva) to nevadí, pokud kovy nepůsobí nějaké problémy růstu, ale u potravinářské produkce ano. Vápník potlačuje příjem jiných kovů plodinami. Vápnění má prospět půdě, ekosystémům i člověku.
JH
JH
25.7.2025 09:34 Reaguje na Jarka O.Vápnění má smysl tam, kde je vápníku málo. Když je ho moc, může to být problém.
Odpovědět
JO
JL
Jaromír Lukavský
22.7.2025 08:43 Reaguje na Petr Blahník"neboť tam ve skutečnosti probíhá rychlá sukcese lesa. " no ve skutečnosti tam probíhá spíš obnova smrkové monokultury. Jediný rozdíl oproti klasickému lesnictví je, že dospělé smrky nebyly pokáceny a prodány ale nechali se uschnout a teď za tak 200 - 300 let zase shnijí. J.L. end
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
22.7.2025 16:27 Reaguje na Jaromír LukavskýV NPŠ došlo na řadě míst k přirozenému rychlému zmlazení smrkového lesa. Buďme rádi, že se tam smrku daří, je to oblast klimaxových smrčin.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.7.2025 07:53Srovnejme sežraný les s velkoplošnou FV farmou. A není to podobný tepelný ostrov??
Viz: https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-solarni-elektrarny-pomahaji-oteplovat-ovzdusi.A250717_202706_p_klima_nef
Odpovědět
Viz: https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-solarni-elektrarny-pomahaji-oteplovat-ovzdusi.A250717_202706_p_klima_nef
va
vaber
18.7.2025 08:29 Reaguje na Slavomil VinklerNejen FV ale i obyčejné pole je podobné nebo i horší, než les sežraný kůrovcema, což teprve sklizené suché pole.
Ze slunce k nám putuje asi 1360W/m2 ,atmosférou projde a dorazí na povrch Země max 1100W/m2. Sluneční elektrárna zpracuje max. 220W/m2 ,zbytek ohřívá povrch nebo se odrazí. Každý povrch se chová podobně jen, poměry pohlcení a odrazu jsou různé.
Odpovědět
Ze slunce k nám putuje asi 1360W/m2 ,atmosférou projde a dorazí na povrch Země max 1100W/m2. Sluneční elektrárna zpracuje max. 220W/m2 ,zbytek ohřívá povrch nebo se odrazí. Každý povrch se chová podobně jen, poměry pohlcení a odrazu jsou různé.
SV
Slavomil Vinkler
18.7.2025 08:54 Reaguje na vaberNo rostlinný pokryv se chladí odparem vodou, živý les hodně, a tudíž nezáleží tak moc na pohltivosti.
Odpovědět
va
vaber
18.7.2025 09:02 Reaguje na Slavomil VinklerRostliny odpařují hlavně když na ně svítí slunce a na život i odpar používají pohlcenou energii ze Slunce, která by jinak přímo zahřívala povrch .
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
18.7.2025 09:00 Reaguje na Slavomil VinklerTen přímý efekt FV je v globálním měřítku minimální. Kolik procent povrchu pokrývají FV panely?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.7.2025 09:09 Reaguje na Ladislav MetelkaA zase trol. Plocha sežraného lesa a FV je srovnatelá.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.7.2025 09:59Tohle všechno jsou v podstatě jen žabomyší spory titulovaných vědců a jejich ješitnost, záliba řešení v podstatě naprostých marginalit. Podle mě největší a rozhodující podíl na celkovém klimatu Země a jeho změnách má a) Slunce a za b) světové oceány. A vše ostatní se odvíjí od toho, jak se tyto dvě veličiny chovají.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2025 10:05 Reaguje na pavel peregrinNo, právě "ďábel je skryt v detailu", nad kterým se často mávne rukou jako nad marginalitou. Jistě, Slunce tomu všemu "velí", ale je rozdíl, jestli odpočíváte v lese pod korunami stromů nebo v zaparkované konzervě mezi podmítnutými megalány. A ten (druhý) extrém ikskrát zmenšený je to, o co se tu přeme.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.7.2025 10:18 Reaguje na Karel ZvářalAno, pouze jsem chtěl podotknout, že tyto diskuze k ničemu nevedou, protože příčina je neřešitelná a o následcích se vedou zbytečné spory.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2025 10:23 Reaguje na pavel peregrinOpět si dovolím oponovat, příčina je ČÁSTEĆNĚ řešitelná, ovšem je to na dlouhé lokty. Jak měřit teploty v lese-nelese, to opravdu nechci hodnotit, byť principielně jsem proti holorubům (kůr gigaholinám). Kdo pobývá pravidelně v přírodě, vysvětlivky nepotřebuje.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.7.2025 10:34 Reaguje na Karel ZvářalNevím. Podle mě činnost Slunce a oceánů ovlivnit nelze.Jistě, lze ovlivnit leteckou dopravu například -a to podle mě by bylo hodně podstatné- jenže to nikdo neudělá a takovéto ovlivnění lze považovat za částečné.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
18.7.2025 20:53 Reaguje na pavel peregrinMít názor je pěkné, ale je dobré ho něčím podložit. Takže jak Slunce a oceán ovlivňují klima v posledních 100 letech?
Odpovědět
pp
pp
pavel peregrin
18.7.2025 21:34 Reaguje na pavel peregrinA dost se divím, že zrovna vy vznášíte takovou otázku. Já samozřejmě nejsem schopen diskutovat s vámi v tomto směru podrobně, nejsem klimatolog ani meteorolog, tolik si však dovoluji tvrdit, že sluneční energie, která dopadá na zemský povrch a tím pádem ovlivňuje i nesmírnou vodní masu světových oceánů, hraje rozhodující roli. Zkuste mi to tedy srozumitelně vyvrátit.
Odpovědět
va
vaber
19.7.2025 08:25 Reaguje na pavel peregrinSlunce k Zemi valí stále stejnou energii už miliony možná stamiliony let.
Důležité je ,co se s tou energií v atmosféře Země stane a to už nezáleží na Slunci.
Odpovědět
Důležité je ,co se s tou energií v atmosféře Země stane a to už nezáleží na Slunci.
pp
va
vaber
20.7.2025 08:05 Reaguje na pavel peregrinDůležité je kolik z těch 1360W/m2 které k nám od Slunce putují , se pohltí a kolik odrazí.
Odpovědět
JL
Jaromír Lukavský
22.7.2025 08:48 Reaguje na vaber"Slunce k Zemi valí stále stejnou energii už miliony možná stamiliony let. " již staří Číňané počítali sluneční skvrny. A již staří Egypťané znali 7 krav (let) tučných a 7 hubených. Že počty slunečních skvrn indikují sluneční cykly se ví už dosti dlouho. No a astronomové mají modely jak se aktivita Slunce mění od jeho vzniku, a co bude za cca 5-7,5 miliardy le se Sluncem. J.L. end
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
19.7.2025 09:02 Reaguje na pavel peregrinPřipomínáte mi slovenského šarlatána Kravčíka. Vždycky vymyslel nějakou kravinu, tvrdil ji s naprostou jistotou a když jsem po něm chtěl fyzikální vysvětlení, odpověděl, že to není jeho práce, že to mají udělat meteorologové a klimatologové. Prostě proto, že on tomu absolutně nerozumí. Jako by byli ostatní povinni dokazovat jeho kraviny (Kravčíkoviny). Takhle to fakt nefunguje. Dokazovat musí ten, kdo něco tvrdí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
19.7.2025 08:57 Reaguje na pavel peregrinNepovídejte. To by němej neřek, kdyby mu hubu rozflákali. A jak se ta energie Slunce a oceánu mění, že to tak mění i klima? Prosil bych ten fyzikální mechanismus trochu popsat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.7.2025 13:42 Reaguje na Ladislav MetelkaNeřekl bych, že Slunce vysílá neustále neměnnou energii- právě proto jsem věřil, že se mi dostane srozumitelného poučení, ale zmýlil jsem se. Pouze jako laikovi je mi jasné, že když se teplota oceánů změní řádově o stupně plus minus, zákonitě to ovlivní významným způsobem klima na Zemi, a ty oceány ovlivňuje sluneční energie. Já v tom nehledám žádnou vědu, i když samozřejmě fyzikální objasnění je věda na vysoké úrovni. Tolik jen na vysvětlenou, nechci se vůbec nijak přít ani hádat.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
19.7.2025 18:27 Reaguje na pavel peregrinEnergie ze Slunce se desítky let měří. Přes 50 let z družic, ještě déle ze Země. V různých částech spektra. Žádný dlouhodobý trend nebyl naměřen, jediný cyklus je cca 11-letý. Co byste řekl nebo neřekl je v téhle souvislosti úplně jedno.
Odpovědět
pp
LM
pp
LM
Ladislav Metelka
19.7.2025 21:09 Reaguje na pavel peregrinHaleův, ne Haleyho... Haleův cyklus 22 let zahrnuje 2 klasické 11-leté cykly, projevuje se ale pouze polaritou magnestického pole. Z těch 11-letých cyklů je vždy jeden s jednou polaritou magnetického pole a druhý s opačnou polaritou. Haleův cyklus se v intenzitě slunečního záření nijak neprojevuje.
Odpovědět
pp
va
vaber
20.7.2025 07:56 Reaguje na pavel peregrinProtože dáha Země kolem Slunce je trochu eliptická, trochu se energie mění, v létě u nás, na Severní polokouli, je asi o 3% menší než v zimě.
Pokud by se eliptická dráha kolem Slunce, prodloužila, nastaly by větší změny. Země by byla delší dobu dál od Slunce a kratší dobu blíž ke Slunci a co by udělalo klima je na diskusi. Někdo říká dobu ledovou.
Taky osa rotace Země se prý trochu houpe díky precesi ,ale to udělá jen ,že některá místa na planetě budou jinak natočena ke Slunci, ale celkovou energii od Slunce to nemění.
Samozřejmě ,že neměnný tok energie od Slunce po miliony let se předpokládá ,nikdo to miliony let neměřil.
Takže ,právě,že jo.
Odpovědět
Pokud by se eliptická dráha kolem Slunce, prodloužila, nastaly by větší změny. Země by byla delší dobu dál od Slunce a kratší dobu blíž ke Slunci a co by udělalo klima je na diskusi. Někdo říká dobu ledovou.
Taky osa rotace Země se prý trochu houpe díky precesi ,ale to udělá jen ,že některá místa na planetě budou jinak natočena ke Slunci, ale celkovou energii od Slunce to nemění.
Samozřejmě ,že neměnný tok energie od Slunce po miliony let se předpokládá ,nikdo to miliony let neměřil.
Takže ,právě,že jo.
VM
Vladimir Mertan
20.7.2025 15:19 Reaguje na vaberPo storočiach relatívne teplého obdobia nastala v rokoch približne 1300 až 1850 tzv. Malá doba ľadová, obdobie výrazného regionálneho ochladenia, ktoré sa prejavilo najmä v Európe a Severnej Amerike. Jednou z hlavných príčin tohto javu bola práve výrazne oslabená slnečná aktivita.
Ide o komplexný jav, no v skratke je to tak, že menej aktívne Slnko vyžarovalo aj menej energie, čo priamo viedlo k poklesu globálnych teplôt.
Tu sú hlavné body, ktoré to vysvetľujú:
1. Extrémne nízka aktivita slnečných škvŕn
Slnko prechádza prirodzenými cyklami aktivity, ktoré sa prejavujú počtom slnečných škvŕn na jeho povrchu. Väčší počet škvŕn obvykle koreluje s vyššou slnečnou aktivitou a vyšším vyžarovaním energie. Počas Malej doby ľadovej však nastalo niekoľko dlhých období, kedy boli slnečné škvrny takmer neprítomné.
Najvýznamnejšie z nich bolo Maunderovo minimum (približne 1645 – 1715), počas ktorého bolo slnečných škvŕn mimoriadne málo. Zaznamenané boli aj ďalšie, menej výrazné minimá, ako Spörerovo minimum (1460 – 1550) a Daltonovo minimum (1790 – 1830). Tieto obdobia nízkej aktivity sa prekrývali s najchladnejšími fázami Malej doby ľadovej, čo potvrdzuje priamu súvislosť.
2. Pokles slnečného žiarenia
Hoci sa to na prvý pohľad nezdá, aj nepatrný pokles celkového slnečného žiarenia môže mať na globálnu klímu výrazný vplyv. Počas spomínaných miním klesol celkový výkon Slnka, čo viedlo k menšiemu množstvu energie, ktorá dopadla na Zem. Tento pokles síce nebol obrovský, ale na klímu stačil.
3. Nepriame efekty
Okrem priameho poklesu energie sa slabá slnečná aktivita mohla podieľať na ochladení aj prostredníctvom nepriamych mechanizmov:
Zmeny v ozóne: Znížený slnečný UV žiarenie viedlo k tenšej ozónovej vrstve. To mohlo ovplyvniť cirkuláciu vzduchu vo vyšších vrstvách atmosféry (stratosfére), čo by následne ovplyvnilo poveternostné systémy na povrchu Zeme a vytvorilo podmienky pre chladnejšie zimy.
Tvorba oblačnosti: Niektoré teórie naznačujú, že slabšia slnečná aktivita (a s ňou spojené slabšie magnetické pole Slnka) umožnila väčšiemu množstvu kozmického žiarenia preniknúť do zemskej atmosféry. Tieto častice by mohli slúžiť ako jadrá pre kondenzáciu vody, čím by sa zvýšila tvorba oblačnosti. Hrubšia oblačnosť by následne odrážala slnečné žiarenie späť do vesmíru, čo by viedlo k ďalšiemu ochladeniu.
Hoci slabá slnečná aktivita bola hlavným faktorom, vedci poukazujú aj na ďalšie prispievajúce vplyvy, ako napríklad zvýšenú vulkanickú činnosť, ktorej častice taktiež blokovali slnečné žiarenie. Vzájomné pôsobenie týchto faktorov vytvorilo podmienky pre chladné a kruté zimy, ktoré charakterizovali Malú dobu ľadovú.
Odpovědět
Ide o komplexný jav, no v skratke je to tak, že menej aktívne Slnko vyžarovalo aj menej energie, čo priamo viedlo k poklesu globálnych teplôt.
Tu sú hlavné body, ktoré to vysvetľujú:
1. Extrémne nízka aktivita slnečných škvŕn
Slnko prechádza prirodzenými cyklami aktivity, ktoré sa prejavujú počtom slnečných škvŕn na jeho povrchu. Väčší počet škvŕn obvykle koreluje s vyššou slnečnou aktivitou a vyšším vyžarovaním energie. Počas Malej doby ľadovej však nastalo niekoľko dlhých období, kedy boli slnečné škvrny takmer neprítomné.
Najvýznamnejšie z nich bolo Maunderovo minimum (približne 1645 – 1715), počas ktorého bolo slnečných škvŕn mimoriadne málo. Zaznamenané boli aj ďalšie, menej výrazné minimá, ako Spörerovo minimum (1460 – 1550) a Daltonovo minimum (1790 – 1830). Tieto obdobia nízkej aktivity sa prekrývali s najchladnejšími fázami Malej doby ľadovej, čo potvrdzuje priamu súvislosť.
2. Pokles slnečného žiarenia
Hoci sa to na prvý pohľad nezdá, aj nepatrný pokles celkového slnečného žiarenia môže mať na globálnu klímu výrazný vplyv. Počas spomínaných miním klesol celkový výkon Slnka, čo viedlo k menšiemu množstvu energie, ktorá dopadla na Zem. Tento pokles síce nebol obrovský, ale na klímu stačil.
3. Nepriame efekty
Okrem priameho poklesu energie sa slabá slnečná aktivita mohla podieľať na ochladení aj prostredníctvom nepriamych mechanizmov:
Zmeny v ozóne: Znížený slnečný UV žiarenie viedlo k tenšej ozónovej vrstve. To mohlo ovplyvniť cirkuláciu vzduchu vo vyšších vrstvách atmosféry (stratosfére), čo by následne ovplyvnilo poveternostné systémy na povrchu Zeme a vytvorilo podmienky pre chladnejšie zimy.
Tvorba oblačnosti: Niektoré teórie naznačujú, že slabšia slnečná aktivita (a s ňou spojené slabšie magnetické pole Slnka) umožnila väčšiemu množstvu kozmického žiarenia preniknúť do zemskej atmosféry. Tieto častice by mohli slúžiť ako jadrá pre kondenzáciu vody, čím by sa zvýšila tvorba oblačnosti. Hrubšia oblačnosť by následne odrážala slnečné žiarenie späť do vesmíru, čo by viedlo k ďalšiemu ochladeniu.
Hoci slabá slnečná aktivita bola hlavným faktorom, vedci poukazujú aj na ďalšie prispievajúce vplyvy, ako napríklad zvýšenú vulkanickú činnosť, ktorej častice taktiež blokovali slnečné žiarenie. Vzájomné pôsobenie týchto faktorov vytvorilo podmienky pre chladné a kruté zimy, ktoré charakterizovali Malú dobu ľadovú.
va
vaber
20.7.2025 16:46 Reaguje na Vladimir MertanTo samozřejmě nevím jaká byla aktivita Slunce někdy dříve a neví to nikdo,protože to nikdo nedokázal změřit. Je to jen předpoklad, který má vysvětlit změnu která nastala, ale pokud to způsobilo znečistění atmosféry, díky sopkám ,nemá to nic společného se Sluncem.
Za posledních 50 let kdy se tok energie od Slunce k zemi měří s dostatečnou přesností jsem neviděl ,že by někdo upozornil na nějaké změny a dal je do souvislosti s klimatem neb počasím.
Pokud někdo nějakou závislost našel ,rád se nechám poučit.
Odpovědět
Za posledních 50 let kdy se tok energie od Slunce k zemi měří s dostatečnou přesností jsem neviděl ,že by někdo upozornil na nějaké změny a dal je do souvislosti s klimatem neb počasím.
Pokud někdo nějakou závislost našel ,rád se nechám poučit.
LM
Ladislav Metelka
20.7.2025 20:24 Reaguje na vaberZ dob před přímým měřením se sluneční aktivita aproximuje pomocí sledování slunečních skvrn. Sledovali a zapisovali to už staří Číňani...
Odpovědět
va
vaber
21.7.2025 08:27 Reaguje na Ladislav MetelkaJistě, jen o přesnosti pochybuji, protože to byl problém ještě nedávno.
Odpovědět
va
vaber
21.7.2025 08:29 Reaguje na vaberDříve když našli skvrny ,dostali strach ,že se Slunce zlobí a přijde pohroma.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2025 11:18 Reaguje na vaberNo zapsali. A lze to srovnat s objektivním měřením, neb aktivní slunce produkuje (jestli se nepletu C14. Kolísání izotopu ilustruje aktivitu slunce a zároveň koreluje se slunečními skvrnami.
Aktivní slunce (se skvrnami) produkuje asi o 1-3 promile větší záření. Není to mnoho, ale např. malá doba ledová byla asi 200 let beze skvrn.
Odpovědět
Aktivní slunce (se skvrnami) produkuje asi o 1-3 promile větší záření. Není to mnoho, ale např. malá doba ledová byla asi 200 let beze skvrn.
SV
LM
Ladislav Metelka
21.7.2025 09:22 Reaguje na vaberJistě, jsou to proxy data, dají jen přibližné výsledky.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
20.7.2025 20:08Pane Vabere, podle mne jde o to, zda kůrovcová kalamita, hromadný úhyn smrků měla negativní vliv na přírodu a též na teplotu, jak tvrdí pánové Soják a Pokorný nebo se nic nestalo, respektive to bylo ku prospěchu přírody jak tvrdí druhá strana sporu a podporuje tak rostoucí bezzásahové plochy. Což je spor naprosto zásadní nikoliv nesmyslný.
Odpovědět
va
vaber
21.7.2025 08:12 Reaguje na Petr DubskýNe spor je o tom ,zasahovat v klidových územích v NP ,volně ,částečně nebo vůbec.
Že se nic nestalo ,asi nikdo netvrdí, ale zveličuje se význam uschlého lesa a říká se, že to zavinili ochránci přírody. Prý kdyby vtrhla do NP těžká technika a mraky dřevorubců bylo by vše jinak a nad kůrovcem by zvítězili a prý by tam byl dnes krásný les. Tomu věříte?
Pokud jde o srážky a tepelné ostrovy ,jak vypadá srovnání s polem které se sklidí a je suché a že těch polí je, ve srpvnání s napadeným lesem. Jak to ovlivní srážky po sklizni?
Odpovědět
Že se nic nestalo ,asi nikdo netvrdí, ale zveličuje se význam uschlého lesa a říká se, že to zavinili ochránci přírody. Prý kdyby vtrhla do NP těžká technika a mraky dřevorubců bylo by vše jinak a nad kůrovcem by zvítězili a prý by tam byl dnes krásný les. Tomu věříte?
Pokud jde o srážky a tepelné ostrovy ,jak vypadá srovnání s polem které se sklidí a je suché a že těch polí je, ve srpvnání s napadeným lesem. Jak to ovlivní srážky po sklizni?
Karel Zvářal
21.7.2025 09:06 Reaguje na vaberJestli čekáte, že na každém mračnu je skener, který čte krajinu pod sebou a na suché pole nespustí, tak to je velmi nativní představa. Tyto věci se statisticky vyhodnocují na obrovském vzorku případů, přičemž rozdíly bývají průkazné.
Odpovědět
va
vaber
22.7.2025 07:30 Reaguje na Karel ZvářalJo nad polem to nefunguje, ale nad sežraným lesem je to katastrofa. Tak nějak se ukazují průkazné rozdíly. Každému co se hodí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2025 14:05 Reaguje na vaberNesmysl, trolení.Jaká těžká technika? Obrana proti kůrovci je bodové nikoli plošné vyhledávání čerstvě napadených stromů a jejich odkornění. Plošnou kalamitu z toho udělal bezzásah.
Odpovědět
JL
Jaromír Lukavský
22.7.2025 08:54 Reaguje na vaber"Prý kdyby vtrhla do NP těžká technika a mraky dřevorubců bylo by vše jinak " Také ale se mohla na Šumavě pod Správou CHKO Šumava zavést výběrová těžba a dosazovat buky a jedle. S tím, že za 20-30 let se les vrátí k původnímu složení a pak se vyhlásí NPŠ. Ale to už ti politici budou v penálu. J.L. end
Odpovědět
PD
Petr Dubský
20.7.2025 20:25Pane Horníku, čeština je jazyk záludný, ve skutečnosti ty stromy, které jsou nyní suché a ponechané stojící v krajině, což je rizikové z hlediska požáru, kdyby byly pokácené, nasávaly by z půdy vlhkost a snáze byly rozkládány organismy, neuschly, neuhynuly kvůli suchu, ale zabil je kůrovec, který přerušil vodivé cesty v lýku, tedy živé části stromu. Jinak takový les nesplňuje po řadu let podmínky třeba pro zapojené koruny, takže je vykazován jako les, ač lesem není. Díky tomu přes značné holiny papírově lesů přibývá a vše je vlastně v cajku, i když není. Jinak spor by vyřešilo porovnání kolik vody odteče z holin nyní a kolik odtékala dříve když zde holiny nebyly, při stejných nebo alespoň obdobných srážkách. To, že s nárůstem odpařování roste ochlazování, takže dříve les ochlazoval při stejných více než nyní je pravda.
Odpovědět
va
vaber
21.7.2025 08:22 Reaguje na Petr DubskýKolik holin vytvoří dřevorubci, aby naplnili plán těžby a jaké je srovnání vykácených mýtin zdravého lesa s uschlým lesem po kůrovci.
Já vím, odborníci najdou milion obrovských rozdílů ,které jsou prakticky bezvýznamé.
Odpovědět
Já vím, odborníci najdou milion obrovských rozdílů ,které jsou prakticky bezvýznamé.
JH
JH
JL
Jaromír Lukavský
22.7.2025 08:58 Reaguje na Petr Dubský"kolik vody odteče z holin nyní a kolik odtékala dříve když zde holiny nebyly," Z lesa odtéká do potoka určitě méně vody nežli z holiny. Déšť se vsákne do mechu a pak do půdy a pak ho vcucnou kořeny stromů a odpaří se v listí a jehličí. Takže věřil bych, že z holiny odteče více vody nežli z lesa. Ale je to co chceme? J.L. end
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.7.2025 10:40Přečetl jsem si celou diskusi a přidám jen to, že i kdyby neměly vzrostlé
stromy lepší vliv na srážkovou činnost, tak alespoň zachycovaly více vody
vyčesáváním z mraků a mlhy. No a taky více ochlazovaly vzduch a plnily tak
úkol být pro okolí klimatizací s chlazením a vlhčením vzduchu za veder.
Bez nich mnoho vlhkosti nezůstane zachyceno ve formě rosy, jinovatky a
místních srážek a odejde jinam. Už nyní se to projevuje na vydatnosti
pramenů, potoků a řek pramenících na Šumavě. Chybu umí kazisvěti vždy
okecat a je věcí občanů, zda jim hodlají uvěřit. Já jim nevěřím a vím,
že lžou účelově, aby se vyvinili z vlastních chyb. Je to stejné, jako
když opěvují monokulturní nálety bříz v NP ČŠ a nebo se vymlouvají, že
predátoři nevyhubili pstruhy, lipany a raky, ale že to zavinili rybáři,
kteří vysazují ryby, které se predátorů nebojí. Mohou zkusit vychovat
ryby, které se jich budou bát, ale to oni nedělají, oni pouze žvaní,
poučují a NICNEDĚLAJÍ. Jejich parketou je pozorovat klidně i zmar a
následně opěvovat zoufalou přírodu, jak se pokouší napravit co způsobili.
Můj kamarád revírník má k vědcům jako pan Hruška názor, že uvidět ho v
revíru, tak ho požene holí až do Prahy, kde so může dělat pokusy s lesy
kolem ní a nebo ve Stromovce, ale ve svém revíru si od něho a jemu
podobných nenechá radit a nedej bože dokonce rozkazovat. I po kůrovci
je jeho revír jak ze škatulky a světe div se i se smrkovými monokulturami
různých věkových tříd. Dosáhl toho tím, že si vybrečel samotěžbu místními
podle aktuální potřeby. Když zjistil v lese 20 kůrovčáků, tak v hospodě
rozhlásil, že je nabízí k samotěžbě s provedením do týdne. Mnohé kácel
sám pro ty méně zkušené a šíření úspěšně brzdil na rozdíl od ostatních,
kteří vyčkávali na výsledky veřejných soutěží a namnožení kůrovce. Tak
kdyby postupovali jako on všude, tak ta kalamita být nemusela, ale opět viníci se mají na co vymluvit, že to bylo suchem. Ano, taky ale proč
přežily smrkové monokultury třeba v Polsku, Německu a Rakousku? Tam sucho
nebylo? Bylo, ale neměli tam hlupáky, kteří oddalovali okamžitou těžbu
kůrovčáků výběrovým řízením a nebo se dokonce k nim přivázali, aby mohl
kůrovec vylétnout i na jiné stromy. Dobrý hospodář se stará a pracuje.
Špatný hospodář pouze přihlíží a lomí rukama s výmluvou na jiné vlivy.
Odpovědět
stromy lepší vliv na srážkovou činnost, tak alespoň zachycovaly více vody
vyčesáváním z mraků a mlhy. No a taky více ochlazovaly vzduch a plnily tak
úkol být pro okolí klimatizací s chlazením a vlhčením vzduchu za veder.
Bez nich mnoho vlhkosti nezůstane zachyceno ve formě rosy, jinovatky a
místních srážek a odejde jinam. Už nyní se to projevuje na vydatnosti
pramenů, potoků a řek pramenících na Šumavě. Chybu umí kazisvěti vždy
okecat a je věcí občanů, zda jim hodlají uvěřit. Já jim nevěřím a vím,
že lžou účelově, aby se vyvinili z vlastních chyb. Je to stejné, jako
když opěvují monokulturní nálety bříz v NP ČŠ a nebo se vymlouvají, že
predátoři nevyhubili pstruhy, lipany a raky, ale že to zavinili rybáři,
kteří vysazují ryby, které se predátorů nebojí. Mohou zkusit vychovat
ryby, které se jich budou bát, ale to oni nedělají, oni pouze žvaní,
poučují a NICNEDĚLAJÍ. Jejich parketou je pozorovat klidně i zmar a
následně opěvovat zoufalou přírodu, jak se pokouší napravit co způsobili.
Můj kamarád revírník má k vědcům jako pan Hruška názor, že uvidět ho v
revíru, tak ho požene holí až do Prahy, kde so může dělat pokusy s lesy
kolem ní a nebo ve Stromovce, ale ve svém revíru si od něho a jemu
podobných nenechá radit a nedej bože dokonce rozkazovat. I po kůrovci
je jeho revír jak ze škatulky a světe div se i se smrkovými monokulturami
různých věkových tříd. Dosáhl toho tím, že si vybrečel samotěžbu místními
podle aktuální potřeby. Když zjistil v lese 20 kůrovčáků, tak v hospodě
rozhlásil, že je nabízí k samotěžbě s provedením do týdne. Mnohé kácel
sám pro ty méně zkušené a šíření úspěšně brzdil na rozdíl od ostatních,
kteří vyčkávali na výsledky veřejných soutěží a namnožení kůrovce. Tak
kdyby postupovali jako on všude, tak ta kalamita být nemusela, ale opět viníci se mají na co vymluvit, že to bylo suchem. Ano, taky ale proč
přežily smrkové monokultury třeba v Polsku, Německu a Rakousku? Tam sucho
nebylo? Bylo, ale neměli tam hlupáky, kteří oddalovali okamžitou těžbu
kůrovčáků výběrovým řízením a nebo se dokonce k nim přivázali, aby mohl
kůrovec vylétnout i na jiné stromy. Dobrý hospodář se stará a pracuje.
Špatný hospodář pouze přihlíží a lomí rukama s výmluvou na jiné vlivy.
JH
Jan Horník
21.7.2025 11:00 Reaguje na Břetislav Machačekkolik mají v polsku smrkových monoikultur. V německu jim toho kůrovec taky požral dost - přesná čísla bohužel neznám. Ale např. v Harzu to řešili dost intenzivně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.7.2025 11:34 Reaguje na Jan HorníkO stavu lesů napovídá i to, kam směřuje smrková kulatina.
Kdyby tam měli stejnou kalamitu, tak o naše dřevo nestojí,
ale jezdili pro ně i Poláci, Němci a Rakušané. Celá Evropa
mimo kdysi zaostalý Balkán pěstovala před 100 a více léty
smrkové monokultury s výjimkou borových monokultur na půdě
písčité v menších nadmořských výškách. Monokultura byla, je
a bude z ekonomického hlediska nejvhodnějším hospodářským
lesem a zvláště pak po dalším zdražení ruční práce. Pokud
se lidstvo bez masivu obejde, tak asi hospodářské lesy
potřebovat nebude, ale je vhodné zdravý masiv nahradit už
jen chemickými sajrajty slepovanou dřevotřískou a plasty?
Je to ekologické více, než masiv z monokultury, který
lze bez obav nakonec spálit a nebo zkompostovat? Ono není
jak ekologii obrátit vzhůru nohama a pěstovat pralesy ze
kterých poslepujeme štěpku a tu dřevotřísku prohlásíme za
nebezpečný odpad. Ekologická idiocie opět vítězí nad
zdravým selským rozumem!
Odpovědět
Kdyby tam měli stejnou kalamitu, tak o naše dřevo nestojí,
ale jezdili pro ně i Poláci, Němci a Rakušané. Celá Evropa
mimo kdysi zaostalý Balkán pěstovala před 100 a více léty
smrkové monokultury s výjimkou borových monokultur na půdě
písčité v menších nadmořských výškách. Monokultura byla, je
a bude z ekonomického hlediska nejvhodnějším hospodářským
lesem a zvláště pak po dalším zdražení ruční práce. Pokud
se lidstvo bez masivu obejde, tak asi hospodářské lesy
potřebovat nebude, ale je vhodné zdravý masiv nahradit už
jen chemickými sajrajty slepovanou dřevotřískou a plasty?
Je to ekologické více, než masiv z monokultury, který
lze bez obav nakonec spálit a nebo zkompostovat? Ono není
jak ekologii obrátit vzhůru nohama a pěstovat pralesy ze
kterých poslepujeme štěpku a tu dřevotřísku prohlásíme za
nebezpečný odpad. Ekologická idiocie opět vítězí nad
zdravým selským rozumem!
JH
Jan Horník
22.7.2025 23:34 Reaguje na Břetislav MachačekPoláci sem jezdili pro to, že jim to stát velice dobře zadotoval. Ostatně podobně jako Čína, pmatujete, jak se řezala kulatina na jednáctimetrové klády akorát do kontejnerů?
O stavu lesů oopravdu nenapovídá, kam sěřije smrková kulatina.
Celá Evropa mimo Balkán, tedy i jižní státy, jako Itálie, Španělsko, Portugalsko? Trochu si zaspekuluji, ale i na tom Slovensku je a bylo zastoupení smrkových monokultur podstatně nižší než u nás.
Lidstvo se možná obejde bez masivu, ale lesy mu chybět budou. Zavádění smrkových monolultur tam, kde je velké riziko kalamit, je naprosto zbytečné šerádání energií a penězma. A opravdu to není precedens posledních desti let.
Odpovědět
O stavu lesů oopravdu nenapovídá, kam sěřije smrková kulatina.
Celá Evropa mimo Balkán, tedy i jižní státy, jako Itálie, Španělsko, Portugalsko? Trochu si zaspekuluji, ale i na tom Slovensku je a bylo zastoupení smrkových monokultur podstatně nižší než u nás.
Lidstvo se možná obejde bez masivu, ale lesy mu chybět budou. Zavádění smrkových monolultur tam, kde je velké riziko kalamit, je naprosto zbytečné šerádání energií a penězma. A opravdu to není precedens posledních desti let.
PD
Petr Dubský
21.7.2025 18:21Pane Vabere, se svým dotazem, jaká je plocha lesů kácených kvůli kůrovci a kolik je plánovaná těžba nevím. Každopádně Lesy ČR jsou ziskové, dokonce si staví nové nelevné ředitelství. Ovšem ze dřeva. Znám se trochu s jedním soukromým majitelem lesa a ten kácí jen kůrovcové dřevo. A hodně vysazuje, což je ovšem dáno i tím, že jedli, která u nás, tedy okolí rodiště rodičů, kde zahradničím, měla problémy už před 70 lety, kvůli nekvalitní sadbě, musel sázet dvakrát. To dodávám jen proto, že se často chlubíme, kolik se vysazuje, i když je důležité, kolik stromů se ujme. Co mám možnost pozorovat třeba na nádraží v Jindřichově Hradci, kácejí se stále mladší stromy. Lesy ČR tvrdí, že objem dřevní hmoty v jejich lesích stoupá. Snad Vám tato odpověď bude stačit.
Odpovědět
va
vaber
22.7.2025 07:48 Reaguje na Petr DubskýNešlo mně o konkrétní čísla ,ale o srovnání vlivu na lesy a klima ,člověkem vykáceného lesa a kůrovcem sežraného lesa. Když les vykácí člověk, nikdo ani nepípne a když ho sežere kůrovec, je to katastrofa a zavinili prý to ochránci přírody. Myslíte si ,že je tak zásadní rozdíl mezi lesem zlikvidovaným člověkem a kůrovcem.
Takový divný pokřivený pohled na situaci,si myslím.
Odpovědět
Takový divný pokřivený pohled na situaci,si myslím.
JZ
Jarda Zhor
21.7.2025 19:07Články jsou pro mne velmi zajímavé z pohledu vědecké diskuse. Napadá mne, že poslední odlesnění Šumavy je vzhledem k celkové rozloze tohoto lesního komplexu poměrně marginální. Nebylo by lepší "dokazovat" tyto vlivy na mnohem postiženější Vysočině? Jinak to na mne dělá dojem, že primární motivací této polemiky i diskuse pod ní je zpochybňování velkoplošných chráněných území a prioritizace přírodních procesů před konzervativními postupy lesního hospodaření, pseudo teorií úplavu a finančních toků s tím spojených.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
21.7.2025 20:02Pane Zhore, článek je o Šumavě, ale pokud jde o Vysočinu, tam je podle médií situace ještě horší. Území, o kterém píši já je na hranicích jižních Čech s Vysočinou a situace tam je špatná. Vysazuje se buk, který tam ovšem historicky nebyl. Pokud jde o chráněná území, jak jsem již psal, jak jsem již psal, pokud vznikla z hospodářského a zejména monokulturního lesa, mělo se s tímto územím nakládat jako s monokulturním lesem, tedy zasahovat proti škůdců, dokud se nezměnila druhová skladba, což u stromů trvá staletí, ale mi prostě musíme mít vše pokud možno včera. Pokud by se zasahovalo včas, nemuselo dojít k vzniku rozsáhlých holin, o tom jsem již psal a nic na tom názoru měnit nebudu. Šumavu sleduji jen z médií, zdraví a zahrádka mi nic jiného nedovolí a podle nich soudím, že současné vedení zajímají hlavně turisté, tedy nárůst jejich počtu. Nové cyklostezky a chlubení se návštěvností a v tom smysl národních parků nevidím. Nedávno tu byl článek z KRNAPU, kde psali o hnojení horských luk a na obrázku, který nebyl ilustrační se kosilo motorovou kosou. Obsluha měla na uších klapky. Ten hluk živočichům nevadí? Takto si ochranu přírody skutečně nepředstavuju.
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.7.2025 15:58 Reaguje na Petr DubskýMate pravdu a buk je nesmyslný. Nejen podle médií Vysočina vysychá. Např.v okolí Radostínského rašeliniště jsou kůrovcem zlikvidované, dříve zdravé lesy patřící mistnímu knížeti jen na mapě, místo nich roste nálet a hvozd. Bývaly tam původní stovky ne-li tisíce let staré smrčiny. Rašeliniště vyschne, ovšem předtím se z daní zasponzoruje za 12 melounů projekt "revitalizace." Ty smrčiny bývaly oblasti přirozené akumulace vod, ale v tomto stavu už nejsou.
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.7.2025 13:41 Reaguje na Jarka O.Radostínské rašeliniště bylo v minulosti odvodněné, aby se tam mohlo borkovat. V současných suchých epizodách tím pádem vysychá. A zrovna tady má smrk své místo, i když opět ne na stoprocentní rozloze.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.7.2025 14:54 Reaguje na Jan HorníkTy mělké kanálky jsou přes 500 let staré, kolikrát se za tu dobu změnilo „klima“ a nikdy nevadily, protože les rašelinistě zásoboval i chránil před eutrofizací, dnešní devastace lesa kůrovcem může být konečná, ted je to přechodný typ, možná se změní ve slatinu, když vytvoří v jeho středu jezírko, nevím. Jiný by za takový zásah dostal pokutu, ne dotaci. Trest za les... a obnovu.
Odpovědět
JH
Jan Horník
24.7.2025 15:46 Reaguje na Jarka O.Musím se zeptat. Znáte to tam?
Tam je centrální odvodňovací strouha, která nejde přeskočit. A to odvodnění tak jak je tam nyní, není staré 500 let. Před eutrofizací rašeliniště neochrání les, ale stabilní vodní režim, kdy je spodní voda celoročně na úrovni terénu. Tím neprobíhají rozkladné procesy v půdě, hromadí se humolit a končí to černým uhlím a ropou.
Odpovědět
Tam je centrální odvodňovací strouha, která nejde přeskočit. A to odvodnění tak jak je tam nyní, není staré 500 let. Před eutrofizací rašeliniště neochrání les, ale stabilní vodní režim, kdy je spodní voda celoročně na úrovni terénu. Tím neprobíhají rozkladné procesy v půdě, hromadí se humolit a končí to černým uhlím a ropou.
JO
Jarka O.
24.7.2025 15:56 Reaguje na Jan HorníkZnám. Podívejte se na mapu okolí, něco zjistíte. Hnědým uhlím.
Odpovědět
JH
JO
Jarka O.
24.7.2025 18:53 Reaguje na Jan HorníkVyužití území, lesy (na papíře), převládající směr větru, zamyšlení nad původní velikostí rašelinišť a lesů. Neříkám, ze přehrazení nezvedne hladinu vody, ale ty kanály nyní zásobují M. a V. Dářko vodou. Je tam nový rybník, staré meliorace, pole. Eutrofizace i větrnou erozí, podzemní vodou asi taky. Stačí to pro představu?
Odpovědět
JH
JO
Jarka O.
25.7.2025 09:17 Reaguje na Jan HorníkJsou prázdniny, tak máte tip na hezký výlet:)
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.7.2025 09:34 Reaguje na Jarka O.PS: Nový rybník (meliorace), kde se dá zatím koupat, se jmenuje Velká Skalka, to jsem nevěděla. V Dářku se nekoupejte, protože kníže nebo rybáři v něm asi pěstují lochnesku:)
Odpovědět
JH
JL
Jaromír Lukavský
22.7.2025 07:31"Ten stávající rychle se obnovující les podle mne už nelze považovat za suchý. " Ano nicméně je tu jeden "drobný" problém. Podívejte se na fotografie těch obnovujících se lesů. Vidíte jen a jen mladé smrčky, občas břízu. Takže z vysázené (po r. 1870) umělé monokultury smrku jsme bezzásahovostí a vyhlášením NPŠ nasadili jen a jen další monokulturu smrku. Kde je ten původní buko/jedlový les? Rozdíl mezi klasickým lesnickým hospodařením (pokácení, prodání, zalesnění) je jen a jen v tom že ty dospělé smrky jsme nepokáceli a neprodali. Jinak je to stejné. Jistěže se časem na Šumavě obnoví ten původní smíšený les, bude to trvat jen a jen 2-5 000 let. J.L. end
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
22.7.2025 16:45 Reaguje na Jaromír LukavskýVelkou část NPŠ tvoří oblasti klimaxových smrčin.
Odpovědět
