Josef Seják a Jan Pokorný: Kůrovcem zničené suché šumavské lesy přitahují méně a méně srážek
29.6.2025
Ilustrační snímek.
Jestliže si však uvědomíme, že hromadný úhyn kůrovcem napadených bezzásahových smrkových lesů nastal přibližně od poloviny 90. let a použijeme-li tytéž naměřené údaje pro relevantní období 1995- 2024, dostaneme diametrálně odlišný trendový výsledek negativního vlivu kůrovce na pokles průměrných ročních srážek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Josef Seják a Jan Pokorný
Velkoplošný vliv více jak 20 000 hektarů kůrovcem uschlých šumavských lesů se v posledních třech desetiletích na meteorologické stanici Churáňov „propsal“ do jednoznačně klesajícího trendu ročních srážek. Za tři desetiletí roční srážky na Churáňově poklesly přibližně o 100 mm z 1180 mm na 1080 mm.
Přečtěte si také |
Jiří Kopáček: Šumavské lesy nepřitahují méně a méně srážek, to jen někteří “odborníci” více a více manipulují s daty
Takže již dost bylo lživých „pravd“ J. Hrušky a J: Kopáčka. Díky skutečně naměřeným výsledkům za relevantní období negativních vlivů usychajících smrkových lesů nyní s jistotou víme, že obavy z poklesu srážek v NPŠ a okolí byly reálné a jsou prokázané naměřenými daty za posledních 30 let.
reklama
Josef Seják a Jan Pokorný
Josef Seják je emeritní docent Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem. Jan Pokorný pracoval v Botanickém ústavu AV ČR, od roku 1998 do 2022 byl ředitelem ENKI, o.p.s. Třeboň.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Sucho a pokles účinnosti přípravků na ochranu rostlin mění skladbu plodin v ČR
Copernicus: Uplynulý červen byl třetí nejteplejší nejméně od roku 1850
Jezera napojená na podzemní vodu lépe odolávají klimatickým změnámOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (158)
PB
Petr Blažek
29.6.2025 08:20Nevím, co tímto příspěvkem chtějí autoři dokázat. Třicet let je pro člověka hodně , pro přírodu - les chvilička.
Jisté je, že dochází ke změně klimatu- ať už z jakéhokoliv důvodu. Díky zvyšující se průměrné teplotě dochází ke zvýšení odparu vody. A průměrně inteligentnímu člověku musí být jasné, že jsou a budou oblasti, kde dosavadní fauna nepřežije a nahradí ji nová- taková, která se dokáže na daném stanovišti udržet. Ale tento proces se určitě nepovede na první dobrou. Určitě se v něm vyskytnou slepé cesty, kdy se rostliny uchytí, ale po dosažení určité velikosti jim již nebude stačit dostatek vláhy a oni podlehnou různým chorobám nebo houbám a uschnou. Po té (když to necháme na přírodě) může následovat požár, podobně jako v Českém Švýcarsku. Tyto procesy jsou dobře zdokumentovatelné na ostrovech a v okolí středozemního moře kde lidé v minulosti hospodařili na pozemcích, kde dnes již vládne jen příroda.
Co se týče srážek, ze své zhruba čtyřicetileté zkušenosti vím, že o srážkách zdaleka tolik nerozhoduje to co je dole zaseto ale stanoviště. To znamená, že všeobecně více prší ve vyšších nadmořských výškách a dále rozhoduje odkud daná dešťová fronta jde, to znamená jestli jste na návětrné nebo závětrné straně. Zde má roli mnohdy i pár směrových stupňů.
Odpovědět
Jisté je, že dochází ke změně klimatu- ať už z jakéhokoliv důvodu. Díky zvyšující se průměrné teplotě dochází ke zvýšení odparu vody. A průměrně inteligentnímu člověku musí být jasné, že jsou a budou oblasti, kde dosavadní fauna nepřežije a nahradí ji nová- taková, která se dokáže na daném stanovišti udržet. Ale tento proces se určitě nepovede na první dobrou. Určitě se v něm vyskytnou slepé cesty, kdy se rostliny uchytí, ale po dosažení určité velikosti jim již nebude stačit dostatek vláhy a oni podlehnou různým chorobám nebo houbám a uschnou. Po té (když to necháme na přírodě) může následovat požár, podobně jako v Českém Švýcarsku. Tyto procesy jsou dobře zdokumentovatelné na ostrovech a v okolí středozemního moře kde lidé v minulosti hospodařili na pozemcích, kde dnes již vládne jen příroda.
Co se týče srážek, ze své zhruba čtyřicetileté zkušenosti vím, že o srážkách zdaleka tolik nerozhoduje to co je dole zaseto ale stanoviště. To znamená, že všeobecně více prší ve vyšších nadmořských výškách a dále rozhoduje odkud daná dešťová fronta jde, to znamená jestli jste na návětrné nebo závětrné straně. Zde má roli mnohdy i pár směrových stupňů.
Rz
Roman z Vysočiny
29.6.2025 21:50 Reaguje na Petr BlažekBylo by to hezké pokud by jste se smířil s keřovým typem lesů jako u Středozemního moře a to fakt nikdo nechce, dá se s tím dělat hodně, ale nechce se, jsou jiné priority, až bude krajina důležitější než Dukovany a nebude problém investovat půl bilion, tak se pohneme dál, jinak bohužel, bez vody nebude průmysl, energetika, zapomeňte na zemědělství, lesnictví, turismus omezený atd, líbí se mi na pěstování podzemní zavlažování a řízené požáry stařiny a osobně experimentuju s terra pretou na zahradě a ve vyvýšených samozavlažovacích záhonech, pro krajinu vidím řešení v syntropickém hospodaření + modelu Zdoňov (nově Živá krajina), tzn. překopat každý metr čtvereční půdy v celé republice za nasazeni techniky podobně jako po povodních v Jeseníkách, důležitější než veškerý průmysl dohromady, jinak ve změněném klimatu nemáme nejmenší šanci.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.6.2025 14:19 Reaguje na Roman z VysočinyTak na fantastmagorie si nejprve musíme vydělat. Jen ekoorganizace žijí v zemi kde pečení holubi sami lítají do hub. No a podle toho se chovají. Sny jsou jedna věc , realita je potom věcí druhou. Nevím proč se smiřovat s keřovým typem lesů . I když zase, různé spolky prosazující pařeziny či některé formy středního lesa k tomu mají nakročeno. Les je les nejsou to křoviny. Bez vody? Proč potom vadí pomalu jakákoliv zmíňka o nové ÚN, proč tak bytostně vadí zvýšení vodní hladiny na Novomlýnských nádržích. Terra preta, proč ne. Osobně i když bych to tak nenazval obohacuji půdu od doby co mám zplynovací kotel. To je třicet let. Co je na modelu Zdoňov tak fascinujícího? Říká pouze to co se ví již dávno. Tedy že voda teče s kopce a to co v toku nezadržím odteče. No a že by se v Jeseníkách po povodních překopával každý čtvereční metr? Kde jste na ten nesmysl přišel?
Odpovědět
va
vaber
29.6.2025 09:13Takže tady máme nové odborníky co nám vysvětlují ,že za klimatickou krizi u nás může kůrovec a sežraných ,prý ,200km2 lesů Šumavy. To je asi jedna třetina NP.
Kdysi anglický "Gentleman" nemohl, v anglickém létě, vyjít ven bez deštníku. Dnes tam prší stejně ,ale nikdo deštníky ani nepotřebuje. To je divné.
Opět jsem četl 30let starý National Geographic, popisují jak se kácí v lesích na Severozápadě USA. Je tam i mapka jak zmizely lesy v USA ,za posledních 200let.
Z dnešního pohledu na kácení a úbytek lesů, děsivé skutečnosti. Ale klima nám mění kůrovec na Šumavě. Hlavně že odborníci vždy toho správného viníka najdou.
Odpovědět
Kdysi anglický "Gentleman" nemohl, v anglickém létě, vyjít ven bez deštníku. Dnes tam prší stejně ,ale nikdo deštníky ani nepotřebuje. To je divné.
Opět jsem četl 30let starý National Geographic, popisují jak se kácí v lesích na Severozápadě USA. Je tam i mapka jak zmizely lesy v USA ,za posledních 200let.
Z dnešního pohledu na kácení a úbytek lesů, děsivé skutečnosti. Ale klima nám mění kůrovec na Šumavě. Hlavně že odborníci vždy toho správného viníka najdou.
ss
smějící se bestie
29.6.2025 09:23 Reaguje na vaberA což teprve mizení deštných amazonských pralesů -
" motýlý křídla " neberou zelený v potaz.
Odpovědět
" motýlý křídla " neberou zelený v potaz.
JS
Jarek Schindler
29.6.2025 13:24 Reaguje na vaberZajímavé, podle vás lesy mizí ale podle jiných lesnatost roste. Jinak jste ten článek asi špatně četl. Autoři nevydávají za příčinu klimatické krize kůrovce ale uvádějí na pravou míru tvrzení některých ekovědců . Uvádějí, že nastal pokles srážek o 100 mm. S měnícím se klimatem a rostoucí teplotou by snad mělo srážek přibývat, ne?
Odpovědět
va
vaber
29.6.2025 16:39 Reaguje na Jarek SchindlerNadpis článku je,,Kůrovcem zničené suché šumavské lesy přitahují méně a méně srážek,,. Nepřipisoval bych pokles srážek lesům poničených kůrovcem a už vůbec ne tomu ,že se prý dalo kalamitě a kůrovci zabránit, většími zásahy do lesů NP ,tedy kácením a odvozem poražených stromů. Spor mezi odborníky začal rozdílným názorem na bezzásahovost. Nyní se dostal na úroveň ješitného dohadování, kdo je chytřejší nebo hloupější.
Zda více prší nebo má přibývat srážek s teplotou nevím ,říkají to někteří odborníci ,ale je logické, že s teplotou roste výpar, ale pára musí opět zkondenzovat a spadnout, někde na správném místě. Pokud spadne na oceán je voda ztracena.
Jen jsem dal příklad z historie Anglie ,kde dříve hodně pršelo a byl to příklad přímořského vlhkého klimatu. Zdá se mi ,že i tam se klima změnilo.
Někdo říká, že lesů na planetě přibývá a měl by ukázat ty plochy lesů co přibyly, na mapách a porovnat lesy co zmizely a ty co přibyly. Já jen viděl mapku v NG jak zmizely lesy v USA od roku 1780 do roku 1980. Změna byla děsivá a taková změna taky zahýbá s klimatem a může mít i velkou setrvačnost než se projeví.
Odpovědět
Zda více prší nebo má přibývat srážek s teplotou nevím ,říkají to někteří odborníci ,ale je logické, že s teplotou roste výpar, ale pára musí opět zkondenzovat a spadnout, někde na správném místě. Pokud spadne na oceán je voda ztracena.
Jen jsem dal příklad z historie Anglie ,kde dříve hodně pršelo a byl to příklad přímořského vlhkého klimatu. Zdá se mi ,že i tam se klima změnilo.
Někdo říká, že lesů na planetě přibývá a měl by ukázat ty plochy lesů co přibyly, na mapách a porovnat lesy co zmizely a ty co přibyly. Já jen viděl mapku v NG jak zmizely lesy v USA od roku 1780 do roku 1980. Změna byla děsivá a taková změna taky zahýbá s klimatem a může mít i velkou setrvačnost než se projeví.
JS
Jarek Schindler
29.6.2025 17:46 Reaguje na vaberTak jde o plochu a pokud by se dostatečně a včas zasahovalo mohla být třetinová. K tomu pár miliard. Proč by měla voda padat do oceánu. K nám snad jde z toho oceánu. No a lesů máme víc jak jednou tolik než v době M-T. Tehdy bylo kolem 17 %. Tady jde spíš o to co kdo hlásá a jestli je to co hlásá pravda. No a pokud se otepluje mělo by pršet víc a pokud neprší víc je něco špatně.
Odpovědět
va
vaber
30.6.2025 08:28 Reaguje na Jarek SchindlerNad oceány taky prší ,co je na tom divného.Když dosáhne relativní vlhkost vzduchu 100% vypařování se zastaví.
Nevím které hlásání chcete zpochybňovat, takže nemohu reagovat. Pokud jde o mapku USA a ztrátu lesů ,je to anglický NG a autoři jsou Američané, nemám důvod tomu nevěřit.
Já zpochybňuji váš názor, že se kalamitě dalo zabránit, kácením více než se kácelo a ono se na Šumavě taky kácelo a hodně jen ,určitá místa se chránila. No a taky nevěřím závěru autorů ,že prší méně protože uschnul kus lesa. Když sleduji těžbu dřeva ,víc se vykácí zdravého lesa než se zničilo kůrovcem. Jak to ovlivňuje srážky?
V r2024 dle grafu srážky stouply, proč.
Odpovědět
Nevím které hlásání chcete zpochybňovat, takže nemohu reagovat. Pokud jde o mapku USA a ztrátu lesů ,je to anglický NG a autoři jsou Američané, nemám důvod tomu nevěřit.
Já zpochybňuji váš názor, že se kalamitě dalo zabránit, kácením více než se kácelo a ono se na Šumavě taky kácelo a hodně jen ,určitá místa se chránila. No a taky nevěřím závěru autorů ,že prší méně protože uschnul kus lesa. Když sleduji těžbu dřeva ,víc se vykácí zdravého lesa než se zničilo kůrovcem. Jak to ovlivňuje srážky?
V r2024 dle grafu srážky stouply, proč.
JS
Jarek Schindler
30.6.2025 14:52 Reaguje na vaberAno, nad oceany prší. Proč by pršet nemělo? Jen to co se u nás vypaří se díky převládajícím větrům ( proudění vzduchu)asi nad žádný oceán nedostane a vyprší se tak zase nad pevninou. USA a tamní ztráty lesů nějak nesleduji. ( zase tu jde o zalidněnost a velikost uzemí) My jsme závislí na Atlantiku a prodění od něj. USA tam mají navíc i Pacifik a díky tomu například Pacifické deštné lesy. Nezaznamenal jsem , že by si stěžovali , že jim tam méně prší.
Tato kalamita nebyla u nás první kalamitou a všechny předchozím se zastavily. Jen dřív se kůrovec bral opravdu jako kalamitní škůdce a ne jako inženýr či dokonce lékař lesa a tak se kalamita dříve nikdy nedostala do těch dnešních rozměrů. To, že se kácí víc se vám pouze asi zdá. Ono si kácení neurčuje majitel ale má to nastaveno v LHP nebo osnovách. Dlouhodobě byl u nás přírůst větší než to co se vykácelo. No a ještě jedna věc. Ano do mýtního věku se dostávají porosty vykácené kolem přelomu minulého a předminulého století. ( kolem 1. svět války) . No a tenkrát nebyla žádná maximální výměra paseky. Autory chápu v tom, že na Šumavě ve vysokých nadmořských výškách je rozdíl v ročních srážkách větší než průměrně v republice. Otázkou je, proč je ten rozdíl právě zde větší než je průměrný rozdíl v republice a co se změnilo?
Odpovědět
Tato kalamita nebyla u nás první kalamitou a všechny předchozím se zastavily. Jen dřív se kůrovec bral opravdu jako kalamitní škůdce a ne jako inženýr či dokonce lékař lesa a tak se kalamita dříve nikdy nedostala do těch dnešních rozměrů. To, že se kácí víc se vám pouze asi zdá. Ono si kácení neurčuje majitel ale má to nastaveno v LHP nebo osnovách. Dlouhodobě byl u nás přírůst větší než to co se vykácelo. No a ještě jedna věc. Ano do mýtního věku se dostávají porosty vykácené kolem přelomu minulého a předminulého století. ( kolem 1. svět války) . No a tenkrát nebyla žádná maximální výměra paseky. Autory chápu v tom, že na Šumavě ve vysokých nadmořských výškách je rozdíl v ročních srážkách větší než průměrně v republice. Otázkou je, proč je ten rozdíl právě zde větší než je průměrný rozdíl v republice a co se změnilo?
PE
Petr Elias
30.6.2025 09:09 Reaguje na Jarek SchindlerJenže pokorný nic na pravou míru neuvedl, jen si vybral to co se mu hodí. :)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.6.2025 14:54 Reaguje na Petr EliasPsal jsem to výše tak ještě jednou. Autory chápu v tom, že na Šumavě ve vysokých nadmořských výškách je rozdíl v ročních srážkách větší než průměrně v republice. Otázkou je, proč je ten rozdíl právě zde větší než je průměrný rozdíl v republice a co se změnilo?
Odpovědět
JH
Jan Horník
30.6.2025 15:46 Reaguje na Jarek SchindlerPro ČR je průměr 600-700, pro Churáňov 1093. Za roky 1991-2020. Nemůže ten rozdíl být částečně způsoben tímto?
Odpovědět
JS
JH
JS
Jarek Schindler
2.7.2025 05:38 Reaguje na Jan HorníkAsi jste nepochopil o čem je řeč. Otázka zněla proč je na tom Churáňově rozdíl průměrných srážek větší než je rozdíl průměných srážek v ČR?
Odpovědět
JH
Jan Horník
2.7.2025 06:47 Reaguje na Jarek SchindlerMyslím, že pochopil. Když vám zmizne 40 z 650 a 100 z 1100, tak to není takový rozdíl. Je to nějakých 6 % vs 9 %.
Odpovědět
FD
František Dvořák
29.6.2025 09:41Že ona to nakonec bude pravda. Vždyť ono ale neprší ani ve vnitrozemí, kde se ve velkém vyskytuje zničený zásahový les kůrovcem.
Odpovědět
IP
Ivo Přikryl
29.6.2025 10:40 Reaguje na František DvořákTak podle Envidata v období 1995 až 2024 byla klesající tendence celoročních srážek i v celé ČR z cca 710 na 670 mm. To je absolutně i relativně významně méně než v Churáňově.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.6.2025 17:50 Reaguje na Ivo PřikrylŘekl bych že rozdíl 40mm je normální rozdíl mezi jednotlivými roky. Rozdíl 100mm v jedné z nejdeštivějších lokalit je už k zamyšlení.
Odpovědět
JH
Jan Horník
29.6.2025 12:07Výkřik do tmy, jak od Lysenka.
Autoři by mohli opublikovat tuto hypotézu v nějakém recenzovaném časopise...
Odpovědět
Autoři by mohli opublikovat tuto hypotézu v nějakém recenzovaném časopise...
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.6.2025 14:00 Reaguje na Jan Horníkjsem četl,... místo recenzovaném časopise v recesistickém časopise a tak jsem se docela pobavil :-)
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
30.6.2025 05:31 Reaguje na Jan HorníkTam by jim to ovšem hodili na hlavu. Je to blábol.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
29.6.2025 14:20Ač obdivovatel pana Jakuba Hrušky, v tomto případě s ním nesouhlasím, ale souhlasím s autory.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
30.6.2025 05:30 Reaguje na Michal UkropecAutoři blábolí. Myslím, že něco přebrali.
Odpovědět
JD
Jan Dressler
29.6.2025 14:28Ta premisa je chybná - " .... kůrovcem zničené". Kůrovec les nezničí, za pár let se po "kalamitě" se les se obnoví - pokud těžká mechanizace nezničí lesní půdu a neodveze velkou část biomasy, z které měl být humus.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.6.2025 07:46 Reaguje na Jan DresslerKůrovec les nezničí, pokud ho máte 20 milionů km2, ale v ČR.
Co to je pár let? Např. ve středozemí se lesy neobnovily dosud. Na šumavě a i jinde se snadno a dost rychle obnovují lesy tam, kde před kalamitou byly semenáčky připravené (např kary jezer). Tam kde nebyl nachystaný podrost, je obnova mizerná a vítězí buřeň.
Kdy nastoupí obnova a jak? Nobody know.
Odpovědět
Co to je pár let? Např. ve středozemí se lesy neobnovily dosud. Na šumavě a i jinde se snadno a dost rychle obnovují lesy tam, kde před kalamitou byly semenáčky připravené (např kary jezer). Tam kde nebyl nachystaný podrost, je obnova mizerná a vítězí buřeň.
Kdy nastoupí obnova a jak? Nobody know.
JS
Jarek Schindler
30.6.2025 14:58 Reaguje na Slavomil VinklerNeřek bych, že s vámi budu někdy souhlasit. Tady pod tohle se klidně podepíši.
Odpovědět
MM
Martin Macek
3.7.2025 12:31 Reaguje na Slavomil VinklerVy jste navyklý na nepřirozeně husté, vysázené lesy v nestabilním stavu, udržovaným lidskou činností. Horské smrčiny tak ale přirozeně nevypadají. Takový porost je řidší, světlo tam proniká i do bylinného patra (díky tomu profitují další druhy) a obnova smrku probíhá především na tlejícím dřevě. K tomu se sporadicky přidávají břízy na obnažené půdě na vývratech a jeřáb tam, kde jej nesežere jelení zvěř.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
30.6.2025 10:48 Reaguje na Jan DresslerSprávně! Kůrovec les ekologizuje. Stejně jako třeba kormorán naše toky. Ekologismu zdar a přírodě zmar!
Odpovědět
JH
JH
29.6.2025 14:34Autoři tak trochu zapomněli uvést, jestli je jejich závislost statisticky průkazná, což nejspíš nebude. V tom případě nedokládá vůbec nic. A pokud by suchý les měl takový vliv na srážky, je zvláštní, že se 15 let nic nezměnilo - v letech 1995 - 2010 hodnoty kolísaly kolem průměru. Dobrá zpráva je, že posledních 15 let srážky rostou. Od dvou docentů bych čekal víc, než takové klukoviny.
Odpovědět
PE
Petr Elias
30.6.2025 09:12 Reaguje na JHOno by stačilo, kdyby ten interval posunuli třeba do roku 1991 (založení NP) a už by jim ten trend tak hezky nevyšel. Pokorný jen šermuje, ale hlupákům, na které Pokorný cílí, to stačí. :)
Odpovědět
Karel Zvářal
29.6.2025 16:02Když si dáme do kontextu průmyslové odlesňování planety (velký problém) s kůrovcovou kalamitou (pro region "slušný" problém), jen se tím potvrzuje, že klima na planetě se mění. I těch 1100mm na závlahu lesů Š. jistě stačí v porovnání s průměrem v ČR, avšak chybějících ca 100mm chybí v našich řekách, lodní doprava přestává fungovat, ryby hynou horkem.
S daty lze žonglovat různě, nicméně fráze, že "bude pršet/ prší stále stejně", neplatí. Mění se chod oblačnosti, množství mraků, ale především intenzita srážek, někdy pár kapek sotva zalepí prach, jindy přívaly více ničí než pomáhají. Článek je krátký (děkuji!), nicméně výstižný, jdoucí za podstatou, bez zavádějícího (a těžko kontrolovatelného) balastu. 1*
Odpovědět
S daty lze žonglovat různě, nicméně fráze, že "bude pršet/ prší stále stejně", neplatí. Mění se chod oblačnosti, množství mraků, ale především intenzita srážek, někdy pár kapek sotva zalepí prach, jindy přívaly více ničí než pomáhají. Článek je krátký (děkuji!), nicméně výstižný, jdoucí za podstatou, bez zavádějícího (a těžko kontrolovatelného) balastu. 1*
MM
Martin Macek
3.7.2025 12:36 Reaguje na Karel ZvářalVy to vážně nevidíte, že kauzalita je přesně opačná - gradace kůrovce napříč celou republikou je důsledkem nízkých srážek (s extrémním rokem 2018), nikoliv jejich příčinou. Efekt stavu lesa na srážkové úhrny bude naprosto marginální.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.7.2025 13:12 Reaguje na Martin MacekZkuste si to přečíst vícekrát, kauzalito...
Odpovědět
JO
Jarka O.
29.6.2025 16:15Stručné a jasné uzavření sporu s klimatisty.
Vypůjčené z článku p. Řezáče o důležitosti obnovy lesa na rozsáhlých holinách, které vznikly zločinem, není co dodat, a je pak jasné, kdo se mýlí: "Od přípravného porostu se očekává rychlé vytvoření porostního zápoje, a tím snížení extremity klimatu holých ploch, omezení přímého slunečního záření, teplotních extrémů, snížení rychlosti proudění větru, omezení konkurence buřeně, udržení nebo zlepšení podmínek svrchních půdních vrstev, úprava vodního režimu, prokořenění, snížení rizika eroze půdy, úprava půdních fyzikálních a chemických podmínek. Omezení buřeně vlivem zastínění snižuje atraktivitu stanoviště pro výskyt myšovitých hlodavců."
Odpovědět
Vypůjčené z článku p. Řezáče o důležitosti obnovy lesa na rozsáhlých holinách, které vznikly zločinem, není co dodat, a je pak jasné, kdo se mýlí: "Od přípravného porostu se očekává rychlé vytvoření porostního zápoje, a tím snížení extremity klimatu holých ploch, omezení přímého slunečního záření, teplotních extrémů, snížení rychlosti proudění větru, omezení konkurence buřeně, udržení nebo zlepšení podmínek svrchních půdních vrstev, úprava vodního režimu, prokořenění, snížení rizika eroze půdy, úprava půdních fyzikálních a chemických podmínek. Omezení buřeně vlivem zastínění snižuje atraktivitu stanoviště pro výskyt myšovitých hlodavců."
va
vaber
29.6.2025 17:00 Reaguje na Jarka O.Chcete říct ,že na Šumavě zůstala po kůrovci holá suchá paseka na které neroste žádná vegetace? A všemu se dalo snadno zabránit velikým kácením a odvozem všeho dřeva?
Viděla jste lesy a lesíky, mimo Šumavu, které celé zmizely i když pečlivě odstraňovali napadené stromy , proč tyto lesíky nezůstaly stát, proč je nezachránili, když pečlivě odstraňovali napadené stromy .
Myslíte ,že stačí porazit strom a tím brouček poražen a kalamita je zažehnána. Jak prosté a snadné je to na papíře.
Odpovědět
Viděla jste lesy a lesíky, mimo Šumavu, které celé zmizely i když pečlivě odstraňovali napadené stromy , proč tyto lesíky nezůstaly stát, proč je nezachránili, když pečlivě odstraňovali napadené stromy .
Myslíte ,že stačí porazit strom a tím brouček poražen a kalamita je zažehnána. Jak prosté a snadné je to na papíře.
JS
Jarek Schindler
29.6.2025 17:56 Reaguje na vaberMyslíte si, že se opravdu pečlivě odstraňovali napadené stromy? Ano strom se musí VČAS pokácet a asanovat. Těch výkřiků od eko, jak se kací zelené stromy jsem zaznamenal dost a dost.
Odpovědět
va
vaber
30.6.2025 07:58 Reaguje na Jarek SchindlerUrčitě odstraňovali ,všechny smrky z lesíků zmizely. Kdo zkoumá kůrovce, měl by přesně vědět kdy ,v které fázi vývoje brouka ,poražením stromu, brouci zahynou. Myslím ,že taková fáze neexistuje, vždy přežijí, méně či více. Když už strom začíná ztrácet jehličí,kolik generací brouka už se v tom stromě vylíhlo? Kolik stromů má v sobě brouka a viditelné známky na něm nejsou.
Mám na zahradě smrk,bojoval s broukem roky,přežil.Usuzuji podle smoly která se na některých místech kmenu objevila. Když byl vlhčí rok evidentně ožil a přibylo i jehličí.
Odpovědět
Mám na zahradě smrk,bojoval s broukem roky,přežil.Usuzuji podle smoly která se na některých místech kmenu objevila. Když byl vlhčí rok evidentně ožil a přibylo i jehličí.
JS
Jarek Schindler
30.6.2025 15:12 Reaguje na vaberKdo o kůrovci jen něco málo ví tak také ví, že pouhé pokácení a odvětvení stromu kůrovci opravdu neublíží. Strom je potřeba asanovat a to buď odkorněním nebo chemicky. Ano kůrovec má normální stav kdy není v počtu který by strom zahubil. Na většině smrku už nějaký ten kůrovec byl. No a pak má stav zvýšený a stav kalamitní. No a při kalamitním stavu jde o počty kterým se ani ten nejsilnější strom při opakovaném náletu neubrání. No a pokud je příznivý teplý rok a rojí se třikrat plus sesterské pokolení ( každé rojení má vlastní sesterské přerojení) a na průser je založeno.
Odpovědět
va
vaber
1.7.2025 08:29 Reaguje na Jarek SchindlerPochopil jsem ,že přiznáváte ,že likvidace kůrovce je velice obtížná a není to jen problém kácení a odvozu kmenů a proto si myslím ,že přemnožení kůrovce je velice těžké zabránit.
Nakonec kůrovec asi ustupuje a určitě to není proto ,že nemá už žádné smrky k sežrání a ani proto, že nyní lesníci pečlivě kácí napadené stromy.
Odpovědět
Nakonec kůrovec asi ustupuje a určitě to není proto ,že nemá už žádné smrky k sežrání a ani proto, že nyní lesníci pečlivě kácí napadené stromy.
JS
Jarek Schindler
1.7.2025 18:25 Reaguje na vaberNebojte. jestli se do budoucnosti nebude včas uklízet les od nahodilé těžby ( zlomy, vývraty) a někde se nechá kůrovci volná ruka k množení, máme tu další kalamitu. Smrků je u nás pořád ještě dost.
Odpovědět
Ra
Radek
29.6.2025 18:12 Reaguje na vaberKdyby pečlivě odstraňovali napadené stromy ,tak žádná kalamita nebyla . Byl jste někdy v lese
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.6.2025 07:31 Reaguje na vaberBěžte se podívat např ke Žďdáru. Lesy Kinský jsou podstatně zachovalejší než zbytek vysočiny. Proč asi?
Kinský ponechal strukturu zaměstnanců i dohled nad svým lidemlesy. A ejhle, ono to fungovalo.
Odpovědět
Kinský ponechal strukturu zaměstnanců i dohled nad svým lidemlesy. A ejhle, ono to fungovalo.
SV
va
vaber
30.6.2025 08:03 Reaguje na Slavomil VinklerTaky přežilo dvě třetiny lesů na Šumavě a Český les prakticky nebyl zasažen? Proč asi? Pomáhal tam Kinský se sekyrou.
Odpovědět
va
vaber
30.6.2025 08:06 Reaguje na Slavomil VinklerZjistěte si kolik se vytěžilo na Vysočině napadeného dřeva.
Odpovědět
PE
Petr Elias
30.6.2025 08:59 Reaguje na Slavomil VinklerV okolí Ždírce byla kůrovcová kalamita nejhorší...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.6.2025 09:41 Reaguje na Petr EliasNo a patří ty lesy Kinskému? Já nevím.
Odpovědět
PE
SV
Slavomil Vinkler
30.6.2025 10:27 Reaguje na Petr EliasNo podle leteckých foto to na totální katastrofu nevypadá. Kdežto v širokém okolí zde: 49.3141433N, 16.2381500E
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.6.2025 15:17 Reaguje na Petr EliasProč asi? Co myslíte? Vozílo se tam neasanované dříví pomalu z celé ČR. Odvoz není asanace. No a po cestě ( kamiony, vlak) spousta kůrovce vylétla a obohatila tak místní populaci. Samozřejmě plus dřevo ze skládek na samotné pile.
Odpovědět
PE
Petr Elias
1.7.2025 09:18 Reaguje na Jarek SchindlerVětšina kůrovce v lesích hraběte pochází právě z těch hraběcích lesů. :)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.7.2025 18:27 Reaguje na Petr EliasChcete snad tvrdit, že se tam s dřívím nic nedovezlo?
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.7.2025 08:43 Reaguje na Jarek SchindlerVětšina kůrovce v lesích Trautenberka pochází z jeho vlastních lesů, protože většina jeho lesů jsou ucelené komplexy.
Odpovědět
PE
BM
Břetislav Machaček
29.6.2025 17:22Předci vždy tvrdili, že voda láká vodu. U srážek se často zapomíná na srážky "vyčesané" z mraků a mlhy, což umí velké stromy lépe, než mladé
a souše. V zimě to umí lépe stálezelené jehličnany, než opadavé listnáče. Rozdíl je taky v rychlosti tání sněhu zastíněného starými smrky a nebo
bez zastínění a s rychlým odtokem po prvých jarních slunečných dnech.
Z praxe přece každý ví, že ve smrkovém lese je ještě sníh, když už na
louce kvetou prvé květiny. V tom je vzrostlý smrkový les lepší, než ten
suchý s mladou náletovou a mimochodem stejnověkou smrkovou monokulturou.
Žádný zázrak se nekoná, ba právě naopak a kůrovec už si brousí zuby na
ty husté nálety, které kvůli svému slabému kmeni budou navíc náchylné
na poškození sněhem a mrazem. Je zaděláno na kalamitu za kalamitou a na
vysychání pramenišť potoků a řek. Pročpak je dnes stále tak častější
mizerná splavnost řek napájených prameny v místech po kůrovcové kalamitě?
Přívalové srážky nemá co tlumit a zadržet a jak rychle spadnou, tak taky
rychle odtečou, protože obnažená půda bez porostu nemá jak vodu zadržet.
Každý, kdo zažil liják ve smrkovém lese a v lese listnatém, či uschlém mi
dá za pravdu, že pod smrky prší dvakrát( při dešti a pak skapává nějakou dobu voda z větví) a tak prudce neodtéká a pomalu zasakuje do hrabanky.
V listnáčích déšť prudce přes olistěné a nebo holé větve proteče a rychle
odtéká i s listovou hrabankou. Vědci se dnes zaštiťují tituly a nikoliv
praktickými zkušenostmi a nedouci bez praxe věří jen těm otitulovaným
a nikoliv praktikům a nebo vědcům majících k praxi dosud blízko. Měření
množství srážek by chtělo doplnit i o "vyčesanou" vlhkost jednotlivých
dřevin různého věkového a množstevního zastoupení. Ono se to dá velmi
těžko změřit, ale z praxe to vidí každý, který v zimě za mrazu vidí z
mlhy a mraků "nasněženo" pod smrky a pod buky není skoro nic. Ono to
NICNEDĚLÁNÍ je pro vědecké pozorování poučné, ale pro praxi je zhoubou,
protože nepředchází kalamitám a souvisejícím dějům. Vědci si přejí co
největší plochy bezzásahů ke svému zkoumání, ale praktici si naopak
přejí ty plochy co nejmenší, aby nebyly semeništi kalamit pro okolní
hospodářské lesy. Je neštěstím mít v sousedství NP, PR a nebo pouze
les s líným , či ekologistickým majitelem, který z něho vytváří prales.
To pak znamená být v lese s pilou neustále a hlídat co se lesem šíří.
A není to jen kůrovec na smrcích, ale i jiný hmyz a třeba václavka.
Odpovědět
a souše. V zimě to umí lépe stálezelené jehličnany, než opadavé listnáče. Rozdíl je taky v rychlosti tání sněhu zastíněného starými smrky a nebo
bez zastínění a s rychlým odtokem po prvých jarních slunečných dnech.
Z praxe přece každý ví, že ve smrkovém lese je ještě sníh, když už na
louce kvetou prvé květiny. V tom je vzrostlý smrkový les lepší, než ten
suchý s mladou náletovou a mimochodem stejnověkou smrkovou monokulturou.
Žádný zázrak se nekoná, ba právě naopak a kůrovec už si brousí zuby na
ty husté nálety, které kvůli svému slabému kmeni budou navíc náchylné
na poškození sněhem a mrazem. Je zaděláno na kalamitu za kalamitou a na
vysychání pramenišť potoků a řek. Pročpak je dnes stále tak častější
mizerná splavnost řek napájených prameny v místech po kůrovcové kalamitě?
Přívalové srážky nemá co tlumit a zadržet a jak rychle spadnou, tak taky
rychle odtečou, protože obnažená půda bez porostu nemá jak vodu zadržet.
Každý, kdo zažil liják ve smrkovém lese a v lese listnatém, či uschlém mi
dá za pravdu, že pod smrky prší dvakrát( při dešti a pak skapává nějakou dobu voda z větví) a tak prudce neodtéká a pomalu zasakuje do hrabanky.
V listnáčích déšť prudce přes olistěné a nebo holé větve proteče a rychle
odtéká i s listovou hrabankou. Vědci se dnes zaštiťují tituly a nikoliv
praktickými zkušenostmi a nedouci bez praxe věří jen těm otitulovaným
a nikoliv praktikům a nebo vědcům majících k praxi dosud blízko. Měření
množství srážek by chtělo doplnit i o "vyčesanou" vlhkost jednotlivých
dřevin různého věkového a množstevního zastoupení. Ono se to dá velmi
těžko změřit, ale z praxe to vidí každý, který v zimě za mrazu vidí z
mlhy a mraků "nasněženo" pod smrky a pod buky není skoro nic. Ono to
NICNEDĚLÁNÍ je pro vědecké pozorování poučné, ale pro praxi je zhoubou,
protože nepředchází kalamitám a souvisejícím dějům. Vědci si přejí co
největší plochy bezzásahů ke svému zkoumání, ale praktici si naopak
přejí ty plochy co nejmenší, aby nebyly semeništi kalamit pro okolní
hospodářské lesy. Je neštěstím mít v sousedství NP, PR a nebo pouze
les s líným , či ekologistickým majitelem, který z něho vytváří prales.
To pak znamená být v lese s pilou neustále a hlídat co se lesem šíří.
A není to jen kůrovec na smrcích, ale i jiný hmyz a třeba václavka.
PE
PH
Petr Hariprasad Hajič
30.6.2025 05:07Bože, to je zase blábol. Každých 200 let polovina Šumavy uschne. Je to přirozený cyklus, který se opakuje tisíce let. Ale Josef Seják a Jan Pokorný přišli na to, že globální oteplování není a že za úbytek srážek může kůrovec. Větší blbinu ekolist už asi nepublikuje.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.6.2025 07:28 Reaguje na Petr Hariprasad HajičBlábolíte a trolíte. Pouze napsali, že po uschnutí srážky klesají a teplota roste, doložili to měřením.
Odpovědět
va
vaber
30.6.2025 08:09 Reaguje na Slavomil VinklerPodívej se na graf a rok 2024 ,proč srážky vyskočily?
Odpovědět
IP
Ivo Přikryl
30.6.2025 08:22 Reaguje na vaberTak podstata sdělení je, že Hruška s Kopáčkem tendenci posledních 30 let, která může souviset s odlesněním, překryli volbou delšího intervalu. Volba vhodného intervalu měření je častý trik. Navíc roční úhrny zcela ignorují rozdělení srážek a roli vody v lesním porostu. Máte jistotu, že i letos budou vysoké?
Odpovědět
PE
Petr Elias
30.6.2025 08:53 Reaguje na Ivo PřikrylA přesně ten trik provedl blábola Pokorný. :)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
30.6.2025 09:23 Reaguje na Petr EliasTen trend je statisticky nevýznamný. p=0,33...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.6.2025 09:37 Reaguje na vaberNo vy nepamatujete podzimní povodně třeba severní morava?
Odpovědět
JH
SV
Slavomil Vinkler
30.6.2025 16:04 Reaguje na Jan HorníkNo ale pršelo všude, někde hodně (jeseníky), někde méně.
Odpovědět
JH
Jan Horník
2.7.2025 06:51 Reaguje na Slavomil VinklerA jak to souvisí se zdejší diskuzí o tom, že bezlesá krajina nepritahuje srážky?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.7.2025 09:17 Reaguje na Jan HorníkBezlesá, odvodněná, zahliněná a zastavěná krajina je nápodoba Sahary, tedy my říkáme "kulturní stepi". Ta vodu nezadržuje - mnohem méně než les, zato generuje mnohem více tepla, kteréžto rozhání oblačnost - jako právě ta Sahara. Zprůmyslněním zemědělsví s množstvím odkryté půdy přispíváme významně nejen k GO, ale i nerovnoměrnosti (kdysi pravidelných) srážek.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-prozradi-termokamera-ze-lesni-porosty-si-nicime-sami
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-prozradi-termokamera-ze-lesni-porosty-si-nicime-sami
LM
Ladislav Metelka
2.7.2025 09:21 Reaguje na Karel ZvářalPříčiny, proč je na Sahaře méně oblačnosti, nejsou v tom, že je tam teplo, ale v něčem jiném, co u nás opravdu nehrozí.
Odpovědět
va
vaber
4.7.2025 09:23 Reaguje na Ladislav MetelkaSahara je obrovské monstrum, těsně vedle Evropy , vzduch ze Sahary se občas valí i do Evropy a dovedu si představit že dokáže vysušit Evropu jak švestku. Navíc kdysi asi byla Sahara zelená ,to znamená, že dnešní proudění bylo kdysi jiné. Takže i dnešní proudění nemusí být trvalé a stabilní.
Planeta se z pohledu od severní osy otáčí doleva a masy vzduchu nad Evropou předbíhají rotaci.Proč. Nevím zda to způsobuje Coriolisova síla.
Odpovědět
Planeta se z pohledu od severní osy otáčí doleva a masy vzduchu nad Evropou předbíhají rotaci.Proč. Nevím zda to způsobuje Coriolisova síla.
LM
Ladislav Metelka
4.7.2025 09:31 Reaguje na vaberSahara je občas (periodicky) zelenější (periodicita v tisících let) vlivem změn trajektorie monzunů. Pokud zasahují více severně, je tam i víc srážek. Pokud jde o cirkulaci atmosféry, co píšete, to platí jen v mírných šířkách. Googlujte "všeobecná cirkulace atmosféry". Coriolisova síla tam hraje podstatnou roli.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.7.2025 12:41 Reaguje na Karel ZvářalKájo, Sahara žádnou oblačnost nerozhání, věříš bludu. Oblačnost se tam netvoří z jiného důvodu. :D A k tvému údivu nad zástavbou (městy) může pršet více než mimo zástavbu. :D
Odpovědět
JH
JH
HH
Honza Honza
30.6.2025 07:39Jsem na straně p. Pokorného- tj. že je třeba udržovat funkční les nikoli se radovat z katastrof. Ale výsledky mohou být stejně zavádějící jako u výsledků protistrany, že kůrovec žádnou katastrofu nezpůsobuje.
- katastrofy, disturbance jsou pro přírodu přirozený přínos, ale musí být pod kontrolou, katastrofa v oslabeném lese může být hrozivá, požár hrozivý
- vše souvisí se vším, odlesnění musí vliv i na celkové klima, když vytvoříme uměle poušť, tak tam neprší, kdyby tam pršelo, nebyla by tam nikdy poušť.
- tyto úvahy jsou nepodstatné, pokud nejsou zcela jednoznačně prokazatelné. Mnohem důležitější je, udělat vše pro to, aby příroda oteplování zvládala- pestrý les= možnost přežití těch odrůd, které jsou lépe na sucho adaptované, zachycování vody, jít za přírodou, co je pro ni přirozenější (spíše přirozená sukcese- zastiňující les zadržující vodu než rozsáhlé vysušené louky i když diverzifikované, rozsáhlá pole, zástavba , monokultura smrku nad 1100m asi ano, zásahy pokud je extrémní sucho a hrozí velké rozšíření kůrovce asi ano).
Každý rozumně musí vědět, že z čísel dokazovat, že nekontrolovaná sukcese v NP je přínos, je hloupost, je stejně pro přírodu nepřirozená jako nevhodné zásahy.
Odpovědět
- katastrofy, disturbance jsou pro přírodu přirozený přínos, ale musí být pod kontrolou, katastrofa v oslabeném lese může být hrozivá, požár hrozivý
- vše souvisí se vším, odlesnění musí vliv i na celkové klima, když vytvoříme uměle poušť, tak tam neprší, kdyby tam pršelo, nebyla by tam nikdy poušť.
- tyto úvahy jsou nepodstatné, pokud nejsou zcela jednoznačně prokazatelné. Mnohem důležitější je, udělat vše pro to, aby příroda oteplování zvládala- pestrý les= možnost přežití těch odrůd, které jsou lépe na sucho adaptované, zachycování vody, jít za přírodou, co je pro ni přirozenější (spíše přirozená sukcese- zastiňující les zadržující vodu než rozsáhlé vysušené louky i když diverzifikované, rozsáhlá pole, zástavba , monokultura smrku nad 1100m asi ano, zásahy pokud je extrémní sucho a hrozí velké rozšíření kůrovce asi ano).
Každý rozumně musí vědět, že z čísel dokazovat, že nekontrolovaná sukcese v NP je přínos, je hloupost, je stejně pro přírodu nepřirozená jako nevhodné zásahy.
LM
Ladislav Metelka
30.6.2025 08:301. les opravdu srážky nepřitahuje. To jsou jen babská tvrzení.
2. Chybí analýza statistické významnosti trendu
3. Chybí porovnání s vývojem srážek v oblastech, které nebyly zasaženy kůrovcem.
4. Založit závěry na měření jediné stanice v oblasti je špatně. Stanic je tam víc.
Odpovědět
2. Chybí analýza statistické významnosti trendu
3. Chybí porovnání s vývojem srážek v oblastech, které nebyly zasaženy kůrovcem.
4. Založit závěry na měření jediné stanice v oblasti je špatně. Stanic je tam víc.
LM
Ladislav Metelka
30.6.2025 09:20 Reaguje na Ladislav Metelkaad 2: Stáhnul jsem si ta data a spočítal to. p=0,33, trend je statisticky nevýznamný. Na tom dělat nějaké závěry je skutečně šílenství...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.6.2025 09:34 Reaguje na Ladislav MetelkaA pan Hruška má data statisticky významná?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
30.6.2025 09:38 Reaguje na Slavomil VinklerTo jsem nepočítal, ani nevím, jestli tam psal něco o trendu. Podívám se. Ale tady se bavíme o článku p.Pokorného...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
30.6.2025 09:43 Reaguje na Slavomil VinklerTak píšou tam jen to, že za období od roku 1960 (nebo 1961) tam není pokles, což není. O významnosti se nezmiňují. Ale při téměř nulovém trendu bude ten trend evidentně také nevýznamný.
Odpovědět
JH
Jan Horník
30.6.2025 14:41 Reaguje na Ladislav MetelkaFajn, že si s tím dál někdo práci :)
Když už ne autoři. Navíc se vůbec nesnažili najít nějakou kauzalitu. Prostě vzali šikmou čáru a řekli "A ty za to můžeš". Alespoň tak to vyznívá z tohoto článku.
Odpovědět
Když už ne autoři. Navíc se vůbec nesnažili najít nějakou kauzalitu. Prostě vzali šikmou čáru a řekli "A ty za to můžeš". Alespoň tak to vyznívá z tohoto článku.
LM
Ladislav Metelka
30.6.2025 14:55 Reaguje na Jan HorníkJe to tak. A ani se nenamáhali zjistit, jak moc lze tu čáru brát vážně. Přitom je spousta stanic, kde je za totéž období vzestup srážkovývh úhrnů, na dalších pokles, některé změy jsou statisticky významné, jiné ne. Za téhle situace vzít jednu stanici a z nevýznamného trendu dělat závěry - to bych od docentů nečekal. To by neprošlo ani v bakalářce...
Odpovědět
Karel Zvářal
30.6.2025 16:30 Reaguje na Ladislav MetelkaNo, jestli babské tvrzení není to Vaše, tj že biotická pumpa neexistuje. Dnes jsou možná její zastánci za blázny, ale to byl pár set let zpátky každý, kdo by tvrdil, že v budoucnu bude možné hovořit/ komunikovat (i obrazem) s člověkem na druhém konci světa.
Srážky si spojujeme většinou s deštěm či sněhem, ale je mezi ně počítat i rosu, jinovatku, námrazu ap. Posledně zmíněné přispívají významně k zavlažování vegetace včetně stromů, čehož si zajisté turisté "každého počasí" všimli při nejedné zimní vycházce - "zmoknou", i když neprší... A tato často přehlížená vlhkost mnoha stromům pomáhá z nejhoršího.
Celkem nedávno byla objevena symbiotická mykorhiza, kterou si stromy navzájem vypomáhají. Proto zpětnou vazbu mezi lesem a oblohou (dešťovými mraky) bych tak šmahem neodmítal. Lidské poznání se vyvíjí, v otázkách tvorby klimatu to platí obzvlášť - to jako klimatolog ("lepší meteorolog"-) víte asi sám nejlíp. Ono v tom "chaosu" (tvorby počasí) nějaký řád je - akorát že ho člověk svým barbarským přístupem k přírodě silně narušil.
Odpovědět
Srážky si spojujeme většinou s deštěm či sněhem, ale je mezi ně počítat i rosu, jinovatku, námrazu ap. Posledně zmíněné přispívají významně k zavlažování vegetace včetně stromů, čehož si zajisté turisté "každého počasí" všimli při nejedné zimní vycházce - "zmoknou", i když neprší... A tato často přehlížená vlhkost mnoha stromům pomáhá z nejhoršího.
Celkem nedávno byla objevena symbiotická mykorhiza, kterou si stromy navzájem vypomáhají. Proto zpětnou vazbu mezi lesem a oblohou (dešťovými mraky) bych tak šmahem neodmítal. Lidské poznání se vyvíjí, v otázkách tvorby klimatu to platí obzvlášť - to jako klimatolog ("lepší meteorolog"-) víte asi sám nejlíp. Ono v tom "chaosu" (tvorby počasí) nějaký řád je - akorát že ho člověk svým barbarským přístupem k přírodě silně narušil.
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 07:43 Reaguje na Karel ZvářalKde jsem, prosím, tvrdil, že biotická pumpa neexistuje? Pokud jde o usazené srážky, tak ty se taky měří a dělají jen velice malou část srážkových úhrnů.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 08:18 Reaguje na Ladislav MetelkaTo bylo přeloženo do češtiny, že "les srážky nepřitahuje".
A co se týká měření - měřit lze ledacos, avšak při GO zvýšeném odparu z mořské hladiny k nám doputuje méně než kdysi-/ TO je problém, a zde by vědci mohli změřit, čím to je, (čím to je?-)
U velkých lesů typu A. (viz níže) je to zřejmé, u našich rozdrobených ta b.pumpa funguje "jinak" (oslabeně), a to zřejmě kvůli oslabenému JS.
https://www.youtube.com/watch?v=01jYiXbpnoE
Odpovědět
A co se týká měření - měřit lze ledacos, avšak při GO zvýšeném odparu z mořské hladiny k nám doputuje méně než kdysi-/ TO je problém, a zde by vědci mohli změřit, čím to je, (čím to je?-)
U velkých lesů typu A. (viz níže) je to zřejmé, u našich rozdrobených ta b.pumpa funguje "jinak" (oslabeně), a to zřejmě kvůli oslabenému JS.
https://www.youtube.com/watch?v=01jYiXbpnoE
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 08:31 Reaguje na Karel ZvářalVy vyslovíte nějakou teorii a pak chcete, aby někdo zjistil, čím to je? To je jako s Kravčíkem. Kde jste vzal, že "...při GO zvýšeném odparu z mořské hladiny k nám doputuje méně než kdysi..."?
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 08:43 Reaguje na Ladislav MetelkaKde se vzal, tu se vzal... Neplatí pranostiky, neprší v době, kdy pravidelně pršívalo. Dlouhé týdny nic a potom průtrž. O srážkovém deficitu se píše/mluví stále. A nevyslovil jsem teorii, ale jev, který nikdo nedokáže uspokojivě vysvětlit. Říct "změna klimatu" mi jako vysvětlení nestačí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 08:50 Reaguje na Karel ZvářalJestli se spoléháte na pranostiky, tak fakt nevím. Srážkový deficit žádný není, jen se mění rozdělení srážek (víc z přívalových sešťů, míň z toho mírného dlouhého deště). To je naměřený fakt. Takže jednk víc vody po těch intenzivnějších deštích odteče a méně vsákne a pak jsou tu i vyšší teploty, při kterých roste výpar. To vede k suchu, to ale není způsobeno deficitem srážek. A ten "jev" s tou vodní parou z oceánu - asi to nikdo nedokáže nejen vysvětlit, ale ani naměřit nebo prokázat, že to vůbec tak je.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 08:59 Reaguje na Ladislav MetelkaVidím to následovně: v minulosti pršívalo pravidelněji, častěji. Obloha byla více pokryta mraky, vzduch se tolik nepřehříval. Po dešti se ochladilo, což byl další benefit oproti dnešku. Když je měsíc dva vysoký tlak a bezoblačnost a potom naprší dvouměsíční průměr, teplotu to nijak významně nesníží. Nehledě k nevsáknuté. utečené vodě. Prostě problémy se kumulují a podporují navzájem.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 09:04 Reaguje na Karel ZvářalAno, mění se to. Mění se rozdělení srážek během roku, mění se podíl přívalových srážek na celkovém úhrnu, zvyšuje se délka bezsrážkových období. To je známo. Otázka je - proč?
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 09:08 Reaguje na Ladislav MetelkaProto tvrdím, že zvýšený kysličník je jen část problému. Vysušená, rozpálená, zastavěná krajina, průmletdopr (js)... čemu se čemu?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 09:15 Reaguje na Karel ZvářalLokální vlivy nikdo nepopírá, ale ty nevysvětlují změny v globálním měřítu. Změny nad oceánem (změřené), který tvoří asi 71% povrchu, asi nebudou způsobeny lesy nebo poli...
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 09:23 Reaguje na Ladislav MetelkaGlobální klima se skládá ze sumy xy lokálních. Často připomínám rozdíl město vs (sousední) les - vliv tepelných/pekelných ostrovů (+10°). Ano, voda/moře ochlazuje, pevnina (E. najmě A.) ohřívá. Lidově se tomu říká Stokrát nic umořilo...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 09:30 Reaguje na Karel ZvářalJistě, ale co ovlivňuje to lokální klima uprostřed Pacifiku?
Odpovědět
PE
Petr Elias
1.7.2025 09:43 Reaguje na Ladislav MetelkaTomuto člověku něco vysvětlovat je zcela zbytečné. On žije je svých představách a domněnkách a nenechá si nic vysvětlit. ;)
Odpovědět
LM
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 09:48 Reaguje na Petr Elias"Zasvěceně" diskutují, ale když dostanou konkrétní otázku, z diskuse zdrhnou. A za pár dní, v jiné diskusi, začnou znovu...
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 11:56 Reaguje na Ladislav Metelka:-)) Nejsem za sezení u pc placen, práce mám jinak víc než dost. Myslím, že to tímto zakončíme - nedávno jste bědoval, že "nemáme dostatek informací" - diskuse k strakaté planetě - nebyla jednolitě růžová-) To jsou právě mnou komentované lokální vlivy...
Klima není rovnice o jedné proměnné.
Odpovědět
Klima není rovnice o jedné proměnné.
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 12:10 Reaguje na Karel ZvářalNení. Ale že Vy s ním tak zacházíte a nějak si neuvědomujete, že je to všechno daleko složitější, než co tu píšete.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 12:55 Reaguje na Ladislav MetelkaMlžíte a kličkujete. Jestliže "nemáte dostatek údajů", tak to stejně nedokážete vysvětlít.
Kdysi jste tvrdil, že odlesněné, odvodněné a zastavěné plochy jsou "malého významu" (2/3 je voda...). Zatímco já si myslím opak - to je pravá tvář antropocénu! - nikoliv střed oceánu - to měl být vtip o lokálním klimatu "neměnného" moře? Mění se, samozřejmě - v závislosti na proudech odjinud, zejména od rozpálené pevniny.
Odpovědět
Kdysi jste tvrdil, že odlesněné, odvodněné a zastavěné plochy jsou "malého významu" (2/3 je voda...). Zatímco já si myslím opak - to je pravá tvář antropocénu! - nikoliv střed oceánu - to měl být vtip o lokálním klimatu "neměnného" moře? Mění se, samozřejmě - v závislosti na proudech odjinud, zejména od rozpálené pevniny.
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 13:03 Reaguje na Karel ZvářalNo vidíte, představujete si to jako Hurvínek válku. Pokud byste měl pravdu, tak by oteplení oceánu muselo probíhat po trajektorii mořských proudů, největší by muselo být v blízkosti pevniny a nejmenší někde uprostřed Pacifiku. Jenže to není... A od čeho se ohřívají vody kolem Antarktidy, když tam je pevnina chladnější než oceán?
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 13:10 Reaguje na Ladislav MetelkaTak jako pociťujeme vpád arktického vzduchu, nebo v posledních dnech vliv Afriky, podobně probíhá výměna tepla po celé planetě. Samozřejmě, vliv skleníkových plynů je cca stejný, rychlé červenání Arktidy je způsobeno vlivem antropocénní pevniny. S těmito argumenty se ale již točíme v kruhu...
Odpovědět
LM
Karel Zvářal
1.7.2025 13:20 Reaguje na Ladislav MetelkaČím se ochlazuje rovníková oblast, když ne Humboldtovým (fůj!), peruánským proudem? Normální výměna tepla v soustavě modré planety. Jinak dolů valí warm surface.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 13:25 Reaguje na Karel ZvářalNo tak třeba v Pacifiku je to o dost složitější. Proudy jistě, ale taky upwelling nebo downwelling, v závislosti na fázi ENSO, pak taky PDO a další. Že dolů valí warm surface, to nevím, co tím myslíte.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 13:25 Reaguje na Karel ZvářalTěch proudů jak S tak T je samozřejmě více, názvy všech neznám.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 13:27 Reaguje na Karel ZvářalNěkteré vzestupné, jiné hlubinné. Ale to je nepodstatné, ony se stejně časem promísí.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 13:31 Reaguje na Karel ZvářalDůležitý pro klima je ohřev hladiny, jak skleníkáčem, tak i vanoucími větry.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 13:46 Reaguje na Karel ZvářalAle někde uprostřed Pacifiku je vliv kontinentů už velice malý.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 13:59 Reaguje na Ladislav MetelkaMně třeba není jasný vliv polárního víru (vortex) - zda má konstatní výkon (jako Slunce), nebo na čem ta proměnlivost závisí. Protože v kosmu je mrazivo, a odtud by to ochlazení mohlo chodit častěji. Těch teplých zim v řadě bylo na můj vkus až moc...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 14:09 Reaguje na Karel ZvářalTo jsou sezonní věci, vyskytují se během polární zimy a je to dynamická záležitost. Na jižní polokouli je daleko intenzivnější než na severní, což souvisí s mírou ochlazení vzduchu nad polárními oblastmi. Víry izolují studený vzduch v polárních oblastech, ale při jejich rozpadu na jaře může ten studený vzduch proniknout i do nižších šířek.
Odpovědět
va
vaber
4.7.2025 09:39 Reaguje na Ladislav MetelkaPrpoudění v oceánech je zajímavé. Zvláštní je že teplota při dně ocánů je čtyři nebo dva stupně ,když se oceány ohřívají teplem z vnitřku Země a také teplem od povrchu hladiny tj,od slunce. Já mám vysvětlení prosté, jsou to proudy studené vody od polů. Jiný zdroj ochlazování vody u dna oceánů neznám.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
4.7.2025 09:54 Reaguje na vaberOhřívání teplem ze Země je minimální. A teplo od hladiny nepronikne nijak hluboko. Má to zase fyzikálná důvody. Pravdu máte v tom, že hluboké proudy většinou míří od pólu k rovníku...
Odpovědět
va
vaber
4.7.2025 15:46 Reaguje na Ladislav MetelkaNevím jaké je ohřívání ze Země ,ale na pevnině s hloubkou teplota roste . V dolech měli horníci teplo a kdyby se oceán něčím neochlazoval, projevovalo by se to stejně jak na pevnině.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
7.7.2025 07:51 Reaguje na vaberToky tepla v zemi směrem k povrchu jsou v desítkách mW/m2.
Odpovědět
JO
Jarka O.
30.6.2025 17:50 Reaguje na Ladislav MetelkaAd 1. Nejsou to babská tvrzení, viz dole,a jsou lepší než vaše klimababská tvrzení.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 07:45 Reaguje na Jarka O.Jsou. Naprostá většina deště, který někde vypadne, pochází z výparu v hodně vzdálených lokalitách, klidně desítky a stovky km.
Odpovědět
PE
Petr Elias
1.7.2025 09:13 Reaguje na Jarka O.Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
SV
Slavomil Vinkler
30.6.2025 09:45 Reaguje na Petr EliasNo kdyby bylo měření od doby ledové tak bychom určitě zjistili veliký nárůst srážek.
Odpovědět
MK
Michal Krátký
30.6.2025 13:07ten graf je správně a nevím, co je na něm pro autory znepokojivé, neboť odráží realitu jednotlivých roků. 2002 velké regionální povodně, hned po nich velké sucho. Zajímavé je, že se příliš nepropsaly povodně 2006 a 2013. A v 2015 začátek velkého sucha, které byly v celých Čechách. Svádět to na pár km2 lesa, který se naředil, proschnul a znovu sám obnovil může jen pábitel typu Pokorný. Otázkou je, co tím sleduje, jestli si tím chce nahonit kšefty pro ENKI u cílových institucí? Kraje, MZe?
Odpovědět
MK
Michal Krátký
30.6.2025 13:07ten graf je správně a nevím, co je na něm pro autory znepokojivé, neboť odráží realitu jednotlivých roků. 2002 velké regionální povodně, hned po nich velké sucho. Zajímavé je, že se příliš nepropsaly povodně 2006 a 2013. A v 2015 začátek velkého sucha, které byly v celých Čechách. Svádět to na pár km2 lesa, který se naředil, proschnul a znovu sám obnovil může jen pábitel typu Pokorný. Otázkou je, co tím sleduje, jestli si tím chce nahonit kšefty pro ENKI u cílových institucí? Kraje, MZe?
Odpovědět
MM
Martin Macek
2.7.2025 17:22 Reaguje na Michal KrátkýSpíš bych to viděl na rozvíjející se stařeckou demenci v kombinaci se zbytnělým egem. Pan Pokorný měl vždycky sklon podávat svoje teorie dosti dogmaticky, zažil jsem před lety jeho přednášku, kde tvrdil něco podobného o srážkovém systému a zalesňování v Austrálii, kterou opíral více o svou autoritu, než o nějaká exaktní data.
Odpovědět
JO
Jarka O.
30.6.2025 17:47Tak když se západní vlhký vzdušný proud nad horami setká s chladným a vlhkým vzduchem vypařujícím se z lesů, nastane kondenzace vodní páry a prší. Když se setká s teplým suchým vzduchem, který stoupá z postupně vysoušených holin, déšť nenastane. Voda, kterou nezadrží kořeny ani fotosyntéza, odteče až do moře a přivalí se jindy ve zcela jiném množství (záplavy). Autoři předvedli v jiném článku grafy denních i měsíčních průběhů teplot vzduchu na Šumavě podle pokryvu půdy, klimatisti řvali, že věří jen datům z Churáňova, tak je dostali, ale je to jak házení perel...
Legrace je, jak jindy klimanedouci křičí o klimatických funkcích lesa a jak je nutno zalesňovat pole, ale když jde o obnovu lesa, tak jeho klimatické funkce i tváří v tvář grafům popírají.
Odpovědět
Legrace je, jak jindy klimanedouci křičí o klimatických funkcích lesa a jak je nutno zalesňovat pole, ale když jde o obnovu lesa, tak jeho klimatické funkce i tváří v tvář grafům popírají.
JH
JH
30.6.2025 21:19 Reaguje na Jarka O.Tváří v tvář grafu popírá klimatické funkce lesa především ten graf.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 07:50 Reaguje na Jarka O.V tom případě voda, vypařená z lesa, malinko přispěje k obsahu vody ve vzduchu, ale jen malinko. Ten výpar je v mm/den, obsah vody v tom západním proudění je v mm až desítkách mm. Je pravda, že pak může zkondenzovat o trochu víc vody, ale v tom proudění se to poměrně rychle přeháší po větru dál a může to vypadnout i o desítky km dál.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 08:26 Reaguje na Jarka O.Pletete si tady vliv lesů a vliv hor. "když se západní vlhký vzdušný proud nad horami..." - především dojde k tomu, že na návětří hor je vzduch nucen stoupat nahoru. Ochlazuje se tím, v určité fázi dojde ke kondenzaci a na horách prší. Proto taky na horách obecně prší víc než v nížinách. Nemá to nic s lesy, ale s horami a s tím, že v oblasti hor je vzduch nucen stoupat nahoru. A pak je tu ještě jedna věc - zeptejte se plachtařů, kde jsou větší stoupavé pohyby vzduchu, jestli nad lesem nebo nad polem. Jednoznačně nad polem. Nad lesem bývají slabé, pokud vůbec nějaké. Takže s tím stoupáním vlhkého vzduchu nad lesem, podle teorie biotické pumpy - fakt žádná sláva.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 08:36 Reaguje na Ladislav MetelkaDomnívám se, že právě bohaté zornění a zástavba přispívá k rozbití dešťových mraků ještě dřív, než dojdou k "místu určení". Návětrná a závětrná strana hor je učivo I.st.ZŠ, tam není co řešit...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 08:41 Reaguje na Karel ZvářalJežišmarja, a jak ta pole nebo zástavba ty mraky rozbijí? To by mě moc zajímalo...
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 08:46 Reaguje na Ladislav Metelkaaž tak?-) těmi rogalistickými vzestupnými proudy
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 08:52 Reaguje na Karel ZvářalTak proč se v oblastech těch vzestupných proudů tak často tvoří kupovitá oblačnost?
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 09:00 Reaguje na Ladislav MetelkaTvorba mraků je jedna věc, déšť jiná...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 09:06 Reaguje na Karel ZvářalAno, ale ve fázi, kdy se začnou tvořit mraky už nezáleží na tom, co je na povrchu, ale jaké je především teplotní zvrstvení atmosféry v oblasti těch mraků a nad nimi. Někdy to skončí jen tvorbou kumulů, beze srážek, jindy tam můžete mít za čtvrt hodiny bouřku...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.7.2025 15:21 Reaguje na Ladislav MetelkaJá pozoruji, zejména letos. Je varování před silnými bouřkami, na radaru jde pás bouřek. No a před Brnem se rozestoupí, spadne několik milimetrů a za Brnem pak znovu hodně prší. No snad tepelný ostrov?
Odpovědět
va
vaber
2.7.2025 08:15 Reaguje na Slavomil VinklerStejní odborníci říkají to samé i u nás ,jen místo zástavby to svádí na kopec.
Realita je ,že všude prší ,vlastně, neprší stejně.
Odpovědět
Realita je ,že všude prší ,vlastně, neprší stejně.
LM
Ladislav Metelka
2.7.2025 08:19 Reaguje na Slavomil VinklerTohle říkají prakticky všude, i na vesnicích. A pak je to jednou spláchne...
Odpovědět
PE
Petr Elias
1.7.2025 09:29 Reaguje na Ladislav MetelkaMyslím, že nejlepší je těmto šamanům blábolícím o tom, jak zástavba rozbijí dešťové mraky, ukázat například toto. :)
1) https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2311496121
Odpovědět
1) https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2311496121
JO
Jarka O.
1.7.2025 17:49 Reaguje na Ladislav MetelkaNepletu. Píšu o horách a rozdílu mezi zalesněnými a nezalesněnými. I malý rozdíl teplot a vlhkosti může mít velký význam. Krom toho se část energie ze slunce v lese spotřebovává na fotosyntézu a o to méně na prostý ohřev povrchu nebo prostý výpar, to hraje roli pro teploty vzduchu. Neměl byste i malé rozdíly podceňovat.
Les je větrolam na rozdíl od pole.
Odpovědět
Les je větrolam na rozdíl od pole.
LM
JO
Jarka O.
2.7.2025 12:32 Reaguje na Ladislav MetelkaVysychá celá ČR, je to lokální nebo ne? Hladík řekl, že se ČR otepluje 4x víc, neřekl, víc než co. Tzn. existuje lokální vliv a o něm p. Pokorný a Seják správně hovoří, ale do dubů.
Ono jde o známé a obecné vlivy, nezpochybňujte je jako nějaký omezený jen „lokální“ vliv. K poznatkům mimo obor, který znáte, se chováte arogantně.
Jinak se bude vlhký vzdušný proud pohybovat po hladké ploše - holině, poli, at v nížině nebo ve svahu na návětrné a i závětrné straně, a jinak v zalesněné ploše. Z plochy zalesněné přenese dále vlhkost, na ploše neživé se vysuší a ohřeje.
Tady se vede spor o lesy a bylo by lepší, kdybyste podpořil obnovu lesů, které jsou v katastru vedeny jako lesy, než bezzásahové sání peněz nebo likvidaci polí. Nejde jen o lesy Šumavy.
Odpovědět
Ono jde o známé a obecné vlivy, nezpochybňujte je jako nějaký omezený jen „lokální“ vliv. K poznatkům mimo obor, který znáte, se chováte arogantně.
Jinak se bude vlhký vzdušný proud pohybovat po hladké ploše - holině, poli, at v nížině nebo ve svahu na návětrné a i závětrné straně, a jinak v zalesněné ploše. Z plochy zalesněné přenese dále vlhkost, na ploše neživé se vysuší a ohřeje.
Tady se vede spor o lesy a bylo by lepší, kdybyste podpořil obnovu lesů, které jsou v katastru vedeny jako lesy, než bezzásahové sání peněz nebo likvidaci polí. Nejde jen o lesy Šumavy.
LM
Ladislav Metelka
2.7.2025 12:36 Reaguje na Jarka O.Nevím, jestli řekl 4x, ale je to cca 2x rychleji než je celosvětový průměr. Důvod ale je především v tom, že nad pevninou se otepluje rychleji než nad oceánem a na severní polokouli rychleji než na jižní (je tu relativně víc pevniny). To je celé. Lokální vlivy nezpochybňuju, ale ty mají pouze lokální rozsah.
Odpovědět
va
vaber
2.7.2025 08:43 Reaguje na Jarka O.To jako skalnaté hory nemají žádné deště a jsou rozžhavené? Alpy nebo Tatry ?
Spor byl o nezasahování a zasahovámí v některých částech NP. Jsou odborníci co tvrdí ,že kdyby se zasahovalo nebyl by kůrovec, byl by les, bylo by vše OK a Šumava by byla zelená, ,ale ona zelená je i tam kde se nezasahovalo i když odborníci šermují nějakým teplý suchým kmenem .Okamžitě tam narostlo mnohem více vegetace než je na polích a jaký je rozdíl mezi poli a lesem a zástavbou. Jaká je plocha a poměr těchto ploch v ČR a o jakém kusu toho prý ohřátého lesa, nelesa, na Šumavě je spor. Zeleň ničí sucho a i člověk ,hlavně svými zásahy, na horách stejně jak na rovině a ne nezasahování. To je z historie planety, když tu člověk ještě nebyl, zcela zřejmé.
Včera jsem jel po dálnici ,je tam měření teplot ,vzduch 31°C a silnice 46°C.
Kde je ten velký význam.
Odpovědět
Spor byl o nezasahování a zasahovámí v některých částech NP. Jsou odborníci co tvrdí ,že kdyby se zasahovalo nebyl by kůrovec, byl by les, bylo by vše OK a Šumava by byla zelená, ,ale ona zelená je i tam kde se nezasahovalo i když odborníci šermují nějakým teplý suchým kmenem .Okamžitě tam narostlo mnohem více vegetace než je na polích a jaký je rozdíl mezi poli a lesem a zástavbou. Jaká je plocha a poměr těchto ploch v ČR a o jakém kusu toho prý ohřátého lesa, nelesa, na Šumavě je spor. Zeleň ničí sucho a i člověk ,hlavně svými zásahy, na horách stejně jak na rovině a ne nezasahování. To je z historie planety, když tu člověk ještě nebyl, zcela zřejmé.
Včera jsem jel po dálnici ,je tam měření teplot ,vzduch 31°C a silnice 46°C.
Kde je ten velký význam.
JO
Jarka O.
2.7.2025 12:27 Reaguje na vaberV albedu, tepelné kapacitě. Být to skleník, tak se ty teploty nakonec vyrovnají, ale není.
Na holých suchých plochách o teplotě povrchů rozhoduje albedo. A obsah vody, tj. je nějaký rozdíl mezi teplotou pole a holiny. Na oživených plochách se část sluneční E spotřebovává právě na fotosyntézu a skupenské přeměny vody.
Tatry a podhůří jsou vysušené, přívaly deště působí eroze a bahnotoky ( smrt 2 turistek minulé léto), nedávo měli požár.
Alpy jsou samozřejmě porostlé krásnými smrkovými lesy, které nikdo nezpochybňuje, je to národní mnohostranně využívané bohatství alpských zemí, v dobrém stavu, bez vlka a medvěda, ani s NP to nepřehánějí.
Šumava opravdu není zcela zelená tam, kde se nezasahovalo, jděte třeba po stezce u jezera Laka, abyste tak pustě neteoretizoval. Slova „okamžitě zarostly“ … to tedy ne.
Ano, ekologista svými zásahy hodně ničí.
Odpovědět
Na holých suchých plochách o teplotě povrchů rozhoduje albedo. A obsah vody, tj. je nějaký rozdíl mezi teplotou pole a holiny. Na oživených plochách se část sluneční E spotřebovává právě na fotosyntézu a skupenské přeměny vody.
Tatry a podhůří jsou vysušené, přívaly deště působí eroze a bahnotoky ( smrt 2 turistek minulé léto), nedávo měli požár.
Alpy jsou samozřejmě porostlé krásnými smrkovými lesy, které nikdo nezpochybňuje, je to národní mnohostranně využívané bohatství alpských zemí, v dobrém stavu, bez vlka a medvěda, ani s NP to nepřehánějí.
Šumava opravdu není zcela zelená tam, kde se nezasahovalo, jděte třeba po stezce u jezera Laka, abyste tak pustě neteoretizoval. Slova „okamžitě zarostly“ … to tedy ne.
Ano, ekologista svými zásahy hodně ničí.
va
vaber
4.7.2025 09:44 Reaguje na Jarka O.Bez komentáře .
Jen jste měla napsat ,,Ano, ekologista svými nezásahy hodně ničí. ,, Není to protismyslná věta?
Odpovědět
Jen jste měla napsat ,,Ano, ekologista svými nezásahy hodně ničí. ,, Není to protismyslná věta?
LP
Lukáš P.
30.6.2025 20:071. Průměrné srážky na Churáňově v letech 1995-2024 jsou cca. 1130 mm, směrodatná odchylka těchto dat je cca. 170 mm. Variace dat je tedy vyšší než celkový pokles z 1180 mm na 1080 mm.
2. Tato data je nutné porovnat s daty z ostatních horských lokalit v ČR (jiné části Šumavy, Jizerky, Krkonoše, Jeseníky...) + s vybranými lokalitami v podhůří Šumavy a celorepublikovým trendem. Pokud platí hypotéza autorů, měly by srážky v Jizerkách za posledních 30 let postupně vzrůstat, protože tam lesů výrazně přibylo.
3. Z dat je patrné, že v letech 1995-2010 byly hodnoty srážek víceméně průměrné, sušší roky přišly až v dekádě 2010-2020. Tento trend je nutné porovnat s ostatními lokalitami na Šumavě, s jinými českými horami a s celorepublikovým průměrem.
Odpovědět
2. Tato data je nutné porovnat s daty z ostatních horských lokalit v ČR (jiné části Šumavy, Jizerky, Krkonoše, Jeseníky...) + s vybranými lokalitami v podhůří Šumavy a celorepublikovým trendem. Pokud platí hypotéza autorů, měly by srážky v Jizerkách za posledních 30 let postupně vzrůstat, protože tam lesů výrazně přibylo.
3. Z dat je patrné, že v letech 1995-2010 byly hodnoty srážek víceméně průměrné, sušší roky přišly až v dekádě 2010-2020. Tento trend je nutné porovnat s ostatními lokalitami na Šumavě, s jinými českými horami a s celorepublikovým průměrem.
LP
Lukáš P.
30.6.2025 21:13Tak jsem dohledal data ze stanice Desná-Souš v Jizerkách. Nadm. výška o 350 m nižší (770) než Churáňov, ale průměrné srážky o ca. 200 mm vyšší (1310 mm; 1991-2020), směrodatná odchylka dat opět vysoká okolo 200 mm. Většina Jizerek byla cca. do roku 2000 bez lesů, potom se jejich plocha výrazně zvětšila. Přesto jsou srážkově nejbohatší roky právě v bezlesé dekádě 1991-2000, celkově napršelo 110% 30ti letého průměru. Naopak v dekádě 2010-2020, kdy se už Jizerky zelenaly napršelo jen 90% průměru. Tedy velmi podobný úbytek srážek jako na Churáňově. Dekáda 2010-2020 byla tedy sušší i v Jizerkách a nejspíš v celé ČR, ať už lesy sežral kůrovec nebo ne.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.7.2025 07:10 Reaguje na Lukáš P.Ano, Jizerky jsou nejdeštivější hory u nás, přesto se vyskytla individua, která tam chtěla smrky masivně kácet, aby bylo dostatek vody pro pstruha. (Možná si už o tom něco přečetl:-)
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.7.2025 08:19Je mi smutno. Stále stejné řeči. Tak za prvé, náš novodobý a prý lepší stát zničil lesy nejen na Šumavě, ale zásluhou a nejspíše pověřil LČR likvidací lesů na Opavsku zde jsem se zhrozil co dokáže tento stát a pak likvidace Vysočiny. Vše se svádí na monokultury. A za další, ano monokultury tu jsou již tři století , ne-li více. Jenže odtoho je zde lesník, který se o les stará, protože tento les někdo před námi, vytvořil jako les hospodářský. Bylo zde za tu dobu mnoho kalamit, sněhových, větrných a kůrovcových a největší mnišková v minulém století ve 20 a 30 letech. U nás o tom vypovídaly pomníčky, které LČR nenávidí a nebo nemají k tomu vztah a v lese již nic nenajdete. Někdo mluví o tom, že se mzsí změnit struktura lesa. Ano, dokonce zákon o lesích to nařizoval a to již za těch špatných komunistů, kteří ale les měli v pořádku. Les nelze vyměnit za rok, jak zemědělskou plodinu, ale trvá min. dvě až tři generace. Jenže někdo rozhodl a les se musel rychle zlikvidovat a to provedly LČR. Proč se nehospodařilo jako za první republiky?
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.7.2025 17:50 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKAno, máte opět pravdu, a je to smutné.
Odpovědět
HH
Honza Honza
1.7.2025 14:47Dezertifikace (Wikipedie): degradace půdy v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech, a to v důsledku různých faktorů, včetně proměnlivosti klimatu a lidských činností“ = odlesňování, nadměrné pastvy: Taková degradace území má přitom za následek vznik pouští nebo polopouští, rozšiřování pouští.
Co je poušť? = oblast, kde neprší, není možné, aby někde normálně pršelo a přitom zde byla poušť.
Dezertifikace přirozeně vzniká při změně klimatu- sucho, ale celosvětový boj proti dezertifikaci = vzniku a rozšiřování pouští, tím vyschnutí krajiny, tím znemožnění hospodářské činnosti, života lidí a zvířat, je zaměřen nejen proti zvyšování CO2, ale komplexně proti všem vlivům vedoucím k dezertifikaci = včetně odlesňování, nevhodné pastební činnost, nevhodné agrokuluře- viz rozorání suchých stepních Velkých planin v Americe, viz degradace ve Středomoří v důsledku vykácení, vysušení močálů a nevhodné hosp. činnosti- nadměrné pastvy.
Jasně, že kůrovec u nás nezpůsobí poušť na Šumavě, ale všechny činnosti, které podporují sucho jsou v dnešní době nežádoucí.
Pravdu má p. Zvářal: velké změny jsou součet malých změn, někdy příčina (=sucho) splývá s důsledkem(= odlesňováním). Kdo to nechce vidět, je jednoznačně naiva, nedomyšlenec, ev lobista.
Pan Pokorný to vidí. Já taky, vůbec k tomu nepotřebuju jeho čísla. Ať se ozve ten, kdo to nevidí!
Odpovědět
Co je poušť? = oblast, kde neprší, není možné, aby někde normálně pršelo a přitom zde byla poušť.
Dezertifikace přirozeně vzniká při změně klimatu- sucho, ale celosvětový boj proti dezertifikaci = vzniku a rozšiřování pouští, tím vyschnutí krajiny, tím znemožnění hospodářské činnosti, života lidí a zvířat, je zaměřen nejen proti zvyšování CO2, ale komplexně proti všem vlivům vedoucím k dezertifikaci = včetně odlesňování, nevhodné pastební činnost, nevhodné agrokuluře- viz rozorání suchých stepních Velkých planin v Americe, viz degradace ve Středomoří v důsledku vykácení, vysušení močálů a nevhodné hosp. činnosti- nadměrné pastvy.
Jasně, že kůrovec u nás nezpůsobí poušť na Šumavě, ale všechny činnosti, které podporují sucho jsou v dnešní době nežádoucí.
Pravdu má p. Zvářal: velké změny jsou součet malých změn, někdy příčina (=sucho) splývá s důsledkem(= odlesňováním). Kdo to nechce vidět, je jednoznačně naiva, nedomyšlenec, ev lobista.
Pan Pokorný to vidí. Já taky, vůbec k tomu nepotřebuju jeho čísla. Ať se ozve ten, kdo to nevidí!
LM
Ladislav Metelka
1.7.2025 14:52 Reaguje na Honza HonzaAntropogenní desertifikace je jistě realita, ale aby k tomu docházelo v takovém rozsahu, na to lidská činnost nestačí, ať si o tom myslíte cokoli. Zmiňujete středomoří. Tam to probíhá a je to očekávané a tam to souvisí i s poklesem srážkové činnosti (na rozdíl od vysušování střední Evropy, kde to souvisí hlavně s větším výparem).
Odpovědět
HH
Honza Honza
1.7.2025 19:37 Reaguje na Ladislav MetelkaPlný souhlas, milý pane, viz heslo desertifikace na Wikipedii: v důsledku různých faktorů, tj. jistě hlavně přírodních=oteplování, ale jistě i vlivem člověka: jinak by nebylo nutno o nic usilovat, kromě snižování CO2! Chtěl by to někdo zpochybnit, že se nemusíme o nic snažit, jen elektroauta a jinak jen koukat? A staré civilizace, které si zničily své prostředí- Středomoří, Afrika, Inkové žádný CO2 neměly!!
A na základě těchto starobylých nezvratných neblahých zkušeností, o kt. se opírají všichni přírodovědci celého světa, dle které člověk svojí činností ovlivní i klima, jinak by se nic neblahého nedělo, kdyby stále stejně pršelo a byla jen eroze atd., jsou navrhovány určité činnosti: zadržovat vodu, budovat nádrže, močály, nekácet lesy nebo jen šetrně, omezovat nebo zpřírodňovat hospodářství - hl. úbytek lesů a to hlavně v teplých jižních státech, ne tak u nás. Vlastně i existence NP s tím souvisí. Ponechat alespoň ostrovy hospod. činností nezničené přírody pro její funkci.
Kdo toto vše zpochybňuje a opírá se o nějaká nesmyslná čísla, vytváří jiné nesmyslné teorie je ... (řekněme raději lobista)
Odpovědět
A na základě těchto starobylých nezvratných neblahých zkušeností, o kt. se opírají všichni přírodovědci celého světa, dle které člověk svojí činností ovlivní i klima, jinak by se nic neblahého nedělo, kdyby stále stejně pršelo a byla jen eroze atd., jsou navrhovány určité činnosti: zadržovat vodu, budovat nádrže, močály, nekácet lesy nebo jen šetrně, omezovat nebo zpřírodňovat hospodářství - hl. úbytek lesů a to hlavně v teplých jižních státech, ne tak u nás. Vlastně i existence NP s tím souvisí. Ponechat alespoň ostrovy hospod. činností nezničené přírody pro její funkci.
Kdo toto vše zpochybňuje a opírá se o nějaká nesmyslná čísla, vytváří jiné nesmyslné teorie je ... (řekněme raději lobista)
Karel Zvářal
1.7.2025 16:05 Reaguje na Honza HonzaDěkuji, souhlas v tom tichu potěší!-) A jak vidno, nejsou jen popírači GO, ale i popírači antropocénu. Vzpomínal to i pan Vaber - s.státy byly mnohem více zalesněny, ale také plné mokřadů a bažin. To vše v posledních dvou stoletích vzalo za své. A o studnománii posledních dekád jsem též psal několikrát - voda odvedená z povrchu způsobí rychlejší prohřívání povrchu (půdy) - to je prakticky na úrovni kritizovaných meliorací. Klasik by řekl : Nas/vlivů mnogo. Proto soustředit se jen na kysličník je školácká chyba.
Odpovědět
MM
Martin Macek
2.7.2025 16:42Jak vidím graf z excelu s vyhlazenou spojnicí trendu, hned se mi rozsvítí červená kontrolka. A když k tomu chybí jakékoliv kontrolní měření, je nad slunce jasné, že to bude úplná kravina. Nechápu, proč má pan Pokorný potřebu se takto veřejně znemožňovat. Panu Pokornému bych doporučil, ať se v důchodu věnuje raději vnoučatům, protože na práci s daty zřejmě již mentálně nestačí.
Odpovědět
MM
Martin Macek
2.7.2025 17:00 Reaguje na Martin MacekMimochodem, celé Bavorsko má v daném odbobí zcela srovnatelný "trend", s poklesem regresní přímky z 993 mm na 888 mm (dlužno dodat, že ten trend je stajně jako na Churáňově neprůkazný: p = 0.16, R2 = 0.035). Pan docent by z toho asi vyvodil závěr, že se kůrovcový efekt ze Šumavy katastroválně rozšiřuje i proti převládajícímu směru větru do celého Bavorska. ve skutečnosti to dokládá, že báchorky pana Pokorného nejsou dobré ani pro děti a editoři Ekolistu by se měli vážně zamyslet, jestli chtějí být platformou pro publikování dezinformací.
Odpovědět
