Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují
1.12.2025 09:53
(ČTK)
V afrických pralesích tak každoročně ubyde přibližně 106 miliard kilogramů biomasy, což podle serveru The Guardian odpovídá hmotnosti zhruba 106 milionů aut. Nejvíce postižené jsou lesy v Kongu, Madagaskaru a v některých státech západní Afriky.
Naopak biomasa přibyla v savanách, pravděpodobně vlivem většího výskytu křovin. Podle vědců však tento pozitivní trend nemůže převážit škody, které jsou napáchány v pralesích.
Pralesy v Africe tak nyní paradoxně podle vědců přispívají k většímu vypouštění skleníkových plynů do ovzduší. Závěr studie proto zní, že vnitrostátně stanovené příspěvky (NDC) států, které podepsaly pařížskou dohodu, by měly být ambicióznější. Mezi NDC patří mimo jiné i slib států snižovat emise skleníkových plynů.
Cílem pařížské dohody je nedopustit oteplení o více než dva stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a snažit se udržet růst teplot pod 1,5 stupně.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
ÚJV Řež a Rolls-Royce SMR rozšiřují spolupráci v oblasti jaderné energetikyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (53)
SV
Slavomil Vinkler
1.12.2025 12:02Pokud se ze dřeva nedělá uhlí, tak pralesy nemohou dlouhodoběji uhlík ukládat, nemají kam, dřevo i opad se rozloží.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.12.2025 16:52 Reaguje na Slavomil VinklerA to uhlí se zakope do štol, odkud bylo kdysi vytěženo.
Odpovědět
JŠ
DF
Daniel Fiala
1.12.2025 13:42 Reaguje na Jan Šimůneknetto ≠ brutto. Kdybyste se ve své nenávisti chtěl dovzdělat, tak každá učebnice ekologie, na kterou tady každodenně plijete, to má vcelku jasně a přehledně. Stačí najít 'primární produkce čistá a hrubá'.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.12.2025 15:19 Reaguje na Daniel FialaPodle vás té biomasy může v pralese donekonečna přibývat? Neuvědomujete si asi něco velmi prostého: čím více je v lese biomasy a v ní života, tím rychleji se rozkládá a zpět uvolňuje CO2. To vede k ustálenému stavu kdy je netto=0
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
1.12.2025 19:06 Reaguje na Jiří Svobodato, že v období sucha dřevní hmota nepřibývá nebo jen velmi pomalu není třeba studií...selský rozum.
dneska jsou studie na všechno, co před třiceti lety věděl každý lesník.
Odpovědět
dneska jsou studie na všechno, co před třiceti lety věděl každý lesník.
JD
Jindřich Duras
4.12.2025 12:14 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo, možná to lesníci věděli, ale rozhodně to ve větší míře nedělali. A ty studie mají mimo jiné za úkol nákladně vytvářet argumenty pro to, aby se konečně s rozumem hospodařilo i reálně.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.12.2025 20:09 Reaguje na Daniel FialaJá tomu také přestávám rozumnět ale třeba to vysvětlíte. Pokud se uhlík ukládal do biomasy pomocí fotosyntézy rostlin, tak jak je možné, že by se měl ukládat ve starých porostech a stromech které ale samy o sobě už moc biomasy netvoří a tím ani neukládají. Nejvíc by se snad měl uhlík ukládat do stromů v době jejich růstu. Nebo snad ne?
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
2.12.2025 14:21 Reaguje na Jan ŠimůnekTvoří :-), ale její obrat, tedy návrat k CO2, je velmi rychlý. Čas v rocích je obrovská rychlost, protože případná akumulace, třeba ve starých evropských lesích, probíhala tisíce let.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.12.2025 14:08to Daniel Fiala 1.12.2025 13:42
Jen nesmysly: U trvalek dochází k růstu, tedy fixování části uhlíku z fotosyntézy do nepoživatelných částí rostliny, ať už je to kávovník, čajovník nebo třeba palma olejová. U kompletně sklízených rostlin zbudou kořeny a část nadzemních kusů rostliny, které zvýší organický podíl v půdě. A ne vše poživatelné se sní hned, a i to, co se sní, neskončí všechno jako CO2. V kadibudce či něčem podobném může být uhlík z nestravitelných částí rostliny fixován i desítky let. Pokud tohle ignorují učebnice ekologie, pak je nutno jimi pohrdat, a právem.
Odpovědět
Jen nesmysly: U trvalek dochází k růstu, tedy fixování části uhlíku z fotosyntézy do nepoživatelných částí rostliny, ať už je to kávovník, čajovník nebo třeba palma olejová. U kompletně sklízených rostlin zbudou kořeny a část nadzemních kusů rostliny, které zvýší organický podíl v půdě. A ne vše poživatelné se sní hned, a i to, co se sní, neskončí všechno jako CO2. V kadibudce či něčem podobném může být uhlík z nestravitelných částí rostliny fixován i desítky let. Pokud tohle ignorují učebnice ekologie, pak je nutno jimi pohrdat, a právem.
TP
Tomáš Pilař
1.12.2025 21:07 Reaguje na Jan ŠimůnekZkuste to brát bilančně (stačí Vám na to chemie pro základku). Pokud má přebývat kyslík (produkce), tak někde musí zůstávat uhlík (nebo uhlovodíky). V tropickém lese je dekompozice tak rychlá a efektivní, že tropické půdy jsou velmi chudé (cokoliv spadne se rozloží, půdní humus prakticky neexistuje). Proto tropické lesy bilančně žádný kyslík neprodukují ( ten co vyprodukují se spotřebuje na rozklad bio/nekromasy). To že byly/ jsou tropické lesy považovány za "plíce planety" je tradovaný omyl (který lze prokázat právě neexistujícím hromaděním C-H materiálu). Jediné biomy, které systematicky ukládají uhlík jsou rašeliniště (hromadí se rašelina) a moře (bahno na dně). Bilančně náš kyslík na dýchání vzniknul na poli s obilím a bramborami, pro ostatní konzumenty a destruenty je to podobné (kyslík pro jejich dýchání vyprodukovali primární producenti jejich trofické pyramidy). Produkce kyslíku musí být v malém přebytku kvůli oxidaci minerálů. Výše napsaným nehoruju pro kácení lesů, mají mraky jiných funkcí, ale o kyslíku to není.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.12.2025 07:01 Reaguje na Tomáš PilařOno systematicky mohou ukládat uhlík i stepi. Trávy mají na povrchu jen asi 20% hmoty. Vzhledem k nedostatku vody se pod stepí často vytváří černozem a v humusu se ukládá uhlík. Chceme-li ukládat uhlík je to nejpřirozeňější cesta, tj hnojit organickými hnojivy + dřevěné odpady rozkládat na dřevěné uhlí a to zaorávat.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilař
2.12.2025 09:13 Reaguje na Slavomil VinklerAno, máte pravdu i jiné ekosystémy ukládají uhlík (trochu). Přece jenom pokud srovnáte hromadu "C-H" materiálu pod průměrným rašeliništěm a množství "spalitelných látek" v půdě, tak z toho vyjde zjevný nepoměr (pod rašeliništěm je toho o dooooost víc). Můj příspěvek je článkem o pralesech a proto se primárně týkal toho, že pralesy bilančně žádný kyslík neprodukují (co vyprodukují , to spotřebují konzumenti a destruenti jejich potravní pyramidy) a dá se to prokázat nepřítomností akumulace "C-H materiálu"
Odpovědět
va
vaber
2.12.2025 09:25 Reaguje na Tomáš PilařProč by neprodukovaly pralesy kyslík? Biomasa jsou převážně uhlovodíky a kde berou rostliny vodík. Rozkladem vody nebo čeho? Fotosyntéza je hodně složitá a odborníci jí ještě nerozumí dobře i když se chlubí ,že jí rozumí .
Zatím se zdá ,že bilance kyslíku v atmosféře je vyrovnaná a protože kyslík se slučuje skoro se vším ,musí se někde zase rozkládat a uvolňovat do atmosféry.
Odpovědět
Zatím se zdá ,že bilance kyslíku v atmosféře je vyrovnaná a protože kyslík se slučuje skoro se vším ,musí se někde zase rozkládat a uvolňovat do atmosféry.
TP
Tomáš Pilař
2.12.2025 11:16 Reaguje na vaberTrochu přemýšlím jestli nechcete rozpoutat "flame diskusi". Vzhledem k tomu, že se tady v diskusi vyskytuje převaha rozumných lidí, zkusím předpokládat, že nikoliv. Vaše úvaha, že rostliny vodík pro tvorbu biomasy berou z vody je správná (je to popsané v každé učebnici biologie už nejmíň 50 let). Fotosyntéza je popsaná asi tak od roku 1941 (Ruben, Kamen). Ukládání "C-H" materiálu zmiňuju proto, že z pohledu bilance kyslíku je jedno, jetli je uložený materiál "C" nebo "C-H" ( v obou případech přebývá kyslík)
Odpovědět
va
vaber
2.12.2025 16:55 Reaguje na Tomáš PilařŽe je fotosyntéza popsána už dávno ,vím také.Jak se lépe a lépe poznává, poznává se co všechno ještě o ní neznáme. Když ji všichni rozumí, tak by mělo být snadné ji napodobit.
Tropické lesy bilančně žádný kyslík neprodukují, to jste napsal výše. Opravdu nevím jaká je kyslíková bilance rostlin, ale vím,že už dávno ,se udělal pokus ,kdy se ve skleníku snížil obsah kyslíku a když začalo slunce svítit ,množství kyslíku se rychle zvětšovalo. Zda produkují kyslíku víc ,nebo úplně stejně, které se spotřebuje na vytvoření CO2 nevím, ale řekl bych,že víc se vytvoří.
Uhlík se nikam neukládá ,ale kyslík může do atmosféry,nebo už je vše zoxidováno a kyslík z atmosféry nemizí?
Pokud narážíte na ,,Terra Preta,, zatím také není jasno proč se udržela tak dlouho, jak ji vyrobili a proč je tak úrodná, ale už je ji možno koupit vyrobenou dnes. Jak by dopadlo srovnání netuším. Nechtejte mě za slovo, ví se z čeho je, create charcoal, mix it with organic matter and broken pottery. Jak prosté.
Už jem tady psal,uschlý strom někdo spálil a byla z něj hromada popela a zuhelnatělého dřeva. Nasypal jsem to ke stromu na zahradě, výsledek byl ,že tato směs velice rychle vysychala a opravdu na ní rostlo mimimum rostlin, tedy plevelů, Tím nechci říct ,že škodí.
Nechci žádné hádky ,jen to jsou věci k zamyšlení. Kdo chce to může odmítnout jako blbost a zmýšlet se nemusí. Hlavně že je vše jasné.
Odpovědět
Tropické lesy bilančně žádný kyslík neprodukují, to jste napsal výše. Opravdu nevím jaká je kyslíková bilance rostlin, ale vím,že už dávno ,se udělal pokus ,kdy se ve skleníku snížil obsah kyslíku a když začalo slunce svítit ,množství kyslíku se rychle zvětšovalo. Zda produkují kyslíku víc ,nebo úplně stejně, které se spotřebuje na vytvoření CO2 nevím, ale řekl bych,že víc se vytvoří.
Uhlík se nikam neukládá ,ale kyslík může do atmosféry,nebo už je vše zoxidováno a kyslík z atmosféry nemizí?
Pokud narážíte na ,,Terra Preta,, zatím také není jasno proč se udržela tak dlouho, jak ji vyrobili a proč je tak úrodná, ale už je ji možno koupit vyrobenou dnes. Jak by dopadlo srovnání netuším. Nechtejte mě za slovo, ví se z čeho je, create charcoal, mix it with organic matter and broken pottery. Jak prosté.
Už jem tady psal,uschlý strom někdo spálil a byla z něj hromada popela a zuhelnatělého dřeva. Nasypal jsem to ke stromu na zahradě, výsledek byl ,že tato směs velice rychle vysychala a opravdu na ní rostlo mimimum rostlin, tedy plevelů, Tím nechci říct ,že škodí.
Nechci žádné hádky ,jen to jsou věci k zamyšlení. Kdo chce to může odmítnout jako blbost a zmýšlet se nemusí. Hlavně že je vše jasné.
TP
Tomáš Pilař
2.12.2025 18:19 Reaguje na vaberRostliny produkují kyslík přímo úměrně k vytvořené organické hmotě (stechioometrický poměr) a přesně stejné množství kyslíku se spotřebuje na oxidaci (spálení/ strávení/ rozložení) této biomasy. Kyslíku je přebytek (v atmosféře je spousta kyslíku) protože nějaký uhlík (C-H materiál) je uložený. Kyslík furt vzniká a uhlík se furt ukládá (klidně jenom krátkodobě v živých tělech). Uhlík může být uložen na dlouho (uhlí, ropa, ...), kyslík se neustále spotřebovává na oxidaci hornin (protože máme dlouhodově uložený uhlík máme k dispozici kyslík na oxidaci hornin).
Co se týče popela a dřevěného uhlí jde o dvě různé věci. Dřevěné uhlí je sorbent (může vázat ionty) a spoluvytvářet strukturu půdy, ale je těžké ho předávkovat. Popel je zdroj draslíku (hlavně, ať mě nechytáte za slovo). Draslík je důležitá živina, ale když je ho příliš, tak pohne s chemismem půdy natolik, že v ní nic neporoste (je lehké ho předávkovat). Když někam nasypete moc popela tak to může být na škodu.
Odpovědět
Co se týče popela a dřevěného uhlí jde o dvě různé věci. Dřevěné uhlí je sorbent (může vázat ionty) a spoluvytvářet strukturu půdy, ale je těžké ho předávkovat. Popel je zdroj draslíku (hlavně, ať mě nechytáte za slovo). Draslík je důležitá živina, ale když je ho příliš, tak pohne s chemismem půdy natolik, že v ní nic neporoste (je lehké ho předávkovat). Když někam nasypete moc popela tak to může být na škodu.
JO
Jarka O.
2.12.2025 19:22 Reaguje na vaberBilance kyslíku z fotosyntézy/ disimilace je kladná, máte pravdu a důkazem je růst rostlin. Rostliny produkují více kyslíku než spotřebují. Jinak bychom měli problém.
V podmínkách naší atmosféry je obsah kyslíku naštěstí přesně takový, jaký má být, není ho ve vzduchu přebytek, a proto ne vše je zcela zoxidováno.
Dřevěný popel je dobré hnojivo, ale můze vadit některým plevelům, zkuste ho přiště rozhrabat. Váš strom nezašel, určitě byl spokojený.
Odpovědět
V podmínkách naší atmosféry je obsah kyslíku naštěstí přesně takový, jaký má být, není ho ve vzduchu přebytek, a proto ne vše je zcela zoxidováno.
Dřevěný popel je dobré hnojivo, ale můze vadit některým plevelům, zkuste ho přiště rozhrabat. Váš strom nezašel, určitě byl spokojený.
va
vaber
3.12.2025 09:22 Reaguje na Jarka O.Nepochybuji ,že bilance kyslíku je kladná ,bez produkce kyslíku živou hmotou by planeta byla bez kyslíku. Kyslík se slučuje téměř se vším a byl by jen ve sloučeninách. Možná se sloučeniny kyslíku rozkládají i ve vysoké atmosféře díky tvrdému slunečnímu záření ,ale to jen spekuluji.
Náhodou jsem včera šel kolem místa kde byl spálen výše zmíněný mohutný jasan, tedy jeho slabší větve. Je to dva roky ,bylo to na louce , místo ,kruh průměr tak 3m ,kde zůstal popel a uhel, je dnes naprosto k nerozeznání od okolí. Není viditelná žádná změna nebo nějaký bujný růst. Jak kdyby se tam nic nesalo.
A ta část popela co jsem dal ke svému stromu, také už zmizela, u mého stromu.
Odpovědět
Náhodou jsem včera šel kolem místa kde byl spálen výše zmíněný mohutný jasan, tedy jeho slabší větve. Je to dva roky ,bylo to na louce , místo ,kruh průměr tak 3m ,kde zůstal popel a uhel, je dnes naprosto k nerozeznání od okolí. Není viditelná žádná změna nebo nějaký bujný růst. Jak kdyby se tam nic nesalo.
A ta část popela co jsem dal ke svému stromu, také už zmizela, u mého stromu.
va
vaber
3.12.2025 10:04 Reaguje na vaberJeště pokud jde o uhlík ,nevím jak velkou část uhlíku používají rostliny z rozloženého CO2. Kdysi ,jak malý kluk, jsem četl knihu ,byla v ní otázka ,,žijí rostliny ze země nebo vzduchu ?,, a byl byl popsán pokus, kdy se pěstovala rostlina v květináči a vše se pečlivě vážilo a výsledek byl ,že země v květináči neubylo a rostlina narostla ,asi ze vzduchu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
3.12.2025 19:41 Reaguje na vaberŽijí ze země A ze vzduchu, také z vody a světla. To, co jte napsal, byla asi jen reklama na hydroponii, ale realita ani teoretický zákon o zachování hmoty ne.
Odpovědět
va
vaber
4.12.2025 10:00 Reaguje na Jarka O.Tu knihu jsem četl jako malý kluk a je stará nejméně 70roků. Nějaká hydroponie neexistovala. Kdysi byly doby, kdy lidé dělali jednoduché ,ale geniální pokusy, zkoušeli všelicos a měli praktické výsledky . Dnes se hrabou v knihách a internetu shánějí informace a z toho píší vědecké zprávy. Prostě žijeme v době opakovací a skutečný výzkum dělá jen minimum lidí, zbytek jen opakuje něčí zprávy.
Pokud jde o hmotu rostliny,má nějaké semeno, ze vzduchu bere CO2, tím má uhlík ,z vody může brát vodík a to jsou hlavní stavební prvky. Kolik je jiných prvků v živé hmotě rostlin, nevím, ale nevidím to jako nemožné a překročení fyzikálních zákonů. Samozřejmě rostlina živořila.
Odpovědět
Pokud jde o hmotu rostliny,má nějaké semeno, ze vzduchu bere CO2, tím má uhlík ,z vody může brát vodík a to jsou hlavní stavební prvky. Kolik je jiných prvků v živé hmotě rostlin, nevím, ale nevidím to jako nemožné a překročení fyzikálních zákonů. Samozřejmě rostlina živořila.
JO
Jarka O.
4.12.2025 19:14 Reaguje na vaberV biomase je dost prvků přece, to snad víte. Když si vyrobíte malý skleníček s živou vlhkou půdou a semínkem, utěsníte ho, dáte ven, tak tam rostlina poroste, a váha skleníčku bude pořád stejná. Vzdušný CO2 pochází z půdy a tím té půdy ubývá, ale co to bylo za substrát v tom dávném pokusu, to nevím, možná nějaká sterilní zemina.
Tak už Cimrman byl mistr ve výzkumu slepých uliček:) a některé výzkumy se využijí třeba za 100 let.
Odpovědět
Tak už Cimrman byl mistr ve výzkumu slepých uliček:) a některé výzkumy se využijí třeba za 100 let.
va
vaber
5.12.2025 10:14 Reaguje na Jarka O.Byl popsán pokus který se zřejmě provedl dávno ,tím myslím před rokem 1900.
Opravdu neznám fotosyntézu ,ale představuji si ,že rostliny musí štěpit CO2 a vodu s pomocí slunečního záření a z uhlíku ,kyslíku a vodíku ,který si vyrábějí ,staví svoje těla.
V popelu jsou prý hlavně vápník, draslík, fosfor a hořčík.
Prostě ,rostliny pomáhají formovat atmosféru a podstatně ji změnily, o to původně v diskusi šlo,kdyby byly bilance neutrální ,nic by v atmosféře nezměnily.
Odpovědět
Opravdu neznám fotosyntézu ,ale představuji si ,že rostliny musí štěpit CO2 a vodu s pomocí slunečního záření a z uhlíku ,kyslíku a vodíku ,který si vyrábějí ,staví svoje těla.
V popelu jsou prý hlavně vápník, draslík, fosfor a hořčík.
Prostě ,rostliny pomáhají formovat atmosféru a podstatně ji změnily, o to původně v diskusi šlo,kdyby byly bilance neutrální ,nic by v atmosféře nezměnily.
JO
Jarka O.
5.12.2025 20:21 Reaguje na vaberAno. Tak názory na růst rostlin historicky asi procházely vývojem jako alchymie k chemii, ale opravdu potřebují krom CHNOPS jiné prvky- kovy, halogeny, berou ty, které se vyskytují v jejich okolí a s jejich pomocí si staví těla. Zdevastování lesů v Kongu, o kterém je článek, bylo předvídatelné, když se těží údajně méně v Amazonii.
Odpovědět
JO
Jarka O.
4.12.2025 22:56 Reaguje na vaberDodám na okraj, že na Rádiu Universum jsou 3 krásné rozhovory s p. Miladou Sárovou, mluví mj. o minerálech v prostředí, mohlo by Vás to zaujmout. Pro rostliny platí to podobné, co paní říká o lidech.
Odpovědět
JO
Jarka O.
3.12.2025 19:43 Reaguje na vaberKdyby kyslík nebyl v koloběhu mezi vodou, biotou, vzduchem a půdou, musel by vznikat jen z rozpadu ozónu. Nespekulujete, je to tak. Dřevěné uhlí a popel jsou dobrá věc.
Odpovědět
va
vaber
2.12.2025 09:33 Reaguje na Slavomil VinklerNa to ještě zemědělci a vědci nepřišli ,že by se mělo hnojit dřevěným uhlím. To je nová revoluční metoda, ale já ji na zahrádce zkoušet nebudu.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilař
2.12.2025 11:22 Reaguje na vaberTrochu přemýšlím jestli nechcete rozpoutat "flame diskusi". Vzhledem k tomu, že se tady v diskusi vyskytuje převaha rozumných lidí, zkusím předpokládat, že nikoliv. Dřevěné uhlí jako součást pěstebních substrátů používali už domorodci v Amazonii ( narazili na to dobyvatelé/ objevitelé v 16. stol). Smyslem dřevěného uhlí není "hnojit", ale dodávat "sorbční kapacitu". Na zahrádce to klidně můžete zkusit, i když jsou asi jednodušší / lacinější metody, jak dosáhnout téhož.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
2.12.2025 13:53 Reaguje na vaberAaale přišli na to :-)!
V moderní verzi třeba tzv biouhel či biocharr. Najdete snadno na netu.
Odpovědět
V moderní verzi třeba tzv biouhel či biocharr. Najdete snadno na netu.
BM
Břetislav Machaček
1.12.2025 15:27Hladoví Afričané přestanou vypalovat pralesy a pěstovat tam potraviny, neboť se podle ekologů nají sníženého CO2. Co po těch lidech chcete? Aby umírali hlady? Uvědomte si, že dělají pouze to, co my už před staletími a nikdo nám to nezakazoval, ba právě naopak! Jinak prales CO2 neukládá! Co uloží do dřeva, to při jeho tlení zase uvolní.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
2.12.2025 13:58 Reaguje na Břetislav MachačekJen na okraj:
1/ Lesy se vypalují v Africe dneska převážně kvůli výrobě dřevěného uhlí. Zrovna tady jde o to, aby byla krajina využívána méně destruktivně.
2/ Nám tady žďáření nikdo odjinud nemusel zakazovat, protože Země byly tehdy trochu jinde, než je dneska.
3/ Jestli budou vypalovat pralesy dál, umřou hlady docela jistě, protože změna lokálního klimatu s globální změnou je zničí hladem zcela určitě.
Odpovědět
1/ Lesy se vypalují v Africe dneska převážně kvůli výrobě dřevěného uhlí. Zrovna tady jde o to, aby byla krajina využívána méně destruktivně.
2/ Nám tady žďáření nikdo odjinud nemusel zakazovat, protože Země byly tehdy trochu jinde, než je dneska.
3/ Jestli budou vypalovat pralesy dál, umřou hlady docela jistě, protože změna lokálního klimatu s globální změnou je zničí hladem zcela určitě.
BM
Břetislav Machaček
2.12.2025 17:07 Reaguje na Jindřich Duras1.V Africe vaří na dřevu, dřevo používají při zastaralé
výrobě a dřevem tam topí i ti, co těží uhlí na vývoz.
Pouze dobře placený člověk opustí pracnou energii dřeva
a přejde k jiným energiím. Je to jako u nás, když lidé
přešli od dřeva k uhlí a to zachránilo Evropu před
odlesněním. Uhlí vděčíme za to, že máme ještě tolik
lesů, protože kde ho neměli, už nemají ani lesy. To
chce přestat s vykořisťováním Afričanů, aby opustili
energii ze dřeva, ke které se paradoxně Evropa vrací.
Moci vařit Afričané na plynu, či elektřinou z ropy, tak
nebudou vesničané pálit dřevěné uhlí pro jejich města.
2. To, že byly podmínky v minulosti při likvidaci našich
lesů pro planetu méně škodlivé si pouze namlouváme, neboť
tehdy nikdo nezkoumal, jaké dopady na klima odlesnění
Evropy mělo.
3. Kdopak jim zakáže ty lesy spalovat? Vy, EU, USA? A jak?
Pošleme tam armádu, aby jim zakázala kácet pralesy? Nebo jim
darujeme potraviny, ropu a plyn na vaření a topení. Zkuste
se zamyslet, jak kompenzovat chudákům nejlevnější zdroj
tepla. Bohatší lze zatížit jako u nás povolenkami, ale jak
chcete odradit chudé od pálení dřeva? Nesněte, že to sami
pochopí, likvidaci pralesů opustí a zachrání tím ty změny klimatu. Pojedou na doraz stejně, jako celý svět a pak to
planeta vyřeší za nás. Nevěřím na zdravý rozum, protože
světu vládnou jiné věci než rozum. Světu vládnou peníze,
chamtivost, závist a bezohlednost a nikoliv zdravý rozum,
že spokojený může být i člověk skromný, chudý a zdravý.
Tak málo stačí ke štěstí, ale zkuste s takovým názorem
předstoupit před ty bohaté, chamtivé a závistivé a pak uvidíte, co vám poví a kam vás pošlou.
Odpovědět
výrobě a dřevem tam topí i ti, co těží uhlí na vývoz.
Pouze dobře placený člověk opustí pracnou energii dřeva
a přejde k jiným energiím. Je to jako u nás, když lidé
přešli od dřeva k uhlí a to zachránilo Evropu před
odlesněním. Uhlí vděčíme za to, že máme ještě tolik
lesů, protože kde ho neměli, už nemají ani lesy. To
chce přestat s vykořisťováním Afričanů, aby opustili
energii ze dřeva, ke které se paradoxně Evropa vrací.
Moci vařit Afričané na plynu, či elektřinou z ropy, tak
nebudou vesničané pálit dřevěné uhlí pro jejich města.
2. To, že byly podmínky v minulosti při likvidaci našich
lesů pro planetu méně škodlivé si pouze namlouváme, neboť
tehdy nikdo nezkoumal, jaké dopady na klima odlesnění
Evropy mělo.
3. Kdopak jim zakáže ty lesy spalovat? Vy, EU, USA? A jak?
Pošleme tam armádu, aby jim zakázala kácet pralesy? Nebo jim
darujeme potraviny, ropu a plyn na vaření a topení. Zkuste
se zamyslet, jak kompenzovat chudákům nejlevnější zdroj
tepla. Bohatší lze zatížit jako u nás povolenkami, ale jak
chcete odradit chudé od pálení dřeva? Nesněte, že to sami
pochopí, likvidaci pralesů opustí a zachrání tím ty změny klimatu. Pojedou na doraz stejně, jako celý svět a pak to
planeta vyřeší za nás. Nevěřím na zdravý rozum, protože
světu vládnou jiné věci než rozum. Světu vládnou peníze,
chamtivost, závist a bezohlednost a nikoliv zdravý rozum,
že spokojený může být i člověk skromný, chudý a zdravý.
Tak málo stačí ke štěstí, ale zkuste s takovým názorem
předstoupit před ty bohaté, chamtivé a závistivé a pak uvidíte, co vám poví a kam vás pošlou.
JD
Jindřich Duras
2.12.2025 17:24 Reaguje na Břetislav MachačekAd 3/ Na řadě míst jim pálení dřeva zakázaly místní úřady, protože zmizela voda. A to v nouzi pochopí i místní. Prostě si musí poradit jinak. V řadě lokalit už pozitivní výsledky jsou, není to neřešitelný problém.
Bohaté státy do Afriky pumpují už poměrně dost prostředků, ale ty mizí v systému :-). Víc ale pro ně asi dělat nemůžeme. Jasně, ještě zpřístupnit nově technologie (soláry, čištění vody,..) a tak. Prostě se také musejí znovu naučit vycházet se svým prostředím, jako se jim to dařilo kdysi, než je Evropani postrčili na cestu "blahobytu".
Odpovědět
Bohaté státy do Afriky pumpují už poměrně dost prostředků, ale ty mizí v systému :-). Víc ale pro ně asi dělat nemůžeme. Jasně, ještě zpřístupnit nově technologie (soláry, čištění vody,..) a tak. Prostě se také musejí znovu naučit vycházet se svým prostředím, jako se jim to dařilo kdysi, než je Evropani postrčili na cestu "blahobytu".
pk
pepa knotek
1.12.2025 15:46Podle serveru The Guardian jedno auto váží 1000 kg ? To nemyslí vážně, to platilo tak před půl stoletím, kdy se po po městech proháněl Fiat 600, Renault 2CV nebo VW brouk. Dnešní automobilky produkují 2-3 tuny těžká SUV na elektriku a tváří se při tom, že zachraňují planetu před CO2. Ekologie naruby - jen odpadní kaly při těžbě vzácných kovů jsou řádově desítky tun na 1 Li-baterii.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.12.2025 17:26Zřejmě ve snaze o korektnost se v článku nepíše, kolik dřeva se spálí (pod kotly při vaření, na místě vypalováním/klučením, odvezeným dřevem jinde v "ekologických" spalovnách). Proto je ta bilance nyní negativní, protože boom a antropocen.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
1.12.2025 18:53Pařížská dohoda - tedy nedopustit oteplení o více než dva stupně - je nesmyslná. Velikášskými sliby sice politici nezarmoutí, ale pokud se pokoušejí je splnit, tak likvidují ekonomiku svých zemí.
Přichází éra příjemných vyších teplot a to je důvod k radosti a ne klimatickému žalu.
Odpovědět
Přichází éra příjemných vyších teplot a to je důvod k radosti a ne klimatickému žalu.
PH
Pavel Hanzl
1.12.2025 20:00 Reaguje na Richard VacekZrovna vás bych poslal si vychutnávat to oteplování do Španělska, nejlépe ale do Austrálie.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
2.12.2025 14:01 Reaguje na Richard VacekJojo, vaše gramodeska na téma "vyšší teploty všemu jen prospějí", ta se vám asi nikdy neohraje, co? Zkuste něco jiného :-).
Ekonomika se nějak regulovat musí a bude muset, protože jinak nás mantra o nezbytném zvyšování spotřeby a výroby jednoduše zhubí.
Odpovědět
Ekonomika se nějak regulovat musí a bude muset, protože jinak nás mantra o nezbytném zvyšování spotřeby a výroby jednoduše zhubí.
va
vaber
2.12.2025 09:14Co to je za blbost ,že pralesy přispívají k většímu vypouštění skleníkových .
To nedělají pralesy ,ale člověk který je ničí.
Je to stejné jak u nás ,když v našich lesích zmizela polovina stromů a většina dřeva se spálila, znamená to, že i naše lesy přispívají k nárůstu CO2. Ale jso odborníci co říkají ,že pálení biomasy je ekologické.
Odpovědět
To nedělají pralesy ,ale člověk který je ničí.
Je to stejné jak u nás ,když v našich lesích zmizela polovina stromů a většina dřeva se spálila, znamená to, že i naše lesy přispívají k nárůstu CO2. Ale jso odborníci co říkají ,že pálení biomasy je ekologické.
JŠ
Jan Šimůnek
2.12.2025 12:33to Tomáš Pilař 1.12.2025 21:07
Pokud část uhlíku zůstane v půdě, tak se, pochopitelně, z koloběhu vymaní a ještě dojde k vylepšení půdy.
Ostatně, předkolumbovská civilizace v Amazonii, kterou zničily z Evropy zavlečené pravé neštovice ještě než s ní přišli Evropané do kontaktu, kompostovala organický materiál z pralesa a pěstovala na něm zemědělské plodiny.Čímž tedy učinila z pralesa jakéhosi pohlcovače CO2. Asi by nebyl problém podobné pěstební techniky zavést i jinde.
V podstatě něco podobného dělá i kompostování a organické hnojení i v podmínkách našeho zemědělství, a snad proto EU zakazuje zemědělcům hnojit a podporuje bioplynky které pasírují organický uhlík na CO2 (spálením bioplynu).
Odpovědět
Pokud část uhlíku zůstane v půdě, tak se, pochopitelně, z koloběhu vymaní a ještě dojde k vylepšení půdy.
Ostatně, předkolumbovská civilizace v Amazonii, kterou zničily z Evropy zavlečené pravé neštovice ještě než s ní přišli Evropané do kontaktu, kompostovala organický materiál z pralesa a pěstovala na něm zemědělské plodiny.Čímž tedy učinila z pralesa jakéhosi pohlcovače CO2. Asi by nebyl problém podobné pěstební techniky zavést i jinde.
V podstatě něco podobného dělá i kompostování a organické hnojení i v podmínkách našeho zemědělství, a snad proto EU zakazuje zemědělcům hnojit a podporuje bioplynky které pasírují organický uhlík na CO2 (spálením bioplynu).
TP
Tomáš Pilař
2.12.2025 12:59 Reaguje na Jan ŠimůnekNo, v podstatě máte pravdu, ale.... Pokud se biomasa dostane do půdy a potká se s jílovými minerály, tak může vzniknout humuso-jílový komplex, který je docela stabilní. Problém je že v tropech ( debata probíhá pod článkem o tropických pralesích) je jílových minerálů velmi málo (ve vlhku a teplu se j.m. dál rozpadají a jsou odplaveny). Vámi popisovaný proces může probíhat leckde jinde, ale zrovna na plochách tropických pralesů těžko. Ostatně i předkolumbovské civilizace v Amazonii používali dřevěné uhlí do pěstebních záhonů jako sorbční materiál (v tropech je potřeba použít dřev. uhlí, kompost nestačí, protože se rychle rozkládá)
Odpovědět
su
JD
Jindřich Duras
2.12.2025 14:13 Reaguje na Jan ŠimůnekPár poznámek:
1/ C v půdě pralesů se z koloběhu nevymaní, neb to tam takhle nefunguje.
2/Kompost je fajn, ale v našich zemědělsky využívaných půdách (kromě bezorebného regenerativního hospodaření a pár dalších výjimek) se organická hmota také nehromadí, dokonce je na dlouhodobě nejmizernějších číslech, protože se hospodaří způsobem, který urychluje rozklad a akumulaci tedy neumožňuje. Kdyby se v našich půdách uhlík hromadil, musely by ho tam analýzy najít, ne?
3/ C se pomalu hromadil v evropských starých pralesích, a to ve vrstvě poměrně hluboko pod povrchem. S rozvojem plantáží místo lesů je s tímhle konec.
4/ Našim zemědělcům nikdo z EU hnojit nezakázal, ale zemědělci začuchali lepší dotační byznys s bioplynkami a někteří na něm jedou zcela bez skrupulí a bez zájmu o stav půd atd. A zemědělská lobby si proto ohlídá, abychom dotované bioplynky drželi co nejdéle.
Takže pláčete dobře, ale jako obvykle na špatném hrobě.
Odpovědět
1/ C v půdě pralesů se z koloběhu nevymaní, neb to tam takhle nefunguje.
2/Kompost je fajn, ale v našich zemědělsky využívaných půdách (kromě bezorebného regenerativního hospodaření a pár dalších výjimek) se organická hmota také nehromadí, dokonce je na dlouhodobě nejmizernějších číslech, protože se hospodaří způsobem, který urychluje rozklad a akumulaci tedy neumožňuje. Kdyby se v našich půdách uhlík hromadil, musely by ho tam analýzy najít, ne?
3/ C se pomalu hromadil v evropských starých pralesích, a to ve vrstvě poměrně hluboko pod povrchem. S rozvojem plantáží místo lesů je s tímhle konec.
4/ Našim zemědělcům nikdo z EU hnojit nezakázal, ale zemědělci začuchali lepší dotační byznys s bioplynkami a někteří na něm jedou zcela bez skrupulí a bez zájmu o stav půd atd. A zemědělská lobby si proto ohlídá, abychom dotované bioplynky drželi co nejdéle.
Takže pláčete dobře, ale jako obvykle na špatném hrobě.
su
JO
Jarka O.
2.12.2025 19:27 Reaguje na Jan ŠimůnekTvrdilo se, že půda v tropech (vyžďářené pralesy) je téměř nekonečně úrodná, načež přišlo vystřizlivění, protože po 3-5 letech intenzivního pěstování úrodnost ztrácela. To by ale uděla každá půda, i evropská.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.12.2025 11:12 Reaguje na Jarka O.Pokud se nechá les samovolnému vývoji, tak obohatí půdu
o uhlík a jiné živiny jen velmi pomalu, ba až neznatelně.
Pokud z něho odebírám úměrně z jeho přírůstků, tak je
bilance vyrovnaná. Totéž je u polí a luk a nic se nesmí
přehánět, pokud to někde "neukradu" a nedodám své půdě.
Kompostárna shromažďuje materiál pro některé bezcenný a
nadbytečný, ale moudří hospodáři o ten kompost stojí a
své půdě ho dopřejí. Mi se za pouhé 3 roky podařilo ze
zcela průměrné ornice vytvořit na 4 arech černozem díky
7 tunám kompostu a 5 tunám zásypového písku(horší kvalita).
Stačilo vše strojně zapracovat do půdy a doslova promíchat
kultivátorem. Půda do které bylo třeba mlátit motykou lze
kypřit prsty a tam kde stávaly po dešti kaluže vody je povrch suchý, ale celá vrstva ornice je vlhká. Je to zářný
příklad zúrodnění půdy a zvýšení její nasákavosti vodou
bez rizika eroze, sucha a přemokření. Kdo nic nedělá, tak
pouze pláče, ale kdo pracuje, tak se těší z úspěchů. Ta
dnešní ochrana přírody je o nicnedělání a pláči místo té
snahy prací přírodě pomáhat. Nedodat mé půdě ten kompost
a písek, tak už na ni nehospodařím a pouze seču trávu jako
lidé v okolí s výmluvou, že nekvalitní půda na nic jiného
není. Jinak fajn, protože mi pro mé komposty dodávají trávu
a listí a nemusím už další kompost nakupovat z kompostárny,
kde klesá jeho kvalita příměsemi plastových a jiných odpadů.
Mimochodem takový znečištěný kompost dodávají s certifikátem
nezávadnosti a tak si o těch certifikacích myslím taky své!
Odpovědět
o uhlík a jiné živiny jen velmi pomalu, ba až neznatelně.
Pokud z něho odebírám úměrně z jeho přírůstků, tak je
bilance vyrovnaná. Totéž je u polí a luk a nic se nesmí
přehánět, pokud to někde "neukradu" a nedodám své půdě.
Kompostárna shromažďuje materiál pro některé bezcenný a
nadbytečný, ale moudří hospodáři o ten kompost stojí a
své půdě ho dopřejí. Mi se za pouhé 3 roky podařilo ze
zcela průměrné ornice vytvořit na 4 arech černozem díky
7 tunám kompostu a 5 tunám zásypového písku(horší kvalita).
Stačilo vše strojně zapracovat do půdy a doslova promíchat
kultivátorem. Půda do které bylo třeba mlátit motykou lze
kypřit prsty a tam kde stávaly po dešti kaluže vody je povrch suchý, ale celá vrstva ornice je vlhká. Je to zářný
příklad zúrodnění půdy a zvýšení její nasákavosti vodou
bez rizika eroze, sucha a přemokření. Kdo nic nedělá, tak
pouze pláče, ale kdo pracuje, tak se těší z úspěchů. Ta
dnešní ochrana přírody je o nicnedělání a pláči místo té
snahy prací přírodě pomáhat. Nedodat mé půdě ten kompost
a písek, tak už na ni nehospodařím a pouze seču trávu jako
lidé v okolí s výmluvou, že nekvalitní půda na nic jiného
není. Jinak fajn, protože mi pro mé komposty dodávají trávu
a listí a nemusím už další kompost nakupovat z kompostárny,
kde klesá jeho kvalita příměsemi plastových a jiných odpadů.
Mimochodem takový znečištěný kompost dodávají s certifikátem
nezávadnosti a tak si o těch certifikacích myslím taky své!
JO
Jarka O.
3.12.2025 19:55 Reaguje na Břetislav MachačekO tom je přece udržitelnost, že musíte (nejen půdě:) ) dávat zpět alespoň tolik, kolik berete. Pochopit to je pro mnohé asi nemožné a zůstane to jen jako bezcenný politický eko fíkový list.
Odpovědět
JO
Jarka O.
4.12.2025 19:17 Reaguje na Jarka O.Dodám, že kompostování podporuje i nová diskutovaná směrnice eu o obalech, a z kvality kompostu bych si asi osobně velkou hlavu nedělala, pokud v nich nejsou vyloženě těžké kovy, protože bakterie umí mnohé rozložit. Možná se ale pletu.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
4.12.2025 12:03 Reaguje na Břetislav MachačekJojo, přesně jak píšete. Jen k té ochraně založené na nicnedělání :-).
To nicnedělání, tedy bezzásah, má smysl tam, kd ese jedná o území, kde chceme zachovat přirozené přírodní procesy. A ty, jak víte, člověk svým zásahem nijak nikdy nevylepšil. Jedná se o malou část rezervací či národních parků. Ta přísně chráněná území, zabírají u nás něco mezi dvěma a třemi % rozlohy státu - a pouze na malé části z nich je ten bezzásah požadován. Z příspěvků některých tu jeden má skoro dojem, že půl republiky je ponecháno samo sobě :-D.
Ochrana půdy, která je součástí ochrany krajiny atd., to je jiná píseň a nemá s požadavkem "nicnedělání" nic společného. Protože, jak sám píšete, okolní hospodáři to mají na háku a pro půdu nic nedělají. A takových "hospodářů" tady máme bohužel většinu. Čest všem výjimkám! Tohle nedobré hospodaření ale není vizitka ochranářů či ekologů atd., ale našich zemědělců.
To jen abychom nepletli moc věcí dohromady :-).
Odpovědět
To nicnedělání, tedy bezzásah, má smysl tam, kd ese jedná o území, kde chceme zachovat přirozené přírodní procesy. A ty, jak víte, člověk svým zásahem nijak nikdy nevylepšil. Jedná se o malou část rezervací či národních parků. Ta přísně chráněná území, zabírají u nás něco mezi dvěma a třemi % rozlohy státu - a pouze na malé části z nich je ten bezzásah požadován. Z příspěvků některých tu jeden má skoro dojem, že půl republiky je ponecháno samo sobě :-D.
Ochrana půdy, která je součástí ochrany krajiny atd., to je jiná píseň a nemá s požadavkem "nicnedělání" nic společného. Protože, jak sám píšete, okolní hospodáři to mají na háku a pro půdu nic nedělají. A takových "hospodářů" tady máme bohužel většinu. Čest všem výjimkám! Tohle nedobré hospodaření ale není vizitka ochranářů či ekologů atd., ale našich zemědělců.
To jen abychom nepletli moc věcí dohromady :-).
JO
Jarka O.
4.12.2025 19:19 Reaguje na Jindřich DurasZ jakých asi důvodů bagatelizujete bezzásah a vliv "ekologů" ...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
3.12.2025 14:10to Jindřich Duras 2.12.2025 14:13
Faktem je, že ta "indiánská černozem" je dodnes místními rolníky vykopávána a využívána na jejich pole. A to civilizace, která ji vytvořila, zanikla někdy v první polovině 16. století. Takže asi je prostředek, jak dostat uhlík na delší dobu z koloběhu i v tropických pralesích, ale škaredě to páchne prací.
Odpovědět
Faktem je, že ta "indiánská černozem" je dodnes místními rolníky vykopávána a využívána na jejich pole. A to civilizace, která ji vytvořila, zanikla někdy v první polovině 16. století. Takže asi je prostředek, jak dostat uhlík na delší dobu z koloběhu i v tropických pralesích, ale škaredě to páchne prací.
JD
Jindřich Duras
4.12.2025 12:10 Reaguje na Jan ŠimůnekTa indiánská políčka ale zaujímala pouze nepatrnou rozlohu, takže význam pro celkový koloběh C víceméně nula. Aplikovat ve velkém to moc nejde, protože k tomu potřebujete spoustu dřeva, čímž zničíte další části pralesa...
Ale jistě, máme něco jako biouhlí, to jde dělat z kdečeho (listí, štěpka, piliny, sláma, aktivovaný kal z čistíren, ...) a ještě se přitom rozloží část škodlivin. Těžko ale přetnout zaběhaný byznys zaměřený na "ekologické" spalování, bioplynky a tak podobně. Zlepšily by se vlastnosti půdy, dlouhodobě uložil uhlík...
Odpovědět
Ale jistě, máme něco jako biouhlí, to jde dělat z kdečeho (listí, štěpka, piliny, sláma, aktivovaný kal z čistíren, ...) a ještě se přitom rozloží část škodlivin. Těžko ale přetnout zaběhaný byznys zaměřený na "ekologické" spalování, bioplynky a tak podobně. Zlepšily by se vlastnosti půdy, dlouhodobě uložil uhlík...
