https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ochranci-prirody-koupili-na-liberecku-pole.pomoci-drevin-a-kamennych-zidek-na-nej-chteji-privest-vice-zivota
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochránci přírody koupili na Liberecku pole. Pomocí dřevin a kamenných zídek na něj chtějí přivést více života

9.7.2025 05:36 | PRAHA (Ekolist.cz) | Marie Schindler
Diskuse: 15
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | KHAIRIL FAIZI / Flickr
Ochránci přírody z organizace Čmelák chtějí, aby na polích vznikaly meze, remízky a aleje. Podle nich jich vzniká v zemědělské krajině stále málo. Zemědělce ani vlastníky půdy k tomu totiž nic nemotivuje. „Nechtěli jsme už jen sledovat nekonečné diskuse o tom, proč to nejde, a raději jsme se rozhodli jedno pole, naše první, sami koupit,” konstatuje vedoucí organizace Čmelák Jan Korytář.
 
Protáhlý zatravněný pás o velikosti 2,6 hektaru leží v Brništi, nedaleko Liberce. Oficiálně je to orná půda, už několik let na ní ale nikdo nehospodaří, a tak zarostla trávou a plevelem. „I v tomto stavu je zde víc přírody než na vedlejších polích, ale takovýto stav není náš cíl. Harmonická krajina, kde je místo pro potřeby lidí i pro přírodu, by měla vypadat jinak,” vysvětluje krajinná ekoložka Karolína Hrbková z Čmeláku.

A právě to chtějí ekologové z Čmeláku ukázat svým projektem “Nejkrásnější pole na světě”, který právě spouštějí. Jako první vysázejí po jeho okraji téměř kilometr dlouhý pruh z původních druhů stromů a keřů. Jeho součástí budou také malé kamenné zídky, které budou útočištěm pro mnohé živočichy. Zbytek bývalého pole by měl v budoucnu sloužit jako pastvina. A v plánu toho mají mnohem víc.

„Pokud chceme, aby bylo v naší krajině víc života, musíme část půdy vrátit zpátky přírodě. Stačilo by pouhých 10 % a naše krajina by mohla být mnohem pestřejší a plná života. Nemusí to být jen stromy či keře, ale i pestré louky nebo mokřady. Jenže se o tom všem zatím spíš stále jen mluví,” doplňuje Korytář.

Pro zemědělce trochu noční můra, pro přírodu ráj

Čmelák spolupracuje i s některými zemědělci, kteří mají zájem na svých polích také něco podobného udělat, ale nemají na to čas ani kapacitu – řešit získávání dotací na výsadby a celou složitou dotační agendu. Je to pak samozřejmě trochu složitější – orat nebo sklízet dvě menší pole, než jedno velké. Jenže podle ochránců přírody, pokud chceme mít krajinu v lepším stavu, jiná cesta není.

A zájem o spolupráci je. „Zemědělcům se někdy zbytečně nasazuje psí hlava, že je zajímají jen výnosy a peníze, ale my máme jinou zkušenost. Zemědělce nepoučujeme, ale snažíme se najít společnou řeč. A pomalu se to daří. Jsme rádi za každé nové místo pro přírodu, které se nám podaří společně vybudovat,“ doplňuje Hrbková.

Vedle toho chce Čmelák spolu s dalšími členskými organizacemi Koalice pro krajinu, prosadit hlavně změnu dotační politiky. Jde o to, aby se práce pro přírodu zemědělcům vyplácela. Jedním z cílů je proto i zásadní zjednodušení pravidel pro získání dotací tak, aby dobré nápady nebrzdila zbytečná byrokracie.

„Nemůžeme ani nechceme vykoupit všechna pole v Česku. Ale můžeme ukázat, že i malé změny mají svůj význam.“ uzavírá Jan Korytář.

reklama
 
foto - Schindler Marie
Marie Schindler
Autorka pracuje pro spolek Čmelák.
tisknout poslat
Dále čtěte |
Středověký zemědělec Foto: ChatGPT Vylidnění krajiny po morové epidemii způsobilo pokles druhové rozmanitosti rostlin. Biodiverzita potřebuje člověka víc, než jsme si mysleli Pohled na severní část Pálavy od Sirotčího hradu - vrch Děvín a Kotel Foto: Martin Vavřík Wikimedia Commons Stádo pasoucí se na svazích Děvína na Břeclavsku pomáhá udržet pestrost druhů na stepních trávnících Záměrným zaplavováním vrací lesníci vodu do luhů na Břeclavsku Foto: Lesy ČR Záměrným zaplavováním vrací lesníci vodu do luhů na Břeclavsku
Další články autora |
Chráněný ďáblík bahenní. Foto: Čmelák - Společnost přátel přírody Ochránci přírody zachraňují vzácné ďáblíky z vysychající tůně Prstnatec májový Foto: bathyporeia Flickr Rozkvétají vzácné orchideje. Jsou krásné i křehké, jejich nalezišť ubývá

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MJ

Marcela Jezberová

9.7.2025 08:42
Koupili pole, na kterém je už teď více života než na okolních polích? Ne, koupili louku, dlouho neobhospodařovanou a bomba, bude na ní pastvina. "Neuvěřitelná proměna".
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

9.7.2025 08:45 Reaguje na Marcela Jezberová
buďte trochu pozitivní, na světe je hezky
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.7.2025 10:13 Reaguje na Marcela Jezberová
Koupit se většinou dá jen to co je na prodej. Osobně proti tomu nic nemám. Proč by se pár hektarech nemohl jejich stav vrátit o sto let zpět? Tedy do stavu malých políček a luk dělených mezemi s nějakým tím sadem či větrolamem. Spíš jde o to kdo to bude obhospodařovat a jak dlouho je to bude bavit. No a samozřejmě, kdo to celé zaplatí a bude platit i do budoucna.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.7.2025 10:35 Reaguje na Jarek Schindler
1*
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

9.7.2025 10:52 Reaguje na Jarek Schindler
Jenže pokud se v tomto případě budete chtít vrátit o sto let zpět, bude na tom místě s velkou pravděpodobností orebně obdělávané pole (tehdy byl na horách zorněný každý aspoň trochu použitelný plácek). O sadu nepadlo ani slovo (to je pracné, nákladné a musí se o něj pořád pečovat) a co se týká větrolamu, nevíme, kde ta louka je. V podhůří a na horách jsou spousty luk oddělné mezemi nebo umístěné v lesích. 2,5 ha louky není výměra, která by nutně potřebovala mez. Kdyby to byla enkláva s 10 ha nebo větší pastvinou, pak ano, oddělit. Z článku mám dojem, že ochranáři se sice snaží, ale na špatném místě. Tak nějak zbytečně dělají něco, co už v místě přirozeně je.
Odpovědět
RČ

Radek Čuda

9.7.2025 12:17 Reaguje na Marcela Jezberová
Já z článku dojem, že nemají moc problém s tím, co už tam je, ale že primárně chtějí zajistit, aby to tam tak nějak přibližně zůstalo i do budoucna. Plus to tak nějak evolučně v mezích mírného pokroku řekněme vylepšovat a zkoušet, co to udělá.

Pokud to chápu, tak zatím ... a z valné části i do budoucna ... do toho vkládají svoje prostředky, čas a úsilí, takže ... proč ne.
Za mne dobrý.
A jak to dopadne se prostě uvidí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.7.2025 19:26 Reaguje na Marcela Jezberová
Ano, zorněný byl tenkrát každý použitelný plácek. Tak proč by nemohl být i dnes? Jinak tam čtu o mezích, remízcích a alejích. O pomalu kilometr dlouhém pásů původních dřevin. Věřím , že byly myšleny ovocné stromy. No a dřív na té výměře 2,5 ha bylo těch políček víc něž jedno či dvě. Proč , když je možnost nadělit i ty dva hektary to neudělat? Ono to snad něčemu vadí?
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

9.7.2025 13:01 Reaguje na Jarek Schindler
Zaplatí to dárci a dotace. Čmelák to samozřejmě "za své" nedělá.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

9.7.2025 16:58 Reaguje na Marcela Jezberová
Tak nějak to asi bude....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.7.2025 19:28 Reaguje na Marcela Jezberová
Jsou to jejich dárci . No a dotace? Dotuje se fůra nesmyslů tak proč ne toto. Osobně to za nesmysl nepovažuji.
Odpovědět
JŘ

Jaroslav Řezáč

9.7.2025 11:24
samotná diskuse dává pádný důvod pro to, aby Čmelák svůj projekt realizoval.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.7.2025 11:46
Osobně považuji tuto snahu za tu nejlepší ze všech těch hloupých návratů
zemědělství o 100 let nazpět, protože je to zatím za své a bez nároků na
jiné dotace, než dostane klasický zemědělec. Jinak ladem ležící původní
pole je spíše pro přírodu prohra, protože o co více bude ubývat orné půdy
o to více se bude na tom zbytku intenzivně hospodařit. Kdysi to pole oral
a sklízel sedlák koňmi a hnojil hnojem od dobytka. Dnes používá techniku,
umělá hnojiva a jinou chemii. Kdysi výnos 20 centů, dnes 60, ale půda je
mrtvá. Já jsem pro ekologii nikoliv v ostrůvcích BIO a EKO farem, ale ten
moudrý kompromis. Vytvořit podmínky takové, aby nemusel být výnos těch 60,
ale třeba 40 a zbytek orné půdy neležel ladem, ale vynášel by těch 40,
nebo alespoň 20, než nic. EKO a BIO bylo v minulosti právě proto, že
to nebyla honba za co největšími výnosy , ale o možnostech uživit národ
udržitelně. O to sice tehdy primárně nešlo, ale mohlo by do budoucna jít.
Bohužel v globalizovaném světě volného trhu je to nesplnitelný sen a tak
někde bude půda huntována a jinde bude zahálet a nebo produkovat plodiny
tak leda pro VIP a nebo pouze jako koníček mít pro sebe BIO a EKO. Je
to takové zahrádkaření , ale pouze ve větším. Já taky z méně úrodné
zahrady, kterou ale předci obhospodařovali z nouze, udělal miniles pro
hmyz, ptáky, drobné savce, plazy a žáby a druhou zahradu mám jako hobby
zahrádku s dostatečnou produkcí brambor, ovoce a zeleniny bez chemie.
Taky jsem postupoval jako ti ochranáři a zmenšil výnos části až na nulu
a spoléhám se na tu část druhou jako oni, když z pole udělají louku
a doufají, že scházející díl dřívější produkce vyrobí někdo jiný. Co
kdyby totéž udělali všichni? Bude tu ráj na Zemi a nebo hlad?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.7.2025 11:51
Ono celé to Podještědí je ekologicky na výši, třeba sousední Jablonné má nádherné okolí, vysoce nad průměrem ČR. Každý hektar navíc dobrý, je vidět, že pozitivní příklady táhnou:-)
Odpovědět
JŘ

Jaroslav Řezáč

9.7.2025 18:17 Reaguje na Karel Zvářal
doufejme, že ta příroda neskončí na lopatkách větrníků.
Odpovědět
PB

Petr Brok

10.7.2025 12:41
"Stačilo by pouhých 10 % a naše krajina by mohla být..." Deset procent u každého vlastníka? A ten, kdo má už dnes víc, tak by mohl něco zorat?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist