Ochrana přírody je nad rozvojem obcí, tvrdí lidé ze Šumavy a Českého Švýcarska

A proto mají tůristi i náplavy, nejenom ve jmenovaných místech -
přednost před starousedlíky, že !

Obce mají částečně pravdu. NP nejsou samy pro sebe, samoúčelné, mají prezentovat pěknou, bohatou pestrou přírodu, kterou jsme zdědili po předcích, kterou máme předat dětem a která má plnit všechny přínosy přírody lidem (shrnuto v jedna příroda od Czech Global AVčr). Prvně co, musí se lidem líbit.

CzechGlobe www.jednapriroda.cz

diverzifikace není a nemůže být jediný přírodovědecký cíl. Příroda má i jiné funkce- viz můj názor dole. Sám to píšete zhora taky!

Přečtěte si tu krátkou publikaci celou, myslím, že je to úplná definice. Samo, že NP mají plnit hlavně nemateriální a regulační přínosy.

Je zde vidět neujasněný pohled. Ochrana přírody (především uchování vody) musí stát nade vším, protože jsme ještě živočichové a bez přírody nemáme šanci, něco jiného bude, až bude robotická civilizace.
Ochrana přírody musí být i program = zájem měst a obcí, nemůže jít o proudy proti sobě - zájem obce x příroda.
Zároveň ale i příroda a NP jsou součástí celku, nelze je vytrhnout, udělat z nich nezávislé ostrovy (bez přístupu, zásahu) Je to nejvíc vidět u největší katastrofy, která je norm., přírodní, přesto se společností neslučitelná - požár: nelze nechat celý NP spálit i s vesnicemi.
Z toho plyne i chybná definice NP- nemůže jít o přírodní rezervace sloužící pro uchování zbytků divoké přírody. To je koncept ZOO, dinoparku, škodlivé nejsou, ale jen na pár hektarech ne 1,5% území. NP musí ukazovat cestu k norm. funkční zdravé samostatné přírodě, musí být vzorem pro okolní přírodu, ne nějaký exces.
Naše příroda musí jít svojí normální přirozenou cestou, tam kam sama směřuje = sukcese, posílení a rozšíření zalesnění a to právě i mezi zástavbu, do měst. Přitom musí plnit své funkce= uchování druhů (diverzifikace) + zadržování vody= to je nejdůlležitější.
Nepůjdeme-li touto cestou, budeme přírodu stále opravovat, usměrňovat, bojovat proti ní a stejně její funkci nutnou pro uchování nás jako živočichů ztratíme. NP musí být vzorem pro tuto cestu, ne nějakým přírodovědeckým experimentem, jak by to vypadalo bez lidí (kteří v ní žijí), rezervací minulosti, nějakých představ, dinoparkem neslučitelným s okolím.

Typický zploštělý a nesprávný pohled je vztah přírodovědců ke katastrofám:
katastrofy jsou přírodní přirozené procesy: přinášejí změnu. Odtěžený povrchový důl je spíše třeba zafixovat, obsahuje vzácné druhy, požár přírodu obnovuje, posunuje dál k lepší adaptaci, stejně tak kůrovec. Zamořený Černobyl je plný neobvyklých druhů, život zde nestagnuje, ale je rozmanitý a bez člověka kypí.
Dokonce i hospodářská krize, války obnovují společnost, v hosp. krizi méně úspěšní podnikatelé zanikají a vytváří se prostor pro inovativní výroby.
Jenomže lidská společnost právě musí bojovat proti těmto katastrofám, má na ně úplně jiný pohled než jako na nějaký přírodní, přirozený vývoj.
Přírodovědci by toto měli pochopit: lidská společnost v boji o entropii je rovněž výdobytek přirozeného vývoje přirozené přírody.

boj o entropii= o uchování uspořádanosti, informaci je principem života jako takového. Lidská společnost je v tom na vrcholu, svým vývojem v tom postupuje stále dopředu, což není nic nepřírodního.

Kolik obcí je v NP? V obci si mohou dělat co chtějí, tam je nikdo neomezuje, ale ty obce se chtějí rozlézat do NP a to jim vadí. Ano přijde doba kdy bude ochrana přírody nad rozvojem obcí, protože lidé by zabrali vše a všichni víme jak jde příroda do kopru, když se lidem vše dovolí. Bez zdravé přirody člověk nepřežije.
Oni tam prý patří,kolik je tam původních obyvatel, kolik tam zůstalo lidí po válce a kolik jich tam nalezlo později. Kdo tam byl dřív a kdo koho vytlačuje.
"Za státní peníze byly šumavské lesy a lesy v národním parku České Švýcarsko ponechány žíru kůrovce,, . To jsou žvásty ,kterými se takoví lidé ohání. Vždyť oni tam žijí a oni se tam mají starat o přírodu. Nebo snad vedení NP žije v Praze?

Rozlézání do NP je také boj o diverzitu, aby byly motýli, hmyz, ne jen sukcese, je to hlavně boj o vodu, aby nám vše nevyschlo, byla voda ve studních, je to boj proti požáru, stejně tak i kůrovci, boj o zdravou normální pestrou přírodu ne monokulturní stejnověký les, všechny stromy stejné jako kukuřičné pole. Pomůže požár, kůrovec, lidské řízené vykácení a výsadba vhodnějších odrůd je lepší.
Je to také boj o život v NP- abyste si mohl něco postavit, dojet do práce, nějak rozumně žít nebo se odstěhovat a žít v paneláku ve městě.
Váš názor = fašizmus, vládnout mají jen ti schopní, nadřazená rasa! Z NP se prosím odstěhujte, tady nemáte co dělat, příroda má přednost!

Souhlasím. Lidské ego a touha měnit veškerou přírodu u některých lidí dosahuje výšin Mount Everestu. Přitom výrazná většina našeho území je a bude kulturní obhospodařovaná krajina a těch bezzásahových území bude vždy jen zlomek. Ale i tenhle zlomek má svůj význam a je žádoucí mu ponechat určitý prostor.

Proč by to " bezzásahové" mělo být současně na tom nejcenějším? Proč by to bezzásahové mělo být tam kde se do doby vyhlášení pofiderního bezzásahu běžně zasahovalo a příroda je tam tedy těmi zásahy formována?

Negativním příkladem je ponechání smrkových souší v rámci bezzásahu za domy
obyvatel jako v NP ČŠ, které pak shořely i s těmi soušemi. Další negací je
zanedbání obslužných komunikací a pak se tvářit nevinně, když po nich nelze
dojet hasit požáry. A nejhorší je ohrozit velmi výhřevnými soušemi při
požáru HLAVNÍ předmět ochrany, kterými jsou pískovcové skály. Tento zářný příklad nekompetentnosti ochrany přírody zákonitě přinesl odpor místních
i návštěvníků, kteří na vlastní oči vidí, kam až může dojít fanatické
prosazování bezzásahu a touha po rychlé přeměně hospodářských lesů na
pralesy. Současní ochranáři příliš spěchali a spěchají dosáhnout vysněné
divočiny doslova za každou cenu a to je příčinou odporu ostatní většiny.
Je to proces na generace stejný, jako byl vývoj od divočiny ke kulturní
krajině a je otázkou, zda je návrat vůbec reálný a není utopií.

Přesně tak, přírodní obrodný požár: podívejte se, jak se příroda po něm vzpamatovala, jak je nyní obrozená a kypí! Podobně jako po kůrovci - až na to že schází stoleté stromy! Podstata pralesa! Poškodí se nenávratně skály, padne Pravčická brána. To je jako požár Svatovítské katedrály, Notre Dame- stejně tam byly nahnilé trámy, postavíme ji znovu! To je myšlení ekologů.

CO taková Šumava ,jdi se podívat na místa kde nechali stát uschlé stromy a uvidíš jak to pod nimi roste . Ještě lépe než po požáru.
Včera jsem koukal na video o mamutích stromech v Oregonu. Jsou to poslední mohykáni s průměrem kmene mnoho metrů.Takoví už dnes nedorostou.
Kolem stromů udělali zvýšenou dřevěnou cestu se zábradlím aby je turisti nezadupali. A ať si někdo zkusí sejít z umělé cesty, uvidí co s ním strážci parku udělají.Jen naši hrdinové chtějí lézt všude v NP. Tyto stromy vyrostly a udržely se právě proto ,že člověk nebyl nablízku a nemohl do přírody zasahovat. Američanům je jasné , úbytek mohutných stromů způsobil člově , zásahy člověka do ekosystému a návrat neexistuje. I tam jsou velké stromy co kdysi narostly velkou vzácností.

Šumava měla jediné štěstí, že v kritických létech
těsně po sežrání kůrovcem se nenašel idiot, který
škrtl zápalkou, protože by dopadla stejně jak NP ČŠ.
Jinak na Šumavě se holiny zalesnily náletem toho,
co v okolí přežilo a tím byly zase smrky. Z kdysi
smrkových monokultur různých věkových tříd vznikla
smrková monokultura JEDINÉ věkové třídy u které
bude kůrovcová kalamita v budoucnu o mnoho horší,
než ta předchozí. Zasáhne i ty semenné stromy a
zbude co? Nebylo lépe alespoň rozházet mezi souše
semena i jiných cílových dřevin a totéž v NP ČŠ
ke zvýšení pestrosti lesů a tím k opravdovému přiblížení k ideálu odolného vícedruhového lesa?
Já vím, to je proti zásadám bezzásahu a práce bolí!
Dnešní ochranáři jsou POZOROVATELÉ na rozdíl od
naši generace TVŮRCŮ, kteří přirodě pomáhali v tom,
na co sama nestačila. Dodnes chodívám po okolí
s kapsou žaludů, lískových ořechů, hložinek,
šípků atd. a kde vidím vhodné místo, tak je lekce
zapravím do půdy. Po létech se kochám těmi stromy,
které jsem "přinesl" v kapse. Naučil mne to kdysi
starý lesník, který dělával totéž. Osazoval keři
z výsevu hlavně okraje lesa, aby mírnily vítr,
který by je mohl dolámat. Zbyly po něm okraje lesů
porostlé lískáči, trnkami, myrabylány, hlohy atd.
a co zbylo v NP ČŠ po ochranářích? Zbyla po nich
březová stejnověká silně hořlavá monokultura. A je
zaděláno do budoucna na další malér, protože s ní
dohoří dosud nedohořelé zbytky smrkových souší.
Bez práce nejsou koláče a stačí přírodě pomoci i
tak jednoduše, jako třeba semena rozházet drony,
či z horkovzdušného balónu odhazujícího postupně
zátěž. Může to být i jako zábava pro pasažéry těch
vyhlídkových lesů a z březové monokultury by byl brzo smíšený les. Tak to bude pouze jednotvárný
březový les z ruských pohádek o Mrazíkovi a nikoliv přírodně cenný druhově pestrý les.

Každý les když je zapálen hoří a dobře ,žádné odstranění starých stromů a větví tomu nezabrání, nebo chcete říci ,že uklizené lesy nehoří.
Některé dřeviny rostou rychle a některé pomaleji ,ty pomalé jsou obvykle kvalitní stromy a svoje místo si najdou, Tak jako si našly v každém lese kde člověk nezasahoval. Jak se do lesa dostaly ty veliké stromy staré stovky let ,kdy v lesích člověk neřádil. Narostly jen to trvá dlouho.
Žádný březový les se nevytváří ,nové stromy je vytlačí.
Klidně přírodě pomáhejte ,ale na 1% území nechte přírodu na pokoji.

Ano každý les může hořet, ale s rozdílnou
rychlostí šíření a výhřevností, která zničí
i skály a vysuší žárem i zdravé stromy kolem.
Představte si zcela zdravý uklizený les bez
klestí jak se v něm má šířit požár po zemi
a jak přeskakovat zelenými korunami živých
stromů. To je málo pravděpodobné a věděli
to už naši předci, kteří umožnili chudým
těžbu souší a sběr klestí, jako prevenci
šíření požáru a jeho výhřevnosti v lesích.
Tu našlo o nějakou estetiku, ale o eliminaci
množství SILNĚ HOŘLAVÉHO materiálu. Tehdy
totiž neměli k hašení autocisterny, vrtulníky
a letadla. Měli k dispozici pouze pily a sekery ke tvorbě izolačních pásů a k témuž motyky a lopaty k obnažení půdy od hořlavé hrabanky. Doporučuji si na zahradě udělat
pokus, co hoří lépe. Zda hoří lépe dřevo
prosušené a nebo čerstvě pokácené. Zda lépe
hoří pouze tenká vrstva hrabanky a nebo
vrstva suchého klestí a pak tu pište ta svá
moudra vyčtená z příruček ochranářů, kteří
si asi neudělali taky takový pokus a jen
konstatují, že PRÁCE a PREVENCE je zbytečná.
Ono to vychází z pojetí vztahu k přírodě,
kde je mantrou NICNEDĚLÁNÍ, protože PRÁCE
BOLÍ a alibismus, že to PŘÍRODA VYŘEŠÍ SAMA.
Představte si bez prevence řešit požární
bezpečnost a mít v paneláku v kuchyni zásobu
100 litrů benzínu s odůvodněním, že i bez
něho byt shoří taky. Tu nešlo o rozmar, že
se lépe chodí po lese bez klestí a souší,
ale proto, že ohni scházela SILNĚ zápalná
a intenzivní potrava.
Bez pomoci bude přeměna březové monokultury
trvat stovky let, ale s lidskou pomocí už mezi břízami mohly nyní vyrůstat i jiné dřeviny
a totéž mezi smrky na Šumavě.

Jinak řečeno: populární skořápku nechat (označení NP), ochranu přírody vykuchat co to jde a udělat si z NP všude kde to půjde lunapark a bankomat v jednom (a to vše ve jménu “udržitelného rozvoje”). Jak ten udržitelný rozvoj v našich podmínkách může vypadat všichni vidíme na Lipně nebo Dolní Moravě. Kdyby se tohle mělo stát normou, pak chudák naše příroda…
A to jsou ty obce v NP jedny z nejbohatších u nás…