https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/na-sumave-je-sucho.situace-bude-pravdepodobne-horsi-nez-pred-10-lety
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Šumavě je sucho. Situace bude pravděpodobně horší než před 10 lety

16.5.2025 05:19 | PRAHA (Ekolist.cz)
Česká republika, včetně Národního parku Šumava, zažívá velmi suché období. Počínající jaro sice ozelenilo krajinu, ale podle aktuálních dat každá oblast Šumavy trpí určitým stupněm sucha. Situace není jednoduše řečeno v normálu. A má svá rizika.
 
„Nejviditelnější ukázkou toho, že zažíváme suché období je hladina Teplé Vltavy na Soumarském mostě. Od 1. května by mělo být možné úsek mezi Soumarským mostem a Pěknou splouvat o svátcích a víkendech, ale doposud nemohla splout ani jedna loď. Hladina totiž nepřekročila hodnotu 50 cm a naopak nadále klesá. V polovině května se dokonce dostala pod 45 centimetrů a tak není možné splouvat ani úsek Lenora – Soumarský most,“ informuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. <(p>

„Je to vůbec poprvé za celou dobu fungování registračního systému, kdy není možné splouvat tyto úseky Teplé Vltavy. Ukazuje to na nedostatek vláhy v krajině,“ dodává.

To potvrzují také údaje odborníků sdružených v projektu Intersucho:

    • Okres Klatovy - na většině území je zasažen výrazným suchem, objevuje se zde i výjimečné a extrémní sucho.
    • Okres Prachatice – situace mírně lepší, protože zde nepanuje extrémní sucho. Lokálně monitorujeme mírné a výrazné sucho
    • Okres Český Krumlov – ze tří okresů je situace nejlepší, jedná se převážně o počínající sucho.

Ve všech třech okresech je patrná vyšší zásoba vody v půdě přímo v NP Šumava – nasycení se zde pohybuje na úrovni 70-90 %, zde by se tedy mohlo zdát, že je situace v pořádku, ale právě díky vyhodnocované intenzitě sucha vidíme, že i toto nasycení není pro tuto oblast a tuto část roku normální. Očekávali bychom, že zde bude nasycení na 100 %.

Pro odborníky z projektu Intersucho takový vývoj není vůbec překvapivý. Letošní zima totiž nepřinesla dostatek sněhových srážek, které by následně sloužily jako zásoby vody pro zasakování do půdy a pro doplňování podzemních vod.

„Odchylku od normálu a tedy probíhající sucho jsme v oblasti NP Šumava monitorovali již v průběhu února a března. Na přelomu března a dubna se situace krátkodobě zlepšila díky přicházejícím srážkám, ale v průběhu dubna a května se situace buď zhoršovala nebo kolísala, každopádně vedla k aktuálnímu výraznému suchu na konci května,“ vysvětluje Lenka Bartošová z projektu Intersucho.

Co je to "zelené sucho"?

„Nyní v polovině května vidíme něco, čemu říkáme tzv. zelené sucho – tedy vegetace je na tom pořád ještě dobře a čerpá vodu z půdy, ovšem můžeme už nyní přece jen jisté dopady sucha v krajině pozorovat – tedy rozpraskaná půda a také zemědělci hlášené negativní dopady sucha zejména na obiloviny (zpomalený růst),“ dodává.

Nedostatek srážek se projevuje i v některých šumavských mokřadech, které po revitalizacích monitorujeme, i když situace není všude stejná. Na některých lokalitách pozorujeme od počátku května mírný pokles hladiny podzemní vody, přibližně o 10 cm oproti jarnímu normálu.

„Stále je však hladina poměrně vysoko a nepřibližuje se kritickému stavu, který nastává na vrcholu letní sezóny. A už vůbec ne hlubokým propadům vody, ke kterým docházelo v době před revitalizací. A vedle toho máme také stanice na dobře zvodnělých mokřadech, kde se letošní deficit srážek zatím výrazněji neprojevil. Například na některých prameništích nebo zaplavovaných loukách podél obnovených potoků,“ představuje aktuální data z vybraných měřících zařízení bioložka Iva Bufková.

„Ze sledovaných dat je patrné, že obnovené mokřady fungují tak, jak mají. Podobně jako mokřady přírodní. Představují zásobárnu vody, která je v krajině přítomna i v období sucha. Spolu s obnovenými zvlněnými potoky přispívají k tomu, že voda z krajiny nemizí tak rychle a má šanci se zasakovat do půdy i do hlubších zásob. Navíc brání přehřívání krajiny a pomáhají vodu vracet prostřednictvím krátkého cyklu a horizontálních srážek. “ doplňuje.

Šumava má ale ještě jedno „eso v rukávu“, které zabraňuje extrémnímu suchu. Více půdní vláhy i vzdušné vlhkosti v přízemní vrstvě jsou schopny udržet lesy, ve kterých zůstalo větší množství odumřelých stromů.

„I když mohou ležící souše na první pohled vypadat doslova vyprahle, pod tvrdou vyhřátou slupkou najdeme rezervoár vlhkosti udržovaný v houbami rozkládaném dřevě. Voda ve velkých odumřelých kmenech tvoří většinou více jak polovinu jejich váhy. Dokonce i drobné, odumřelé větve za těchto podmínek vysychají pod na rizikovou úroveň zatím jen na několik dní. Projekt FireRisk ústavu CzechGlobe, který kontinuálně sleduje vlhkost tohoto potenciálně hořlavého materiálu, ukazuje, že zatím období rizikového vyschnutí netrvají v národním parku déle než týden,“ přidává se ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

I tak je ale v krajině Šumavy sucho znatelné a nese s sebou rizika. Bohužel krátkodobá ani střednědobá předpověď neslibuje žádné zlepšení. Naopak by se sucho, zvláště po 20. květnu, mělo ještě prohlubovat.

„Vyzýváme proto všechny návštěvníky k dodržování pravidel chování nejen na území Národního parku Šumava, ale i jinde v přírodě, zvláště s ohledem na zacházení s otevřeným ohněm. Připomínám, že na území národních parků je zakázáno rozdělávání ohňů. Možné je to pouze na místech tomu určených a v zastavěných území obcí. Prosím, dodržujte pravidla – děkujeme,“ zakončuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.


reklama

foto - Dvořák Jan
Jan Dvořák
Autor je tiskový mluvčí Správy Národního parku Šumava.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

16.5.2025 05:29
Tak sucho bývá všude, kde dlouho neprší, že !
Odpovědět
HH

Honza Honza

16.5.2025 09:04
Šumava vysychá, vyschl i pramen Vltavy.
Pomohou bezzásahové přehuštěné lesy, když po kůrovci a pádu stromů se zavodnění půdy ještě zvýšilo?
Nebylo by lepší zlepšit skladbu stromů- přirozeně bránit proti přehuštěné monokultuře, alespoň pod 1000m = pod vrcholky kopců? Rozšířit rašeliniště i na úkor lesa, zvýšit hráze, sledovat jejich ev. zarůstání, degradaci podobně jako o nádrží? Zvýšit zavodnění krajiny, mělké řeky, potoky, rozlévající se po loukách, meandry, zrušení všech meliorací, melioračních příkopů. K tomu třeba i nová nepřírodní jezírka, nádrže, jak chtějí požárníci a pro tento zásah i funkční cesty?
Že se to v v oficiálně v bezzásahových, fakticky zásahových lesích dělá? A bude se to pro záchranu přírody dělat stále více a více?
Třeba je oficiální bezzásahovost jenom heslo pro zafixování stávajícího přírodovědeckého vedení NP.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.5.2025 10:53 Reaguje na Honza Honza
Hlavně pomoci s urychlenou výměnou smrku za jedlobukový.
Odpovědět
HH

Honza Honza

16.5.2025 12:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
Alespoň tak. Právě proto se doporučuje: bezpasečný způsob hospodaření- to NP splňuje, přirozený výsev: to nesplňuje, není z čeho, přípravné dřeviny, bříza olše, není z čeho, ev. jeřáb. Myslím, že i modřín by byl dobrý- odolává suchu a je mrazuvzdorný.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.5.2025 12:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
S tím urychlováním jste měli začít před 100 lety, dnes se to už nestihne.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.5.2025 12:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale je lépe pozdě než nikdy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.5.2025 08:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Samozřejmě je nutno bojovat na všech frontách zároveň, ale reálně budeme za 30 - 50 let řešit úplně jiné problémy, než jdlobukové porosty.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.5.2025 13:42 Reaguje na Honza Honza
Pro Šumavu je nejlepší bezzásah brouk a vlk. Ti vyřeší i sucho.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.5.2025 12:35
Silně mi to připomíná jaro 2015, což byl začátek nejhoršího sucha za x desetiletí. Ti zkorumpovaní pseudovědci, kteří pracují pro oteplovací lobby, to předvídali už tehdy a hlavně říkali, že taková (a horší) suché období můžeme čekat stále častěji. Naštěstí jen lžou a lidi straší, takže jsme v laláču a můžeme čadit uhláky a dýzly o 106.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.5.2025 12:46 Reaguje na Pavel Hanzl
https://www.denik.cz/ze_sveta/polaci-kaci-belovezsky-prales-radi-v-nem-kurovec-20170612.html

Vytěžení problémových stromů nahradí disturbance vichřicí a megafaunou. Je to (aspoň pro mě) menší zlo, než nechat les sežrat. Jen zmanipulovanýcm aktivistům to nemá cenu vysvětlovat...
Odpovědět
ms

16.5.2025 18:47 Reaguje na Karel Zvářal
protože jste si sucho udělali zánikem téměř poloviny lesů
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

17.5.2025 07:52 Reaguje na
Ano máte pravdu polovina lesů je zničená, dnes již jsou plochy zarostlé a již se odpaření zpomaluje. Ale likvidace dál pokračuje a nejen nyní naše hory, kam se stěhují těžaři a LČR pokračuje dál v likvidaci. A další, silné probírky a prořezávky, dokonce jsem to viděl i v jedli a ta byla celá prošedlá a myslím bude mít problém. Ty silně prosvětlené porosty budou mít málo vody, dojde k odpaření. Další díl harvestory, poničené porosty, každý strom poraněný, musí být více cest a širších, opět se suší. A nyní, vzpomeňme na covid, tuto válečnou látku, kterou někdo odzkoušel. Tak v této době nelétala letadla a najednou pršelo, počasí se začalo měnit, pokud se mi lidé neprobereme bude zle. Pan HONZA HONZA popisuje jak vodu dostat do přírody, nejen , že dává podnět k velkým světlostním zásahům, tak to není na Šumavě nutné, protože po cílené kalamitě kůrovcové v devadesátých letech vody nepřibylo, ale naopak. Trochu bych se šel podívat po těch pramenech, jak daleko jsou nějaké vrty a nebo nové meliorace? Ale on nezmiňuje ani ony letadla. Již moje babička říkala, zase létají letadla, to nezaprší. Ano tito lidé se učili od přírody a přírodu pozorovali a vnímali. Dnes vyleze ze školy a jde poučovat a zrovna u oněch prosvětlení, tak to je jednoduchá rovnice. Ekonomika!!!! První zásahy jsou drahé, ano les si na to dávno vydělal, ale chamtivost je větší. Tak přijede harvestor probere to, že strom hledá strom a nemusí sem až za dvacet let. Lidi z lesa vyhnali, co chceme? Musí se probrat. Ještě k těm letadlům , nelétá jich přes naši republiku nějak moc, proti Rakousku? No a to poslední. Satelity. Kolik nosičů satelitů, tedy raket proletí naší atmosférou a jak obrovsky naruší onu ochranou vrstvu? Kde jsou ochránci přírody?
Odpovědět
HH

Honza Honza

17.5.2025 09:25 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
P. Honza jenom připomíná- na základě článku p. Hrušky, že i les může být přehuštěn a to nemusí být definitivně, fakticky, objektivně ale třeba jen dočasně v době extrém. sucha a stromy odebírají více vody než ji zachraňují a vodnímu režimu třeba více škodí než prospívají.
Příroda si sama upravuje svůj stav- tam, kde podmínky dovolí hustší porost, roste více rostlin, tam ,kde je více sucho, je porost řidší.
Jinak ale v boji proti suchu je zalesnění potřebné, proto by se neměla tolik omezovat přirozená sukcese, zvl. v místech s rozsáhlými poli.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.5.2025 13:45 Reaguje na Karel Zvářal
Já právě myslím, že nejsou zmanipulovaní , ale dělají to schválně. Mají takovou úchylku
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.5.2025 08:21 Reaguje na Karel Zvářal
To je děsivé, to tam mají kůrovce snad historicky poprvé? Vždycky si to les ošetřil sám a dnes to musí zničit démon konzumu? Proč v poměrně rozumném Polsku?
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

17.5.2025 07:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte pravdu. V patnáctym roce bylo opravdu sucho, čehož využili lumpové na kůrovce. Ale tehdy jsem se u nás šel podívat, zda není spadlá zvěř v melioraci, zde jsou potoky všechny v trubkách a nejblíže je Sázavka, asi km. a pak v lese, zhruba osmset metrů. No a jaké bylo moje překvapení a vztek. Trubka průměr 60cm, do vrchu chybělo asi 15cm. Pozor tato voda je na kopci. Co chceme? Od této doby bylo každý rok oprava meliorací a vše do trubek. Mi vodu nechceme, nebo naši páni.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.5.2025 08:29 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Když jedete přes hlavní? hřeben Vysočiny (Žákova hora - Devět skal - Samotín), vidíte všude umělé stružky k potůčkům, odvádějící vodu z lesa. Proč? Historicky byly tyhle lesy podmáčené a proto jsou tak nádherně husté a bohaté, ale dnes? Kolik práce by by bylo nadělat hrázky a svejly po celém lese? Kolik dalších suchých let by to les kvůli tomu přežil?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.5.2025 08:32
Když je sucho i na Šumavě, zvané "nočník Evropy", už to bude asi fakt vážné. Jižní Morava je na sucho daleko více adaptovaná, ale letos tu neprší prakticky vůbec.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

19.5.2025 06:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Sucho podporujeme sami. Našel jsem na internetu, že nad naší republikou přeletí ročně přez devětset tisíc a přebíráme i řízení od Němců. Co tedy očekáváme? Bude hůř, zničí nám to tu dokonale. Létá zde mnoho letadel co tu být nemusí, ale Rakousko i Německo odklání dopravu na nás, oni vědí co se děje. Nyní prý přes nás poletí Americká letadla, potěš pánbů. Jinak tady trochu zapršelo, ale je hnusná zima. Ano jestli se nesníží počet letadel aspoň na čtvrtinu, bude moc zle. Já osobně letadlo nepotřebuji abych se někam dostal. Vím je to opravdu moc zlé. Podívejte se na covid, jak se přestalo cestovat ta změna počasí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist