Na Šumavě je sucho. Situace bude pravděpodobně horší než před 10 lety
„Je to vůbec poprvé za celou dobu fungování registračního systému, kdy není možné splouvat tyto úseky Teplé Vltavy. Ukazuje to na nedostatek vláhy v krajině,“ dodává.
To potvrzují také údaje odborníků sdružených v projektu Intersucho:
-
• Okres Klatovy - na většině území je zasažen výrazným suchem, objevuje se zde i výjimečné a extrémní sucho.
-
• Okres Prachatice – situace mírně lepší, protože zde nepanuje extrémní sucho. Lokálně monitorujeme mírné a výrazné sucho
-
• Okres Český Krumlov – ze tří okresů je situace nejlepší, jedná se převážně o počínající sucho.
Ve všech třech okresech je patrná vyšší zásoba vody v půdě přímo v NP Šumava – nasycení se zde pohybuje na úrovni 70-90 %, zde by se tedy mohlo zdát, že je situace v pořádku, ale právě díky vyhodnocované intenzitě sucha vidíme, že i toto nasycení není pro tuto oblast a tuto část roku normální. Očekávali bychom, že zde bude nasycení na 100 %.
Pro odborníky z projektu Intersucho takový vývoj není vůbec překvapivý. Letošní zima totiž nepřinesla dostatek sněhových srážek, které by následně sloužily jako zásoby vody pro zasakování do půdy a pro doplňování podzemních vod.
„Odchylku od normálu a tedy probíhající sucho jsme v oblasti NP Šumava monitorovali již v průběhu února a března. Na přelomu března a dubna se situace krátkodobě zlepšila díky přicházejícím srážkám, ale v průběhu dubna a května se situace buď zhoršovala nebo kolísala, každopádně vedla k aktuálnímu výraznému suchu na konci května,“ vysvětluje Lenka Bartošová z projektu Intersucho.
Co je to "zelené sucho"?
„Nyní v polovině května vidíme něco, čemu říkáme tzv. zelené sucho – tedy vegetace je na tom pořád ještě dobře a čerpá vodu z půdy, ovšem můžeme už nyní přece jen jisté dopady sucha v krajině pozorovat – tedy rozpraskaná půda a také zemědělci hlášené negativní dopady sucha zejména na obiloviny (zpomalený růst),“ dodává.
Nedostatek srážek se projevuje i v některých šumavských mokřadech, které po revitalizacích monitorujeme, i když situace není všude stejná. Na některých lokalitách pozorujeme od počátku května mírný pokles hladiny podzemní vody, přibližně o 10 cm oproti jarnímu normálu.
„Stále je však hladina poměrně vysoko a nepřibližuje se kritickému stavu, který nastává na vrcholu letní sezóny. A už vůbec ne hlubokým propadům vody, ke kterým docházelo v době před revitalizací. A vedle toho máme také stanice na dobře zvodnělých mokřadech, kde se letošní deficit srážek zatím výrazněji neprojevil. Například na některých prameništích nebo zaplavovaných loukách podél obnovených potoků,“ představuje aktuální data z vybraných měřících zařízení bioložka Iva Bufková.
„Ze sledovaných dat je patrné, že obnovené mokřady fungují tak, jak mají. Podobně jako mokřady přírodní. Představují zásobárnu vody, která je v krajině přítomna i v období sucha. Spolu s obnovenými zvlněnými potoky přispívají k tomu, že voda z krajiny nemizí tak rychle a má šanci se zasakovat do půdy i do hlubších zásob. Navíc brání přehřívání krajiny a pomáhají vodu vracet prostřednictvím krátkého cyklu a horizontálních srážek. “ doplňuje.
Šumava má ale ještě jedno „eso v rukávu“, které zabraňuje extrémnímu suchu. Více půdní vláhy i vzdušné vlhkosti v přízemní vrstvě jsou schopny udržet lesy, ve kterých zůstalo větší množství odumřelých stromů.
„I když mohou ležící souše na první pohled vypadat doslova vyprahle, pod tvrdou vyhřátou slupkou najdeme rezervoár vlhkosti udržovaný v houbami rozkládaném dřevě. Voda ve velkých odumřelých kmenech tvoří většinou více jak polovinu jejich váhy. Dokonce i drobné, odumřelé větve za těchto podmínek vysychají pod na rizikovou úroveň zatím jen na několik dní. Projekt FireRisk ústavu CzechGlobe, který kontinuálně sleduje vlhkost tohoto potenciálně hořlavého materiálu, ukazuje, že zatím období rizikového vyschnutí netrvají v národním parku déle než týden,“ přidává se ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
I tak je ale v krajině Šumavy sucho znatelné a nese s sebou rizika. Bohužel krátkodobá ani střednědobá předpověď neslibuje žádné zlepšení. Naopak by se sucho, zvláště po 20. květnu, mělo ještě prohlubovat.
„Vyzýváme proto všechny návštěvníky k dodržování pravidel chování nejen na území Národního parku Šumava, ale i jinde v přírodě, zvláště s ohledem na zacházení s otevřeným ohněm. Připomínám, že na území národních parků je zakázáno rozdělávání ohňů. Možné je to pouze na místech tomu určených a v zastavěných území obcí. Prosím, dodržujte pravidla – děkujeme,“ zakončuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Honza Honza
16.5.2025 09:04Pomohou bezzásahové přehuštěné lesy, když po kůrovci a pádu stromů se zavodnění půdy ještě zvýšilo?
Nebylo by lepší zlepšit skladbu stromů- přirozeně bránit proti přehuštěné monokultuře, alespoň pod 1000m = pod vrcholky kopců? Rozšířit rašeliniště i na úkor lesa, zvýšit hráze, sledovat jejich ev. zarůstání, degradaci podobně jako o nádrží? Zvýšit zavodnění krajiny, mělké řeky, potoky, rozlévající se po loukách, meandry, zrušení všech meliorací, melioračních příkopů. K tomu třeba i nová nepřírodní jezírka, nádrže, jak chtějí požárníci a pro tento zásah i funkční cesty?
Že se to v v oficiálně v bezzásahových, fakticky zásahových lesích dělá? A bude se to pro záchranu přírody dělat stále více a více?
Třeba je oficiální bezzásahovost jenom heslo pro zafixování stávajícího přírodovědeckého vedení NP.
Slavomil Vinkler
16.5.2025 10:53 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
16.5.2025 12:02 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
16.5.2025 12:30 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
18.5.2025 08:14 Reaguje na Slavomil VinklerMichal Ukropec
17.5.2025 13:42 Reaguje na Honza HonzaPavel Hanzl
16.5.2025 12:35
Karel Zvářal
16.5.2025 12:46 Reaguje na Pavel HanzlVytěžení problémových stromů nahradí disturbance vichřicí a megafaunou. Je to (aspoň pro mě) menší zlo, než nechat les sežrat. Jen zmanipulovanýcm aktivistům to nemá cenu vysvětlovat...
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
17.5.2025 07:52 Reaguje naHonza Honza
17.5.2025 09:25 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKPříroda si sama upravuje svůj stav- tam, kde podmínky dovolí hustší porost, roste více rostlin, tam ,kde je více sucho, je porost řidší.
Jinak ale v boji proti suchu je zalesnění potřebné, proto by se neměla tolik omezovat přirozená sukcese, zvl. v místech s rozsáhlými poli.