Kam s vyřazeným oblečením? Pražanům radí nový web Obleč Prahu

Nový projekt Obleč Prahu chce obyvatelům města usnadnit darování vyřazeného oblečení. Na webových stránkách najdou lidé přehled sběrných míst i praktické rady, jak dát oblečení druhou šanci. „Ročně na skládkách a ve spalovnách končí ohromné množství oblečení, které by se z určité části dalo ještě dále zužitkovat,“ vysvětluje impulz k novým webovým stránkám Dana Pavlousková, ředitelka Oděvní banky, která za projektem stojí. „Díky portálu oblecprahu.cz chceme lidem ukázat, že třídění oblečení není jen o ekologii, ale i o pomoci druhým a chytrém nakládání se zdroji,“ dodává.

Na webovém rozhraní Obleč Prahu najdou lidé nejen základní informace o problematice textilního odpadu, ale především formulář, ve kterém lze jednoduše „zaklikat“, jaký typ oblečení a v jakém stavu vyřadili. Stránky jim následně poradí, ve kterých organizacích v jejich čtvrti najde takový textil ještě využití.

Součástí webových stránek je i mapa Prahy s vyznačenými charitativními second-handy, neziskovými organizacemi, sběrnými kontejnery a recyklačními a upcyclingovými firmami, kam mohou lidé svůj nepotřebný textil donést.

Tip: Pokud nejste z Prahy, může vám podobnou službu poskytnout on-line mapa projektu Kam s ním https://www.kamsnim.cz Kromě textilních kontejnerů v něm najdete i sběrná místa pro další druhy odpadu.

„V České republice se ročně vyhodí tisíce tun oblečení. Je to jedna z důležitých komodit, kterou je možné recyklovat a u které lze předcházet vzniku tohoto odpadu,“ říká Petr Hladík, ministr životního prostředí, na tiskové konferenci k představení projektu.

V hlavním městě je podle Jany Komrskové, náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí, nyní už více než 1000 sběrných kontejnerů na textil.

„Víme, že v pražských popelnicích tvoří textil přibližně dvě procenta odpadu. Jedná se o tisíce tun textilu, které mohou ještě posloužit dalším,“ uvádí.

Textilní odpad a Pražané

Oděvní banka si v rámci projektu Obleč Prahu nechala udělat průzkum u agentury STEM právě o nakládání obyvatel města s vyřazeným oblečením.

„Co se týká Prahy, tak nám potvrdil průzkum STEM, který jsme zrealizovali v posledních měsících, že až 14 % obyvatel dává oblečení do směsného odpadu. Což je ta nejhorší varianta,“ uvedla Dana Pavlousková. Šest procent dotazovaných uvedlo, že volí výhradně tuto cestu.

Lidé uvádí jako důvod, že se už jedná o oblečení velmi obnošené. Častěji se tak zbavují svých oděvů muži, kteří ale zároveň oblečení méně nakupují i třídí. Pokud člověk vyhodí své oblečení do černé popelnice, skončí už jedině na skládce nebo ve spalovně. Protože je znečištěné, není možné ho už dál vytřídit nebo zrecyklovat.

Do kontejnerů na textil dává své vytříděné oděvy 68 % obyvatel hlavního města. „Zhruba třetina lidí by uvítala více sběrných míst na textil,“ sdílí další číslo z průzkumu zástupkyně STEM Klára Zajíčková.

Téměř čtvrtina Pražanů (23 %) daruje vytříděné oblečení někomu ze svého okolí, 17 % charitativní organizaci. Obdobné množství lidí ho zkouší prodat on-line. Prodej oblečení na internetu je oblíbenější mezi ženami (23 %) než muži (9 %) a převažuje u mladších lidí mezi 18–29 lety.

Jen malá skupina lidí (3 %) uvedla, že své oblečení zkouší často směnit na tzv. swapu. Jako další způsob, jak nakládají s nechtěným oblečením, lidé nejčastěji uváděli, že jej používají jako hadry na úklid.

Tajemství pražských šatních skříní

Lidé se podle svých slov nejčastěji oblečení zbavují proto, že je obnošené (55 %). Dalšími důvody je to, že ho nevyužijí (35 %), nebo má nevyhovující velikost (34 %).

Zhruba třetina (34 %) Pražanů třídí oblečení podle svých slov přibližně jednou za rok, podobně velká skupina lidí třídí svůj šatník méně často. Čtvrtina lidí se k třídění dostane častěji, například při střídání ročních období, častěji jsou to ženy.

Ti, kteří třídí oblečení méně, ho ale zároveň i méně pořizují. To platí zejména pro starší lidi ve věku nad šedesát let. „Tento přístup je udržitelnější než častá obměna šatníku a hodně nakupování a rychlé dávání oblečení pryč,“ podotýká Klára Zajíčková.

Podle ministra Petra Hladíka je ostatně důležité přemýšlet nejen nad zbavováním se svého oblečení, ale také nad způsobem jeho pořizování. „Můžeme ho získat nejen nákupem v obchodech, ale například swapem či pořízením v second-handech,“ připomíná.

„Zhruba polovina lidí kombinuje nákup nového oblečení a oblečení z druhé ruky, o něco menší část nakupuje výhradně nové oblečení,“ uvedla Klára Zajíčková ze STEM. Alternativními způsoby nebo výhradně ze second-handů získává oblečení nyní jen malá část lidí.

Nákupy nového i secondhandového oblečení častěji potvrzuje mladší generace Pražanů (58 %). Více než 40 % respondentů odpovědělo, že v second-handu nikdy nenakoupilo. Obecně častěji oblečení nakupují ženy, mladší lidé, rodiče menších dětí a ti, kteří se vnímají jako velmi dobře či solidně zajištění.

Upcyklace, recyklace i pomoc potřebným

Největší skupina lidí, zhruba dvě pětiny, si případné vady na oblečení podle svých slov opravuje sama. Tři desetiny lidí poškozený kus prostě dál nosí, dokud je to možné, bez ohledu na vady. Pouze 14 % si nechává oblečení opravit profesionálně. Necelá pětina (17 %) se o opravu nepokouší a raději oblečení rovnou vymění za nové.

Oblečení, které je už za svou životností, dál recyklují zpracovatelské firmy. Třídí ho podle materiálu a barvy a využívá se dále například jako izolace nebo jako výplně do sedadel. Podle ministra Petra Hladíka je nyní kapacita těchto firem 40 000 tun ročně. V budoucnu by se měla zvýšit, řekl ČTK.

Z průzkumu dále vyplynulo, že více než třetina respondentů nemá přehled, kam konkrétně oblečení z kontejnerů putuje. 25 % Pražanů by více třídilo, kdyby mohli darovat oblečení přímo konkrétním lidem v nouzi.

V průzkumu měl motiv, že vytříděné oblečení má dál nosit někdo jiný, velmi vysokou podporu (86 %). Podobně vysoký souhlas (84 %) získal v průzkumu i motiv, že oblečení má posloužit lidem v nouzi.

Právě možnost pomoci darováním oblečení nejen životnímu prostředí, ale i lidem připomněla na tiskové konferenci Eva Prokešová, manažerka komunikace společnosti JT International, hlavního sponzora projektu.

Oděvní banka stojící za projektem vybírá už několik let nezničené použité oblečení a tvoří z něj balíčky, které předává potřebným lidem. Další zhruba desetinu vybraných oděvů prodává ve třech charitativních pražských second-handech. „Veškerý výtěžek z charitativních obchodů jde do projektů na podporu samoživitelů," uvedla Pavlousková pro ČTK.

O služby Oděvní banky, ať už ve formě přímé pomoci nebo pomoci pro někoho v okolí, projevila v průzkumu zájem zhruba třetina Pražanů. Z toho 4 % její služby už využilo a přibližně desetině by tato služba osobně pomohla. Někoho ve svém okolí, komu by darované oblečení mohlo posloužit, má zhruba pětina lidí.

Za nejdůležitější důvod, proč lidé tuto podporu nevyužívají, ačkoli by na ni mohli mít nárok, dotazovaní nejčastěji uvedli, že o ní nevědí (54 %). Téměř ve stejné míře ale zmiňovali i to, že se o ni zřejmě stydí požádat. Necelá pětina respondentů uvedla, že podle jejich názoru lidé v této situaci o obnošené oblečení nestojí. Více než desetina má za to, že důvodem může být přesvědčení, že jiní lidé jsou potřebnější (12 %) nebo že dotyční nechtějí být závislí na pomoci druhých (11 %).

---

reklama

---