Když slova „potit se u tabule“ dostávají nový význam. Jak se školy připravují na častější vlny veder?

Jak ukazují uplynulé dny, vlny veder mohou nastat i během měsíců školního roku. Nepříjemné horko ztěžuje schopnost soustředění a učení se. Vlna veder poznamenala například chod škol v Česku na začátku září 2024. Některé školy tehdy kvůli ní i zkracovaly výuku. Co mohou školy pro své studenty udělat, když tropické dny přijdou? A jak se na rostoucí letní teploty školy v Česku připravují? Za chod i vybavení škol jsou odpovědní jejich zřizovatelé, upozorňuje ministerstvo školství (MŠMT). Jimi jsou v případě mateřských a základních škol obce a městské části a u středních škol kraje. „Ti také dostávají finance na vybavení svých škol a znají jejich specifické podmínky, které zohledňují i při rozhodování o zařízení a vybavení, např. možnosti klimatizace, zastínění, úprav větrání apod.,“ uvádí ministerstvo.

Když je ve třídě dusno

Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví musí zařízení pro výchovu a vzdělávání při venkovních teplotách nad 30 °C nebo v situaci, kdy teploty ve třídách přesahují 28 °C, zajistit snížení tepelné zátěže dětí a žáků.

Podle MŠMT mají školy v těchto situacích možnost volit například venkovní aktivity, upravit rozvrh nebo přesunout výuku do méně zatížených prostor. „Obecně platí, že při vlnách veder školy obvykle omezují intenzivní tělesnou výchovu, přesouvají výuku do stínu nebo chladnějších prostor, zkracují pobyt venku a zajišťují zvýšený pitný režim,“ uvedl tiskový mluvčí MŠMT Ondřej Macura.

Informace o tom, kolik škol muselo v posledních letech např. zkracovat výuku nebo dělat jiná opatření kvůli příliš vysokým teplotám ve třídách, nemají zřizovatelé povinnost ministerstvu hlásit. Ministerstvo nesbírá ani data o tom, kolik školních budov má instalovanou klimatizaci, stínicí techniku nebo naopak, kolik z nich je náchylných k přehřívání. „Tyto informace mají zřizovatelé škol,“ odkazuje ministerstvo ve své odpovědi.

Z obdržených odpovědí oslovených pražských a brněnských městských částí s největším počtem škol na svém území je patrná snaha o zlepšování vnitřního klimatu škol. Zaměřují se zejména na postupné technické úpravy budov a instalaci stínicí techniky.

Zlepšení prostředí pro žáky i učitele v letních parných dnech jde často ruku v ruce se snižováním energetické náročnosti budov během zimních měsíců. „V rámci projektů energetických úspor (...) musí žadatelé vždy posoudit budovu také z hlediska rizika letního přehřívání podle příslušných norem,“ potvrzuje Stanislava Beyerová ze Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP). Pokud budova požadavky nesplňuje, musí být součástí projektu také vzduchotechnika s chlazením nebo některý typ stínicí techniky.

„Rekonstrukce našich škol a školek jdou ruku v ruce s instalací vzduchotechniky se zpětným získáváním tepla a chlazením, či instalací stínění. Zároveň se snažíme toto kombinovat a prosazovat s pravidly efektivního přirozeného větrání v budovách škol a školek," říká místostarostka městské části Praha 6 Mariana Čapková s tím, že jde o stavebně i finančně náročné projekty.

V městské části Praha 12 řeší problém s izolací u panelákových budov ze 70. a 80. let také při zateplování pláště a výměně oken. „Součástí úprav jsou i žaluzie, většinou však vnitřního typu. V poslední době bylo realizováno zateplení budov za více než 100 milionů Kč u čtyř MŠ, kde byly mimo jiné instalovány i předokenní žaluzie. U nových budov, jako např. MŠ Mydlinky nebo ZŠ prof. Švejcara v Čechtické ulici, jsou již instalovány rekuperační jednotky a řešeno je i zastínění. I ve starších školách jsou některé třídy vybaveny rekuperační jednotkou,“ uvádí radní pro školství Petr Prchal.

Vzhledem k tomu, že nejvyšší denní teploty zpravidla připadají na období letních prázdnin, soustředí se Městská část Praha 4 především na mateřské školy, které fungují v téměř celoročním provozu. V posledních letech byly předokenní žaluzie instalovány minimálně na devíti objektech, v letošním roce probíhá realizace v ZŠ Jílovská a současně se připravují další projekty v MŠ Ryšánka, sdělila Edita Řeháková, tisková mluvčí Prahy 4. „Významnou modernizací v letošním roce prošla také MŠ Ohradní, která patří mezi první mateřské školy v Praze 4 vybavené klimatizací ve třídách v kombinaci s venkovními žaluziemi,“ doplňuje.

Součástí adaptačních opatření je nejen na Praze 4 také vytváření venkovních učeben a upravování školních zahrad. Stinná místa venku, ať už pod stromy, altány nebo přístřešky, umožňují žákům pobyt venku i při vyšších teplotách jak během výuky, tak odpoledních volnočasových aktivit.

Také v Městské části Brno-sever právě vybrali zhotovitele, který během léta nainstaluje venkovní žaluzie na čtyřech budovách mateřských a šesti budovách základních škol. Další možností jsou podle místostarosty MČ Brno-sever Martina Glogara screenové rolety, i ty venkovní.

Vysoké školy mají výrazně vyšší míru autonomie, a to včetně rozhodnutí o investicích do budov. Organizace výuky, využívání učeben i případná omezení prezenční výuky v období veder jsou podle ministerstva školství v jejich samostatné působnosti. „Vysoké školy mohou například rozhodnout o přesunu výuky do jiných prostor, úpravě rozvrhu, větším využití on-line forem výuky nebo o jiných organizačních opatřeních s cílem snížit tepelnou zátěž studentů a zaměstnanců,“ uvedlo. Hygienické požadavky na prostory vysokých škol se řídí obecně platnými předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví podle zákona o veřejném zdraví a souvisejících technických norem.

Přímo pro zlepšení vnitřního prostředí ve školách je vypsána dotační výzva 5/2025 z Národního programu Životní prostředí, která podporuje větrací systémy s rekuperací tepla. „Doposud jsme v ní obdrželi 19 žádostí s požadavkem na 52 milionů korun, z nichž bylo dosud schváleno 13 žádostí v objemu 29 milionů korun. Výzva je otevřena, příjem žádostí běží do 30. června 2026,“ uvedla Stanislava Beyerová z SFŽP.

Vedle této výzvy je možné čerpat dotace také z dalších výzev na komplexní snižování energetické náročnosti veřejných budov, konkrétně výzva č. 101 a 102 v Operačním programu Životní prostředí a výzvy č. 92 a 93 v Operačním programu Spravedlivá transformace.

Není škola jako škola

Všechny školské budovy nejsou k přehřívání náchylné stejně. Nejlépe jsou na tom z tohoto hlediska stavby z předválečného období. Masivní zdivo udržuje teplotu uvnitř stabilnější a hluboké okenní špalety přirozeně stíní.

Potvrzují to i slova Andrey Zoulové, tiskové mluvčí Prahy 2. „V tomto ohledu máme výhodu, že se naše školní budovy nacházejí ve starší zástavbě, kde k žádnému masivnímu přehřívání prostor nedochází.“ Tepelný komfort v letních měsících tak školy v centru hlavního města řeší standardními provozními opatřeními jako je větrání, stínění nebo režimovými opatřeními. „K úpravám rozvrhu nebo krácení výuky kvůli vysokým teplotám tak nedochází,“ dodala.

Problémem nejstarších budov bývají spíše tepelné ztráty v zimě a případná památková ochrana, která omezuje možnosti úprav.

Jak uvádí Metodika adaptace školských staveb na území hl. m. Prahy, dokument vydaný Odborem ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy a vypracovaný UCEEB ČVUT, největší problémy s přehříváním mívají panelové školy a prefabrikáty z 60.–80. let 20. století. Jejich velké prosklené plochy poskytují dostatek přirozeného světla v interiéru, nevýhodou je však nadměrné ohřívání vzduchu i předmětů intenzivními slunečními paprsky právě v letních měsících. Nejproblematičtější jsou zejména velká okna orientovaná na východní a jižní stranu.

Dokument upozorňuje, že teplotu venkovního prostředí dále zvyšují velké zastavěné plochy v okolí škol.

Jako adaptační opatření proto zmiňuje metodika kromě izolace a instalace efektivních systémů stínění velkých prosklených ploch také maximum zelených ploch v okolí školních budov. Některé z dosud zpevněných ploch u škol lze zatravnit, v areálech škol je vhodné vysazovat stromy, keře nebo popínavé rostliny. Další možností je i realizace zelených střech.

Inspirace z jihu Evropy

Vysoké teploty ve třídách, často přesahující během léta 30–40 °C řeší čím dál častěji také školy ve Francii, Španělsku a Itálii. A to rovněž kombinací okamžitých krizových opatření a dlouhodobých stavebních úprav.

Ve Francii v roce 2025 zůstalo kvůli vysokým teplotám zavřených 200 škol. Podobně jako v roce 2019, kdy byly zavřené na pár dní stovky škol a školek po celé zemi a francouzské ministerstvo školství kvůli horku odložilo i celostátní středoškolské zkoušky.

Paříž v rámci projektu OASIS Schoolyards proměňuje v posledních letech školní dvory ve městě v příjemnější místa pro trávení času i v letních měsících. Město má ambiciózní plán v tomto duchu přeměnit všechny veřejné školní dvory. V současné době má školní dvory OASIS více než 130 škol po celém městě.

Podobně v Barceloně slouží přes deset škol a jejich školních dvorů jako tzv. klimatický úkryt (Climate Shelters). Místa se stromy, pergolami, mlžítky a pítky k osvěžení. Stejně jako ve Francii je mohou při vlně veder tyto „oázy chladu“ využít i lidé ze sousedství.

---

reklama

---