K potřebné odolnosti nám mohou pomoci i drobná „zastavení se“ v přírodě, říká instruktorka finské metody Lesní mysl

Návštěva lesa léčí tělo i duši. Věda například potvrzuje, že už deset minut pobytu v přírodě snižuje krevní tlak. Finská metoda Lesní mysli jde v ozdravném vlivu přírody na člověka ještě dál: kombinuje smyslová cvičení s prvky pozitivní psychologie a koučování. O tom, jak nám může pomoci k větší odolnosti, přizpůsobivosti a jaká jednoduchá cvičení můžeme sami vyzkoušet během příští vycházky do lesa, hovořila instruktorka této metody Barbora Hernychová.

Čím to je, že se mnoho lidí cítí v přírodě a zejména v lese dobře?

Jsme součástí přírody, i když se to nezdá, zapomínáme na to a žijeme uprostřed hlučných měst, příroda je historicky naším domovem. Takže je to dáno evolučně. Protože jsme se v přírodě vyvíjeli a žili přes miliony let.

V přírodě se nám obnovuje pozornost, šumění listí, zpěv ptáků, zvuky vody, zelená barva, to vše je očista pro naši mysl. Mozek tak dostává prostor a odpočinek.

V klidném prostředí přírody se nám spouští parasympatický nervový systém, tedy opak toho, co se děje při stresu. Snižuje se hladina stresového hormonu kortizolu, naopak vyplavuje se serotonin. Organizmus může regenerovat.

Stromy vylučují látky terpeny a fytoncidy, které působí na náš organizmus velmi léčivě. Současně nám pobyt v přírodě zlepšuje náladu, dává nadhled, pomáhá dívat se na věc z jiné perspektivy a ukazuje nové úhly pohledu.

Češi obecně tráví rádi čas v lese a přírodě. Co nového si mohou z finského přístupu odnést?

V něčem jsme si s Finy hodně podobní, trávíme čas na chatách a chalupách, rádi chodíme do lesa. Finové mají zálibu v saunování, otužování, jsou velmi odolní a houževnatí.

Často se mluví o finském SISU – vnitřní síle zvládat náročné situace, schopnost adaptovat se a být odolní. Odolnost a přizpůsobivost je něco, co budeme v budoucnu v tomto turbulentním a dramaticky se měnících světě všichni potřebovat. A Lesní mysl nám k tomu může být nápomocna.

V čem spočívá metoda Lesní mysli? V čem se liší oproti "běžné procházce"?

Lesní mysl nás vede více do hloubky. Nejedná se o procházku, ale spíše workshop, kdy instruktor lidi provází jednotlivými cvičeními a aktivitami, které navozují klid, zpomalení, ukotvení v sobě.

Pracuje se se smysly, takže během Lesní mysli často pozorujeme, posloucháme, využíváme našeho čichu či hmatu. To vše nás vede z přetížené hlavy více do klidu a vnímáme svého těla v tady a teď. Proto je Lesní mysl výbornou psychohygienickou technikou.

Aktivity Lesní mysli jsou metodou, jak předcházet například syndromu vyhoření, jsou prevencí depresí, úzkostí, smutků a posilují naši odolnost. Současně využívá prvky pozitivní psychologie a koučování. Učí, jak i v náročných životních situacích vidět v životě krásu a „to dobré“.

Navíc tím, jak workshopy Lesní mysli probíhají v přírodě, přirozeně zde příroda hraje velkou roli. Existují dlouholeté výzkumy na to, co se s námi během pobytu v přírodě děje, a to jak po psychické, tak i fyzické stránce. Už jen tím, že v lese jsme, tak velkou mírou podporujeme a pečujeme o náš imunitní, nervový a endokrinní systém.

Zmiňujete výzkumy o vlivu přírody na člověka. Která zjištění vás nejvíce překvapila nebo přesvědčila?

Mě přesvědčovat nemuselo nic. Vždy mi bylo v přírodě dobře a pobyt v ní je pro mě nedílnou součástí života. Lesní mysl se svými výzkumy mi to jen potvrdily.

Lesní mysl vychází z nejnovějších výzkumů, které se zabývají pozitivním vlivem přírody na lidské zdraví. Péče o zdraví a pohodu pomocí přírody už má svůj název – green care, nature care.

Podle moderní medicíny je vědomý pobyt venku nedílnou součástí zdravotní prevence. Lékaři i vědci potvrzují pozitivní účinky přírody na náš psychický i fyzický stav. Pobyt v přírodě posiluje náš imunitní systém a psychickou odolnost, pozitivně upravuje krevní tlak, tep a hladinu cukru v krvi, je prevencí civilizačních onemocnění jako je cukrovka, deprese, autoimunitní onemocnění, snižuje stres.

Nedávno jsem se setkala s profesorem Qing Li z Tokyjské nemocnice, který se výzkumům věnuje se svým týmem přes 30 let a je zakladatelem přímo oboru Forest Medicine – Lesní medicína. Mají neuvěřitelné výsledky a objevy.

Jak vypadá workshop Lesní mysli?

Nejčastěji vás instruktor vezme v rámci skupinky na kratší či delší cestu lesem, parkem či zahradou, kde načerpáte novou energii, vyčistíte si hlavu, naučíte se, jak i v hektickém dni zpomalit, zastavit, jak si udržet vnitřní stabilitu, odbourat stres a pocit vyčerpanosti.

Pracuje se s dechem, se smysly, s různými přírodními materiály, barvami, vůněmi, tvary stromů, květin, listů, kamenů, se zvuky přírody… postupně se můžete dostat přes smyslová a prožitková cvičení i k vážnějším tématům jako jsou vděčnost, strach, starosti, úspěch, vlastní hodnoty a sny..

V praxi to vypadá tak, že se instruktor Lesní mysli vydá se skupinkou (případně lze i s jednotlivci) na cestu přírodou a během ní tyto konkrétní aktivity nabízí. Lidé je vyzkouší, naučí a svůj zážitek pak mají možnost s ostatními posdílet a podělit se o něj.

Vím, že to někdy vypadá banálně a až příliš jednoduše a těžko se to dává do slov. Proto vždy říkám, že Lesní mysl se musí zažít, opravdu vyjít ven a vyzkoušet si. Její účinek mě fascinuje, právě v té jednoduchosti, rychlosti a současně s velkým efektem.

Vždy jen žasnu, co vše se za dvě hodiny může odehrát a jak se lidé promění. Často přicházejí unavení, přepracovaní, s bolestí hlavy, bez energie a na konci, když se ptám, co se změnilo a s čím odcházejí, usmívají se a zaznívá: „Bylo to jako malá dovolená“, „Tohle si chci dopřávat častěji a pravidelně“, „Přestala mě bolet hlava“. A slova jako odpočinek, zpomalení, klid v duši, radost, nadhled, svoboda a volnost.

Aktivit Lesní mysli je kolem 150, na workshopu za 2-3 hodiny účastníci vyzkoušejí tak 5-10. Někdy děláme i workshopy delší třeba 4 hodinové nebo na celý den.

Aktivity Lesní mysli jsou velmi dobře sepsané v knize Lesní mysl či kartách Lesní mysl od Martiny Holcové, která tuto metodu do ČR z Finska přivezla a šíří ji dále, jak na svých workshopech, tak i ve formě výcviku pro nové instruktory a průvodce.

Jaké návyky si z něj lidé odnášejí domů?

I kdyby to bylo krátké zastavení na pár minut u stromu, nadechnutí a zklidnění mysli, tak je to fajn.

Lidé se často na workshopy i vrací, aby si cvičení znova procvičili a pak s nimi mohli sami pracovat. Je důležité vědět, že Lesní mysl není jednorázová záležitost, k dosažení nějakých dovedností je důležité opakování a pravidelný trénink. Spousta lidí chodí do lesa a noří se do něho, ale tohle nabízí ještě něco navíc, trénovat, navazovat na to a vidět vlastní proměnu a posun.

Zkuste si třeba pohladit mech, zaposlouchat se do zvuků potoka, nadechnout se v borovicovém lese. Jsou to jednoduché věci, které běžně děláme, ale když jim věnujeme čas a pravidelnost, jejich účinky se prohloubí.

Příroda není nikdy stejná, její proměny lze vnímat každý den. Pomocí technik Lesní mysli si snadněji uvědomíme, jak její změny v průběhu roku působí na nás, co v nás vyvolávají. Učí nás přijímat pomíjivost a cykličnost. Učí nás, že i my jsme těchto změn nedílnou součástí.

Velký je také sociální aspekt workshopů, Lesní mysl umí propojovat lidi, a to velmi přirozeným nenuceným způsobem. Proto připravujeme tzv. lesní seznamku. Cestu připravenou speciálně pro single lidi, kdy jsou aktivity vybrané tak, aby se lidé o sobě něco přirozenou cestou dověděli a poznali se.

I když se lidé na začátku vzájemně neznají, prvotní nervozita se brzy rozplyne a vystřídají ji vřelost, srdečnost a jakési vzájemné porozumění. Příroda umí v tomto zázraky. Moc hezky to vystihla jedna účastnice: „Potkali jsme se tu sice úplně cizí lidé, ale já mám pocit, že vás znám už tisíc let.“ Často také zaznívá zjištění, že je moc fajn poznat se s lidmi, kteří to mají nějak podobně, umí se naladit na přírodu, chodí rádi na výlety, mají otevřenou mysl a vědomý přístup k životu.

Dá se praktikovat i mimo les? Uprostřed města?

I park či městská zahrada mohou být dobrým místem k Lesní mysli, pokud zrovna nemáme možnost vyrazit do lesa. Já provázím účastníky například v botanické zahradě v Praze a mezi květinami a místními lesy se dá zklidnit, vypnout a naladit na sebe velmi snadno.

Někteří průvodci se zaměřují i na seniory upoutané na lůžku – jednotlivé přírodniny donesou přímo do pokoje a následně s kamínky, květinami, listy, šiškami, klacíky a dalšími předměty z přírody pracují. Pro staré lidi je to velké obohacení, trénují jemnou motoriku, využívají hmatu, čichu, zraku.

Jaký je rozdíl oproti dalším podobným konceptům, např. japonského shinrin-yoku?

Jednotlivé obory tzv. green care se velmi prolínají a doplňují. Lesní mysl je specifická tím, že kromě relaxace a odpočinku, které nabízí právě shinrin-yoku či lesní terapie, nabízí i část koučovací a oblast pozitivní psychologie.

Kdy jste se Vy sama poprvé setkala s konceptem Lesní myslí?

Poprvé jsem tento koncept zaznamenala v covidu, kdy mi příroda hodně pomáhala. Ale myslím, že něco podobného jsem hledala už dříve. Lesní mysl mi pojmenovala to, co už jsem dříve vnímala a cítila na sobě. Dala mi konkrétní cvičení a určitou metodiku, jak s pobytem v přírodě vědomě pracovat, a to jak sama pro sebe, tak i při práci s dalšími lidmi. A stále mi otevírá nové a nové objevy.

Pravidelně provádím Lesní myslí firemní týmy, které ji používají jako formu teambuildingu a způsob poznávání se mimo pracovní prostředí a také jako prevenci syndromu vyhoření a na podporu psychické odolnosti.

Mám zkušenosti s mateřskými centry, kde je možné nachystat cesty pro unavené rodiče, aby si na chvíli odpočinuli a zrelaxovali. Lesní mysl hojně využívají pro well-being, psychohygienu a prevenci vyhoření pedagogické sbory, lektoři, učitelé, vychovatelé.

Nedávno jsem měla možnost provázet skupinu paní vychovatelek ze základní školy. Jejich záměrem bylo odpočinout si a naučit se něco praktického k péčí o své psychické zdraví. Svůj aktuální stav pojmenovávaly jako zahlcenost, únavu, dlouhodobé vyčerpání... Strávily jsme společně v zahradě přes dvě hodiny. Vyzkoušely si techniky mindfulness, navození pocitu opory, dechová cvičení a vytváření si toho dobrého na náročnější časy. Příroda jim přinesla podpůrný prostor plný klidu. Odjížděly odpočaté, uvolněné, usměvavé, namotivované se pravidelně Lesní mysli věnovat.

Letos jsem dostala příležitost provázet Lesní myslí studenty VŠ a zahraniční studenty z projektu ERASMU. Téma a záměr se nesly v duchu psychohygieny a podpory odolnosti ve zkouškovém období. Vyzkoušeli si techniky mindfulness, relaxační cvičení a hledali způsoby, jak tyto drobné „zastávky“ vnést do každodenního života. Trénovali uvolnění a zklidnění myšlenek. Mluvili jsme o tom, jak příroda působí na naše fyzické i psychické zdraví.

---

reklama

---