Jak lépe hospodařit s vodou v krajině? Vědci hledají nejúčinnější opatření proti suchu

Vracet humus do půdy a ne do bioplynek je základ. Pak správný poměr živočišné a rostlinné výroby - jak pro produkci statkových hnojiv, tak i humusu - to nahrává větším firmám, protože ty malé na živočišnou výrobu rezignovaly. A pak přecházet na umělé zavlažování - zavlažovací systémy se po roce 1989 dost často nechaly svému osudu a rozpadly se. Proto se zavlažuje 3x méně ploch než tehdy.

Souhlasím a navíc neposlouchat ochranáře a stavět další přehrady na
zachycení přívalových srážek, které necháváme odtéci a navíc ještě
působit škody. Lze využít i stávající suché poldry a po úpravách je
alespoň částečně trvale zavodnit s možností vypustit těsně před
hlášenými přívalovými dešti, aby splnily svůj původní účel. Je toho více, co se tu 40 let nedělá a co bylo v plánu, abychom nemuseli
zůstat na suchu.

Přehrad už je spousta. Také mají omezený rozsah svého působení: zvládnou jen určitou povodeň, ale také jen určité sucho - během dvou velmi suchých let jdeme na většině z nich do katastrofických scénářů - a s poklesem hladiny se také zhoršuje kvalita vody.
Takže: přehrady to nespasí, vodu do studánek nevrátí (princip umyvadlo na suché zahradě) a máme jich dost. To, co potřebujeme, je věnovat se krajině - s přehradami jsou to spojené nádoby(!), kde se objevují teprve první kroky. Zaplať Pámbů za ně, ale potřebujeme nutně opatření velkoplošná. Jenže ta na velkých lánech nepůjdou. A ve smrkových monokulturách kupodivu taky ne. Obrovské množství vody odteče bez užitku z měst. Všude je co zlepšovat.
Spousta věcí je známých dávno a netřeba dělat studie. Je třeba si přendat myšlení, kde by mělo být, a začít dělat opatření v praxi.

Kvalita vody se v nádržích nezhoršuje bez příčiny. je to proto ,že v době sucha, špínu co člověk vypouští není čím ředit. Až přehrady nebudou stačit zásobovat vodou, pocítíte jejich význam.
Pomatená iluze je také ,že když nebude pršet vyřeší to zadržování vody v krajině.Vody v každé krajině mizí ,odtéká nebo se vypařuje. Smrkové monokultury jako nezadržují vodu? Proč. Smrkky koření mělce a nevytahují vodu z hloubky a deště se v jehličí dobře vsakují. Myslím ,že listnaté stromy vypařují více vody než jehličnany a tahají ji z hloubky.Projeďte se po krajině a hledejte ty veliké smrkové monokulury, kolik jich zbylo?
Moje zahrada jsou stromy a tráva ,nezničená člověkem ,záhon s humusovitou půdou vyschne nejrychleji a vůbec není vlhčí než ta zkažená krajina ,kterou když prý napravíme bude vlhká.
Nic takového se nestane ,naše krajina je dost rozmanitá, projedte se kolem Plzně a koukejte kolem sebe trochu do dálky, nejen na špičku nosu.
Co chcete v takové krajině ještě zmenšovat a co ještě zasázet, kolik vody navíc bude schopná zadržet ,aby byla vlhká když neprší?

Nebojte, znám význam přehrad a znám i jejich limity.
Pomatená iluze... Možná jste si nevšiml, o co jde. Jde o to, zadržet kromě přehrad SOUBĚŽNĚ i v krajině maximum vody, co spadne, aby rychle nezmizela směrem k oceánu.
O smrkových monokulturách a o vlivu smíšených či listnatých lesů si přečtěte jinde. Píšete, že ty smrkové nějak nejsou... proč? A listnaté jsou? Proč?
Nejde o to, aby byla půda vlhká, když neprší, ale aby zasákla maximum, když prší. A nebojte, koukám po krajině docela pozorně :-).

Ve Finsku mají tisíce jezer ,je jich moc?
Proč jsou listnaté a neuschly ,vždyť to píšu, koření mnohem hlouběji než smrky,stejně jak borovice a samozřejmě smrk je severský strom ,nesnáší kombinaci horka a sucha..
Ta zasáknutá voda se musí nějak projevit . Když udrží půda vodu musí zůstat vlhká, takovou ptřebují rostliny. A jak píšu ,můj humusovitý záhon na zahradě ztrácí vodu velice rychle a stejně rychle ,asi i rychleji než jiná půda,je porovitý. Ovšem když se začnou v půdě dělat díky suchu praskliny, vysychá každá půda do hloubky.
Někde jsem četl ,že v posledních 70letech jsou stejné průtoky řek, jsou prý i stejné srážky ,tak co je špatně?

Vyšší teplota a přibylo asfaltu, tepelné ostrovy,je -li jich mnoho, mají vliv i na okolí.

Vyšší teplota a přibylo asfaltu, tepelné ostrovy,je -li jich mnoho, mají vliv i na okolí.

Přihřeji si polívčičku: čím větší sucho, tím hlubší vrty - tím méně vody pod povrchem = teplejší orná půda jako hliněné megaostrovy.

Odběr podzemní vody, který rozhodně není nezanedbatelný, to je další megaprůšvih, o kterém se zatím vůbec ani nemluví.

..není zanedbatelný...

Když jsem přišel v r. 1962 do učňovky na jižní Moravu a začal čundrovat na Palavě, byla nad H. Věstonicemi studánka, kde jsme si brávali vodu, a v Soutěsce velice silný pramen. Ještě jsem se dočetl, že v 19. stol. se na Palavě pásal dobytek, že místo jehličnatých porostů - borovice lesní a černé - tam byly pastviny a nad Pernou, pod Vzývajícím, že byl silný pramen s napajedlem. Vývařiště toho pramene, i se zbytkem žlabu, jsem tam v křoviskách ještě našel.
Pak studánka pod Martinkou zanikla a pramen v Soutěsce slábnul a slábnul, až v průběhu desítek let vymizel takřka úplně.
Ty prameny byly napájené výhradně dešti a je to ukázka, jak srážek ubývalo. Není divu, když jsem na úřadě dostal na stůl mapy staré 250 let, bylo vidět, kolik na j. Moravě bylo potůčků, mokřadů, rybníků, tůní ..... No a po staletí se půda meliorovala, hlavně ovšem převážně odvodňovala, až krajina plošně vyschla. Komunisté sice postavili VDNM, s plánovanou plochou pro závlahy až 160 000 ha, potrubí bylo natažené skoro až k hranicím u Valtic, kde jsem tehdy bydlel. Dokončilo se až po Velké Sametové, 2 roky v něm byla voda, pak se řeklo, že zavlažování je drahé, čerpačky se vykradly, a teď se na j. Moravě řeší sucho.

nevzpomněl byste si, pane Pokorný, prosím, kde by se dalo dohledat těch 160 000 ha?

A nevochomýtnete se náhodou tady?
https://www.cvtvhs.cz/index.php/107-ochrana-povrchovych-vod-pred-havarijnimi-stavy

Kdysi jsem se ještě ptal na Vámi popisované bagrování Dyje pod Bulhary, jestli si nevzpomenete na letopočet.

Díky DF
P.S: Já tam budu už od večera Po ... kdybychom se někde potkali ...

Zejména v posledních 30 letech se zvyšuje teplota nejen vzduchu, ale i vody, výrazně roste výpar, prší pořád víceméně stejně (aspoň v ročních úhrnech) a v řece teče míň vody. Špatně je ten výpar. Jenže výpar je ta klimatizace krajiny proti přehřívání. Takže když vodu odvedu z krajiny pryč, ztrácím kapacitu té klimatizace.

Nikdo nechce odvádět vodu z krajiny, nebo si myslíte ,že přehrady vodu odvádí?
Ovšem když se zvyšuje výpar jak je možné ,že jsou roční průtoky řek stejné jak kdysi. Vypařuje se především zasáknutá voda a zasáknutá voda taky naplňuje řeky a pokud je vsakování dnes špatné ,měly by průtoky řek klesnout. Ovšem tyto statistiky průtoků může dnes deformovat voda čerpaná z hlubokých studní, která se po použití a zašpinění vrací do řek a voda zadržená po deštích v přehradách.
Jistě výpar vody může ochlazovat krajinu ,ale výpar ovlivňují hlavně mraky. Když nejsou mraky dopadá na 1m2 řekněme 1kW výkonu ,když mraky jsou, dopadá na zem desetina tohoto výkonu a to je sakramentsky velký rozdíl ve vypařování a teplotách.
Já pamatuji dobu kdy jsem se těšil na každý slunečný den a na cestu k moři na jih za sluncem. Dnes máme toho slunce nad hlavu, ale i oblačnost je prý stená jako kdysi, říkají odborníci. Takže prý máme tři faktory stejné jak kdysi, srážky ,průtoky a sluneční svit. A co sucho ,je taky stejné? Já nevím.

Dříve se lidi obávali, aby jim nepropršela letní dovolená, tak teď už to takhle zdaleka není (spíš aby nebylo 37 ve stínu). Výjimkou byla druhá polovina loňského července, ale jinak je víceméně pořád jasno a horko.

"nebo si myslíte, že přehrady vodu odvádí?" [myšleno z krajiny, doplněno DF]

Nevím sice, jak fakta změní váš názor na přehrady, ale VD Nové Mlýny má kolem dokola cca 32 km kanálů a na nich je provozováno 12 čerpacích stanic, které i několikrát denně zapínají čerpadla.

Smyslem a funkcí těch kanálů a ČS je odvádět vodu čerpáním z okolí hrází* do přehrady. Takže kdybychom se z logických důvodů museli shodnout na tom, že okolí hrází = okolí přehrady = krajina, tak potom z týchž důvodů musíme oba tvrdit nebo aspoň připustit, že v případě VD NM tato trojpřehrada tu vodu odvádí právě z té krajiny/okolí do té přehrady.

*pozn: Nakolik věta "z okolí hrází do přehrady" znamená "z okolí hrází ZPĚT do přehrady", tedy jaká je čistá bilance krajina vs. přehrada nevím a nevím ani, jestli to někdo ví. Ale každopádně jsou také období, kdy v kanálech převažuje voda ze vzdálené krajiny nad vodou z blízké přehrady, tj. čerpadla čerpají rychleji při stejné hladině v přehradě. Podloží je zkrátka silně pórovité a nižší hladina podzemní vody v krajině je výše položenou hladinou vody v přehradě tlačena vzhůru, tj. nad úroveň terénu. A proti podmáčení okolních pozemků jsou tedy kanály a čerpadla.

P.S. A hlavně se mě neptejte, kolik el.en se spotřebuje na tohle "kýblování", když jednou z hlavních fcí přehrady je provoz MVE na výrobu el.en. Prostě nezbytná ochrana díla před přírodními zákonitostmi. Podobně velkorypadlo a hnědouhelný důl, taky si část energie z turbíny spolkne rovnou.

Jo, a kdybyste mi chtěl podsouvat, že odvádět = vysušovat, tak si několikrát přečtěte *pozn.

Jsou části státu, kde už opravdu není kde přehrady
budovat, ale jsou místa zcela bez přehrad. Takže tu
rezervy jsou. Vodohospodářskými díly mohou být kanály
a potrubí propojující jednotlivá díla a povodí, kde
voda schází. Dobrý hospodář se stará a špatný pouze
zalamuje ruce a spílá přírodě, že si dělá co chce.
Vltava je v Praze krásnou řekou pouze díky kaskádě
a nebýt těch přehrad, tak by byla sezónním smrdutým
tokem. Je třeba přiznat kolika kubíky přehrady řeku
dotují i nyní, když jsou její prameny a přítoky na
minimech. Bez přehrad by průtok v Praze kopíroval
průtoky pramenů a přítoků a to by asi nebyla velká
sláva. Mnohé řeky bez přehrad jsou na desetině
průtoků a jsou to doslova splaškotoky vod z ČOV.
No a ty nejsou o životě řek, ale o jejich umírání.
Přitom právě u takových toků rezervy existují, ale
schází vůle se o ně postarat stejně, jako o Vltavu.
U nás na severu Moravy byly v plánu přehrady na
Odře u Heřmánek, na Lomné v H. Lomné atd. a to jsou
právě takové toky, co potřebují v době sucha dotovat
vodou z přehrad. Říčka Lomná se místy ztrácí pod
povrch a plytká voda se ohřívá tak, že v ní hynou
ryby. Je smutný pohled na toky, kterým se nevěnuje
stejná pozornost jako Vltavě, či Dyji, když mají
desetinový průtok proti normálu. V tomto lituji
změny režimu, protože kdyby k ní nedošlo, tak by
ty přehrady už dávno dotovaly ty řeky a JE by už
dávno vyráběly dostatek elektřiny pro celou ČR.
Celou dobu po převratu se pouze žvaní a nic tolik
potřebného nedělá. Z ČR je Potěmkinova vesnice
milionářských vil a pestrých fasád bytových domů.
Na to vše stát oklikou přispívá místo investic do
budoucna. Hlavně to okecat, že to nepotřebujeme a
nebo to nemá smysl. Kdyby se tak chovali naši
předci, tak tu není ani jedna přehrada a pijeme
vodu ze stále hlubších vrtů a nebo z cisteren. Ono
se stačí podívat která města mají vody dost, protože
ji mají z přehrad a které málo, protože nejsou na
přehrady napojeny a spoléhají se na studny a vrty.
Je špatné si nalhávat z ideových důvodů něco jiné
a hledat jiné příčiny. Mimochodem vodu ze studánky
nebere přehrada, ale vrt s čerpadlem. Naopak ta
přehrada udržuje hladinu spodní vody na stabilní
úrovni v závislosti na výšce hladiny v přehradě.
Příkladem budiž studna mých příbuzných ve které
před vybudováním Slezské Harty hladina klesala
až o tři metry a nyní kolísá +- metr a půl a je
takřka nevyčerpatelná, jak zlepšila vydatnost
pramene. Kdysi sloužila pouze na pití, vaření
a nejnutnější hygienu a dnes s ní mohou díky
vydatnosti i zalévat zahradu. Změnilo se tam
k lepšímu i mikroklíma a jediné co jim vadí
je nárůst turistiky v kdysi klidném kraji. To
ale kvitují turisté a rekreanti. Současný režim
umožňuje i stavby chat a domů a přitom tam měla
být totální stavební uzávěra, protože to měla být
vodárenská nádrž se stejnou ochranou jako Kružberk
pod ní. Opět vyhrává osobní zájem nad zájmy celku
a tak to funguje v celém státě. Sjezdovka, či
hotel vrtem vysuší studánky a prameny potoků a prý
je příčinou sucho. Ano i to je jednou příčin, ale
ten vrt je hlavní příčinou. Mimochodem vrt byl
schválen vedením CHKO podle posudku vodohospodářů
a přitom kdejaký laik a praktik předvídal, jak to
dopadne.

je vidět, že jste hodně dlouho nebyl v Praze. Včera jsem šel přes Mánesův most a poprvé v životě jsem si řekl, že by snad bylo lepší ten smrad vypustit a nechat řeku zase po staletích téci ... samo že to nejde, protože na tom stojí obří přísun peněz do kasy z parníků pro masový turismus, ale ten smrad byl fakt hustej.

A už ca měsíc pozoruju a počítám na kanálu plavoucí zdechliny kaprů 30-70 cm (možná nejsou všechno kapři, je to i daleko od mého břehu atd.), nevím, kde se pořád berou, ale evidentně mají rybáři navrch, 1-3 ks každý den za 0,5-1 km chůze. Mackové jak z vánoční kádě.

Z Vás bude jenou Palackej, jak básníte ... a před kaskádou se všude nebruslilo a mraky lidí nepřijížděli z víkendové Sázavy, Lužnice, Otavy a samo Vltavy až do středu města!

To až s příchodem pana Machačka vyšlo slunce!
Teď tam nesmí ani šlapadla, protože jenom parníci (hlavně) pro cizince. Troje lázně zanikly, fungují díky převažujícímu betonu/kamenivu jen Žluté l. a plážička nad Berounkou. Jinde se člověk do vody normálně nedostane.

Teda vyvracet vaše báchorky je nad mé síly. I tak užívejte dne.

Jen detail: Ty chcíplotiny plavou kde, přesně? A smrad jaký a kde všude, pod ČOV? Ještě hustý rybniční, nebo už něco horšího?
Dík.

Kapři/zdechliny: od horních vrat + 650 m, výš podél břehu nechodím. Kanál byl letos pár týdnů vypuštěný, ale to byl za 20 let už x krát, pravda, přes zimu, teď při jaru. Je hodně topolového chmýří, ale to je každoročně - nicméně rybáři říkali, že jim to nedělá dobře. Zkrátka nemám šajna. Každopádně nic na telefon.

Smrad: Mánesův most je denní okometrie pračkové pěny na hladině a přitom si všímám barvy a průhlednosti, jak jde rok. Ten pach je obtížně zařaditelný (dyť taky poprvé, žeano), nejblíž tomu je asi hnijící voda, ale ne přímo od surových splašků, ani smrad z aktivace. Rozhodně ne zdravý jarní Pálenec (rybina při clear water) a už vůbec ne sinicový odér. Těžká, iritující, hnilobná (už si připadám jako koštýř nad střikem).

Každopádně zcela neobvyklá, opravdu nikdy dříve. Pachy si člověk díky evolučnímu stáří rhinencephalonu pamatuje neobvykle dobře. Barva mírně khaki podle rozsivek, průhlednost celkem velká, tak metr.

A víš, že jsem vlastně nikdy necítil ve vodárně ucpaný filtr z boomu rozsivek? ... kdyby se dal písek na sluníčko? Jestli to nemohly být jejich "žluknoucí oleje" ...
Každopádně rarita.

Já pozoruji zdechliny kaprů taky, úplně jinde, na jiné řece. Deset dvacet ne víc, možná doplavapy až do Prahy. Přijedu na pískovnu v Jižních Čechách a světe div se taky čtyři chcíplí kapři a před několika lety tam byla voda jak křištál. Možná je zabili rybáři svými háčky ,netuším.
Svádět to na přehrady a stojatou vodu je hloupoučké. Stojaté vody vždy v přírodě byly a měly svůj význam.

Připomněl jste mně povodeň v r. 1997, psalo se tehdy, že Slezská Harta se měla plnit 10 let , ale že povodeň ji naplnila za týden. Díky tomu byla povodeň na Moravě o hodně menší.

Měla se plnit 3 roky a naplnila se za 3 dny.
Bez Slezské Harty by to možná nepřežil dole
po proudu Kružberk a každopádně by byl tak
kalný, že by Ostravsku pár týdnů scházela
pitná voda. Tak většinu kalů zadržela Harta
a Kružberk zásoboval bez problémů Ostravsko.
Mě prostě vytáčí ty hloupé řeči ekologistů,
kteří by nejraději NIC NEDĚLALI a pouze
nadávali na ty, co něco dělali, aby netrpěli
lidé nedostatkem pitné a užitkové vody. Že
schází ty nepostavené přehrady dnes vidí tam,
kde místo z nich čerpají spodní vodu a ta už
jim schází. Největšími odpůrci přehrad jsou
ekologisté a "vědci" z měst, které mají vodu
z "nenáviděných" přehrad. Těm bych odpojil
vodovod a nechal je chodit k cisterně jako
tam, kde se ty přehrady jejich odporem nepostavily a spodní vody vysychají.

1*. Na střeše Evropy jsou přehrady, hlavně na horních tocích potřeba, nedá se to okecat. Ale poučný je odpor otborníka k přehradám, až duha zažaluje Turka za jeho výroky, tak zde je důkaz, že si tak moc nevymýšlel.

ale hlavně musíte zaručit, že ta voda na zavlažování bude (musíte zaručit vyrovnanost a dostatek srážek) a že bude zadarmo (voda určitě a el.en. na čerpání aspoň z velké části), jinak to zase zvadne o více jak 90 %, jak se stalo na Nových Mlýnech.

pro informaci z dokumentů:
1) [plán] "vytvořit zdroj vody pro 45.000 ha závlah" (uvedeno ještě v dopisu z kanceláře presidenta ČSFR přelom 90-91)
2) "je vybudováno, rozestavěno nebo intensivně připravováno 23.855 ha velkoplošných závlah" (v podkladech MŽP 12/6/1990)
3) k roku 2003 je vybudováno 20.830 ha závlah (Štěpaník 2010 převzal informace Čermáka 2003)
4) Je provozováno max 3.560 ha závlah (data MZe pro rok 2018)

Nejúčinnější opatření proti suchu a vysychání krajiny je zalesňování krajiny. Pro propagátory údajné nutnosti udržování suché stepi u nás je to sice špatná zpráva, ale to se nedá nic dělat. Vše ostatní má jen malý vliv, ale i ten je důležitý.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-havlickobrodsku-vznikla-rezervace-s-divokymi-konmi-prvni-na-vysocine

"Projekt WAMPES reaguje na dlouhodobě problematický pokles hladin povrchových i podzemních vod a následný zhoršující se stav ekosystémů."

Doufejme pak, že řešitelé WAMPES budou mít všech 5 pohromadě a uvědomí si, že náprava je možná jen snížením odparu. Tedy že nezbývá než krajinu pločně přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, stagnujícím průměrným srážkám s většími výkyvy jejich intenzity. Snad pochopí, že pustu nelze zalesnit či tam udělat jezernaté Finsko.

Takový Izrael má přibližně stejné srážky jako my, cca 500 mm, ale úplně jinak s nimi hospodaří. A také (prý) čistí 85% odpadních vod. Viděl jsem na polích veliké nádrže z vyhrnuté zeminy, jistě několik ha, vyložené fólií, v nichž shromažďovali vodu z dešťů pro závlahy. Pro úsporu vody vymysleli kapkovou závlahu. Takže máme velké rezervy a máme se kde učit.

Izrael také spoustu vody (procenta si nepamatuji, ale v desítkách %) získává efektivním odsolováním mořské vody. A no, spousta se toho tam dá naučit. Ale není to o trubkách a nádržích. Je to o tom, že když si stát za své peníze nechá zpracovat studii či projekt, který přinese nějaké výsledky a doporučení, tak se jimi okamžitě začne řídit a nestrčí je (pod vlivem té či oné lobby) do spodního šuplete jako u nás. No a když projekt výsledky nepřinese, stát ten projekt nezaplatí. Proto tam jde ten aplikovaný výzkum ukrutně rychle a zavádění poznatků do praxe taky.

Já bych si Izrael až za tak velký příklad nebral, protože odebírá z
Jordánu vodu, která schází sousedům a Mrtvému moři. Odsolená voda
není odsolená dokonale a hrozí po čase zasolení půdy. Čerpají taky
velké množství spodních vod a to nelze donekonečna. Spotřeba vody
větší, než kolik krajina nabízí zavání malérem a tuto cestu je
chybou následovat. Berme si pouze tolik, co je navíc a škodí, ale
ne vše co spadne jako srážky a potřebují to i sousedé a příroda.
"Vypít" potok tak, aby vyschnul se vymstí stejně, jako vrtem
vysušit studánky a prameny potoků. Systém po nás "potopa" je sice
levným řešením, ale pouze řešením dočasným. Ta řešení s delším
dosahem řešení sucha jsou sice drahá, odmítána a dokonce rušena
a přitom dokonalé náhradní řešení nikdo nenabízí. Mnohde ruší
přehrady a pak pláčou nad nedostatkem vody. Co si myslet o tomto
konání?

Jak jste myslel větu: „...Odsolená voda není odsolená dokonale...?" Domníván se, že Izraelci používají reverzní osmózu a jejím produktem je demi voda. Pro pitnou vodu se dodatečně remineralizuje, ale pro zalévání se (asi) může použít rovnou. Jak tedy dochází k zasolování půdy?

Takový Izrael má přibližně stejné srážky jako my, cca 500 mm, ale úplně jinak s nimi hospodaří. A také (prý) čistí 85% odpadních vod. Viděl jsem na polích veliké nádrže z vyhrnuté zeminy, jistě několik ha, vyložené fólií, v nichž shromažďovali vodu z dešťů pro závlahy. Pro úsporu vody vymysleli kapkovou závlahu. Takže máme velké rezervy a máme se kde učit.

Ke kapkové závlaze pouze to, že jsem ji zkoušel ve skleníku v půdě
oddělené od okolí betonovou vanou i odspodu. Je to vlastně truhlík
závislý na závlaze. Pokud ji zavlažuji podmokem( jednou týdně půdu
přesytím vodou), tak rostliny čerpají s vodou živiny z celé půdy.
Pokud k nim zavedu kapkovou závlahu, tak na živiny rozpuštěné ve
vodě nedosáhnou a musím je dodat spolu s vodou v kapkové závlaze.
Takové hospodaření je hydropónií, kde je půda pouze držák kořenů
a může být zcela bez živin a života. Nemusím ji tam mít pak vůbec
a stačí zasázet rostliny do minerální vlny napájené kapkovou
závlahou živného roztoku. Po těchto zkušenostech jsem se vrátil
k podmoku a klasickým přírodním hnojivům, protože chemie si už
bohatě užívám z potravin, které sám nepěstuji a nemám důvod si
totéž pěstovat doma.