Letecká technika je klíčem k efektivnímu hašení požárů, řekl odborník z ČZU
Ze zkušeností podle odborníka vyplývá, že drahá preventivní opatření často nedávají smysl, pokud spolu s nimi stát nedisponuje dobře vycvičeným záchranným týmem a kvalitní technikou. Tou myslí zejména hlídkování pomocí dronů nebo protipožární čidla.
Jako příklad uvedl Korsiku, hornatou zemi s řadou nepřístupných terénů. "Mají zde velmi sofistikovaný systém detekce požárů, do kterého patří například zmíněné neustálé monitorování pomocí dronů. Druhou klíčovou proměnnou jsou efektivní zásahy pomocí letecké techniky. Jejich helikoptéry se speciálně vycvičenými týmy jsou neustále připraveny k zásahu," popsal Svoboda.
Letecká technika je podle Svobody v boji s požárem často lepším řešením, než ta pozemní. "Její využívání se sice na první pohled třeba jeví jako zbytečně nákladné oproti pozemní technice, ve výsledku se ale opravdu může jednat o nejlevnější a nejefektivnější řešení," řekl odborník. Podle něj je totiž pro efektivní využívání pozemní techniky třeba mít vybudovaný rozsáhlý systém cest, jejichž zakládání a údržba stojí hodně peněz.
"Nemusíme hned u všech požárů vyskakovat z vrtulníků, ale podle mého názoru je dobré se od zemí v jižní Evropě poučit v tom, že není třeba propadat panice, všude budovat nové cesty nebo plošně odvážet suché dřevo," řekl Svoboda.
Reagoval tak na prohlášení ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé), jenž po nedávném požáru v národním parku České Švýcarsko prohlásil, že by v rámci protipožárních opatření chtěl z chráněných území suché dřevo odvážet.
"Na ministerstvu životního prostředí (MŽP) plánujeme svolat pracovní skupinu složenou z odborníků, která se bude zabývat koncepcí požární ochrany v chráněných územích. Skupinu budou tvořit zástupci národních parků, chráněných krajinných oblastí, odborníků integrovaného záchranného systému, akademiků a dalších. Jedním z témat je i zacházení s uschlým dřevem v národních parcích," potvrdil ČTK Červený prostřednictvím tiskové mluvčí resortu Veroniky Krejčí.
Odvoz suchého dřeva ale podle Svobody i podle odborného pracovníka ekologické organizace Hnutí DUHA Jaromíra Bláhy riziko požárů nesníží. "Nedává to úplně smysl, protože velké kusy ležícího dřeva nejsou primární příčinou požáru. V extrémních podmínkách sice mohou přispět k jeho intenzitě, ale ne k jeho šíření. Požár se šíří zejména po povrchu půdy a přispívá k němu extrémní sucho. Navíc toto opatření bude vyžadovat obrovské množství investic," zdůraznil Svoboda. Podle odborníků je mrtvé dřevo zároveň důležitou součástí biodiverzity lesa, ze kterého se po letech dokonce stává rezervoár vody.
Odvoz mrtvého dřeva by podle Svobody měl smysl v blízkosti lidských obydlí. "Ale konkrétně v České Švýcarsku už se to děje v rámci tzv. protipožárních pásů," popsal. Protipožární pásy jsou ochranné pruhy mezi posledním domem nebo chatou a na ně navazujícím lesem, ve kterých se odstraňuje mrtvé dřevo a někdy i naorává půda, aby zde vznikla minerální zemina, která zamezí šíření požáru směrem k obydlím.
Oblast Českosaského Švýcarska je podle Svobody výjimečná tím, že se rozprostírá na velmi suchých, písčitých půdách, které velmi rychle vysychají, s velmi malým množstvím srážek. K požárům by tam podle jeho názoru docházelo i bez existence národního parku. "Většinu tamních požárů mají navíc na svědomí lidé, kterých se zde pohybuje velké množství a řada z nich nedodržuje pravidla. Rozdělávají ohně, odhazují cigarety, nechávají v lese sklo," připomněl Svoboda.
Podle Svobody lesní požáry do přírody patří a je třeba se s tím smířit. "Navíc, každý menší požár eliminuje riziko následného většího požáru. Takže pokud někde hoří často a málo, je to skvělá prevence," shrnul Svoboda.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Karel Zvářal
25.5.2026 20:32Odstranění nadbytečné dřevní hmoty (popadané i suchárů) není též od věci, požár je sice "přirozený", ale ještě přirozenější mi přijde snaha požárům předcházet a vzniklé nenechat moc rozhořet. V rámci cvičení provádět řízené požáry, aby byla místa, kde hořet při velkém požáru nebude a je to jakási přirozená/umělá bariéra dalšího postupu plamenů.
Slavomil Vinkler
26.5.2026 05:57 Reaguje na Karel ZvářalNo k šíření přispět mohou a dělají to. Pokud přenesou suchary oheň do korun. A zejména pokud suchary + vítr vytvoří ohnivé tornádo, to pak rozhazuje velké kusy dřev i stovky metrů daleko.
Karel Zvářal
26.5.2026 06:42 Reaguje na Slavomil VinklerJarka O.
25.5.2026 22:26Pískové podloží, proto bude prostě hořet a basta .. jako opravdu?
Tonda Selektoda
26.5.2026 14:07I kdyby byly tráva a dřevo sebevíce vysušené, současné teploty venkovního vzduchu v lesích, jsou hluboko pod jejich zápalnou teplotou. Jejich vznícení a následný požár, má tedy jinou příčinu, než ta klimatická změna v posledních 20-ti letech.
Již se můžeme těšit, jak nám při vycházce do lesa, budou létat nad hlavami nějaké šahídy, baba-jagy a svými kamerami budou sledovat, zda někde nehoří, nebo snad v lese dokonce nekouříme.
Jen aby pak ten les nechytl, až takové udělátko v lese havaruje...
Jarka O.
27.5.2026 19:54 Reaguje na Tonda SelektodaA prosychavé podloží PRÁVĚ potřebuje zastínění a tím udržování vlhkosti a ne to, co zelený spáchali, ekolog tvrdí, že zásah je levnější než prevence, to člověk často neslyší, to by měl dokázat.

Katastrofa za dveřmi. Medikány jsou hurikány, které přicházejí ze Středozemního moře
Výskyt meteorologického jevu El Niňo oficiálně potvrdili američtí vědci
Úprava povolenek nezabrání zdražování energií, podle vlády jsou změny kosmetické