Přestože musely Národní parky Šumava, Podyjí a České Švýcarsko uzavřít střediska environmentální výchovy, nabízejí alespoň část svých pomůcek on-line. Na webových stránkách tří Správ Národních parků je k dispozici množství samoobslužných pracovních listů, pomocí kterých se mohou předškoláci a mladší i starší děti vzdělávat o přírodě Šumavy, Podyjí a Českého Švýcarska.

Kvůli povinnosti nosit na veřejných místech ochranné roušky dochází v současné době ke zvýšené produkci vyhozených jednorázových roušek. O správném nakládání s tímto odpadem informuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí.

V záplavě monotónních zpráv z karantén teď umí ve světových médiích zazářit zprávy nečekaně pozitivní. O tom, jak se do kanálů v Benátkách vrací labutě a delfíni, anebo jak v čínském Yunanu vesele dováděli nehlídaní sloni, či jak se slůně poprvé vykoupalo v moři. Tyhle virální novinky z lidmi momentálně opuštěné přírody mají jedno společné: nezakládají se úplně na pravdě. Píše o tom National Geographic.

Ministerstvo životního prostředí s ohledem na nouzový stav požádalo o pardon instituce, které ze zákona ukládají sankce. Blíží se totiž termíny, do nichž má mnoho soukromých i veřejných subjektů povinnost ohlašovat příslušným úřadům některé skutečnosti týkající se životního prostředí, například roční zprávy o plnění povinností zpětného odběru elektroodpadu, baterií a pneumatik a další souhrnné údaje podle zákona o odpadech či množství některých specifických znečišťujících látek vypuštěných do ovzduší atp. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) této žádosti vyhoví.

Možná právě teď šijete ochranné roušky, protože momentálně vypadají jako opravdu dost užitečná věc. Za pár měsíců už, doufejme, zapotřebí nebudou. Co s nimi pak bude dál? Možná se stanou další součástí nevyužívaného odpadu, který se někde bez ladu a skladu povaluje. Třeba jako v Hongkongu. Píše o tom Reuters.

Emise skleníkových plynů vztažené k potravinám tvoří 25 % celoroční globální uhlíkové bilance. Když už se rozhodnete bojovat s klimatickou změnou, je tedy naprosto logické zaměřit svou pozornost na to, co jíte. Vaše volba, vyjádřená peněženkou či obsahem nákupního košíku, totiž může ze zmíněné čtvrtiny odebrat 29-70 %. Až potud je to vcelku jasné.

Komplikace nastanou hned poté, co se rozhodnete onu pro planetu pozitivní změnu učinit. Ne každá strategie výběru potravin má skutečný efekt a často se ve snaze dobrat změny dobereme jen vyšších emisí. Kde nejčastěji chybujeme a jak to napravit? Na to se podívali badatelé z univerzity v Leedsu. Píše o tom například The Conversation.

Zemědělci a potravináři jsou schopni plynule zásobovat obyvatelstvo potravinami. Na tiskové konferenci to včera řekli předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Elektromobily jsou teď ty hodné a SUV sající benzín nebo naftu po litrech na ujetý kilometr špatné. Ve Státech je to celé ale trochu složitější. Snaha výrobců elektrických vozů zavděčit se spotřebitelům je vede k výrobě sportovních žihadel i těžkotonážních obrněnců v elektroverzi. A tím se ztrácí potenciál změny k lepšímu.

Nedostatek srážek, vysychající spodní vody i nízká odolnost vůči nemocem a škůdcům – tomu všemu musí aktuálně čelit evropské stromy. Čeští arboristé, kteří dlouhodobě patří mezi špičku v oboru, pomáhají nastavovat standardy péče o ohrožené dřeviny. Odborníci z Arboristické akademie vedou tým 11 zemí, který řeší, jak stromy správně prořezávat, jak řešit jejich stabilitu a jak si poradit s novou výsadbou. Cílem je především zachránit stávající zeleň. Informuje o tom Arboristická akademie.