Dostupné a kvalitní bydlení představuje jeden z klíčových pilířů městské politiky. Porovnání Vídně a Prahy ukazuje, že systematický přístup může výrazně ovlivnit dostupnost, kvalitu i sociální a udržitelný rozměr městského prostředí.

Stavebnictví patří k největším producentům emisí skleníkových plynů. Rostoucí ceny energie, legislativní tlak a požadavky investorů na udržitelnost činí z uhlíkového managementu klíčovou konkurenční výhodu. Uhlíková stopa již dnes ovlivňuje přístup k financování, úspěch ve veřejných zakázkách i pojistné podmínky. Nová příručka pro řízení emisí reaguje na potřebu připravit stavební sektor na realitu, v níž transparentní data o emisích rozhodují o konkurenceschopnosti.

Akční plán pro udržitelnou energetiku a klima (SECAP) se stal klíčovým strategickým nástrojem pro komunální energetiku. Navazuje na závazek v rámci Paktu starostů a primátorů, iniciovaného Evropskou komisí. Sdílený SECAP přináší menším obcím možnost vytvořit společný plán a snížit náklady na jeho přípravu.

Na pohotovostním telefonu Pražské zvířecí záchranky zazněla první letošní informace o nálezu novorozeného zajíčka 2. února. A od toho dne se podobná zpráva opakovala už 3krát. Rodí se zajíčci. Ve městech je ovšem vysoká pravděpodobnost, že je nalezne pes, kočka, straka či člověk netušící, jak se správně zachovat. Proto stojí za to si zásady správného postupu při nálezu malého zajíčka zopakovat.

Jíst méně masa, aby se podařilo snížit emise skleníkových plynů. To zní jako docela rozumný plán, jak pomoci životnímu prostředí, planetě. Alespoň než zvíte, že rozdíl v emisní bilanci mezi veganskou a masitou lidskou stravou není zase tak zásadní. Řešením je tedy spíš proměna stravovacích návyků širší populace. Ovšem ne taková, s jak by si vegani asi představovali.

Rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména solárních a větrných elektráren, je klíčovým nástrojem evropské klimatické politiky a závazků vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu a balíčku Fit for 55. Tyto zdroje však přinášejí nové výzvy – jejich výroba je proměnlivá a hůře řiditelná. Proto aby bylo možné zajistit stabilní provoz elektrické sítě, roste potřeba využívat nové nástroje. Řešením je energetická flexibilita na straně poptávky – schopnost přizpůsobit spotřebu nebo výrobu elektřiny signálům ze sítě. Společnost SEVEn testovala tento přístup v českých domácnostech a výsledky slibují zajímavé možnosti.

Česká republika má za sebou první celonárodní test připravenosti budov na chytrá řešení. V rámci projektu SRI­ENACT se vyškolili vůbec první auditoři pro SRI a provedli hodnocení 162 budov na připravenost na chytrá řešení (SRI). Výsledky ukazují, že české budovy zatím disponují jen omezenou úrovní digitalizace a chytrých technologií.

Energetické štítky představují transparentní nástroj, který umožňuje spotřebitelům efektivně porovnávat výrobky napříč kategoriemi a vybírat si energeticky účinnější modely. Tyto modely nejen snižují jejich účty za energie, ale také chrání přírodní prostředí a přispívají k energetické bezpečnosti.

Německé ministerstvo hospodářství a energetiky nabízí velmi okázalou směs funkčních rad, banalit i morálních apelů, které připomínají spíš teleshoppingovou prezentaci než skutečnou energetickou strategii úsporné domácnosti.