https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/srovnani-ekologickych-izolacnich-materialu-cim-nahradit-polystyren
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Srovnání ekologických izolačních materiálů: Čím nahradit polystyren?

14.10.2025 05:48 | PRAHA (Ekolist.cz) | Marian Seibert
Hromada právě přivezeného polystyrenu.
Hromada právě přivezeného polystyrenu.
Foto | Martin Singr / Ekolist.cz
Izolace budov je v posledních letech stále častěji diskutovaným tématem. Nároky na tepelnou a zvukovou ochranu rostou, zároveň však potřebujeme minimalizovat negativní dopady stavebních materiálů na životní prostředí.
 
Největší oblibě se zatím těší minerální vaty a materiály vyráběné z ropy – například polystyren, PIR panely či polyuretanová pěna. Musíme přiznat, že tyto materiály mají určité výhody. Patří mezi ně například jejich nízká cena (od 1000 – 2500 Kč/m3 podle typu) a nízká tepelná vodivost (0,033 - 0,044 W*m-1*K-1) – dobře izolují. U některých z nich také odolnost proti vlhkosti.

Tyto materiály však představují významnou ekologickou zátěž: jejich výroba spotřebovává velké množství energie a hotové produkty se velmi špatně rozkládají. Celková uhlíková stopa jejich životního cyklu je velmi vysoká.

Přírodní alternativy

Naštěstí existují přírodní alternativy. Ty při výrobě produkují nízké emise CO₂, v některých případech je celková bilance skleníkových plynů dokonce záporná. Rostliny totiž při svém růstu ukládají uhlík z atmosféry do svých pletiv, ve kterých zůstává vázaný a nepřispívá ke skleníkovému efektu.

Kromě ekologičnosti přírodní materiály nabízejí i jiné výhody. Mezi ně patří například až dvojnásobná měrná tepelná kapacita oproti polystyrenu či minerální vatě. Měrná tepelná kapacita udává, kolik tepla materiál pojme. Vyšší hodnota pomáhá stabilizovat teplotní výkyvy, což se projeví například v létě, kdy budova déle udrží příjemnou teplotu.

Přírodní izolační materiály se většinou vyznačují podobnou tepelnou vodivostí, která je mírně horší než u polystyrenu. Výjimkou je sláma, která izoluje o něco hůře.

Celulózová izolace

Celulóza je nejpoužívanější přírodní izolace v našich končinách. Vyrábí se převážně z recyklovaného papíru a dodává se v několika formách:

    • sypaná – vhodná jen pro malé plochy
    • foukaná – profesionální aplikace, výborně zaplní dutiny
    • stříkaná – nanáší se vlhká na svislé bednění, omezená tloušťka
    • desková – na jutovou podložku, snadná fixace

Výhodou celulózy je nízká energetická náročnost výroby, biologická rozložitelnost a schopnost vázat uhlík. Má výborné tepelně i zvukově izolační vlastnosti, navíc za velice přijatelnou cenu, srovnatelnou s polystyrenem. Nevýhodou je citlivost na vlhkost a možnost si časem sedat. Foukaná forma navíc vyžaduje profesionální provedení.

Ovčí vlna

Ovčí vlna nabízí jedinečné izolační vlastnosti. Tepelná vodivost je srovnatelná s minerální vatou a zůstává téměř neměnná i při zvýšené vlhkosti. Navíc výborně tlumí hluk. Nevýhodou je až více než dvojnásobná cena oproti celulózové izolaci. Ta je daná náročnější přípravou – vlna se musí čistit od lanolinu (ovčího tuku) a ošetřit proti škůdcům.

Konopné rohože

Izolace z technického konopí se vyrábí z rychle rostoucích rostlin, které během svého životního cyklu váží velké množství uhlíku. Konopí má dobré tepelně izolační vlastnosti a je velmi odolné vůči vlhkosti, i když méně než ovčí vlna. Také za konopí si zákazník připlatí - stojí asi dvojnásobek oproti celulózové izolaci.

Sláma

Sláma je dostupný a levný materiál vznikající jako zemědělský odpad. Je ekologická, biologicky rozložitelná a váže značné množství uhlíku, často má tedy nulovou nebo dokonce zápornou uhlíkovou stopu. Nevýhodou jsou horší izolační vlastnosti, a proto je nutné ji používat v tlustších vrstvách, například v celých balících. To vyžaduje širší stěny, ale zároveň zvyšuje celkovou tepelnou kapacitu konstrukce, což může přispět k lepší stabilizaci teplotních výkyvů.

Dřevovláknité desky

Desky z dřevních vláken se často vyrábějí z odpadu pil. Jsou ekologické, biologicky rozložitelné a mají dobré izolační vlastnosti. Nevýhodou je citlivost na dlouhodobou vlhkost, proto vyžadují pečlivé konstrukční řešení. Cenově tato izolace vychází podobně jako konopí či vlna.

Ekologické izolace mohou nahradit konvenční materiály, jako je polystyren, PIR či PUR pěna a přitom zlepšit celkové parametry konstrukcí. Nejde přitom jen o výše popsané materiály - na trhu najdete také lněné či bavlněné izolace, konopný beton a další přírodní možnosti.

Při výběru je třeba zohlednit řadu faktorů. Univerzální izolace pro každou stavbu neexistuje – každý materiál má své silné a slabé stránky a každý je vhodný pro různé typy staveb a konstrukcí.


reklama

 
foto - Seibert Marian
Marian Seibert
Autor je spolupracovníkem redakce.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DM

Dalibor Motl

14.10.2025 09:22
Po staletí se staví domy z proschlého masivního dřeva. Chápu, že jde o drahý a vlastně luxusní materiál a je třeba hledat náhražky pro dobu, kdy v jedné chalupě bydlí "jenom" 3 nebo 4 lidé i když ještě v devatenáctém století se jich na stejném prostoru bez toalet a koupelen tísnilo i deset. I my už 20 let bydlíme ve dřevostavbě izolované "minerální vlnou". Dneska bych (jako majitel malého lesa v podstatně jiné finanční situaci) asi raději volil roubenku z masivu s pořádnou kamennou nebo cihlovou příčkou uvnitř, okolo kamen a komína (kvůli tepelné setrvačnosti).
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.10.2025 10:33 Reaguje na Dalibor Motl
roubenka má smysl pro toho, kdo má blízko velmi laciné dřevo a smíří se se všemi záludnostmi roubenky (například sedáním a kroucením, mimochodem, roubenky se tradičně stavěly ze syrového dřeva, protože proschlé dřevo se nedá opracovat na trámy širočinou a je potřeba roubenku sestavit dřív, než se syrové osekané trámy zkroutí, současné "roubenky a "kanadské sruby" vyráběné jako stavebnice na cnc strojích z superdrahého vyschlého dřeva nebo dokonce lepených hranolů jsou ekonomický nesmysl). tepelný odpor roubené stěny je žalostně malý, roubenka je z pohledu stavební fyziky anachronismus, byť hezký a do české zvlněné krajiny se přirozeně hodí (což se ovšem nedá říci o kanadských a alpských srubech zamořující satelity a vinařsko-vlekařské domoviny šíbrů).
a tepelná setrvačnost (spolu s pořádnou tepelnou izolací) je velmi důležitá a podceňovaná věc a znova a znova se objevují lidé nalákaní rychlostí a čistotou výstavby dřevostaveb, kteří podcení důležitost tepelné setrvačnosti celého obvodového pláště budovy a rok po nastěhování instalují ohavné klimatizační jednotky (pokud tedy nestavěli někde na studeném vídrholci).
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

16.10.2025 00:22 Reaguje na Lukas B.
tepelný odpor roubené stěny je žalostně malý, ....... tepelná setrvačnost (spolu s pořádnou tepelnou izolací) je velmi důležitá a podceňovaná věc .....................
A proto jsem ve Skandinávii viděl moderní domky z dřevěných panelů s pořádnou minerální izolací uvnitř. A jak mně tamní známí říkali, roubené domy ne, špatně izolují.
A stavební systém vynalezený ve Francii tepelnou setrvačnost zavrhuje, preferuje masivní izolaci a pružnou otopnou soustavu.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

19.10.2025 08:02 Reaguje na Jaroslav Pokorný
No právě. Masívní dřevo má cca 6x horší izolační schopnost, než minerální izolace. Takže roubenka s dutinou min 15 cm vyplněnou čedičem. To je ale u srubu samozřejmě nesmysl.
Odpovědět
ad

14.10.2025 12:22
Bylo by užitečné, kdyby bylo v článku uvedeno nějaké srovnání pokud jde o izolační vlastnosti a také aktuální cenu. (+ uvést zdroje na konci článku)
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.10.2025 12:58 Reaguje na
izolační vlastnosti charakterizuje "lambda" (součinitel tepelné vodivosti), to jest kolik wattů prostoupí metr tlustou vrstvou materiálu při teplotním rozdílu rubu a líce jeden stupeň celsia.
tloušťku izolace navrhujeme tak, aby neproteklo více tepla než požaduje norma, anebo postaru, aby byl tepelný odpor vrstvy izolace dostatečně velký (to je takové intuitivnější), tepelný odpor je tloušťka izolace v metrech děleno lambdou.

polystyren (eps i xps) a minerální vata lambda 0,030 až 0,041 (záleží co a jak výrobce deklaruje)
polyuretan a fenol 0,020-0,022
ovčí vlna a celuoza srovnatelná lambda jako minerální vata
všechny ostatní materiály v deskové formě (pazdeří, sláma, dřevovákno, konopí) atc. lambda dvoj až trojnásobná než minerální vata
cihla plná lambda 0,80
beton lambda 1,30
"těžký" kámen (čedič, žula, mramor...) 3-4
"lehký" kámen (pískovec, opuka) 1,5-2,5
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.10.2025 13:07 Reaguje na Lukas B.
jo a ještě pro milovníky roubenek, lambda suchého měkkého dřeva kolmo na vlákna je 0,18. to znamená, že na minimální normovou hodnotu 0,30 (Un, prostup tepla) bychom potřebovali stěny u roubenky tlusté 0,18/0,30 = 0,6 metru. ano, občas se někde ve starém lese najde smrk macek, z kterého by šel takový trám nařezat. a pro doporučenou hodnotu a hodnotu doporučenou pro pasivní dům by bylo nutno přivézt kmeny na roubenku odněkud kde rostou baobaby.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

14.10.2025 23:40 Reaguje na Lukas B.
Roubenka má být spojena s ovečkami, a vlastní palírnu ovoce. Když je zima, všichni se ve světnici sejdou, a navzájem hřejí.
Jen my - moudráci 21 století se produkt z páleného ovoce bojíme dát, abychom nepřišli o řidičák, a ovečky ve světnici nesneseme, bečely by u fotbalu či hokeji.
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.10.2025 15:20 Reaguje na Pavel Jeřábek
roubenka s trámy přiznanými zvenku i zevnitř kdekoli jinde než v Modrém dole (či na podobných místech, kde nebylo možno spravedlivě požadovat, aby tam někdo nosil na zádech písek a vápno) jsou chalupářský kýč 50.-80.let 20. století. roubenky byly podle tereziánského stavebního řádu povinně "v kožichu", čili omítnuté. roubenky v rozvolněné zástavbě v kožichu zevnitř, v zhuštěné zástavbě pak v kožichu uvnitř i zevně, aby nepřeskočil požár mezi staveními. ostatně, koukněte na staré fotografie. a až budete v nějaké té romantické kokořínské/jizerské/krkonošské/beskydské roubence sedět u grogu a cítit se příjemně uvnitř zdí z trámů zevnitř natřených olejovým lodním lakem a bíle vyspárovaných, podívejte se na ně zblízka, jak tam jsou stopy po hřebíčcích pro laťování/rákos pro omítku.
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

15.10.2025 17:13
Dost dobrý článek. V Indii se tradičně používá jíl smíchaný s kravským trusem. Dělají se z toho i vnitřní omítky (bez jakékoli další povrchové úpravy), které jsou kupodivu velmi stálé. Ani hmyz do toho neleze. Nemáte taky parametry? Miklroklima je v takové obytné místnosti velmi příjemné. Dokud jsem to nezkusil, tak jsem nevěřil.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

19.10.2025 08:06 Reaguje na Petr Hariprasad Hajič
A jak zajistíte zimní venkovní teplotu stejnou, jako v Indii ?
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

16.10.2025 00:16
hotové produkty se velmi špatně rozkládají .........
Zde bych si dovolil oponovat, tepelná degradace polystyrénu, PIR panelů či polyuretanové pěny je velice snadná a neobyčejně rychlá.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

19.10.2025 08:08 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Hm, byl jste někdy na stavbě ? Stavební firma po sobě musí dobře uklidit, PUR se pár let rozkládá v UV záření, EPS holt i desítky let. Jedině to všechno sežehnout napalmem
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.10.2025 11:09
A co požární odolnost? Ty normy se pořád zpřísňují.

Je třeba počítat uhlíkovou stopu stavby + provozu za 100 let. Pak ty přírodní izolanty nemají šanci obstát.

Když v článku neuvávíme všechny aspekty, pak tak trochu lžeme.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.10.2025 19:44
Hm, ty ekologické uteplovací materiály jsou buďto ekologické a potom rychle během pár let odejdou a ještě jsou velmi hořlavé
Nebo se musí napajcovat chemií, aby nechutnaly hmyzu, hlodavcům a ptáci si v nich nedělali hnízda atd a v případě požáru hořely neochotně a potom to bude zvlášť nebezpečný odpad a nepřírodní materiály. Který se musí likvidovat buď vyvezením na speciální skládku nebo ve spalovně.
Odpovědět

Jindřich Štěpánek

19.10.2025 07:32
Dočetl jsem to k “sláma je odpad”. Pak jsem toho nechal, protože neodborným článkem nemá cenu ztrácet čas.
Odpovědět
PP

Petr Pavlata

19.10.2025 17:38
Pomerne nekvalitni clanek.
Kdyz uz se dela srovnani, bylo by dobre uvest tabulku se srovnanim - cena na m3, izokasni schpnosti, cena aplikace na m2.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist