Pozorování ptáků může prospívat mozku a zpomalovat jeho stárnutí, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC. Výzkumníci z kanadského centra Baycrest Academy for Research and Education porovnávali mozky zkušených pozorovatelů ptáků s lidmi, kteří se této činnosti věnovali méně. Pomocí magnetické rezonance zjistili, že zkušení pozorovatelé mají odlišně uspořádané některé oblasti mozku důležité pro pozornost, zrakové vnímání a rozpoznávání. Při určování ptáků, zejména těch neznámých, byly tyto oblasti také aktivnější.

U zkušených pozorovatelů vědci v některých částech mozku zaznamenali větší míru organizovanosti než u stejně starých začátečníků. S přibývajícím věkem přitom strukturovanost mozku obvykle klesá a její nižší úroveň souvisí s horšími kognitivními schopnostmi. Výsledky by tak mohly naznačovat, že dlouhodobé věnování se pozorování ptáků pomáhá některé změny spojené se stárnutím zpomalovat. Studie ale zatím neprokazuje, zda rozdíly v mozku vznikly díky této činnosti, nebo zda lidé s určitými mozkovými dispozicemi mají větší sklon se jí věnovat.

Přínosy pozorování ptáků se podle dalších výzkumů nemusí týkat jen zkušených milovníků přírody. Studie 388 pozorovatelů v Polsku například zjistila, že lidé, kteří se o ptáky zajímají s větším nadšením a považují tuto činnost za důležitou součást života, častěji popisují pocity klidu, uvolnění a duševní pohody.

Německá výzkumnice Elisabeth Kalsová se svým týmem sledovala obyvatele 65 domovů pro seniory. Před jejich ubikacemi nechala instalovat krmítka a obyvatelé tak mohli sledovat ptáky ze společných vnitřních prostor. Po několika týdnech vědci zaznamenali zlepšení některých ukazatelů kognitivních schopností a duševní pohody. Podle personálu byli obyvatelé pozornější, lépe navazovali sociální kontakt a pamatovali si ptáky, kteří ke krmítkům přilétali. Některá zlepšení paměti a soustředění se podle Kalsové projevila už po třech až čtyřech týdnech.

Na základě těchto výsledků začaly německé zdravotní pojišťovny podporovat instalaci krmítek a míst k pozorování ptáků ve více než 400 domovech pro seniory v Bavorsku. Podobné programy vznikly také ve Spojených státech, kde se pozorování ptáků využívá při péči o lidi s demencí. Zkušenosti mají rovněž některé programy pro lidi po mrtvici, kteří mají potíže s řečí nebo porozuměním.

Podle odborníků může být pozorování ptáků přínosné tím, že spojuje pobyt v přírodě, soustředění, pozitivní emoce a kontakt s ostatními lidmi. Velmi důležitý je podle odborníků i samotný pocit zvídavosti, mimo jiné tím, že v mozku aktivuje látky, jako jsou noradrenalin a dopamin, které mohou mít protizánětlivé účinky. Pozorování ptáků přitom nevyžaduje zvláštní znalosti ani nutnost cestování. Ptáky lze sledovat i z okna, což je důležité zejména pro lidi s omezenou pohyblivostí nebo demencí.

---

reklama

---