Ptáků v Česku dlouhodobě ubývá. Hlavní příčinou je intenzivní zemědělství, upozorňují ornitologové v nové publikaci

Koliha velká, která u nás dříve hnízdila až v desítkách párů, naposledy prokazatelně zahnízdila v roce 2011.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Birds of Gilgit-Baltistan / Flickr

Stav ptactva v Česku 2026 navazuje na první zprávu, která vyšla v roce 2009. Již za takto relativně krátký časový úsek sedmnácti let ptačí populace některých druhů prodělaly výrazné změny v početnosti.

„Od roku 2009 významně přibyli například orel mořský, luňák červený, jeřáb popelavý nebo moták lužní. Tyto příklady ukazují, že cílená ochrana, vhodné hospodaření a dlouhodobá podpora mohou nepříznivé trendy zvrátit,” říká Filip Tuháček, který je dalším editorem publikace a v ČSO koordinuje občanskou vědu.

Od posledního vydání Stavu ptactva se u řady druhů, které v Česku před rokem 2009 hnízdily, již nepodařilo jejich hnízdění prokázat. „Některé již na konci 20. nebo na počátku 21. století, koliha velká, která u nás hnízdila až v desítkách párů, naposledy prokazatelně zahnízdila v roce 2011,” sděluje Tuháček.

V Česku hnízdí přibližně 45 milionů párů ptáků (90 milionů jedinců) od 216 druhů. „Deset druhů ptáků u nás od posledního vydání Stavu ptactva v roce 2009 zahnízdilo zcela nově, z toho 4 nepůvodní druhy. Nejpočetnějším hnízdícím ptákem u nás je pěnkava obecná s počtem 5,7 milionů párů,” říká Tuháček.

Mezi nejvíce zasažené druhy patří koroptev polní.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Frank Vassen / Flickr.com

Početnost ptactva v Česku nicméně dlouhodobě klesá, přičemž jednou z hlavních příčin je enormní tlak intenzivního zemědělství, se kterým je spojený úbytek pestré krajiny a vhodných hnízdních i potravních stanovišť.

„Kvůli tomu z Česka nejrychleji mizí polní a luční ptáci, kterých je dnes téměř o polovinu méně než před 44 lety. Mezi nejvíce zasažené druhy patří koroptev polní, čejka chocholatá, konipas luční nebo chocholouš obecný,” říká Klvaňová.

Stále větší vliv na početnost ptáků má také člověkem způsobená změna klimatu: teplomilné druhy se šíří, zatímco druhy vázané na chladnější prostředí ustupují. Negativně působí i změny lesního a rybničního hospodaření, vysušování krajiny a další lidské zásahy včetně sítě elektrického vedení, dopravy nebo úmyslného pronásledování.

Publikace vznikla na základě výsledků výzkumů, programů občanské vědy a dlouhodobých monitoringů, na kterých se podíleli čeští profesionální i amatérští ornitologové. „Příznačné je, že se v české ornitologii vhodně doplňuje práce profesionálních ornitologů s činností velkého množství lidí, kteří se ptákům věnují ve svém volném čase. Nemusí přitom jít jen o cílený výzkum. I zdánlivě obyčejné zaznamenávání pozorování při vycházkách do přírody do databáze Avif vytváří množství cenných dat, která lze následně odborně zpracovat. Bez zapojení dobrovolných spolupracovníků by dnes nebylo možné sledovat stav našeho ptactva v takovém rozsahu,” podotýká Peter Adamík, předseda ČSO a člen autorského týmu publikace.

Přečtěte si také |

40 opatření proti suchu, povodním a erozi. Ekologické organizace zveřejnily stínový plán obnovy přírody. Na vládní návrh se stále čeká

Stav ptactva má podle něj jednak ukázat, kde jsou problémy, ale také že některé negativní trendy lze změnit a že znalost jejich příčin umožňuje hledat řešení. „Příčiny pozorovaných změn přitom nebývají jednoduché a v řadě případů jim dosud plně nerozumíme. Jejich poznání je však prvním krokem k tomu, abychom dokázali nepříznivý vývoj zvrátit. Doufám proto, že tato publikace nebude jen ohlédnutím za tím, co jsme za uplynulé roky zjistili, ale také podnětem k tomu, co můžeme pro ptáky a jejich prostředí udělat v dalších letech,” věří Adamík.