https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-cr-letos-na-podzim-vypustily-do-beskyd-82-odchovanych-tetrevu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lesy ČR letos na podzim vypustily do Beskyd 82 odchovaných tetřevů | Obrazem

28.10.2026 03:56 | PRAHA (Ekolist.cz) | Eva Jouklová
Foto | Richard Rusnok / Lesy ČR
Z horských aklimatizačních voliér letos na podzim vzlétlo do Beskyd 82 tetřevů hlušců odchovaných Lesy ČR ve speciálním zařízení v Krásné pod Lysou horou. Celkem 44 samců a 38 samic tak významně posílilo populaci jednoho z nejohroženějších druhů v české přírodě.
 
Speciálnímu odchovu tetřevů se státní lesníci věnují v Beskydech od roku 2017. Letos na podzim vypustili do hor rekordní počet 82 ptáků. Loni jich bylo 52 a v roce 2024 celkem 26.

Samice tetřeva vypuštěná do Beskyd
Samice tetřeva vypuštěná do Beskyd
Foto | Jakub Hrouda / Lesy ČR

„Základem úspěchu je co nejpřirozenější odchov. Veškerou péči o mláďata tedy záměrně necháváme na chovných samicích. Mladí ptáci si tak osvojují přirozené chování potřebné pro život v přírodě a mají větší šanci přežít i rozmnožovat se,“ řekl Alojz Riško, severomoravský oblastní ředitel Lesů ČR.

Úspěšný odchov souvisí také nedávným rozšířením a genetickým oživením základního hejna.

Vypuštění samci
Vypuštění samci
Foto | Kamil Perutka / Lesy ČR

To stávající tvoří 11 samců a 23 samic. Letos navíc přibyla nová aklimatizační voliéra, takže se tetřevi dostali do další části Beskyd. Podle záznamů z pozorování jsou v posledních letech k vidění v přírodě podstatně častěji, o čemž svědčí nalezené pobytové znaky, jako jsou stopy, trus i hlasové projevy. Opakovaně se taky prokázalo jejich hnízdění v přírodě.

Samice tetřeva vypuštěná do Beskyd
Samice tetřeva vypuštěná do Beskyd
Foto | Jakub Hrouda / Lesy ČR

Lesy ČR také spolupracují se zahraničními odborníky a chovatelskými zařízeními v Rakousku, Polsku nebo Francii. „Jde o výměnu zkušeností, ale i tetřevů kvůli oživení chovného hejna,“ dodal ředitel Riško.

Lesníci podporují beskydskou populaci tetřevů i tím, že jim vytvářejí v přírodě lepší životní podmínky. Například cíleně prosvětlují vybrané porosty, podporují růst borůvčí a chrání klidové lokality, kde mohou tetřevi nerušeně hnízdit a vyvádět mláďata.


reklama

 
foto - Jouklová Eva
Eva Jouklová
Autorka je tisková mluvčí Lesů ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PF

Petr Filippov

28.10.2026 07:19
Tak bude důležité, kolik jich přežije více než 2 roky.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.10.2026 07:21 Reaguje na Petr Filippov
1rok,
při tom množství predátorů všelikých chráněných.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.10.2026 08:03 Reaguje na Petr Filippov
Pokud vím vypouštění odchovanců se zatím moc neosvěčilo pro jejich naivitu. Navíc tetřev potřebuje velmi řídké pestré lesolouky.
Odpovědět
va

vaber

28.10.2026 08:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Řídké lesolouky už máme dnes všude.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.10.2026 10:51
Takové bažantnice měly význam pouze proto, že v nich byla eliminována predace
a ostatní ptáci vycítili, že tam mají k vyhnízdění a k životu lepší podmínky.
Bývaly to oázy bez predace, které doplňovaly okolí těmi ptáky. V mém okolí
byla jedna velká státní bažantnice Šilheřovice a jedna provozovaná myslivci.
Bylo zde plno nejen přelétlých bažantů , ale tolik různého ptactva, jako
jinde nebylo. Absence predátorů byla do očí bijící !!! A dnes? Pravý opak!
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

28.10.2026 11:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Úplně původní, feudální, bažantnice byly koncipovány tak, že velké plochy byly ohrazeny zdí a uvnitř žily křídlované slepice bažantů a něco kohoutů. Predátoři byli samozřejmě hubeni všemi prostředky. Ptáci byli přikrmováni omezeným personálem, aby si nezvykli na lidi. Odchov byl přirozený a mladí ptáci se volně rozlétávali do okolí.
Odchov který popisujete byl už moderní, vajíčka byla slepicím odebírána, líhnuta v líhních, kuřata odkrmována a do přírody vypouštěna odrostlá. Pak stačilo na kraji lesa zabubnovat na kýbl a bažantíci se už sbíhali. Predace byla obrovská. Jak jsem četl, u přírodního odchovu byl poměr vylíhlých a ulovených ptáků 7:1, při umělém odchovu až 50:1. I proto, kvůli takové nerentabilitě, byly bažantnice rušené. Autor té zprávy navrhoval, aby myslivci bažanty ve voliérách dochovali, pak je šetrně usmrtili a dodali na trh. Že to bude mnohem ekonomičtější než z nich dělat krmivo pro predátory.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.10.2026 18:24 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Asi nevíte, že třeba do Šilheřovic jezdili střílet bažanty
valutoví poplatkoví lovci z Francie, Británie a Německa. Ti
za zastřelení každého bažanta platili majlant a zvěřina
končila na pultech našich obchodů. Ztráty predací moc velké
nebyly, protože z voliér se bažanti vypouštěli pár dnů před
plánovaným lovem. Byl jsem tam na jednom lovu jako honec a
každý střelec měl i nabíječe a několik brokovnic kvůli
zahřívání hlavní a aby se nezdržoval lovec nabíjením. Na
výřadu jim spočítali kolik toho zastřelili a vystavili
účet za postřílené bažanty. Něco podobného byly odstřely
trofejní zvěře valutovými zahraničními lovci, kteří
dostali trofej a zvěřina šla do obchodů a restaurací.
Odpovědět
VŠ

Vladimír Šafařík

28.10.2026 21:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Tož, to už se musím zase fakt smát. Bažanti po honech zůstali často hnít v lese, jelikož je nikdo nikdy pořádně nevysbíral. A ti vysbíraní pro výřady nakonec skončili velmi často v jámě zasypaní vápnem, jelikož to bylo mnohdy tak rozstřílené, že by to asi nikdo nechtěl. Ano, po změně režimu se to už asi jaksi nevyplatilo a byli to schopni záhlovat leda bohatí střelci ze Západu. Doby dotování z těžeb byly totiž odváty na smetiště dějin. Ještě v 60. letech měl známý v lese asi 2 000 slepic, jež vycházely vždy na pastvu na okolní pole. Jenže pak došlo k trávení polí, čímž se stavy divokých bažantů rychle zredukovaly na nulu a ti byli nahrazení voliérovými. Jak ale tito ptáci vylezli do polí, byl s nimi zase ámen. Proto bylo nakonec efektivní jejich pouštění leda pár hodin před honem. Co se nestačilo vystřílet, stejně nepřežilo - jak to vlezlo na jaře do postříkaného obilí, byl s nimi stejně konec.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.10.2026 16:19 Reaguje na Vladimír Šafařík
Nevím kde takové prasárny se zakopáním zvěře dělali
a možná, že to bylo při poruše chladírny, kde se
zvěřina zničila. Bylo tu i riziko zapaření a nebo
kontaminace masa prostřelenou žlučí. S otravami to
přeháníte, ale občas se stávaly díky něčí chybě a
nebo hlouposti. To samé se děje i dnes, ale dnes
je tou největší hloupostí nechat i ten zbytek
kořisti nechat sežrat totálně chráněným predátorům.
Bažantnice skončily proto, že valuty se už daly
získat i jinak a že po zákazu lovu predátorů byly
jejich krmelcem. Seběhli se a slétli z celého
okolí zmařit práci chovatelů stejně, jako vlci
maří práci chovatelů 10 ovcí a jak maří vydry a
jiní predátoři práci rybářů drancováním lipanů,
potočáků, raků atd. Jsem zvědav jak to dopadne,
až přestanou rybáři vysazovat predátorům kořist
a ti ji vyhubí. Skončí to jako s bažanty, že
je nikdo jako krmivo predátorům chovat nebude!
Mohou to ale zkusit ochránci predátorů, ale to
je práce, která jim nevoní!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.10.2026 17:53 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
!
Odpovědět
VŠ

Vladimír Šafařík

29.10.2026 20:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte v tom už pořádný maglajs. Zvěř tu existovala s masožravci celá tisíciletí až do příchodu různých macháčků s jedy v barelech a od té doby nemáme už v přírodě vůbec nic. Třeba polních ptáků ubylo za posledních 30 let až přes 90 % a některé druhy zmizely už úplně. Já do té bažantnice jezdil přes 30 let, takže mě nepoučujte, jak to s těmi bažantnicemi fungovalo, mistře.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

29.10.2026 13:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Možná se budete divit, ale znám to z knihy Lovecký průvodce vypravuje. Autor doprovázel zahraniční hosty nejen u nás, ale dostal se (s nimi) i do ciziny, ba až do Afriky a poutavě popisuje, jak vypadaly hony v soukromých honitbách ve Francii či lovy orebic v Británii. A jak se - tehdy - v Africe lovili sloni a nosorožci. Také píše, jak byli ceněni a dobře prodávaní naši lovečtí, vycvičení, psi.
Za socialismu se o těch lovech i psalo, taktéž i o výhodném vývozu živých zajíců a koroptví, hlavně do Francie a Itálie. Tam samozřejmě byli po vypuštění hned postříleni. Československá lidová myslivost byla mnohem lépe řízena než ty kapitalistické a i ta naše dnešní - "panská".
Pamatuji článek, že na bažantí hony k nám jezdil i nějaký Ital, restauratér, který si bažanty odvážel domů. Hosté prý oceňovali, když v jídle našli broky, jako důkaz, že bažanti skutečně byli "přírodní" a ne odchovaní ve voliérách. Ostatně, s tím měla veliký úspěch i česká restaurace na Expo v Montrealu.
Poplatkové odstřely přinášely potřebné devizy a v případě vysoké a medvědů si lovec skutečně odvážel jen trofej a měl i nárok na "myslivecké právo", tedy vnitřnosti, z nichž mu někde v reprezentativní lovecké chatě udělali večeři a pasovali ho na "krále lovu", z čehož prý všichni byli velice nadšeni, neb to z domova neznali. Samozřejmě taková "show" byla jen pro velmi bohaté lidi.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.10.2026 16:37 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Tu knihu mám doma a dokonce jsme jako trempi prožili v lovecké chatě celý víkend s takovým průvodcem a lovcem z NSR(Sudeťákem). Přišli jsme
na chatu jako vždy v pátek odpoledne a večer dorazil průvodce s hostem. Průvodce nás chtěl
na z chaty noc vyhodit, ale Němec to zakázal.
U krbu jsme hráli a zpívali při kytaře a pili
čaj s Tuzemským rumem. Ráno Němec na jelena ani
nevstal a v neděli taky. Průvodce zuřil, ale
revírník byl nadšen, že ten trofejní jelen
půjde ještě příští rok do říje a zanechá po sobě
kvalitní potomstvo. Dnes ho strhnou vlci a jeho
nadějné potomky a březí laně taky. Kvalita už
nebude řízená, ale bude dílem náhody, že to
nadějný kolouch přežije do dospělosti a předá
své geny dál. 300 let cíleného zvyšování
kvality zvěře se tak stane dílem náhody a tak
se myslivcům nedivím, že je to přestává bavit
stejně jako rybáře, kteří vysazují lipany a
pstruhy vydrám atd. Končí jeden po druhém se
pstruhařením, protože to je marná snaha ty
vody zarybnit tak, aby zbylo něco i na ně.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

28.10.2026 10:52
Hezcí ptáci. Pěkně by se vyjímali i ve voliérách a křídlovaní i na zahradách rodinných domků. Časem by se mohli i (polo)domestikovat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.10.2026 11:13 Reaguje na Jaroslav Pokorný
No část takových polodomestikantů už byla a napadala turisty (jako kohout vlašák).
Odpovědět
ZŠ

Zbyněk Šeděnka

28.10.2026 16:25 Reaguje na Slavomil Vinkler
Máte pravdu. Kohout váží až kolem 6 kil a je teritoriální. Mít na zahradě takového "mazlíka", který jednoho nepustí ani posekat trávu, bych fakt nechtěl.
Odpovědět
VŠ

Vladimír Šafařík

28.10.2026 22:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Obecní to nedělají. To je záležitost hlavně královských. My to měli doma a děcka s manželkou by mohly vyprávět romány. Bylo sice nádherné ho pozorovat v toku, jak se nosí s postaveným klínem 170 cm, ale když hnal ženu s košem prádla, tak už to taková legrace nebyla. Já to pak musel sbírat po zahradě, a tak šli do voliéry, kde si klín zbrousil do ztracena. A po bolestivém napadení mé maličkosti i tam, bylo po mé lásce a šel z domu - UŽ NIKDY VÍCE.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

29.10.2026 13:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
No, viděl jsem takové video i o tom četl. Ale bylo to v době toku, kdy kohout nemohl najít samice. Tak se mu "zalíbily" i dělnice vysazující stromky.
Odpovědět
ZŠ

Zbyněk Šeděnka

30.10.2026 09:47 Reaguje na Jaroslav Pokorný
A podlehla některá ta dělnice jeho šarmz?
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.10.2026 07:00
Ve Skandinávii jsou sezónně v prodeji v obchodech s rybami a zvěřinou d. kachny, tetřívci, holubi, koroptve, křepelky +vajíčka, ..., vše z chovů.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

29.10.2026 14:00 Reaguje na Jarka O.
Jasně - honit ty ptáky po lesích a hledat hnízda po mezích, to by rentabilní nebylo. Navíc, v těch vajíčcích už by i mohla být embrya.
Ovšem - znáte na Streamu Jak nás vidí svět? Jednou tam jedna Korejka přinesla jejich pochoutku - kachní embrya ve vajíčku. Pokapaná octem jsou prý vynikající.
Křepelčí vajíčka bývají občas i u nás k mání. Jsou ovšem od křepelek japonských chovaných samozřejmě na farmách.
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.10.2026 18:33 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Ne, bohužel neznám ... ale po vyzkoušení některých korejských jídel moc nevěřím, že by nám všechna pro ně výborná jídla chutnala.:)
Jinde jsem se dozvěděla, že Norové se naučili chovat tresky, prý to doteď zkoušeli bez úspěchu, nyní umí tresčí aquakultury, tak možná skončí tlak na jejich populace v mořích.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist