40 opatření proti suchu, povodním a erozi. Ekologické organizace zveřejnily stínový plán obnovy přírody. Na vládní návrh se stále čeká

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Jako jedno z klíčových opatření pro zmírňování sucha uvádí ekologické organizace společně s odborníky omezení zastaralých odvodňovacích systémů tam, kde zbytečně odvádějí vodu z krajiny.

„Českou krajinu protíná zhruba milion kilometrů drenážního potrubí. Na vhodných místech lze jeho funkci omezit tak, aby voda zůstávala déle v lesní a zemědělské půdě. Podobně lze rušit nepotřebné odvodňovací strouhy,“ uvedly organizace ve své tiskové zprávě.

Jako další opatření zmiňuje stínový plán obnovu mokřadů a přirozenějšího fungování řek, vytváření remízků a vodních prvků v zemědělské krajině nebo lepší podmínky pro stromy a další zeleň ve městech.

Národní plán na obnovu přírody je strategický dokument, jak zlepšit stav a odolnost české krajiny.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | David Paloch / Wikimedia Commons

„O tom, že je sucho, že je vedro už nepochybuje nikdo. Lesníkům toto léto uschly miliony stromů. Pořádně to uvidíme až příští jaro – kdy se neolistí, nebudou na nich jehlice, ale stalo se to v minulých týdnech.“ uvedl na začátek tiskové konference Jan Skalík z programu Krajina Hnutí DUHA.

Z hlediska lesů je podle Pavla Šremera ze Společnosti pro trvale udržitelný život zásadní zejména obnova lesních půd. Jejich svahy a mokřady by se měly zařadit mezi hydrologicky citlivé oblasti.

Dalším klíčovým bodem je podle jeho slov dřevo ponechané k zetlení. Ve státních hospodářských lesích se by mělo ponechat 30 m³ tlejícího dřeva na hektar. Přednost by měla dostat také přirozená obnova lesa, obnova světlých lesů a tradičních způsobů hospodaření. Obnoveny by měly být také širší ekotony – přechodové zóny mezi lesy a loukami nebo lesy a poli.

Polovinu rozlohy Česka tvoří zemědělská krajina, připomněla Alžběta Procházková z WWF Česko. „Její odolnost je důležitá nejen pro zemědělskou produkci, ale i pro odolnost České republiky jako takové,“ vysvětluje.

Přečtěte si také |

Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřady

„Nestačí obnovit několik jednotlivých lokalit a spočítat, kolik hektarů jsme zvládli. Pokud chceme zastavit úbytek druhové rozmanitosti a zároveň mít krajinu odolnější vůči suchu a extrémním srážkám, musí se principy obnovy přírody dostat i do běžného hospodaření. A stejně důležitá je dlouhodobá péče. Obnova přírody nekončí dokončením projektu - právě tehdy často začíná,“ upozorňuje Martina Skohoutilová z Pražské pastviny. Zároveň na konferenci připomněla význam a pestrost opylovačů, které opylují rostliny v jinou dobu, jiným způsobem a vzájemně se tak doplňují.

Střecha Evropy

Klára Dušková z WWF Česko připomněla Česko coby „střechu Evropy“ – rozvodí, ze kterého veškerá voda, která naprší přirozeně odtéká do Severního, Baltského a Černého moře.

„Znamená to, že o vodu, kterou si nezadržíme, přicházíme. Tato situace byla ještě historicky zhoršena nevhodnými zásahy do krajiny, kdy se provádělo mnoho odvodnění, napřimování vodních toků a jejich opevňování,“ vysvětluje. „V posledních letech tento stav ještě zhoršuje klimatická změna.“

„Nyní potřebujeme hledat všechny možné prostory v krajině, kam můžeme vodu vracet, kde ji můžeme zadržovat nebo alespoň zpomalovat její odtok,“ pokračuje Klára Dušková. Vytipovat by se měly konkrétní lokality, prioritní prameniště, nejen v horách, ale i v zemědělské krajině.

„Dále potřebujeme vytipovat úseky vodních toků, řek a potoků, které je možné vrátit do jejich přirozeného stavu, aby se mohla voda během povodní mohla neškodně rozlévat do jejich niv. V neposlední řadě potřebujeme odstraňovat migrační překážky na vodních tocích jako jsou staré jezy nebo různé stupně, které už v dnešní době neplní svůj účel.“

Cílem je do roku 2030 obnovit 25 tisíc kilometrů evropských vodních toků, proto by i český národní plán by měl být dostatečně ambiciózní, abychom k tomuto cíli i my jako Česká republika svým dílkem přispěli, dodává Klára Dušková.

Koroptev polní

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Frank Vassen / Flickr.com

Z dlouhodobého hlediska pomáhají stav krajiny podle Viktora Bečváře z České společnosti ornitologické velmi dobře popsat ptáci, kteří jsou dobře prostudovaní, mezi lidmi oblíbení. A ptáků z naší krajiny podle jeho slov ubývá. „Nejvíce patrné je to na ptácích zemědělské krajiny jako jsou koroptve, čejky nebo skřivani,“ uvedl.

Jednou z možností obnovy přírody na velkých plochách jsou opuštěné postindustriální lokality, například povrchové lomy, na kterých by se mělo upouštět od technických rekultivací. Dále by se mělo podle Viktora Bečváře pečovat o nejvzácnější stanoviště – písčiny či slaniska.

Podle Luboše Pavloviče z organizace Arnika jsou důležitá také opatření ve městech. Měla by se například posílit právní ochrana stromů a sídelní zeleně. Stromy by měly být brány jako rovnocenná součást funkční infrastruktury, která stíní, zadržuje vodu, poskytuje prostor pro další organismy.

Kompletní seznam 40 klíčových kroků je dostupný na webových stránkách Hnutí DUHA.

Podle nevládních organizací byly všechny odborné podklady od pracovních skupin od letošního května hotové. Návrh plánu ale následně prošel rozsáhlými škrty ze strany Ministerstva zemědělství. Z návrhu podle ekologických organizací zmizela většina konkrétních opatření s termíny plnění. Bez nich bude podstatně obtížnější sledovat, zda se plán skutečně plní a s jakým výsledkem.

Nedodržení dnešního termínu znamená podle organizací méně času na diskuzi s evropskými odborníky a veřejností, což se projeví na kvalitě finálního plánu, který se odevzdává v září 2027.

Stínový plán zaslala skupina ekologických organizací vládním představitelům, premiéru Andreji Babišovi, ministru životního prostředí Igoru Červenému, ministru zemědělství Martinu Šebestyánovi i Evropské komisi. Zároveň nabízí vypracovaný stínový plán a spolupráci státním orgánům, krajům, obcím i firmám, které o ni budou mít zájem.

„Z přírody a krajiny v lepším stavu budeme profitovat všichni. Podle studií se finance vynaložené na jejich obnovu vrátí zpět osmkrát až třiceti osmi násobně v podobě lepšího zajištění potravin, zmírňování dopadů změny klimatu a přínosů pro zdraví,“ uzavírá Nikol Krejčová ze Zeleného kruhu.