Dřevostavba jako živá laboratoř: Nová budova zemědělské univerzity v Praze poslouží k výuce i výzkumu dřevěných konstrukcí

V areálu České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) přibyla nová budova. Je jí moderní dřevostavba pojmenovaná Lesovna. Ta se má sama o sobě stát učební pomůckou a umožnit studovat dřevěné konstrukce přímo v reálném prostředí existující dřevostavby. Financovaná byla z úspor univerzity a darů partnerů bez využití veřejných dotací. Fakulta Lesovnu slavnostně otevřela ve čtvrtek 3. září 2026 za účasti premiéra Andreje Babiše, ministra školství Roberta Plagy a ministra zemědělství Martina Šebestyána. Moderní dvoupodlažní budova bude sloužit nejen k výuce a setkávání studentů a odborníků, ale i výzkumu a popularizaci moderního dřevěného stavitelství. „Lesovna není jen novou budovou, je symbolem toho, jak chceme vzdělávat, bádat a spolupracovat s praxí,“ představil novou dřevostavbu Róbert Marušák, děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.

V objektu je rozmístěno 52 čidel a senzorů, které budou dlouhodobě sledovat chování dřevěné konstrukce v reálném provozu. Samotná dřevostavba je tak „živou laboratoří“, která umožňuje získávat zkušenosti s chováním konstrukcí, vlhkostním režimem, teplotou a dalšími parametry důležitými pro výzkum a vývoj dřevěných staveb.

„Budova sama bude učit. Její konstrukce jsou záměrně přiznané, její provoz bude nepřetržitě monitorován a data z ní se stanou součástí výzkumu i výuky. Studenti budou sledovat chování konstrukcí i vlastnosti dřeva. Budou se učit z reality, nikoliv jen z učebnic,“ uvedl děkan Róbert Marušák. Výuka podle jeho slov ale začala už v době, kdy Lesovna vznikala. Už na projektu se podíleli studenti fakulty, kteří navrhovali zmíněný monitoring konstrukce, řešili interiérové prvky a chodili se učit přímo na stavbu.

Lesovna má být podle fakulty ukázkou, že je dřevo stavebním materiálem 21. století – obnovitelným, estetickým a technologicky vyspělým. A i veřejná dřevostavba může být bezpečná, energeticky úsporná, technologicky vyspělá a udržitelná.

„Když se řekne dřevo, většina z nás si asi představí les, pilu, nábytek nebo chalupu. Jenže dřevo dnes znamená mnohem víc, znamená moderní technologie, chytré stavebnictví a velkou příležitost pro Českou republiku. Je to ekologický materiál a díky moderním technologiím a prefabrikátům dokážeme stavět rychle, efektivně a kvalitně,“ uvedl při slavnostním otevření Lesovny premiér Andrej Babiš.

Ještě v roce 2000 tvořily dřevostavby podle jeho slov jen 1,4 % nových rodinných domů, loni už to bylo 15,2 %, tedy 1 944 nových domů. „Jen za poslední rok vzniklo 10 nových bytových domů na bázi dřeva se 103 byty. A 123 dalších nebytových staveb, meziročně o 86 % více,“ pokračoval Andrej Babiš.

„Naší ambicí ale je, aby dřevo hrálo v českém stavebnictví ještě větší roli. Do roku 2035 chceme dosáhnout toho, aby čtvrtinu nových staveb tvořily stavby na bázi dřeva. Už dnes mohou díky změně pravidel vyrůstat novostavby až do výšky 8 podlaží. Naším úkolem je odstranit další zbytečné překážky, protože když budeme umět stavět rychleji a efektivněji, pomůže to i řešení dostupnosti bydlení,“ dodal premiér.

V konstrukci budovy bylo použito 405 m³ českého dřeva. Takové množství odpovídá výstavbě asi 16 běžných rodinných dřevostaveb.

Množství dřeva použitého na podobnou stavbu doroste v českých lesích za méně než 24 minut. Ve dřevě použitém v budově Lesovny je dlouhodobě uloženo přibližně 122 tun uhlíku. Během svého růstu odebraly stromy z atmosféry přibližně 453 tun CO2.

V prvním podlaží dřevostavby se nachází klasická učebna a venkovní zázemí pro výuku, druhé podlaží bude patřit spolkové činnosti studentů a přednáškám. Architektonický návrh budovy Lesovny pochází z ateliéru Mjölk Architekti.

„Lesovna je výjimečná nejen svým architektonickým řešením, ale především tím, jaké konstrukční možnosti současné dřevostavby nabízí. Díky využití CLT panelů a masivních lepených BSH nosníků se podařilo navrhnout vykonzolovanou konstrukci bez rohových sloupů, která patří k technicky nejnáročnějším prvkům celé stavby,“ sdělil Martin Prajer, tajemník Fakulty lesnické a dřevařské ČZU. Montáž celé nosné dřevěné konstrukce trvala díky prefabrikaci CLT panelů a BSH nosníků pouze 19 dní.

Budova využívá řadu dalších moderních technologií – dva geotermální vrty hluboké 150 metrů pro vytápění i chlazení budovy nebo zelenou střechu.

Výstavba Lesovny nebyla financována z žádného dotačního titulu, pouze z darů a úspor fakulty. Na jejím vzniku spolupracovala Fakulta lesnická a dřevařská s 24 partnery z lesnické a dřevozpracovatelské praxe. Na realizaci se podílely státní podniky, městské lesy, soukromé společnosti i rodinné firmy, které poskytly materiál, odborné know-how, technologie i finanční podporu. Celkové náklady na výstavbu činily 49,38 milionu Kč, partneři pokryli 10,5 % nákladů stavby.

Inspirací pro vznik Lesovny byly obdobné fakultní dřevostavby v Evropě, jako je Park Wood House na University of Kent či TUWI BOKU ve Vídni.

V nejnovějším vydání mezinárodního žebříčku QS World University Rankings obsadila Česká zemědělská univerzita v Praze v oboru zemědělství a lesnictví 58. místo na světě, což je nejlepší umístění jakékoliv české školy v tomto ročníku a patří mezi 12 % nejlepších na světě. V environmentálních vědách je celosvětově na 251.–300. místě. V žebříčku Times Higher Education World University Rankings ČZU loni poskočila ze třetího místa na druhou pozici v Česku a v konkurenci světových univerzit si polepšila z 801.-1000. místa na současné 601.–800. Šanghajský žebříček (ARWU) řadí ČZU v roce 2026 na 901.–1000. pozici, pátou nejlépe hodnocenou univerzitu v ČR. V tomto žebříčku má tři obory v první stovce – hlavní obor, zemědělství a lesnictví, je na 28. místě na světě, vodní zdroje na 45. a ekologie zaujímá 51.–75. pozici.

Přímo Fakulta lesnická a dřevařská v současné době řeší 30 mezinárodních projektů, z nichž je v 5 případech hlavním řešitelem. Ročně publikuje kolem 250 impaktovaných prací v prestižních vědeckých časopisech. Mimo to tvoří výstupy oceňované a využívané v praxi.

---

reklama

---