Co se děje s oblečením vhozeným do kontejnerů na textil?

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | ŠJů / Wikimedia Commons

Textilní kontejnery jako pohodlné řešení pro všechny

Po celé České republice je umístěno okolo 10 000 kontejnerů na textil, kam je možné nepotřebné oblečení odložit. Najít tak ve svém okolí kontejner, do kterého lidé mohou nechtěné oblečení vhodit, už není takový problém ani v menších městech nebo obcích. I přesto končí dle Ministerstva životního prostředí v černých kontejnerech na smíšený odpad přibližně 180 000 tun textilu ročně. Přitom k výrobě některých oděvů jsou využívány materiály jako polyester či elastan, které se nedokážou zcela rozložit a při jejich rozkladu mohou vznikat nebezpečné chemikálie.

Textilní kontejnery s logy charitativních organizací se tedy jeví jako dobré řešení. Kam se ale takto darované oblečení skutečně dostane?

Textilní kontejnery spravuje v ČR několik organizací a soukromých firem. To je také důvod, proč lidé mohou narazit na kontejnery různých barev a tvarů. Vhozené oblečení čeká různý osud v závislosti na tom, která společnost daný kontejner spravuje, přesto bývá první zastávka takto vytříděného oblečení stejná. Poté, co je oblečení svezeno z kontejnerů, putuje na třídicí linky, kde se ručně rozděluje podle toho, zda je ještě nositelné nebo vhodné k recyklaci.

Zachovalé a kvalitní kusy oblečení putují do charitativních obchodů, second handů nebo k neziskovým organizacím, které pomáhají potřebným v rámci ČR. Zároveň ale ze stran některých společností dochází i k vývozu oblečení do zemí třetího světa, kde je věnováno potřebným nebo se stane součástí místního trhu s použitým oblečením. V tom nejhorším případě doputuje až na místní skládky. Velká část darovaného textilu je pak určena k recyklaci. Oblečení, které již recyklovat nelze, je nutné zlikvidovat.

Při darování vytříděného oblečení by lidé měli dbát i na to, aby bylo čisté a v použitelném stavu. Špinavé nebo poškozené oblečení by se do kontejnerů vůbec dostat nemělo. „Pokud chtějí lidé znát konkrétní odpovědi na to, jak bude s vytříděním oblečením naloženo, doporučujeme se obrátit přímo na konkrétní organizaci, která spravuje kontejnery v jejich okolí,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Ačkoliv některé společnosti provozující kontejnery často i finančně přispívají na charitu, musí také, aby pokryly svoje náklady, generovat zisk­⁠, a tak s částí oblečení obchodují. Od roku 2025 bude podle evropské směrnice recyklace textilu povinná, stejně jako je tomu u plastu a papíru. „Tato nová povinnost bude přenesena na obce, což může vést k významným změnám na trhu s nepotřebným textilem,“ doplňuje dále Eduarda Hekšová.

Skutečná pomoc, nebo jen marketingový trik?

Některé módní řetězce nabízí recyklační kontejnery přímo ve svých prodejnách. I když se tyto iniciativy tváří jako krok směrem k udržitelnosti, často se setkávají s kritikou kvůli podezření na tzv. greenwashing. Mnohé řetězce totiž neuvádějí, kam oblečení z těchto kontejnerů skutečně putuje, a případná přeprava textilu po celém světě je v přímém rozporu s ekologickými principy, které propagují. Je tedy otázkou, zda využití těchto kontejnerů může skutečně přispět ke snížení negativních dopadů textilního průmyslu na životní prostředí.

Přečtěte si také |

Diakonie Broumov chce ze starého oblečení vyrábět nábytek nebo stavební desky

Rada na závěr

Recyklace textilu je drahý a náročný proces. K tomu přispívá i fakt, že se velká část oblečení vyrábí ze směsi vláken, což recyklaci značně ztěžuje, v některých případech i znemožňuje. Nejlepší způsobem, jak omezit negativní dopady na planetu, je zamyslet se nad každým nákupem a podporovat udržitelný přístup k módě. Pokud se spotřebitel rozhodne zbavit starého oblečení, zvážit může i darování konkrétním osobám, azylovým domům nebo lokálním secondhandům.