Diakonie Broumov chce ze starého oblečení vyrábět nábytek nebo stavební desky

Česká firma společně s libereckou univerzitou nyní vyvíjí inovativní technologii, díky které by i takové kusy vytříděného oblečení bylo možné dále recyklovat do materiálu například pro výrobu nábytku. Mechanická i chemická recyklace, upcycling nebo získávání surovin z textilií představují udržitelné způsoby nakládání s odpadním textilem. Problematická je ale recyklace oblečení, které je směsí různých materiálů. Najít využití pro těžko recyklovatelné textilní materiály se na českém trhu pokouší společnost Diakonie Broumov, která v současnosti spolupracuje s Technickou univerzitou v Liberci na projektu recyklace a drcení nevyužitého textilního odpadu.

Materiál, včetně knoflíků a zipů, se rozemele, směs se zalije pryskyřicí a vylisuje se z ní pevná deska, případně je možné lisovat směs do formy.

Prvotním produktem byla ramínka na oblečení. Vyrobený materiál může ale najít uplatnění ve stavebnictví, při výrobě nábytku, ale také třeba v automobilovém průmyslu.

"Aktuálně se snažíme vyrobený materiál využívat v nábytkářství, například desky stolu nebo jsem si do kanceláře vyrobil poličky," řekl ČTK Roman Knížek, vedoucí katedry hodnocení textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci.

Podle Knížka je zájem o technologii velký, převážně u firem s textilním odpadem. "Nyní ale nemáme žádný produkt, který by zákazník mohl koupit. Sice desku z odpadního textilu umíme vyrobit, ale snažíme se zaměřit na průmyslovou výrobu. Doufáme, že do konce roku budeme schopni na trh pustit desky z námi recyklovaného materiálu," dodal.

Úspěch různých recyklačních procesů odpadního textilu závisí na ekonomických faktorech a poptávce, shodují se experti, které oslovila ČTK.

"Recyklace textilu, stejně jako jiných druhů odpadů, čelí problému odbytu recyklovaných výrobků. Produkty, o které není dostatečný zájem, jsou ekonomicky nevýhodné a obtížně se prosazují na trhu," řekl výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.

Klíčovým faktorem je podle něj ochota výrobců, zejména textilních firem, používat recyklované materiály. "Udržitelnost není jen environmentální, ale také musí být i ekonomická a sociální. Na to se v poslední době dost zapomíná," dodal.

U textilu, podobně jako u plastu mimo PET lahve, je recyklovatelná pouze část z něj. Poměrně běžně se podle Lenky Harcubové ze společnosti Potex v ČR recykluje odpadní textil z výroby a to z několika důvodů. "Jedním z nich je fakt, že je tam jasné složení a jedná se o nový materiál. Specializované firmy jsou schopny vyrábět nějaké druhotné výrobky. Avšak recyklovat materiály, které jsou složeny z několika příměsí, je téměř nemožné," popsala. Výrobky z recyklátů jsou navíc dražší než produkty z panenské výroby.

"Vzhledem k tomu, že stát nemá dostatečné pobídky například na větší množství užitého recyklátu v některých odvětvích, tak to blokuje zájem na trhu ve výběrových řízeních a možnost úspěchů recyklovaných materiálů," míní Harcubová.

Podobný názor sdílí také Havelka, podle kterého stát nedostatečně podporuje recyklaci. "Pomoct by mohlo například snížení daní na recyklované produkty nebo zavedení zelených veřejných zakázek, které by preferovaly výrobky z druhotných surovin," řekl. Podle něj zástupci státu o těchto opatřeních pouze hovoří, ale nepodnikají konkrétní kroky.

---

reklama

---