Z vyhozeného textilu se znovu použije nebo zrecykluje asi 15 procent

A je to pod, nebo nad průměrem EU, co ?

Vyspělá civilizace?

No výborně.
Bude co zálohovat !!!!

Obávám se, že to určitě někoho již napadlo

:-(

Analytička Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Andrea Veselá by si měla udělat pořádek v základních pojmech a nesčítat dohromady "bačkory s pantoflema":

Podle základních pojmů nového zákona o odpadech (541/2020 Sb.) se u sběru použitého textilu zpravidla uplatňuje:

1) opětovné použití (max. do 15% hmotnostních)

postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které NEJSOU odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny

2) recyklace (75 až 80% hmotnostních)

způsob využití ODPADU, kde je ODPAD znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely (nejčastěji se textil přepracuje na nové vlákno a utkají se z něho průmyslové utěrky)

3) odstranění odpadu - nezpracovatelných součástí (5 až 10% hmotnostních)

jedná se o odstranění nejrůznějších doplňků, zipů, knoflíků, ozdob všeho druhu, které nejsou dále reálně zpracovatelné

To se samozřejmě týká textilu, který není ničím kontaminován (t.j. nikdo ho nepoužije jako "pucvol").

Podtrženo sečteno:

Textilní provozy u nás umí zajistit recyklaci 85 až 90% hmotnostních ze vstupní předtříděné frakce, kde již nefiguruje opětovně použitelný textil.

Dokáží textil zpracovat na nové vlákno a z něho utkají nové materiály, které jsou testovány zátěžovými testy, aby měly předepsanou odolnost.

Jediným odpadem jsou právě ony zipy, knoflíky a ozdobné doplňky, které se fakt zpracovat nedají.

:-D
"Textilní provozy u nás umí zajistit recyklaci 85 až 90% hmotnostních ze vstupní předtříděné frakce, kde již nefiguruje opětovně použitelný textil.
Dokáží textil zpracovat na nové vlákno a z něho utkají nové materiály, které jsou testovány zátěžovými testy, aby měly předepsanou odolnost."

Ale je to moc drahé, tak se to raději vyveze na nějakou velkou skládku do jižní ameriky nebo afriky.

Bohužel máte pravdu...

Analytičku jste vyškolil, ale je to k ničemu.
Chytrých lidí máme hodně, ale stačí jim, když vyhrajou na "papíře" a jede se dál.

Pane Uhroviči, nemám v úmyslu nikoho školit.

Chtěl jsem jen ostatním čtenářům Ekolistu pootevřít oči, aby viděli, proč to u nás nemůže fungovat správně.

Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) díky svým osobním vazbám přes bývalé zaměstnance MŽP přímo zasahuje do tvorby "odpadové" legislativy a to i přesto, že nejsou oficiálním připomínkovým místem legislativy.

Odstrašující příklad jsou třeba zálohové systémy na vybrané PET láhve a vybrané plechovky. Nic neřešící projekt, který má pomoci jenom nadnárodním nápojovým obalářům, všichni ostatní na tom budou tratit!

Naši zemi to nikam neposune. Navíc ČR navždy přijde o tyto strategické komodity, které se stanou majetkem nastrčeného operátora autorizované obalové společnosti. No, tunel jako fík! Ale naší zemi se za to všechno dostane té cti, platit náklady a nic za to nedostat...fušeřina, co?

Je třeba lidem ukázat, že subjekty jako jsou INCIEN vycházejí z účelově upravených dat a jejich odborné znalosti provozní praxe jsou na zoufalé úrovni - což jejich analytička přesně ukázala. Přesto mohou vesele škodit dál, za finanční podpory nadnárodních společností, kteří si jejich služby prostě objednaly.

Chcete něco prosadit? Zaplaťte si firmu, která spustí informační kafemlejnek, zajistí podporu těch správných lidí na MŽP a je úplně jedno, co je to za hloupost, prostě to projde.

Jsem letitý vzorkař odpadů a moc dobře chápu, jak a kdy ta data ohýbají. Oni moc dobře ví, že na MŽP teď není nikdo, kdo by byl na takové odborné úrovni, aby na to přišel a omlátil jim to o hlavu. A tak jim vděčně zobou z ruky, protože sami nic kloudného vymyslet neumí.

Já tomu vzdoruji na všech možných úrovních (včetně svých webových stránek, příspěvků všude možně na webu), ale jsem až šokován, jak rychle veřejnost přijímá krásně učesané účelové manipulace, limitně se blížící lži.

P.S.

K těm výše uvedeným výrobkům z odpadů bych jen dodal, že kolikrát by stačilo, kdyby výrobky z odpadů nebyly zatíženy platbou DPH a věci by to pomohlo více než překombinované dotační tituly.

Mějte se hezky.

Je to smutné.Vám za 1+, lobistům na MŽP za 5-, uvidí se, co na nařízení, které jinde neexistuje (povinné zálohy) řekne parlament.

Děkuji Vám, paní Jarko.

Stejně si myslím, že to ministr Hladík prosadí silou, aby dokázal, že tam nesedí zbytečně. On totiž nutně musí ukázat jakékoliv výsledky, protože vlastně nic nedokázal...tedy kromě toho, že si na několika frontách totálně rozhádal starosty!

Dovolím si doplnit Váš komentář o některá upřesnění.

prvně souhlasím s tím, že původní článek od analytičky Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Andrey Veselé je velkým zjednodušením problematiky řekněme s povrchní znalostí věci.

Zpět k vašemu komentáři. Nejdříve od zákonů a povinností :-)

V aktuálním znění Vámi zmíněného Zákona o odpadech 541/2020 Sb. jsem nenašel žádnou zmínku o textilním odpadu. Je možné, že jsem to přehlédl, takže pokud je, děkuji za upřesnění příslušného paragrafu.

V současnosti je tato povinnost ošetřena pouze Metodickým návodem (https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/textilni_odpad_leden/$FILE/OCEO-Metodicky_navod_Sber_textilu_od_2025_Evidence_final-10042024.pdf), který definuje postup nakladání s textilním odpadem. Zároveň však zachová možnost ukládání textilu pro další využití (secondhandy, přeprodeje a surovinové využití). Tím trochu vyvolává chaos pro občany, jelikož je bude nutit rozlišovat mezi textilním odpadem (cokoliv od nití, oděvů až po např. geotextilie, perlinku, atd...) a textilem pro další využití (oděvy). K tomu chybí jakákoliv osvěta a případně jasná definice, co je textilní odpad s příklady.

Je tedy nejvíce pravděpodobně, že v obcích kromě kontejnerů na textilní odpad stát i na opětovně použitelný textil.

Samotnou kapitolou jsou čísla, která uvádíte u hmotnostních procent. Zajímá mne zdroj těchto hodnot. Ne nutně jsou chybná. Každopádně, vychází nejspíše z jakési statistiky pro sesbíraný textil pro opětovné použití, ne pro textilní odpad. Pro textilní odpad čísla neznáme, neb je s velkou pravděpodobností zahrabán v zemi.

10 - 20 % Je znova použit (ano, může být)
30 - 40 % Odpad (mnoho typů oděvů, zejména tkanin se obtížně trhá, tudíž skládka nebo spalovna, dámské spodní prádlo, vícevrstvé oblečení, koženkové, atd...)
30 - 40 % Recyklace (vytříděné ideálně syntetika a bavlna zvlášť, pleteniny)

50/50 je to proto, že přesná čísla pro ČR oficiálně nejsou k dispozici, což je vzhledem k tak závažným změnám s podivem.

Ale samozřejmě. No odpady mimo kovy, čistý papír a pet a snad bavlnu mají jít do spalovny. Kdy už to konečně pochopí, že třídit a pak dák nic je nesmysl.

Víte ono vítr třídění a jakoby recyklace věje od skládkářů a taky
od dotovaných firem zabývajících se jakoby recyklací. Ti všichni
by přišli o své kšefty. Začne to likvidací kontejnerů na třídění,
když směs skončí v jednom a jedním autem se zaveze spálit, pak
o kšeft přijde skládkář , který pouze problém s odpady odkládá
na příští generace a o kšeft přijde i ten, kdo se zabývá jakoby
recyklací, která bez dotování vytváří surovinu dražší, než je
ta panenská. Výjimkou jsou samozřejmě léty prověřené recyklace
kovů a před zdražením energii i skla. Zbytek se bez dotací asi
nikdy neobejde a pouze se ty dotace nazvou jinak. Kdysi jsem
se zajímal o zatravňovací dlažbu z plastového recyklátu a byl
jsem v šoku, že z panenského plastu byla o polovinu levnější.
A to byl recyklát všemožně podporován a navíc méně kvalitní.
Nakonec jsem upustil od obojího a vyřešil vše jinak.

Víte, úplně by stačilo, kdyby na výrobek z odpadu nebyla uplatněna sazba DPH.

Jinak k těm cenám: výrobek z odpadu musí být testován na ukazatele, zda neohrozí případného spotřebitele. To čistá surovina nemusí. A tím se to všechno strašně prodraží.

Osobně si myslím, že to není třeba v takovém rozsahu a šlo by to celé zjednodušit.