Smrkové lesy dlouho poskytovaly velké množství dřeva a svým vlastníkům dobré zisky. Sucho a teplo posledních let ale vedly ke kalamitnímu rozšíření lýkožrouta, který smrkové porosty decimuje. O tom, jak se v současnosti mění podoba lesa, jsme si povídali s lesníkem a zemědělcem Danielem Pitkem.

Rozhovor neprobíhá v kanceláři nebo kavárně. Daniel Pitek nás vozí po lesích v okolí Milešovky a ukazuje nám, jak před třiceti lety vysazený smrkový les usychá kvůli lýkožroutu lesklému, jak hned vedle prosperuje les, kde se nestihlo nic vysázet a kam si zalétla bříza, pod kterou už se na světlo tlačí vysázené buky a třešně. Dlouhou dobu strávíme i v listnatém vzrostlém různověkém lese, kde náš rozhovor začíná.

V dubnu vydala organizace Conflict Awareness Project obsáhlý report Follow the Guns, který mapuje, jak se k africkým pytlákům dostávají kvalitní lovecké pušky. Některé z nich byly vyrobené Českou zbrojovkou. Za zbrojovku s námi po e-mailu komunikoval Radek Hauerland.

O tom, kdo to byl městský zahradník, jak se z facebookového hejtu může vytvořit zajímavé partnerství mezi veřejností a správou zeleně a o „svévolném“ sázení kytek na městské pozemky jsme si povídali se zahradníkem Ondřejem Fousem.

Intenzivní zemědělství je vnímáno jako příčina mnoha ekologických problémů naší krajiny: ztráty schopnosti zadržovat vodu, úbytku hmyzu a ptáků, přehřívání krajiny, které zesiluje sucho. Zároveň ale zemědělskou produkci potřebujeme, abychom nakrmili populaci. Je to opravdu tak? Potřebujeme intenzivní zemědělství? O tom, jak s půdou hospodařit tak, abychom ji uchovali úrodnou a zdravou, jsme si povídali s biologem Ladislavem Mikem.

Větrná eroze je taková chudá sestřička mnohem známější vodní eroze. Všichni řeší potoky bahna z polí, ale větrná eroze dělá vrásky jen málokomu. Podle pedologa Jana Vopravila je ale větrná eroze vážný problém, který bude tím horší, čím víc bude sucho.

Daniel Pitek hospodaří na 600 hektarech pastvin, sadů, lesů a orné půdy kolem Milešovky, v chráněné krajinné oblasti České Středohoří. Mezi malými zemědělci patří mezi ty největší. Přesto se mu daří hospodařit s respektem ke krajině.

Jak se žije stromům ve městech a ve volné krajině a jak by se správně mělo pečovat o stromy. Přečtěte si rozhovor se zahradníkem Ondřejem Fousem.

Sucha posledních let zaměřila naši pozornost na půdu. Chceme, aby byla úrodná, zadržovala v krajině vodu a přeměňovala odumřelé organismy na živiny, ze kterých vyrostou další rostliny. Bereme jí ale „palivo“, které její činnost umožňuje – organickou hmotu. Z polí odvážíme veškerou úrodu, z lesů těžíme stromy. Do půdy se tak nedostává energie, na jejímž základě funguje. Nahradit organickou hmotu minerálními hnojivy ale vede k závažným důsledkům, upozorňuje biolog Ladislav Miko.

Rybníky, ve kterých by se dalo koupat, aby jeden pohledal. O různých způsobech využívání rybníků, rybářích, kaprech, odpadních vodách a znečištění rybníků jsme si povídali s hydrobiologem ze státního podniku Povodí Vltavy Jindřichem Durasem.

Rybníky nejsou jen nádrže pro chov kaprů, mají i jiné funkce. Podle hydrobiologa Jindřicha Durase ze státního podniku Povodí Vltavy neumíme tyto jiné funkce ocenit. A upozorňuje na to, že v rybničním sedimentu se ukládá i fosfor, látka, která nám pomalu dochází a bez které bude naší civilizaci úzko.