Iniciativ a projektů, které chtějí pomoci české přírodě, je v Česku nepočítaně. Projekt Sázíme Česko se od nich odlišuje. Během půl roku se mu podařilo přesvědčit lidi, aby poslali peníze na vysazení více jak 135 tisíc lesních sazenic. Kus za 69 Kč. Bratru víc jak devět milionů korun. U odborné veřejnosti budí projekt rozpaky a pochybnosti, jestli nejde o využívání ochoty lidí pomoci ochraně přírody. O projektu Sázíme Česko jsme mluvili s jedním ze zakladatelů Filipem Hradilem.

Hlavní město Praha letos zřídilo novou městskou organizaci s názvem Pražské společenství obnovitelné energie. O tom, co má být jejím smyslem, jsme si povídali s jejím ředitelem Jaroslavem Klusákem.

Slovo „krajina“ každý zná a většina lidí podvědomě cítí, že krajinu je dobré chránit. O tom, co to krajina je a jak ji můžeme chránit, jsme si povídali s Klárou Duškovou, autorkou knihy Naše krajina, kterou vydala Nadace Via.

Téměř každý se dokáže ztotožnit s myšlenkou, že přírodu je potřeba chránit. Ukazuje se však, že přírodu nestačí chránit, ale je nutné ji už i obnovovat. Na tom se shodly členské státy Evropské unie a připravily návrh nařízení o obnově přírody (EU Nature Restoration Law). O tom, jak by to mělo vypadat, na jaké těžkosti u nás obnova přírody může narazit a jak si příroda může pomoci sama, jsme si povídali s Evou Volfovou, náměstkyní ministra životního prostředí.

Pavel Benda byl na konci září odvolán z funkce ředitele Národního parku České Švýcarsko. Tehdejší ministryně Anna Hubáčková odvolání zdůvodnila tím, že nedostatečně komunikoval s obcemi a nezvládl krizové řízení během obrovského lesního požáru v národním parku. S Pavlem Bendou jsme hovořili o tom, jak své poměrně překvapivé odvolání chápe on. A jestli by zpětně dělal něco jinak.

Nedávný lesní požár se velkou silou prohnal jak Národním parkem České Švýcarsko, tak televizí, tiskem i internetem. Velký požár v cenném území vzbudil velkou pozornost a i po uhašení posledních plamenů tu stále zůstává řada témat a otázek. Například jak si s požárem poradí volně žijící zvířata.

Životní prostředí je pro mnoho z nás velkou hodnotou. Ale ne jedinou. A někdy se stane, že se dostaneme do konfliktu několika našich vnitřních hodnot, třeba ohledu na životní prostředí a na sebe. Jak s tím naložit? I o tom jsme si povídali s environmentálním etikem, filosofem a gestalt terapeutem Bohuslavem Binkou, který působí na Katedře environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Mongolsko je obrovská země, s rozlohou 1,5 milionu kilometrů čtverečních je 18. největší na světě. Země stepí, pouští a pro někoho možná trochu překvapivě i lesů. A to lesů, které trápí problém, kvůli kterému tamní lesy poblíž lidských sídel, kde se pase, nezmlazují a který v českých zemích vyřešila Marie Terezie zákazem lesní pastvy. O lesnické rozvojové pomoci v Mongolsku jsme si povídali s lesníkem Richardem Slabým, který až do své penze působil v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL).

Do české venkovské krajiny neodmyslitelně patří polní cesta. Romantická představa dvou v trávě vyjetých kolejí, které se volně klikatí krajinou, je vytlačována asfaltovou realitou. O polních cestách, pozemkových úpravách, ale i o melioracích jsme si povídali s Jaroslavou Kosejkovou ze Státního pozemkového úřadu.

Na počátku bylo jednoduché přání – zůstat v pohybu i v časech karantén a koronaviru. „Nemohli jsme cestovat, a tak jsme jako rodina začali více prozkoumávat naše krásné Valašsko,“ vypráví Petr Hurta, zakladatel roklingu. „A protože máme děti, tak před námi byla výzva, jak výlety udělat zajímavé i pro ně.“ A tak to všechno začalo. Objevili rokle. Část naší přírody, kde to i pro malé děti nikdy není nuda, vše doslova za rohem, pár minut od domu.