Lesní entomolog Jiří Hulcr zkoumá v Česku asi nejznámějšího brouky - kůrovce. Jejich studiu se ale věnuje ve Spojných státech amerických na Floridské univerzitě. V Česku je na roční návštěvě na Mikrobiologickém ústavu v Praze a provádí výzkum po kůrovcové kalamitě na Šumavě.

Martin Smetana z Farmy Blatnička získal loni ocenění v soutěži Adapterra Awards, která upozorňuje na české nápady, jak se vypořádat s nároky měnícího se podnebí. Svým projektem obnovy krajiny na Zálúčí na jižní Moravě už inspiroval řadu lidí. Sází totiž do krajiny pásy ovocných stromů a květin a zároveň se uživí jako zemědělec. Povídali jsme si s ním o tom, jak se jeho farma od účasti v soutěži proměnila.

Jaká doprava by ve městě měla mít přednost, jaký je správný dopravní mix pro hlavní město Praha a s jakými problémy se vypořádává? O tom jsme si povídali s náměstkem primátora pro dopravu Adamem Scheinherrem.

Rizika spojená s používáním ochranných postřiků v zemědělství se minimalizují, pokud jsou aplikovány v souladu se zákonnými podmínkami. Případná pochybení a porušení podmínek může v terénu odhalovat inspekce Ústředního kontrolního a zkušebního ústav zemědělského (ÚKZÚZ). Kolik takových kontrol ročně proběhne? A jak vlastně fungují testovací a schvalovací mechanismy prostředků na ochranu rostlin? Máme se jich bát? O kontrolách jsme si povídali s ředitelem ÚKZÚZ Danielem Jurečkou.

Z debaty o přípravcích na ochranu rostlin, užívaných v současné zemědělské praxi, se poslední dobou vytrácí věcnost a často i faktická správnost. Nejspíš proto, že zneklidňující zmínky o pesticidech kolem nás vyvolávají silné emoce. Nalézt ty správné odpovědi, rozptýlit možné pochybnosti a vyvrátit domněnky o nepřiměřené závadnosti pesticidů jsme pokusili v rozhovoru s Danielem Jurečkou, ředitelem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), v jehož gesci je mimo jiné povolování a inspekce používání přípravků na ochranu rostlin, tedy pesticidů.

Před lety Krušné hory pěšky prošel. A pak se do nich zamiloval a stal se jejich propagátorem. A po celou dobu jej provází dvojité vnímání, Pražáci jej mají za Krušnohorce, Krušnohorci ho stále vidí jako Pražáka. O Krušných horách jsme si povídali s Petrem Mikšíčkem, který svůj profesní i soukromý život spojil s regionem Krušnohoří.

Člověk by snadno mohl nabýt dojmu, že navrhnout park nebo jinou městskou zeleň moc práce nedá. Prostě vysadíte pár stromů, keřů a něco květin. Praxe ale ukazuje, že funkční park se musí dobře vymyslet. O městské zeleni jsme si povídali s krajinářskou architektkou Janou Pyškovou.

Ptačí zpěv nás provází ve volné krajině i ve městě. O tom, jak se ptákům žije v našem hlavním městě, jsme si povídali s ornitoložkou Gabrielou Dobruskou.

Musíme zadržet vodu v krajině, zní aktuálně ze všech stran. Odborníci souhlasí a i laikům to dává smysl. Jenomže i dobrá věc se dá udělat špatně. O tom, jaké tůně a mokřady mají v krajině smysl, jsme si povídali s hydrobiologem Jaromírem Mašterou, který jich se spolkem Mokřady z.s. už vybudoval stovky.

Budování tůní a mokřadů se často považuje za jedno z nejlepších opatření, jak v krajině zadržet vodu. Zároveň nabízí domov obojživelníkům a dalším druhům, které v dnešní zemědělské a urbanizované krajině přežívají jen obtížně. Nejeden majitel pozemku se při zprávách o suchu zamyslí, že by si taky mohl pořídit tůň. O tom, jak složité nebo jednoduché to je, jsme si povídali s Jaromírem Mašterou.