Manželé Ken a Martha Laingovi založili před čtyřiceti lety v kanadském Ontariu farmu Orchard Hill Farm. Jsou tu průkopníky principu komunitou podporovaného zemědělství a patřili mezi první farmáře, kteří začali v Kanadě hospodařit ekologicky. V rozhovoru vysvětlují, jak získali ekonomickou stabilitu, jakou roli má oxid uhličitý v půdě, jak ho v ní uchovat a proč je důležité pracovat v souladu s přírodou.

Mnohá města v letošním roce omezila kvůli suchu sekání trávníků. Nejčastěji zmiňovaným záměrem bylo podpořit zadržování vody a výskyt hmyzu. Povedlo se to? Má nesečení travnatých ploch ve městech i nějaké nezamýšlené důsledky? Na to jsme se zeptali odbornice na zakládání a údržbu travnatých ploch Marie Strakové.

I dospělé vzrostlé stromy mají probém vypořádat se s přetrvávajícím nedostatkem vláhy v půdě. Přitom právě na ně spoléháme, že nám pomohou vypořádat se s horkem a suchem. Je potřeba starat se o stromy jinak, než jsme byli doposud zvyklí? Je potřeba zalít strom na zahradě?

Obnovu lesa významně ovlivňuje početní stav spárkaté zvěře. Stavy spárkaté zvěře v lese ovlivňuje myslivost. Zatímco lesnictví je hospodářská činnost, myslivost je činností zájmovou. Hospodaření v lesích tak není zcela v rukou majitelů lesních pozemků, protože nad stavy srnců, daňků nebo jelenů nemají kontrolu. O tom, jaké jsou souvislosti myslivosti se stavem lesů, jsme si povídali s Danielem Pitkem, sedlákem a bývalým lesníkem.

Smrkové lesy dlouho poskytovaly velké množství dřeva a svým vlastníkům dobré zisky. Sucho a teplo posledních let ale vedly ke kalamitnímu rozšíření lýkožrouta, který smrkové porosty decimuje. O tom, jak se v současnosti mění podoba lesa, jsme si povídali s lesníkem a zemědělcem Danielem Pitkem.

Rozhovor neprobíhá v kanceláři nebo kavárně. Daniel Pitek nás vozí po lesích v okolí Milešovky a ukazuje nám, jak před třiceti lety vysazený smrkový les usychá kvůli lýkožroutu lesklému, jak hned vedle prosperuje les, kde se nestihlo nic vysázet a kam si zalétla bříza, pod kterou už se na světlo tlačí vysázené buky a třešně. Dlouhou dobu strávíme i v listnatém vzrostlém různověkém lese, kde náš rozhovor začíná.

V dubnu vydala organizace Conflict Awareness Project obsáhlý report Follow the Guns, který mapuje, jak se k africkým pytlákům dostávají kvalitní lovecké pušky. Některé z nich byly vyrobené Českou zbrojovkou. Za zbrojovku s námi po e-mailu komunikoval Radek Hauerland.

O tom, kdo to byl městský zahradník, jak se z facebookového hejtu může vytvořit zajímavé partnerství mezi veřejností a správou zeleně a o „svévolném“ sázení kytek na městské pozemky jsme si povídali se zahradníkem Ondřejem Fousem.

Intenzivní zemědělství je vnímáno jako příčina mnoha ekologických problémů naší krajiny: ztráty schopnosti zadržovat vodu, úbytku hmyzu a ptáků, přehřívání krajiny, které zesiluje sucho. Zároveň ale zemědělskou produkci potřebujeme, abychom nakrmili populaci. Je to opravdu tak? Potřebujeme intenzivní zemědělství? O tom, jak s půdou hospodařit tak, abychom ji uchovali úrodnou a zdravou, jsme si povídali s biologem Ladislavem Mikem.

Větrná eroze je taková chudá sestřička mnohem známější vodní eroze. Všichni řeší potoky bahna z polí, ale větrná eroze dělá vrásky jen málokomu. Podle pedologa Jana Vopravila je ale větrná eroze vážný problém, který bude tím horší, čím víc bude sucho.

Daniel Pitek hospodaří na 600 hektarech pastvin, sadů, lesů a orné půdy kolem Milešovky, v chráněné krajinné oblasti České Středohoří. Mezi malými zemědělci patří mezi ty největší. Přesto se mu daří hospodařit s respektem ke krajině.