Pořad Nedej se! se letos dožil 26 let působení na české televizní obrazovce. Jedinému publicistického pořadu České televize, který se systematicky věnuje tématu životního prostředí, v minulosti několikrát zvonila hrana. O osudu pořadu jsme si povídali s jeho duchovním otcem, biologem, dramaturgem a režisér Pavlem Bezouškou. Komentáře lidí, jejichž aktivity či názory se staly námětem některých dílů pořadu Nedej se!, najdete na konci rozhovoru.

Michal Kravčík byl jedním z řečníků na konferenci Počítáme s vodou. Hovořil o tom, že příčinou našich současných problémů se suchem a povodněmi je vcelku prostá věc. Narušený malý vodní cyklus. Pochopením tohoto degenerativního principu bychom podle něho mohli zkusit pravý opak. Vrátit vodu ne jenom do krajiny a měst, ale i zpět do malých vodních cyklů a znormalizovat tak počasí. Michal Kravčík je spoluautorem knihy o novém vodním paradigmatu.

Rozhovor s čerstvým držitelem Ceny Josefa Vavrouška za výjimečný počin se odehrává na čerstvém vzduchu. Z nedaleké tůňky ho ruší svým hlasitým skřehotáním skokani. Vlastně nic zvláštního, kdybychom neseděli mezi průmyslovými halami slavkovské společnosti Liko-S. Jsme u budovy, která je „ostrůvkem přírodního ráje“. Za zády máme nejzelenější českou kancelář roku 2015 a před ní spokojeného majitele firmy Libora Musila.

Vláda 19. dubna schválila obsáhlý dokument o udržitelném rozvoji nazvaný "Česká republika 2030". S tajemnicí Rady vlády pro udržitelný rozvoj Annou Kárníkovou jsme si povídali o udržitelném rozvoji a hledání lidí, kteří mu rozumějí, napříč všemi ministerstvy.

Kynoložka Hana Böhme z České Lípy vycvičila prvního českého psa, který pak v Africe pomáhal hledat pašovanou slonovinu či bushmeat, maso z divokých zvířat. Fena belgického ovčáka Cama zahynula při autonehodě. Hana Böhme ale ve výcviku psů pro ochranu africké divočiny pokračuje dál.

Napsat o likvidaci a znovuvýstavbě města Most napadlo historika Matěje Spurného během osamělých nocí v jednom severočeském klášteře. Tam byl ubytovaný, když v kraji natáčel rozhovory s pamětníky. Řada z nich vyrůstala v místech, která dnes neexistují: zmizely z mapy kvůli těžbě. „Po večerech se mi tahle skutečnost stále vracela,“ vzpomíná Spurný. „A řekl jsem si, že to jednou musím zpracovat.“ Po letech bádání vydal studii, která představuje to nejzajímavější z tuzemských prací o soudobých dějinách. Na konkrétním osudu města Most zachycuje styl myšlení, který naši civilizaci určuje do dnešních dob.

Firmy by se měly snažit být "zelené" v té oblasti, ve které hlavně působí. Používat recyklovaný papír v kanceláři je sice dobré, ale je to málo. O tom, jak mohou firmy pracovat se svými dopady na životní prostředí, jsme hovořili s docentem oboru Chemie a technologie ochrany životního prostředí Vladimírem Kočím.

František Sedláček je od roku 2001 předsedou odborné komise pro etické zacházení se zvířaty na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Hovořili jsme s ním o tom, co je úkolem komise a jak se mění pohled na to, jakou roli má ve vědecké práci utrpení zvířat.

V Česku jsou místa, kde v noci stěží zahlédnete hvězdy na obloze. Jejich svit se ztratí v záři umělého osvětlení. Nejhorší situace s tzv. světelným smogem je ve velkých městech, v Praze, Brně, Ostravě či Liberci. Jako protiklad přesvětleným místům byly u nás vyhlášeny tři oblasti tmavé oblohy, místa, kde noční temnotu téměř nic neruší. O potřebě bránit se nadbytečnému světlu jsme si povídali s čestným předsedou České astronomické společnosti Jiřím Grygarem, který nedávno inicioval vznik meziresortní pracovní skupiny, která má pro potřeby ČR navrhnout legislativní řešení světelného smogu.

Jiří Doležal z Botanického ústavu české Akademie věd v Průhonicích při výpravě na indickou Mount Shukule II objevil šest rostlin, které rostly ve svahu v rekordní nadmořské výšce 6150 metrů. Povídali jsme si s ním o jeho objevu a obecně o zkoumání rostlin ve vysokohorských podmínkách.