Sázíme Česko: Co je špatně na tom, že chceme přispět obnově lesů, jak nejlépe dovedeme? ptá se Filip Hradil

Vysazená jedle.

Zdroj | Sázíme Česko

Ten první impulz byl, když jsme viděli kůrovcové lesy na Vysočině. V tu chvíli jsme si řekli, že musíme českým lesům pomoci a že do toho musíme namotivovat co nejvíc lidí.

Naše hlavní myšlenka je spojování lidí, firem a přírody. Lidem i firmám přestává být jedno, co se s přírodou děje a my jim dáváme impulz a příležitost, jak přiložit ruku k dílu – ať už finančně nebo fyzicky na výsadbách, které pořádáme.

Ale lidé si od nás nekupují sazenici stromu. My nejsme lesní školka. Kupují si kompletní službu vysazení stromu, která zahrnuje hodně aktivit.

Najdeme vhodné pozemky, jejichž majitelé jsou drobní soukromníci, souzní s přírodou a chtějí ji ochraňovat jako my.

Zajistíme právní ochranu stromů, takže vysazené lesy budou dělat radost mnoha generacím.

Spolu s naším krajinných architektem vytvoříme sazební plán, aby les byl odolný a přirozeně smíšený. Spolu s krajinných architektem vytvoříme dokument o péči a budoucím managementu.

Seženeme a dovezeme sazenice.

Zdroj | Sázíme Česko

Seženeme sazenice a zajistíme převoz na pozemek.

Získáme a domluvíme dostatečné množství dobrovolníků nebo najmeme pracovníky.

Zorganizujeme výsadbu včetně zázemí pro dobrovolníky. Na místě máme vždy několik našich lidí pro koordinaci. A pak také šíříme myšlenku, inspirujeme a zapojujeme lidi k péči o přírodu.

A také z každého jednoho stromu platíme 12 Kč DPH.

Tento podzim jsme měli na většině akcí dobrovolníky, do budoucna přibude mnohem více výsadeb s najatými pracovníky. V takovém objemu stromů, aby to přírodě skutečně pomohlo, potřebujeme všechny síly.

Dobrovolnické akce ale určitě chceme zachovat, protože kdo vlastníma rukama pomůže přírodě, ten pravděpodobněji bude přírodě pomáhat i ve svém běžném životě. A lidi i my tyhle výsadby milujeme, je na nich úžasná atmosféra.

Zmiňujete, že spolupracujete s krajinným architektem. Upřímně, nedává mi moc smysl, aby na projektu, kde v posledku jde o výběr správné skladby nových stromků, pracoval krajinný architekt. Navíc, pokud je to pan Salač, pak to myslím není ani krajinný architekt, vystudoval obor zahradní tvorba…

Jde o to, že neřešíme pouze samotný výběr sazenic, ale snažíme se pracovat s celým konceptem krajiny. Zda jsou v okolí vodní zdroje, jak je krajina připravená na samotnou výsadbu nebo jak vypadá vůbec její okolí z pohledu biodiverzity apod.

Pokud je například několik let po sobě místo lesa pouze mýtina, sázet cílové dřeviny (buky, duby, habry,…) nemá smysl, protože by okamžitě uschly. Vysází se nejprve přípravné dřeviny jako například bříza a teprve po několika letech lze sázet cílové dřeviny.

Výsadba lesa není tedy pouze o výběru správných sazenic, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Tomu rozumím. Ale přijde mi, že jdete za kovaříčkem místo za kovářem. V Česku je řada lesníků, například sdružených ve spolku Pro Silva Bohemica, kteří by podle mého soudu dokázali poradit lépe než absolvent zahradní tvorby. Myslím, že na obou našich lesnických fakultách byste našli lidi, kteří by pomohli. Vy ale stavíte na odbornosti absolventa zahradní tvorby…

Ano, v tom s vámi souhlasíme.

Tento podzim byly první výsadby za spolupráce s panem Salačem s pomocí mapy přirozené potenciální vegetace, což bylo minimum, abychom mohli stromy kvalitně vysadit. Všechny další výsadby budeme plánovat za dohledu lesního odborníka a také je chceme konzultovat s ekology, aby do sebe vše zapadalo.

Buky se mají sázet pod přípravné dřeviny, zní výtka. Je to severní svah, hájí výsadbu Filip Hradil (na snímku).

Zdroj | Sázíme Česko

Jedna z pochybností, které jsem u odborníků zaznamenal směrem k Sázíme Česko, jestli ty stromky sázíte správně. Vy o tom mluvíte výše. Některé druhy nejsou světlomilné, třeba buky, a je potřeba je sadit pod nějakou přípravnou dřevinu, břízu třeba. Když si prolítnu fotky z výsadeb, řekl bych, že sadíte na holinu buky, například snímek nad touto otázkou. Jak to tedy je?

Na této výsadbě jsme sázeli ve svahu na severní stranu, kam nesvítí celý den. Místy byly nalítané břízy a část pozemku stíní starší les. Do úplného stínu jsme sázeli například jedle, do polostínu javory. Buk byl na lokalitu vybrán dle mapy potenciální přirozené vegetace a na severním svahu by se mu mělo dařit.

Proč provádíte výsadbu na soukromých pozemcích, aniž by majitel lesa za to platil? Majitel lesa má ze zákona povinnost do dvou let od těžby provést obnovu lesa. Je to součást jeho byznysu. Vy vybraným majitelům pomůžete tuto povinnost splnit a nic za to nechcete? Jaká je za tím myšlenka?

Každý les někomu patří a na rozdíl od velkých majitelů, kteří to mají jako byznys, ti drobní, se kterými spolupracujeme, to tak rozhodně nemají.

Často les zdědili, pár hektarů, a nijak se dřevem neobchodovali. Ve chvíli, kdy přišel kůrovec, museli les vykácet a dřevo prodat za mizivou částku.

Z toho důvodu u každé výsadby zveřejňujeme i příběh majitele lesa.

Tito lidé nejsou lesáci – nevědí, co a jak sázet a vzhledem k tomu, že byl původní les smrkový, sázeli by často znovu smrk. Díky nám a lidem, kteří jsou součástí, ale vznikne pestrý a kvalitní les, který na dané místo patří.

A ano, nic za to nechceme. Snad jen ten zážitek, který si po výsadbě odnášíme. Nakonec všichni chodíme na houby do lesa, který někomu patří a dýcháme jeho vzduch.

Vysazené stromy má ochránit smlouva s majitelem lesa.

Zdroj | Sázíme Česko

V úvodu jste zmínil, že zajistíte právní ochranu stromů a že vysazené lesy budou dělat radost mnoha generacím. Jak tu právní ochranu myslíte? Ochrana lesů je přeci pokryta například lesním zákonem nebo zákonem na ochranu přírody a krajiny.

Ano, přesně tak. Mimo to naše aktuální verze smlouvy ještě stanovuje způsob těžby, tedy zakazuje plošnou těžbu, a nyní pracujeme ještě na tom, abychom mohli lesy převádět na lesy zvláštního určení, kdy by se netěžily prakticky vůbec.

Zároveň smlouva také zajišťuje, aby majitelé pozemku, kterým pomáháme, současně nečerpali státní příspěvky na výsadbu.

Vy tedy zavazujete majitele lesa, že těžba bude výběrová?

Přesně tak, takto je teď naše smlouva postavená. U některých prvních výsadeb byla ještě mírnější verze smlouvy, kde toto nebylo. Neustále smlouvu rozšiřujeme, aby byla co nejvíce "pro les".

Další z našich opatření je navržení pestré a původní skladby lesa už před výsadbou, kterým minimalizujeme riziko, že les postihne nějaká pohroma a bude muset být vykácen před dosažením věku 80 let. Pokud by s tím vlastník lesa nesouhlasil a chtěl by třeba smrky, které tam nepatří, tak přes to u nás nejede vlak.

Dokážu si představit, že si do takové smlouvy dáte nějakou právní páku, pokutu za porušení smlouvy třeba. Je nějak ošetřena platnost smlouvy, když by třeba vaše s.r.o zaniklo či majitel lesa svůj les prodal třetí osobě?

Při porušení smlouvy je tam samozřejmě povinnost vrátit prostředky ve výši zakoupených sazenic.

Co se týče našeho zániku nebo prodeje pozemku, tak daleko zatím nejsme, ale chtěli bychom to řešit právě tím převodem na les zvláštního určení.

Teď klademe velký důraz na zájmy vlastníka. Filtrujeme si je i tou skladbou lesa, která z hlediska hospodaření s lesem není často nejvýhodnější.

Pro všechny případy je tady už zmiňovaný lesní zákon, takže ani při prodeji třetí osobě by nemohl nový vlastník les plošně vykácet dříve, než za 80 let.

Váš projekt na řadu lidí, kteří se v oboru ochrany přírody pohybují, působí jako způsob, jak lidem prodat dobrý pocit z pomoci přírodě. Máte marketing, který zcela určitě zabírá na environmentálně citlivé lidi. Mezi pár odborníky na ochranu přírody, se kterými jsem o projektu mluvil, je ale znát obava, jestli to není hlavně kombajn na peníze, když to řeknu úplně natvrdo. Na webu máte aktuálně informaci, že lidé přispěli na vysazení více jak 135 tisíc stromů. To je při ceně 69 Kč za sazenici přes devět milionů korun. Když odečteme od 69 Kč 12 Kč DPH a řekněme 15 Kč náklady na nákup sazenice, zůstává 42 Kč, tedy nějakých šest milionů korun. Nějakou část dáváte na marketing, právní služby, zajištění výsadeb. Byli byste ochotní zveřejnit, kolik z té částky 69 Kč je váš zisk?

Jsem rád, že tato otázka padla. Jak jste psal, po odečtení sazenice zbývá cca 40 Kč. Velká část z toho putuje na organizaci výsadeb, kde kromě koordinátorů na místě platíme i občerstvení, kupujeme nářadí apod.

Na našem projektu se nyní podílí 12 lidí, kteří odvádějí kvalitní práci – ať už je to zmiňovaný krajinný architekt, zákaznická péče, správa sociálních sítí, kameraman a další. A tito lidé musí dostat zaplaceno.

Vy jste se ale ptal přímo na odměnu pro nás dva – Filipa Hradila a Richarda Krajníka. První rok jsme dělali v projektu úplně zadarmo a investovali jsme do něj hodně našich peněz. Před nedávnem, kdy jsme začali prodávat velké množství stromů, tak jsme se ve firmě zaměstnali na hlavní pracovní poměr a naše odměna je cca 18 000 čistého. A to můžeme doložit. Po odečtení našich počátečních investic je to prakticky nula.

Na konci roku si nebudeme vyplácet žádný zisk, což bude také dohledatelné v obchodním rejstříku.

Zároveň neznám žádný jiný subjekt v ČR, který by prodával stromy (po odečtení DPH) za tak nízkou cenu jako my a už vůbec ne v takovém měřítku (135 000 stromů za 6 měsíců).

Asi vás teď napadá, jak toto chceme dlouhodobě udržet. Naše strategii není to, aby nás živili lidé, kteří si zakoupí stromy na našich stránkách. Je to věc, co nás extrémně baví, naplňuje a pomáhá nám se dostat do povědomí lidí.

Hlavní zdroj příjmů pro Sázíme Česko budou v budoucnu firmy, velké společnosti, které čím dál víc chtějí pomáhat přírodě a kompenzovat svůj dopad.

Dobrovolníci při podzimní výsadbě.

Zdroj | Sázíme Česko

Co jsem si tak spočítal, dosud jste vysadili nějakých 25 tisíc stromků. Lidí poslali peníze na vysazení 135 tisíc. A to číslo zřejmě poroste. Měli byste tedy vysadit víc jak sto tisíc stromků. Dokážu si představit, že plochy k výsadbě najdete. V posledních letech se těžilo hodně. Kde ale seženete sazenice? Pokud vím, lesní školky jsou dost vykoupené.

Ano, přesně tak. Na jaře nás čeká hodně práce.

Co se týče sazenic, máme už předběžně domluvené lesní školky. Není to tak velké číslo, jak se může zdát. Pro srovnání, v Česku se sází 20 až 40 milionů stromů ročně.

Jediné, co ještě nevíme, jak to bude s počasím a vodou. Třeba toto jaro bylo sucho a kdo sázel, tomu často stromky uschly.

Kdyby se loňská situace opakovala, budeme muset část výsadeb odložit na podzim. Ale jinak tomu na naší straně nic nebrání.

Při pročítání vašeho webu mám pocit, že jedete hodně po povrchu, nabízíte jednoduché řešení na složitá témata. Zmíníte environmentální problémy a jako řešení nabídnete vysazení stromů. Česko ale netrpí nedostatkem lesů. Problém je jejich druhová skladba, ale aktuální kůrovec a hynutí smrkových porostů je pro majitele lesů jednoznačná nápověda. Na webu zmiňujete, že se chcete věnovat i tématu kácení pralesů, znečišťování oceánů a příčinám klimatické změny. To opravdu všechno dokážete? Jak?

Někde se začít musí.

Česko do budoucna ohrožují extrémní sucha a nedostatek vody v krajině. S tím přímo lesy dokážou velmi pomoct. Zároveň každý strom odčerpává CO2, každý strom tedy pomáhá. A čím je starší, tím více…

A jsme zase u toho, jaký přínos má pestrý listnatý les oproti smrkové monokultuře, která se za 30 let pokácí kvůli kůrovci.

Do budoucna bychom chtěli působit i za našimi hranicemi. Ať už to bude skrze nadnárodní firmy, se kterými už teď jednáme, nebo napřímo přes naše stránky. Zatím ale před sebou máme dost práce v Česku.

Je něco, na co jsem se nezeptal a vy byste rád zmínil?

Na závěr bych chtěl říct ještě jednu věc, jednu myšlenku. Několikrát jste zmiňoval, že jste u některých lidí zaznamenal pochybnosti, kritiku a podobně. To je i ten důvod, proč tu dnes jsme, abychom se o tom pobavili.

Všichni se asi shodneme, že je pro přírodu lepší pestrý původní les než smrkové "pole".

Přečtěte si také |

Milan Martinec: Sázíme Česko? Asi úplný nesmysl

Všem nám také záleží na naší přírodě a abychom tady měli dobré podmínky.

Možná se i shodneme na tom, že lidé, kteří pomohou přírodě jednou třeba vysazením stromu, mohou strhnout další lidi a také budou sami ohleduplnější k přírodě i v dalších aspektech života.

Tak co je špatně na tom, že k tomu chceme přispět, jak nejlépe dovedeme?

Je to na každém, zda se rozhodne být součástí a nebo ne. Ale "naše lesy" tu budou pro všechny.