https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/co-je-spatne-na-tom-ze-chceme-prispet-obnove-lesu-jak-nejlepe-dovedeme-pta-se-filip-hradil-z-projektu-sazime-cesko
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sázíme Česko: Co je špatně na tom, že chceme přispět obnově lesů, jak nejlépe dovedeme? ptá se Filip Hradil

23.12.2022 18:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vysazená jedle.
Vysazená jedle.
Iniciativ a projektů, které chtějí pomoci české přírodě, je v Česku nepočítaně. Projekt Sázíme Česko se od nich odlišuje. Během půl roku se mu podařilo přesvědčit lidi, aby poslali peníze na vysazení více jak 135 tisíc lesních sazenic. Kus za 69 Kč. Bratru víc jak devět milionů korun. U odborné veřejnosti budí projekt rozpaky a pochybnosti, jestli nejde o využívání ochoty lidí pomoci ochraně přírody. O projektu Sázíme Česko jsme mluvili s jedním ze zakladatelů Filipem Hradilem.
 
Jeden z důležitých motivů vašeho marketingu je, že dva obyčejní kluci z Teplic se rozhodli něco udělat pro přírodu. A vymysleli projekt Sázíme Česko. Lidé si díky němu mohou zaplatit sazenice stromu za 69 Kč kus, které vy pak prostřednictvím dobrovolníků vysadíte na lesní mýtiny. Je to takto v kostce hlavní myšlenka Sázíme Česko?

Ten první impulz byl, když jsme viděli kůrovcové lesy na Vysočině. V tu chvíli jsme si řekli, že musíme českým lesům pomoci a že do toho musíme namotivovat co nejvíc lidí.

Naše hlavní myšlenka je spojování lidí, firem a přírody. Lidem i firmám přestává být jedno, co se s přírodou děje a my jim dáváme impulz a příležitost, jak přiložit ruku k dílu – ať už finančně nebo fyzicky na výsadbách, které pořádáme.

Ale lidé si od nás nekupují sazenici stromu. My nejsme lesní školka. Kupují si kompletní službu vysazení stromu, která zahrnuje hodně aktivit.

Najdeme vhodné pozemky, jejichž majitelé jsou drobní soukromníci, souzní s přírodou a chtějí ji ochraňovat jako my.

Zajistíme právní ochranu stromů, takže vysazené lesy budou dělat radost mnoha generacím.

Spolu s naším krajinných architektem vytvoříme sazební plán, aby les byl odolný a přirozeně smíšený. Spolu s krajinných architektem vytvoříme dokument o péči a budoucím managementu.

Seženeme a dovezeme sazenice.
Seženeme a dovezeme sazenice.

Seženeme sazenice a zajistíme převoz na pozemek.

Získáme a domluvíme dostatečné množství dobrovolníků nebo najmeme pracovníky.

Zorganizujeme výsadbu včetně zázemí pro dobrovolníky. Na místě máme vždy několik našich lidí pro koordinaci. A pak také šíříme myšlenku, inspirujeme a zapojujeme lidi k péči o přírodu.

A také z každého jednoho stromu platíme 12 Kč DPH.

Tento podzim jsme měli na většině akcí dobrovolníky, do budoucna přibude mnohem více výsadeb s najatými pracovníky. V takovém objemu stromů, aby to přírodě skutečně pomohlo, potřebujeme všechny síly.

Dobrovolnické akce ale určitě chceme zachovat, protože kdo vlastníma rukama pomůže přírodě, ten pravděpodobněji bude přírodě pomáhat i ve svém běžném životě. A lidi i my tyhle výsadby milujeme, je na nich úžasná atmosféra.

Zmiňujete, že spolupracujete s krajinným architektem. Upřímně, nedává mi moc smysl, aby na projektu, kde v posledku jde o výběr správné skladby nových stromků, pracoval krajinný architekt. Navíc, pokud je to pan Salač, pak to myslím není ani krajinný architekt, vystudoval obor zahradní tvorba…

Jde o to, že neřešíme pouze samotný výběr sazenic, ale snažíme se pracovat s celým konceptem krajiny. Zda jsou v okolí vodní zdroje, jak je krajina připravená na samotnou výsadbu nebo jak vypadá vůbec její okolí z pohledu biodiverzity apod.

Pokud je například několik let po sobě místo lesa pouze mýtina, sázet cílové dřeviny (buky, duby, habry,…) nemá smysl, protože by okamžitě uschly. Vysází se nejprve přípravné dřeviny jako například bříza a teprve po několika letech lze sázet cílové dřeviny.

Výsadba lesa není tedy pouze o výběru správných sazenic, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Tomu rozumím. Ale přijde mi, že jdete za kovaříčkem místo za kovářem. V Česku je řada lesníků, například sdružených ve spolku Pro Silva Bohemica, kteří by podle mého soudu dokázali poradit lépe než absolvent zahradní tvorby. Myslím, že na obou našich lesnických fakultách byste našli lidi, kteří by pomohli. Vy ale stavíte na odbornosti absolventa zahradní tvorby…

Ano, v tom s vámi souhlasíme.

Tento podzim byly první výsadby za spolupráce s panem Salačem s pomocí mapy přirozené potenciální vegetace, což bylo minimum, abychom mohli stromy kvalitně vysadit. Všechny další výsadby budeme plánovat za dohledu lesního odborníka a také je chceme konzultovat s ekology, aby do sebe vše zapadalo.

Buky se mají sázet pod přípravné dřeviny, zní výtka. Je to severní svah, hájí výsadbu Filip Hradil (na snímku).
Buky se mají sázet pod přípravné dřeviny, zní výtka. Je to severní svah, hájí výsadbu Filip Hradil (na snímku).

Jedna z pochybností, které jsem u odborníků zaznamenal směrem k Sázíme Česko, jestli ty stromky sázíte správně. Vy o tom mluvíte výše. Některé druhy nejsou světlomilné, třeba buky, a je potřeba je sadit pod nějakou přípravnou dřevinu, břízu třeba. Když si prolítnu fotky z výsadeb, řekl bych, že sadíte na holinu buky, například snímek nad touto otázkou. Jak to tedy je?

Na této výsadbě jsme sázeli ve svahu na severní stranu, kam nesvítí celý den. Místy byly nalítané břízy a část pozemku stíní starší les. Do úplného stínu jsme sázeli například jedle, do polostínu javory. Buk byl na lokalitu vybrán dle mapy potenciální přirozené vegetace a na severním svahu by se mu mělo dařit.

Proč provádíte výsadbu na soukromých pozemcích, aniž by majitel lesa za to platil? Majitel lesa má ze zákona povinnost do dvou let od těžby provést obnovu lesa. Je to součást jeho byznysu. Vy vybraným majitelům pomůžete tuto povinnost splnit a nic za to nechcete? Jaká je za tím myšlenka?

Každý les někomu patří a na rozdíl od velkých majitelů, kteří to mají jako byznys, ti drobní, se kterými spolupracujeme, to tak rozhodně nemají.

Často les zdědili, pár hektarů, a nijak se dřevem neobchodovali. Ve chvíli, kdy přišel kůrovec, museli les vykácet a dřevo prodat za mizivou částku.

Z toho důvodu u každé výsadby zveřejňujeme i příběh majitele lesa.

Tito lidé nejsou lesáci – nevědí, co a jak sázet a vzhledem k tomu, že byl původní les smrkový, sázeli by často znovu smrk. Díky nám a lidem, kteří jsou součástí, ale vznikne pestrý a kvalitní les, který na dané místo patří.

A ano, nic za to nechceme. Snad jen ten zážitek, který si po výsadbě odnášíme. Nakonec všichni chodíme na houby do lesa, který někomu patří a dýcháme jeho vzduch.

Vysazené stromy má ochránit smlouva s majitelem lesa.
Vysazené stromy má ochránit smlouva s majitelem lesa.

V úvodu jste zmínil, že zajistíte právní ochranu stromů a že vysazené lesy budou dělat radost mnoha generacím. Jak tu právní ochranu myslíte? Ochrana lesů je přeci pokryta například lesním zákonem nebo zákonem na ochranu přírody a krajiny.

Ano, přesně tak. Mimo to naše aktuální verze smlouvy ještě stanovuje způsob těžby, tedy zakazuje plošnou těžbu, a nyní pracujeme ještě na tom, abychom mohli lesy převádět na lesy zvláštního určení, kdy by se netěžily prakticky vůbec.

Zároveň smlouva také zajišťuje, aby majitelé pozemku, kterým pomáháme, současně nečerpali státní příspěvky na výsadbu.

Vy tedy zavazujete majitele lesa, že těžba bude výběrová?

Přesně tak, takto je teď naše smlouva postavená. U některých prvních výsadeb byla ještě mírnější verze smlouvy, kde toto nebylo. Neustále smlouvu rozšiřujeme, aby byla co nejvíce "pro les".

Další z našich opatření je navržení pestré a původní skladby lesa už před výsadbou, kterým minimalizujeme riziko, že les postihne nějaká pohroma a bude muset být vykácen před dosažením věku 80 let. Pokud by s tím vlastník lesa nesouhlasil a chtěl by třeba smrky, které tam nepatří, tak přes to u nás nejede vlak.

Dokážu si představit, že si do takové smlouvy dáte nějakou právní páku, pokutu za porušení smlouvy třeba. Je nějak ošetřena platnost smlouvy, když by třeba vaše s.r.o zaniklo či majitel lesa svůj les prodal třetí osobě?

Při porušení smlouvy je tam samozřejmě povinnost vrátit prostředky ve výši zakoupených sazenic.

Co se týče našeho zániku nebo prodeje pozemku, tak daleko zatím nejsme, ale chtěli bychom to řešit právě tím převodem na les zvláštního určení.

Teď klademe velký důraz na zájmy vlastníka. Filtrujeme si je i tou skladbou lesa, která z hlediska hospodaření s lesem není často nejvýhodnější.

Pro všechny případy je tady už zmiňovaný lesní zákon, takže ani při prodeji třetí osobě by nemohl nový vlastník les plošně vykácet dříve, než za 80 let.

Váš projekt na řadu lidí, kteří se v oboru ochrany přírody pohybují, působí jako způsob, jak lidem prodat dobrý pocit z pomoci přírodě. Máte marketing, který zcela určitě zabírá na environmentálně citlivé lidi. Mezi pár odborníky na ochranu přírody, se kterými jsem o projektu mluvil, je ale znát obava, jestli to není hlavně kombajn na peníze, když to řeknu úplně natvrdo. Na webu máte aktuálně informaci, že lidé přispěli na vysazení více jak 135 tisíc stromů. To je při ceně 69 Kč za sazenici přes devět milionů korun. Když odečteme od 69 Kč 12 Kč DPH a řekněme 15 Kč náklady na nákup sazenice, zůstává 42 Kč, tedy nějakých šest milionů korun. Nějakou část dáváte na marketing, právní služby, zajištění výsadeb. Byli byste ochotní zveřejnit, kolik z té částky 69 Kč je váš zisk?

Jsem rád, že tato otázka padla. Jak jste psal, po odečtení sazenice zbývá cca 40 Kč. Velká část z toho putuje na organizaci výsadeb, kde kromě koordinátorů na místě platíme i občerstvení, kupujeme nářadí apod.

Na našem projektu se nyní podílí 12 lidí, kteří odvádějí kvalitní práci – ať už je to zmiňovaný krajinný architekt, zákaznická péče, správa sociálních sítí, kameraman a další. A tito lidé musí dostat zaplaceno.

Vy jste se ale ptal přímo na odměnu pro nás dva – Filipa Hradila a Richarda Krajníka. První rok jsme dělali v projektu úplně zadarmo a investovali jsme do něj hodně našich peněz. Před nedávnem, kdy jsme začali prodávat velké množství stromů, tak jsme se ve firmě zaměstnali na hlavní pracovní poměr a naše odměna je cca 18 000 čistého. A to můžeme doložit. Po odečtení našich počátečních investic je to prakticky nula.

Na konci roku si nebudeme vyplácet žádný zisk, což bude také dohledatelné v obchodním rejstříku.

Zároveň neznám žádný jiný subjekt v ČR, který by prodával stromy (po odečtení DPH) za tak nízkou cenu jako my a už vůbec ne v takovém měřítku (135 000 stromů za 6 měsíců).

Asi vás teď napadá, jak toto chceme dlouhodobě udržet. Naše strategii není to, aby nás živili lidé, kteří si zakoupí stromy na našich stránkách. Je to věc, co nás extrémně baví, naplňuje a pomáhá nám se dostat do povědomí lidí.

Hlavní zdroj příjmů pro Sázíme Česko budou v budoucnu firmy, velké společnosti, které čím dál víc chtějí pomáhat přírodě a kompenzovat svůj dopad.

Dobrovolníci při podzimní výsadbě.
Dobrovolníci při podzimní výsadbě.

Co jsem si tak spočítal, dosud jste vysadili nějakých 25 tisíc stromků. Lidí poslali peníze na vysazení 135 tisíc. A to číslo zřejmě poroste. Měli byste tedy vysadit víc jak sto tisíc stromků. Dokážu si představit, že plochy k výsadbě najdete. V posledních letech se těžilo hodně. Kde ale seženete sazenice? Pokud vím, lesní školky jsou dost vykoupené.

Ano, přesně tak. Na jaře nás čeká hodně práce.

Co se týče sazenic, máme už předběžně domluvené lesní školky. Není to tak velké číslo, jak se může zdát. Pro srovnání, v Česku se sází 20 až 40 milionů stromů ročně.

Jediné, co ještě nevíme, jak to bude s počasím a vodou. Třeba toto jaro bylo sucho a kdo sázel, tomu často stromky uschly.

Kdyby se loňská situace opakovala, budeme muset část výsadeb odložit na podzim. Ale jinak tomu na naší straně nic nebrání.

Při pročítání vašeho webu mám pocit, že jedete hodně po povrchu, nabízíte jednoduché řešení na složitá témata. Zmíníte environmentální problémy a jako řešení nabídnete vysazení stromů. Česko ale netrpí nedostatkem lesů. Problém je jejich druhová skladba, ale aktuální kůrovec a hynutí smrkových porostů je pro majitele lesů jednoznačná nápověda. Na webu zmiňujete, že se chcete věnovat i tématu kácení pralesů, znečišťování oceánů a příčinám klimatické změny. To opravdu všechno dokážete? Jak?

Někde se začít musí.

Česko do budoucna ohrožují extrémní sucha a nedostatek vody v krajině. S tím přímo lesy dokážou velmi pomoct. Zároveň každý strom odčerpává CO2, každý strom tedy pomáhá. A čím je starší, tím více…

A jsme zase u toho, jaký přínos má pestrý listnatý les oproti smrkové monokultuře, která se za 30 let pokácí kvůli kůrovci.

Do budoucna bychom chtěli působit i za našimi hranicemi. Ať už to bude skrze nadnárodní firmy, se kterými už teď jednáme, nebo napřímo přes naše stránky. Zatím ale před sebou máme dost práce v Česku.

Je něco, na co jsem se nezeptal a vy byste rád zmínil?

Na závěr bych chtěl říct ještě jednu věc, jednu myšlenku. Několikrát jste zmiňoval, že jste u některých lidí zaznamenal pochybnosti, kritiku a podobně. To je i ten důvod, proč tu dnes jsme, abychom se o tom pobavili.

Všichni se asi shodneme, že je pro přírodu lepší pestrý původní les než smrkové "pole".

Všem nám také záleží na naší přírodě a abychom tady měli dobré podmínky.

Možná se i shodneme na tom, že lidé, kteří pomohou přírodě jednou třeba vysazením stromu, mohou strhnout další lidi a také budou sami ohleduplnější k přírodě i v dalších aspektech života.

Tak co je špatně na tom, že k tomu chceme přispět, jak nejlépe dovedeme?

Je to na každém, zda se rozhodne být součástí a nebo ne. Ale "naše lesy" tu budou pro všechny.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

23.12.2022 20:00
četl jsem článek od jednoho ekologa, kde bylo: nesázejte stromy a vyklučte keře. Laik by řekl, co je to za nesmysl? Ekologové mají své zájmy o diverzifikaci krajiny, že v zahuštěném lese nejsou nějací brouci a motýli. Je tady srovnání s Amazonií: tam v pralese také nejsou stáda velkých býložravců, jako v Africe. Ale my nepotřebujeme Afriku, my potřebuje vlhký zahuštěný les, kt. bude udržovat vlhkost a spotřebovávat CO2. Ať si ekologové uvědomí, co je nejdůležitější: je to voda, je to zamezení oteplování. Bez lesa krajina vysychá, půda se odplavuje. Výsledek vidíme v Amazonii, jaká katastrofa vznikne, když se les vykácí, v přímořských státech kolem Středozemního moře, kde jsou jen kameny, trsy suché trávy a olivovníky, v Africké savaně a buši, kde je vysušená půda a Sahara je zde na postupu. Musí se vidět priority a důsledky činů, ne jen koukat na jednu věc, na jedno dobro. I dobrá věc má stinné stránky. Které z nich jsou zničující? Sucho!!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.12.2022 20:48 Reaguje na Honza Honza
Máme tedy deset miliard primátů. Úživnost amazonského pralesa je asi 1 primát na 5 km2. Potřebujeme vše, Biodiverzitu někde na chráněných územích, k tomu produkční stabilní les a produkční zemědělské plochy. Takže i Afriku, i vlhký les, i produkční les, i stepi, i produkční pole. Všeho s mírou. Biodiverzita zajišťuje stabilitu. A navíc je tu z minulosti. Monokulturu umíme a dost snadno.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.12.2022 20:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
A navíc jakýkoli les (mimo toho co by snad dělal uhlí) nežere sodovkáč. Jenho trochu opožďuje. Vše co vyprodukuje ve dřevě, za cca 50-200 let znovu zetlí a je zpět. Trvalý záchyt CO2 lesem je pověra.
Odpovědět
HH

Honza Honza

23.12.2022 21:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já tomu nevěřím. Na Ukrajině je několikametrová vrstva černozemě. Proč je černá? Protože obsahuje uhlík. Tato půda vznikla díky svému složení- je to spraš, která dobře váže org. hmotu. Kde je naše černozem? Splavila ji voda, je v náplavách v údolí, v deltách řek, v sedimentech. Tam je taky úrodná půda= obsahuje organické složky.
Z internetu: Mezi hlavní charakteristiku černozemí patří hluboký organický horizont s aktivním edafonem a přirozenou vysokou zásobou živin, díky čemuž se jedná o nejúrodnější půdy mírného pásu. . Díky studii bylo zjištěno, že i když k primárnímu vývoji černozemí je zapotřebí zastoupení travin, černozemě jsou schopné přečkat i tisíce let pod řídkou lesní nebo lesostepní pokrývkou, aniž by se změnily v jiný typ půdy. K tomu přitom může při změnách podmínek dojít, např. se tak děje i v současné době na jihu Moravy, kde vlivem eroze dochází nejen ke změně bonity půdy, ale až ke změně půdního typu. Nové poznatky tak ukázaly, že výskyt černozemí nemůže být dáván do přímé souvislosti pouze s výskytem travních společenstev, protože mohly po časově omezenou dobu nést i lesní vegetaci.
Odpovědět
HH

Honza Honza

23.12.2022 22:21 Reaguje na Honza Honza
ještě dodatek: Amazonie neukládá uhlík? Tam žádné stepi nejsou! Je tam jen les. Myslím, že uhlík se tam ukládá do sedimentů, do delty Amazonky. Pokud se rozloží org. hmota ze dřeva, proč se nerozloží z trávy? Vlivem složení půdy, která nedokáže vázat organ. hmotu? Jednoznačné to není!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.12.2022 09:40 Reaguje na Honza Honza
Nevěřte ale ověřte si to, ale u vědců, ne aktivistů. Amazonie uhlík (skoro) neukládá, ve vlhku rozklad funguje rychle. No a černozem je pozůstatek stepi ne lesa, jak píšete!!!
Odpovědět
HH

Honza Honza

24.12.2022 10:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
dobře, poučil jste mě, děkuji za to. Ale díval jsem se na články o Amazonii: Amazonie nyní více CO2 vypouští než spotřebuje (rozdíl přes 10mld tun). Je to způsobeno odlesňováním, porušuje se vodní režim (biotická pumpa) a půda vysychá a vzniká savana- zde vyprahlá, neúrodná. Něco jiného je spotřebování, vypouštění a ukládání. Obecně dlouhodobě nemůže být v přírodě více CO2- ze Země by dávno byla Venuše, nemůže být více O2-vše by shořelo. Vysychání ohrožuje i Africkou savanu- Sahara se rozšiřuje, ohrožuje to i spraš na Moravě - eroze. Prostě bez lesa vše umírá. Proto není správné vaše obecné tvrzení- potřebujeme vše i savanu, pestrý les, je to správné s dodatkem: potřebujeme vše ale především a s důrazem na les, jinak příroda vyschne i savana se degraduje a ukládání CO2 se zastaví.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

24.12.2022 11:58 Reaguje na Honza Honza
Skúste sa poučiť ešte viac. CO2 na Zemi neustále ubúda práve pôsobením živých organizmov. Takmer všetok bývalý CO2 čo obsahovala dávna atmosféra Zeme je uložený vo vápencoch a dolomitoch, prípadne vápenitých usadeninách či koraloch. Zem nezhorela ako Venuša hoci bolo v atmosfére aj 20x viac CO2 ako dnes. Naopak je doložené že aj pri tak vysokom obsahu CO2 boli Veľké doby ľadové. 200 PPM udávaných ako ideál či normál je len 50 PPM od končiacej fotosyntézy rastlín. Zem nie je ohrozená nadbytkom CO2 ale naopak práve jeho nedostatkom.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.12.2022 12:52 Reaguje na Vladimir Mertan
Tak. De facto skoro 95% CO2 ukládá moře ve vápenitých schránkách prvoků, šneků, korálů...
Odpovědět
HH

Honza Honza

24.12.2022 15:35 Reaguje na Vladimir Mertan
OK. Děkuju.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.12.2022 13:36 Reaguje na Honza Honza
Stromy se sází v polopoušti za účelem zastavení písku, větrné eroze. Lesy skoro žádnou vodu neprodukují.
Odpovědět
HH

Honza Honza

24.12.2022 16:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
dokonce, jsou-li přehuštěny ji mohou odčerpávat, že je jí nedostatek. Ale celkově vodu zadržují, to mi nevymluvíte. Takže šířit názor, stromy nepotřebujeme, ty nezázejte je globálně (pokud se neporuší vaše diverzifikace) ekologicky nezodpovědné.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.12.2022 16:27 Reaguje na Honza Honza
Demagogie nejhlubšího zrna. Kde jsem tvrdil, že stromy nepotřebujeme? Jen říkám, že všude nemá být egalizovaný, přehuštěný les bez potřebné diverzity aspoň někde, zejména ne v N.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.12.2022 16:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
NP.
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2022 06:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
tak promiňte, to netvrdím. Reaguji na vaši reakci v úvodu, kdy jsem komentoval vyjádření jednoho ekologa. Je třeba se dívat na věci globálně. Globálně musíme všechny kteří sází stromy chválit, ne je kritizovat. Můžeme rovněž apelovat na diverzifikaci, ale základ je sázet stromy, kde to jde. Stejně tak ekologové ruší jezy (kvůli rybám?). Základ ale musí být zadržovat vodu jakýmkoli způsobem.
Ï bojovat proti kůrovci- bezvýhradně bezzásahový les je chyba.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.12.2022 10:38 Reaguje na Honza Honza
Co v česku nejvíc chybí a co silně ubývá jsou stepi jako zbytky původní mamutí stepi na počátku abtropocenu. Ty mamuty a býložravce vyhubil člověk ale i nahrazoval člověk ochočenou zvěří. A teď postupně asi 200 let to nedělá To je největší nedostatek naší přírody.. A podporování výsadby lesa nebo jen nicnedělání vede jen k zalesňování těch posledních zbytků stepí, co nám zbývají. Proto informovaní ekologové podporují všude kde jen mohou pastvu. Milovice, Josefov, Kosteliska... Bohužel stará škola brání pastvě a disturbancím tam kde by měli být nejvíce a to je velké NPR a zejména národní parky. Jen občas zasáhne příroda lavinou nebo orkánem či kůrovcem. Ale to je dost málo a příliš velkoplošné. Tato nerozumná myšlenky přišla z Amerických NP, ale i tam už pochopili, že je to chyba a zavádí péči jako bizony, jeleny, řízené vypalování....
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2022 11:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
No vidíte, k tomu právě směřují ekologové, z dobré myšlenky se stane nesmysl.
Sahara postupuje proto, že je málo lesa - vkácely se lesy na Atlasu (a je to dlouhodobý proces), krajinu kolem Středozemního moře nezničilo oteplování, ale vysoušení močálů a vykácení lesa, Amazonii neničí oteplování ale vykácení lesa. Les prostě udržuje vláhu, klima, působí proti erozi apod. Bylo to tak i dříve. Nyní je to umocněno oteplováním- krajina se musí změnit, nelze ji zafixovat jako v bezzásahových NP. A všichni ti, kteří mají třeba dílčí dobré myšlenky o diverzifikaci, která je správná, které ale odvádí od zavodnění a zalesnění, škodí přírodě! A o tom to je, to je celý problém ekologů, zaměřit se na jednu věc a nevidět celek.
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2022 12:13 Reaguje na Honza Honza
Tento jednostranný a úzký pohled se projevu ve všem:
ve správě NP. Ten nepotřebuje zahušťovat, naopak odhušťovat, jak píšete: diverzifikace, řídký les, paseky, vřesoviště, zkoušení nových drhů, zásah proti kůrovci- ložsko vykácet apod. Ale hlavně a to i celá příroda potřebje vce zavodnit. Současná situace nestačí. Rozšířit slatiny, vykácet kolem nich část lesa (vřesy ve stínu neporostou) Zrušit odvodňovací příkopy, dokonce meliorace, upravit řeky. Naše řeky nejsou normální řeky. Normální řeka má 10m od břehu písčitou pláž, kde jsou louže, zbytky naplaveného dřeva, kt. se zaplavuje a zadržuje vodu, když stoupne voda. Kde na to vezmeme peníze? Z prodeje dřeva! Z dotací místo šedého vodíku za miliardy!
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2022 12:22 Reaguje na Honza Honza
Rozšiřujte způsoby zadržování vody: lesy, remízky, meze s keři a nálety, močály, jezírka, meandry , slepá ramena, písčité široké břehy- tam můžete vykácet stromy kt. nesmyslně zpevňují břehy, aby se tam mohly pást ovce! Proboha ne savany, které tady byly před 1000 lety (no přece jako Šumavský prales- tam roste pouze monokultura smrku!, jinak to nejde!) Vždyť nám ho sežere kůrovec, krajina v této době, kdy Sahara postupuje, Amazonský prales mizí, tají ledovce totálně vyschne, jako ve Středomoří- zůstanou jen kameny a agáve (ty stejně v zimě zmrznou!)
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

24.12.2022 07:47
a proč teda nekoupí kus pozemku a nezaloží tam lesní školku, kde by jim semena posílali dobrovolní sběrači ? tak by ty stromky nemuseli kupovat za hříšné peníze. ale když vemu v potaz že někde kde vysazují ty různé aleje a stromořadí, tak jsou schopni nakoupit i vzrostlé stromky s kořenovým balem za několik 1000ců !!! třeba v případech kdy obec něco vysazuje a je to placeno z dotací a to pak ty zahradnické firmy se pakujou !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.12.2022 09:25 Reaguje na radim buffalo tobias
To bývala praxe v každém polesí. Měli své školky, své pracovníky na
těžbu, na výsadbu a výchovu lesa. Po sametu to nebylo žádoucí, jako
relikt socializmu(mimochodem převzatý od feudálů)a tak se vše zrušilo a privatizovalo. Výsledek dnes vidíme v přímém přenosu a vysoké náklady se lepí dotacemi. Náprava je možná, ale musíme přestat do všeho tahat ideologii a zpolitizovat s prominutím i
lejno.
Odpovědět
Pe

Petr

24.12.2022 09:41 Reaguje na radim buffalo tobias
Kdyby to bylo takhle jednoduché, tak by školku měl kdekdo. Ale nemá.

A školky na polesích bývaly v dávných dobách. V dobách, kdy se dělalo vše ručně a pracovní síla byla zdarma v neomezeném množství (stejně jako za feudálů). Ale to je dávno pryč, končilo to někdy v 70. letech. Dnes je vše jinak.
Odpovědět
JK

Josef Košíček

26.12.2022 15:40 Reaguje na Petr
Tak ono to zase tak složité a drahé není. Záleží na tom, kolik toho člověk potřebuje, a jestli to má pro dodávku třetím subjektům anebo jen pro svou potřebu. Samozřejmě, pokud chcete produkovat ve vyrovnané kvalitě statisíce a více sazenic za rok a máte to na plně komerční bázi včetně zaměstnanců atd., tak potom je to plnokrevný byznys a tam platí, že né každý je úspěšný byznysmen. Kdyby to bylo tak jednoduché, tak má ziskový byznys kdekdo, že ano.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.12.2022 09:42 Reaguje na radim buffalo tobias
Za všimné z dotací cokoli.
Odpovědět
Pe

Petr

24.12.2022 09:52 Reaguje na radim buffalo tobias
Na školku potřebujete hlavně mnoho peněz - velký drahý pozemek, drahou techniku, drahé zaměstnance, drahé skladovací prostory... a drahý čas.
Takové odrostky, jak píšete, ty rostou pět, deset i víc let...
Je toho tolik, co musíte ve školce řešit, že to ani nejde vypsat.
Odpovědět
VK

Vaclav Kavka

24.12.2022 21:46
Jestli dobře rozumím, to, co se vytýkalo Vaší aktivitě, bylo následující:
V současnosti mají vlastníci lesa povinnost zalesnit vykácené plochy. Někde se psalo, že to stojí cca 25 czk za sazenici.
Do toho vstoupíte se svým projektem, kde vytvoříte jakýsi řetězec, kdy:
Dostanete peníze za osázení od vlastníka
K tomu 69 czk za sazenici od lidí
Místo běžného osázení vytvoříte fikci "produktu", který podezřele připomíná moderní konstrukce mlýnů na prachy.
Tolik k vašemu povídání.
A teď, že celé tohle je nesmysl: v lesní půdě je zásoba semen na 10 dalších lesů. Akorát člověk musí opustit představu pravidelně rozsazených sazenic v rýhách v lesní půdě. Veverky, sojky a další dobrovolníci vykonávají činnost, za kterou vybíráte prachy, bez nároku na honorář.
Odpovědět
RH

Robin Hudeček

25.12.2022 07:32 Reaguje na Vaclav Kavka
Naprostý souhlas, je to stroj na peníze. Je zde nakladena snuzka pseudoargumentu. Nedokážu si představit právní mechanismus, ktery by zarucil, ze za sto let, az by se mel les skacet (sto let je přibližně doba po které se v CR les vytezi), tak nekdo bude respektovat nějakou stoletou smlouvu. Stejné je to s lesem zvláštního určení, tento institut lesního zákona nezaručí zákaz těžby, musel by to byt národní park nebo národní přírodní rezervace. Dále vsechny tvrzení ohledně krajinného architekta nebo potenciální přírodní skladby lesa jsou radoby jen uhlazene hezké kecy. Protože (znovu) zalesnění lesa je dáno poměrně prisnym lesnim zákonem, je zde další aktivita poměrně zbytečná (zvlášť když jde na vrub soukromých investorů). Jediná skutečně efektivní výsadba stromu z pohledu krajiny, ochrany klimatu, co2, snizeni eroze, hospodareni svodou atd. by mela byt namirena do otevřené krajiny, zejména do působnosti zemědělců.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.12.2022 08:41 Reaguje na Robin Hudeček
Jak píšu nahoře. Aktivita sázení stromů mimo les je neobyčejně nebezpečná, protože velmi snadno sklouzne k výsadbě stromů do posledních zbytků stepí (holé plochy, které se nechce nikomu obdělávat) na našem území. To jsou daleko nejcennější refugia pro poslední zbytky stepních rostlin (Koniklec, Hlaváček... ) a hmyzu ( Okáč skalní....). Nutno se o ně starat a odlesňovat. Například Říp byl v minulosti holý až do 19 století.
Lesů je u nás za posledních 500 let nejvíce co bylo. Z cenných lesů by ale měly být Národní parky, jak navrhujete. Jinak je prodají na ležato nebo i nastojato. . Třeba Soutok, Křivoklátsko, Doupov, Brdy, Krušné hory....
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.12.2022 09:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
promiňte, jestli se míchám do debaty, která není určená mně. Naše krajina je zdeformovaná velkými poli s monokulturami, krajina se stále více vysušuje, hladina spodní vody se snižuje. Pole jsou ohroženy erozí a vysušováním. To hrozí i lesům. Je třeba zadržovat vodu. Stepní oblasti toto nevyřeší. Nelze se vracet do doby před 100 lety. Neexistují cenné lesy- NP. NP jsou rovněž nesprávně vedené pro tuto dobu, jednak v nich schází diverzifikace, paseky. Nutno rozšiřovat zamokřená místa na úkor lesa, jednak jsou tvořeny monokulturami, které nemusí přežít oteplování, trpí kůrovcem. Ale v naší celkové krajině přdevším schází zábrany eroze (vzhledem polí s monokulturou) a k zadržování vody. Remízky a zalesněné meze mezi poli jsou myslím cennější než NP- jedině ty zabrání erozi, zadrží vodu. Měly by obsahovat stromy, nálety, keře. Půda by měla být obohacena listím a zbytky dřeva- neměly by být vyčištěny jako produkční les. Proto nepodporování této činnosti je škodlivé. Mimoto by měla být také místa řídkého lesa, vypasených luk, stepní oblasti pro záchranu stepních rostlin. Tato činnost je ale málo významná oproti významu boje proti erozi a vysušování krajiny. Až nám vyschnou studny, nebudeme se ptát, kde je koniklec. Viz rovněž můj dodatek výše.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.12.2022 10:52 Reaguje na Honza Honza
Bavíme se asi o jiném. To tvrdíte, že není třeba rezervací, které chrání poslední zbytky biodiverzity (ale musí být správně opečovávány), o kterých nevíme na co jsou nebo budou? O bránění erozi se nebavíme. Navíc ta na stepích je nejmenší ze všech ploch.
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.12.2022 12:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
NP potřebujeme, o žádné jejich rušení neprosím a neuvažuji, ale jsou špatně vedeny, vše se spíše ukáže v budoucnu. Stepy zklamaly- v Amazonii jsou vysušeny, protože schází vegetace a biotická pumpa. V Africe vedou ke zkáze, vysušování, Sahara postupuje. Mělo by tam být také více lesa, také oázy zahuštěného lesa (který tam ale už dnes asi nevyroste, protože vysušování už je možná nevratný proces), mělo by tam být méně velkých býložravců, zvl. těch, kteří ničí stromy- žirafy, sloni. Step zklamala ve Středomoří, vykácením lesa se odhalily kameny, není tam půda, vše vyshlo. Step zklame i u nás, pokud nebude více remízků, zalesněných mezí, které budou zadržovat erozi a uchovávat vodu. Toto se stalo již před CO2 krizí- pouze z toho důvodu, že se vykácely oázy a remízky lesa! Ve Středomoří to způsobil třeba kulhavý, progresivní Claudius, který podporoval hospodářství a zemědělství a bohatství Říma ale vysušoval močály, kácel lesy a rozšiřoval pole. Žádný CO2. Sami jste mi poučili, že CO2 bylo více v době ledové. Ten kdo bojuje proti lesu, je proti přírodě. Nejhoší by bylo dávat takovým lidem pokuty- i když třeba v jejich oblasti by byla vhodnější louka, step. Pak nikdo sázet stromy nebude, krajina vyschne, zem se erozí odvaje, studny vyschnou a vaše step nás zabije!
Odpovědět
Pe

Petr

26.12.2022 12:57 Reaguje na Honza Honza
Ta vyschlá erozní krajina, to už tu bylo - v době ledové. Z té doby máme u nás několik poměrně dost velkých oblastí takzvaných vátých písků. Na Moravě, ve středních a východních Čechách.
Nechráněná stepní krajina vysychala až vyschla úplně, na rozsáhlých plochách veškeré rostlinstvo postupně zcela odumřelo a krajina se tam proměnila v písečnou poušť, kde vítr tvořil písečné přesypy a duny, které nám jako památka na step zůstaly dodnes.
Pevně doufám, že se tohle nebudeme snažit vrátit, a že se nikdo šílených nápadů o "nutnosti" vrátit u nás do krajiny step nechytí a nebude je brát vážně.
Odpovědět
JK

Josef Košíček

26.12.2022 13:47 Reaguje na Petr
Sám jste si už odpověděl, bylo to v době ledové. Až zase přijde, budete se muset obejít bez avokádových toustů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.12.2022 16:47 Reaguje na Petr
Vy oba zaměňujete příčinu za důsledek. Sahara je suchá protože neprší. Les nevyrábí vodu, malý vodní okruh je báje a pohádka. Kulturní stepi je tady ažaž. Každé pole.
A navíc já neprosazuje step místo lesa, já jen upozorňuji, že poslední zbytky stepí jsou vzácné a měly by se udržet.
Lesa je tu habaděj, o cca 30% více než v 18 století a neprší více než před 200 lety.
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.12.2022 17:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
Z internetu o Mongolsku: Na venkově je to s vodou ještě horší než ve městech. Stejně jako některé části sousední Číny a Ruska prochází totiž i Mongolsko dlouhodobou aridizací a desertifikací, tedy procesy vysoušení a šíření pouští. V letech 2003 až 2007 vyschlo v Mongolsku téměř 4000 potoků, říček a jezer. Děje se tak zejména kvůli změnám teplot ovlivňujících vypařování, výchylkám v průměrných srážkových úhrnech i kvůli nezodpovědné těžbě dřeva a chovu dobytka. Žíznivá a hladová stáda spásají trávu často i s kořínky a dovolují tak písku nekontrolovatelně se šířit. Eroze pokračuje a poušť se rozšiřuje. - to jsou vaše stabilní stepi bez eroze: v létě +50, v zimě -40 a voda nikde.
Odpovědět
JK

Josef Košíček

26.12.2022 20:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
No, ten tzv. "malý vodní okruh" není báje a pohádka - samozřejmě za podmínky, že je biosféra v daném místě ve stavu, který by se dal označit jako "plně optimalizovaný". Což samozřejmě neplatí pro žádnou krajinu, která je významněji antropogenně dotčená. Ve střední Evropě to aktuálně nefunguje skoro nikde. Což nevadí a je to spíše dobře, protože pěstování obilí je to spíše na prospěch, než na škodu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

31.12.2022 07:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Samozrejme, každý kto sa stará o lúku vie, že ak sa prestane kosiť tak veľmi rýchlo zarastie lesom. Inak sa ale uvádza, že koniec 18 storočia bol mimoriadne suchý a naopak 20 storočie bolo v Európe pomerne vlhké. Najviac pršalo v období Atlantika, tj cca pred 8000 - 5000 rokmi. To bolo v čase holocénneho optima a teploty boli vtedy vyššie ako v súčasnosti.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.12.2022 15:22 Reaguje na Honza Honza
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-3/zelena-hneda-sahara.html Posielam ešte trošku osvety o Sahare, suchých a vlhkých obdobiach. "Poslední dva tisíce let vnímáme jako poměrně stabilní období, ale vrty do jezerních sedimentů ve střední Keni ukazují, že za posledních 1800 let bylo nejméně sedm dlouhých období sucha (trvajících nejméně deset let), která byla obtížnější než jakákoliv sucha zaznamenaná ve 20. století!" Vôbec predstava že práve teraz všetko vyschne je smiešna a ničím neodôvodnená. Inak je presne vidieť že suché obdobia zažíva Sahara počas chladných periód Zeme a naopak vlhké počas oteplení.
Odpovědět
JK

Josef Košíček

26.12.2022 15:33 Reaguje na Vladimir Mertan
Hmm, a to mi vysvětlete, jak na něčem takovém lze vydělat peníze. Narozdíl od elektromobility, třeba.
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.12.2022 16:26 Reaguje na Vladimir Mertan
milý pane! tady jde o to, abych kvůli této představě, jak píšete, nemusel koupit fotovoltaiku za 400tis Kč a ušetřit mých 20tisKč/elektřinu/rok, elektroauto za 2 miliony, kde baterie vydrží 5 let a stojí 400 tis. (moje baterie v autě vydržela i 7 let ale musím se o ní starat a stále ji dobíjet), zákaz topení podřadným dřevem, kde 1 kWh stojí 1 Kč, zatímco ze sítě 9 Kč. Mladí si musí kupovat nový pasivní dům za 10 milionů povinně s fotovoltaikou a TČ. Tepelné čerpadlo za 400 tis, přitom, aby mi servisák po 10 letech neřekl- to víte, už je staré, nemáme k němu trojcestný ventil za 500Kč, kupte si už nové. To je trochu drahá představa.
Odpovědět
JK

Josef Košíček

26.12.2022 13:43
Dobrý den pánové, zajímavé diskuse. Hodně se tu pranýřuje těch 69 káčé za vysazený stromek (je v tom i následná péče do zajištění kultury?? je v tom oplocenka??), při počtu buku/ha cca 8000 kusů jde o cca 550 tis. Kč na hektar. Kolik že potřebujeme po kůrovcové kalamitě zalesnit hektarů? Půl milionu? To je 275 miliard CZK nákladů? Vnitřně mám pocit, že to tak nějak sedí. Těch 69 korun mi připadně jako cena, co se blíží realitě.
Dále diskutujete o lesích, stepích a mokřadech. Hodně laicky, teda musím říct. Alespoň jste mi zase připomněli, že obyčejní lidé o přírodě, neví vůbec nic. Ale nejsou v tom sami, i ekologie se svou vírou v oteplení dávno změnila v pavědu. Protože problémem biosféry na Zemi není koncentrace co2, nýbrž antropogenně podmíněná desertifikace. Je nás prostě moc a chceme mít své pohodlí, to je celé, darmo o tom mluvit.
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.12.2022 16:09 Reaguje na Josef Košíček
Laicky? - jak jinak, nejsem ekolog! Ale když už tyto komentáře čtete a třeba jste i odborník a ekolog (od něho bych slyšel odpověď nejraději a ještě více bych byl rád, že si názory přečte) tak nám podejte lepší odbornější vysvětlení. Třeba se i ekolog zamyslí a místo pokut, zákazů příkazů bude vstříčnější.
Odpovědět
JK

Josef Košíček

26.12.2022 21:09 Reaguje na Honza Honza
Nepotřebujete být kdovíjaký ekolog, stačí mít zkušenosti jako sedlák a lesák a trochu té meteorologie a kudy chodíte, tudy mít oči otevřené, a to nejen u nás, ale i když člověk pobývá v zahraničí, všímat si jejich způsobu hospodaření a klimatu a jaký to má vliv na krajinu a přírodu vůbec. Celá věc je pak zcela jasná - biosféra, pokud má tu možnost, si přizpůsobí klima podle svého - nakolik to jen jde. A člověk tuto rovnováhu trvale vychyluje - mnoha způsoby, výsledkem je pak degradace biosféry a z toho plynoucí destabilizace nastavení klimatu. Děje se to na pevninách i v mořích a posledních 100 let to graduje. Nějaké omezení emisí CO2 s tím nemůže jakkoliv hnout. Je to celé jen podvodná propaganda.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.12.2022 07:32 Reaguje na Josef Košíček
Když už nic jiného tak si prosím alespoň u té potřeby zalesnit škrtněte jednu nulu. O půl milionu ha opravdu nejde.
Odpovědět
JK

Josef Košíček

7.1.2023 23:22 Reaguje na Jarek Schindler
No tak jestli je potřeba dohromady po kůrovcové kalamitě zalesnit 50 tis. ha tak nechápu co všichni vyšilují. Já teda těch 50 tis. ha vidím jenom na Drahanské vrchovině a severně od Brna, bo tady už je ze smrků už jen recentně vyhynulý taxon, nebo jak se tomu včera vymřelému druhu nadává. Neřeším Třebíč, Bruntál, Libavou - tam vznikly kompletně otevřený krajiny, i 80% všech porostů je pryč. I ty relativně nejvýše položené porosty na Vysočině jsou pěkně pokousaný, častěji než je milo. Ale každý to holt můžeme vidět jinak. Anebo - néni hektar jako hektar, že. Dneska je všechno relativní.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.1.2023 07:31 Reaguje na Josef Košíček
Člověče neblbněte. Zalesňuje se každoročně. Bruntál, Líbavá atd. jsou již dávno zalesněny. Mnohde tam jsou už 2 až 5 m vysoké mlaziny. Dříve platilo, že holina musí být zalesněna do dvou let od jejího vzniku. Nyní to z důvodu kůrovcové kalamity prodloužili což ale neznamená, že se čeká až se toho někdo za 69 kč za stromek, chytí. Zalesňuje se každoročně a i před kalamitou se zalesňovalo ročně přibližně 10 až 15 tisíc ha. Hektar je alespoň pro mě pořád plocha 100 x 100 m. No a v republice máme 2,671 mil. ha lesa. V roce 2015, jen pro zajímavost, u nás mělo růst 60 miliard stromů.
No ale hlavně že vy vidíte. Já na průjmy nedám a čísla si ověřuji.
Odpovědět
JK

Josef Košíček

10.1.2023 12:52 Reaguje na Jarek Schindler
Tak pak je to vše nesmysl, marketingová starost o řádné zalesnění. Já tady v okolí Brna vidím jedno - co táta dělá dozor pro 2 či 3 dědiny a předloni a loni se zalesňovalo, tak 90% úhyn. Samozřejmě, snad se letos zadaří. Jinak co se starám o kus lesa za Drásovem (kousek od Tišnova), tak loni se konečně pustili do likvidace 3 roky starých sucharů. Jasně, část stihli zalesnit, co jsem se díval, je to z 95% na to, udělat to znova. Chválabohu všichni sází smrk, takže se ušetří na oplocenkách a všechno zůstane při starém. Jsem zvědavý na to, kdy z toho bude ta vytoužená zajištěná kultura. Alespoň bude mít chalkograf za 15 roků co žrát. (jedle jsem viděl jen u jednoho nadšence - při přibližování mu kdosi škubl díru v oplocence, spravil mu to asi jen tak halabala a teď, jak jsem se tam byl mrknout, to má kompletně sežrané....) Takže asi tak...... možná že to Bruntálsko má přece jen lepší vláhové poměry. A na Libavé jsem byl naposledy loni na střelbách, takže neznám aktuální stav těch ploch, co byly před 4 a 3 lety kompletně vykácené. Tady u nás v okolí Brna se to pořád zalesňuje, někdo už potřetí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.1.2023 08:30 Reaguje na Josef Košíček
No máte zalesňování (první) a vylepšování ( opakované zalesnění, nezdary). Někomu to roste, někomu ne. Likvidace kůrovce není o těžbě souší. Na ty je čas. Co kdo sází? Od toho mají odborného hospodáře. Je zajímavé, že "všichni" mají vše sežrané a přitom NIL II. hovoří o poškození okusem ve výši 25,7 %. což by bylo o asi 3 % nižší poškození než uvádí NIL I. No a ta Líbavá to nejsou 3 až 4 roky. Tam to bylo trochu dřív. Ono se zalesňuje již hodně dlouho a nějaký ten čas se ještě zalesňovat bude. Takže ano, pouhý marketing který díky množství nemá na celkovou výši zalesňování a to ani v případě normálního stavu, žádný vliv.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.12.2022 20:04
Nevím jak velké sazenice kupují, ale z článku mi vyplývá, že jedna sazenice je vychází +/- na 29 Kč s DPH (69 Kč příspěvek po odečtení ceny sazenice jim zbývá 40,- Kč).
Takže cena z loňska jedné menší lesní školky nedaleko Prahy:

Buk lesní (Fagus sylvatica) prostokoř., setý

velikost Kč bez DPH (DPH je 15%)
26-35 8,80
36-50 9,90
51-80 10,90
81-120 16,60

I když vezmu ty největší prostokořenné, s DPH jsem na necelých 20 Kč. Navíc ty největší se zpravidla nesází, hůř se ujímají a i jsou citlivější na kvalitu sázení. Osobně u buku bych byl pro sázení do jamek tu druhou velikost, za sázecí rýč tu první velikost.
Tím nechci říkat, že ta cena jejich není správná, nevím, zda do nezapočítávají dopravu, založení atd.
Nicméně - 18 tisíc Kč měsíčně čistého pro mladého člověka je málo, pokud nemá další zdroj příjmů.
Ale co mi v projektu naprosto schází, výsadba keřů.
Pokud chtějí sázet druhově pestrý les, je potřeba na vhodná místa sázet keře, které byly součástí lesů. Jak okrajů, tak různých světlin.
Nemluvím o výsadbě křovin do pastvin, stepí, na husto do mezí apod. To by bylo naopak špatné, tak je potřeba udržovat plochy bez dřevin, maximálně ojediněle solitéry či malinké skupinky.
A ještě jednu drobnost - malí vlastníci lesů jsou skutečně chyceni do pasti legislativy - musí zalesnit do určité doby po vykácení lesa.
Ale jak je možné, že na jedné straně se různí ochránci bijí za přirozenou obnovu lesa od chráněných až po hospodářské, a na druhou stranu nepodpoří právě tyto malé vlastníky lesů, aby na jejich pozemků přirozená obnova neproběhla.


Odpovědět
JK

Josef Košíček

26.12.2022 21:20 Reaguje na Pavel Jeřábek
Já si myslím, že jsou přihlášení jako plátci DPH, a když jim někdo pošle 69 káčé, tak to účtují jako zálohu na 21% zdanitelné plnění a udělají na to doklad - a pak je to 57 kč základ + 12 káčé dépéhá. Pokud jim zbyde po nákupu sazenice 40 káčé, tak tu kytku koupili za 17 včetně daně a to už by (včetně dopravy) tak nějak sedělo. /za mne, v těch směšných počtech, co to dělají a chtějí dělat, by se mohli plácnout přes kapsu a kupovat obalovanou/.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.12.2022 23:37 Reaguje na Josef Košíček
A nebo ve vybraných porostech s brigádníky sebrat semena, a ty vysít na holinu. Příběhy, kdy setí přímo na místo jsou, a když se podíváme zejména na sojky, straky a vrány, tak to funguje. Jak jinak by se třeba dubový semenáč objevil i kilometr od lesa.
Další problém mám i s výsadbou. Za mého mládí, po starých babkách co celý život pracovaly v lese, ujmutí výsadeb jen výjimečně byla pod 95%, po brigádnicích 75 i méně %. Brigádníkům schází grif, a je to občas znát.
Ale tím nechci říkat, že by neměli lidi chodit sázet stromky - naopak je to potřeba, je to super práce. Ale jen prosím o víc poctivosti při výsadbě než lámat rekord množství vysazených sazenic. Zejména v posledních letech, kdy jarní měsíce jsou hodně "žížnivé".
Odpovědět
JK

Josef Košíček

27.12.2022 08:43 Reaguje na Pavel Jeřábek
No já jsem zarytý zastánce výběrného lesa. Holoseč patří na pole, stejně tak hromadná výsadba. Tolik k ujímavosti výsadby. Jinak sběr semen.... no, oni chtějí vysbírat po těch 69,- Kč, né se někde přehrabovat v bukovým listí. To můžu dělat já nebo Vy, ale jejich systém spotřebovává těch 40 korun na stromek na marketing.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.12.2022 12:59 Reaguje na Josef Košíček
Bohužel tito páni zatím neuvedli jak to s tím DPH vlastně mají. Jsou plátci? Pokud jsou tak co potom v ránci DPH řeší? Jsou nějaké vratky, odpočty atd. Jedno je jisté. Mají s.r.o. a stejně jako stovky dalších sro v oboru podnikají. Tito podnikají v rámci nějakého "enviromentálního žalu" který stejně jako neziskovky žijící z darů sami úspěšně přiživují. Tady je ale problém, že neziskovkou nejsou. Cena prostokořené sazenice buku je +- 10 Kč. , cena práce štěrbinové sadby 4 až 5 Kč. Dopravné, protože se nevozí nějaké malé počty vychází na halíře. "Normální s.r.o" sazející ročně stovky tisíc sazenic má z jednoho stromku zisk tak maximálně od 2 do 5 Kč. Tito páni i na sázení používají dobrovolníky. Odpadá tedy cena za práci. Údajně vybrali na výsadbu 135 tisíc stromků. Kolik jich zasadili a kolik jich stihnou zasadit dobrovolníky v příštím roce? Pouze využívají neznalosti lidí k vlastnímu opeření.
Odpovědět
JK

Josef Košíček

27.12.2022 14:03 Reaguje na Jarek Schindler
No máte pravdu. Víceméně. Ale oni to tam v tom rozhovoru sami říkají - teď si jen ladí systém. Jejich cílem je dostat to do řádově vyšších čísel a získat prostředky od velkých korporací. Pak se jim to zúročí a budou to mít ziskové. Sám jsem zvědavý, jestli jim to vyjde. - - - - - Jinak k té marži, co jim zůstává "za nehty" - pokud mohutně inzerují přes Google a Facebook, nic bych se nedivil tomu, kdyby za to utráceli třeba 100 tis. měsíčně. Plus další režie v podobné výši měsíčně - a už jsme jen na udržení systému v chodu na 3M za rok, a to nezasadili jediný stromek. Jasně, můžete mi namítnout, že to je mrhání prostředky. No je, jenomže to je ten moderní způsob - digitální marketing. A tak já ten jejich model chápu - je to marketingový byznys, nějaký sazeničky jsou jen vycpávka. Já bych jim teda neposlal ani korunu. Halt někdo to má jinak. Ale je pravda, že na těch fotkách mají pěkný brigádnice, tak bych možná šel něco zasadit....:-). I když i to bych považoval za promofotky. Ve skutečnosti jim většinu zasadí ukrajinský tetky v šátku - tak jak je to všude.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.12.2022 08:07 Reaguje na Josef Košíček
Jo, ladí systém? Já bych spíše řekl, že se šmejdi přeorientovali na ekologii. Marketingový byznys , kde jak sám píšete o ten předražený stromek vlastně ani nejde. V tom jejich podnikání je samozřejmě a je jedno v čem šmejd podniká, ta reklama asi nejdůležitější. Zblbnout lidi co o tom nic nevědí. Využít toho takzvaného a uměle vyvolávaného envirožalu. Je to tedy marketingový byznys nebo spíš praktika šmejdů? Jejich první akcí, kterou presentovali, měla být výstavba oplocenky. Podle fotek od začátku dokonce špatná ale bohužel, i za takový zmetek jsou jim lidé schopni zatleskat. Kritické komentáře samozřejmě, ve chvíli kdy jim dojdou argumenty blokují a mažou.
Odpovědět
FM

František Mejzlík

30.12.2022 14:19
Kluci se od minulého článku celkem posunuli. :) Pokud je to, co říkají pravda, tak proč ne.
Odpovědět
TS

Tereza Soušková

31.12.2022 10:11
Byla jsem na výsadbě v Dolní Cerekvi. Sešla se super početná parta, dostali jsme instrukce, občerstvení, čaj. Celý den se o nás starala Ivča a domu jsme odjížděli se skvělým pocitem.
Odpovědět
JK

Josef Košíček

7.1.2023 23:24 Reaguje na Tereza Soušková
To zní jako krásná reklama. Napište kam mám přijet, taková brigáda by pro mne byl sen.... Občerstvení a čaj.... a já hlupák se furt cpu vepřových a zalejvám to kořalkama. Pak mám mít dobrou náladu.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist