https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/briza-z-puvodne-nezadouci-se-stava-drevina-vitana.jak-o-jeji-porosty-pecovat
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bříza: Z původně nežádoucí se stává dřevina vítaná. Jak o její porosty pečovat?

1.7.2025 09:26 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay
Přístup k bříze v hospodářské praxi se v posledních letech výrazně změnil, z původně nežádoucí dřeviny se postupně stala vítanou dřevinou s melioračním působením. Vysoká plodivost již od nízkého věku, snadné šíření semen větrem i rychlé odrůstání z ní dělá vhodnou dřevinu pro přirozenou i umělou obnovu na široké škále stanovišť. S rostoucím podílem břízy v našich lesích se bude zvyšovat zájem o její vhodné obhospodařování.
 
Kromě generativní obnovy se bříza snadno zmlazuje i vegetativně pomocí pařezových výmladků. Výmladnost zajišťuje přežívání a odrůstání jedinců při mechanickém poškození ve spodní části kmene nebo při náhlé změně podmínek prostředí.

Výmladky vznikají ze spících pupenů na bázi kmene. Díky využití stávajícího kořenového systému svým růstem v prvních letech převyšují růst jedinců generativního původu. Pařezová výmladnost bříz může působit v lesních porostech pozitivně i negativně.

Negativní vliv výmladnosti břízy souvisí s potřebou její redukce při obnově lesa a prvních výchovných zásazích. Bříza má ve smíšených porostech často výškový předstih před dřevinou cílovou. Vlivem zastínění a konkurenčního boje o světlo, vodu, živiny i prostor je růst cílové dřeviny břízou zpravidla zpomalen.

Při těsném kontaktu břízy a cílové dřeviny v korunovém prostoru může docházet i k mechanickému poškození výhonů cílové dřeviny pružnými větvemi břízy (ošlehávání). Podpora cílové dřeviny odstraňováním břízy vede k tvorbě výmladků, jejich opakované odstraňování zvyšuje náklady na obnovu a zajištění lesa.

Pozitivní vliv výmladnosti břízy souvisí s rychlým odrůstáním výmladků a produkcí biomasy. V severských státech představuje bříza obhospodařovaná ve formě nízkého lesa s cílem produkce energeticky využitelné biomasy alternativu k běžnému obhospodařování lesů.

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Produkce biomasy březových porostů je zpravidla nižší než produkce ostatních rychle rostoucích dřevin, nejsou zde však rizika spojená s pěstováním nepůvodních druhů dřevin nebo jejich klonů. Také náklady spojené se zakládáním těchto porostů jsou zpravidla výrazně nižší díky schopnosti břízy se přirozeně obnovit.

Zájem o výmladkové lesy obhospodařované v krátkém obmýtí v posledních letech roste, kromě produkce biomasy je to zejména snaha o zachování biologické diverzity. V rámci střední Evropy však chybí poznatky o pařezové výmladnosti břízy a faktorech, které ji ovlivňují.

Poznatky o potenciálu pařezové výmladnosti břízy, růstu, produkci biomasy i možnostech její likvidace jsou použitelné nejen v lesním hospodářství. Lze je využít i kdekoliv jinde, kde výmladnost břízy omezuje zájem společnosti udržovat bezlesí (pozemky v okolí komunikací, produktovodů a další lokality). Volba vhodné techniky a termínu likvidace umožňuje snížit náklady nutné pro udržení bezlesí na těchto lokalitách.

Toto zajímavé téma, o němž není známo mnoho informací, zpracovali vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., v certifikované metodice Vegetativní obnova břízy – potenciál a možnosti jeho omezení. Metodika vznikla při řešení projektu NAZV QK22020008 „Komplexní vyhodnocení plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa u porostů přípravných dřevin“.

Metodika shrnuje současné poznatky o vegetativní obnově břízy pařezovými výmladky, informuje o růstu výmladků a jejich produkčním potenciálu. Zahrnuje také informace o postupech likvidace výmladků i rizicích spojených s výmladností v rámci prvních výchovných zásahů. Jejich aplikace umožní lepší rozhodování při využívání, nebo naopak odstraňování pařezové výmladnosti břízy.

Metodika dále poskytuje uživatelům informace o faktorech ovlivňujících pařezovou výmladnost břízy, potenciálu růstu a produkce energeticky využitelné biomasy v různých variantách hospodaření. Shrnuje také různé praktické postupy omezující její růstový potenciál.

Publikace Vegetativní obnova břízy – potenciál a možnosti jeho omezení je volně ke stažení.

Autor: Ing. Jiří Souček, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

1.7.2025 20:29
Kéž by alespoň bříza byla (přípravná) dřevina v NP Šumava spolu s převažujícím smrkem, např spolu se suchu odolnějším modřínem. Dle správců NP tam bříza už tisíce let je, akorát k naší smůle není nikde vidět!
V této souvislosti mně napadla tato úvaha: Právě lokální disturbance- vichřice, požáry, kůrovec, býložravci možná byli strůjci naší pestré přírody. Jinak nutně jedna odrůda by v určité lokalitě neustále vytlačovala druhé, protože vítěz soutěže musí být jen jeden a za tisíce let by převažovaly oblasti jen s monokulturou.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

3.7.2025 14:08 Reaguje na Honza Honza
Máte pravdu, byl jsem na Srní a moc bříz na pasekách nebylo, takřka žádná. A dosazování kleny nebo buky zcela minimální.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.7.2025 10:37
Zastánci NICNEDĚLÁNÍ je bříza považována za spasitele přírody. Ano ona
vyroste i v okapu plném nečistot a ve spáře ve zdi i bez sázení a výchovy
jako jiné dřeviny. Je to ideální dřevina pro lenochy, ale užitek má tak
leda v kamnech a nebo v budoucích teplárnách na biomasu. Odtamtud vítr věje
a proto ta propagace samovýsevů a bezúdržby končící seštěpkováním náletů
pro energetiku. Jakpak asi bude podle novely zákona vypadat odložení
zalesnění po těžbě o pět let? Už tam bude růst nálet spolu s buření
a o cílových dřevinách si můžeme pouze nechat zdát. Ideálem je IHNED
zalesnit, dokud plocha nezaroste nálety, ale to se odkládá a tak nás
do budoucna mají spasit nálety a bezzásahy pochybné kvality.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.7.2025 13:04 Reaguje na Břetislav Machaček
No ale v okapu vyroste, na spáleništi vyroste, ale tam, kde by se hodila nejvíc-zapojený porost třtiny a ostružin, tak tam ne.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.7.2025 14:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
Je to plevel.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.7.2025 16:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
I nálet potřebuje obnaženou půdu a v zápoji buřeně a trav
taky nemá naději. Zkuste kritizované frézování a budete tam
mít březový les jako z pohádky Mrazík. U nás stačilo přestat
hospodařit na poli v době semenění bříz a je tam dnes přesně
tako březový monokulturní a stejnověký porost jako v NP ČŠ.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.7.2025 17:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Jo souhlas. U chaty poorali okraj louky, aby se tam nejezdilo. Po 10 letech je to dvoumetrový pás, březový živý plot. Jinak já jsem proti frézování jen tam, kde nepatří, tj. kde není čistě hospodářský les.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist