Bříza: Z původně nežádoucí se stává dřevina vítaná. Jak o její porosty pečovat?

Výmladky vznikají ze spících pupenů na bázi kmene. Díky využití stávajícího kořenového systému svým růstem v prvních letech převyšují růst jedinců generativního původu. Pařezová výmladnost bříz může působit v lesních porostech pozitivně i negativně.
Negativní vliv výmladnosti břízy souvisí s potřebou její redukce při obnově lesa a prvních výchovných zásazích. Bříza má ve smíšených porostech často výškový předstih před dřevinou cílovou. Vlivem zastínění a konkurenčního boje o světlo, vodu, živiny i prostor je růst cílové dřeviny břízou zpravidla zpomalen.
Při těsném kontaktu břízy a cílové dřeviny v korunovém prostoru může docházet i k mechanickému poškození výhonů cílové dřeviny pružnými větvemi břízy (ošlehávání). Podpora cílové dřeviny odstraňováním břízy vede k tvorbě výmladků, jejich opakované odstraňování zvyšuje náklady na obnovu a zajištění lesa.
Pozitivní vliv výmladnosti břízy souvisí s rychlým odrůstáním výmladků a produkcí biomasy. V severských státech představuje bříza obhospodařovaná ve formě nízkého lesa s cílem produkce energeticky využitelné biomasy alternativu k běžnému obhospodařování lesů.
Produkce biomasy březových porostů je zpravidla nižší než produkce ostatních rychle rostoucích dřevin, nejsou zde však rizika spojená s pěstováním nepůvodních druhů dřevin nebo jejich klonů. Také náklady spojené se zakládáním těchto porostů jsou zpravidla výrazně nižší díky schopnosti břízy se přirozeně obnovit.
Zájem o výmladkové lesy obhospodařované v krátkém obmýtí v posledních letech roste, kromě produkce biomasy je to zejména snaha o zachování biologické diverzity. V rámci střední Evropy však chybí poznatky o pařezové výmladnosti břízy a faktorech, které ji ovlivňují.
Poznatky o potenciálu pařezové výmladnosti břízy, růstu, produkci biomasy i možnostech její likvidace jsou použitelné nejen v lesním hospodářství. Lze je využít i kdekoliv jinde, kde výmladnost břízy omezuje zájem společnosti udržovat bezlesí (pozemky v okolí komunikací, produktovodů a další lokality). Volba vhodné techniky a termínu likvidace umožňuje snížit náklady nutné pro udržení bezlesí na těchto lokalitách.
Toto zajímavé téma, o němž není známo mnoho informací, zpracovali vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., v certifikované metodice Vegetativní obnova břízy – potenciál a možnosti jeho omezení. Metodika vznikla při řešení projektu NAZV QK22020008 „Komplexní vyhodnocení plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa u porostů přípravných dřevin“.
Metodika shrnuje současné poznatky o vegetativní obnově břízy pařezovými výmladky, informuje o růstu výmladků a jejich produkčním potenciálu. Zahrnuje také informace o postupech likvidace výmladků i rizicích spojených s výmladností v rámci prvních výchovných zásahů. Jejich aplikace umožní lepší rozhodování při využívání, nebo naopak odstraňování pařezové výmladnosti břízy.
Metodika dále poskytuje uživatelům informace o faktorech ovlivňujících pařezovou výmladnost břízy, potenciálu růstu a produkce energeticky využitelné biomasy v různých variantách hospodaření. Shrnuje také různé praktické postupy omezující její růstový potenciál.
Publikace Vegetativní obnova břízy – potenciál a možnosti jeho omezení je volně ke stažení.
Autor: Ing. Jiří Souček, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Honza Honza
1.7.2025 20:29V této souvislosti mně napadla tato úvaha: Právě lokální disturbance- vichřice, požáry, kůrovec, býložravci možná byli strůjci naší pestré přírody. Jinak nutně jedna odrůda by v určité lokalitě neustále vytlačovala druhé, protože vítěz soutěže musí být jen jeden a za tisíce let by převažovaly oblasti jen s monokulturou.
Jakub Brenn
3.7.2025 14:08 Reaguje na Honza HonzaBřetislav Machaček
3.7.2025 10:37vyroste i v okapu plném nečistot a ve spáře ve zdi i bez sázení a výchovy
jako jiné dřeviny. Je to ideální dřevina pro lenochy, ale užitek má tak
leda v kamnech a nebo v budoucích teplárnách na biomasu. Odtamtud vítr věje
a proto ta propagace samovýsevů a bezúdržby končící seštěpkováním náletů
pro energetiku. Jakpak asi bude podle novely zákona vypadat odložení
zalesnění po těžbě o pět let? Už tam bude růst nálet spolu s buření
a o cílových dřevinách si můžeme pouze nechat zdát. Ideálem je IHNED
zalesnit, dokud plocha nezaroste nálety, ale to se odkládá a tak nás
do budoucna mají spasit nálety a bezzásahy pochybné kvality.
Slavomil Vinkler
4.7.2025 13:04 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
4.7.2025 16:56 Reaguje na Slavomil Vinklertaky nemá naději. Zkuste kritizované frézování a budete tam
mít březový les jako z pohádky Mrazík. U nás stačilo přestat
hospodařit na poli v době semenění bříz a je tam dnes přesně
tako březový monokulturní a stejnověký porost jako v NP ČŠ.