https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jake-budou-lesy-budoucnosti-hur-se-v-nich-budou-sbirat-houby-ale-budou-odolnejsi-nez-ty-dnesni
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaké budou lesy budoucnosti? Hůř se v nich budou sbírat houby, ale budou odolnější než ty dnešní

16.3.2025 05:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pro houbaře nic moc. Pro odolnost lesa dobré.
Pro houbaře nic moc. Pro odolnost lesa dobré.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
Lesnictví v Česku čelí zásadním výzvám. Klimatická změna, kůrovcová kalamita, přemnožená spárkatá zvěř i dlouhodobá orientace na smrkové monokultury ukázaly, že dosavadní přístup k hospodaření v lesích není odolný a s postupnou změnu klimatu bude čím dál více labilnější, pokud se lesy, lesnictví a navazující dřevařský průmysl výrazně nepromění. Odborníci, jako je Aleš Erber, proto volají po změně paradigmatu – od monokultur ke druhově i věkově pestřejším lesům, které budou lépe plnit své funkce a tím lépe odolávat environmentálním hrozbám přes zajištění bezpečné dřevní produkce pro domácí dřevozpracující odvětví až po schopnost zvyšovat výrobkům z jehličnatého a hlavně listnatého dříví přidanou hodnotu. Aleš Erber o tématu hovořil v rámci své přednášky u příležitosti představení knihy Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb.
 

Konec smrkových monokultur: Proč je pestrost nutná

Každá monokultura je zranitelná. V českých lesích se to ukázalo naplno v posledních letech, kdy rozsáhlé smrkové porosty podlehly kůrovcové kalamitě. Přirozeně smíšené lesy by takovému náporu odolaly lépe. Klíčem k předcházením budoucím hrozbám, jenž bude lesní hospodářství jistě čelit, je proto pestrá skladba dřevin, která zahrnuje listnáče i jehličnany různého věku a tloušťky, vyspělý dřevozpracující průmysl se silnou vazbou na domácí přinejmenším středoevropský odbyt. Ten bude zdravější, a tím pádem odolnější, pakliže dřevo z našich lesů budou zpracovávat české pily a budou se z něj profitovat české firmy třeba ve stavebnictví nebo v dalších odvětvích průmyslu.

Holiny, které po kůrovcové kalamitě vznikly, je možné efektivně zalesnit i bez smrku – ideální cestou je postupná generační obměna, například přes pionýrské dřeviny, jako je bříza, pod kterou lze pěstovat i smrk nebo další jehličnany a listnáče. Přechod od holosečného k výběrným principům přinese odolnější a stabilnější lesy, i když budou pro návštěvníky méně pohodlné – „když se vám špatně chodí po lese a nevidíte přes houštiny na desítky metru před sebe, tak je to ten správný les,“ říká s nadsázkou Erber. Tedy nic pro houbaře.

Problém přemnožené zvěře: Bez její regulace se lesy nezlepší

Jedním z hlavních faktorů, který brání přirozené obnově lesa, je přemnožená spárkatá zvěř. Poškozuje semenáčky i vzrostlé stromy hlavně smrku ohryzem a loupáním, což vede k trvalým a kumulativním ekologickým a hospodářským škodám – okus a loupání kůry způsobuje oslabení stromů, které se pak snadno lámou ve větru. Lze odhadnout, že nadpoloviční podíl brdských lesů je takto poškozeno. A přesně se vlastně neví, jaký objem dřeva, který bude postupně dobíhat za několik desítek let, je poškozen Bez regulace stavů zvěře se obnova druhově pestrých lesů neobejde.

Kulatina je u nás drahá.
Kulatina je u nás drahá.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Dřevozpracující průmysl: Máme dostatek dřív pro české pily? A v jaké jsou kondici?

Česká republika patří k největším exportérům dřeva v Evropě – ročně vyváží surové dřevo za miliardy korun, což tvoří čtvrtinu veškerého dřeva exportovaného z EU. Podle propočtů Hospodářské komory český stát přichází na jednom kubickým metru kulatiny přibližně o 1000 Kč. Při vývozu necelých 5 milionů m3 jehličnaté kulatiny je ztrát přibližně 5 miliard Kč. S narůstající nahodilou těžbou roste podíl exportu kulatiny za hranice.

Přesto je otázka dostatku kvalitního dříví stále otevřená a to v čase dle poptávky, nabídky kulatiny a vnějších vlivů. Co se týče vnitřních tržních vazeb, vnímají čeští pilaři za problém dostupnost kulatiny v odpovídajícím množství. Kapacita domácího zpracovatelského průmyslu je přibližně 14 milionu dřevní hmoty, ovšem kvůli drahé kulatině, vysokým provozním nákladům, menším těžbám a klesající poptávce dříví ve stavebnictví, kde probíhá dalším rokem recese, nedochází plnému využití domácího pořezu. Ten se propadl od roku 2021 k minulému roku o 20 %. U sousedního Rakouska či Německa byl propad do 8 %.

Budou lesy v budoucnosti odolné? Bez proměny domácího dřevařského průmyslu jen stěží
Budou lesy v budoucnosti odolné? Bez proměny domácího dřevařského průmyslu jen stěží
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Obava o udržení českého malého a středního zpracovatelského průmyslu je nasnadě. A situace se od počátku tohoto dubna ještě může více zdramatizovat, až nastane transatlantická obchodní válka, která výrazně zamíchat středoevropským trhem se dřívím a jeho odbytem od vlastníků lesů. Obchodní kanál se dřívím se z Evropy do USA zpomalí či výrazně utlumí. Plastické národní trhy s řezivem a stavebním dřívím, které umí dříví s primárním opracováním a dříví s vysokou přidanou hodnotou (KVH, BSH, CLT) umístit na vlastní trh, na tom budou líp a odolnější k těmto globálním výkyvům. Bohužel český trh k nim rozhodně nepatří. Pakliže dojde ještě víc letos k suchému roku, jakože k tomu nasvědčuje jaro, lze očekávat výrazné zvýšení kůrovcových těžeb. A to ještě může umocnit už tak poměrně špatnou situace nejen na českém trhu se dřívím a vážnou situaci některých vlastníků lesů.

Dřevo jako strategická surovina: Řešení pro stavebnictví i klimatickou změnu

Dřevo je obnovitelná surovina, která fixuje CO2. Po dobu využívání dřeva, jeho zdroj – les, stále absorbuje v rámci fotosyntézy CO2. Čím déle bude plyn ve výrobku a les ho bude odčerpávat z ovzduší v lese s trvalým zápojem (forma nepasečného lesa), tím se celý proces stává efektivnější a může významně pomoci v boji proti klimatické změně. Často se diskutuje jeho role ve stavebnictví, kde nenahrazuje klasické materiály, ale může je doplnit a snížit tak tlak na těžbu nerostných surovin a oddálit jejich využívání, zefektivnit dekarbonizaci stavebnictví, snížit podíl stavebních odpadů a stavět tak udržitelnější, ekologičtější a pro lidský organismus příjemnější stavby. Za posledních 30 let se například neotevřel žádný nový kamenolom, zatímco zásoby písku se tenčí. Dřevo proto představuje cestu k efektivnímu rozložení surovinových zdrojů a to včetně toho listnatého (buk, bříza aj.), které se už dnes používá do konstrukčních systémů budov. Moderní dřevostavby se projektují často už v BIMu a vyrábí se prefabrikovaně, což si žádá vyšší míru automatizace a robotizace při výrobě.

Zásadní roli zde hraje aktualizace požárních norem, které umožní širší využití dřevostaveb s možnosti stavět do 18 m a 22,5 m a to s platností od roku 2026 a v minulém roce schválená surovinová politika pro dřevo, která řeší problematiku lesnictví a dřeva v širších souvislostech přesahující dva ministerské rezorty.

Využívání dřeva není hrozbou pro stavební trh tradičních materiálů, jako je cihla nebo beton, pro které stát již v minulosti zpracoval „Surovinou politiku ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů“, je to spíše výzva s řadou výhod pro tradiční stavby.

Jak předejít dalším kalamitám?

Kůrovcová kalamita, která zasáhla české lesy, mohla být zvládnuta lépe, ale hlavní otázka zní: dá se něčemu podobnému do budoucna předejít? Odpověď zní ano – klíčem je přeměna lesů na druhově a věkově rozrůzněné porosty, které lépe odolají suchu a extrémním výkyvům počasí ve vazbě na vybudování zpracovatelských provozů na tenké jehličnaté dříví a hl. na listnaté dříví a navazujícího průmyslu pro uplatnění takových polotovarů. Toho budou naše lesy produkovat čím dál tím více. Přesto ale platí, že bez zásadního snížení stavů spárkaté zvěře bude tato změna probíhat mnohem pomaleji a nákladněji pro vlastníků lesů i stát, a tedy nás všechny.

Lesnictví pro budoucnost

Budoucnost českých lesů závisí na tom, zda se podaří propojit zájmy vlastníků lesů, dřevozpracujícího průmyslu, stavebního průmyslu jak na bázi dřeva, tak i celku a politiků. Udržitelné hospodaření v lesích znamená nejen změnu způsobu lesního hospodaření, ale i širší podporu dřeva jako strategické suroviny pro stavebnictví a další průmyslová odvětví. Jak říká Aleš Erber: „Kdo chce pomoci našim lesů, staví dřevostavby a jí pravidelně zvěřinu.“


reklama

foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je zástupce šéfredaktorky serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

16.3.2025 09:09
Já vidím lesy budoucnosti jako nějaké polokřoví se slaboučkými vytáhlými stromy ,které se nebudou dožívat ani 50let. Zpracovatelé dříví prakticky nebude, maximálně tak klacky na topení. Vyždímaná půda, řídká vegetace, která nezadrží žádnou vodu, hustá síť zpevněných cest s dvodňovacími strouhami a všude parkoviště pro turisty.
Zvěř se těmto místům bude zdaleka vyhýbat.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

16.3.2025 09:30
Vím, že zde psaní je asi k ničemu, přečte si to pár lidí. Začnu klimatem. Jestli chceme opravdu zachránit zemi, tak je jediná možnost, zákaz letu raket. Ozonovou vrstvou proletí stovky raket, jako nosiče a nejhorší je vojenské satelity. Ano tyto rakety zničí kilometry ozonové vrstvi a to se svádí na obyčejné lidi. Vytvářené CO2 je stavební prvek rostlin. U nás bude nárust vyšší, protože se zničily úmyslně lesy. Nyní k lesu pro budoucnost. Když si tento odstavec přečtete tak se dodnes nedělalo nic jiného, než les hospodářský pro lidi, tedy stavební, truhlářské, topení, krása a estetika. Les roste jinak než se vnucuje dnes mladým lidem. Když zasadí v deseti letech stromek, tak ještě do konce života neví co je les. Je pravda, že dnešní podnikatelé potřebují les dotlačit na dobu obmýtí na 60let, to je špatně. Vše se musí vrátit do let za normálního pěstování a to je 110let. Já měl les 140 let starý, ano ten mýtí až třetí generace po jeho vysázení. Pokud chci les , který se dokáže ubránit proti zvěři a minimální náklady, tak jedině přirozené zmlazení, ale tím se prodlouží doba smýcení porostu, ale dřevo bude kvalitní. Les a jeho pestrost. Tak od dob první republiky a komunismu, kdy byly lesy sázeny, za komunismu bylo nařízeno minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, tak ty jsme kácely my. Jenže přišli devadesátá léta a bylo potřeba ničit lesy a dostat se do zásob, které byly v této zemi. Nová organizace a ochrana přírody započali likvidaci. Ochrana přírody Šumava, namnožení brouka a to je až dodnes. Nástupní organizace státních lesů, dostat se ke dřevu, během prvních deseti let narostly těžby o 400 procent. Tím došlo ke zvětšení ploch tj.max. 1 hektar a tím otevření stěn i víc jak 100 m a zde stačil malý větřík a docházelo ke kalamitám. Ano kalamity byly vždy, bylo jedno zda je les hospodářský nebo přírodní. Ale takto narušený les to je hrůza. Vemte si, že sice sedm let se nesměla přidat další holina, tento les je stále nízký a přidala se další hektarová holina, tak je zde obrovská plocha, kde les neplní stále svoji funkci. Do třiceti let lesa, kdy začíná trochu uplatňovat svoji funkci, tak zde okolo les již být ani nemusí. Takže les my lidé budeme stále potřebovat, ale zásluhou kalamity způsobené kůrovcem, který byl způsoben největší firmou v republice a ještě státní. Nevím proč to mělo být? A proč nám i v těchto listech se znaží podsunout, že za to může klima. Ne může za to LČR a OCHRÁNCI JAK JSEM JŽ ŘEKL. V devadesátých letech se přešlo z osvědčeného hospodaření z let minulých, jak za komunistů tak za první republiky, ale i od lesníků z let předminulého století. Zde bylo spousta lesníků, kteří byli praktici a ti pak odcházeli na školy a učili další generace. Kůrovce vyvolala tehdy ochrana přírody. Byly jsme na Šumavě a v národním parku Bavorský les na Německé straně. Zde pěstovali kůrovce a naše strana, tehdy polesí Prášili, měla kůrovce a byl zde stav kalamitní a přednostně se zpracovával kůrovec. Přišla změna a zákaz kácení a tím obrovská devastace lesa. Nikdo nemyslí, že les ně několika generační záležitost a naše povinnost je se o něj starat, naši předci ho směrovali v náš prospěch a novodobí chytráci ho zabily. Další věc LČR. Navýšení těžeb, snižování doby obmýtí, dvě firmy a tím těžkopádnost. Při kalamitách likvidace firem co pro ně dělají a pak dlouhý výběr nové firmy a tím množení kůrovce. To se opakovalo několikrát a tím je likvidace lesů na Moravě, Vysočina, Šumava a další lesy, pak se pro jistotu něco podpálí, odvede se pozornost. Kdo si uvědomuje jak dlouho les roste? Ono to není jen likvidace lesů, ale i likvidace vzrostlých solitérů u cest, v obcích, v parcích. Uvědomuje si někdo co dělají. A nebo je to vše účelné? Může se používat vše proti občanům a tvrdit CO2, to je skvělá propagace a tím kšeft. Není to tak? Ale já chci žít v krásné přírodě, jako před třiceti lety. Tehdy bylo potoků i když je rovnali, ale v devadesátých letech je dali do trubek. Pár vodních ploch v lesích, kde voda stejně stála, ale dnes na dotaci se jen prohloubila, ani kolikrát nevím co se zde dělalo za ty obrovské peníze?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.3.2025 12:10 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Ne že by se s fůrou věcí nedalo souhlasit. Ano kůrovcová kalamita v tom rozsahu v jakém proběhla jde jednoznačně v začátcích na vrub ČIŽP, v průběhu potom již na vrub LČR. V začátcích inspekce pokutovala vlastníky za přiřazování těžeb k ještě nezajištěným pasekám, za překročení max povolené velikosti paseky atd. Absolutně je nezajímalo, že kůrovec nečeká a pokud se chce "bojovat" proti kůrovci tak to absolutně nejde cestou těžby souší ale musí se aktivně vyhledávat a těžit zelené, kůrovcem napadené stromy. Za dřívějších státních lesů by se v případě takové kalamity zastavila ( mimo nahodilou těžbu) těžba mimo postižené oblasti a zpracovatelské kapacity by se přesunulý do postižených míst. Je zajímavé, že přestože byl přebytek dřeva a surové dříví bylo pomalu neprodejné, nesnížila se cena prvotního výrobku, tedy cena řeziva. Nadávat že dřevo vyvážíme jako surovinu je nesmysl. Ony i ty u nás dnes fungující dřevařské provozy mají většinou vlastníky v zahraničí.
S čím nesouhlasím pane Ptáčník je vaše tvrzení že Lčr začaly drancovat lesy. Výši těžeb snad prostřednictvím LHP určuje UHUL. Jednotlivé správy potom mohou pouze ovlivnit co se bude bude kdy těžit. I zde ale mají ( nevím jestli to ještě platí) určená stupeň naléhavosti atd.
Plocha obnovního zásahu se snad snížila z 3 na 1 hektar ( vyjímky 2 ha). Nepovažujete les do 30 let za plnohodnotný? Já bych řekl, že pomalu každý hospodářský les musí obdobím 0 až 30 let projít. V lese věkových tříd ( pokud není postižený nějakou kalamitou) vytěžíte na 100 ha každý rok jeden hektar. Za sto let těžíte ten první, před sto lety vytěžený hektar. Toto se snad dá nazvat trvale udržitelným hospodařením. Nevím jestli si zastánci výběrného způsobu uvědomují, že tento způsob nelze praktikovat všude. Řekl bych, že to jde tak na 10-15 % z rozlohy lesů. V buku jsem zastáncem cloných sečí jako nejlevnějšího a nejrychlejšího způsobu jak s předstihem zajistit budoucí kultůru. Akorát ty čtyři fáze je záhodno zredukovat na dvě. Tedy prosvětlit a domýtit. Pořád je ale i ta cloná seč řazena mezi holosečné způsoby.
Příroda jinak žádný odolný les nezná a ve své podstatě je ji to úplně jedno. Odolným lesem není v našich zeměpisných šířkách ani ten prales. Výkřiky jak dnešní pokrokovější lesníci zajistí zdravější, stabilnější les jsou jen výkřiky. Tito lesníci křišťálovou kouli nevlastní a tak mohou o té stabilitě, zdraví .....pouze spekulovat. Oni se v těchto tvrzeních vlastně nemají ani pořádně o co oopřít. Les věkových třid díky nějakým třem obmýtním dobám nějakou tu historii již má.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

16.3.2025 16:15 Reaguje na Jarek Schindler
Děkuji, napsal jste to dobře. Samozřejmě žádný odolný les neexistuje. Já myslel hlavně na velké celky. Les kde jsou různé věkové třídy, to je samozřejmost, jinak by jsme dřevo nevytěžily. Dobře jste napsal o výpomoci. Já začínal jako dřevorubec, byl jsem špatně zapsaný a nesměl mít střední školu a tu jsem se rozhodl až po vojně. Takže když jsem poprvé nastoupil u těžebního střediska, začínal jsem v kalamitě. Byl tu celý lesní závod a dělali se jinak pouze probírky do 50 let. Pak nás poslali do Krkonoš. U nás se nedělalo. Takže narostla zásoba. Já začal jako hajný ve druhém ročníku a dostal jsem se na úsek, kde bylo mnoho porostů po mnišce a tedy většinou do 30 do 60 let. Dělal jsem 112 ha probírek a mýťáku asi do 3 hektarů. Vše se rozhodilo po celém celém úseku, největší plocha byla 30a. Pak přišlo rozdělení a LČR zezačátku na mém úseku dělali asi 6000m3 pak během pár let to narostlo na 25 000 m3, to byl šok i pro les. A k tomu ČIŽP a LČR. No mluvil jsem tehdy s lidmi od ČIŽP, měli strach vystupovat proti LČR, občas dali pokutu na oko, ale bylo to jejich živobytí..... Docela souhlasim na 100 ha 1 ha. ALE TO DNES JIŽ NEPLATÍ NEMÁM STARÝ LES a v maldých od 30 let jsem našel roznošené feromony a brouk je zničil, foromony byli zakopány a dvě třetiny vykukovali ven, policie se s tím zabývat odmítla.
Odpovědět
HH

Honza Honza

16.3.2025 17:35 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Já bych oba příspěvky zkrátil: aby les žil a přežil i naše oteplování a sucho. Proto musí být odolnější, přirozenější, vhodné odrůdy odolné suchu. Smíšený, pěstovaný přirozeným přírodním způsobem.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.3.2025 20:45 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
! 1*
Odpovědět
PD

Petr Dubský

16.3.2025 18:13
Pane Martine Machu Ondřeji,
zkoušel jste něco pěstovat pod břízou. Já ano a chcípne pod ní i ten hnusák invazní kanadský zlatobýl, fakt, nekecám. Smíšený les ve smysl buk, vedle dva smrky, tři duby, dvě borovice atd. je pitomost. Ano, mozaikový les postupně věkovitě rozrůzněný s pčihlédnutím k podloží, nadmořské výšce, srážkám by mohl fungovat, jen tu jsou dva problémy. Vlastně všechny naše běžné lesní stromy mají problémy a nepředstavím si, jak by se v lese který je na obrázku kácelo bez toho, že těžený strom napáchá škody v okolí. A u preferovaných listnáčů to je horší než i jehličnanů zvlášť pokud jsou zelené jen v koruně. Zkusil jsem duba letního mezi břízama a nepřejte si slyšet, jak to od něho schytám, nehledě na to, jak dopadne až ty břízy zkončej (je stejně starý jako ty břízy). To už tady dávno nebudu. Nejen trnovník akát vylučuje látky nenakloněné stromům jiných druhů. A každý druh má samozřejmě jiné nároky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.3.2025 19:13 Reaguje na Petr Dubský
Plně s vámi souhlasím. Totéž tu opakovaně píšu taky. Je třeba
zavrhnout novodobé pralesy v hospodářských lesích různověké a
vícedruhové, protože jedna věc je soužití těch dřevin a druhá
údržba a těžba. V budoucnu budou scházet lidé na výběrovou
těžbu a ta bude převážně strojní, které vyhovují monokultury
stejného stáří. Samozřejmě vysazované šachovnicově a přesto
bude les jako celek smíšený a různověký. Prostě jednou vytěží
například 2 ha smrku, další rok 2 ha buku, pak zase dubu atd.
Bude to těžba kvalitního dřeva stejného stáří a pěstované
pro potřeby zpracovatelského průmyslu bez zbytečných suků
a pokroucených kmenů běžných v pralesích. V nich se ze 100
stromů najde 1 vhodný pro pilaře a zbytek je dobrý leda do
kamen. Ten vítr samovýsevu a bezzásahu věje od energetiků,
kterým nízká kvalita nevadí a už vůbec ne nízký věk stromů.
Pro ně je ekonomické nečekat 100 let na mýtní věk, ale les
za tu dobu 3-4x seštěpkovat bez výsadby(samovýsev), bez
výchovy(bezzásah) a bez zvěře, aby jim ty nálety bez ochrany
oplocenkami a nátěry nesežrala. Proto ten tlak na samovýsev,
bezzásah a vybití zvěře. Les bude vydělávat už 20 let po
poslední "těžbě" a pak co dvacet let znovu, bez čekání 100
let, aby ho těžili až jejich potomci. Jinak v náletech jim
nebude vadit ani akátové houští, či pajasany, protože na
energetickou štěpku se hodí stejně, jako původní dřeviny.
Odpovědět
HH

Honza Honza

16.3.2025 20:42 Reaguje na Petr Dubský
Nic proti mazaikovému lesu, ale jak by to asi bylo v pralese bez člověka. Taky zásadně jenom mozaikovitý les? Že dva smrky, tři duby, dvě borovice se vzájemně nesnesou?
Odpovědět
Ra

Radek

16.3.2025 21:39
Pokud máme hovořit o konci smrkových monokultur . Tak bych si dovolil navrhnout zákaz lovu spárkaté zvěře , do lesů poslat co nejvíc turistů at nemá zvěř ani hodinu klidu na pastvení ani trávení . Chce to zvěř co nejvíc zneklidňovat přítomností lidí z domácími mazlíčky , prostě udělat z lesů promenádu a cvičáky pro psy . Taková zvěř potom loupe a smrkové monokultury by právě vám mohla pomoct likvidovat a právě díky spárkaté zvěři by nám už konečně mohli vzniknout ty nové druhově pestré lesy o kterých tak rádi ochranáři mluví .
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist