Jaké budou lesy budoucnosti? Hůř se v nich budou sbírat houby, ale budou odolnější než ty dnešní

Konec smrkových monokultur: Proč je pestrost nutná
Každá monokultura je zranitelná. V českých lesích se to ukázalo naplno v posledních letech, kdy rozsáhlé smrkové porosty podlehly kůrovcové kalamitě. Přirozeně smíšené lesy by takovému náporu odolaly lépe. Klíčem k předcházením budoucím hrozbám, jenž bude lesní hospodářství jistě čelit, je proto pestrá skladba dřevin, která zahrnuje listnáče i jehličnany různého věku a tloušťky, vyspělý dřevozpracující průmysl se silnou vazbou na domácí přinejmenším středoevropský odbyt. Ten bude zdravější, a tím pádem odolnější, pakliže dřevo z našich lesů budou zpracovávat české pily a budou se z něj profitovat české firmy třeba ve stavebnictví nebo v dalších odvětvích průmyslu.Přečtěte si také |

Holiny, které po kůrovcové kalamitě vznikly, je možné efektivně zalesnit i bez smrku – ideální cestou je postupná generační obměna, například přes pionýrské dřeviny, jako je bříza, pod kterou lze pěstovat i smrk nebo další jehličnany a listnáče. Přechod od holosečného k výběrným principům přinese odolnější a stabilnější lesy, i když budou pro návštěvníky méně pohodlné – „když se vám špatně chodí po lese a nevidíte přes houštiny na desítky metru před sebe, tak je to ten správný les,“ říká s nadsázkou Erber. Tedy nic pro houbaře.
Problém přemnožené zvěře: Bez její regulace se lesy nezlepší
Jedním z hlavních faktorů, který brání přirozené obnově lesa, je přemnožená spárkatá zvěř. Poškozuje semenáčky i vzrostlé stromy hlavně smrku ohryzem a loupáním, což vede k trvalým a kumulativním ekologickým a hospodářským škodám – okus a loupání kůry způsobuje oslabení stromů, které se pak snadno lámou ve větru. Lze odhadnout, že nadpoloviční podíl brdských lesů je takto poškozeno. A přesně se vlastně neví, jaký objem dřeva, který bude postupně dobíhat za několik desítek let, je poškozen Bez regulace stavů zvěře se obnova druhově pestrých lesů neobejde.
Dřevozpracující průmysl: Máme dostatek dřív pro české pily? A v jaké jsou kondici?
Česká republika patří k největším exportérům dřeva v Evropě – ročně vyváží surové dřevo za miliardy korun, což tvoří čtvrtinu veškerého dřeva exportovaného z EU. Podle propočtů Hospodářské komory český stát přichází na jednom kubickým metru kulatiny přibližně o 1000 Kč. Při vývozu necelých 5 milionů m3 jehličnaté kulatiny je ztrát přibližně 5 miliard Kč. S narůstající nahodilou těžbou roste podíl exportu kulatiny za hranice.Přesto je otázka dostatku kvalitního dříví stále otevřená a to v čase dle poptávky, nabídky kulatiny a vnějších vlivů. Co se týče vnitřních tržních vazeb, vnímají čeští pilaři za problém dostupnost kulatiny v odpovídajícím množství. Kapacita domácího zpracovatelského průmyslu je přibližně 14 milionu dřevní hmoty, ovšem kvůli drahé kulatině, vysokým provozním nákladům, menším těžbám a klesající poptávce dříví ve stavebnictví, kde probíhá dalším rokem recese, nedochází plnému využití domácího pořezu. Ten se propadl od roku 2021 k minulému roku o 20 %. U sousedního Rakouska či Německa byl propad do 8 %.

Obava o udržení českého malého a středního zpracovatelského průmyslu je nasnadě. A situace se od počátku tohoto dubna ještě může více zdramatizovat, až nastane transatlantická obchodní válka, která výrazně zamíchat středoevropským trhem se dřívím a jeho odbytem od vlastníků lesů. Obchodní kanál se dřívím se z Evropy do USA zpomalí či výrazně utlumí. Plastické národní trhy s řezivem a stavebním dřívím, které umí dříví s primárním opracováním a dříví s vysokou přidanou hodnotou (KVH, BSH, CLT) umístit na vlastní trh, na tom budou líp a odolnější k těmto globálním výkyvům. Bohužel český trh k nim rozhodně nepatří. Pakliže dojde ještě víc letos k suchému roku, jakože k tomu nasvědčuje jaro, lze očekávat výrazné zvýšení kůrovcových těžeb. A to ještě může umocnit už tak poměrně špatnou situace nejen na českém trhu se dřívím a vážnou situaci některých vlastníků lesů.
Dřevo jako strategická surovina: Řešení pro stavebnictví i klimatickou změnu
Dřevo je obnovitelná surovina, která fixuje CO2. Po dobu využívání dřeva, jeho zdroj – les, stále absorbuje v rámci fotosyntézy CO2. Čím déle bude plyn ve výrobku a les ho bude odčerpávat z ovzduší v lese s trvalým zápojem (forma nepasečného lesa), tím se celý proces stává efektivnější a může významně pomoci v boji proti klimatické změně. Často se diskutuje jeho role ve stavebnictví, kde nenahrazuje klasické materiály, ale může je doplnit a snížit tak tlak na těžbu nerostných surovin a oddálit jejich využívání, zefektivnit dekarbonizaci stavebnictví, snížit podíl stavebních odpadů a stavět tak udržitelnější, ekologičtější a pro lidský organismus příjemnější stavby. Za posledních 30 let se například neotevřel žádný nový kamenolom, zatímco zásoby písku se tenčí. Dřevo proto představuje cestu k efektivnímu rozložení surovinových zdrojů a to včetně toho listnatého (buk, bříza aj.), které se už dnes používá do konstrukčních systémů budov. Moderní dřevostavby se projektují často už v BIMu a vyrábí se prefabrikovaně, což si žádá vyšší míru automatizace a robotizace při výrobě.Zásadní roli zde hraje aktualizace požárních norem, které umožní širší využití dřevostaveb s možnosti stavět do 18 m a 22,5 m a to s platností od roku 2026 a v minulém roce schválená surovinová politika pro dřevo, která řeší problematiku lesnictví a dřeva v širších souvislostech přesahující dva ministerské rezorty.
Využívání dřeva není hrozbou pro stavební trh tradičních materiálů, jako je cihla nebo beton, pro které stát již v minulosti zpracoval „Surovinou politiku ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů“, je to spíše výzva s řadou výhod pro tradiční stavby.
Jak předejít dalším kalamitám?
Kůrovcová kalamita, která zasáhla české lesy, mohla být zvládnuta lépe, ale hlavní otázka zní: dá se něčemu podobnému do budoucna předejít? Odpověď zní ano – klíčem je přeměna lesů na druhově a věkově rozrůzněné porosty, které lépe odolají suchu a extrémním výkyvům počasí ve vazbě na vybudování zpracovatelských provozů na tenké jehličnaté dříví a hl. na listnaté dříví a navazujícího průmyslu pro uplatnění takových polotovarů. Toho budou naše lesy produkovat čím dál tím více. Přesto ale platí, že bez zásadního snížení stavů spárkaté zvěře bude tato změna probíhat mnohem pomaleji a nákladněji pro vlastníků lesů i stát, a tedy nás všechny.Lesnictví pro budoucnost
Budoucnost českých lesů závisí na tom, zda se podaří propojit zájmy vlastníků lesů, dřevozpracujícího průmyslu, stavebního průmyslu jak na bázi dřeva, tak i celku a politiků. Udržitelné hospodaření v lesích znamená nejen změnu způsobu lesního hospodaření, ale i širší podporu dřeva jako strategické suroviny pro stavebnictví a další průmyslová odvětví. Jak říká Aleš Erber: „Kdo chce pomoci našim lesů, staví dřevostavby a jí pravidelně zvěřinu.“
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |



Online diskuse
Všechny komentáře (10)
vaber
16.3.2025 09:09Zvěř se těmto místům bude zdaleka vyhýbat.
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
16.3.2025 09:30Jarek Schindler
16.3.2025 12:10 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKS čím nesouhlasím pane Ptáčník je vaše tvrzení že Lčr začaly drancovat lesy. Výši těžeb snad prostřednictvím LHP určuje UHUL. Jednotlivé správy potom mohou pouze ovlivnit co se bude bude kdy těžit. I zde ale mají ( nevím jestli to ještě platí) určená stupeň naléhavosti atd.
Plocha obnovního zásahu se snad snížila z 3 na 1 hektar ( vyjímky 2 ha). Nepovažujete les do 30 let za plnohodnotný? Já bych řekl, že pomalu každý hospodářský les musí obdobím 0 až 30 let projít. V lese věkových tříd ( pokud není postižený nějakou kalamitou) vytěžíte na 100 ha každý rok jeden hektar. Za sto let těžíte ten první, před sto lety vytěžený hektar. Toto se snad dá nazvat trvale udržitelným hospodařením. Nevím jestli si zastánci výběrného způsobu uvědomují, že tento způsob nelze praktikovat všude. Řekl bych, že to jde tak na 10-15 % z rozlohy lesů. V buku jsem zastáncem cloných sečí jako nejlevnějšího a nejrychlejšího způsobu jak s předstihem zajistit budoucí kultůru. Akorát ty čtyři fáze je záhodno zredukovat na dvě. Tedy prosvětlit a domýtit. Pořád je ale i ta cloná seč řazena mezi holosečné způsoby.
Příroda jinak žádný odolný les nezná a ve své podstatě je ji to úplně jedno. Odolným lesem není v našich zeměpisných šířkách ani ten prales. Výkřiky jak dnešní pokrokovější lesníci zajistí zdravější, stabilnější les jsou jen výkřiky. Tito lesníci křišťálovou kouli nevlastní a tak mohou o té stabilitě, zdraví .....pouze spekulovat. Oni se v těchto tvrzeních vlastně nemají ani pořádně o co oopřít. Les věkových třid díky nějakým třem obmýtním dobám nějakou tu historii již má.
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
16.3.2025 16:15 Reaguje na Jarek SchindlerHonza Honza
16.3.2025 17:35 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKPetr Dubský
16.3.2025 18:13zkoušel jste něco pěstovat pod břízou. Já ano a chcípne pod ní i ten hnusák invazní kanadský zlatobýl, fakt, nekecám. Smíšený les ve smysl buk, vedle dva smrky, tři duby, dvě borovice atd. je pitomost. Ano, mozaikový les postupně věkovitě rozrůzněný s pčihlédnutím k podloží, nadmořské výšce, srážkám by mohl fungovat, jen tu jsou dva problémy. Vlastně všechny naše běžné lesní stromy mají problémy a nepředstavím si, jak by se v lese který je na obrázku kácelo bez toho, že těžený strom napáchá škody v okolí. A u preferovaných listnáčů to je horší než i jehličnanů zvlášť pokud jsou zelené jen v koruně. Zkusil jsem duba letního mezi břízama a nepřejte si slyšet, jak to od něho schytám, nehledě na to, jak dopadne až ty břízy zkončej (je stejně starý jako ty břízy). To už tady dávno nebudu. Nejen trnovník akát vylučuje látky nenakloněné stromům jiných druhů. A každý druh má samozřejmě jiné nároky.
Břetislav Machaček
16.3.2025 19:13 Reaguje na Petr Dubskýzavrhnout novodobé pralesy v hospodářských lesích různověké a
vícedruhové, protože jedna věc je soužití těch dřevin a druhá
údržba a těžba. V budoucnu budou scházet lidé na výběrovou
těžbu a ta bude převážně strojní, které vyhovují monokultury
stejného stáří. Samozřejmě vysazované šachovnicově a přesto
bude les jako celek smíšený a různověký. Prostě jednou vytěží
například 2 ha smrku, další rok 2 ha buku, pak zase dubu atd.
Bude to těžba kvalitního dřeva stejného stáří a pěstované
pro potřeby zpracovatelského průmyslu bez zbytečných suků
a pokroucených kmenů běžných v pralesích. V nich se ze 100
stromů najde 1 vhodný pro pilaře a zbytek je dobrý leda do
kamen. Ten vítr samovýsevu a bezzásahu věje od energetiků,
kterým nízká kvalita nevadí a už vůbec ne nízký věk stromů.
Pro ně je ekonomické nečekat 100 let na mýtní věk, ale les
za tu dobu 3-4x seštěpkovat bez výsadby(samovýsev), bez
výchovy(bezzásah) a bez zvěře, aby jim ty nálety bez ochrany
oplocenkami a nátěry nesežrala. Proto ten tlak na samovýsev,
bezzásah a vybití zvěře. Les bude vydělávat už 20 let po
poslední "těžbě" a pak co dvacet let znovu, bez čekání 100
let, aby ho těžili až jejich potomci. Jinak v náletech jim
nebude vadit ani akátové houští, či pajasany, protože na
energetickou štěpku se hodí stejně, jako původní dřeviny.