https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaromir-blaha-pozmenovaci-navrhy-k-zakonu-o-ochrane-prirody-by-znamenaly-chaos-a-realnou-likvidaci-narodnich-parku
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaromír Bláha: Pozměňovací návrhy k zákonu o ochraně přírody by znamenaly chaos a reálnou likvidaci národních parků

17.4.2025
Čertovo jezero na Šumavě.
Čertovo jezero na Šumavě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Poslanec ODS Jan Bureš předložil pozměňovací návrhy k zákonu o ochraně přírody, které by v případě jejich schválení znamenaly reálnou likvidaci národních parků. Pro podobné návrhy při schvalování reformy národních parků v letech 2016 a 2017 nezískala ODS v poslanecké sněmovně podporu.
 

Návrh poslanec Bureše mimo jiné

    • Stanovuje jako poslání národních parků zajistit jejich využití k trvale udržitelnému rozvoji obcí. To klade na roveň cílům ochrany přírody. V praxi tím podpoří zástavbu národních parků. Developeři budou argumentovat, že jejich stavební záměry naplňují poslání národního parku, „trvale udržitelný rozvoj obcí“ je vágní termín.
    • Relativizuje jasná pravidla pro režim jednotlivých zón ochrany přírody – ruší zákaz provádět rušivou činnost nad rámec v zákoně vyjmenovaných výjimek.
    • V péči o lesy národních parků nadřazuje (až na blíže nespecifikované výjimky) lesní zákon určený pro hospodářské lesy zákonu o ochraně přírody.
    • Umožňuje začít kácet v divoké přírodě přírodních zón.
    • Ruší cíl ochrany biodiverzity a možnost uplatnění specifických managementů vzácných druhů v zóně soustředěné péče.
    • Vypouští větu, že turistické a jiné využití národního parku je možné pouze způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národního parku. Oslabuje tak možnost správ národních parků regulovat overturismus.

Poslancem Janem Burešem navržené úpravy zákona jsou navíc odborně nekompetentní a některé i nesplnitelné. Zavádí neznámé či vágní termíny, které bude možné interpretovat různými způsoby. (Například termín „trvale udržitelný rozvoj lesa“). Díky nejednoznačným a možným protichůdným výkladům by v národních parcích po jejich schválení vznikl chaos.

Podobné návrhy jako nyní předkládá poslanec Jan Bureš, navrhovala ODS (jihočeský poslanec Jan Zahradník) a později senátoři v bouřlivé diskusi o národních parcích v letech 2016-2017. Výzvu poslancům organizovanou Hnutím DUHA Zachraňme národní parky tehdy podpořilo více než 53 000 občanů, za národní parky se postavily také čtyři stovky vědců a akademiků, část obcí a občanské spolky místních lidí z oblastí národních parků. Většina poslanců pak destruktivní návrhy odmítla a schválila zpřesnění pravidel pro národní parky navržené tehdejším ministrem Richardem Brabcem.

V jiném nyní předloženém pozměňovacím návrhu chce poslanec Jan Bureš, aby se v radách národních parků znovu projednalo a schválilo vymezení zonace, klidových oblastí a zásady péče pro všechny národní parky. Na tyto strategické dokumenty jsou přitom již navázány další odborné dokumenty, například lesní hospodářské plány, monitoring a vědecký výzkum či smluvní vztahy (pachty) v hodnotě desítek milionů korun. To může být politickým zásahem zmrháno a stát se stane nespolehlivým partnerem například hospodářům.

V souvislosti s projednáváním novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny, vyhlášením národního parku Křivoklátsko a očekávanému ohrožení všech národních parků Hnutí DUHA spustilo kampaň Divočina nabeton, která má upozornit na křižovatku, před kterou nyní divoká příroda stojí a v rámci které lidé mohou podpořit výzvu za zachování ochrany národních parků, vyhlášení NP Křivoklátsko a rozšíření ochrany divoké přírody. K výzvě se připojilo již přes 12 000 lidí.

Kácení v divoké přírodě národních parků či developerská zástavba a chaos - to by byly důsledky schválení návrhů poslance ODS. Budeme se snažit likvidaci národních parků zabránit. Zveřejnili jsme výzvu Divočina nabeton, kde mohou lidé svým podpisem podpořit kvalitní ochranu přírody v národních parcích a vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko. Výzvu pak předáme poslancům, senátorům a prezidentovi. Věříme, že když poslanci uvidí podporu veřejnosti, tak tím spíš destrukci národních parků odmítnou.


reklama

foto - Bláha Jaromír
Jaromír Bláha
Autor je expert na ochranu lesů Hnutí DUHA.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (126)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

17.4.2025 07:08
Tak jako klimatická změna dolehne na nás: nebude voda ve studni, budou vysychat řeky, nádrže, výroba elektřiny z FV jen v létě nám moc nepomůže. Elektroauta bez nabíječek taky ne.
Tak stejně dolehne i na přírodovědce- správce parku, kdy celá společnost zjistí, že takhle to nejde: kdo bude v bezzásahu pečovat o vodu, o pestrý les, jak se bude bojovat s kůrovcem? Za jaké peníze?
Společnost se musí vrátit k pragmatizmu, rozumu, ne si vytvářet nerealistické cíle, sny, jak by to to bylo nejkrásnější, pak se ukáže, že realita je úplně jiná.
Takto jsou řízeny různé nezávislé spolky, ekologie, církev, vedení EU - když prostě není opozice, není kdo, kdo by je korigoval.
Klaus to již dávno kritizoval a upozorňoval na to. Řízení společnosti nedemokratickým způsobem, zapojování nezávislých institucí do řízení (jak chtěl humanista Havel) vede ke katastrofě úplně stejně jako dioktatura.
Odpovědět
PE

Petr Elias

17.4.2025 08:05 Reaguje na Honza Honza
:D
Odpovědět
su

17.4.2025 08:12 Reaguje na Honza Honza
Je vidět, že jste opravdu dvojitý Honza.
Odpovědět
HH

Honza Honza

17.4.2025 09:00 Reaguje na
Nelogické paradoxy doby: NP se zásahem? S nutností stále se zvyšujícího zásahu? Aby se zachycovala voda, aby lesy byly lépe adaptované na sucho, pestré, smíšené, diverzifikované, aby se bojovalo proti kůrovci (předpoklad předchozího), proti požáru.
Není lepší řídit stát pokud možno bez nelogických paradoxů?
NP bych nerušil, ale jejich správu bych podřídil lesům ČR, které na rozdíl od přírodovědců rozumí ekonomii, mají peníze. Se zvláštním statusem, někde dokonce zcela výjimečně i bezzásahovým s kontrolou nezávislých přírodovědců přímo řízeným ministerstvem živ. prostř.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.4.2025 09:41 Reaguje na Honza Honza
Asi tak,
ubylo by těch lunaparků v NP.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.4.2025 10:24 Reaguje na Honza Honza
V Keni v NP Arabuko Sokoke forest se dochoval kousek původního pobřežního pralesa. Řízeně a úmyslně se tam opětovně vysazují dřeviny. Novou výsadbu tam samozřejmě chrání oplocenkami, jelikož místní fauna ( sloni, buvoli) se k ní nechová zrovna šetrně. V žádném parku se naopak neloví. Ne jak u nás, kde to děláme obráceně. Na dovýsadbu původních dřevin jsme se vyflákli, hlavně hned vyhlásit NP a rozdat si teplé fleky, a v rámci " ochrany" midlit zvěř hlava nehlava. To co se událo a udělalo zejména na Šumavě se může líbit leda Duhovému Bláhovi a jeho kolegům. Hlavně že má klid kolem chalupy. O přírodu mu nikdy nešlo.
Odpovědět
Sl

Slovan

17.4.2025 14:11 Reaguje na Michal Ukropec
Arabuko-Sokoke není NP, ale Lesní rezervace. Je to také jedna z mála přírodních rezervací v Africe (nepočítám JAR), která je plně oplocena, protože se nachází v jinak hustě osídlené krajině a není, na africké poměry, příliš rozlehlá. Ta rezervace paradoxně funguje dost podobně, jako naše NP - je rozdělena pomocí zonace (4 zóny), kdy každá má svá pravidla nebo je v ní povoleno právě lesní hospodářství (vše podle oné zonace). Chválíte tedy něco, co se dost podobá současnému režimu v našich NP. Otázka je, zda tohle vůbec víte…
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.4.2025 14:18 Reaguje na Slovan
Byl jsem tam těsně před covidem. ( únor 2020 ) Byl jsem ve Watamu. Už mám asi i výpadky paměti. Ano. Vím že se tam i lesnicky hospodaří. Fungují tam i komunity pod vedením ochránců, které učí místní obnovitelnému hospodaření. Je to daleko. Už se tam asi nikdy nepodívám. Navíc je mi 60.
Odpovědět
Sl

Slovan

17.4.2025 15:14 Reaguje na Michal Ukropec
Jde o to, že v Arabuko-Sokoke je dost totožný systém ochrany jako v našich NP. A zatímco u nás je to problém a pomalu zločin, tam je to příklad hodný následování. Tak si teda vyberte…
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2025 17:21 Reaguje na Slovan
Ten drobný rozdíl je ďábel v detailu.
Bo je tam megafauna, co ho udržuje biotopově rozrůzněný.
Odpovědět
Sl

Slovan

17.4.2025 20:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
Co to teochu rozvést?
V Arabuko-Sokoke je odhadovaná populace slonů cca. 200, což je při 417 km2 celkem početná populace. Jsou sice omezeni plotem v migraci ven, ale jinak mají volné pole působnosti. K tomu buvol a jiné druhy. Ikdyž budu brát v potaz pouze slony a jejich hustotu a srovnám to se Šumavou, kde by ekvivalent slona byl zubr, tak by nám na Šumavě mělo žít skoro 500 zubrů. Přesto je v Arabuko-Sokoke hustý les a žádný rozvolněný, který by tam dle vašich neustále omílaných teorií měl být… proč?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2025 20:53 Reaguje na Slovan
Zase zbytečně otáčíte a jen prudíte, trolíte a nečtete. Už v 19.38 jsem uváděl ty stejné počty co vy. Deštný prales nepřemění slon na savanu. Slona uvádí jako vzácného. Ale dle letecké fotomapy ten les rozvolněný je. Já tam nebyl. Ptejte se jinde, nebo tam jeďte.
Odpovědět
Sl

Slovan

17.4.2025 23:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
Víte, já než něco napíšu, raději si vše ověřím když si nejsem jistý, přičemž stránku mám déle otevřenou a pak se stává, že příspěvek odešlu později. Takže ano, gratuluji, stihl jste počty dřív. Vy trolle a prudiči…
Ten les má do těch vašich neustále omílaných představ dost daleko. Ta oblast právě není prales jaký si vy představujete a ani bez slonů nebo buvolů by nebyla .. a to je taky důvod, proč není tak hustý, ale trochu řidčí. Což samozřejmě neznamená, že slon nebo buvol nejsou pro danou oblast důležité druhy.. jsou, ale jen sem chtěl na tomto pěkném příkladu ukázat tu nesmyslnost vašich úvah, které tu dlouhodobě prezentujete..
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.4.2025 08:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jedna procházka.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.4.2025 08:39 Reaguje na Slovan
Protože je tam krásně a i vlhko. Roznašečů semen dost, takže ani ten vyšší počet býložravců neškodí.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.4.2025 19:26 Reaguje na Slovan
Oni jsou chudý a zaostalý.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2025 19:38 Reaguje na Michal Ukropec
No v podkladech je asi 200 slonů na 400 km2 to je 1 slon na 2km2. A ten dokáže udělat paseku v lese. + buvoli...
Odpovědět
PE

Petr Elias

17.4.2025 12:29 Reaguje na Honza Honza
Tak ten byl brutálně dobrej! :D :D :D

Podřídit NP lesům ČR kvůli tomu, že rozumí ekonomii. NP ale není od toho, aby produkoval peníze.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.4.2025 11:03 Reaguje na Petr Elias
Samozřejmě, veškeré " objekty " ochrany přírody jsou hlavně od toho aby ty peníze sosaly.
Odpovědět
ms

18.4.2025 18:21 Reaguje na Honza Honza
souhlas
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.4.2025 08:47 Reaguje na Honza Honza
Joo. K ochraně přírody je třeba využívat všech výdobytků a znalostí vědy a průmyslu. Albert Einstein. Od té doby se nám ale podařilo nezodpovědné vědce odsunout, a nahradit je angažovanými Bláhovými Gretami.
Odpovědět
Ra

Radek

17.4.2025 08:12
A jéje , pan Bláha potřebuje podpisy laické veřejnosti , ta je zachrání . Odpor místních lidí na Křivoklátsku ho nezajímá , není to zvláštní . Pane Bláho váš diktát je ohrožen protože se v něm nedá žít .
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

17.4.2025 09:09
Líbí se mi tvrzení pana Bláhy, že „trvale udržitelný rozvoj obcí“ je vágní termín. Ale není ještě horší jeho formulace, že se vytratí "ochrana biodiverzity a možnost uplatnění specifických managementů vzácných druhů v zóně soustředěné péče? To je tak široce rozkročené dogma, že se do něj vejde úplně všechno. Pane Bláho, gratuluji.
Odpovědět
JM

Jiří Matuš

17.4.2025 11:03 Reaguje na Josef Střítecký
Když on zákon 114 je již nyní plný vágních termínů. Proto si jej každý vykládá, jak chce. Státní ochrana přírody má své výklady, ostatní státní správa, která je ve styku se stočtrnáctkou jej nějak uchopuje, a výklad různých tzv. nezávislých ochránců je naprosto unikátní.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2025 10:32
Bohužel, nezamýšlený, ale hrozný výsledek managementu bezzásahovosti, chybného výkladu zákona o NP. No medvědí služba nejcennější přírodě bylo poštvat občany proti NP, CHKO, rezervacím metodou nicnedělání - výsledky Šumava, ČŠ... a pak vůbec kam se podíváte na les.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.4.2025 10:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když to řídí environ mentálové, nebo absolventi humanitních fakult? Odborníci z AOPK nerozeznají uhynulou kapybaru od zastřeleného bobra ani s pomocí Wikipedie. A pokud si nechají radit od Duhového Bláhy nebo jiných Gret, tak to takto vypadá.
Odpovědět
Sl

Slovan

17.4.2025 10:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jistě… protože jistí kmotři z ODS proti ochraně nikdy v minulosti nebojovali..
Žádný důsledek bezzásahovosti, pouze záchvat oné staré Klausovské ODS. Ale třeba by se lidem více líbili vámi plošně navrhované ploty po našich chráněných oblastech..
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.4.2025 11:56 Reaguje na Slovan
Myslíte si, že by moc lidem vadilo, kdyby se Klaus a Bláhou chytli za ruce a konečně už odkráčeli do zapadajícího slunce "šumavské divočiny"?
No a proč ploty v CHKO? Tam se snad s nějakým tím plotem asi může počítat. Prož nezačneme ploty v NP?
Odpovědět
Sl

Slovan

17.4.2025 12:23 Reaguje na Jarek Schindler
To se ptáte špatného člověka - já tu ploty opravdu nepodporuji, naopak. Ploty tu propaguje neustále ten, na kterého reaguji..
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.4.2025 11:06 Reaguje na Slovan
Řekl bych, že ploty tu v první řadě propaguje ochrana přírody a bohužel právě v těch NP.
Odpovědět
Ra

Radek

18.4.2025 20:43 Reaguje na Jarek Schindler
Samozřejmě že propaguje ploty ochrana přírody a nejen v NP ale i ve volné krajině , pro ochranu stád proti vlkovi
Odpovědět
PE

Petr Elias

17.4.2025 13:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
,,...a pak vůbec kam se podíváte na les,, No přesně tak - třeba u nás v okolí vidím ty krásné, nepoškozené lesy ve vlastnictví soukromníků, lesů ČR a flanďáků.... :D
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2025 14:28 Reaguje na Petr Elias
Tak na Vysočině stojí a zelená se jen okolí Žďáru a to jsou lesy Kinský. Ostatní vzal čert (brouček).
Odpovědět
PE

Petr Elias

17.4.2025 14:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
No jéje. Kinský je pohádkář jako vy - v Rakousky chodil x dní lesem a našel jen dva uschlé stromy, brouk se šířil do jeho lesů z okolí (on tam neměl ani jediného!), lesy ČR nesmí mít vlastní zaměstnance, apod. bláboly. Ale třeba vás kinský za to planí - pak bych se ani nedivil, proč proti NP tak bojujete.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2025 17:17 Reaguje na Petr Elias
Prndáte.
Já vám tedy doporučuji se na Dářko do CHKO podívat.
Jinak podporuji myšlenku i NP Soutok, nejen NP Křivoklátsko. Ale podporuji NP s řádnou péčí o zachování. A jsem jenom proti takové "péčí"! jako Š nebo ČŠ.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.4.2025 19:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Taky tak nějak.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.4.2025 19:23 Reaguje na Petr Elias
Já dělám Kinskému reklamu zadarmo.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

17.4.2025 22:05 Reaguje na Michal Ukropec
Špatná reklama taky reklama
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2025 12:33 Reaguje na Michal Krátký
To je pravda, nechápu ale, jak reklama zadrží broučka. To popište.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.4.2025 11:46
No jo, expert na vše Bláha a nesmysly HD . " Divočina nebeton",v závěru se tam píše, že : "Divočinu ale potřebujeme i my lidé – pro její nespočetné krásy i její blahodárné účinky na náš život".Jaké ty blahodárné účinky divočiny asi budou, když to co by se dalo nazvat divočinou u nás již přes 200 let nemáme. A ty krásy? V každém případě jde spíš o krásné přírodní scenérie a s tím zrovna nějaká divočina nemá až zas tak moc co dělat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2025 12:11 Reaguje na Jarek Schindler
No jen technická poznámka, vypadly vám 2x0. Už 20 000 let tu není divočina. Byla lidmi vybita megafauna, co ji udržovala.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.4.2025 18:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vidíte a přitom je ta vaše " technická" jenom váš blud. Ta vaše megafauna ve skutečnosti nemá s pojmem divočina nic společného.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2025 19:26 Reaguje na Jarek Schindler
Ale má a úplně vše.
Nechápete co to znamená, že megafauna tu není. Pokud chcete skutečný , bohatý, strukturovaný, odolný, hezký (atd), les (no cokoli v přírodě) a nemáte tu megafaunu, tak se o to musí postarat člověk. A on to dělal, dříve nevědomě(a někdy hodně blbě) později, zejména těch posledních 200-300 let, jak píšete, vědomě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2025 19:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
No a někteří zodpovědní staromilci, to dělají i dodnes, jako uvádím níže lesy Kinský.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.4.2025 11:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Příroda a to včetně té megafauny žádný skutečný , bohatý, strukturovaný, odolný, hezký (atd), les neumí. Žádná vaše megafeuna také neumí " zadržet les". Tam kde jsou podmínky pro les ten les prostě a jasně je. Tam kde podmínky nejsou prostě a jasně les nebude a negafauna s tím nic nenadělá.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2025 12:32 Reaguje na Jarek Schindler
Podle Vás, jen všechno nebo nic. Neumí udělat zázraky, z pouště savanu, a ani z deštného pralesa poušť. To umí člověk. Ale pastva dokáže snížit hranici lesa o mnoho výškových metrů, dokáže udržet květnaté louky nad hranicí lesa nezarostlé, dokáže udržet savanu s dostatkem trávy atd. Stačí se podívat na náš Říp, který byl do 19. století holý kopec.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.4.2025 19:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
To co jste zde vyjmenoval řídí v první řadě přírodní podmínky . Se změnou přirodních podmínek se mění i přirodní prostředí ( například pokryv).
Jo samozřejmě, pastva ( intenzívní) dovede chvíli udržet hranici lesa níže než určují podmínky. Jinak jste napsal blbost. Pastva samozřejmě nedokáže udržet " květnaté louky" nad hranicí lesa nezarostlé. Nejde totiž o květnaté louky ale o alpínské bezlesí a to tam nezarůstá kvůli pastvě ale kvůli podmínkám.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.4.2025 19:38 Reaguje na Jarek Schindler
No pastva samozřejmě dokáže snížit hranici lesa a udržet květnaté kouky i v místech, kde by bez pastva byl les.Nemusíte studovat vědu, stačí se jít na vlastní oči podívat na horské pastviny, Karpaty, Alpy, kdekoli, ale třeba Tauplitz.... a přestanete plácat, až uvidíte, co dokáží jen krávy.
A co by dokázali jiní jako mamut nebo zubr.... Asi o hodně víc.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.4.2025 20:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Povídám, kašlete na troly, co jsou líný si přečíst i tu Wikinu:

"...V českém prostředí je ovšem většina suchých trávníků v lesostepní mozaice s největší pravděpodobností sekundárního původu a po opuštění pravidelné pastvy či seče jim hrozí zarůstání křovinami a náletovými dřevinami..."

V Y.-Stounu začaly louky zarůstat, když tam vysadili vlky. Tzn., že (nadměrná) pastva má vliv na charakter krajiny - míru zalesnění.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.4.2025 13:32 Reaguje na Karel Zvářal
Celou dobu píši o alpínském bezlesí a o tom, že toto bezlesí udržuje hlavně jiný fenomén než samotná pastva. Troll Zvářal se samozřejmě musí vytáhnout se " suchými trávníky a lesostepí" Tak těch lesostepních společenství je u nás minimum a pokud je řeč o květnatých loukách tak je v každém případě řeč o sekundárním původu protože primární je v našich podmínkách les.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.4.2025 15:01 Reaguje na Jarek Schindler
Bezlesé Poloniny (1200 mnm) byly vždy intenzivně vypásané, přičemž dobytek okusoval i náletové stromečky, vyšlapané chodníky po vrstevnicích jsou velmi husté (48.3150006N, 23.6705114E ). Bohužel, nejde tam ukázat alespoň krátký běh času, jak louky zarůstají, Mapy ukazují jen jeden- asi poslední snímek.

Avšak na Vysoké holi (u Ovčárny, 1400 mnm) je vidět zarůstání hole, louka je v r.2003 ještě holá, v r. 21 již hustě pokrytá stromky. Kdyby dobytek v lese neškodil, tak by lesní pastvu prostě a jasně nezakazovali. ( 50.0673083N, 17.2282744E )
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.4.2025 13:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vy si nejdříve uvědomte , že květnatá louka není to samé co alpínské bezlesí. Ta vegetační hranice je dána podmínkami , ne pastvou a snižuje se ve směru od rovníku na sever. Ani historicky neexistovalo mnoho velkých spásačů co by zároveň vydržely podmínky těch vysokých poloh. Ti mamuti a nakonec i ten zubr (mimo kavkazkých poddruhů) byli druhy spíš do rovin ( nižší poloh. Atd.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.4.2025 19:41 Reaguje na Jarek Schindler
Jinak ano přírodní podmínky , ale do nich musíte zahrnout i tu pastvu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.4.2025 20:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Duháci přísahají na Broučka a Bobra jakožto "lesní inženýry", ale spárkatou by nejraději vyhladili, neb "ničí naše lesy". Spásači, ať malí, či velcí, vytvářejí pestré prostředí. Všude jungle být nemůže, že.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.4.2025 07:54 Reaguje na Karel Zvářal
Brouček a bobr se dostal do jejich hlav. Ano je to i dobře, jenže se tam nedostalo to, ostatní tj. spárkatá a zejména to, co vlastně není vidět, protože to sežrali lidé, jako divoký tur, zubr, mamut, nosorožec atd.
Ekologové Netsudují ekologii, kovářova kobyla a ševcova žena. Neznají potravní pyramidu a nevidí, co vše v ní chybí na všech kontinentech, tedy zejména v evropě. Ta slepota se odvíjí od toho, že lidé svou prací v minulosti tuto pyramidu nahradili jinak.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.4.2025 12:52 Reaguje na Jarek Schindler
Developeři schválně nestaví byty v příhodnějších prostorách aby měli dost prostředků na zabetonování N.P. podle sebe soudím tebe. Ekologické organizace mají za to, že stát se*e developerům peníze horem, dolem, a oni nevědí co s nimi, a proto jdou betonovat N.P.
Odpovědět

Radek Čuda

17.4.2025 12:23
Takže když první petici proti vyhlášení NP Křivoklátsko podepsalo 11 000 lidí a proti se vyslovili i prakticky všichni zástupci obci v regionu, tak to byly podle Bláhy a spol. pomatenci, kteří ničemu nerozumí a na jejich názor lze v pohodě hodit bobek.

A když má teď ta jejich výzva 12 000 podpisů, přestože se dotýká výrazně širšího kruhu problémů a a lokalit, tak je těch 12 000 hrozně velké číslo, šílený úspěch a je potřeba je respektovat.

Prostě jak se to hodí aneb staré dobré heslo komsomolců, byť teď zelených, o účelu a prostředcích.
Odpovědět

Radek Čuda

17.4.2025 12:24 Reaguje na Radek Čuda
Aby bylo jasno ... já teď nehodnotím ty návrhy na novelizaci, jen čistě to pokrytectví jak sfiňa Duhy a podobných.
Odpovědět
PE

Petr Elias

17.4.2025 12:53
Já stojím za p. Bláhou. To co Bureš předložil je paskvil, který povede akorát k devastaci a zabetonování krajiny. ;) Ale chápu, že se to místním diskuzním odborníčkům, kteří by nejraději všechny NP zrušili a vše vykáceli, nelíbí. ;)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.4.2025 13:05 Reaguje na Petr Elias
Paradoxem je, že návrh NP Křivoklátsko protlačuje zejména středočeská ODS. Chlapci nějak neví co chtějí a neumí se dohodnout. Za Bláhou nikdy. Ten i DUHA už za ty leta dokázali co jsou zač.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2025 14:38 Reaguje na Petr Elias
Paradox doby je, že sice mát pan Bláha pravdu, že to, co předložil Bureš je špatně, nicméně je to důsledek politiky bezzásahovosti v praxi, kterou propaguje pan Bláha, atd.... A obyvatelstvo takový NP nechce, takže lobisté developerů lunaparků ucítili příležitost.
O Národní Parky se musí intenzivně pečovat jako o národní poklad.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2025 19:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/klima-kam-vede-bezzasahovost.A250413_184811_p_spolecnost_nef
Odpovědět
va

vaber

18.4.2025 09:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Slávo zase jedna perla.
,,O Národní Parky se musí intenzivně pečovat jako o národní poklad.,,
NP nejsou Disneyland. Má v nich být příroda taková jaká je a ne jak ji člověk vytvoří. Na umělé věci je Disneyland a možná v něm mají i původní prales o který pečují jak o národní poklad.
Odkaz si strč za klobouk ,ten napsal někdo podobně zmatený jak ty, nebo na zadání od někoho.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2025 10:05 Reaguje na vaber
Samo, že pečovat. Zvláště pak v Česku, kde výchozí stav u většiny vyhlašovaných území byla nemocná, nepůvodní SM monokultura. To je to samé, jako uznat invalidu práceschopným a zakázat mu návštěvy lékaře (protože byl shledán "zcela" zdráv, resp "vypadáte dobře!"). Holt, když dva vyhlašují to samé, není to samé (Y-S. vs Š, ČŠ).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2025 10:51 Reaguje na vaber
Ty jsi zmatený.
Přírodu tvoří 20 tisíc let člověk (dobře i špatně), neb megafaunu, co ji dělala před tím sežral. Protože bohatá příroda nevzniká tak jak je, ale neustálým narušováním. Bez toho vznikne jednolitý hustý les s malou biodiverzitou. Je to stejně umělé tedy zapříčiněné člověkem, jako cokli jiného. Takže je třeba pečovat dobře, ale nikoli udělat disneyland. Přírodu tedy vždy! tvoří člověk a to i tím nicneděláním.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2025 11:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vzpomínáte na ten nedávný rozruch, kdy Austrálci vyhodnocením 300 tis. ChÚ došli k závěru, že rychleji degradují odběhnuté k samoregulaci (je tam časem méně chráněných druhů) než v těch trvale obhospodařovaných člověkem (tj správným manageentem)? Někomu to můžete opakovat 100x, stejně pojede stále svou...
Odpovědět
Sl

Slovan

18.4.2025 13:48 Reaguje na Karel Zvářal
Citace přímo z té studie, na kterou se obracíte:
As expected, deforestation rates were lower in protected forest relative to unprotected forest across all countries.
The three countries possessing tropical forest: Brazil, Indonesia, and the DRC, all have 3-5x more deforestation in unprotected areas.

Míra odlesňování v chráněných lesích: Brazílie (4,5%), DRC (4,8%), Indonésie (5,1%)
Míra odlesňování v nechráněných lesích: Brazílie (23,3%), DRC (12,7%), Indonésie (20,8%).

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0095069624000950

Studie se soustředí pouze na míru ztráty lesa a opravdu to není tak, jak se nám tu snažíte nakecat. Krom toho existuje celá řada jiných studií a výzkumů, které zcela jasně prokázali, že chráněná území jsou naprosto zásadní v ochraně biotopů i druhů jako takových. Ty vás ale už nechávají chladným, protože se tam píše něco, co vám nevoní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2025 15:24 Reaguje na Slovan
Tak to jste tedy netrefil. Studií po světě jsou mraky, ta australská porovnávala 300tis. chráněných - nikoliv tedy týkající se odlesňování. Najděte ten článek z Ekolistu, je to tak 6-12 měs zpět. Toto je úplně něco jiného.
Odpovědět
Sl

Slovan

18.4.2025 15:54 Reaguje na Karel Zvářal
Problém je, že vy si tu mícháte 2 různé studie dohromady. Ten výzkum, který se týkal 300 tisích chráněných území a který udělali Australané se zabýval zalesněním, respektive odlesňováním. Ten odkaz je ona studie.. originál. Tak nevim, nevim kdo to netrefil.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2025 15:55 Reaguje na Slovan
Najděte ekolistový článek, toť vše.
Odpovědět
Sl

Slovan

18.4.2025 21:54 Reaguje na Karel Zvářal
Spíše si to dohledejte vy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2025 15:43 Reaguje na Karel Zvářal
No, pamatuji, ale neumím najít.
Jde o to, že mnozí přírodovědci i "přírodovědci" neustále svou profesní slepotou nevidí, že sukcese egalizije biotopy, dovádí je do jednoho stádia. A k udržení biodiverzity je třeba neustálého mikro narušování, vracení zpět. Všeho a vždy. Třeba hned vedle je https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/obnova-piscin-v-piskovne-lzin-podpori-samotarske-vcely.v-lokalite-napocitali-124-druhu-zahadlovych-blanokridlych.
Ochrana tedy je o aktivní udržování biotopu, nikoli bezzásahu. Bezzásah devastuje unifikací pomocí sukcese. Bezzásah se hodí snad jen někde, málo kde. Ale vysvětlujte to někomu, kdo nechce. .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2025 15:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano. Čekal bych, že si to Slovan uloží, stejně jako tento, na který jsem náhodou natrefil při gůg...

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/priroda-bez-hranic-homogenizace-ohrozuje-svetovou-diverzitu-rostlin
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2025 15:58 Reaguje na Karel Zvářal
To je něco podobného, co píšu o unifikaci městských parků. Konifery, bobkovišně, platany, červené švestky... vše bez hmyzu, což je dle mýho záměr.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-jak-dal-v-mestske-cerveni-aneb-diverzitu-nicime-vedome
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2025 16:11 Reaguje na Karel Zvářal
No ba, ale myslím, že i nevědomě. Vědomě pro zisk, nevědomě ochranou pomocí nicnedělání. Nebo je to taky vědomě?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2025 16:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Už název "okrasné" něco naznačuje, že. Jsou hezké, ale protože nejsou plodonosné, tedy ve smyslu poživatelné, ani listy platanu nehostí houseny - právě proto jsou "ideální" do městských parků.

Zahradník-estét není to samé co sadař - ten starý, ne dnešní chemik.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2025 16:08 Reaguje na Karel Zvářal
No je to o tom, ale není to ono. Tadle homogenizace je jiná i když ji dělá taky "bezzásahová příroda".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2025 16:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kdy máte starý, sečený sad s bohatou diverzitou a necháte to "přírodě", zaroste to náletem a buření. Stačí se podívat na sečené/ bělokarpatské louky a divočinu= ostřici. Prvně jmenované jsou známé po celém světě - a je to výsledek lidské práce.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2025 17:18 Reaguje na Karel Zvářal
No ony ty louky hodně zarostly ochranou nicneděláním taky. Jenže Jongepierová tam zbuntovala skupinu na péči, včetně majitelů půdy a hodně hodně zachránili .
Odpovědět
va

vaber

19.4.2025 08:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kolik různých druhů rostlin a živočichů žilo na planetě když tu ještě člověk nebyl a jak druhy mizí dnes . Co takhle pralesy o které se nikdo nestará a je tam nejvíce druhů rostlin i zvěře. Trochu mysli a nestraš stále s tou megafaunou .
Já si stojím za názorem ,že NP by mělo být území s minimálními zásahy člověka .Taková nám chybí, protože na zásahy a upravování má člověk zbylých 98% území.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.4.2025 10:47 Reaguje na vaber
1*
Odpovědět
va

vaber

19.4.2025 08:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když ti velcí spásači nejsou taky to funguje. Jen Vinkler si myslí,že ne. Jací spásači byli kdysi v Jižní Americe? Jo dnes tam jsou krávy, tedy skot.
Pralesy jsou taky zapříčiněné člověkem a je tam jednolitý hustý les s malou biodiverzitou?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.4.2025 12:15 Reaguje na vaber
Slova taky funguje jsou zavádějící. Rostliny a lesy rostou, vždy něco žije. Vždy něco poroste, ale není to stejné jako byly zejména ve čtvrtohorách a proto mnohom živočichů vymírá. Na druhé straně to do 19. století dost nahrazoval člověk a teď se mu nechce pracovat rukama, proto se problém jeví až teď.
Megafaunu si přečtěte sám, jen tak náhodně SG:

chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/prvotni-hrich-lidstva-extinkce-megafauny.pdf

https://www.osel.cz/7062-davne-vyhubeni-megafauny-dramaticky-ovlivnuje-ziviny-amazonie.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Megafauna
Odpovědět
Ra

Radek

18.4.2025 12:51 Reaguje na vaber
Vím že to tady řešení nemá ale nedá mi to a zeptám se . Proč chcete NP Křivoklátsko ? v takovém pojetí NP jak fungují dnes , jde vám o ochranu nebo o bezzásahovou likvidaci všeho co tam dnes je , hlavně díky zásahům lidí . Doufám že jsem se vyjádřil jasně :-)
Odpovědět
va

vaber

19.4.2025 08:30 Reaguje na Radek
Nevím přesně na jakém území má být NP a tak nevím co se tam chce chránit a jak.
Ale vím jedno, ti místní ,co bojují proti NP, se bojí ,že budou omezováni ve svých aktivitách. Ti co jsou z daleka bojují proti parkům všeobecně, protože ti co park spravují to prý dělají blbě . Co člověk to názor jak s NP zacházet.
Odpovědět
Ra

Radek

19.4.2025 11:12 Reaguje na vaber
Místním jde o příchod turistu s rozvojem kolem nich . Lunapark a ochrana nejdou do hromady , bojí se že se s toho stane Šumava všude kde je NP jsou čumilové a duhovci z Bláhou , za ta léta jejich práce už znají výsledky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.4.2025 19:02 Reaguje na Petr Elias
Ano, nebýt Vás a Bláhy tak je to tu vše již dnes zabetonované a nebo vykácené.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

18.4.2025 08:23
Včera jsem poslouchal podcast na ČR ,pánové Bláha a Bureš.Přesvědčil mě pan poslanec Bureš.
Odpovědět
va

vaber

18.4.2025 09:18
Co vlastě od NP chceme?
Řekl bych ,že nejdůležitejší úkol parků je zachovat přírodu v původním stavu s minimálními zásahy člověka na tomto území.Takové území je dnes vzácnost, takové území mizí a takové by se mělo uchovat, alespoň někde.
To by měl zajištovat zákon. Pokut tomu nebude ,je zákon o NP zbytečný.
Míst kde se člověk vyřádí, buduje a napravuje chyby přírody má dost, ale člově chce vše a vzteká se ,když nějakou maličkost nemůže .
Odpovědět
HH

Honza Honza

18.4.2025 10:09 Reaguje na vaber
Chceme především to, aby příroda fungovala, aby fungovala sama v sobě ne stále se zásahy člověka, aby byla pokud možno samostatná a funkční = zachycovala vodu, něco tam rostlo. A bez zásahů člověka to na tak malém území NP nelze dosáhnout, ale lze dosáhnout alespoň toho, aby byla co nejfunkčnější ne z našeho pohledu (např. hospodářského, estetického, dle potřeb člověka) ale z pohledu samotné přírody. Prostě zásahem vést přírodu pokud možno k bezzásahovosti. Kdo to nepochopí, ten se stále točí v kruhu, stále dumá nad nesmysly.

Naše příroda potřebuje přežít, motýli, brouci jsou potřební, ale bez vody příroda nepřežije. Myslet si, že změna přírody dle vnějších podmínek je nedostatek, není správný názor a vede nás ke stále větší činnosti, abychom stále udržovali, co udržet nelze a co by sama příroda bez člověka odmítla, co by samo zmizelo.

Je tedy vedlejší, máme-li zde přehuštěný Hercinský prales bez býložravců nebo řídkou stepní krajinu se stády turů, tak jako není náš úkol posuzovat jestli je lepší Amazonský prales nebo africká savana se lvy, ale náš úkol je zajistit aby ta savana vůbec přežila. Bohužel savana s řídkými stromy se lvy a žirafami propadá dezertifikaci, postupně se mění v poušť a v poušti = suchu nepřežije nic, ani lidi.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2025 10:38 Reaguje na vaber
No ten detailní ďábel je v tom, co je podle někoho : tzv "v původním stavu".
Bo příroda je dynamická a nezůstává stát, neustále se vyvíjí. Jak napsal už Carrol, v Alence, červená královna musí utíkat ze všech sil, aby zůstala na místě. Tedy neustále je třeba, aby se udržovala v dynamicky stabilním stavu, aby byla udržena široká biodiverzita. Tento stav byl udržován zásahy megafauny, která okolí neustále bodově narušovala a tím vlastně byla příroda neustále v různém stavu sukcese, bohatá na různá stanoviště. Ale to změnil člověk , člověk!!! před 20 tisíci lety a už to nemůže vrátit. Vyhubil megafaunu. On to sice nějak nahradil pastvou a zemědělstvím, tak že až do předminulého století se divarzita jakštakš udržovala, ale posledních 200 let zprůmyslnil i zemědělství zejména v evropě. Využívaná půda je bu´d intenzivní plantáž, nebo zarůsrá a ani člověk ani megafauna(co není) ji neudržuje. Takže bezzásahem vznikne něco nepřirozeného, hustý jednodruhový nestabilní les. Není vám divné, že ubývají ikony NP jako tetřev, tetřívek..? Není vám divné že nejpestřejší byly VVP pohud se tam střílelo nebo jezdilo s technikou?
Odpovědět
HH

Honza Honza

18.4.2025 18:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pane Vinklere, točíme se stále v kruhu, stále debatujeme o tom samém. Ďábel není v tom, co bylo původní. Jak sám říkáte, vše je v pohybu, vaše megafauna byla, ale nemusela být, kdyby byly jiné přírodní podmínky, jiní predátoři, prostě vše mohlo být úplně jiné, přesto normální a přírodní.
Tak jako je přírodní, normální Amazonie nebo Antarktida úplně bez býložravců.
Prostě stručně a jasně: Hercinský zahuštěný prales po vybití býložravců člověkem nebyla žádná nepřírodní anomálie. Byl to nějaký stav přírodního prostředí (vám se nelíbil, přírodě ano) právě proto, že fungoval. Něco jiného by bylo, kdyby nefungoval= kolaboval, vysychal, ztrácel se z něj život, dezertifikací se měnil na poušť.

Nám musí jít především o to, aby to co je, normálně fungovalo, o nic jiného, neplakat, že není šavlozubý tygr, stáda bizonů v Americe, ale starat se o to, aby alespoň byla voda. Jsou i jiné důležité věci, kt. propagujete, ale voda je nejdůležitější.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2025 19:33 Reaguje na Honza Honza
Vy vidíte z tisíců věcí jen jedno a ještě máte utkvělou představu, že čím hustší les, tím více vody.
Já propaguji udržení biodiverzity co tu byla, neb ta je pro člověka stejně důležitá. A je pořeba udržet (ne rozšiřovat) jak karpatské louky, tak stepi na moravě či v čechách, tak řídké lesy nebo horské šumavské lesy... a vše tak, aby měli minulou biodiverzitu, různá ta zvířata či rostliny co tam byly tisíce let a teď mizí. To není o býložravcích, pokud je nemáme, tak to umí zařídit i lidé tak, jak v minulosti. Jen činit.
Odpovědět
HH

Honza Honza

19.4.2025 08:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
čím hustší les? Funkční les, tj. někde zahuštěný, jinde řídký- nechte to na přírodě, ať si vyroste, jak potřebuje! Logicky čím hustší a vyšší, tím lépe plní svoji biotickou pumpu- zastiňuje a zachycuje vodu= ve dne se koruny stromů přehřívají, stíní, v noci prochládají, dosáhne se rosného bodu.
Je to nezastupitelná úloha lesa, proto všude ve světě se bojuje proti odlesnění, jen vy bojujete za pastviny.
Ale vaše snaha je správná, nikoli proto, aby dle vašich představ existovala celá krajina, ale proto, že sukcese postupuje nezadržitelně dál, je to přirozený přírodní proces, pro nás výhodný- potřebujeme především zadržovat vodu, ne tak motýly, potřebujeme dřevo jako energet. surovinu,
a kvůli této přírodní, nezadržitelné progresi, přesto ne úplně žádoucí, je správný váš názor, že je třeba usilovně podporovat vypasení luk, jinak všechny zarostou.
Ale nikoli proto, že tak by měla vypadat celá krajina jako řídký les s rozsáhlými loukami= savana: jak by měla vypadat, rozhoduje sama příroda svými procesy, ne vy (to stále nejste schopen pochopit!) Udržovat uměle savanu, tam kde sama příroda chce zahuštěný les, je hloupost, zvl. z toho důvodu, že savana vysychá, les vodu zadržuje. Je třeba bojovat proti poušti, ne proti lesu.
Prostě závěrem: plakat nad tím, že nejsou dinosauři, že přiletěla kometa, snažit se aby opět byli a formovali naši krajinu, je nesmysl, snažte se to pochopit!
Prostě když dinosauři byli, byla úplně jiná krajina, jinak diverzifikovaná, s jinými přírodními druhy, což vůbec neznamená že byla hodnotnější nebo méně hodnotná než naše.
Důležité je aby fungovala= nevysychala, neměnila se dezertifikací v poušť. Snažte se to konečně, prosím, pochopit!
Proto také přírodovědci se snaží zachovat NP takové jaké jsou, jak samy vyrostou, ne dle nějakých představ, jak by měly vypadat, o tom mluví Petr, jenomže ony bez člověka zkolabují, nebudou plnit svoji přírodní funkci.
Každý fanatizmus je škodlivý - ten jejich i váš!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.4.2025 09:47 Reaguje na Honza Honza
Asi stokrát jsem vám psal, že příroda nic nerozhoduje neb nemá rozum.
Procesy jsou tvořeny činností nejrůznějších organismů od virů po faunu. A když megafauna chybí, tak jsou procesy naprosto jiné než v minulosti. Vzniká pak hustý stejnorodý les, občas velkoplošně shozený vychřicí a broukem. No a to nevyhovuje spoustě druhů luk, rozvolněného lesa, okrajů lesa.... Když se to sečte se zemědělstvím, je z toho humbuk vymírání. A jak za zamědělství tak egalizované pralesy může člověk.
Odpovědět
ms

21.4.2025 14:00 Reaguje na Honza Honza
to je přesné, poprvé ještě od někoho jiného vidím důraz na funkce lesa, ale to ten pozměňovací návrh akcentuje
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2025 20:00 Reaguje na Honza Honza
zkuste si přečíst vesmír https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-4/velci-bylozravci-zmeny-klimatu-ii.html
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2025 20:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dobrý! Je však obrovskou chybou pod pojmem příroda nevidět i člověka. I ten je součástí přírodních procesů, podobně jako opice roznášející po pralese semena oblíbeného ovoce. My dnes tak už nečiníme, zato ovocnáče leckde ještě vysazujeme. Louky sečeme na seno, dnes často jen do bioplinky-/ O skladbě dřevin též již několik století rozhoduje člověk, sojka a veverka jen něco málo doplní. A o býložravcích zbytečné mluvit, bobr je jasný, větší spásači nejsou tak viditelní, přesto svou práci odvedou. A na trola se vykašlete-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.4.2025 18:28 Reaguje na vaber
Tak jsem konečně našel ten zmíněný článek, a to díky tomu, že jsem si jej zaznamenal do diáře. Diskusi smazali, ale už samotný nadpis a zejména předposlední odstavec (který mi utkvěl...) říká to, co víme dávno. Že lidskou prací opečovávaná příroda má bohatší diverzitu než bezzásahová divočina.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pokles-biodiverzity-je-v-chranenych-oblastech-rychlejsi-varuji-vedci-cop16
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2025 19:22 Reaguje na Karel Zvářal
No diky.
Odpovědět
va

vaber

19.4.2025 08:15 Reaguje na Karel Zvářal
Tak to musíme mít v Evropě tu nejvyšší biodiverzitu.
Pane Zvářal já vás mám za rozumného člověka. Když někdo něco napíše ,tak to musí být pravda?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2025 08:35 Reaguje na vaber
Psal jsem to tu aspoń 10x, tak klidně pojedenácté. Když vytvoříte v LESE (velkou) paseku, objeví se na ní druhy OTEVŘENÉ krajiny - přičemž mnohé v té dnešní zchemizované chybí (strnad, ťuhýk, bažant, zajíc, hraboš...). Toto mám VYPOZOROVÁNO, to asi nikde jinde nenajdete. Tímto zásahem se zvýší diverzita oblasti. To je jen jeden příklad za všechny, více s tím nemíním ztrácet čas.
Odpovědět
va

vaber

20.4.2025 08:11 Reaguje na Karel Zvářal
Problém je v tom ,že člověk, někde ,vytvoří podmínky pro jeden nebo dva druhy a ty se tam nastěhují a už se jásá ,že se zvýšila biodiverzita.
V ZOO máme taky vysokou biodiverzitu.
Jinak obecně činností člověka množství druhů klesá.
Takže věta, že lidskou prací opečovávaná příroda má bohatší diverzitu , je silně zavádějící.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.4.2025 08:50 Reaguje na vaber
No, jestliže tato věta je zavádějící, tak co potom myšlenka, že "prales je domovem všech druhů" (?-).
ChKO (K.) má jak chráněné/bezzásahové maloplošky, tak hospodářský les, přičemž každý jeho růstový stupeň se druhovým složením liší (nejlépe patrno u hustník vs mýťák). Proto má např. M.Amazonie takovou diverzitu, neb okrajovým efektem u mýťáků dosahuje diverzity ("cílového") rozvolněného lesa. Vidět, že příliš daleko, ze své zahrádky jste se nevzdaloval...
Odpovědět
va

vaber

22.4.2025 08:55 Reaguje na Karel Zvářal
No tak já jsem strávil více než deset let svého života v různých částech světa.
To není důležité.
Jen jste nevysvětlil kde je ta diverzita v místech kde zasahuje člověk je.Kromě nějaké malé paseky. Ani proč se diverzita uchovala v místech kde člověk neřádí.
Nevím kam jeste se vzdaloval vy ,ale je to pro mě nepodstatné.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.4.2025 09:08 Reaguje na vaber
Připadá mi, že jste na těchto stránkách první den, fakt... O diverzitě se bavíme neustále, např. u ChKO Křivoklátsko aspoň 10x. Ptal jsem se opakovaně, které druhy se mají po vyhlášení za NP objevit NOVÉ a kterých zjištěných má přibýt - nulová odezva!

Je tam cca 27 chráněných "maloplošek", některé se solidní plošnou výměrou. To by houbám, lišejníkům či mechům mohlo stačit, když to stačí i t.alpskému. Ten "park" je tam právě už teď - a to díky zásluhou mnoha generací lesníků. Jestli víte, co znamená klíčový druh - tak pro mě je to v tvorbě (pestrého) ŽP právě člověk.
Odpovědět
va

vaber

22.4.2025 10:01 Reaguje na Karel Zvářal
Já se ptám jinak ,jaká je diverzita tam kde člověk přírodu upravuje a to je 98%území a proč nemůže zůstat nějaká část bez zásahu člověka.
Jaké druhy se mají objevit ? Proto se zřizuje NP? Většina druhů je provázána s jinými druhy jak rostliny i živočichové a to člověk ještě přádně nezná .
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.4.2025 10:12 Reaguje na vaber
Ten problém je v tom, že neexistuje přirozená potravní pyramida. On ji sice silně ovlivnil člověk vybitím megafauny, ale zároveń udržel jaksi fungující svou činností všude. To co vyroste bezzásahu je něco úplně jiného, kde nezbývá místo pro vymírající druhy. A pochopit tento problém, že jen člověk co pokazil může napravit správnou péčí, je asi mimo vás. Jde zejména o rostliny , hmyz, obojživelníky, ptáky. Savci nejsou tak zasaženi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.4.2025 10:42 Reaguje na vaber
Až na zanedbatelné % byla většina území před vyhlašováním N.parků, ChKO aj. ovlivněna činností člověka. Zalesnění postupně narůstá, na prům vyspělou zemi jsme na tom dobře, např v porovnání s některými západními. Nejcennější partie ChKO jsou bezzásahem ošetřeny už teď, za sebe bych to nechal tak, příp něco málo přidal. Z toho plyne, že vyhlášení NP na "pouhých" 100 km2 nepovažuji za nezbytné. Odporu místních tedy rozumím.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

22.4.2025 21:37 Reaguje na vaber
Také jsem toho názoru, že když 98 % území ČR podléhá silnému vlivu člověka, tak by na zbývajících 2 % měly mít zelenou přírodní procesy v režii přírody.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.4.2025 06:04 Reaguje na vaber
A jak vidíte, zde potkan mlčí, neb ani na něco tak jednoduchého se nezhrabal. Co nevygůglí to "nezná".
Odpovědět
va

vaber

20.4.2025 08:13 Reaguje na Karel Zvářal
nevím co nebo kdo je potkan
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.4.2025 10:40
Je to stejný pláč jako u pana Hrušky. Prostě je před volbami a i vládní
strany přemýšlejí kolik voličů je mezi zastánci bezzásahů a kolik je těch ostatních. Co se nepodařilo převahou protlačit přes sněmovnu do poloviny
mandátu, tak už nyní vypadá jako arogance vůči většinovým odpůrcům těch
bezzásahů. Málo tlačili na pětikolku, že to neprosadila dříve, protože
ta nyní bude podlézat spíše většině, než té hrstce zastánců divočiny.
Máte pánové Hruško a Bláha smůlu, protože svými činy jste naopak mnoho
umírněných odradili a ti napevno zakotvili v táboře moudré regulace
přírody bez dalších uzavřených oblastí pro VIP a hrstku ochranářů. Lidé
moc dobře ví, kdo může stavět i v NP, kdo tam jezdí lovit a "zkoumat"
přírodu na základě vyjímek. Lidé vidí ta SUV na cestách se zákazem
vjezdu a kdo v nich jede. Vidí ta "výjezdní zasedání" pro VIP v
místech nejvyšší ochrany se žranicí a opékáním selátek. V NP Šumava
jsem to zažil na vlastní kůži, když nás předjíždělo 15 SUV s cca 25
lidmi, kteří se ani nedohodli na plném obsazení vozidla, kdy by těch
aut bylo třeba pouze 5 (5x5=25), ale oni jeli po dvou, či po jednom
ve vozidle. V cíli je vítala reprodukovaná hudba a oheň se selátkem.
A my? Nás strážci kontrolovali, zda jsme vyjeli z NP všichni a zda
tam někdo nezůstal přespat. Na můj dotaz odkud ví, že nás je devět
mi odpověděl, že mu to nahlásili u našeho vjezdu na danou komunikaci
jiní a navíc i jejich šéf z jednoho z těch SUV, před kterými jsme s
bicykly museli uhnout do příkopy. Prostě ta hlášení jsou asi zvykem
z dob Mladých strážců hlanic a PS VB a Pohraniční stráže, kdy babka
koukající z okna ihned na útvar PS volala, že tu je někdo neznámý.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.4.2025 06:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Ovšem přes to všechno, jak je nicneděláním v národních parcích příroda poškozena podporuji všude, kde je to účelné vznik Národních Parků. V tom má p. Bláha pravdivé asi tušení, ač je neuvádí. Národní park, i když poničený, se hůře privatizuje. Nejprve byly poničeny všude lesy zejména v majetku LČR. Klidně se řekne, že je to tím, že stát se o majetek neumí postarat a LČR se převedou z SP na AS a je vymalováno. A pak přijde dotaz, hoši co je tady vaše?
Odpovědět
ms

21.4.2025 13:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
podle mě je úplný nesmysl, že chce někdo rušit národní parky, vždyť v návrhu se akcentují na řadě míst práva odpovědnost za zachování a zlepšení mimoprodukčních funkcí lesa. To je přece jeden z těch zásadních bodů PN.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.4.2025 17:20 Reaguje na
Jako vždy je ďábel v detailu. Viz https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lipensko-pro-zivot-starostove-na-lipensku-podali-namitku-proti-ochrane-krajiny
No.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.4.2025 13:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Hodně se toho ochránci naučili od předešlých totalit. Nejen hlásit, ale i lhát, dehonestocat a utlačovat.
Odpovědět
ms

18.4.2025 18:39
bylo by dobré se podívat do obsahu pozměňovacího návrhu, pak je zřejmé, že pan Bláha lže, manipuluje a seskládává si podle svého, tak jako vždycky. Samozřejmě, že návrh by přinesl jiné pořádky, ale také větší transparentnost.
Především je tam zakotven trvale udržitelný rozvoj obcí a místních občanů, tedy se posilují místní. Obce si stěžují, že i když mají v územní plánzu schválené Správou rozvojové plochy i historicky, dělá jim Správa psí kusy s možností výstavby pro místní. Je to nespočet záseků a byrokracie. Starostové chtějí, aby tam žili občanů natrvalo, to je pro ně důležité, jenom tak se budou obce dále rozvíjet. Tedy pozor!žádné developery, s těmi se současná Správa vždy dohodne.
Dále je tam akcent na odpovědnost správy za funkční ekosystémy zejména lesní a to je už na čase, aby zde byla funkční příroda. Jsou zde desetisíce hektarů suchých lesů. Dále neupřednostňovat procesy před existencí ekosystémů. Ani za současné právní úpravy nemusely lesy takhle dopadnout, pokud by se pečovalo. Správy vše převedly do procesů a nechaly rozpadnout lesy všude. Vše ostatní je na volbě Správy, jak se s tím popasuje. Specifické manamgementy nejsou rušeny, jde o to, aby bylo zařazováno do zón tak, aby ekosystémy byly funkční. Podvod s lesním zákonem, který tam stejně platil, ale nedodržoval se, už musí být zastaven.
Dále obsah zásad péče dle návrhu je velmi transparentní a konečně budou muset Správy odůvodnit svoje kšeftaření se dřevem a přitom za nevykácené se nedosazuje. Tedy udržitelnost lesů je porušována naprosto flagrantně.
Navíc je třeba zastavit výrobu suchého dřeva,která tam pokračuje a tím činí z parků bezpečnostní riziko. Pánové, kteří ten stav zavinili včetně pana Bláhy, musí být hnáni k zodpovědnosti.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.4.2025 16:57
Národní parky s jejich nádherně se rozvíjející přírodou a svobodně probíhajícími přírodními procesy tlačí smrtijeda Bureše pořádně v jeho žaludku. Petici, na kterou odkazuje ve svém článku Jaromír Bláha, jsem s chutí podepsala.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.4.2025 17:19 Reaguje na Majka Kletečková
S Burešem nesouhlasím taky. Nicméně vaše představa o " nádherně se rozvíjející přírodou a svobodně probíhajícími přírodními procesy " je nejen nesmyslná, ale i pro NP velmi škodlivá, neb deformuje a snižuje biodiverzitu.
Odpovědět
ms

21.4.2025 13:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
proč nesouhlasíte s Burešem? když víte, že je třeba, aby se tam nastartovala péče.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.4.2025 17:21 Reaguje na
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lipensko-pro-zivot-starostove-na-lipensku-podali-namitku-proti-ochrane-krajiny
Odpovědět
ms

21.4.2025 13:55 Reaguje na Majka Kletečková
myslíte těch 30 tis. ha suchého lesa, který již přestal plnit své mimoprodukční funkce, neboť je ve stavu mrtvé?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

22.4.2025 21:47 Reaguje na
Občas jezdím do NPŠ na výlet na různá místa a pozoruji už řadu let, že všude, kde stojí suché smrky, pod nimi bují spousta jejich zelených dětiček. Žasnu nad rychlostí, s jakou se ta obnova lesa děje. Bez přičinění člověka.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.4.2025 12:51
https://www.youtube.com/watch?v=LKRSyBemTEc
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.4.2025 15:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Storch o biobiverzitě.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist