Jaromír Bláha: Pozměňovací návrhy k zákonu o ochraně přírody by znamenaly chaos a reálnou likvidaci národních parků

Návrh poslanec Bureše mimo jiné
-
• Stanovuje jako poslání národních parků zajistit jejich využití k trvale udržitelnému rozvoji obcí. To klade na roveň cílům ochrany přírody. V praxi tím podpoří zástavbu národních parků. Developeři budou argumentovat, že jejich stavební záměry naplňují poslání národního parku, „trvale udržitelný rozvoj obcí“ je vágní termín.
-
• Relativizuje jasná pravidla pro režim jednotlivých zón ochrany přírody – ruší zákaz provádět rušivou činnost nad rámec v zákoně vyjmenovaných výjimek.
-
• V péči o lesy národních parků nadřazuje (až na blíže nespecifikované výjimky) lesní zákon určený pro hospodářské lesy zákonu o ochraně přírody.
-
• Umožňuje začít kácet v divoké přírodě přírodních zón.
-
• Ruší cíl ochrany biodiverzity a možnost uplatnění specifických managementů vzácných druhů v zóně soustředěné péče.
-
• Vypouští větu, že turistické a jiné využití národního parku je možné pouze způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národního parku. Oslabuje tak možnost správ národních parků regulovat overturismus.
Poslancem Janem Burešem navržené úpravy zákona jsou navíc odborně nekompetentní a některé i nesplnitelné. Zavádí neznámé či vágní termíny, které bude možné interpretovat různými způsoby. (Například termín „trvale udržitelný rozvoj lesa“). Díky nejednoznačným a možným protichůdným výkladům by v národních parcích po jejich schválení vznikl chaos.
Podobné návrhy jako nyní předkládá poslanec Jan Bureš, navrhovala ODS (jihočeský poslanec Jan Zahradník) a později senátoři v bouřlivé diskusi o národních parcích v letech 2016-2017. Výzvu poslancům organizovanou Hnutím DUHA Zachraňme národní parky tehdy podpořilo více než 53 000 občanů, za národní parky se postavily také čtyři stovky vědců a akademiků, část obcí a občanské spolky místních lidí z oblastí národních parků. Většina poslanců pak destruktivní návrhy odmítla a schválila zpřesnění pravidel pro národní parky navržené tehdejším ministrem Richardem Brabcem.
V jiném nyní předloženém pozměňovacím návrhu chce poslanec Jan Bureš, aby se v radách národních parků znovu projednalo a schválilo vymezení zonace, klidových oblastí a zásady péče pro všechny národní parky. Na tyto strategické dokumenty jsou přitom již navázány další odborné dokumenty, například lesní hospodářské plány, monitoring a vědecký výzkum či smluvní vztahy (pachty) v hodnotě desítek milionů korun. To může být politickým zásahem zmrháno a stát se stane nespolehlivým partnerem například hospodářům.
V souvislosti s projednáváním novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny, vyhlášením národního parku Křivoklátsko a očekávanému ohrožení všech národních parků Hnutí DUHA spustilo kampaň Divočina nabeton, která má upozornit na křižovatku, před kterou nyní divoká příroda stojí a v rámci které lidé mohou podpořit výzvu za zachování ochrany národních parků, vyhlášení NP Křivoklátsko a rozšíření ochrany divoké přírody. K výzvě se připojilo již přes 12 000 lidí.
Kácení v divoké přírodě národních parků či developerská zástavba a chaos - to by byly důsledky schválení návrhů poslance ODS. Budeme se snažit likvidaci národních parků zabránit. Zveřejnili jsme výzvu Divočina nabeton, kde mohou lidé svým podpisem podpořit kvalitní ochranu přírody v národních parcích a vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko. Výzvu pak předáme poslancům, senátorům a prezidentovi. Věříme, že když poslanci uvidí podporu veřejnosti, tak tím spíš destrukci národních parků odmítnou.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (126)
Honza Honza
17.4.2025 07:08Tak stejně dolehne i na přírodovědce- správce parku, kdy celá společnost zjistí, že takhle to nejde: kdo bude v bezzásahu pečovat o vodu, o pestrý les, jak se bude bojovat s kůrovcem? Za jaké peníze?
Společnost se musí vrátit k pragmatizmu, rozumu, ne si vytvářet nerealistické cíle, sny, jak by to to bylo nejkrásnější, pak se ukáže, že realita je úplně jiná.
Takto jsou řízeny různé nezávislé spolky, ekologie, církev, vedení EU - když prostě není opozice, není kdo, kdo by je korigoval.
Klaus to již dávno kritizoval a upozorňoval na to. Řízení společnosti nedemokratickým způsobem, zapojování nezávislých institucí do řízení (jak chtěl humanista Havel) vede ke katastrofě úplně stejně jako dioktatura.
Honza Honza
17.4.2025 09:00 Reaguje naNení lepší řídit stát pokud možno bez nelogických paradoxů?
NP bych nerušil, ale jejich správu bych podřídil lesům ČR, které na rozdíl od přírodovědců rozumí ekonomii, mají peníze. Se zvláštním statusem, někde dokonce zcela výjimečně i bezzásahovým s kontrolou nezávislých přírodovědců přímo řízeným ministerstvem živ. prostř.
smějící se bestie
17.4.2025 09:41 Reaguje na Honza Honzaubylo by těch lunaparků v NP.
Michal Ukropec
17.4.2025 10:24 Reaguje na Honza HonzaSlovan
17.4.2025 14:11 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
17.4.2025 14:18 Reaguje na SlovanSlovan
17.4.2025 15:14 Reaguje na Michal UkropecSlavomil Vinkler
17.4.2025 17:21 Reaguje na SlovanBo je tam megafauna, co ho udržuje biotopově rozrůzněný.
Slovan
17.4.2025 20:38 Reaguje na Slavomil VinklerV Arabuko-Sokoke je odhadovaná populace slonů cca. 200, což je při 417 km2 celkem početná populace. Jsou sice omezeni plotem v migraci ven, ale jinak mají volné pole působnosti. K tomu buvol a jiné druhy. Ikdyž budu brát v potaz pouze slony a jejich hustotu a srovnám to se Šumavou, kde by ekvivalent slona byl zubr, tak by nám na Šumavě mělo žít skoro 500 zubrů. Přesto je v Arabuko-Sokoke hustý les a žádný rozvolněný, který by tam dle vašich neustále omílaných teorií měl být… proč?
Slavomil Vinkler
17.4.2025 20:53 Reaguje na SlovanSlovan
17.4.2025 23:13 Reaguje na Slavomil VinklerTen les má do těch vašich neustále omílaných představ dost daleko. Ta oblast právě není prales jaký si vy představujete a ani bez slonů nebo buvolů by nebyla .. a to je taky důvod, proč není tak hustý, ale trochu řidčí. Což samozřejmě neznamená, že slon nebo buvol nejsou pro danou oblast důležité druhy.. jsou, ale jen sem chtěl na tomto pěkném příkladu ukázat tu nesmyslnost vašich úvah, které tu dlouhodobě prezentujete..
Michal Ukropec
18.4.2025 08:39 Reaguje na SlovanSlavomil Vinkler
17.4.2025 19:38 Reaguje na Michal UkropecPetr Elias
17.4.2025 12:29 Reaguje na Honza HonzaPodřídit NP lesům ČR kvůli tomu, že rozumí ekonomii. NP ale není od toho, aby produkoval peníze.
Jarek Schindler
18.4.2025 11:03 Reaguje na Petr EliasMichal Ukropec
17.4.2025 08:47 Reaguje na Honza HonzaRadek
17.4.2025 08:12Josef Střítecký
17.4.2025 09:09Jiří Matuš
17.4.2025 11:03 Reaguje na Josef StříteckýSlavomil Vinkler
17.4.2025 10:32Michal Ukropec
17.4.2025 10:49 Reaguje na Slavomil VinklerSlovan
17.4.2025 10:52 Reaguje na Slavomil VinklerŽádný důsledek bezzásahovosti, pouze záchvat oné staré Klausovské ODS. Ale třeba by se lidem více líbili vámi plošně navrhované ploty po našich chráněných oblastech..
Jarek Schindler
17.4.2025 11:56 Reaguje na SlovanNo a proč ploty v CHKO? Tam se snad s nějakým tím plotem asi může počítat. Prož nezačneme ploty v NP?
Slovan
17.4.2025 12:23 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
18.4.2025 11:06 Reaguje na SlovanRadek
18.4.2025 20:43 Reaguje na Jarek SchindlerPetr Elias
17.4.2025 13:00 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
17.4.2025 14:28 Reaguje na Petr EliasPetr Elias
17.4.2025 14:49 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
17.4.2025 17:17 Reaguje na Petr EliasJá vám tedy doporučuji se na Dářko do CHKO podívat.
Jinak podporuji myšlenku i NP Soutok, nejen NP Křivoklátsko. Ale podporuji NP s řádnou péčí o zachování. A jsem jenom proti takové "péčí"! jako Š nebo ČŠ.
Slavomil Vinkler
18.4.2025 12:33 Reaguje na Michal KrátkýJarek Schindler
17.4.2025 11:46Slavomil Vinkler
17.4.2025 12:11 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
17.4.2025 18:16 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
17.4.2025 19:26 Reaguje na Jarek SchindlerNechápete co to znamená, že megafauna tu není. Pokud chcete skutečný , bohatý, strukturovaný, odolný, hezký (atd), les (no cokoli v přírodě) a nemáte tu megafaunu, tak se o to musí postarat člověk. A on to dělal, dříve nevědomě(a někdy hodně blbě) později, zejména těch posledních 200-300 let, jak píšete, vědomě.
Slavomil Vinkler
17.4.2025 19:33 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
18.4.2025 11:23 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
18.4.2025 12:32 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
18.4.2025 19:11 Reaguje na Slavomil VinklerJo samozřejmě, pastva ( intenzívní) dovede chvíli udržet hranici lesa níže než určují podmínky. Jinak jste napsal blbost. Pastva samozřejmě nedokáže udržet " květnaté louky" nad hranicí lesa nezarostlé. Nejde totiž o květnaté louky ale o alpínské bezlesí a to tam nezarůstá kvůli pastvě ale kvůli podmínkám.
Slavomil Vinkler
20.4.2025 19:38 Reaguje na Jarek SchindlerA co by dokázali jiní jako mamut nebo zubr.... Asi o hodně víc.

Karel Zvářal
20.4.2025 20:12 Reaguje na Slavomil Vinkler"...V českém prostředí je ovšem většina suchých trávníků v lesostepní mozaice s největší pravděpodobností sekundárního původu a po opuštění pravidelné pastvy či seče jim hrozí zarůstání křovinami a náletovými dřevinami..."
V Y.-Stounu začaly louky zarůstat, když tam vysadili vlky. Tzn., že (nadměrná) pastva má vliv na charakter krajiny - míru zalesnění.
Jarek Schindler
21.4.2025 13:32 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
21.4.2025 15:01 Reaguje na Jarek SchindlerAvšak na Vysoké holi (u Ovčárny, 1400 mnm) je vidět zarůstání hole, louka je v r.2003 ještě holá, v r. 21 již hustě pokrytá stromky. Kdyby dobytek v lese neškodil, tak by lesní pastvu prostě a jasně nezakazovali. ( 50.0673083N, 17.2282744E )
Jarek Schindler
21.4.2025 13:21 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
20.4.2025 19:41 Reaguje na Jarek Schindler
Karel Zvářal
20.4.2025 20:21 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
21.4.2025 07:54 Reaguje na Karel ZvářalEkologové Netsudují ekologii, kovářova kobyla a ševcova žena. Neznají potravní pyramidu a nevidí, co vše v ní chybí na všech kontinentech, tedy zejména v evropě. Ta slepota se odvíjí od toho, že lidé svou prací v minulosti tuto pyramidu nahradili jinak.
Michal Ukropec
19.4.2025 12:52 Reaguje na Jarek SchindlerRadek Čuda
17.4.2025 12:23A když má teď ta jejich výzva 12 000 podpisů, přestože se dotýká výrazně širšího kruhu problémů a a lokalit, tak je těch 12 000 hrozně velké číslo, šílený úspěch a je potřeba je respektovat.
Prostě jak se to hodí aneb staré dobré heslo komsomolců, byť teď zelených, o účelu a prostředcích.
Radek Čuda
17.4.2025 12:24 Reaguje na Radek ČudaPetr Elias
17.4.2025 12:53Michal Ukropec
17.4.2025 13:05 Reaguje na Petr EliasSlavomil Vinkler
17.4.2025 14:38 Reaguje na Petr EliasO Národní Parky se musí intenzivně pečovat jako o národní poklad.
Slavomil Vinkler
17.4.2025 19:29 Reaguje na Slavomil Vinklervaber
18.4.2025 09:30 Reaguje na Slavomil Vinkler,,O Národní Parky se musí intenzivně pečovat jako o národní poklad.,,
NP nejsou Disneyland. Má v nich být příroda taková jaká je a ne jak ji člověk vytvoří. Na umělé věci je Disneyland a možná v něm mají i původní prales o který pečují jak o národní poklad.
Odkaz si strč za klobouk ,ten napsal někdo podobně zmatený jak ty, nebo na zadání od někoho.

Karel Zvářal
18.4.2025 10:05 Reaguje na vaberSlavomil Vinkler
18.4.2025 10:51 Reaguje na vaberPřírodu tvoří 20 tisíc let člověk (dobře i špatně), neb megafaunu, co ji dělala před tím sežral. Protože bohatá příroda nevzniká tak jak je, ale neustálým narušováním. Bez toho vznikne jednolitý hustý les s malou biodiverzitou. Je to stejně umělé tedy zapříčiněné člověkem, jako cokli jiného. Takže je třeba pečovat dobře, ale nikoli udělat disneyland. Přírodu tedy vždy! tvoří člověk a to i tím nicneděláním.

Karel Zvářal
18.4.2025 11:00 Reaguje na Slavomil VinklerSlovan
18.4.2025 13:48 Reaguje na Karel ZvářalAs expected, deforestation rates were lower in protected forest relative to unprotected forest across all countries.
The three countries possessing tropical forest: Brazil, Indonesia, and the DRC, all have 3-5x more deforestation in unprotected areas.
Míra odlesňování v chráněných lesích: Brazílie (4,5%), DRC (4,8%), Indonésie (5,1%)
Míra odlesňování v nechráněných lesích: Brazílie (23,3%), DRC (12,7%), Indonésie (20,8%).
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0095069624000950
Studie se soustředí pouze na míru ztráty lesa a opravdu to není tak, jak se nám tu snažíte nakecat. Krom toho existuje celá řada jiných studií a výzkumů, které zcela jasně prokázali, že chráněná území jsou naprosto zásadní v ochraně biotopů i druhů jako takových. Ty vás ale už nechávají chladným, protože se tam píše něco, co vám nevoní.

Karel Zvářal
18.4.2025 15:24 Reaguje na SlovanSlovan
18.4.2025 15:54 Reaguje na Karel Zvářal
Slavomil Vinkler
18.4.2025 15:43 Reaguje na Karel ZvářalJde o to, že mnozí přírodovědci i "přírodovědci" neustále svou profesní slepotou nevidí, že sukcese egalizije biotopy, dovádí je do jednoho stádia. A k udržení biodiverzity je třeba neustálého mikro narušování, vracení zpět. Všeho a vždy. Třeba hned vedle je https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/obnova-piscin-v-piskovne-lzin-podpori-samotarske-vcely.v-lokalite-napocitali-124-druhu-zahadlovych-blanokridlych.
Ochrana tedy je o aktivní udržování biotopu, nikoli bezzásahu. Bezzásah devastuje unifikací pomocí sukcese. Bezzásah se hodí snad jen někde, málo kde. Ale vysvětlujte to někomu, kdo nechce. .

Karel Zvářal
18.4.2025 15:49 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/priroda-bez-hranic-homogenizace-ohrozuje-svetovou-diverzitu-rostlin

Karel Zvářal
18.4.2025 15:58 Reaguje na Karel Zvářalhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-jak-dal-v-mestske-cerveni-aneb-diverzitu-nicime-vedome
Slavomil Vinkler
18.4.2025 16:11 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
18.4.2025 16:19 Reaguje na Slavomil VinklerZahradník-estét není to samé co sadař - ten starý, ne dnešní chemik.
Slavomil Vinkler
18.4.2025 16:08 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
18.4.2025 16:14 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
18.4.2025 17:18 Reaguje na Karel Zvářalvaber
19.4.2025 08:07 Reaguje na Slavomil VinklerJá si stojím za názorem ,že NP by mělo být území s minimálními zásahy člověka .Taková nám chybí, protože na zásahy a upravování má člověk zbylých 98% území.
vaber
19.4.2025 08:36 Reaguje na Slavomil VinklerPralesy jsou taky zapříčiněné člověkem a je tam jednolitý hustý les s malou biodiverzitou?
Slavomil Vinkler
20.4.2025 12:15 Reaguje na vaberMegafaunu si přečtěte sám, jen tak náhodně SG:
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/prvotni-hrich-lidstva-extinkce-megafauny.pdf
https://www.osel.cz/7062-davne-vyhubeni-megafauny-dramaticky-ovlivnuje-ziviny-amazonie.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Megafauna
Radek
18.4.2025 12:51 Reaguje na vabervaber
19.4.2025 08:30 Reaguje na RadekAle vím jedno, ti místní ,co bojují proti NP, se bojí ,že budou omezováni ve svých aktivitách. Ti co jsou z daleka bojují proti parkům všeobecně, protože ti co park spravují to prý dělají blbě . Co člověk to názor jak s NP zacházet.
Radek
19.4.2025 11:12 Reaguje na vaberJarek Schindler
17.4.2025 19:02 Reaguje na Petr EliasEmil Bernardy
18.4.2025 08:23vaber
18.4.2025 09:18Řekl bych ,že nejdůležitejší úkol parků je zachovat přírodu v původním stavu s minimálními zásahy člověka na tomto území.Takové území je dnes vzácnost, takové území mizí a takové by se mělo uchovat, alespoň někde.
To by měl zajištovat zákon. Pokut tomu nebude ,je zákon o NP zbytečný.
Míst kde se člověk vyřádí, buduje a napravuje chyby přírody má dost, ale člově chce vše a vzteká se ,když nějakou maličkost nemůže .
Honza Honza
18.4.2025 10:09 Reaguje na vaberNaše příroda potřebuje přežít, motýli, brouci jsou potřební, ale bez vody příroda nepřežije. Myslet si, že změna přírody dle vnějších podmínek je nedostatek, není správný názor a vede nás ke stále větší činnosti, abychom stále udržovali, co udržet nelze a co by sama příroda bez člověka odmítla, co by samo zmizelo.
Je tedy vedlejší, máme-li zde přehuštěný Hercinský prales bez býložravců nebo řídkou stepní krajinu se stády turů, tak jako není náš úkol posuzovat jestli je lepší Amazonský prales nebo africká savana se lvy, ale náš úkol je zajistit aby ta savana vůbec přežila. Bohužel savana s řídkými stromy se lvy a žirafami propadá dezertifikaci, postupně se mění v poušť a v poušti = suchu nepřežije nic, ani lidi.
Slavomil Vinkler
18.4.2025 10:38 Reaguje na vaberBo příroda je dynamická a nezůstává stát, neustále se vyvíjí. Jak napsal už Carrol, v Alence, červená královna musí utíkat ze všech sil, aby zůstala na místě. Tedy neustále je třeba, aby se udržovala v dynamicky stabilním stavu, aby byla udržena široká biodiverzita. Tento stav byl udržován zásahy megafauny, která okolí neustále bodově narušovala a tím vlastně byla příroda neustále v různém stavu sukcese, bohatá na různá stanoviště. Ale to změnil člověk , člověk!!! před 20 tisíci lety a už to nemůže vrátit. Vyhubil megafaunu. On to sice nějak nahradil pastvou a zemědělstvím, tak že až do předminulého století se divarzita jakštakš udržovala, ale posledních 200 let zprůmyslnil i zemědělství zejména v evropě. Využívaná půda je bu´d intenzivní plantáž, nebo zarůsrá a ani člověk ani megafauna(co není) ji neudržuje. Takže bezzásahem vznikne něco nepřirozeného, hustý jednodruhový nestabilní les. Není vám divné, že ubývají ikony NP jako tetřev, tetřívek..? Není vám divné že nejpestřejší byly VVP pohud se tam střílelo nebo jezdilo s technikou?
Honza Honza
18.4.2025 18:45 Reaguje na Slavomil VinklerTak jako je přírodní, normální Amazonie nebo Antarktida úplně bez býložravců.
Prostě stručně a jasně: Hercinský zahuštěný prales po vybití býložravců člověkem nebyla žádná nepřírodní anomálie. Byl to nějaký stav přírodního prostředí (vám se nelíbil, přírodě ano) právě proto, že fungoval. Něco jiného by bylo, kdyby nefungoval= kolaboval, vysychal, ztrácel se z něj život, dezertifikací se měnil na poušť.
Nám musí jít především o to, aby to co je, normálně fungovalo, o nic jiného, neplakat, že není šavlozubý tygr, stáda bizonů v Americe, ale starat se o to, aby alespoň byla voda. Jsou i jiné důležité věci, kt. propagujete, ale voda je nejdůležitější.
Slavomil Vinkler
18.4.2025 19:33 Reaguje na Honza HonzaJá propaguji udržení biodiverzity co tu byla, neb ta je pro člověka stejně důležitá. A je pořeba udržet (ne rozšiřovat) jak karpatské louky, tak stepi na moravě či v čechách, tak řídké lesy nebo horské šumavské lesy... a vše tak, aby měli minulou biodiverzitu, různá ta zvířata či rostliny co tam byly tisíce let a teď mizí. To není o býložravcích, pokud je nemáme, tak to umí zařídit i lidé tak, jak v minulosti. Jen činit.
Honza Honza
19.4.2025 08:18 Reaguje na Slavomil VinklerJe to nezastupitelná úloha lesa, proto všude ve světě se bojuje proti odlesnění, jen vy bojujete za pastviny.
Ale vaše snaha je správná, nikoli proto, aby dle vašich představ existovala celá krajina, ale proto, že sukcese postupuje nezadržitelně dál, je to přirozený přírodní proces, pro nás výhodný- potřebujeme především zadržovat vodu, ne tak motýly, potřebujeme dřevo jako energet. surovinu,
a kvůli této přírodní, nezadržitelné progresi, přesto ne úplně žádoucí, je správný váš názor, že je třeba usilovně podporovat vypasení luk, jinak všechny zarostou.
Ale nikoli proto, že tak by měla vypadat celá krajina jako řídký les s rozsáhlými loukami= savana: jak by měla vypadat, rozhoduje sama příroda svými procesy, ne vy (to stále nejste schopen pochopit!) Udržovat uměle savanu, tam kde sama příroda chce zahuštěný les, je hloupost, zvl. z toho důvodu, že savana vysychá, les vodu zadržuje. Je třeba bojovat proti poušti, ne proti lesu.
Prostě závěrem: plakat nad tím, že nejsou dinosauři, že přiletěla kometa, snažit se aby opět byli a formovali naši krajinu, je nesmysl, snažte se to pochopit!
Prostě když dinosauři byli, byla úplně jiná krajina, jinak diverzifikovaná, s jinými přírodními druhy, což vůbec neznamená že byla hodnotnější nebo méně hodnotná než naše.
Důležité je aby fungovala= nevysychala, neměnila se dezertifikací v poušť. Snažte se to konečně, prosím, pochopit!
Proto také přírodovědci se snaží zachovat NP takové jaké jsou, jak samy vyrostou, ne dle nějakých představ, jak by měly vypadat, o tom mluví Petr, jenomže ony bez člověka zkolabují, nebudou plnit svoji přírodní funkci.
Každý fanatizmus je škodlivý - ten jejich i váš!
Slavomil Vinkler
20.4.2025 09:47 Reaguje na Honza HonzaProcesy jsou tvořeny činností nejrůznějších organismů od virů po faunu. A když megafauna chybí, tak jsou procesy naprosto jiné než v minulosti. Vzniká pak hustý stejnorodý les, občas velkoplošně shozený vychřicí a broukem. No a to nevyhovuje spoustě druhů luk, rozvolněného lesa, okrajů lesa.... Když se to sečte se zemědělstvím, je z toho humbuk vymírání. A jak za zamědělství tak egalizované pralesy může člověk.
Slavomil Vinkler
18.4.2025 20:00 Reaguje na Honza Honza
Karel Zvářal
18.4.2025 20:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Karel Zvářal
18.4.2025 18:28 Reaguje na vaberhttps://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pokles-biodiverzity-je-v-chranenych-oblastech-rychlejsi-varuji-vedci-cop16
vaber
19.4.2025 08:15 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářal já vás mám za rozumného člověka. Když někdo něco napíše ,tak to musí být pravda?

Karel Zvářal
19.4.2025 08:35 Reaguje na vabervaber
20.4.2025 08:11 Reaguje na Karel ZvářalV ZOO máme taky vysokou biodiverzitu.
Jinak obecně činností člověka množství druhů klesá.
Takže věta, že lidskou prací opečovávaná příroda má bohatší diverzitu , je silně zavádějící.

Karel Zvářal
20.4.2025 08:50 Reaguje na vaberChKO (K.) má jak chráněné/bezzásahové maloplošky, tak hospodářský les, přičemž každý jeho růstový stupeň se druhovým složením liší (nejlépe patrno u hustník vs mýťák). Proto má např. M.Amazonie takovou diverzitu, neb okrajovým efektem u mýťáků dosahuje diverzity ("cílového") rozvolněného lesa. Vidět, že příliš daleko, ze své zahrádky jste se nevzdaloval...
vaber
22.4.2025 08:55 Reaguje na Karel ZvářalTo není důležité.
Jen jste nevysvětlil kde je ta diverzita v místech kde zasahuje člověk je.Kromě nějaké malé paseky. Ani proč se diverzita uchovala v místech kde člověk neřádí.
Nevím kam jeste se vzdaloval vy ,ale je to pro mě nepodstatné.

Karel Zvářal
22.4.2025 09:08 Reaguje na vaberJe tam cca 27 chráněných "maloplošek", některé se solidní plošnou výměrou. To by houbám, lišejníkům či mechům mohlo stačit, když to stačí i t.alpskému. Ten "park" je tam právě už teď - a to díky zásluhou mnoha generací lesníků. Jestli víte, co znamená klíčový druh - tak pro mě je to v tvorbě (pestrého) ŽP právě člověk.
vaber
22.4.2025 10:01 Reaguje na Karel ZvářalJaké druhy se mají objevit ? Proto se zřizuje NP? Většina druhů je provázána s jinými druhy jak rostliny i živočichové a to člověk ještě přádně nezná .
Slavomil Vinkler
22.4.2025 10:12 Reaguje na vaber
Karel Zvářal
22.4.2025 10:42 Reaguje na vaberMajka Kletečková
22.4.2025 21:37 Reaguje na vaber
Karel Zvářal
20.4.2025 06:04 Reaguje na vaberBřetislav Machaček
18.4.2025 10:40strany přemýšlejí kolik voličů je mezi zastánci bezzásahů a kolik je těch ostatních. Co se nepodařilo převahou protlačit přes sněmovnu do poloviny
mandátu, tak už nyní vypadá jako arogance vůči většinovým odpůrcům těch
bezzásahů. Málo tlačili na pětikolku, že to neprosadila dříve, protože
ta nyní bude podlézat spíše většině, než té hrstce zastánců divočiny.
Máte pánové Hruško a Bláha smůlu, protože svými činy jste naopak mnoho
umírněných odradili a ti napevno zakotvili v táboře moudré regulace
přírody bez dalších uzavřených oblastí pro VIP a hrstku ochranářů. Lidé
moc dobře ví, kdo může stavět i v NP, kdo tam jezdí lovit a "zkoumat"
přírodu na základě vyjímek. Lidé vidí ta SUV na cestách se zákazem
vjezdu a kdo v nich jede. Vidí ta "výjezdní zasedání" pro VIP v
místech nejvyšší ochrany se žranicí a opékáním selátek. V NP Šumava
jsem to zažil na vlastní kůži, když nás předjíždělo 15 SUV s cca 25
lidmi, kteří se ani nedohodli na plném obsazení vozidla, kdy by těch
aut bylo třeba pouze 5 (5x5=25), ale oni jeli po dvou, či po jednom
ve vozidle. V cíli je vítala reprodukovaná hudba a oheň se selátkem.
A my? Nás strážci kontrolovali, zda jsme vyjeli z NP všichni a zda
tam někdo nezůstal přespat. Na můj dotaz odkud ví, že nás je devět
mi odpověděl, že mu to nahlásili u našeho vjezdu na danou komunikaci
jiní a navíc i jejich šéf z jednoho z těch SUV, před kterými jsme s
bicykly museli uhnout do příkopy. Prostě ta hlášení jsou asi zvykem
z dob Mladých strážců hlanic a PS VB a Pohraniční stráže, kdy babka
koukající z okna ihned na útvar PS volala, že tu je někdo neznámý.
Slavomil Vinkler
19.4.2025 06:33 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
21.4.2025 17:20 Reaguje naNo.
Michal Ukropec
21.4.2025 13:57 Reaguje na Břetislav MachačekPředevším je tam zakotven trvale udržitelný rozvoj obcí a místních občanů, tedy se posilují místní. Obce si stěžují, že i když mají v územní plánzu schválené Správou rozvojové plochy i historicky, dělá jim Správa psí kusy s možností výstavby pro místní. Je to nespočet záseků a byrokracie. Starostové chtějí, aby tam žili občanů natrvalo, to je pro ně důležité, jenom tak se budou obce dále rozvíjet. Tedy pozor!žádné developery, s těmi se současná Správa vždy dohodne.
Dále je tam akcent na odpovědnost správy za funkční ekosystémy zejména lesní a to je už na čase, aby zde byla funkční příroda. Jsou zde desetisíce hektarů suchých lesů. Dále neupřednostňovat procesy před existencí ekosystémů. Ani za současné právní úpravy nemusely lesy takhle dopadnout, pokud by se pečovalo. Správy vše převedly do procesů a nechaly rozpadnout lesy všude. Vše ostatní je na volbě Správy, jak se s tím popasuje. Specifické manamgementy nejsou rušeny, jde o to, aby bylo zařazováno do zón tak, aby ekosystémy byly funkční. Podvod s lesním zákonem, který tam stejně platil, ale nedodržoval se, už musí být zastaven.
Dále obsah zásad péče dle návrhu je velmi transparentní a konečně budou muset Správy odůvodnit svoje kšeftaření se dřevem a přitom za nevykácené se nedosazuje. Tedy udržitelnost lesů je porušována naprosto flagrantně.
Navíc je třeba zastavit výrobu suchého dřeva,která tam pokračuje a tím činí z parků bezpečnostní riziko. Pánové, kteří ten stav zavinili včetně pana Bláhy, musí být hnáni k zodpovědnosti.