https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaromir-blaha-prodlouzeni-lhuty-k-zalesneni-po-kurovcove-kalamite-nestaci-dulezita-je-prirozena-obnova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaromír Bláha: Prodloužení lhůty k zalesnění po kůrovcové kalamitě nestačí, důležitá je přirozená obnova

4.11.2022
Tohle už nemá smysl kácet.
Tohle už nemá smysl kácet.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Ministerstvo zemědělství zveřejnilo aktualizaci opatření obecné povahy k řešení kůrovcové kalamity.
 
Prodloužení lhůty k zalesnění je potřebné. Ale proto, abychom mohli vypěstovat odolnější věkově různorodé lesy, je prodloužení lhůty k zalesnění na 5 let nedostačující.

Ministerstvo zemědělství by mělo urychleně vydat novelu lesního zákona, která povinné lhůty k zalesnění zcela zruší a dá tak prostor přírodní regeneraci lesů a volbě vlastníků lesů. Lesy vzniklé z přirozené obnovy jsou mnohem odolnější než lesy uměle vysázené.

K umělé výsadbě je potřeba přistoupit pouze tam, kde není naděje na přirozené zmlazení listnáčů a jedlí. Na kalamitních holinách by měl nový les vznikat přes fázi takzvaných přípravných dřevin, jako je bříza, jeřáb či osika ad., které pomohou zotavení lesní půdy a zabezpečí potřebný stín pro stínomilné buky či jedle.

Informace ministerstva, že „neprodlužuje možnost odložení těžby kůrovcových souší“ je velmi nešťastně formulovaná. V žádném případě to neznamená, že by vlastníci lesů museli souše vykácet. Povinnost přednostního kácení se týká pouze těch stromů, ze kterých hrozí šíření kůrovce.

Lesní zákon to v §33 odstavci 1 jasně formuluje takto: „Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů“.

Vlastníci tedy nemusí kácet souše, ze kterých již nehrozí šíření kůrovce. Ostatně by to mohlo být někde v rozporu hned s následujícím ustanovením lesního zákona, které říká, že „Za účelem předcházení degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.

Ponechání starých stromů, souší a tlejícího dřeva je zásadní pro zdraví lesa – zachování potřebných živin a biodiverzity. Na starých stromech a tlejícím dřevu je závislá třetina druhů organismů, které v lese žijí, respektive měly by žít.

Kácet souše má význam kolem cest, kde by jejich pád mohl ohrozit návštěvníky lesa.


reklama

 
foto - Bláha Jaromír
Jaromír Bláha
Autor je expert na ochranu lesů Hnutí DUHA.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DM

Dalibor Motl

4.11.2022 10:44
Za mě by lhůta pro zalesnění nebo "zajištění" nových kultur na holinách rozhodně neměla být zcela rušena. Zejména letos v semenném roce mnoha domácích dřevin není účelné ji paušálně prodlužovat dál nad 5let(!!!) nebo rušit. V odůvodněných případech ji úřady jistě mohou prodloužit. Nebylo letos nijak obtížné získat semena dubů, jedlí... nemluvě o bříze, modřínu nebo javorech. Je v zájmu vlastníka i společnosti aby tyto plochy byly v nějaké rozumné době znovu zalesněny. Toho lze dosáhnout dle stanoviště jak výsadbou tak i síjí ať "přípravných" nebo cílových dřevin. Za 3-5 let je jistě možné vypěstovat vhodné sazenice a podsázet nebo doplnit jimi ty břízy, osiky a jívy, které tam mezi tím vyrostou. Další prodlužování těch lhůt (v kalamitě asi nezbytné) vede k dalšímu odkladu nastartování procesu vázání uhlíku do biomasy, která ty plochy mohla pokrývat, nebýt minulých selhání v péči o lesy. Já mám letos zasázeno, naseto, natřeno a oploceno. Z velké části jsem využil už existující přirozené zmlazení a doplnil jsem vlastně jen určité mezery. Takové "zalesnění" proběhlo pár týdnů po těžbě a důsledné sanaci (= odkornění) kůrovcem napadených stromů. Teď už "jenom" zajistit (což je mnohem obtížnější úkol než "jenom" zalesnit).
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.11.2022 12:38
Vzhledem k faktu, že se pomalu nikde nevyskytuje buk a jedle, je vysazování povinnost. Jinak tentokrát souhlasím s panem Bláhou. Po xx letech.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.11.2022 16:10 Reaguje na Michal Ukropec
Po xx letech tam budete mít buřeň s takovým drnem, že nějaký dodatečný nálet nebude asi moc možný. Budou to zabuřeněné, těžko zalesnitelné holiny s nějakým tím stromkem co se uchytil v prvních dvou letech. Připomíná mi to těžko zalesnitelné holiny v Krušných horách v osmdesátých letech. Jo a po lesích chodí lidé pouze po cestách? S čím si to Bláha asi plete? Bláhové nápady, je to prostě děs.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.11.2022 17:04 Reaguje na Jarek Schindler
Vždy jsem prosazoval postupné kácení smrku, a návrat původních odolnějších dřevin, jako je dub, buk, habr, jasan, a zejména jedle. Samozřejmě za utržené prostředky z těžby smrku. Pokud přírodě nepomůžeme, přestože jsme ji silně přetvořili, na holinách se budou šířit pouze okolní, náletové a pionýrské dřeviny, a obnova bude trvat tisíce let.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.11.2022 19:26 Reaguje na Michal Ukropec
Promiňte ale výše jste psal, že souhlasíte s Bláhou. Tedy po XX letech. Dost těžko se člověk orientuje v tom co vlastně chcete. Jinak dub, habr jsou nížinné dřeviny( max. nižší střední polophy), jasan trpí chřadnutím (chalára), jedle po totálním ustupu v osmdesátých letech se sice s odsířením vzpamatovala ale nyní zase pomístně ve velkém schne. Ten dub nakonec taky nevypadal v druhé polovině minulého století nejlépe a pokud vím byly úvahy že z lesních porostů někde úplně zmizí. Nemusíte mít strach, ta obnova určitě tak dlouho trvat nebude. Příroda někde pracuje celkem dost rychle. Jen si člověk musí uvědomit, že například ty nyní populární krušnohorské bučiny či lesy na tom Křivoklátu budou bez lidských zásahů vypadat uplně ale úplně jinak než na co jsme dotěď zvyklí. Tam se na houby asi moc chodit nebude a například ty rekreační funkce budou pouze pro otrlé. Řekl bych, že tento pokus se za pár let lidem moc líbit nebude a budem si ukazovat fotky hospodářských lesů jak to tam krásně vypadalo.
Odpovědět
Pe

Petr

4.11.2022 21:34 Reaguje na Jarek Schindler
To je právě náš největší problém - že když se řekne les, tak úplně všichni, včetně mě, si automaticky vybavíme ty umělé stejnověké monokultury bez nižších pater, ve kterých je vidět široko daleko, a ty považujeme za jediný správný les. Ale je to velký omyl. To je les umělý, nefunkční a v podstatě trvale nemocný, což vidíme všude kolem sebe - není schopný odolávat ničemu, a tudíž ani zajišťovat všechny svoje funkce a podmínky, potřebné nejen pro člověka, ale pro celý ekosystém.
Je to jako považovat pole žita za jedinou správnou louku. Nikoho by taková absurdní představa ani jen nenapadla. Ale když jde o les, tak každého.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.11.2022 08:22 Reaguje na Petr
Les je pro mě totéž jako pole či louka. Pro divočinu používám pojmy jako prales, džungle (bush), step. Tak jako dům není jeskyně.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.11.2022 18:07 Reaguje na Karel Zvářal
Les je prostě les. Ať už je to klasický les věkových tříd, dauerwald, pařezina, nebo prales. Každý z nich má své místo.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.11.2022 17:53 Reaguje na Petr
Problém bude v tom, že v určitém věku porostu při plném zakmenění tam prostě žádné spodní patro mít nebudete. Žádný porost neudržíte dlouhodobě bez zásahu "otevřený". Nakonec i nestejnověký porost vypadá jako stejnověký atd. Ty poučky ochranářů o různověkém smíšeném lese jsou dobré leda tak do těch jejich brožůr. Jen mě napadá proč například proč se v v těch umělých , nemocných , nefunkčních lesích jak píšete chce vyhlašovat v případě Křivoklátska, NP?
Odpovědět
Pe

Petr

5.11.2022 19:20 Reaguje na Jarek Schindler
Vy sám sebe popíráte. Nahoře píšete, že například ty krušnohorské bučiny budou bez zásahu úplně jiné a líbit se nebudou, a teď dodáváte, že nakonec budou vlastně úplně stejné.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.11.2022 08:50 Reaguje na Petr
Opravdu? To jste prosím vyčetl z čeho?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.11.2022 06:45 Reaguje na Jarek Schindler
Souhlasím s Bláhou v tom, že je nutné vysazovat, a případně zasahovat proti brouků. To je výrazný posun. Pan Bláha dlouhá léta obhajoval brouka jako architekta lesa.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.11.2022 17:46 Reaguje na Michal Ukropec
Z toho článku nemám dojem, že by to bylo jak říkáte.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.11.2022 17:58 Reaguje na Jarek Schindler
Co se dubu a habru týká, tak s klimatickou změnou se z nich můžou stát dřeviny až vyšších středních poloh.
Klidně pak můžou prosperovat v lokalitách, kde se smrk donedávna smrk hojně pěstoval.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.11.2022 20:34 Reaguje na Jarek Schindler
pravda je asi někde uprostřed. Je nutné zabránit stejno letým lesům, které jsou náchylné na napadení škůdci. Obnova lesa by měla být postupná a víceletá. Čím více se v lokalitě kácelo, tím déle by se měl obnovovat kombinací výsadby a přirozeného zmlazování, tak aby byla druhová pestrost.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.11.2022 13:11
Z přirozené obnovy vznikne smrk, je-li v okolí, případně bříza. Přirozená obnova listnatého lesa (či jedle) je v místech, kde není semenný strom je na několik staletí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.11.2022 17:18
Na stojato tlící souše v lese jsou semeništěm dřevokazných hub, které
napadají stromy ihned po vylétnutí kůrovce. Dřevo tak znehodnotí a je
odsouzeno ke zhodnocení maximálně jako palivo. Navíc i taková václavka
je místy už horší než kůrovec a nabízet ji souše k dalšímu množení mi
připomíná spíše bezzásah, než hospodářský les. Václavce se naši předci
bránili i nabízením pařezů chudým lidem k otopu, protože věděli, jak
se umí v lesích rychle a zhoubně namnožit. Letos se jí u nás daří i v listnatém lese, kde vyrůstá z kořenů dosud "zdravých" přestárlých bříz
a olší ponechaných "odborníky" dožít, uschnout a padnout! To, že ráda
napadá i mladší a jiné stromy asi nevědí. Mimochodem jak dopadnou ty
pionýrské dřeviny, když budou těm cílovým nadměrně stínit a konkurovat?
Pokácet a zužitkovat, nebo pokácet a nechat zetlít a nebo pouze pilou
přerušit tok mízy a nechat zetlít nastojato? U všeho dojde i na poškození cílových dřevin, pokud se nezlikvidují do pěti, či maximálně 10 let po samovýsevu.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

5.11.2022 06:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Přípravné dřeviny se stanou z velké části oběťmi prořezávek a probírek. Ideální v nižších a středních polohách pokud se na plochu spolu s nimi dostane (výsadbou, výsevem) třeba dub, borovice, javory, třešeň... Cílové dřeviny potom mohou tvořit kostru budoucího lesa a břízy, osiky dočasnou výpň podporující kvalitu těch "zajímavějších" dřevin. Ve vyšších polohách tu budoucí kostru může tvořit modřín, smrk, javor klen + pár jilmů horských, třešní. Výplň zajistí klidně jeřabina, bříza, osika. Teprve po nějakém čase lze podsazovat jedli a buk. Opět postupně odstraňovat při prořezávkách břízu, jeřáb a mezery použít pro ten buk. Né, všechny dřeviny je nutné mít všude a od počátku na jedné ploše. Jde o možné alternativy. Třeba směs bříza, habr, dub s vloženými skupinami borovice a tolerancí dalších zmíněných nebo "jen" melioračních dřevin je pro začátek naprosto v pořádku a dá se z toho v nižších polohách vhodnou výchovou dopěstovat zdravý dubový nebo dubobukový les.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.11.2022 10:24 Reaguje na Dalibor Motl
Asi rád pracujete v lese při prořezávkách, dosazování
cílových dřevin, jejich individuální ochraně před okusem
místo plošného oplocení ostrůvků těchto dřevin. Víte kdysi
jsme se takto snažili chránit náletové jedle v Beskydech
a po jedné jsme je oplocovali a chránili návleky na kmen.
Výsledek byl takový, že pak došlo k vichřici, ta polámala
kolem stojící stromy a ty při pádu zničily nejenom plůtky, ale i ty jedličky. Tam, kde byly v oplocence stejnověkých
stromů se jim nic nestalo a dnes jsou to 40 let staré
vitální stromy s ukázkově rovnými kmeny a pravidelnou korunou. A proč? Protože jim nikdo nestínil, protože na
ně nespadl starý strom z okolí, protože před zvěří, která
jedle přímo miluje, je lépe ochránilo oplocení celých
hektarů než ochrana jednotlivých sazenic. Vy marnou práci asi milujete, pokud to není teorie z příruček, ale praktik si práci raději ulehčí pasečnou těžbou, zalesněním cílenými dřevinami s prořezávkou necílených a s oplocením a nebo nátěrem, který u jedle chrání pouze terminál a zbytek je okousán až ke kmínku a i ten je s oblibou zvěří loupán.
To není o přemnožení zvěře, ale o "mlsnosti", když jedli vysoká okouše a vedle stojícího smrčku si ani nevšimne.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.11.2022 14:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Z drobné rodinné plošky lesa, kde jsme chtěli individuálně chránit jedle, mám stejnou = 0 zkušenost.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

7.11.2022 14:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Proč to řešit jen individuální ochranou? Prostě v 15leté březové mlazině výrazně zredukuji počet bříz v nějakých kruhových "kotlících" o průměru třeba 15-20m a nasázím do té řediny jedle, které na rozsáhlé holině jinak nebudou prosperovat. Kotlík normálně oplotím 50m (jeden balík) pletiva. Ty kotlíky mohou být hned vedle nezalesněné (nebo v břízách vyřezané) vyklizovací linky a tedy v dosahu harvestoru, který se po ní bude moci pohybovat. Mimo kotlíky může být prořezávka slabší abych si nezhoršil kvalitu vtroušených dubů, javorů, třešní. O ty se budu starat primárně a podřídím jim "výchovu" bříz nebo osik v okolí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.11.2022 17:45 Reaguje na Dalibor Motl
Po patnácti letech, kdy tam budou ty nálety, jste
už tam mohl mít cca 7 metrů vysoké jedle a vy je
tam budete teprve sázet? Jaký efekt má to mezidobí pro ty jedle? Po vykácení bříz to bude stejná holina, jako po předchozí těžbě a jedle bude
trápit buřina stejně, jako po zalesnění paseky.
Nevím za kolik kupujete sazenice jedlí, ale sázet
je do kotlíku o průměru 15-20 metrů je hloupost,
protože v dospělosti je to prostor pro 1 jedli
a ten zbytek vyřežete? Fandím vám, pokud je
to z vaši praxe a nikoliv pouhé teoretizování, protože tolik práce, co si plánujete a jaké
náklady tomu věnujete je obdivuhodné(neekonomické)! Padesát metrů pletiva na kotlík pro jednu (max 3)
jedli? Tak tomu říkám ekonomika nových lesních hospodářů, kteří na to budou chtít asi dotaci!
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

8.11.2022 07:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Dost záleží na poloze a mikroklimatu. Pokud ty jedle vysázím do oplocenky na 20ha velké pláni poseté pařezy budou v prvních letech omrzat a usychat takže ztráty budou značné (to k té ceně sazenic). Také je důležitá dostupnost sazenic. Máte hned po kalamitě dost sadby? Možná než jedle zaplodí a vypěstujete z těch semen sazenice uplynou 3-4 roky a bříza na té pasece už bude "usídlená"... Proč tedy nevyužít břízu jako kulisu pro ochranu před sluncem, větrem a mrazem? Pletivo mám za odvoz od chovatelů, kteří ruší chovy ovcí :( Mýtního věku se z kotlíku o průměru 16m může dožít 4-5 jedlí ve sponu min 7m. Zkuste si to nakreslit. Pokud je paseka relativně malá (třeba 20x50m) a v okolí je nějaký životaschopný, stínící les tak je určitě možné sázet jedle na holou plochu i když raději poblíž porostní stěny. Do středu a na osluněnou část potom třeba dub, smrk, modřín (dle přírodních podmínek). Né každá 7m vysoká a jistě krásná jedle z paseky se také dožije mýtního věku. viz strana 25 z odkazu: https://akela.mendelu.cz/~xcepl/inobio/EOPORY/Pesteni_lesu_II/el5_Pestovani%20a%20obnova%20jedle%20belokore_Vyberny%20les.pdf
Co bude za 40 let někdo dělat ze stejnověkou mlazinou jedle z paseky?
Odpovědět

Jan Škrdla

8.11.2022 17:22 Reaguje na Dalibor Motl
Promyšlené to máte dobře, akorát děláte jednu chybu. A to že se snažíte přesvědčit pana Macháčka o výhodách nepasečného hospodářství a prospěšnosti přirozené obnovy.
Ten pán uznává holosečný způsob, jako jedinou možnou variantu hospodaření, a stejnověkou monokulturu jako ten správný porost.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.11.2022 19:51 Reaguje na Dalibor Motl
Já přece nikde nepíšu, že má být paseka
osázené pouze jedlemi, ale má růst mezi
cílovými dřevinami a nikoliv čekat s její
výsadbou několik let na pokácení náletů.
Jedle nikdy nebyly běžnými stromy, protože chutnala zvěři i v minulosti
a i v pralesích je jí poskrovnu. To, že
budete mít v náletech i cílové dřeviny
bez jejich ochrany před zvěří vidím
taky bledě, protože v březině budou pro
zvěř pro zvěř lákavým zákuskem. Je jen
pár druhů dřevin, které bez oplocení a
nátěrů nejsou okusovány a loupány a to
nehovořím o prorývání půdy černou mezi
stromy s poškozením kořenů a stromů.
Nálet je zoufalá náhrada výsadby cílových dřevin, pokud není cílem rovnou pěstování náletů pro štěpkování. Přirozená obnova má sakra daleko k hospodářskému lesu a
směřuje spíše k divočině pralesa, který
tam ale bude až po stovkách let, kdy se
ustálí skladba dřevin jiná, než je nálet po těžbě. Nálet po pádu pralesního
velikána je něco jiného než na paseku a tam se bříza nechytá. Doporučuji se jít
kouknout do Mionší, kde pionýrské druhy
neobsazují prostor po padlém buku, smrku, či jedli. Ten prostor zase obsadí buky,
smrky, či jedle. Totéž se děje i jinde
a proč lesu nepomoci místo náhody hned
cíleně! I do náletové smrčiny na Šumavě bylo možno cíleně sázet třeba buky a
jiné cílové dřeviny vhodné pro danou
oblast. Čekat, že si to příroda vyřeší sama bude trvat několik lidských generací a dnešní smrkový nálet za pár desítek let
dopadne stejně jako stávající hospodářský
smrkový porost. Ten nový je totiž téměř
monokulturní a stoprocentně stejnověký.
Pan Škrla je zastáncem divočiny a tak mne kritizuje a pan Graňák mne kritizuje ze zásady jako osobu, která mu oponuje.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.11.2022 09:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Kritizuju vás, protože melete ideologické kraviny a ignorujete fakta:-)
Odpovědět

Jan Škrdla

10.11.2022 19:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Jednak se jmenuji Škrdla. Dále jsem zastánce druhově pestrých a věkově a prostorově rozrůzněných porostů, podobně jako pan Motl.
Jinak pan Graňák vaše příspěvky do diskuze popsal celkem stručně výstižně.
Odpovědět

Jan Škrdla

8.11.2022 17:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Opravdu si myslíte, že jedle na velké holině vyroste za 15 let do výšky 7 m?
A už jste někdy viděl jedli s průměrem koruny 15-20 m? Takové rozměry bych si dovedl představit u mohutného košatého dubu rostoucího někde na louce, ne u jedle.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.11.2022 17:57 Reaguje na Jan Škrdla
1*
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.11.2022 20:20 Reaguje na Jan Škrdla
Pokud budete sázet jedle, kam nepatří, tak bude živořit a naopak tam, kam patří, tak se budete divit jejím přírůstkům. Dvacet metrů průměru jsem viděl a těch patnáct je docela běžný průměr. Já se hlavně pozastavil u oplocení kotlíku daného průměru, byť i pro čtyři jedle, protože je ekonomičtější individuální ochrana těch 4 jedlí plůtky kolem každé
z nich. To, že má Motl pletivo grátis
je věc jedna, ale potřebuje taky kůly,
břevna a spoustu práce s 50 m plotu
kvůli 4 jedlím. Ty individuálně ochráním
za zlomek práce a nákladů a bez barier
v přírodě. Ideální je klasická oplocenka
s cílovými dřevinami a ne ty vaše náhodné nálety, které mají i k pralesu daleko.
Je to pouze divočina mající spornou
krajinnou hodnotu a minimální hodnotu
hospodářskou. Kdyby to bylo tak dobré,
tak by to předci praktikovali a nesázeli
by stromy cíleně a les nepěstovali. Je
to pouze praxe a žádné teoretizování o
těžbě jednoho stromu ze sta vhodného
pro zpracování a jeho vytažení z lesa
bez poškození ostatních stromů. Kdo
někdy těžil ze zápoje 100 let staré stromy, tak ví jaký je rozdíl těžit po
jednom stromu a nebo pasečně. Mi je to
už lautr putna, ale potomci vás při
těžbě proklejí a proklejí vás i pilaři,
když budou shánět rovnou kulatinu bez suků za přijatelnou cenu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.11.2022 09:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Chechech, vy jste fakt komediant - těch vašich 20 metrů šíře koruny dosahují tak maximálně nejstarší kusy kolem 400 let věku odněkud ze Salajky (což je mimochodem prales - to co vy nemáte rád), a to kdoví jestli.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.11.2022 10:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud by jste snad hledal důvod nízkého zastoupení jedlí v lesních porostech, viz níže:
Úbytek zastoupení jedle bělokoré je spojován především s činností člověka – s nástupem holosečného hospodaření s krátkou obnovní dobou.

Mimochodem před barákem máme 80 let starou grandisku (což je výrazně vzrůstnější druh) mimo zápoj a šířka její koruny je kolem 6 m.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.11.2022 14:40 Reaguje na Břetislav Machaček
No s tou václavkou nevím, někteří tvrdí, že může být stará několik set let.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.11.2022 09:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
Václavku si snadno namnožíte i doma donesením napadeného
dříví. Kdysi jsem pořezal na dvoře břízy ze samotěžby .
V pilinách zapadlých do trávy a dokonce v mezerách dlažby
nyní rostou krásné václavky. Bohužel napadají i ovocné
stromy a nemohu se jí zbavit, protože nějaké ty piliny
jim při topení dřívím stále dodávám. Takže nejenom to, že
přetrvává v půdě staletí, ale musí mít k množení podmínky.
Přemíra odumřelé dřevní hmoty je pro ni požehnáním a taky
to, že jsou zdravé stromy poškozeny těžbou, přibližováním
a nebo živly tak, že se do nich václavka lehce dostane.
Proto varuji před výběrovou těžbou s poškozováním stromů
a kořenů stromů v okolí stromu těženého. Rok, dva a je
třeba těžit znovu, ale houbami napadené stromy poškozené
předchozí těžbou. Tohle naši předci moc dobře věděli a
tak šli raději cestou stejnověkých monokultur, kde se
do lesa mimo základní výchovy, šlo až při mýtní zralosti
celého porostu. Výběrová těžba je návrat do doby, kdy
se o les starala pouze příroda a člověk sklízel to, co
NÁHODNĚ vyrostlo tak, že mu bylo k užitku. S nárůstem
populace a poptávce po kvalitním dříví začali lidé les řízeně pěstovat, aby bylo kvalitní dříví PRAVIDLEM a
nikoliv pouze dílem NÁHODY !
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist