Jaromír Bláha: Poslanecká kanonáda do národních parků
1.5.2025
Nepostavíme tu něco? Na snímku šumavská Kvilda.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | npsumava.cz
Poslanci podali smršť 45 pozměňovacích návrhů, přičemž významná část z nich narušuje ochranu přírody a některé doslova likvidují národní parky a chráněné krajinné oblasti.
Poslanec Petr Bendl (ODS) předložil návrhy (pozměňovací návrhy č. 6609, 6609 a 6612), kterým správám národních parků a chráněných krajinných oblastí odnímá pravomoc spolurozhodovat o větších stavbách, jako jsou sjezdovky, hotely, lanovky a další projekty. Zbavuje je tak rozhodování o stavební činnosti v národních parcích a dalších chráněných území, které přesunuje ponejvíce na úroveň obcí a krajů. V tomto ohledu poslanec navrhuje vrátit ochranu přírody zpět do roku 1956, kdy vznikl první Zápotockého zákon o ochraně přírody. K omezení možnosti správ národních parků ovlivňovat stavební činnost směřují i některé další návrhy poslance Petra Bendla a Jana Bureše (ODS) (pozměňovací návrhy č. 6606, 6621 a 6612). Hnutí DUHA varuje, že tyto návrhy v případě jejich schválení povedou k masivní zástavbě národních parků a chráněných krajinných oblastí.
Hnutí DUHA již dříve upozornilo na návrhy poslance Jana Bureše (ODS), z nichž jeden chce umožnit začít kácet v přírodní zóně, kde je divoká příroda, stanovit rozvoj obcí jako cíl a poslání národních parků a otevřít tak cestu hotelovým projektům nebo sjezdovkám, omezit možnost regulovat overturismus a turistický development, a celkově přiblížit péči o lesy směrem k hospodářským lesům. Rovněž ředitelé národních parků označili Burešovy návrhy za likvidační.
Návrhy poslance Karla Krejzy (ODS) sledují protipožární opatření v národních parcích, některé ale jdou proti cílům jejich ochrany nebo jsou neproveditelné.
Pozměňovací návrhy poslance Karla Krejzy stanovují například povinnost vytěžit suché stromy z 200 metrů širokého pásu kolem všech staveb v národním parku tak, aby jich na každém faktickém hektaru nebylo více než 90m3, s výjimkou odvozních míst.
Taková povinnost je rozumná u okrajových budov v obcích. Ale v případě rekreačních objektů jednotlivě rozptýlených v lesích a na jejich okrajích může způsobit poškození lesních ekosystémů národních parků, kde mají suché stromy a tlející dřevo nenahraditelný význam. K tomuto návrhu neexistuje analýza, jak velkého území v národních pracích by se tato povinnost týkala a kde – jestli například kácení suchých stromů nezasahuje někde do přírodní zóny.
Nařízení takto stanovené povinnosti je také nereálné. Neexistují data, která by říkala, kolik je v daný okamžik na každém faktickém hektaru suchých stromů. Data z monitoringu, která jsou k dispozici z inventarizací, jsou získávána z inventarizačních ploch a následně vztažena na širší území. Technicky je vytěžení suchých stromů tak, aby zůstalo 90m3/ha na některých místech neproveditelné – aby se těžební technika dostala ke vzdálenějším suchým stromům, musí nejprve vytěžit stromy, přes které by se jinak nedostala.
Jiný návrh poslance Karla Krejzy (ODS) požaduje, aby na každých třech kilometrech lesních cest byla nádrž s vodou na případné hašení, což je těžko realizovatelné a nesmírně drahé.
Jinými návrhy chtějí poslanci za ODS Petr Bendl, Jan Bureš a Jan Hofmann (pozměňovací návrhy č. 6648 a 6649) odebrat strážcům přírody možnost dokumentovat své úkony a osoby páchající přestupek či snížit navržené výše pokut pro podnikatele za poškozování přírody [6]. Přitom v praxi jedině možnost dokumentovat přestupky odrazuje pachatele od agresivního chování a napadání strážců přírody.
Národních parků se minulý týden v bouřlivé diskusi zastali zejména poslanci Ondřej Babka, Eva Fialová, Richard Brabec, Zuzana Ožanová (ANO), Klára Kocmanová (Piráti), Stanislav Bernard (STAN) či Michal Kučera (TOP09), zatímco například vystoupení poslanců Petra Kotta či Bereniky Peštové (ANO) či Radka Kotena (SPD) základy národních parků zpochybňovalo.
ANO spolu s SPD předložili návrhy, kterými chtějí vyškrtnout vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko (pozměňovací návrhy č. 6167 a 6579).
Poslanci mají v diskusi o novele zákona o ochraně přírody ve druhém čtení pokračovat 6. května.
Hnutí DUHA usiluje o záchranu národních parků výzvou Divočina nabeton, kde mohou lidé svým podpisem podpořit kvalitní ochranu přírody v národních parcích a vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko. Výzvu již podepsalo přes 18 000 lidí, z toho 5 000 za posledních deset dní – od chvíle, kdy byly zveřejněné první likvidační návrhy poslance Jana Bureše (ODS). Výzvu ekologická organizace předá poslancům, senátorům a prezidentovi.
Kdyby Parlament nakonec schválil podané návrhy poslanců ODS, byl by to doslova masakr národních parků a dalších chráněných oblastí. Výzvu Divočina nabeton za záchranu národních parků podepsalo už přes 18 400 lidí a desítky dalších, každý den, přibývají. Věřme, že je nakonec většina poslanců vyslyší a nezvítězí developerská lobby či těžaři dřeva reprezentovaní Lesnicko-dřevařskou komorou.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ochrana přírody je nad rozvojem obcí, tvrdí lidé ze Šumavy a Českého Švýcarska
Šumava se může brzy zařadit mezi světově uznávané národní parky. Po bok Yellowstone nebo Serengeti
Novela zákona by mohla ohrozit zařazení NP Šumava mezi nejuznávanější parky
Další články autora |
Jaromír Bláha: Pozměňovací návrhy k zákonu o ochraně přírody by znamenaly chaos a reálnou likvidaci národních parků
Jaromír Bláha: Kdo je nový lesů pán?
Jaromír Bláha: Prodloužení lhůty k zalesnění po kůrovcové kalamitě nestačí, důležitá je přirozená obnovaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
Karel Zvářal
1.5.2025 07:55Ona ta kanonáda nepřišla sama od sebe. Vzpomeňme vyvrácené mohykány po Kirilu ponechané napospas kůrovci jako začátek nebývalé kalamity. Vědci adorovaný požár v NP ČŠ vyvolal u většinové společnosti znechucení až odpor k takovému zacházení s národním bohatstvím. Chápu snahu poslanců předejít možným podobným událostem, avšak výstavbu hotelů a sjezdovek bych nepodpořil. A pokud si místní občané ("národ") nepřejí změnu ChKO (se spoustou maloplošek) na (zbytečný) NP, je třeba tento názor respektovat. Chránit přírodu je možné několika způsoby: rozumně, dogmaticky a developersky. Za sebe druhou a třetí možnost škrtám.
Odpovědět
JŘ
Karel Zvářal
1.5.2025 08:05 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNemám důvod na své názory uvalovat cla:-)
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
1.5.2025 08:16 Reaguje na Karel Zvářalto je možný ale EU zkrátka nařizuje určité procento chráněných oblastí.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
2.5.2025 08:29 Reaguje na Jaroslav ŘezáčStrana a Fürer taky něco nařizovali. Ale jen Hujeři se tím doslovně řídili.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
1.5.2025 08:23 Reaguje na Karel ZvářalV našem kraji je 5 CHKO a nikoho neomezují... až na dutý hlavy v parlamentu, stejně tak Natura 2000 či ptačí oblasti.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
1.5.2025 08:27 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNP v ČR nejsou problémem problémem je člověk, který má dojem, že mu musí všechno sloužit k osobnímu blahu a egu.
Odpovědět
MK
Karel Zvářal
2.5.2025 17:06 Reaguje na Majka KletečkováSpíše si myslím, že je to o věčné vlastnosti.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/premnozeny-kurovec-muze-v-krkonosich-ohrozit-tisice-hektaru-lesa
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/entomologove-ocenuji-peci-o-louky-v-krkonosich
To je laciné reklamy, co, "znalci"?-)
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/premnozeny-kurovec-muze-v-krkonosich-ohrozit-tisice-hektaru-lesa
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/entomologove-ocenuji-peci-o-louky-v-krkonosich
To je laciné reklamy, co, "znalci"?-)
ss
PH
Pavel Hanzl
1.5.2025 12:16 Reaguje na Karel ZvářalTam je největší problém s pojmem "rozumně". To si ropák i ekoterorista vykládají naprosto protichůdně a normálni lidi jsou někde mezi tím, ovšem ten střed je taky kilometry široký.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.5.2025 13:11 Reaguje na Pavel HanzlPoté, co jsem slyšel chvalozpěvy na VÚ, stavím tento prostor výše než NP. Úžasná diverzita ptáků, přitom se tam "normálně" lesnicky hospodaří, jezdí tam těžká technika, střelba, výbuchy... To vše příroda nejenže unese, ale je velmi pestrá. Tak jako jinde platí stará pravda - vše je relativní. A jako už poněkolikáté - mně stačí porovnat diverzitu souvislého pralesa s členitým hosp lesem, kde součet druhů na vybraných bodech překračuje součet druhů v bezzásahu. Jenom *** to nechce vidět...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.5.2025 17:12 Reaguje na Karel ZvářalVe VVP činnost vojska nahrazuje refaunaci megafaunou. Mamuty, zubry, nosorožce...
Odpovědět
Pavel Hrdlička
6.5.2025 15:23 Reaguje na Karel ZvářalPodepisuji se vším všudy. Jen si dovoluji upozornit, že u pozměňovacích návrhů poslance Bureše není vidět jediné minimální umenšení autority správy NP potažmo MŽP potvrdit nebo zakázat jakoukoliv činnost, která je v rozporu s ochranou přírody. PN se pouze snaží konečně nastavit zodpovědnost NP za jejeich správu, která je dle současných zákonných norem nulová. Přesně pro to , aby bylo možné uplatňovat první variantu péče. Ovšem kapři se proti vypuštění rybníka brání ...
Odpovědět
PB
Petr Blažek
1.5.2025 08:13Před 35 lety jsme se zbavili socializmu. Hlavním důvodem jeho pádu, ačkoliv idea byla růžová, bylo nesmyslné zasahování vrchnosti (politiků) do života lidí a podnikání, zkrátka chtěli rozhodovat o všem.
A dnes jsme svědky plíživého návratu stejných způsobů, které jsme zažili v minulosti. Pouze svazáci si převlékly modré košile za zelené.
Autor se tam ohání podpisy aktivistů, ale už pro jistotu nevyčíslí, kolik z nich žije v národním parku.
Tento problém je napříč celou společností. Vrchnost nám říká jak máme podnikat, co si máme kupovat za auta.....Bohužel může se stát, stejně jako před 35 lety, nebo v současné USA, že pohár trpělivosti veřejnosti přeteče a dojde k nějaké revoluci.
Škody, které by vznikly například rozpadem EU jsou nevyčíslitelné. Kdysi jsem někde četl, že snad v Kanadě mají zákon, který omezuje byrokracii tím, že na každé nové nařízení musí být jedno staré zrušeno.
Odpovědět
A dnes jsme svědky plíživého návratu stejných způsobů, které jsme zažili v minulosti. Pouze svazáci si převlékly modré košile za zelené.
Autor se tam ohání podpisy aktivistů, ale už pro jistotu nevyčíslí, kolik z nich žije v národním parku.
Tento problém je napříč celou společností. Vrchnost nám říká jak máme podnikat, co si máme kupovat za auta.....Bohužel může se stát, stejně jako před 35 lety, nebo v současné USA, že pohár trpělivosti veřejnosti přeteče a dojde k nějaké revoluci.
Škody, které by vznikly například rozpadem EU jsou nevyčíslitelné. Kdysi jsem někde četl, že snad v Kanadě mají zákon, který omezuje byrokracii tím, že na každé nové nařízení musí být jedno staré zrušeno.
JŘ
Jaroslav Řezáč
1.5.2025 08:19 Reaguje na Petr Blažekza mě by CHKO měla být celá ČR mimo intravilánů větších měst... praktiky udržitelnosti a řádného hospodaření nejsou žádným mýtusem...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.5.2025 10:37 Reaguje na Jaroslav ŘezáčProč by měla být velká města výjimkou? Vždyť ony už tou výjimkou nyní jsou. Zbavují se průmyslu, skládek a jiných negativních činností a za úplatu to přesouvají na venkov.
Kdyby obyvatelé velkých měst pocítili tu beznaděj, když
i v rozporu s výsledky referenda centrální vláda z Prahy
pokračuje v přípravě průmyslové zóny v Dolní Lutyni, tak
by zjistiti, že to není pouze o výstavbě bytů a silnic,
ale i o průmyslové zátěži v kdysi panenské krajině. Pro
lidi z velkých měst je jedno kam se jedou rekreovat, ale
místní budou muset žít s novou továrnou za domy. Ono u
NP jde některým o to, že v nich vidí potenciál nejen v
konzervaci, či dokonce v návratu přírody nazpět, ale
chtějí je provozovat jako ekonomicky soběstačné celky
i s těmi hotely a lunaparky. Je třeba ale stanovit ta
pravidla únosnosti podnikání v NP na hranici ekonomické
soběstačnosti a na hranici zachování přírodní hodnoty NP.
Nastal tak boj o ekonomické zhodnocení, ale podle těch co
to prosazují pouze pro podnikatele a mezi zastánci pouhé
ochrany založené na dotačních principech. Dotační politika
zdeformovala celé hospodářství, vědu, školství i ochranu
přírody. Z mnohého vytvořila žumpu na likvidaci financí
bez náležitého efektu a je načase s dotacemi skončit. Ve
světě s trhem bez deformací neuspějeme a náš malý píseček
může časem spláchnout vlna trhu bez deformací. Pan Bláha
je zvyklý žít z dotací a má zájem, ať to pokračuje dál
a tak se mu nedivím, že je zděšen z názorů, že by bylo
možné NP využívat tak, že by se obešly bez dotací. No
a ti tvůrci změn mají i zištné myšlenky NP zneužít pro
SOUKROMÉ podnikání, ale ono to podnikání by mělo být
POUZE v gesci vedení NP pro samoinvestování provozu NP.
Neměl bych nic proti restauraci jakou je třeba Orlí
hnízdo v NP ČŠ, ale v majetku NP a NP provozovanou pro potřeby financování chodu NP. Taktéž by mi nevadilo
ani nějaké rozumné vstupné finančně dostupné všem, ale
omezené počty vstupu za určité období(rezervační vstup).
Řešit to pouze výši vstupného znamená určité vrstvy
obyvatel vyloučit jako nemovité návštěvníky z návštěvy.
S rezervačním systémem by se dostalo na všechny, ale
pouze s omezením počtu vstupů a nedocházelo by tak k
přetížení NP a exponovaných míst návaly návštěvníků.
Už nyní je a časem bude rezervační systém nutností,
aby nedocházelo k devastaci ikon naší přírody, které
táhnou tisíce návštěvníků denně. Dovedu si představit
i prodej kalamitního dříví, dříví stromů z okolí cest
a objektů kvůli zajištění bezpečnosti. Dovedu si taky
představit poplatkový lov a rybolov v NP v rámci
regulací stavu zvěře a ryb. Dovedu si dokonce taky
představit i sběr hub a lesních plodů ve vymezených
částech NP, protože rozumný sběr nenapáchá škody
a přispěl by za poplatek do kasy NP, který by tak
nebyl závislý pouze na příjmech ze státní pokladny.
Takže ROZUMNÉ změny bych přivítal a jsem proti těm
zištným pro soukromé podnikání v NP a taky proti
současnému stavu sosajícím pouze dotace bez toho,
že by se NP samoinvestoval.
Odpovědět
Kdyby obyvatelé velkých měst pocítili tu beznaděj, když
i v rozporu s výsledky referenda centrální vláda z Prahy
pokračuje v přípravě průmyslové zóny v Dolní Lutyni, tak
by zjistiti, že to není pouze o výstavbě bytů a silnic,
ale i o průmyslové zátěži v kdysi panenské krajině. Pro
lidi z velkých měst je jedno kam se jedou rekreovat, ale
místní budou muset žít s novou továrnou za domy. Ono u
NP jde některým o to, že v nich vidí potenciál nejen v
konzervaci, či dokonce v návratu přírody nazpět, ale
chtějí je provozovat jako ekonomicky soběstačné celky
i s těmi hotely a lunaparky. Je třeba ale stanovit ta
pravidla únosnosti podnikání v NP na hranici ekonomické
soběstačnosti a na hranici zachování přírodní hodnoty NP.
Nastal tak boj o ekonomické zhodnocení, ale podle těch co
to prosazují pouze pro podnikatele a mezi zastánci pouhé
ochrany založené na dotačních principech. Dotační politika
zdeformovala celé hospodářství, vědu, školství i ochranu
přírody. Z mnohého vytvořila žumpu na likvidaci financí
bez náležitého efektu a je načase s dotacemi skončit. Ve
světě s trhem bez deformací neuspějeme a náš malý píseček
může časem spláchnout vlna trhu bez deformací. Pan Bláha
je zvyklý žít z dotací a má zájem, ať to pokračuje dál
a tak se mu nedivím, že je zděšen z názorů, že by bylo
možné NP využívat tak, že by se obešly bez dotací. No
a ti tvůrci změn mají i zištné myšlenky NP zneužít pro
SOUKROMÉ podnikání, ale ono to podnikání by mělo být
POUZE v gesci vedení NP pro samoinvestování provozu NP.
Neměl bych nic proti restauraci jakou je třeba Orlí
hnízdo v NP ČŠ, ale v majetku NP a NP provozovanou pro potřeby financování chodu NP. Taktéž by mi nevadilo
ani nějaké rozumné vstupné finančně dostupné všem, ale
omezené počty vstupu za určité období(rezervační vstup).
Řešit to pouze výši vstupného znamená určité vrstvy
obyvatel vyloučit jako nemovité návštěvníky z návštěvy.
S rezervačním systémem by se dostalo na všechny, ale
pouze s omezením počtu vstupů a nedocházelo by tak k
přetížení NP a exponovaných míst návaly návštěvníků.
Už nyní je a časem bude rezervační systém nutností,
aby nedocházelo k devastaci ikon naší přírody, které
táhnou tisíce návštěvníků denně. Dovedu si představit
i prodej kalamitního dříví, dříví stromů z okolí cest
a objektů kvůli zajištění bezpečnosti. Dovedu si taky
představit poplatkový lov a rybolov v NP v rámci
regulací stavu zvěře a ryb. Dovedu si dokonce taky
představit i sběr hub a lesních plodů ve vymezených
částech NP, protože rozumný sběr nenapáchá škody
a přispěl by za poplatek do kasy NP, který by tak
nebyl závislý pouze na příjmech ze státní pokladny.
Takže ROZUMNÉ změny bych přivítal a jsem proti těm
zištným pro soukromé podnikání v NP a taky proti
současnému stavu sosajícím pouze dotace bez toho,
že by se NP samoinvestoval.
JŘ
JŘ
Jaroslav Řezáč
1.5.2025 11:51 Reaguje na Jaroslav Řezáčubytovací poplatky jsou sice příjmem obcí ale neměli jít také na financování CHKO a NP.
To, že jsou trapně nízké je věcí další.
Možná by CHKO a NP by mohla mít také sekci spolkovou či spolupracující organizace, které svojí činností spolupracují na udržitelnosti území.
Odpovědět
To, že jsou trapně nízké je věcí další.
Možná by CHKO a NP by mohla mít také sekci spolkovou či spolupracující organizace, které svojí činností spolupracují na udržitelnosti území.
JŘ
Jaroslav Řezáč
1.5.2025 11:51 Reaguje na Jaroslav Řezáča ochraně území cenných lokalit...znám minimálně jednu
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
1.5.2025 11:55 Reaguje na Jaroslav Řezáčneměl by jít jen obcím ale i financování CHKO, NP
k NP by se dalo říci, že zájemci dneska už rozhodně o udržitelnost území zájem nemají ale spíše o udržitelnost " peněženky" a to rozhodně s ochranou přírody dohromady nejde... protože tahat se za pluhem už zkrátka pro zlenivělou společnost není IN.
Odpovědět
k NP by se dalo říci, že zájemci dneska už rozhodně o udržitelnost území zájem nemají ale spíše o udržitelnost " peněženky" a to rozhodně s ochranou přírody dohromady nejde... protože tahat se za pluhem už zkrátka pro zlenivělou společnost není IN.
JŘ
Jaroslav Řezáč
1.5.2025 11:40 Reaguje na Břetislav Machačekjen bych zmínil, že právě takové organizace jsou protiváhou politickému lobbingu.
Politik by měl konat veřejnou službu a hájit veřejný zájem ale praxe je taková, že hájí často prapodivné zájmy lobby, která myslí hlavně na sebe.
Odpovědět
Politik by měl konat veřejnou službu a hájit veřejný zájem ale praxe je taková, že hájí často prapodivné zájmy lobby, která myslí hlavně na sebe.
PE
Petr Elias
2.5.2025 06:59 Reaguje na Petr BlažekJojo, jako v USA. A proto má ten oranžový degeš nejnižší podporu za posledních 80 let. :D
Odpovědět
HH
Honza Honza
1.5.2025 09:02Třeba liberální konzervativní strana by se chtěla vrátit ke svému liberalizmu, svobodě, rozumu: co nejméně příkazů, zákazů, co nejvíce pravomocí pro lidi, pro jejich zvolené zástupce a co nejméně pro nezvolené všeznající spolky, ekology- tak jak prosazoval Klaus proti široké celospolečenské správě této země jak chtěl Havel.
Třeba se lidem nelíbí, že v NP nesmíte šlápnout vedle cesty a potom celou krajinu zničí kůrovec nebo požár-hlavně, že je to přírodní proces, je takový přístup rozumný, liberální, svobodný?
Jde tady o úplně něco jiného: NP nemohou být izolovaným ostrovem, kde si řádí příroda jak chce, lesy musí plnit svoji ochlazující a vodu akumulující funkci (proto je špatný i návrh s odklízením mrtvého dřeva kolem zástavby), i zde musí být směr k přirozené= přírodní pestrosti, diverzitě, pestrý smíšený les, volné vypasené louky, úprava vodních toků- meandry, mělké rozlévající se řeky, péče o jezera, močály- bez člověka zarostou, přirozená sukcese bez účasti člověka a býložravců vede k uniformní přírodě, je třeba mít na to peníze, činnost člověka je nezbytná. Rozšíření areálu o jednu sjezdovku, dostavba hotelu u vesnice v rozumné míře žádnou přírodu nezničí, zničí ji nedostatek vody. Je třeba vyslyšet i požárníky, i lesní hospodáře, ne si trvat na své fanatické pravdě. NP není izolovaný ostrov.
Prostě stávající správa NP je proti rozumu, liberalizmu a svobodě, návrat k přirozenosti, rozumu je naprosto správný.
I V. Klaus, kterého stále obhajuji, udělal fatální chybu- krok zpět od svobody, rozumu: prohlásil, že Západ rozkrade všechny naše podniky, ty z obavy z konkurence zavře - následovala velká privatizace s rozkradením celého nár. majetku za biliony našimi českými spekulanty, kteří neměli žádný zájem hospodařit ani to neuměli, měli zájem jen krást.
Proč to Klaus udělal?
Proč nyní správa NP nevěří správě obecních úřadů, které volí lidi, které jsou pod kontrolou lidí, správě lesníků, kteří mají zájem o to aby les rostl. Také vše rozšlapou, zničí?
Odpovědět
Třeba se lidem nelíbí, že v NP nesmíte šlápnout vedle cesty a potom celou krajinu zničí kůrovec nebo požár-hlavně, že je to přírodní proces, je takový přístup rozumný, liberální, svobodný?
Jde tady o úplně něco jiného: NP nemohou být izolovaným ostrovem, kde si řádí příroda jak chce, lesy musí plnit svoji ochlazující a vodu akumulující funkci (proto je špatný i návrh s odklízením mrtvého dřeva kolem zástavby), i zde musí být směr k přirozené= přírodní pestrosti, diverzitě, pestrý smíšený les, volné vypasené louky, úprava vodních toků- meandry, mělké rozlévající se řeky, péče o jezera, močály- bez člověka zarostou, přirozená sukcese bez účasti člověka a býložravců vede k uniformní přírodě, je třeba mít na to peníze, činnost člověka je nezbytná. Rozšíření areálu o jednu sjezdovku, dostavba hotelu u vesnice v rozumné míře žádnou přírodu nezničí, zničí ji nedostatek vody. Je třeba vyslyšet i požárníky, i lesní hospodáře, ne si trvat na své fanatické pravdě. NP není izolovaný ostrov.
Prostě stávající správa NP je proti rozumu, liberalizmu a svobodě, návrat k přirozenosti, rozumu je naprosto správný.
I V. Klaus, kterého stále obhajuji, udělal fatální chybu- krok zpět od svobody, rozumu: prohlásil, že Západ rozkrade všechny naše podniky, ty z obavy z konkurence zavře - následovala velká privatizace s rozkradením celého nár. majetku za biliony našimi českými spekulanty, kteří neměli žádný zájem hospodařit ani to neuměli, měli zájem jen krást.
Proč to Klaus udělal?
Proč nyní správa NP nevěří správě obecních úřadů, které volí lidi, které jsou pod kontrolou lidí, správě lesníků, kteří mají zájem o to aby les rostl. Také vše rozšlapou, zničí?
HH
Honza Honza
1.5.2025 13:19 Reaguje na Honza HonzaJá na to proč si sám odpovím: je prostě super dělat si svůj byznys bez kontroly, aby mi do toho stále někdo kecal. Takto postupoval i Klaus při velké privatizaci: s nezpochybnitelnou zástěrkou rozvoje kapitalizmu, takto postupuje správa NP, všichni diktátoři.
Odpovědět
Sl
Slovan
1.5.2025 13:06Díky všem poslancům a poslankyním, kteří se postaví za budoucnost našich NP a CHKO. Jedno z jaké jsou strany.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.5.2025 17:07 Reaguje na SlovanJak píše Zvářal. Biodiverzita ve Vojenských Výcvikových Prostorech VVP je nesrovnatelně vyšší než v NP, neb činnost vojska hnahrazuje refaunaci megafaunou.
Přesto si ochrana přírody nevzala poučení. Důsledkem je špatný zákon prosazující bezzásah v NP...,
Důsledkem je spoušť v NP jako brouček a následně nehasitelný požár bez cest a vody.
Důsledkem je intuitivní odpor obyvatel proti NP.
Důsledkem je, že lobisté a developeři zavětřili okno na kšeft a snaží se bezzásah "napravit kšeftem" s lunaparkem.
Naprosto špatně, medvědí služba OPK, zejména od neziskovek, se projevuje.
Odpovědět
Přesto si ochrana přírody nevzala poučení. Důsledkem je špatný zákon prosazující bezzásah v NP...,
Důsledkem je spoušť v NP jako brouček a následně nehasitelný požár bez cest a vody.
Důsledkem je intuitivní odpor obyvatel proti NP.
Důsledkem je, že lobisté a developeři zavětřili okno na kšeft a snaží se bezzásah "napravit kšeftem" s lunaparkem.
Naprosto špatně, medvědí služba OPK, zejména od neziskovek, se projevuje.
Sl
Slovan
1.5.2025 22:29 Reaguje na Slavomil VinklerMůžete nám tu v biodiverzitě rovnou porovnat VVP Boletice s NP Šumava. Určitě to bude lepší než nic neříkající písmenka. Ostatní VVP jsou úplně v jiných oblastech než zbytek NP a těžko budeme srovnávat VVP Hradiště s řekněme NPČŠ.
VVP jsou velice cenné i proto, že vojáci nemají problém s ochranáři spolupracovat - třeba Boletice jsou z 1/3 v CHKO. VVP jsou navíc neobydlené a výcvik intenzivně neprobíhá na většině plochy, ale jen v určitých oblastech a tak mají zvířata na mnoha místech paradoxně klid. VVP jsou spolu s NP to nejcennější, co u nás (pokud se budeme bavit o přírodě) máme.
Naprosto špatně by bylo to, co navrhujete vy - totiž rozklad NP. Máte tu běžnou hospodářskou krajinu, máte tu Přírodní parky nebo CHKO - všude tam člověk MÁ konat. NP zaujímají 1,5% a ani polovina z této plochy není v bezzásahu. Uvědomujete si to vůbec? Zřejmě ne.
Odpovědět
VVP jsou velice cenné i proto, že vojáci nemají problém s ochranáři spolupracovat - třeba Boletice jsou z 1/3 v CHKO. VVP jsou navíc neobydlené a výcvik intenzivně neprobíhá na většině plochy, ale jen v určitých oblastech a tak mají zvířata na mnoha místech paradoxně klid. VVP jsou spolu s NP to nejcennější, co u nás (pokud se budeme bavit o přírodě) máme.
Naprosto špatně by bylo to, co navrhujete vy - totiž rozklad NP. Máte tu běžnou hospodářskou krajinu, máte tu Přírodní parky nebo CHKO - všude tam člověk MÁ konat. NP zaujímají 1,5% a ani polovina z této plochy není v bezzásahu. Uvědomujete si to vůbec? Zřejmě ne.
SV
Slavomil Vinkler
2.5.2025 07:09 Reaguje na SlovanUvědomujete si váš blábol?
Nikde nenavrhuji zrušení np. Nikde nemnavrhuji udělat z np cvičiště.
Uvádím paralelu: VVP provádí neusté narušování = mikrodisturbance a proto je v nich vysoká biodiverzita. Tyto mikrodisturbance v np chybí, není k dispozici megafauna. A tu musí nahradit člověk, má-li být biodiverzita udržena, tedy to nejcenější co máme. Samozřejmě jinde a jinak než VVP. Účelem NP přece není bezzásah, ale udržení té nejcenější biodiverzity!!! Která ovšem bezzásahem mizí.
Znovu opakuji to, co nechcete pochopit.
Bezzásah ničí NP, jak přímo egalizací, tak a zejména tak, že poskytuje morální důvody pro to co kritizuje článek, tedy tvorbu lunaparků. To je třeba, abyste si vy a vám podobní uvědomili.
Odpovědět
Nikde nenavrhuji zrušení np. Nikde nemnavrhuji udělat z np cvičiště.
Uvádím paralelu: VVP provádí neusté narušování = mikrodisturbance a proto je v nich vysoká biodiverzita. Tyto mikrodisturbance v np chybí, není k dispozici megafauna. A tu musí nahradit člověk, má-li být biodiverzita udržena, tedy to nejcenější co máme. Samozřejmě jinde a jinak než VVP. Účelem NP přece není bezzásah, ale udržení té nejcenější biodiverzity!!! Která ovšem bezzásahem mizí.
Znovu opakuji to, co nechcete pochopit.
Bezzásah ničí NP, jak přímo egalizací, tak a zejména tak, že poskytuje morální důvody pro to co kritizuje článek, tedy tvorbu lunaparků. To je třeba, abyste si vy a vám podobní uvědomili.
Sl
Slovan
2.5.2025 11:02 Reaguje na Slavomil VinklerNechcete zrušit označení NP. Vy byste “pouze” chtěl změnit režim tak, že by se o žádný NP v pravém slova smyslu nejednalo.
Chcete fabii se znakem porsche…
Cílem NP je poskytnout přírodě větší prostor než v běžné krajině a jak je vidět, biodiverzitě to naopak velice prospívá, nikoli naopak. Žijí tam druhy které jinde prakticky nenajdete a které vymizely i přes zásahy člověka. Na Šumavě máme jediné životaschopné populace tetřeva, rysa nebo perlorodky u nás, vyskytuje se tam v největším množství i třeba los. O druzích, které k životu potřebují mrtvé dřevo ani nemluvě. A nemusíme se dívat jen na hmyz nebo houby, namátkou třeba datlík tříprstý. Boletice mají dopadové plochy, NP Šumava pak “rozpadlé” horské smrčiny, kde je těch mikrodisturbancí tuny…
A pokud se odvoláváte níže v diskuzi na to, že Boletice jsou Ptačí oblastí, tak NP Šumava taky. Obě oblasti mají v naší ochraně velký význam, ale říct, že VVP jsou v biodiverzitě cennější než NP je, jak rád píšete, blábol. Důkaz pro to nemáte ani jeden.
Jediné, co bezzásah ničí jsou ega lidí, kteří mají touhu vše řídit.
Odpovědět
Chcete fabii se znakem porsche…
Cílem NP je poskytnout přírodě větší prostor než v běžné krajině a jak je vidět, biodiverzitě to naopak velice prospívá, nikoli naopak. Žijí tam druhy které jinde prakticky nenajdete a které vymizely i přes zásahy člověka. Na Šumavě máme jediné životaschopné populace tetřeva, rysa nebo perlorodky u nás, vyskytuje se tam v největším množství i třeba los. O druzích, které k životu potřebují mrtvé dřevo ani nemluvě. A nemusíme se dívat jen na hmyz nebo houby, namátkou třeba datlík tříprstý. Boletice mají dopadové plochy, NP Šumava pak “rozpadlé” horské smrčiny, kde je těch mikrodisturbancí tuny…
A pokud se odvoláváte níže v diskuzi na to, že Boletice jsou Ptačí oblastí, tak NP Šumava taky. Obě oblasti mají v naší ochraně velký význam, ale říct, že VVP jsou v biodiverzitě cennější než NP je, jak rád píšete, blábol. Důkaz pro to nemáte ani jeden.
Jediné, co bezzásah ničí jsou ega lidí, kteří mají touhu vše řídit.
SV
Slavomil Vinkler
2.5.2025 11:55 Reaguje na SlovanBezzásah ničí biodiverzitu, neb bezzásah je lidský zásah do přirozenéh vývoje přírody. Nejprve tím , že vyhubil megafaunu a pak tím, že přestal s svou činností, nejen v NP ale i PR atd. ji nahrazovat. Některé parky si to uvědomují a zavádí pastvu, poškozování stromů...
Odpovědět
va
vaber
2.5.2025 17:16 Reaguje na Slavomil VinklerUž si zajdi lékaři ,protože z té megafauny už ti haraší.Vím že jsi někde něco slyšel a nyní to neustále opakuješ, jak Honza co se učil latinsky.
Megafauna zmizela možná před 20 000lety a od té doby byla biodiverzita stále a bez problémů. Biodiverzita začala mizet hlavně v posledním století, kdy člověk zasahoval do přírody způsobem ,že příroda nyní skomírá . NP to nemohou zvrátit, mohou to být jen ostrůvky volné přírody, kde člověku nesmí být dovoleno jeho řádění. Jinak NP nemají smysl. Za zahradu a ZOO můžeš bojovat na 98% plochy ČR.
Odpovědět
Megafauna zmizela možná před 20 000lety a od té doby byla biodiverzita stále a bez problémů. Biodiverzita začala mizet hlavně v posledním století, kdy člověk zasahoval do přírody způsobem ,že příroda nyní skomírá . NP to nemohou zvrátit, mohou to být jen ostrůvky volné přírody, kde člověku nesmí být dovoleno jeho řádění. Jinak NP nemají smysl. Za zahradu a ZOO můžeš bojovat na 98% plochy ČR.
Sl
Slovan
2.5.2025 20:38 Reaguje na Slavomil VinklerTo není žádná novinka, že se na loukách i v NP pase. Děje se tak dlouho, ale asi jste dosud spal. Vždyť ani dlouhodobý cíl není mít 100% rozlohy v bezzásahovém režimu, ale spíše 75%. Téměř 1/3 tedy zbývá. Mimochodem, víte kde jinde mimo Velkou Británii (v žádné jiné zemi sem tohle nezaznamenal) najdete NP v IUCN kategorii V a né II? U nás - KRNAP. Reálně tu tedy máme spíše 3 NP a z toho 2 malé s rozlohou do 100 km2. Jediný velký je Šumava. Přesto to některé nenechá spát a mají touhu z nich udělat jinak pojmenované CHKO…
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
2.5.2025 14:53 Reaguje na SlovanPopsal jste to výstižně a srozumitelně, díky!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.5.2025 06:01 Reaguje na Majka KletečkováPíše nesmysly. Dokud lidé nepochopí, že stabilní pestá příroda je dílem úplné potravní pyramidy a ty chybějící části co zsežrali nenahradí vlastní péčí, tak bude pokračovat vymírání, i když budeme co2 neutální, nebo uděláme jakákoli jiná opatření. Některá vedení NP to už ví a snaží provádět. Pastva v lese, umělé poškozování stromů, řízené vypalování...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.5.2025 07:03 Reaguje na Majka KletečkováChybný management provedený jako bezzásahový s neúplnou potravní pyramidou je Oostvaardersplassen – první „záměrný“ rewilding skrz herbivory, a rovnou v Nizozemí.
Tam se do polderu nasadili spásači a z počátku veliký úspěch. No jenže "ochránci zvířat" zabránili managementu udržování počtu zvířat tedy zavedli bezzásah .Zavést vlka, medvěda, lva a tygra do polderu nelze. Tedy bez karnivorů a bez zásahu člověka došlo ke katastrofě, polder zvířata vypásla a zmírala hladem.
podrobněji chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://www.prf.upol.cz/fileadmin/userdata/PrF/katedry/ekologie/lk/ppt/Konvicka_Seminar2018_KOLOKVIUM2019.pdf
Odpovědět
Tam se do polderu nasadili spásači a z počátku veliký úspěch. No jenže "ochránci zvířat" zabránili managementu udržování počtu zvířat tedy zavedli bezzásah .Zavést vlka, medvěda, lva a tygra do polderu nelze. Tedy bez karnivorů a bez zásahu člověka došlo ke katastrofě, polder zvířata vypásla a zmírala hladem.
podrobněji chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://www.prf.upol.cz/fileadmin/userdata/PrF/katedry/ekologie/lk/ppt/Konvicka_Seminar2018_KOLOKVIUM2019.pdf
Sl
Slovan
7.5.2025 17:22 Reaguje na Slavomil VinklerA co se nám tu konkrétně snažíte povědět?
Oostvaardersplassen je oplocená a relativně malá rezervace, kde zvířata nemají možnost migrovat. Ne o moc větší (56 km2) než naše největší obora (42 km2). Nezasahovat do té populace velkých býložravců byl samozřejmě nesmysl, dnes se to ví a proto se postupuje jinak. To ale doufám nechcete porovnávat třeba s Šumavou, že ne? Nejenom rozlohou to nesedí, ono to nesedí ani biotopově… protože v Holandsku se nejedná o lesní ekosystém. Pokud se zubr, jakožto největší zástupce evropské megafauny, mohl úspěšně vrátit do volné přírody v rumunském Tarcu nebo slovenských Poloninách, mohl by se v pohodě vrátit i na tu Šumavu. A bez plotů, volně…
Odpovědět
Oostvaardersplassen je oplocená a relativně malá rezervace, kde zvířata nemají možnost migrovat. Ne o moc větší (56 km2) než naše největší obora (42 km2). Nezasahovat do té populace velkých býložravců byl samozřejmě nesmysl, dnes se to ví a proto se postupuje jinak. To ale doufám nechcete porovnávat třeba s Šumavou, že ne? Nejenom rozlohou to nesedí, ono to nesedí ani biotopově… protože v Holandsku se nejedná o lesní ekosystém. Pokud se zubr, jakožto největší zástupce evropské megafauny, mohl úspěšně vrátit do volné přírody v rumunském Tarcu nebo slovenských Poloninách, mohl by se v pohodě vrátit i na tu Šumavu. A bez plotů, volně…
Karel Zvářal
7.5.2025 18:44 Reaguje na SlovanTo je názorná ukázka myšlení aktivistů (ikona se nemůže přemnožit, býložravec/ "brouček do přírody patří"). Oba příklady dopadly ekokatastrofou, v případu Š. to bylo prezentováno jako "normální"= úspěch přirozených procesů. Na jednu a tutéž věc nahlíží jinak městský nezainteresovaný aktivista, jinak odpovědný hospodář.
Zubr se na Š. moc nehodí, patří spíše do listnatého lesa. Ale pokud tam dokáže přežívat los, zubr by se též přizpůsobil... Spásači pra/lesu neublíží, ale vždy záleží na množství, tzn, že i u nich bude časem potřebná regulace. Řešit nadstavy rozvozy po světě nejde do nekonečna.
Odpovědět
Zubr se na Š. moc nehodí, patří spíše do listnatého lesa. Ale pokud tam dokáže přežívat los, zubr by se též přizpůsobil... Spásači pra/lesu neublíží, ale vždy záleží na množství, tzn, že i u nich bude časem potřebná regulace. Řešit nadstavy rozvozy po světě nejde do nekonečna.
PE
Petr Elias
2.5.2025 07:22 Reaguje na Slavomil VinklerBát vámi, tak bych upustil od toho komického cucání palce a dal sem odkaz na nějakou tu studii porovnávající biodiverzitu v NP a v VP.... :)
Odpovědět
SV
PE
Petr Elias
2.5.2025 08:23 Reaguje na Slavomil VinklerMě bylo hned jasné, že jen tupě blábolíte. Jako vždy. :D
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.5.2025 08:33 Reaguje na Petr EliasZvářal dole to udělal za vás, čož jste mohl taky místo vašeho trolení.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.5.2025 08:58 Reaguje na Slavomil VinklerKoukám, že na tom budete stejně blbě jako zvářal - ani nevíte, co je to trolení. :D A zvářal sem nedal studii o porovnání biodiverzity v NP a VP. :D
Odpovědět
ms
1.5.2025 21:15
Pane Bláho, proč nenapíšete pravdu?
Kolik devastace přírody způsobily národní parky s vaší podporou. Les se v národních parcích nechrání. Jak je možné, že beztrestně uhynou desetitísce hektarů lesů a nic to s vámi nedělá.
V jednom z PN je uvedeno, že v rámci ochrany přírody v národních parcích, musí být zachovány mimoprodukční funkce lesa. Ale ty tam měly být zachovány stále. Bez ohledu na nový PN.
Divíte se zákonu o lesích a lživě tvrdíte, že se vztahuje pouze na hospodářské lesy. Ale to není pravda, pod jeho jurisdikci spadají všechny kategorie lesa, tedy i lesy zvláštního určení.
V zákoně o lesích v jeho preambuli se uvádí, že les je národní bohatství a nenahraditelná složka životního prostředí. Proč tedy uhynuly desetitisíce hektarů lesů v NPŠ a v NPČŠ? Kdo takto zničil národní bohatství České republiky a nenahraditelnou složku životního prostředí?
Odpovědět
Kolik devastace přírody způsobily národní parky s vaší podporou. Les se v národních parcích nechrání. Jak je možné, že beztrestně uhynou desetitísce hektarů lesů a nic to s vámi nedělá.
V jednom z PN je uvedeno, že v rámci ochrany přírody v národních parcích, musí být zachovány mimoprodukční funkce lesa. Ale ty tam měly být zachovány stále. Bez ohledu na nový PN.
Divíte se zákonu o lesích a lživě tvrdíte, že se vztahuje pouze na hospodářské lesy. Ale to není pravda, pod jeho jurisdikci spadají všechny kategorie lesa, tedy i lesy zvláštního určení.
V zákoně o lesích v jeho preambuli se uvádí, že les je národní bohatství a nenahraditelná složka životního prostředí. Proč tedy uhynuly desetitisíce hektarů lesů v NPŠ a v NPČŠ? Kdo takto zničil národní bohatství České republiky a nenahraditelnou složku životního prostředí?
PE
Petr Elias
2.5.2025 07:08A místní placená sebranka se raduje, že půjdou NP do kopru. Smutné.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.5.2025 07:12 Reaguje na Petr EliasVy tu něco takového vidíte???. Nikdo se tady neraduje. Jen se uvádí chyby a důvody, proč mají myši tj. developeři a lobbisté pré.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
2.5.2025 15:54 Reaguje na Petr EliasJá nemám problém s názorem, že valná většina těch "vylepšení" je chujovina.
Ale je nesporný fakt, že vláda si tyhle pozměňováky tím svým návrhem vyloženě vykoledovala, takže se teď nemůže divit.
A osobně bych se vůbec nedivil, kdyby řada z nich byla schválně tak přepálených prostě proto, aby nakonec ten návrh všichni raději dali k ledu ze strachu, že pokud to neudělají, tak se s tím původním návrhem svezou i některé ty pozměňovací návrhy.
Prostě pokud hodlám rvát něco na sílu, místo abych se snažil najít nějaký všeobecně přijatelný konsensus, tak si musím být ale kua jistý, že na to mám jak ta čísla=hlasy, tak koalici srovnanou tak, že se mi nestane přesně to, co se stalo.
Tohle není politika, to je ryzí diletantismus.
Odpovědět
Ale je nesporný fakt, že vláda si tyhle pozměňováky tím svým návrhem vyloženě vykoledovala, takže se teď nemůže divit.
A osobně bych se vůbec nedivil, kdyby řada z nich byla schválně tak přepálených prostě proto, aby nakonec ten návrh všichni raději dali k ledu ze strachu, že pokud to neudělají, tak se s tím původním návrhem svezou i některé ty pozměňovací návrhy.
Prostě pokud hodlám rvát něco na sílu, místo abych se snažil najít nějaký všeobecně přijatelný konsensus, tak si musím být ale kua jistý, že na to mám jak ta čísla=hlasy, tak koalici srovnanou tak, že se mi nestane přesně to, co se stalo.
Tohle není politika, to je ryzí diletantismus.
va
vaber
2.5.2025 17:31 Reaguje na Radek ČudaTo je politika. Někdo se snaží přesvědčit plebs ,že problém s naší přírodou je problém špatného zacházení s NP. NP jsou jen zlomeček plochy . Je snad ten zbytek ČR těch 98% ,kde nikdo z NP nezasahuje,vzorem pro NP? Vždyť je to jen snaha zavést v NP stejná pravidla jako všude jinde.
Nejde o přírodu v NP ,jde o to neztratit ani hektar pro komerční využití. Tady vládnou podnikatelé a peníze, politici jsou jen jejich nástroj, který jim pomáhá.
Odpovědět
Nejde o přírodu v NP ,jde o to neztratit ani hektar pro komerční využití. Tady vládnou podnikatelé a peníze, politici jsou jen jejich nástroj, který jim pomáhá.
Karel Zvářal
2.5.2025 07:47VP jako Ptačí oblast? Nepochopitelné! Jak pro koho...
http://www.fotodoma.cz/ptaci-oblasti/czech-republic/special-protection-areas/boletice/cz.php
Odpovědět
http://www.fotodoma.cz/ptaci-oblasti/czech-republic/special-protection-areas/boletice/cz.php
va
vaber
2.5.2025 17:37 Reaguje na Karel ZvářalOny totiž vojenské prostory byly hlavně prostory kam nesměli lidé a vojáci v něm řádili jen občas a jen na určených místech. To bude hlavní příčina zachovalé přírody v VP.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.5.2025 21:20 Reaguje na vaberTo je jen polovina příčiny. Druhá je v tom provozu VVP =bombardováním, dělostřelbou, pojezdem aut.... Důkazem je, např že i když zůstane VVP bez lidí, tak po ukončení činnosti do několika desítek let biodiverzita znmizí.
A naopak po zavedení údržby například pastvy či pojezdu techniky se biodiverzita postupně začne vracet.
Odpovědět
A naopak po zavedení údržby například pastvy či pojezdu techniky se biodiverzita postupně začne vracet.
va
vaber
3.5.2025 08:18 Reaguje na Slavomil VinklerDopadová plocha je minimum plochy VP a stejně i cesty nebo i prostor kde si hráli na útok.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.5.2025 08:29 Reaguje na vaberZástavba je též zlomeček plochy krajiny, přesto je to pro vlaštovky, jiřičky, vrabce... "jediné možné" místo k zahnízdění. Nejedná se jen o dopadovky, ale i vyjeté koleje, které slouží spoustě hmyzu pro vyhrabání příbytků (v husté vegetaci nelze). Proto jsou i tyto "mikrodisturbance" nutné, což mnoho teoretiků nechápe.
Odpovědět
va
vaber
4.5.2025 08:40 Reaguje na Karel ZvářalVlaštovky jsou už vzácné,mizí stodoly i hmyz. Jiřičky všichni z domů vyhání, nemají už kde hnízdit a bláto na hnízdo taky těžko shánějí,vše vyasfaltováno, člověkem. Nevím zda už někde zkoušeli postavit konstrukci , něco jako ptačí budku, kde by se mohly jiřičky a vlaštovky uhnízdit. Když jsem byl malý ,dráty el vedení byly zcela obsazené jiřičkami a vlaštovkami. Dnes nejsou ani ty dráty .
Můj skleník býval taky plný pavouků a hmyzu, dnes tam není nic, proč asi ,já je nelikvidoval. Jo chodí tam ještěrky a líhnou se tam mladé,mají tam teplo už brzy na jaře.
Prostě někdy člověk pomůže ,ale sumasumárum člověk většinou přírodu ničí.
Odpovědět
Můj skleník býval taky plný pavouků a hmyzu, dnes tam není nic, proč asi ,já je nelikvidoval. Jo chodí tam ještěrky a líhnou se tam mladé,mají tam teplo už brzy na jaře.
Prostě někdy člověk pomůže ,ale sumasumárum člověk většinou přírodu ničí.
SV
Slavomil Vinkler
2.5.2025 21:25 Reaguje na vaberZkuste se léčit vzděláváním.
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/klima-kam-vede-bezzasahovost.A250413_184811_p_spolecnost_nef
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pokles-biodiverzity-je-v-chranenych-oblastech-rychlejsi-varuji-vedci-cop16
https://www.youtube.com/watch?v=LKRSyBemTEc
va
vaber
3.5.2025 08:21 Reaguje na Slavomil VinklerNěkdy napiš taky co se ti na odkazu líbí a proč mu věříš .Stačí jeden hlavní důvod. Ale pochybuji že to dokážeš ,uvedení kromě nadpisu.
Odpovědět
Sl
Slovan
3.5.2025 17:56 Reaguje na Slavomil VinklerK prvnímu odkazu snad jen takto:
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-pohadky-jana-pokorneho-o-sumave
K druhému odkazu. Cituji asi nejdůležitější info v článku:
“Oblasti také mohly být již dříve znehodnoceny, což je důvod, proč byly zařazeny mezi chráněné. Podle vědců je klíčem k určení příčin selhání v jednotlivých krajinách místní analýza.”
Je vskutku nejlepší dělat analýzy místní, než něco podobného.. “celosvětového”. Je XY jiných studií, které jasně prokázali, že dobře řízená chráněná území jsou vysoce efektivní pro ochranu ekosystémů, druhů a biodiverzity jako takové. Chcete příklady? Podívejte se na NP Akagera nebo Gorongosa v Africe. Nebo na to, jak jsou nebo nejsou odlesňovány deštné pralesy v chráněných územích a ty mimo ně. Bohužel pro vás - žádný příklad potvrzující dané tvrzení jsem nenašel. Spoléhám proto na vás - pokud s tím souhlasíte, jistě nějaké příklady najdete.
K třetímu odkazu - co konkrétně máte na mysli?
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-pohadky-jana-pokorneho-o-sumave
K druhému odkazu. Cituji asi nejdůležitější info v článku:
“Oblasti také mohly být již dříve znehodnoceny, což je důvod, proč byly zařazeny mezi chráněné. Podle vědců je klíčem k určení příčin selhání v jednotlivých krajinách místní analýza.”
Je vskutku nejlepší dělat analýzy místní, než něco podobného.. “celosvětového”. Je XY jiných studií, které jasně prokázali, že dobře řízená chráněná území jsou vysoce efektivní pro ochranu ekosystémů, druhů a biodiverzity jako takové. Chcete příklady? Podívejte se na NP Akagera nebo Gorongosa v Africe. Nebo na to, jak jsou nebo nejsou odlesňovány deštné pralesy v chráněných územích a ty mimo ně. Bohužel pro vás - žádný příklad potvrzující dané tvrzení jsem nenašel. Spoléhám proto na vás - pokud s tím souhlasíte, jistě nějaké příklady najdete.
K třetímu odkazu - co konkrétně máte na mysli?
Pavel Hrdlička
6.5.2025 15:51 Reaguje na SlovanPojďte si prosím ověřit k nám do Českého Švýcarska co je co není pohádka. Po požáru a kalamitě kůrovce v okolí Hřenska a Mezné: 1. V letních měsících zmizely LOKÁLNÍ srážky. 2. Na spálených a kalamitních územích mizí potůčky a voda. 3. Pokud jdete v létě (po zavřené) Gabrielině ztezce nad Pravčickým údolím je rozdíl mezi meandry, kde zůstal původní vzrostlý les a mezi kalamitními/shořelými oblastmi více cca 10-25 stupňů. Jediné co se uchytilo díky vysokému růstu podpůrnému popelu jsou břízy a nic jiného tam díky jejich hustotě patrně neporoste (hurá biodiversitě). Je mi skutečně smutno, že musíme dokazovat i panu profesorovi Kopáčkovi (který je skutečně odborníkem ve svém oboru) , že zajíc fakt nelítá, ale běhá...
Odpovědět
Sl
Slovan
7.5.2025 11:50 Reaguje na Pavel HrdličkaMusím vás zklamat, ale bydlím cca. 10 minut od hranic NP České Švýcarsko, takže celé to území detailně znám.
Žádné lokální srážky opravdu nemizí. Pokud se ale podíváte do okolí NP, pak zde v posledních pár letech vznikly velké holiny. Leckde doslova obrovské. Tam nevadí, že jsou v létě velké teplotní rozdíly oproti vzrostlému lesu? Tam nevadí mizení potůčků? Asi ne. Jako bonus tam roste zejména tráva a vysázené stromky to mají na přímém slunci hodně složité. Přesně kvůli tomu roste na tom spáleništi jako první bříza a další pionýrské dřeviny - připravují vhodné podmínky pro buky a další. Protože bříza sice rychle vyroste, ale není příliš dlouhověká. Že takhle les funguje je ale známá věc a nechápu, co na tom někoho překvapuje. Pan Kopáček logicky a věcně vysvětluje tu realitu - tedy, že onen zajíc nelétá, ale běhá :)
Odpovědět
Žádné lokální srážky opravdu nemizí. Pokud se ale podíváte do okolí NP, pak zde v posledních pár letech vznikly velké holiny. Leckde doslova obrovské. Tam nevadí, že jsou v létě velké teplotní rozdíly oproti vzrostlému lesu? Tam nevadí mizení potůčků? Asi ne. Jako bonus tam roste zejména tráva a vysázené stromky to mají na přímém slunci hodně složité. Přesně kvůli tomu roste na tom spáleništi jako první bříza a další pionýrské dřeviny - připravují vhodné podmínky pro buky a další. Protože bříza sice rychle vyroste, ale není příliš dlouhověká. Že takhle les funguje je ale známá věc a nechápu, co na tom někoho překvapuje. Pan Kopáček logicky a věcně vysvětluje tu realitu - tedy, že onen zajíc nelétá, ale běhá :)
