Miroslav Patrik: Křižovatka u Nošovic po téměř šestnácti letech doklopýtala k územnímu rozhodnutí

Zřejmě jen málokdo by čekal, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) si bude muset po vydání souhlasného stanoviska EIA v únoru 2009 pro novou mimoúrovňovou křižovatku (MÚK) u Nošovic na dálnici D48 nedaleko Frýdku-Místku počkat dlouhých šestnáct let, než se mu podaří získat pravomocné územní rozhodnutí. Krajský úřad v Ostravě totiž až v únoru 2025 zamítl odvolání Dětí Země, obcí Vojkovice a Nižní Lhoty a čtyř osob z listopadu 2021, přičemž rozhodnutí MM Frýdek-Místek musel ještě ze šesti důvodů změnit. Územní řízení tak trvalo patnáct a půl roku.

Schvalování této křižovatky u průmyslové zóny Nošovice tak představuje typickou ukázku dysfunkce státu a amatérismu tohoto státního investora, který hodlá raději tuto stavbu několik desetiletí let objevováním slepých cest připravovat a stavět, přestože stačilo ji jen asi o dvě stě metrů posunout k Frýdku-Místku a vyhnout se mnoha zásadním střetům v území a s blízkými obyvateli.

Nerušte, víme všechno nejlépe

Hlavním nedostatkem této stavby, která je svým účelem jistě potřebná, je její poloha. Kdyby se křižovatka nad dálnicí D48 například přemístila asi dvě stě metrů na severozápad, získala by jednoduchý tvar, byla rychleji povolená a postavená a ještě by mohla být levnější.

Najatí projektanti se ale záhadným způsobem trefili do okraje migračního lesního biokoridoru se Žermanickým přivaděčem a tvrdošíjně na tomto místě společně s najatými biology trvali. Tím tak tito lidé v čele s ŘSD způsobili další problémy.

Současně selhalo i Ministerstvo životního prostředí, které během procesu hodnocení vlivů na životní prostředí od května 2007 do února 2009 neuložilo ŘSD předložit i variantu s umístěním křižovatky mimo tento migrační koridor, jak to ekologické spolky a místní občané opakovaně žádali. Proces EIA se tak věcně vyprázdnil.

ŘSD s MŽP tak „vyrobily“ mnoho (ne)zamýšlených důsledků, mezi které patří významné střety křižovatky s různými veřejnými zájmy, značné prodloužení doby jejího schvalování a nerozumné navýšení její ceny.

Nejprve bylo totiž nutné vymyslet takový tvar, aby MÚK byla funkční a bezpečná. Nakonec se to asi povedlo, pokud se vtěsnala do území s dálnicí, se železniční tratí, s vodním tokem, s lesním porostem a s cennými biotopy, ale asi na hranici norem. Vskutku majstrštyk.

Dále bylo nutné vyřešit očekávaný střet křižovatky s biotopy a jedinci třiceti tří zvláště chráněných druhů živočichů, kteří migrační koridor a jeho okolí hojně využívají. Příslušné řízení o povolení škodlivého zásahu ovšem probíhalo dva roky od září 2015 do října 2017, než se krajskému úřadu v Ostravě spolu s MŽP nakonec podařilo zákonným způsobem tento zásah povolit a uložit čtrnáct zmírňujících a kompenzačních opatření. Tím ovšem peripetie této jistě velkolepé stavby neskončily.

Umisťování jako nekonečný thriller

Získat pro křižovatku územní rozhodnutí a vyřešit její zásadní střety se soukromými zájmy a s dalšími veřejnými zájmy, tzn. nepřiměřeně nenarušovat kvalitu bydlení v přilehlých obcích, zajistit zmírňující opatření ke složkám životního prostředí i k veřejnému zdraví apod., bylo totiž věcně, procesně a časově ještě náročnější.

Rozhodování o souladu stavby se zákony a vyřešení všech zájmů totiž trvalo neuvěřitelných patnáct a půl let od srpna 2009 do února 2025. Přitom průtahy v délce nejméně šesti let si způsobilo samo ŘSD, neboť jeho žádost byla opakovaně vadná nebo se musela doplňovat z důvodů změn zákonů. Prostě obvyklý postup ŘSD pokus-omyl.

Jak vyplývá z průběhu tohoto řízení, tak ŘSD nejprve v letech 2010 a 2011 územní rozhodnutí dvakrát nezískalo, takže muselo zaslat dvě odvolání. Pak sice v říjnu 2013 rozhodnutí získalo, nicméně zase se odvolali účastníci řízení, včetně Dětí Země. Nakonec až „čtvrté“ územní rozhodnutí z října 2021 bylo úspěšné, neboť krajský úřad v Ostravě únoru 2025 provedl už jen šest změn a odvolání Dětí Země, dvou obcí a čtyř osob zamítl. Odvolací řízení tak probíhalo neuvěřitelných více než tři roky.

Podle plánu z října 2012 měla být křižovatka hotová za tři roky, takže od vydání stanoviska EIA v únoru 2009 do jejího zprovoznění v listopadu 2015 mělo uplynout téměř sedm let. Ovšem informační leták ŘSD z března 2025 uvádí, že křižovatka za 291 milionů Kč má být sice hotová opět za tři roky, ale celková doba přípravy má být zatím devatenáct let. Naskýtá se tak ironická otázka, zda to pro jednu mimoúrovňovou křižovatku není příliš krátká doba.

Čeká se na soudní přezkum

Na územní řízení bude ještě navazovat řízení o kácení mimolesních dřevin a stavební řízení, než se křižovatka začne reálně stavět. Ovšem ještě před tím by měl Krajský soud v Ostravě do poloviny července rozhodnout o správní žalobě Dětí Země z března 2025. Územní rozhodnutí totiž mohlo být vydáno v rozporu se zákonem, pokud by se prokázalo, že krajský úřad v Ostravě se některými jejich odvolacími námitkami skutečně zákonným způsobem nezabýval.

Děti Země v prvním bodě své žaloby žádají, aby ke stavebnímu řízení byl předložen projekt, který by obsahoval výsadbu jen místně původních dřevin. Podle nich se krajský úřad tímto návrhem řádně nezabýval, ačkoliv je reálný a uskutečnitelný.

V druhém bodě žaloby navrhují, aby projekt vegetačních úprav obsahoval konkrétní počty a druhy sázených dřevin. Krajský úřad ale uvádí, že je zbytečné jeho obsah předem ovlivňovat, neboť až bude projekt ke stavebnímu řízení předložen, tak se k němu budou moci Děti Země vyjádřit. Dobře, pak ale jen stěží lze očekávat, že by se projekt jakkoliv měnil, neboť už by byl hotový. Jde tedy o alibismus úředníků.

Třetí bod žaloby upozorňuje na to, že chybí platné závazné stanovisko o zásahu křižovatky do ložiska nerostných surovin. Krajský úřad přitom neuvádí, proč rozhodl i bez něho, ačkoliv jde o povinný podklad. Tato situace je až komická, neboť během dlouhého řízení se řada podkladů aktualizovala, aby se nakonec na tento zapomnělo.

Poslední čtvrtý bod pak uvádí, že se krajský úřad nezabýval návrhem Dětí Země na uložení dvou nových podmínek o způsobu monitoringu stavu hladiny a kvality vod ve studních v okolí křižovatky, ačkoliv to doporučuje hydrogeologický posudek z prosince 2020, který je ve spise. Přitom jde o preventivní opatření, které je jistě žádoucí.

Lopotná umanutost státu

ŘSD sice po šestnácti letech od vydání souhlasného závazného stanoviska EIA získalo pravomocné územní rozhodnutí, nicméně k zahájení realizace technicky a územně komplikované křižovatky u Nošovic v migračním lesním koridoru za téměř tři sta miliónů korun je to ještě daleko.

Děti Země, okolní obce a ani místní občané přitom potřebnost křižovatky nikdy nezpochybňovali. Jen očekávali, že se v procesu EIA vyhodnotí původní námět s jejím umístěním jen asi o dvě stě metrů blíže k Frýdku-Místku, aby byla mimo lesní koridor a nedošlo ke zbytečnému střetu s jedinci více než tří desítek zvláště chráněných druhů živočichů.

Pokud si ale státní moc vybrala lopotnou cestu k umanutému prosazování své stavby za každou cenu, je to její volba. Pak si ale nemůže stěžovat, že se během uplynulých šestnácti let sliby ŘSD o rychlém a pohodovém schvalování a výstavbě této křižovatky nedaří splnit. Věřit tvrzením ŘSD, že nějakou svou stavbu postaví do určitého termínu, tak může jen naivka.

---

reklama

---