Miroslav Patrik: Přehrada Nové Heřminovy v post-faktické době

Aktivní účast Dětí Země během šestnácti let plánování a rozhodování o stavbě přehrady a ostatních protipovodňových opatření v letech 2008 až 2024 tedy spočívala jen v těchto třech úkonech: v červenci 2023 zaslaly odvolání proti umístění přehrady a v červenci a v prosinci 2024 připomínkují nové podklady v odvolacím spise (v lednu 2025 pak zasílají správní žalobu). Podobně je na tom i Hnutí DUHA, které navíc v březnu 2021 zasílá vyjádření k umístění přehrady a v dubnu 2021 k umístění přeložky silnice I/45.
Poslední shrnující informace o opakovaném selhávání státu při přípravě a výstavbě protipovodňových opatření na Opavsku za posledních šestnáct let vyšly například 10. prosince 2024 v článku s názvem Tečka za případem „chybějící“ heřminovské přehrady: hlavním viníkem je KDU-ČSL.
Je proto jistě vhodné si jeden měsíc od podání žaloby proti umístění přehrady připomenout některé skutečnosti, které dokládají, že všechna potřebná protipovodňová opatření nemohla být v září 2024 hotová, takže spolky nenesou žádnou zodpovědnost, že stále neexistují. Jen málokdo totiž využívá informace o historii této kauzy.
Spolky totiž o přehradě nerozhodují, ani ji nepřipravují a ani ji nefinancují, tak ani nemohou za chyby státu a jeho neschopných investorských institucí. Ovšem v post-faktické době logika a reálnost má nižší kalibr, než jsou emoce a virtuálnost.
Schválení přehrady
Vláda usnesením č. 444 ze dne 21. dubna 2008 jako reakci na povodně v červenci 1997 schválila výstavbu menší přehrady Nové Heřminovy, dalších protipovodňových opatření a přeložení části silnice I/45 Krnov – Bruntál za celkem 7,3 mld. Kč. Přehrada má mít objem kolem 16 mil. m3 (místo 36 mil. m3) a má být víceúčelová: protipovodňová a rekreační funkce, výroba elektrické energie či udržování přiměřeného objemu vody v řece Opavě. Realizací těchto opatření má být při povodňovém průtoku Q100 ochráněno před povodněmi asi šest tisíc obyvatel, kteří žijí v dosahu stoleté vody.
Podle plánu vlády z dubna 2008 měla být většina protipovodňových opatření hotová do roku 2016 (zbytek do roku 2022) a přehrada i s přeložením silnice I/45 pak do roku 2020, jak dokládá tabulka s časovou osou.
Pokud by tedy stát, tzn. hlavně Povodí Odry, s. p., a Ředitelství silnic a dálnic, s. p., svůj slib z dubna 2008 splnil, tak by v září 2024 mohla přehrada a ostatní protipovodňová opatření existovat a aspoň zčásti plnit svůj účel. Skutečnost, že všechna tato opatření neexistují ani po sedmnácti letech od rozhodnutí vlády tak není vinou spolků.
Navíc, i kdyby všechna tato opatření v září 2024 byla, tak následky obrovské povodně by byly jen nižší, neboť nešlo o stoletou vodu, ale s větším objemem, takže existence přehrady by povodňovou vlnu jen časově zmírnila. Vyplývá to např. z článku z 21. listopadu 2024 s názvem Povodeň by v Opavě zasáhla na pět tisíc lidí a stovky objektů, i kdyby už přehrada stála, ukazují data.
Současně je nutné připomenout, že tři roky před rozhodnutím vlády o výstavbě přehrady a dalších staveb vzniklo v dubnu 2005 alternativní řešení protipovodňových opatření na Opavsku, které s přehradou nepočítalo, přičemž mohlo být postavené dříve.
Vzhledem k existenci této levnější a jednodušší varianty se nelze divit obyvatelům Nové Heřminovy, že na rozhodnutí vlády z dubna 2008 reagovali svoláním místního referenda již na 30. srpna 2008. Skončilo podle očekávání, neboť občané zavázali obec, že má proti výstavbě přehrady brojit svými připomínkami, a to ve všech procesech, které s ní boudou spojené, tzn. při schvalování územních plánů a ve správních řízeních, a to s využitím i soudních řízení.
Spolky a ani občané dotčené obce tedy o výstavbě přehradě a o ostatních protipovodňových opatřeních nerozhodovaly, jen upozornily, že existuje levnější a rychlejší protipovodňové opatření na Opavsku bez přehrady.
Proces EIA bez variant
Od února 2010 do února 2012 probíhá hodnocení vlivů protipovodňových opatření na životní prostředí (i s přeložkou silnice I/45), tzv. proces EIA, jehož se účastní veřejnost i dotčené obce. Ministerstvo životního prostředí pak v únoru 2012 vydává souhlasné stanovisko EIA, podle něhož lze přehradu a související stavby z ekologických hledisek realizovat, ale za splnění třiceti tří podmínek.Ovšem zásadní vadou tohoto procesu EIA je to, že alternativní řešení z dubna 2005 s názvem „Studie zvýšení kapacity koryta a revitalizace řeky Opavy v Krnově (km 68,374 – 72,330)“, které upřednostňuje přírodě blízká protipovodňová opatření ve variantě „bez přehrady“, nebylo s variantou „s přehradou“ také posouzeno.
Hlavním důvodem odmítnutí posoudit obě tyto varianty bylo, že tato alternativa nebyla dopracována do potřebné podrobnosti a hlavně nepočítá s přehradou. Vláda totiž chtěla z ideologických důvodů postavit přehradu, nikoliv rychle zajistit žádoucí protipovodňová opatření, i kdyby to znamenalo postavit jen suchý poldr. Pokud by tomu tak nebylo, tak stát mohl toto alternativní řešení dopracovat a nechat ho procesem EIA posoudit.
Spolky, obec Nové Heřminovy a nezávislá odborná veřejnost se tedy v procesu EIA nedomohly dopracování řešení bez přehrady, neboť bylo příliš levné, příliš jednoduché a hlavně nešlo o stavbu přehradu, takže bylo Ministerstvem životního prostředí z procesu EIA účelově diskvalifikováno.
Stav přípravy k červnu 2019
Babišova vláda si v červnu 2019 nechala vypracovat zprávu o stavu přípravy celého záměru s názvem „Opatření na horní Opavě“, který uvádí mj. následující:
1. V roce 2022 se má začít s výstavbou přehrady a má být zprovozněna v roce 2027 (tj. tři roky po povodních v září 2024!). Náklady jsou odhadnuty na 1,9 mld. Kč, přičemž dalších asi 1 mld. Kč tvoří výstavba obslužné levobřežní silnice (stále chybí!), revitalizace Oborenského potoka, kompenzace v obci Nové Heřminovy apod.
2. Do roku 2023 bude postaveno pět suchých nádrží (poldrů) Lichnov III, Lichnov V, Loděnice, Jelení a Krnov za celkem asi 318 mil. Kč.
2. Do roku 2025 budou realizována další protipovodňová opatření, která mají stát kolem 2,2 mld. Kč.
4. Stávající silnice I/45 bude po realizaci přehrady přerušena a z části zatopena, takže je nutné ji přeložit a postavit novou dvoupruhovou silnici délky asi 5 km za asi 1,2 mld. Kč (včetně DPH), což má zajistit Ředitelství silnic a dálnic., s. p. (náklady na přeložku se nyní zvýšily na 2,2 mld. Kč a má se stavět v letech 2027-2030).
Z údajů vlády z června 2019 tedy vyplývá, že celý záměr s názvem „Opatření na Horní Opavě“ má být hotový do roku 2027, nikoliv do roku 2020 podle plánu z dubna 2008, a celkové náklady mají být asi 6,76 mld. Kč.
Ačkoliv spolky do přípravy přehrady a ostatních protipovodňových opatření do června 2019 nijak významně nezasáhly, přesto Babišova vláda počítala s realizací všech těchto staveb až v roce 2027, tj. tři roky po povodních v září 2024 (nyní se termín dostavby posunul k roku 2032).
Územní řízení pro přeložku silnice I/45
Jednou z podmínek výstavby přehrady a dalších protipovodňových opatření na Opavsku je přeložit silnici I/45 Krnov – Bruntál, která přehradě překáží, jak vyplývá i z letáku Ředitelství silnic a dálnic, s. p. (viz níže). Na tuto skutečnost ale politici v čele s ministrem Markem Výborným často a účelově zapomínají, neboť bez této stavby, nelze přehradu zrealizovat.
Tato nová silnice získala v únoru 2012 souhlasné stanovisko EIA a kolem roku 2018 i rozhodnutí krajského úřadu v Ostravě o povolení škodlivého zásahu do biotopů a jedinců a zvláště chráněných druhů živočichů.
Ředitelství silnic a dálnic, s. p., pak v lednu 2019 požádalo o vydání územního rozhodnutí. Ovšem tato žádost byla tzv. blanketní, neboť neobsahovala všechny potřebné podklady, takže stavební úřad v Krnově musel řízení opakovaně dva roky do února 2021 přerušovat, než je řádně doplněna.
Veřejnost tedy po dvou letech čekání mohla konečně v dubnu 2021 předložit zásadní námitku, že o umístění silnice má rozhodovat nepodjatý stavební úřad. Námitce bylo za asi pět měsíců vyhověno, takže o umístění stavby rozhodoval stavební úřad v Bruntále. Ten ale zjistil, že žádost je stále vadná a řízení na rok a půl přerušil, než v dubnu 2024 územní rozhodnutí konečně vydal.
Hlavním viníkem průtahů v územním řízení pro přeložku silnice I/45 během více než 5 let bylo Ředitelství silnic a dálnic, s. p., které asi 3,5 roku svou tzv. blanketní žádost doplňovalo, jak dokládá průběh tohoto řízení.
Podle plánu vlády z dubna 2008 měla být tato přeložka silnice hotová do roku 2020 a podle plánu z června 2019 do roku 2027. Z letáku Ředitelství silnic a dálnic, s. p. z prosince 2024 ovšem vyplývá, že nová silnice délky 5,1 km má stavební povolení získat během roku 2025 a její realizace má probíhat v letech 2027-2030. Náklady jsou nyní odhadnuty na 1,8 mld. Kč (bez DPH).
Pokud tedy tato nová silnice v době povodní v září 2024 neexistovala, tak jedním z hlavních viníků obrovských povodňových škod na Opavsku je i Ředitelství silnic a dálnic, s. p., a zejména jeho sedm generálních ředitelů od roku 2008, včetně současného Radka Mátla (od října 2019 dosud).
Spolky totiž o umístění této silnice nerozhodovaly a ani neovlivnily kvalitu najatých „odborníků“, kteří měli aspoň na druhý pokus předložit bezvadnou žádost. Délka a průtahy územního řízení jsou tak dokladem nezájmu Ředitelství silnic a dálnic, s. p., o kritickou situaci na Opavsku a také jeho neschopnosti získat včas potřebná rozhodnutí a přeložku silnice rychle postavit. Vliv spolků na délce tohoto řízení byl nulový.
Územní řízení pro přehradu
Přehrada získala v únoru 2012 souhlasné stanovisko EIA a kolem roku 2018 i rozhodnutí krajského úřadu v Ostravě o povolení škodlivého zásahu do biotopů a jedinců zvláště chráněných druhů živočichů.
Povodí Odry, s. p., ovšem již v prosinci 2017 požádalo o vydání územního rozhodnutí. Žádost byla ale opět jako v případě umístění přeložky silnice I/45 tzv. blanketní, neboť neobsahovala všechny potřebné podklady. Stavební úřad v Krnově tak musel tři roky do ledna 2021 čekat, než je řádně doplněna.
Veřejnost tedy po více než třech letech čekání mohla konečně v březnu 2021 předložit zásadní námitku, že o umístění přehrady má rozhodovat nepodjatý stavební úřad. Námitce bylo za asi jedenáct měsíců vyhověno, takže o umístění přehrady od února 2022 rozhodoval stavební úřad v Bruntále. Ten ale zjistil, že žádost je stále vadná, takže veřejnost mohla své připomínky předložit až v březnu 2023. Stavební úřad pak v červnu 2023 konečně územní rozhodnutí vydal.
Proti územnímu rozhodnutí podalo v červenci 2023 odvolání Hnutí DUHA a Děti Země, které se do řízení přihlásily až v odvolací fázi. Oba spolky pak po důkladné analýze rozhodnutí asi za měsíc předložily své důvody.
Například Děti Země v odvolání žádaly o přezkum zákonnosti a správnosti deseti závazných stanovisek a navrhly změnit dvanáct uložených požadavků v závazném stanovisku EIA a čtyř požadavků na ochranu dřevin a významných krajinných prvků. Dále předložily k uložení dvacet nových zmírňujících a kompenzačních opatření na ochranu okraje lesa, povrchových vod, půdy, krajinného rázu, významných krajinných prvků a před nadlimitními intenzitami hluku.
Oba spolky si pak na vypořádání svých připomínek a návrhů, sepsaných za dva měsíce, musely počkat téměř jeden rok, než se v červenci 2024 mohly k novým podkladům v odvolacím spise vyjádřit.
Ministerstvo pro místní rozvoj nakonec 19. prosince 2024 svým rozhodnutím odvolání obou spolků ze srpna 2023 sice zamítá, nicméně ukládá tři nové požadavky o způsobu sledování vlivů výstavby přehrady biologickým dozorem na životní prostředí. Řízení o umístění přehrady tak po sedmi letech končí.
Hlavním viníkem průtahů v územním řízení pro přehradu během 7 let bylo Povodí Odry, s. p., které svou tzv. blanketní žádost doplňovalo o chybějící podklady celkem asi 3,5 roku, a zčásti i stavební úřady, které mohly rozhodovat rychleji, jak dokládá i průběh tohoto řízení.
Podle plánu vlády z dubna 2008 měla být většina protipovodňových opatření hotová do roku 2016, všechny do roku 2022, a přehrada pak do roku 2020, resp. podle plánu z června 2019 do roku 2027. Nyní se uvádí již rok 2032.
Pokud tedy přehrada v době povodní v září 2024 neexistovala, tak od roku 2008 jsou na vině všichni generální ředitelé Povodí Odry, s. p., včetně příkladmo Jiřího Pagáče (od listopadu 2014 do dubna 2019) a Jiřího Tkáče (od května 2019 do března 2025).
Spolky o umístění přehrady nerozhodovaly a ani neovlivnily kvalitu najatých „odborníků“, kteří měli aspoň na druhý pokus předložit bezvadnou žádost. Spolky pouze využily svého práva předložit připomínky a návrhy k přehradě, které stát ovšem řešil téměř jeden rok. Vliv spolků na délce tohoto řízení byl tedy téměř nulový.
Naopak úřady o odvolání obou spolků rozhodovaly nepřiměřeně dlouho, ačkoliv by to měly zvládnout během dvou měsíců. Jinak řečeno, i kdyby se spolky tohoto územního řízení neúčastnily, tak v září 2024 by přehrada stejně neexistovala.
Žaloba proti umístění přehrady
Ministr zemědělství Marek Výborný začátkem ledna 2025 oznámil, že náklady za výstavbu přehrady, dalších protipovodňových opatření a za přeložku silnice I/45 mají být již 9 mld. Kč (v roce 2008 byly odhadnuty na 6,7 mld. Kč). Přehrada se má pak jako poslední stavba stavět v letech 2027-2032, takže termín její realizace z roku 2008 se posunul o dvanáct let a termín z roku 2019 se posunul o pět let.
Děti Země 20. ledna 2025 zasílají ke Krajskému soudu v Ostravě správní žalobu, neboť nejsou spokojené se způsobem vypořádání svých připomínek k obsahu dvou závazných stanovisek na ochranu významných krajinných prvků, dvou stanovisek na ochranu krajinného rázu a jednoho stanoviska na ochranu okraje lesa. Rozsudek lze očekávat do května 2025. Nikdo tedy nyní nebrání tomu, aby byla stavební řízení pro přeložku silnice I/45 a pro přehradu zahájena.
Za nedokončená protipovodňová opatření na řece Opavě a v okolí do září 2024 může tedy jednoznačně stát a jeho hlavní instituce Povodí Odry, s. p., a Ředitelství silnic a dálnic, s. p., nikoliv spolky Hnutí DUHA a Děti Země nebo obyvatelé Nových Heřminov.
Podle plánu vlády z dubna 2008 měla být totiž většina těchto staveb hotová do roku 2016, resp. do roku 2022, a přehrada pak do roku 2020. Přitom odmítnuté alternativní řešení z dubna 2005 na zkapacitnění koryta řeky Opavy a na výstavbě jen suché nádrže by bylo levnější a bylo by postavené již dávno.
Stručně řečeno, spolky o přehradě nerozhodly v dubnu 2008 a ani ji během šestnácti let nepřipravují, tak ani nemohou za chyby státu a jeho obou investorských institucí. V post-faktické době mají bohužel fakta a historické souvislosti a také logika nižší váhu, než účelové emoce a mediální zkratky mnoha politiků, což se týká hlavně ministra Marka Výborného.
Výběr z důležitých reportáží o přehradě Nové Heřminovy
Nedej se: Ministrův obětní beránek (17.11.2024)
Reportéři ČT: Obce zvažují žalobu na stát za nedostatečná protipovodňová opatření (15.10.2024)
Věděli jste: Ministr kryje selhání Povodí Odry. Máme důkazy! (02.10.2024)
Věděli jste: Proč ministr lže? Přehrada Nové Heřminovy (19.09.2024)
Nedej se: Vesnice na dně (2019)
Troublemarker: Utopíme Heřmínovy (10.04.2014)
reklama
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (90)

Peter Sládek
21.2.2025 08:00Priehrada je v dobe post-apokalyptickej. O tú sa obyvateľom Krnova a Opavy významne zaslúžila "Aktivní účast Dětí Země během šestnácti let plánování a rozhodování..."
Jaroslav Řezáč
21.2.2025 08:37 Reaguje na Peter Sládek
Peter Sládek
21.2.2025 09:00 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
21.2.2025 15:20 Reaguje na Peter SládekJaroslav Pokorný
24.2.2025 13:14 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTakže i v N. Heřminovech se jistě dá spočítat, jak velká by ta přehrada měla být, aby zachytila loňskou povodeň. Ale musela by být (setrvale) prázdná. Kolik % objemu přehrady je kalkulováno na zachycení náhlé povodně?

Peter Sládek
21.2.2025 09:02 Reaguje na Jaroslav Řezáč„Vodní dílo Nové Heřminovy je navrženo k transformaci 100leté vody na vodu 5letou, to znamená 209 m3/s umí v profilu hráze ztlumit na 100 m3/s. Během aktuální povodňové situace řeka Opava kulminovala v Krnově při 250 m3/s, respektive vyšší průtoky již vodoměrná stanice nemohla měřit. Pokud by vodní nádrž Nové Heřminovy byla ve funkci, tak by v Krnově řeka Opava kulminovala při 150 m3/s a voda by v části města, které přináleží povodí řeky Opavy, což je jeho rozhodující část, nevybřežila a zůstala v korytě. Řeka Opava kulminovala v Opavě při 500 m3/s a pokud by vodní nádrž Nové Heřminovy byla ve funkci, tak by v městě Opava řeka Opava kulminovala při 330 m3/s a opět by voda nevybřežila a zůstala v korytě,“
Jaroslav Řezáč
21.2.2025 15:23 Reaguje na Peter SládekNavíc je to malé území s vysokými kopci vše na sever od hranice jsou roviny od Alp až po Ural.

Karel Zvářal
21.2.2025 16:49 Reaguje na Jaroslav Řezáčsledoval jste aspoň zprávy, které obce pod N.H. včetně nich OPĚT plavaly, včetně Krnova?
škody budou vždy, jde o to je co nejvíce omezit
Michal Ukropec
21.2.2025 09:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Peter Sládek
21.2.2025 09:42 Reaguje na Michal UkropecJaroslav Řezáč
21.2.2025 15:26 Reaguje na Peter SládekJaroslav Řezáč
21.2.2025 15:25 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
21.2.2025 17:39 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
21.2.2025 10:48 Reaguje na Jaroslav Řezáčzadržela a zpomalila odtok tak, že Moravice napáchala pouze
minimální škody. A včil mudrujte, že přehrady jsou k ničemu.
A co teprve Vltavská kaskáda, které odpustila před lijáky
tolik vody, že ty deště s přehledem zadržela a Praha se
vyhnula katastrofě. Ano, nesmyslem je na nátlak ekologů
přehrada poloviční, protože nebude mít takovou rezervu,
jakou měla mít ta původně projektovaná. Je to jako by
byla Vltavská kaskáda taky poloviční a vy pak tvrdil,
že je k ničemu, když nezabrání katastrofě. Ekologismus
se zvrhl na potížismus, který se už nezabývá přírodou
a kašle na lidi. Jde jim pouze o zviditelnění, když už
neumí lidi přesvědčit o své pravdě. Blokovat, lepit
se k silnicím a poutat ke stromům se stalo programem
aktivistů postrádajících rozumné argumenty a cíle.
Cílem totiž není konzervace stávajícího stavu, ale
měla by jim být eliminace negativních dopadů změn,
které postupně přicházejí a jejich předcházení těmi
opatřeními zabraňujícími všem těm škodám.
Zdenek Wenzel
21.2.2025 11:00 Reaguje na Břetislav MachačekTo ale ty neumíš.
Jarek Schindler
21.2.2025 12:20 Reaguje na Zdenek WenzelZdenek Wenzel
21.2.2025 16:55 Reaguje na Jarek SchindlerJan Werich

Karel Zvářal
22.2.2025 08:30 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
23.2.2025 10:41 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
23.2.2025 13:27 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
23.2.2025 18:24 Reaguje na Karel ZvářalJarek Schindler
24.2.2025 12:24 Reaguje na Karel ZvářalZdenek Wenzel
21.2.2025 17:10 Reaguje na Jarek SchindlerVětší přítoky:
Levé – Bělokamenný potok, Kočovský potok, Černý potok, Razovský potok, Melčský potok, Meleček, Hvozdnice
Pravé – Mlýnský potok, Moravický potok, Podolský potok, Polička, Lomnický potok, Mýdlový potok, Volárenský potok, Lesná, Bílčický potok, Lobník, Hradečná
Jarek Schindler
21.2.2025 18:44 Reaguje na Zdenek WenzelJaroslav Řezáč
21.2.2025 08:39 Reaguje na Peter SládekMichal Ukropec
21.2.2025 17:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZdenek Wenzel
21.2.2025 08:01Doufám, že tak jak se rychle společnost mění, tak i ti vyvolávači nesmyslných prázdných hesel pochopí, že nebýt kontroly, nastala by Anarchie.
Děkuji pane Patriku, za podrobný rozbor, který jsem už viděl u nedostavěných dálnic, kde se ukázala jasná a srozumitelná příčina zakopaného psa.
„Nikdy nepodceňujte sílu hloupých lidí ve velkých skupinách.“
George Dennis Carlin

Peter Sládek
21.2.2025 10:24 Reaguje na Zdenek WenzelZA PODPORU A DŮVĚRU V ROCE 2023 DĚKUJEME TĚMTO ORGANIZACÍM A NADACÍM:
Deutsche Bundesstiftung Umwelt, Deutscher Naturschutzring e.V., EuroNatur Stiftung, European Climate Foundation, Evropská komise prostřednictvím Domu zahraniční spolupráce
v rámci programu Erasmus+, Fondation d‘Entreprise ALSTOM, Fondy EHP a Norska prostřednictvím Nadace Open Society Fund v rámci programu Active Citizens Fund, Fondy EHP a Norska prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky v rámci programů
Reine a Rago, Heinrich Böll Stiftung e.V., Charities Aid Foundation America, Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Land Oberösterreich, L‘OCCITANE Central
Europe, s. r. o., Nadace VIA, Nadační fond rodiny Orlických, Open Society Foundations, Porticus, The Transatlantic Foundation: German Marshall Fund of the United States, Vereniging
Zero Waste Europe
Zdenek Wenzel
21.2.2025 10:53 Reaguje na Peter SládekPřipomínáš mi Ludvíka Zivčáka z devadesátek.
Myslel to asi dobře, ale strana ho odkopla a teď hnije v Karlové Studánce a přes klávesnici znova kuje pikle a vystrkuje růžky, aby se nějak uživil.

Peter Sládek
21.2.2025 11:16 Reaguje na Zdenek WenzelJá totiž za argumenty nepovažuji výroky "Připomínáš mi Ludvíka Zivčáka z devadesátek, Zlý dědek z Vysočiny.."
Btw Vy mi nepřipomínate nikoho, ale váš výrok "nebýt kontroly, nastala by Anarchie" si pamatuji docela prěsně z osmdesátek. Pronášel ho náš rotní politruk. Za instituci povolanou ke kontrole považoval KSČ, vy něco jiného. Nenapsal jste co, z kontextu tipuji DUHU?
Jarka O.
21.2.2025 13:37 Reaguje na Zdenek WenzelJarek Schindler
21.2.2025 12:27 Reaguje na Zdenek WenzelPetr Hariprasad Hajič
21.2.2025 13:36 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
21.2.2025 14:57 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNo a co řeknete na toto? Patrik: "Ačkoliv spolky do přípravy přehrady a ostatních protipovodňových opatření do června 2019 nijak významně nezasáhly".
Otázkou je proč by zasahovaly když věc byla u soudu? Zamítnutí stížnosti u jednoho soudu znamenalo odvolání se k soudu vyššímu až to na konci roku 2018 ten nejvyšší celé smetl ze stolu. No a ve chvíli kdy to smetl ze stolu se najednou objevila Duha a Patrik. Jsou námitky proti předpojatosti snad něco jiného než forma obstrukce? Atd.
Majka Kletečková
22.2.2025 22:27 Reaguje na Zdenek WenzelKarel Ploranský
23.2.2025 19:48 Reaguje na Zdenek WenzelNo právě…
Když se sejde hlupáků hodně, tak proti rozumným lidem dokážou prosadit i tu největší pitomost a shodit se stolu i tu nejchytřejší a nejpotřebnější věc.
V současnosti se to hlupákům daří přímo skvěle.
Jaroslav Pokorný
24.2.2025 13:25 Reaguje na Karel PloranskýZdenek Wenzel
27.2.2025 08:00 Reaguje na Karel Ploranskývčera jsem jezdil služebně v lokalitě Brantice, Radim, Krasov, Široká Niva a Karlovice, kde jsem si vzpomněl na staré domorodce, kteří tady hospodařili 300 let, ale žádný z nich nepostavil své stavení do koryta potoka nebo do řeky.
Všechny staré stavení a statky jsou ještě dnes vidět, že jsou vždycky pár metrů nad výškou hladiny, kde řádila povodeň.
Takže jednoduché jak facka a jak se říká, chytrému napověz a hloupého trkni.
Jaroslav Pokorný
24.2.2025 13:22 Reaguje na Zdenek WenzelJaroslav Řezáč
21.2.2025 08:35Zdenek Wenzel
21.2.2025 08:39 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJen hlupák si opraví nebo nově postaví dům v korytě řeky.
Jarka O.
21.2.2025 09:52 Reaguje na Zdenek WenzelNa Slovensku chtějí obnovit pravidelná čistění koryt řek, to je cesta.
Jarek Schindler
21.2.2025 12:37 Reaguje na Zdenek WenzelZdenek Wenzel
21.2.2025 16:57 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
21.2.2025 18:23 Reaguje na Zdenek WenzelMichal Ukropec
21.2.2025 09:28Jaroslav Pokorný
24.2.2025 13:27 Reaguje na Michal Ukropec
Peter Sládek
24.2.2025 22:11 Reaguje na Jaroslav Pokornýhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Fale%C5%A1n%C3%A9_dilema
Jarka O.
21.2.2025 09:44s v
23.2.2025 13:01 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
25.2.2025 06:17 Reaguje na s vs v
25.2.2025 10:52 Reaguje na Jarka O.s v
8.3.2025 02:03 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
28.2.2025 06:31 Reaguje na s vs v
8.3.2025 02:17 Reaguje na Jarka O.Jaroslav Pokorný
24.2.2025 13:28 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
25.2.2025 06:15 Reaguje na Jaroslav Pokornýs v
25.2.2025 11:57 Reaguje na Jarka O.Jaroslav Pokorný
26.2.2025 12:15 Reaguje na Jarka O.Geniální, že?
Jarka O.
26.2.2025 21:37 Reaguje na Jaroslav PokornýBřetislav Machaček
21.2.2025 10:34selektivní? Protože se soustředí pouze na to, co je schváleno a je před
započetím stavby. Mnoho let před tím podporuje jako odpůrce jiné, včetně
obelhaných a zmanipulovaných místních obyvatel a pozorně sledují zcela
nepodstatné procesní chyby, na které se odvolávají. Státní správa má
bohužel máslo na hlavě, že k těmto chybám dochází a politikům schází
odvaha nést riziko rozhodnout i za cenu dodatečných problémů. Ono těm
potížistům nejde ani tak o přírodu a obyvatele dotčených oblastí, ale
o radost do toho "házet vidle" a být středem pozornosti. Je na to velmi
jednoduchý recept a tím je dobrá práce státní správy pracující bez chyb
a hlavně uzavřít státní penězovody takovým spolkům. Dalším receptem je
hmotná zodpovědnost za oddalování staveb při neoprávněném odkladu pro
stěžovatele a možná taky kauce pro takové případy. Každopádně zbabělost
dotyčného je v tom, že to nejde do očí povědět postiženým, protože mu
o lidi vůbec nejde. Jde mu o potížismus a škodolibou radost zmařit a
nebo co nejvíce oddálit stavbu. U nás (Bohumín) odklad stavby hráze
proti povodním stál několik stovek miliónů kvůli jedinému stromu, který
byl ochranáři vyhlášen "stromem hrdinou", protože byl důvodem k oddálení
stavby ochranné hráze. Sobeckostí dosáhli nenávisti k těmto spolkům a
totéž se děje u budoucí přehrady N. Heřmínovy. Pro postižené je pak
slovo ekologie slovo sprosté a potížismus zlem, které na ně dopadá.
Pak se Zelení diví, že je volí pouhé jedno procento a kompenzují si
oblibu potížismem a ekoterorismem, aby o nich vůbec společnost věděla.
To má ale zcela opačný dopad a odpuzuje navíc i váhající sympatizanty.
Kdysi jsem tíhnul k Zeleným, ale svými postoji mne časem zklamali a
odradili je volit. Oni se totiž odmítli distancovat i od těch EKO-
teroristů a jiných potížistů, aby nepřišli o jejich hlasy. Jsou tak
odsouzeni zůstat na chvostu politického spektra a tam taky zůstanou,
pokud nezačnou dělat politiku pro lidi a nikoliv proti lidem.
Radim Polášek
21.2.2025 10:56 Reaguje na Břetislav MachačekVytvářejí tak ideální podmínky pro škoditele a potížisty typu M. Patrika, kteří potom pracují "na dvě směny" a cokoliv prospěšného dokáží pozdržet, znemožnit nebo aspoň lidem prodražit a upravit tak, že projekt ztrácí účinnost.
smějící se bestie
21.2.2025 11:01 Reaguje na Radim Polášekbohužel !
Jaroslav Pokorný
24.2.2025 13:38 Reaguje na Břetislav MachačekTo je podstata problémů. Byl jsem nějaké roky úředníkem a tak vím, jak byla většina úředníků opatrná cokoliv rozhodnout. Mnozí k tomu neměli vědomosti a pak jim scházela odvaha. Ale i když měli i vědomosti i odvahu, tak stěžovatel mohl být kamarád starosty. Já sice dělal státní správu, tedy mimo starostovu pravomoc, ale on byl mým nadřízeným - rozhodoval o mém platu, zařazení a i setrvání v úřadu. Hádejte se pak s nějakým aktivistou. A když se objeví nějaký článek v médiích, málokterý, pokud vůbec některý, starosta se postaví za pouhého úředníka a bude riskovat, že se do problémů dostane sám.
Doporučuji shlédnout v archivu ČT seriál Sever: https://www.ceskatelevize.cz/porady/12443798003-sever/
Radim Polášek
21.2.2025 10:50Petr Elias
21.2.2025 11:07DAG
21.2.2025 12:00Petr Hariprasad Hajič
21.2.2025 13:33vaber
21.2.2025 15:33Divím se proč ještě nepřišli se spásnou myšlenkou na vypuštění všech přehrad a tím zachránit celý svět.
Jako lezou na těžní stroje ,měli by vyrazit na Orlík a otevřít stavidla.
Snad by potom bylo jasné kdo je blb.
Jarek Schindler
21.2.2025 18:19 Reaguje na vaberMichal Ukropec
23.2.2025 10:49 Reaguje na vaberKarel Ploranský
23.2.2025 15:08 Reaguje na Michal UkropecPřipomenu jen, že speciálně Jordán bych nepovažoval za součást jihočeské rybniční soustavy. Kterou by Krčín možná nevybudoval, kdyby Rožmberkům radili Patrikové...
Michal Ukropec
23.2.2025 18:30 Reaguje na Karel Ploranský
Karel Zvářal
23.2.2025 07:462) Naštěstí meteo modely jsou dnes tak přesné, že povodí mají (minimálně) 3-4 dny na to odpouštět dost vody k zachycení vrcholu povodně, a tím snížení škod z úrovně stoletá na (max.) 10-20 letá (bez přehrady).
3) Čechové jsou zkušení v budování přehrad, mnoho se jich postavilo ještě v časech, kdy neziskovky neexistovaly. Až se podaří vyřešit problém dotovaného prudičství, bude zase na světě o trochu veseleji.

Václav Hellebrand
27.2.2025 09:11To, že loňská povodeň obec hodně poničila, dnes může být obyvatelům úplně jedno. Stát jejich domy už vykoupil dávno před povodní ( za násobky toho, na co měli nárok,o to se zasloužil bývalý ministr zemědělství Palas).