https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-patrik-prehrada-nove-herminovy-v-post-fakticke-dobe
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Patrik: Přehrada Nové Heřminovy v post-faktické době

21.2.2025
Řeka Opava v Nových Heřminovech
Řeka Opava v Nových Heřminovech
Foto | MartinVeselka / Wikimedia Commons
Ministerstvo pro místní rozvoj 19. prosince 2024 vydalo rozhodnutí, kterým zamítlo odvolání Dětí Země a Hnutí DUHA z července 2023 proti rozhodnutí stavebního úřadu v Bruntále o umístění přehrady Nové Heřminovy, přičemž dodatečně uložilo tři nové požadavky o způsobu sledování vlivů výstavby přehrady biologickým dozorem na životní prostředí. Tím tak skončilo územní řízení, které bylo zahájené před dlouhými sedmi lety.
 
MMR dalších třicet tři zmírňujících a kompenzačních návrhů Dětí Země sice zamítlo, nicméně u pěti z nich chybějí řádné důvody, což může být zásadní procesní vada územního řízení. Děti Země proto 20. ledna 2025 proti tomuto rozhodnutí zaslaly správní žalobu, o níž má Krajský soud v Ostravě rozhodnout do tří měsíců.

Aktivní účast Dětí Země během šestnácti let plánování a rozhodování o stavbě přehrady a ostatních protipovodňových opatření v letech 2008 až 2024 tedy spočívala jen v těchto třech úkonech: v červenci 2023 zaslaly odvolání proti umístění přehrady a v červenci a v prosinci 2024 připomínkují nové podklady v odvolacím spise (v lednu 2025 pak zasílají správní žalobu). Podobně je na tom i Hnutí DUHA, které navíc v březnu 2021 zasílá vyjádření k umístění přehrady a v dubnu 2021 k umístění přeložky silnice I/45.

Poslední shrnující informace o opakovaném selhávání státu při přípravě a výstavbě protipovodňových opatření na Opavsku za posledních šestnáct let vyšly například 10. prosince 2024 v článku s názvem Tečka za případem „chybějící“ heřminovské přehrady: hlavním viníkem je KDU-ČSL.

Je proto jistě vhodné si jeden měsíc od podání žaloby proti umístění přehrady připomenout některé skutečnosti, které dokládají, že všechna potřebná protipovodňová opatření nemohla být v září 2024 hotová, takže spolky nenesou žádnou zodpovědnost, že stále neexistují. Jen málokdo totiž využívá informace o historii této kauzy.

Spolky totiž o přehradě nerozhodují, ani ji nepřipravují a ani ji nefinancují, tak ani nemohou za chyby státu a jeho neschopných investorských institucí. Ovšem v post-faktické době logika a reálnost má nižší kalibr, než jsou emoce a virtuálnost.

Schválení přehrady

Vláda usnesením č. 444 ze dne 21. dubna 2008 jako reakci na povodně v červenci 1997 schválila výstavbu menší přehrady Nové Heřminovy, dalších protipovodňových opatření a přeložení části silnice I/45 Krnov – Bruntál za celkem 7,3 mld. Kč. Přehrada má mít objem kolem 16 mil. m3 (místo 36 mil. m3) a má být víceúčelová: protipovodňová a rekreační funkce, výroba elektrické energie či udržování přiměřeného objemu vody v řece Opavě. Realizací těchto opatření má být při povodňovém průtoku Q100 ochráněno před povodněmi asi šest tisíc obyvatel, kteří žijí v dosahu stoleté vody.

Podle plánu vlády z dubna 2008 měla být většina protipovodňových opatření hotová do roku 2016 (zbytek do roku 2022) a přehrada i s přeložením silnice I/45 pak do roku 2020, jak dokládá tabulka s časovou osou.

Pokud by tedy stát, tzn. hlavně Povodí Odry, s. p., a Ředitelství silnic a dálnic, s. p., svůj slib z dubna 2008 splnil, tak by v září 2024 mohla přehrada a ostatní protipovodňová opatření existovat a aspoň zčásti plnit svůj účel. Skutečnost, že všechna tato opatření neexistují ani po sedmnácti letech od rozhodnutí vlády tak není vinou spolků.

Navíc, i kdyby všechna tato opatření v září 2024 byla, tak následky obrovské povodně by byly jen nižší, neboť nešlo o stoletou vodu, ale s větším objemem, takže existence přehrady by povodňovou vlnu jen časově zmírnila. Vyplývá to např. z článku z 21. listopadu 2024 s názvem Povodeň by v Opavě zasáhla na pět tisíc lidí a stovky objektů, i kdyby už přehrada stála, ukazují data.

Současně je nutné připomenout, že tři roky před rozhodnutím vlády o výstavbě přehrady a dalších staveb vzniklo v dubnu 2005 alternativní řešení protipovodňových opatření na Opavsku, které s přehradou nepočítalo, přičemž mohlo být postavené dříve.

Vzhledem k existenci této levnější a jednodušší varianty se nelze divit obyvatelům Nové Heřminovy, že na rozhodnutí vlády z dubna 2008 reagovali svoláním místního referenda již na 30. srpna 2008. Skončilo podle očekávání, neboť občané zavázali obec, že má proti výstavbě přehrady brojit svými připomínkami, a to ve všech procesech, které s ní boudou spojené, tzn. při schvalování územních plánů a ve správních řízeních, a to s využitím i soudních řízení.

Spolky a ani občané dotčené obce tedy o výstavbě přehradě a o ostatních protipovodňových opatřeních nerozhodovaly, jen upozornily, že existuje levnější a rychlejší protipovodňové opatření na Opavsku bez přehrady.

Proces EIA bez variant

Od února 2010 do února 2012 probíhá hodnocení vlivů protipovodňových opatření na životní prostředí (i s přeložkou silnice I/45), tzv. proces EIA, jehož se účastní veřejnost i dotčené obce. Ministerstvo životního prostředí pak v únoru 2012 vydává souhlasné stanovisko EIA, podle něhož lze přehradu a související stavby z ekologických hledisek realizovat, ale za splnění třiceti tří podmínek.

Ovšem zásadní vadou tohoto procesu EIA je to, že alternativní řešení z dubna 2005 s názvem „Studie zvýšení kapacity koryta a revitalizace řeky Opavy v Krnově (km 68,374 – 72,330)“, které upřednostňuje přírodě blízká protipovodňová opatření ve variantě „bez přehrady“, nebylo s variantou „s přehradou“ také posouzeno.

Hlavním důvodem odmítnutí posoudit obě tyto varianty bylo, že tato alternativa nebyla dopracována do potřebné podrobnosti a hlavně nepočítá s přehradou. Vláda totiž chtěla z ideologických důvodů postavit přehradu, nikoliv rychle zajistit žádoucí protipovodňová opatření, i kdyby to znamenalo postavit jen suchý poldr. Pokud by tomu tak nebylo, tak stát mohl toto alternativní řešení dopracovat a nechat ho procesem EIA posoudit.

Spolky, obec Nové Heřminovy a nezávislá odborná veřejnost se tedy v procesu EIA nedomohly dopracování řešení bez přehrady, neboť bylo příliš levné, příliš jednoduché a hlavně nešlo o stavbu přehradu, takže bylo Ministerstvem životního prostředí z procesu EIA účelově diskvalifikováno.

Stav přípravy k červnu 2019

Babišova vláda si v červnu 2019 nechala vypracovat zprávu o stavu přípravy celého záměru s názvem „Opatření na horní Opavě“, který uvádí mj. následující:

1. V roce 2022 se má začít s výstavbou přehrady a má být zprovozněna v roce 2027 (tj. tři roky po povodních v září 2024!). Náklady jsou odhadnuty na 1,9 mld. Kč, přičemž dalších asi 1 mld. Kč tvoří výstavba obslužné levobřežní silnice (stále chybí!), revitalizace Oborenského potoka, kompenzace v obci Nové Heřminovy apod.

2. Do roku 2023 bude postaveno pět suchých nádrží (poldrů) Lichnov III, Lichnov V, Loděnice, Jelení a Krnov za celkem asi 318 mil. Kč.

2. Do roku 2025 budou realizována další protipovodňová opatření, která mají stát kolem 2,2 mld. Kč.

4. Stávající silnice I/45 bude po realizaci přehrady přerušena a z části zatopena, takže je nutné ji přeložit a postavit novou dvoupruhovou silnici délky asi 5 km za asi 1,2 mld. Kč (včetně DPH), což má zajistit Ředitelství silnic a dálnic., s. p. (náklady na přeložku se nyní zvýšily na 2,2 mld. Kč a má se stavět v letech 2027-2030).

Z údajů vlády z června 2019 tedy vyplývá, že celý záměr s názvem „Opatření na Horní Opavě“ má být hotový do roku 2027, nikoliv do roku 2020 podle plánu z dubna 2008, a celkové náklady mají být asi 6,76 mld. Kč.

Ačkoliv spolky do přípravy přehrady a ostatních protipovodňových opatření do června 2019 nijak významně nezasáhly, přesto Babišova vláda počítala s realizací všech těchto staveb až v roce 2027, tj. tři roky po povodních v září 2024 (nyní se termín dostavby posunul k roku 2032).

Územní řízení pro přeložku silnice I/45

Jednou z podmínek výstavby přehrady a dalších protipovodňových opatření na Opavsku je přeložit silnici I/45 Krnov – Bruntál, která přehradě překáží, jak vyplývá i z letáku Ředitelství silnic a dálnic, s. p. (viz níže). Na tuto skutečnost ale politici v čele s ministrem Markem Výborným často a účelově zapomínají, neboť bez této stavby, nelze přehradu zrealizovat.

Zdroj | ŘSD

Tato nová silnice získala v únoru 2012 souhlasné stanovisko EIA a kolem roku 2018 i rozhodnutí krajského úřadu v Ostravě o povolení škodlivého zásahu do biotopů a jedinců a zvláště chráněných druhů živočichů.

Ředitelství silnic a dálnic, s. p., pak v lednu 2019 požádalo o vydání územního rozhodnutí. Ovšem tato žádost byla tzv. blanketní, neboť neobsahovala všechny potřebné podklady, takže stavební úřad v Krnově musel řízení opakovaně dva roky do února 2021 přerušovat, než je řádně doplněna.

Veřejnost tedy po dvou letech čekání mohla konečně v dubnu 2021 předložit zásadní námitku, že o umístění silnice má rozhodovat nepodjatý stavební úřad. Námitce bylo za asi pět měsíců vyhověno, takže o umístění stavby rozhodoval stavební úřad v Bruntále. Ten ale zjistil, že žádost je stále vadná a řízení na rok a půl přerušil, než v dubnu 2024 územní rozhodnutí konečně vydal.

Hlavním viníkem průtahů v územním řízení pro přeložku silnice I/45 během více než 5 let bylo Ředitelství silnic a dálnic, s. p., které asi 3,5 roku svou tzv. blanketní žádost doplňovalo, jak dokládá průběh tohoto řízení.

Podle plánu vlády z dubna 2008 měla být tato přeložka silnice hotová do roku 2020 a podle plánu z června 2019 do roku 2027. Z letáku Ředitelství silnic a dálnic, s. p. z prosince 2024 ovšem vyplývá, že nová silnice délky 5,1 km má stavební povolení získat během roku 2025 a její realizace má probíhat v letech 2027-2030. Náklady jsou nyní odhadnuty na 1,8 mld. Kč (bez DPH).

Pokud tedy tato nová silnice v době povodní v září 2024 neexistovala, tak jedním z hlavních viníků obrovských povodňových škod na Opavsku je i Ředitelství silnic a dálnic, s. p., a zejména jeho sedm generálních ředitelů od roku 2008, včetně současného Radka Mátla (od října 2019 dosud).

Spolky totiž o umístění této silnice nerozhodovaly a ani neovlivnily kvalitu najatých „odborníků“, kteří měli aspoň na druhý pokus předložit bezvadnou žádost. Délka a průtahy územního řízení jsou tak dokladem nezájmu Ředitelství silnic a dálnic, s. p., o kritickou situaci na Opavsku a také jeho neschopnosti získat včas potřebná rozhodnutí a přeložku silnice rychle postavit. Vliv spolků na délce tohoto řízení byl nulový.

Územní řízení pro přehradu

Přehrada získala v únoru 2012 souhlasné stanovisko EIA a kolem roku 2018 i rozhodnutí krajského úřadu v Ostravě o povolení škodlivého zásahu do biotopů a jedinců zvláště chráněných druhů živočichů.

Povodí Odry, s. p., ovšem již v prosinci 2017 požádalo o vydání územního rozhodnutí. Žádost byla ale opět jako v případě umístění přeložky silnice I/45 tzv. blanketní, neboť neobsahovala všechny potřebné podklady. Stavební úřad v Krnově tak musel tři roky do ledna 2021 čekat, než je řádně doplněna.

Veřejnost tedy po více než třech letech čekání mohla konečně v březnu 2021 předložit zásadní námitku, že o umístění přehrady má rozhodovat nepodjatý stavební úřad. Námitce bylo za asi jedenáct měsíců vyhověno, takže o umístění přehrady od února 2022 rozhodoval stavební úřad v Bruntále. Ten ale zjistil, že žádost je stále vadná, takže veřejnost mohla své připomínky předložit až v březnu 2023. Stavební úřad pak v červnu 2023 konečně územní rozhodnutí vydal.

Proti územnímu rozhodnutí podalo v červenci 2023 odvolání Hnutí DUHA a Děti Země, které se do řízení přihlásily až v odvolací fázi. Oba spolky pak po důkladné analýze rozhodnutí asi za měsíc předložily své důvody.

Například Děti Země v odvolání žádaly o přezkum zákonnosti a správnosti deseti závazných stanovisek a navrhly změnit dvanáct uložených požadavků v závazném stanovisku EIA a čtyř požadavků na ochranu dřevin a významných krajinných prvků. Dále předložily k uložení dvacet nových zmírňujících a kompenzačních opatření na ochranu okraje lesa, povrchových vod, půdy, krajinného rázu, významných krajinných prvků a před nadlimitními intenzitami hluku.

Oba spolky si pak na vypořádání svých připomínek a návrhů, sepsaných za dva měsíce, musely počkat téměř jeden rok, než se v červenci 2024 mohly k novým podkladům v odvolacím spise vyjádřit.

Ministerstvo pro místní rozvoj nakonec 19. prosince 2024 svým rozhodnutím odvolání obou spolků ze srpna 2023 sice zamítá, nicméně ukládá tři nové požadavky o způsobu sledování vlivů výstavby přehrady biologickým dozorem na životní prostředí. Řízení o umístění přehrady tak po sedmi letech končí.

Hlavním viníkem průtahů v územním řízení pro přehradu během 7 let bylo Povodí Odry, s. p., které svou tzv. blanketní žádost doplňovalo o chybějící podklady celkem asi 3,5 roku, a zčásti i stavební úřady, které mohly rozhodovat rychleji, jak dokládá i průběh tohoto řízení.

Podle plánu vlády z dubna 2008 měla být většina protipovodňových opatření hotová do roku 2016, všechny do roku 2022, a přehrada pak do roku 2020, resp. podle plánu z června 2019 do roku 2027. Nyní se uvádí již rok 2032.

Pokud tedy přehrada v době povodní v září 2024 neexistovala, tak od roku 2008 jsou na vině všichni generální ředitelé Povodí Odry, s. p., včetně příkladmo Jiřího Pagáče (od listopadu 2014 do dubna 2019) a Jiřího Tkáče (od května 2019 do března 2025).

Spolky o umístění přehrady nerozhodovaly a ani neovlivnily kvalitu najatých „odborníků“, kteří měli aspoň na druhý pokus předložit bezvadnou žádost. Spolky pouze využily svého práva předložit připomínky a návrhy k přehradě, které stát ovšem řešil téměř jeden rok. Vliv spolků na délce tohoto řízení byl tedy téměř nulový.

Naopak úřady o odvolání obou spolků rozhodovaly nepřiměřeně dlouho, ačkoliv by to měly zvládnout během dvou měsíců. Jinak řečeno, i kdyby se spolky tohoto územního řízení neúčastnily, tak v září 2024 by přehrada stejně neexistovala.

Žaloba proti umístění přehrady

Ministr zemědělství Marek Výborný začátkem ledna 2025 oznámil, že náklady za výstavbu přehrady, dalších protipovodňových opatření a za přeložku silnice I/45 mají být již 9 mld. Kč (v roce 2008 byly odhadnuty na 6,7 mld. Kč). Přehrada se má pak jako poslední stavba stavět v letech 2027-2032, takže termín její realizace z roku 2008 se posunul o dvanáct let a termín z roku 2019 se posunul o pět let.

Děti Země 20. ledna 2025 zasílají ke Krajskému soudu v Ostravě správní žalobu, neboť nejsou spokojené se způsobem vypořádání svých připomínek k obsahu dvou závazných stanovisek na ochranu významných krajinných prvků, dvou stanovisek na ochranu krajinného rázu a jednoho stanoviska na ochranu okraje lesa. Rozsudek lze očekávat do května 2025. Nikdo tedy nyní nebrání tomu, aby byla stavební řízení pro přeložku silnice I/45 a pro přehradu zahájena.

Za nedokončená protipovodňová opatření na řece Opavě a v okolí do září 2024 může tedy jednoznačně stát a jeho hlavní instituce Povodí Odry, s. p., a Ředitelství silnic a dálnic, s. p., nikoliv spolky Hnutí DUHA a Děti Země nebo obyvatelé Nových Heřminov.

Podle plánu vlády z dubna 2008 měla být totiž většina těchto staveb hotová do roku 2016, resp. do roku 2022, a přehrada pak do roku 2020. Přitom odmítnuté alternativní řešení z dubna 2005 na zkapacitnění koryta řeky Opavy a na výstavbě jen suché nádrže by bylo levnější a bylo by postavené již dávno.

Stručně řečeno, spolky o přehradě nerozhodly v dubnu 2008 a ani ji během šestnácti let nepřipravují, tak ani nemohou za chyby státu a jeho obou investorských institucí. V post-faktické době mají bohužel fakta a historické souvislosti a také logika nižší váhu, než účelové emoce a mediální zkratky mnoha politiků, což se týká hlavně ministra Marka Výborného.

Výběr z důležitých reportáží o přehradě Nové Heřminovy

Nedej se: Ministrův obětní beránek (17.11.2024)

Reportéři ČT: Obce zvažují žalobu na stát za nedostatečná protipovodňová opatření (15.10.2024)

Věděli jste: Ministr kryje selhání Povodí Odry. Máme důkazy! (02.10.2024)

Věděli jste: Proč ministr lže? Přehrada Nové Heřminovy (19.09.2024)

Nedej se: Vesnice na dně (2019)

Troublemarker: Utopíme Heřmínovy (10.04.2014)


reklama

foto - Patrik Miroslav
Miroslav Patrik
Autor je český přírodovědec a předseda spolku Děti Země.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (90)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Peter Sládek

Peter Sládek

21.2.2025 08:00
"V post-faktické době" nie je priehrada Nové Heřminovy, ale M. Patrik.
Priehrada je v dobe post-apokalyptickej. O tú sa obyvateľom Krnova a Opavy významne zaslúžila "Aktivní účast Dětí Země během šestnácti let plánování a rozhodování..."
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.2.2025 08:37 Reaguje na Peter Sládek
měli bychom si přiznat, že na to co spadlo v Jeseníkách za 4 dny, 50 cm vody, je tahle přehrada nesmysl.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

21.2.2025 09:00 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Aha, takže proto si ekovládky vyřvaly její zmenšení na polovinu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.2.2025 15:20 Reaguje na Peter Sládek
nevím, zda jde ještě o sarkasmus nebo už o nas.....t, ale tím se ničeho nezastávám... jen říkám, že při takovém spadu vody je taková přehradička na pendrek a způsobí tím víc problémů než řešení.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

24.2.2025 13:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Připomněl bych povodeň r. 1997. Přehrada Slezská Harta byla už hotová a měla se napouštět 10 let. A ta povodeň ji naplnila, jak se psalo, za týden.
Takže i v N. Heřminovech se jistě dá spočítat, jak velká by ta přehrada měla být, aby zachytila loňskou povodeň. Ale musela by být (setrvale) prázdná. Kolik % objemu přehrady je kalkulováno na zachycení náhlé povodně?
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

21.2.2025 09:02 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Beskydské nádrže nyní ochránily desítky tisíc obyvatel od Frýdlantu, přes Frýdek-Místek až po Ostravu včetně. Snížily katastrofální povodňovou vlnu ve Frýdku-Místku odborným odhadem z 1 300 m3/s na 770 m3/s, a to platí i pro Ostravu, a nedošlo tak ke katastrofě a nik významným povodňovým škodám.
„Vodní dílo Nové Heřminovy je navrženo k transformaci 100leté vody na vodu 5letou, to znamená 209 m3/s umí v profilu hráze ztlumit na 100 m3/s. Během aktuální povodňové situace řeka Opava kulminovala v Krnově při 250 m3/s, respektive vyšší průtoky již vodoměrná stanice nemohla měřit. Pokud by vodní nádrž Nové Heřminovy byla ve funkci, tak by v Krnově řeka Opava kulminovala při 150 m3/s a voda by v části města, které přináleží povodí řeky Opavy, což je jeho rozhodující část, nevybřežila a zůstala v korytě. Řeka Opava kulminovala v Opavě při 500 m3/s a pokud by vodní nádrž Nové Heřminovy byla ve funkci, tak by v městě Opava řeka Opava kulminovala při 330 m3/s a opět by voda nevybřežila a zůstala v korytě,“
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.2.2025 15:23 Reaguje na Peter Sládek
to porovnávat nejde...Jeseníky jsou na návětrné straně, tedy extrémní počasí jde po jeho severní hraně. Takže to nebylo poprvé ani naposled.
Navíc je to malé území s vysokými kopci vše na sever od hranice jsou roviny od Alp až po Ural.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.2.2025 16:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
totální mimoň
sledoval jste aspoň zprávy, které obce pod N.H. včetně nich OPĚT plavaly, včetně Krnova?
škody budou vždy, jde o to je co nejvíce omezit
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.2.2025 09:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Přehrada vodu nezastaví, ale zploští povodňovou křivku.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

21.2.2025 09:42 Reaguje na Michal Ukropec
Preto ekotaliban obvykle argumentuje objemom nádrže tak, akoby sa v okamihu povodne prestala upúšťať voda. Následne šíri dezinformačné výroky typu "letošní povodeň by přehradu naplnila za x hodin."
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.2.2025 13:39 Reaguje na Peter Sládek
Presne.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.2.2025 15:26 Reaguje na Peter Sládek
nebuďte blázen. Opatření se musí dělat úplně někde jinde...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.2.2025 15:25 Reaguje na Michal Ukropec
to záleží na tom, jak se rychle plní...dostanou pár hodin, nejde o suchý poldr.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.2.2025 17:39 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Omyl. Záleží na načasování odpuštění, a zdržení vrcholu. Oni na povodí vědí co a jak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.2.2025 10:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Slezská Harta a Kružberk na Moravici v Jeseníkách tu vodu
zadržela a zpomalila odtok tak, že Moravice napáchala pouze
minimální škody. A včil mudrujte, že přehrady jsou k ničemu.
A co teprve Vltavská kaskáda, které odpustila před lijáky
tolik vody, že ty deště s přehledem zadržela a Praha se
vyhnula katastrofě. Ano, nesmyslem je na nátlak ekologů
přehrada poloviční, protože nebude mít takovou rezervu,
jakou měla mít ta původně projektovaná. Je to jako by
byla Vltavská kaskáda taky poloviční a vy pak tvrdil,
že je k ničemu, když nezabrání katastrofě. Ekologismus
se zvrhl na potížismus, který se už nezabývá přírodou
a kašle na lidi. Jde jim pouze o zviditelnění, když už
neumí lidi přesvědčit o své pravdě. Blokovat, lepit
se k silnicím a poutat ke stromům se stalo programem
aktivistů postrádajících rozumné argumenty a cíle.
Cílem totiž není konzervace stávajícího stavu, ale
měla by jim být eliminace negativních dopadů změn,
které postupně přicházejí a jejich předcházení těmi
opatřeními zabraňujícími všem těm škodám.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.2.2025 10:58 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

21.2.2025 11:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Jéjda, tak ty jsi tomu dal korunu, ale budeš tady kydat ty svá moudra. Do Harty nepřiteklo skoro nic. Ona ta průtrž mračen vůbec nezasáhla Moravici. Stačí si to nastudovat, přečíst, zatelefonovat a zjistit.
To ale ty neumíš.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.2.2025 12:20 Reaguje na Zdenek Wenzel
To tvrzení, že do Harty nepřiteklo skoro nic myslíte opravdu vážně? Vám se zdá 110 m3/s jako skoro nic? Nevím čemu byste potom říkal hodně. Z Kružberka vypouštěli v tu dobu 2 m3/s. Kde by byla Ostrava a nejen Ostrava bez přehrad? Co vím tak největší škody tam způsobyla protržená hráz. Že to nebylo horší mohou poděkovat i té Hartě. No a navíc to není první velká povodeň. V roce 1997 snad pršelo i v povodí Moravice. Díky Hartě žádné škody. Jo a nyní v září nešlo o nějakou průtrž mračen ale o dlouhodobě trvající intenzívní déšť. Takže, můžete studovat.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

21.2.2025 16:55 Reaguje na Jarek Schindler
„Jestliže se člověk hádá s blbcem víc, jak půl minuty, hádají se už dva blbci.“
Jan Werich

Odpovědět
MU

Michal Ukropec

22.2.2025 07:11 Reaguje na Zdenek Wenzel
Joo. Znám to.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.2.2025 08:30 Reaguje na Michal Ukropec
Joo. Přehrada bude a další povodně se již blbec nedožije...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.2.2025 10:41 Reaguje na Karel Zvářal
Přehrada ale pomůže dalším pokolením. Také využíváme díla našich předků.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.2.2025 13:27 Reaguje na Michal Ukropec
Jak píšete níž - nebýt kapacity Rožmberka, škody po povodni by byly nepoměrně vyšší. Přehrady jsou jiný typ nádrže, který člověku pomáhá zvládat epizody sucha, ale i přívalové deště. Jen Oggy a škodíci to vidí po svém...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.2.2025 18:24 Reaguje na Karel Zvářal
No. Zatím jsem postavil jen pár rybníčků. A bude mi 60. Uvidíme co ještě postavím.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.2.2025 12:24 Reaguje na Karel Zvářal
Nepohřbívejte se tak rychle. Nějakou tu povodeň ještě možná zažijete.No a když už píšete o blbcích....Rožmberk si s Kružberkem i rozumnější lidé sem tam spletou.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

21.2.2025 17:10 Reaguje na Jarek Schindler
Moravice (německy Mohra) je řeka protékající Moravskoslezským krajem, která zčásti tvoří historickou zemskou hranici Moravy a Slezska. Je to nejvýznamnější přítok řeky Opavy. Délka toku činí 100,5 km, plocha jejího povodí měří 899,9 km². Řeka Moravice pramení v Hrubém Jeseníku v nadmořské výšce 1134,8 m, 3km jižně od vrcholu Pradědu. Nejprve teče jihovýchodním směrem.
Větší přítoky:
Levé – Bělokamenný potok, Kočovský potok, Černý potok, Razovský potok, Melčský potok, Meleček, Hvozdnice
Pravé – Mlýnský potok, Moravický potok, Podolský potok, Polička, Lomnický potok, Mýdlový potok, Volárenský potok, Lesná, Bílčický potok, Lobník, Hradečná
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.2.2025 18:44 Reaguje na Zdenek Wenzel
A teď něco co nevím. Můžete začít třeba tím jak do Harty nic nepřiteklo protože v povodí Moravice nepršelo. Ona ta Bílá Opava pramení na jihovýchodních svazích Pradědu. Od pramene Moravice to není ani 2 km vzdušnou čarou. Pramen Střední Opavy je na severovýchodních svazích Pradědu. Tak ještě že Černá Opava pramení alespoň na svazích Orlíku že.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

22.2.2025 07:10 Reaguje na Břetislav Machaček
1*.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.2.2025 08:39 Reaguje na Peter Sládek
k tomu se přidalo odlesnění kvůli kůrovci...to povodni jen přidalo, ty plantáže vytěžené.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.2.2025 17:41 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Podle ekologů je kůrovec architekt lesa. Viz Bláhový Duha. Pardon. Duhový Bláha.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

21.2.2025 08:01
Zlý dědek z Vysočiny tady zasel tolik hořkosti a začal nazývat ochránce přírody nepřátele dělného lidu tzv. "Ekoteroristy".
Doufám, že tak jak se rychle společnost mění, tak i ti vyvolávači nesmyslných prázdných hesel pochopí, že nebýt kontroly, nastala by Anarchie.
Děkuji pane Patriku, za podrobný rozbor, který jsem už viděl u nedostavěných dálnic, kde se ukázala jasná a srozumitelná příčina zakopaného psa.

„Nikdy nepodceňujte sílu hloupých lidí ve velkých skupinách.“
George Dennis Carlin
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

21.2.2025 10:24 Reaguje na Zdenek Wenzel
Co teprve když je těch skupin hodně! A ke všemu jsou i zainteresovány (Z výroční zprávy hnutí Duha):
ZA PODPORU A DŮVĚRU V ROCE 2023 DĚKUJEME TĚMTO ORGANIZACÍM A NADACÍM:
Deutsche Bundesstiftung Umwelt, Deutscher Naturschutzring e.V., EuroNatur Stiftung, European Climate Foundation, Evropská komise prostřednictvím Domu zahraniční spolupráce
v rámci programu Erasmus+, Fondation d‘Entreprise ALSTOM, Fondy EHP a Norska prostřednictvím Nadace Open Society Fund v rámci programu Active Citizens Fund, Fondy EHP a Norska prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky v rámci programů
Reine a Rago, Heinrich Böll Stiftung e.V., Charities Aid Foundation America, Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Land Oberösterreich, L‘OCCITANE Central
Europe, s. r. o., Nadace VIA, Nadační fond rodiny Orlických, Open Society Foundations, Porticus, The Transatlantic Foundation: German Marshall Fund of the United States, Vereniging
Zero Waste Europe
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

21.2.2025 10:53 Reaguje na Peter Sládek
Podle toho, jak se tady prezentuješ, tak věřím, že ty jsi jim nedaroval nic.
Připomínáš mi Ludvíka Zivčáka z devadesátek.
Myslel to asi dobře, ale strana ho odkopla a teď hnije v Karlové Studánce a přes klávesnici znova kuje pikle a vystrkuje růžky, aby se nějak uživil.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

21.2.2025 11:16 Reaguje na Zdenek Wenzel
Vidím, došli argumenty. Nebo nikdy nebyly?
Já totiž za argumenty nepovažuji výroky "Připomínáš mi Ludvíka Zivčáka z devadesátek, Zlý dědek z Vysočiny.."
Btw Vy mi nepřipomínate nikoho, ale váš výrok "nebýt kontroly, nastala by Anarchie" si pamatuji docela prěsně z osmdesátek. Pronášel ho náš rotní politruk. Za instituci povolanou ke kontrole považoval KSČ, vy něco jiného. Nenapsal jste co, z kontextu tipuji DUHU?
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

21.2.2025 16:55 Reaguje na Peter Sládek
Tak přece jsi to Ty...
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.2.2025 13:37 Reaguje na Zdenek Wenzel
Člověk měl platit neznámé NGO placené z cizích daní, které pracují proti němu, jste normální?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.2.2025 12:27 Reaguje na Zdenek Wenzel
Tedy až na to, že tohle nemá s kontrolou nic společného. Je to jen zdržování a prodražování. Celkem by mě zajímalo co ty nekonečné obstrukce všeho možného, pod které se pan Patrik tak hrdě podepisuje už tento stát stály.
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

21.2.2025 13:36 Reaguje na Jarek Schindler
Proti korupci, hrabivosti a neschopnosti a nekompetenci úředníků, je to jedno zrnko proti celému pískovému lomu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.2.2025 14:57 Reaguje na Petr Hariprasad Hajič
Snad Vy či Patrik víte něco o korupci ohledně ÚN? On si snad nějaký úředník něco " nahrabal" v souvislosti s ÚN? Sem s tím. To je snad důvod k podání trestního oznámení. Podal z těchto důvodů někdo trestní oznámení?
No a co řeknete na toto? Patrik: "Ačkoliv spolky do přípravy přehrady a ostatních protipovodňových opatření do června 2019 nijak významně nezasáhly".
Otázkou je proč by zasahovaly když věc byla u soudu? Zamítnutí stížnosti u jednoho soudu znamenalo odvolání se k soudu vyššímu až to na konci roku 2018 ten nejvyšší celé smetl ze stolu. No a ve chvíli kdy to smetl ze stolu se najednou objevila Duha a Patrik. Jsou námitky proti předpojatosti snad něco jiného než forma obstrukce? Atd.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

22.2.2025 22:27 Reaguje na Zdenek Wenzel
S tím souhlasím. Václav Klaus považoval jakékoliv snahy o ochranu přírody především za překážku rychlé změny země na čistě tržní společnost. Pro mnohé jsou Václav Klaus a Miloš Zeman stále myšlenkovými guru v pojetí přírodních hodnot. Klausovská a zemanovská éra se podepsala velmi hluboko do současného myšlení naší společnosti.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

23.2.2025 19:48 Reaguje na Zdenek Wenzel
„Nikdy nepodceňujte sílu hloupých lidí ve velkých skupinách.“
No právě…
Když se sejde hlupáků hodně, tak proti rozumným lidem dokážou prosadit i tu největší pitomost a shodit se stolu i tu nejchytřejší a nejpotřebnější věc.
V současnosti se to hlupákům daří přímo skvěle.


Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

24.2.2025 13:25 Reaguje na Karel Ploranský
Protože to je podstata demokracie. Za socialismu, kdy jsem prožil polovinu života, se něco takového nedělo, neb byla totalita. Ale myslím, jsem si jist, že i vy byste proti socialismu cinkal klíči.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

27.2.2025 08:00 Reaguje na Karel Ploranský
Karlíku,
včera jsem jezdil služebně v lokalitě Brantice, Radim, Krasov, Široká Niva a Karlovice, kde jsem si vzpomněl na staré domorodce, kteří tady hospodařili 300 let, ale žádný z nich nepostavil své stavení do koryta potoka nebo do řeky.
Všechny staré stavení a statky jsou ještě dnes vidět, že jsou vždycky pár metrů nad výškou hladiny, kde řádila povodeň.
Takže jednoduché jak facka a jak se říká, chytrému napověz a hloupého trkni.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

24.2.2025 13:22 Reaguje na Zdenek Wenzel
Jednaly ty organizace nezákonně či dokonce protizákonně? Ne! Jednaly plně v souladu se zákony. Včetně starosty N. Heřminov, který byl, opět v souladu se zákonem, vázán obecním referendem. A ty zákony ustanovil kdo? Zelení mužíčci z Marsu?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.2.2025 08:35
hmm, protipovodňové opatření na stoletou vodu při dešťovém spadu 50 cm....to je ochrana jak blázen... to je skoro lepší nedělat nic.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

21.2.2025 08:39 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Však také všichni úředníci a politici od roku 1997 nic neudělali.
Jen hlupák si opraví nebo nově postaví dům v korytě řeky.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.2.2025 09:52 Reaguje na Zdenek Wenzel
Koryto a niva je rozdíl. Co byste „hlupákům“ navrhoval, když jste chytrý. Stavby v nivě nejsou zakázané, po 1989 dokonce víc povolované. Stezky, hřiště jsou v nivách správně. Neselhal spíš stát v ochraně sídel před povodní ustupováním škůdcům země? Stát taky mohl lidem koupit stavební pozemky, které nyní prodává Liberty.
Na Slovensku chtějí obnovit pravidelná čistění koryt řek, to je cesta.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

21.2.2025 10:55 Reaguje na Jarka O.
Nelži a nepřekrucuj.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.2.2025 12:37 Reaguje na Zdenek Wenzel
Tak takové jednovětné "výkřiky do tmy" jsou úplně nejlepší. O mnohém vypovídají. Co kdybyste byl alespoň trochu konkretnější a vysvětlil v čem paní lže a co překrucuje?
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

21.2.2025 16:57 Reaguje na Jarek Schindler
Ještě jsou dlouhé zimní večery, tak studuj a nepruď.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.2.2025 18:23 Reaguje na Zdenek Wenzel
Ale kuš Vy breptale. Jednou jsem to již napsal, napíši to znovu. Co kdybyste byl trošku konkrétnější a vysvětlil v čem paní lže a co překrucuje. Nebo se snad na víc než takové výkřiky nezmůžete?
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

24.2.2025 13:26 Reaguje na Jarka O.
"Stát" je, prosím, kdo? Nebo co?
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.2.2025 06:18 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Řekla bych, že rozhodnutí politiků.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.2.2025 09:28
Ekologické spolky ač nemají jednoho jediného odborníka ve svých řadách, neustále házejí do čehokoliv vidle. A pokud budou potřebovat odbornou pomoc, neobrátí se na žádného vodohospodáře nebo jiný odborný ústav, nýbrž třeba na Ivana Březinu. To je ten správný odborník pro ekologii.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

24.2.2025 13:27 Reaguje na Michal Ukropec
Ale to je přece podstata svobody a demokracie. Vy byste chtěl mít opět socialismus s vedoucí úlohou Strany?
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

24.2.2025 22:11 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Gratuluji, předvedl jste ukázkový příklad argumentačního klamu zvaného falešné dilema.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fale%C5%A1n%C3%A9_dilema
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.2.2025 09:44
Velká varianta přehrady je ta správná, pod ní se dají naprojektovat výšky hrází a boční koryta tak, aby nepustily vodu do měst, nýbrž ji odváděly do krajiny. Podobně vč. výroby bezemisní obnovitelné elektriky by to uměl DOL – Odra-Dunaj. Rozhodnutí se dají menit...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.2.2025 11:00 Reaguje na Jarka O.
1** !
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

21.2.2025 16:59 Reaguje na smějící se bestie
Tak vy dva jste se našli.
Odpovědět
sv

s v

23.2.2025 13:01 Reaguje na Jarka O.
A to o té výrobě elektřiny sis vycucal odkud, jaroslave?
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.2.2025 06:17 Reaguje na s v
Blázen by tam turbínu nedal. EIA není nutná, vyhovuje ESG.
Odpovědět
sv

s v

25.2.2025 10:52 Reaguje na Jarka O.
Takže všichni jsou blázni jen jaroslav je letad ... é tedy bude dávat turbínu na takřka stojatou vodu. Kudy poplují ty lodě, jardo, když vodu poženeš přes turbínu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.2.2025 21:34 Reaguje na s v
Zdymadlem, výtahem
Odpovědět
sv

s v

8.3.2025 02:03 Reaguje na Jarka O.
Asi ti nedochází, že s takovou bude tvoje zdymadlo na suchu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.2.2025 06:31 Reaguje na s v
Asi jsme mojí vinou psali trochu mimoběžně, jak vidím. Mínila jsem VE na přehradě NH. Říční VE mi byly lhostejné, když ještě vypadaly nadějně stavby JE podle plánů na čistou spolehlivou energetiku, z 80.let. Nebyly by vubec potřeba. Dnes je všechno naruby, tak aspoň VE NH by měla existovat. MVE jsou opravdu plivnutí do energetiky, bohužel ve srovnáni s ftv stále lepší.
Odpovědět
sv

s v

8.3.2025 02:17 Reaguje na Jarka O.
Zase fantasmagorie plynoucí z nulové technické erudice. Smysluplné vodní elektrárny stojí na řekách s velkým průtokem (takový v ČR nemá žádná řeka) nebo s velkým spádem, tedy v horách. Hypotetická nádrž zásobující tu hypotetickou černou díru na peníze s názvem DOL nebude ani jedno.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

24.2.2025 13:28 Reaguje na Jarka O.
DOL By to neuměl, páč vy v něm voda prakticky stála.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.2.2025 06:15 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Kapacita koryta by byla vetší. Nedá se upouštět jako přehrada, ale hrázkami, do krajiny, poldrů, bočních kanálů.
Odpovědět
sv

s v

25.2.2025 11:57 Reaguje na Jarka O.
To můžeš točit klikou. Bude to levnější a se stejným energetickým ziskem.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

26.2.2025 12:15 Reaguje na Jarka O.
Na celé Moravě není dostatek vody, která by DOL naplnila. Propagátoři to ovšem vyřešili naprosto šalamounsky: Dunaj pod Vídní, kde by kanál začínal (a kde už za Hitlera bylo asi 30 km vystavěno), je na stejné vrstevnici jako Břeclav, takže až tam by dunajská voda natekla. A dál by se postupně, reverzními turbínami ve zdymadlech, přečerpávala dál a výš do kopců, až by byl celý DOL zavodněn.
Geniální, že?
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.2.2025 21:37 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Zbytečně megalomanské. Najděte si na wiki pro zábavu Atlantropa, je to podobné jako VtE a ftv. Průtoky v kanálu Odra Dunaj měla vyrovnávat přehrada, je to velmi starý plán.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.2.2025 10:34
Jméno Miroslav Patrik se stalo synonymem pro SELEKTIVNÍ POTÍŽISMUS. Proč
selektivní? Protože se soustředí pouze na to, co je schváleno a je před
započetím stavby. Mnoho let před tím podporuje jako odpůrce jiné, včetně
obelhaných a zmanipulovaných místních obyvatel a pozorně sledují zcela
nepodstatné procesní chyby, na které se odvolávají. Státní správa má
bohužel máslo na hlavě, že k těmto chybám dochází a politikům schází
odvaha nést riziko rozhodnout i za cenu dodatečných problémů. Ono těm
potížistům nejde ani tak o přírodu a obyvatele dotčených oblastí, ale
o radost do toho "házet vidle" a být středem pozornosti. Je na to velmi
jednoduchý recept a tím je dobrá práce státní správy pracující bez chyb
a hlavně uzavřít státní penězovody takovým spolkům. Dalším receptem je
hmotná zodpovědnost za oddalování staveb při neoprávněném odkladu pro
stěžovatele a možná taky kauce pro takové případy. Každopádně zbabělost
dotyčného je v tom, že to nejde do očí povědět postiženým, protože mu
o lidi vůbec nejde. Jde mu o potížismus a škodolibou radost zmařit a
nebo co nejvíce oddálit stavbu. U nás (Bohumín) odklad stavby hráze
proti povodním stál několik stovek miliónů kvůli jedinému stromu, který
byl ochranáři vyhlášen "stromem hrdinou", protože byl důvodem k oddálení
stavby ochranné hráze. Sobeckostí dosáhli nenávisti k těmto spolkům a
totéž se děje u budoucí přehrady N. Heřmínovy. Pro postižené je pak
slovo ekologie slovo sprosté a potížismus zlem, které na ně dopadá.
Pak se Zelení diví, že je volí pouhé jedno procento a kompenzují si
oblibu potížismem a ekoterorismem, aby o nich vůbec společnost věděla.
To má ale zcela opačný dopad a odpuzuje navíc i váhající sympatizanty.
Kdysi jsem tíhnul k Zeleným, ale svými postoji mne časem zklamali a
odradili je volit. Oni se totiž odmítli distancovat i od těch EKO-
teroristů a jiných potížistů, aby nepřišli o jejich hlasy. Jsou tak
odsouzeni zůstat na chvostu politického spektra a tam taky zůstanou,
pokud nezačnou dělat politiku pro lidi a nikoliv proti lidem.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.2.2025 10:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono primární vinu má potom Brusel, protože ten nastavuje tak složité zákony a předpisy, které je velmi obtížné do nejposlednějšího detailu splnit. A sekundárně naší probruselští lokajové, kteří se snaží těmi předpisy být ještě bruselštější než Brusel a ještě víc je zamotat a udělat složitější.
Vytvářejí tak ideální podmínky pro škoditele a potížisty typu M. Patrika, kteří potom pracují "na dvě směny" a cokoliv prospěšného dokáží pozdržet, znemožnit nebo aspoň lidem prodražit a upravit tak, že projekt ztrácí účinnost.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.2.2025 11:01 Reaguje na Radim Polášek
A média, justice, jim jdou jak se říká - na ruku,
bohužel !
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

24.2.2025 13:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Státní správa má bohužel máslo na hlavě, že k těmto chybám dochází a politikům schází odvaha nést riziko rozhodnout i za cenu dodatečných problémů. .............
To je podstata problémů. Byl jsem nějaké roky úředníkem a tak vím, jak byla většina úředníků opatrná cokoliv rozhodnout. Mnozí k tomu neměli vědomosti a pak jim scházela odvaha. Ale i když měli i vědomosti i odvahu, tak stěžovatel mohl být kamarád starosty. Já sice dělal státní správu, tedy mimo starostovu pravomoc, ale on byl mým nadřízeným - rozhodoval o mém platu, zařazení a i setrvání v úřadu. Hádejte se pak s nějakým aktivistou. A když se objeví nějaký článek v médiích, málokterý, pokud vůbec některý, starosta se postaví za pouhého úředníka a bude riskovat, že se do problémů dostane sám.
Doporučuji shlédnout v archivu ČT seriál Sever: https://www.ceskatelevize.cz/porady/12443798003-sever/
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.2.2025 10:50
Marná obhajoba jednoho z našich největších zelených škodíků naší společnosti Miroslava Patrika.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.2.2025 11:02 Reaguje na Radim Polášek
! 1*
Odpovědět
PE

Petr Elias

21.2.2025 11:07
Jak jinak - místní komouši tu opět vyřvávají o škůdcích lidu. :D
Odpovědět
DA

DAG

21.2.2025 12:00
Eko spolky, organizace a skupiny se totálně zdiskreditoval. Dlouho je nikdo nebude brát vážně.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.2.2025 12:13 Reaguje na DAG
Tak jest !
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

21.2.2025 13:33
Je dobře, že se k tomu celému procesu pan Patrik vyjádřil a vyjádřil se dostatečně detailně. Zahnívající zbyteční úředníci bez kompetence jsou ostuda, kterou neziskové organizace jen vytahují na povrch.
Odpovědět
va

vaber

21.2.2025 15:33
Vodní nádrže jsou ,podle těch nejsprávnějších ochránců přírody, naprostá pohroma pro lidi a přírodu a je nutno výstavbě takových děl za každou cenu bránit.
Divím se proč ještě nepřišli se spásnou myšlenkou na vypuštění všech přehrad a tím zachránit celý svět.
Jako lezou na těžní stroje ,měli by vyrazit na Orlík a otevřít stavidla.
Snad by potom bylo jasné kdo je blb.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.2.2025 17:32 Reaguje na vaber
! 1*
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.2.2025 18:19 Reaguje na vaber
Ale oni na to již přišli. V odstraňování přehrad a různých hrází udajně vede Španělsko. No a jak to tam při bleskových povodních dopadlo.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.2.2025 10:49 Reaguje na vaber
Co přehrady! Jihočeská rybniční soustava! To je to nejhorší zlo, které zde škodí už půl tisíciletí. Třeba u nás v Táboře škodí Jordán už od roku 1492. Takové krásné údolíčko zaplavil.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

23.2.2025 15:08 Reaguje na Michal Ukropec
V tom škodlivém Jordáně jsem se jako kluk dvakrát málem utopil. Led bývá zrádný... Přesto i když už žiji daleko od něho, pořád Jordán miluji a obdivuji, je to úžasné dílo (zvláště s přihlédnutím k době vzniku).
Připomenu jen, že speciálně Jordán bych nepovažoval za součást jihočeské rybniční soustavy. Kterou by Krčín možná nevybudoval, kdyby Rožmberkům radili Patrikové...

Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.2.2025 18:30 Reaguje na Karel Ploranský
Víte co má Jordán a rybniční soustava s Máchovým jezerem společné? Neměli a nemají EIA. A neziskovek se také neptali.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.2.2025 07:46
1) Dnes je klíma tak rozhašené/"doblbnuté" antropocénem, že po měsících sucha to může přijít zase
2) Naštěstí meteo modely jsou dnes tak přesné, že povodí mají (minimálně) 3-4 dny na to odpouštět dost vody k zachycení vrcholu povodně, a tím snížení škod z úrovně stoletá na (max.) 10-20 letá (bez přehrady).
3) Čechové jsou zkušení v budování přehrad, mnoho se jich postavilo ještě v časech, kdy neziskovky neexistovaly. Až se podaří vyřešit problém dotovaného prudičství, bude zase na světě o trochu veseleji.
Odpovědět
ig

23.2.2025 09:33
Patriku, z toho se nevykecáte. Vedl Vás úmysl škodit a uškodil jste.
Odpovědět
Václav Hellebrand

Václav Hellebrand

27.2.2025 09:11
Hlavním odpůrcem výstavby přehrady byli ale sami obyvatelé Nových Heřminov ( něco o tom vím, bydlím na Krnovsku)
To, že loňská povodeň obec hodně poničila, dnes může být obyvatelům úplně jedno. Stát jejich domy už vykoupil dávno před povodní ( za násobky toho, na co měli nárok,o to se zasloužil bývalý ministr zemědělství Palas).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist