Jan Pokorný: Profesoři J. Hruška, J. Kopáček potvrzují svoji slepotu vůči rostlinám vlastní vědeckou publikací
26.5.2025
Vědeckou hodnověrnost svého vzkazu poslancům, že „Bezzásahové lesy Šumavy vodu neztrácí, ale zadržují“ dokazují autoři svojí publikací v Science of the Total Environment (Kopáček et al. 2020) s 25 citacemi a dokládají
-
a) hodnotami ročních srážkových úhrnů a oblačnosti měřenými na meteorologické stanici Churáňov, která leží mimo odumřelé bezzásahové horské smrčiny
-
b) průměrnými hodnotami vlhkosti půdy měřenými v lokalitě, kde odumřel vzrostlý smrkový les u Plešného jezera a zachovalém (zeleném) lese u Čertova jezera.
-
Autoři shrnují své výsledky takto:
Srážky se od roku 1961 na Šumavě nezměnily, oblačnosti dokonce mírně přibylo.
„Po odumření horního patra lesa půdní vlhkost vzrostla. "Zelený" les hodně vody z půdy vysaje a odpaří.“
Autoři potvrzují svoji „plant blindness“, nevnímají funkci vzrostlého lesa ani následky jeho ztráty (uschnutí). Průměrné roční hodnoty nemohou ukázat sezónní, natož denní dynamiku teplot a vlhkostí vzduchu. Její měření je přitom jednoduché a technicky nenáročné.
V roce 2005 jsme publikovali ve vědeckém časopisu Národního parku Šumava Silva Gabreta výsledky měření denních chodů teplot a vlhkostí vzduchu v uschlém lese, živém lese, holině/clear cut a rašeliništi. (Hojdová et al. 2005). Jak se dalo očekávat, za slunného dne jsou nejnižší teploty vzduchu a nejmenší denní teplotní amplituda v živém lese, nejvyšší v suchém lese a na rašeliništi. Po zaklesnutí povrchové vody o několik centimetrů rašeliník uschne a vodu nevypařuje. Měření probíhala kontinuálně v sezónách 2003, 2004. Příklady jsou Obr. 1. a Obr 2.
Obr. 1. Denní průběh teplot vzduchu (2m) v uschlém lese, holině, živém smrkovém lese a na rašeliništi (Hojdová et al. 2005).
Obr. 2. Denní amplitudy teplot vzduchu (2m) v uschlém lese, holině, živém smrkovém lese a na rašeliništi ve vybraných slunných dnech (Hojdová et al. 2005).
Po uschnutí se chladné horské smrčiny hřebenů Šumavy změnily na plochy s nejvyšší povrchovou teplotou a podle evropské metodiky hodnocení krajinného pokryvu Corine se staly křovinami. Na obrázku 3 je srovnání povrchových teplot a krajinného pokryvu z roku 1991 a roku 2012, podrobněji popsáno v Hesslerová et al. (2018), v češtině Pokorný, Hesslerová (2022). Živý les je za slunných dnů nejchladnějším povrchem v krajině, po uschnutí se jeho povrchová teplota blíží teplotě sklizeného pole (Obr. 4).
Obr. 3. Krajinný pokryv v zájmovém území Šumavy (A) a relativní teplota jehličnatých porostů v roce 1991 (B). Hřebenové porosty v hraniční oblasti náleží k nejchladnějším. V roce 2012 již došlo k výrazné změně krajinného pokryvu (C). Jehličnaté lesy hraničního hřebenu byly nahrazeny kategorií nízký porost, který reprezentuje rozpadlé smrčiny, případně lokality s pionýrskými dřevinami a bylinami. Změně krajinného rázu odpovídá i zvýšení teploty (D), a to o více než 2 oC. (Pokorný, Hesslerová 2022) Pozn: Satelit Landsat snímá povrchové teploty dopoledne, odpolední extrémy jsou vyšší.
Obr. 4. Rozdíly povrchové teploty a modelované teploty vzduchu v zájmovém území na Dačicku. Tento rozdíl ukazuje na schopnost vegetace ochlazovat se na teplotu nižší, než je okolní teplota vzduchu. V roce 1990 byly nejchladnější lesní porosty. V roce 2019 po kůrovcové kalamitě mají uschlé lesní porosty ve východní části sledovaného území teplotu podobnou jako zemědělská pole. Povrchová teplota uschlých lesních porostů se zvýšila i o více než 10 oC. Uschlý les se nechladí výparem vody. (Hesslerová et al. 2022).
K bilanci sluneční energie v živém a suchém porostu:
Průměrná rychlost výparu z porostů za slunného dne je 100mg.m-2.s-1, což odpovídá toku energie 240 W. m-2, i dvojnásobné hodnoty jsou běžné. Jde o sluneční energii, která se spotřebovává na výpar vody. Za den se v rozsáhlých lesních porostech 1 m2 vypaří 3 až 4 litry vody a do vodní páry se tak naváže 2 až 2,7 kWh sluneční energie (7,2-9,7 MJ). Tato energie neohřívá povrch, je skryta ve vodní páře (latentní) a uvolní se při kondenzaci vodní páry zpět na vodu. Poměr mezi energií uvolněnou jako zjevné teplo a energií vázanou ve vodní páře se nazývá poměr Bowenův, byl definován v roce 1926.
Z uschlého lesa se voda nevypařuje, sluneční energie ohřívá povrch země a od ohřátého povrchu se ohřívá vzduch, který stoupá rychle vzhůru turbulentním prouděním, nasává vzduch z okolí s vlhkostí, a tak se krajina vysušuje, takový ohřátý vzduch brání tvorbě oblaků a vlhkost se nevrací zpět jako odpolední déšť. Tak se hřebeny Šumavy změnily z chladičů v radiátory a vysoušeče. Stačí nad suchými porosty letět letadlem, rogalem. Ohřátý vzduch (termika) stoupá rychlostí několika metrů za sekundu a vynáší i letadlo o hmotnosti několika metrických centů. Základní znalosti a návody na praktická cvičení lze nalézt například na Plant Education. Svoji kritiku mohou pánové směrovat na Encyclopedia of Ecology (Elsevier), psal jsem pro ni na vyžádání kapitolu o metodách měření evapotranspirace a zásadní úloze lesů v oběhu vody a tvorbě klimatu. Vědeckých prací na toto téma jsou stovky z různých úhlů pohledu.
O rozsahu uschlých lesů na hřebenech Šumavy lze získat představu na mapy.cz. Vidět jsou jednotlivé ležící kmeny i stojící souše (Čertovo jezero, Poledník, Třístoličník, Trojmezná). Tak si lze vybrat cíl výletu, navštívit místa osobně a přesvědčit se jak vypadají ležící kmeny 19 let po Kyrillu. Jsou opravdu pokryty mechem a bují na nich smrky z náletu? Není tomu tak, kmeny jsou suché. U mladých smrků je nutno určit věk, tedy spočítat přesleny. Většinou jsou starší dvaceti let.
Živé lesy chladí a přitahují vodu. Souhrnně je to vysvětleno například v práci Ellison et al. (2017), která má přes tisíc citací. Pánové JH a JK jsou advokáty bezzásahovosti, a proto tyto práce zamlčují. Je to vědecký přístup? Andreássian (2004) shrnul výsledky 130 různých případů odlesnění, společným následkem je zrychlený odtok, mineralizace a eroze půdy. Na velkých odlesněných plochách se projevuje postupně nedostatek vody a rozkolísané teploty. Vyhodnotili jsme také následky rozsáhlého odlesnění Mau Forest v Keni. Lidé se museli přesídlit níže – po odlesnění mrzla zelenina. Ve stejném čísle Ekolistu z 16.5.2025 informuje mluvčí Národního parku Dvořák o nízkém stavu Vltavy.
Od osmdesátých let stoupá příkon sluneční energie v Evropě a dalších obydlených oblastech, protože je méně oblačnosti. Hlavním důvodem je, že se snižuje výpar vody, protože ubývá mokřadů, zdravých lesů, narůstají pevné urbanizované plochy. Pánové uvádějí snížený výpar uschlého lesa jako výhodu v zadržování vody. Právě snížený výpar znamená vyšší povrchovou teplotu za slunných dnů, přehřívání krajiny a nižší oblačnost. Nahlédli jsme do světové databáze Historical Weather API a pro Březník vychází spíše ubývání oblačnosti (Obr. 5). Tomu odpovídají i data o stoupajícím příkonu sluneční energie ukládaná v hodinových intervalech jako průměrný tok dopadající sluneční energie.
Obr. 5. Oblačnost (pokrytí oblohy oblaky v %) od roku 1960 do roku 2023 na Březníku. Data: Copernicus Climate Change Service, Climate Data Store, (2023): ERA5 hourly data on single levels from 1940 to present.
Upozorňuji poslance, že tvrzení profesorů J. Hrušky a J. Kopáčka, že uhynulé lesy v bezzásahových zónách zadržují vodu a nemají negativní vliv na lokální, regionální klima je v rozporu se zkušeností generací, učebnicovými znalostmi, vědeckými pracemi. Argumenty, kterými pánové chtějí dokázat, že uschlý les nemá vliv na vodní režim a tepelné poměry (roční úhrny srážek a oblačnost na Churáňově a průměrné teploty půdy v uschlém a živém lese) nevypovídají nic o změně v dynamice teplot, distribuci sluneční energie a vodní bilanci.
V posledních letech vyšly stovky vědeckých prací, které vysvětlují zásadní význam lesů v regionálním až globálním klimatu a vyzývají k uchování zdravých lesů a obnově lesů degradovaných. Profesoři J. Hruška a J. Kopáček záměrně tyto práce nezmiňují. Rozsah uhynulých lesů a jejich obnovu mohou čtenáři posoudit sami (mapy.cz, stav 2023). Zatímco zdravý les vylučuje volatilní organické látky, které urychlují kondenzaci vodních par nad lesem a které působí na člověka antidepresivně, chůze uschlými porosty a pohled na uschlé kmeny i několik set roků starých stromů depresi vyvolává. Propagátoři bezzásahovosti zde ovšem nalézají uspokojení, neboť, jak říkají „smrt je součástí života“ a oheň je přírodní proces.
Budou se poslanci a MŽP řídit doporučením profesora J. Hrušky a profesora J. Kopáčka a nechají uschnout další smrkové porosty? S lítostí konstatuji, že za tato rozhodnutí nenese nikdo trestně právní zodpovědnost, přestože ignorují varování praktiků, vědecké poznatky, zkušenosti posledních 30 roků i zkušenost generací.
Literatura
Andréassian V (2004) Waters and forests: From historical controversy to scientific debate. Journal of Hydrology, 291: 1 – 27.
Ellison, D., Morris, C. E., Locatelli, B., Sheil, D., et al. (2017) Trees, forests and water: cool insights for a hot world, Global Environmental Change 43, 51–61 Contents lists available at ScienceDirect Global Environmental Change.
Ellison, D., Pokorný, J., Wild, M. (2024) Even cooler insights: On the power of forests to (water the Earth and) cool the planet Glob Change Biol. 2024;30:e17195.
https://doi.org/10.1111/gcb.17195
Hesslerová, P., Huryna, H., Pokorný, J. and Procházka, J. (2018) The effect of forest disturbance on landscape temperature. Ecological Engineering 120, 345-354.
Hesslerová, P., Huryna, H., Pokorný, J., Kozumplíková, A., Vyskot, I., (2022) Změny klimatizační funkce lesních porostů jako následek jejich plošného odumření po gradaci lýkožrouta smrkového. Zprávy lesnického výzkumu 67 (1) : 311-320.
Hojdová, M., Hais, M., Pokorný, J. (2005): Microclimate of a peat bog and of the forest in different states of damage in the National Park Šumava. Silva Gabreta, vol 11: 13- 24, Vimperk 2005.
Pokorný, J., Hesslerová, P., (2022), Aktivní úloha vzrostlého lesa v klimatu, oběhu vody a zadržování živin. Časopis SOVAK, 7-8 2022, str. 16-25.
Jan Pokorny (2019) Evapotranspiration. In: Fath, B.D. (editor in chief) Encyclopedia of Ecology, 2nd edition, vol. 2, pp. 292–303. Oxford: Elsevier.
Ripl, W., (2003) Water the bloodstream of the biosphere. Phil. Trans. R. Soc. Lond. B. 358. 1921-1934
Sheil D.F. (2018) Forests, atmospheric water and an uncertain future: the new biology of the global water cycle. Forest Ecosystems, 5: 19. DOI: 10.1186/s40663-018-0138-
reklama
Jan Pokorný
Autor pracoval v Botanickém ústavu AV ČR, od roku 1998 do 2022 byl ředitelem ENKI, o.p.s. Třeboň.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Web Agrorisk přináší nově varování před rizikem tepelného stresu pro člověka, skot i ryby
Hasiči letos likvidovali už téměř 2000 požárů v přírodě. Riziková sezona přitom teprve začíná
WHO varuje před dopady změny klimatu na zdraví v Evropě a zakládá komisi
Další články autora |
Jan Pokorný: "Bezzásahové lesy vodu neztrácejí, ale zadržují" aneb názorný příklad Plant Illiteracy 
Jan Pokorný: Odpověď Jiřímu Kopáčkovi na text Pohádky Jana Pokorného o ŠumavěOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (109)
SV
Slavomil Vinkler
26.5.2025 09:00Bezzásahovostí sežrané lesy mají vliv zejména na přístupy:
Lidem se nelíbí a proto nechtějí za žádnou cenu CHKO a NP.
Developeři cítí příležitost neb přece"sežrané lesy jsou na nic" uděláme si lunaparky.
Obě tyto skupiny, jak voliči, tak lobisté developeřů, mají ohromný vliv na poslance. Tak se nedivme.
Poslanci, nenaslouchejte developerům. Podpořte zásahovou údržbu krajiny s vytvářením a podporou biotopů a to i v NP.
Odpovědět
Lidem se nelíbí a proto nechtějí za žádnou cenu CHKO a NP.
Developeři cítí příležitost neb přece"sežrané lesy jsou na nic" uděláme si lunaparky.
Obě tyto skupiny, jak voliči, tak lobisté developeřů, mají ohromný vliv na poslance. Tak se nedivme.
Poslanci, nenaslouchejte developerům. Podpořte zásahovou údržbu krajiny s vytvářením a podporou biotopů a to i v NP.
sv
s v
26.5.2025 09:44 Reaguje na Slavomil VinklerČím chceš říct, že v hospodářském lese se lunapark nepostaví neb stromy, za to v chko nebo np to akutně hrozí. Taková je tvoj logika?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.5.2025 15:59 Reaguje na s vNo, zatím se staví lunaparky kolem a v NP, jak pozoruji, že?
Odpovědět
sv
s v
26.5.2025 17:19 Reaguje na Slavomil VinklerA kde jsi ten lunapark v NP pozoroval? Ve vypolštářované cele?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.5.2025 12:03 Reaguje na Slavomil VinklerJá pořád nechápu, oč jde.
Pokud nechám souše stát les, se bude spontánně obnovovat velmi podobně, jako když ty usychající stromy vytěžím, zpracuji a mýtinu nechám přirozeně obnovovat. Ty stojící souše mnoho neovlivní, jen budou časem nebezpečné. Také moc nevěřím, že stojící a vytěžené souše budou mít nějaký vliv na vodní bilanci.
Proto bezzásahu nefandím. Jistě lze pár stromů nebo vysoké pařezy a klestí ponechat kvůli zlepšení biodiverzity.
Ti pánové, co se hádají, by, myslím, měli argumentovat mnohem věcněji a ne jeden o voze a druhý o koze.
Odpovědět
Pokud nechám souše stát les, se bude spontánně obnovovat velmi podobně, jako když ty usychající stromy vytěžím, zpracuji a mýtinu nechám přirozeně obnovovat. Ty stojící souše mnoho neovlivní, jen budou časem nebezpečné. Také moc nevěřím, že stojící a vytěžené souše budou mít nějaký vliv na vodní bilanci.
Proto bezzásahu nefandím. Jistě lze pár stromů nebo vysoké pařezy a klestí ponechat kvůli zlepšení biodiverzity.
Ti pánové, co se hádají, by, myslím, měli argumentovat mnohem věcněji a ne jeden o voze a druhý o koze.
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.5.2025 14:22 Reaguje na Jiří Svobodadegradované dřevo bude vždy zadržovat více vody, protože má vyšší pórovitost.
To, co z půdy si vzal při růstu, zase se navrátí. Na tom není nic složitého.
Složité je akorát ego.
Nebezpečný suchý strom? jste v lese ne na vydlážděném náměstí. KDO SE BOJÍ, AŤ DO LESA NELZE.
Odpovědět
To, co z půdy si vzal při růstu, zase se navrátí. Na tom není nic složitého.
Složité je akorát ego.
Nebezpečný suchý strom? jste v lese ne na vydlážděném náměstí. KDO SE BOJÍ, AŤ DO LESA NELZE.
JS
Jiří Svoboda
26.5.2025 14:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčStojící strom je hodně vyschlý. Trošku vody bude dočasně zadržovat až spadne a částečně zetlí. Zkuste si ale sám spočítat, kolik vody na hektaru popadané kmeny zadrží (řekněme 300 l v kubíku zetlelého dřeva). Navíc ten kmen je víceméně pořád nacucaný. My potřebujeme zásobníky, které v suchu vodu ochotně vydávají a při přívalovám dešti rychle pojmou. To rozhodně není ten případ.
Civilizace je i o tom, že člověk z té přírody i něco získá. Z pouhé prosté reprodukce přírody byste umřel hlady (pokud vás nezabije ten padající strom).
Odpovědět
Civilizace je i o tom, že člověk z té přírody i něco získá. Z pouhé prosté reprodukce přírody byste umřel hlady (pokud vás nezabije ten padající strom).
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.5.2025 16:22 Reaguje na Jiří Svobodajo, tak to nějak bude, ale neznamená, že mrtvý strom vodu nezadržuje i třeba ze vzdušné vlhkosti. To, že je to o dost méně je možné, ale tady nejsme na poušti. Byť pořád méně, tak pořád prší a vlhkost vzduchu je celkem dobrá, nedá se to však generalizovat. Někde prší více, někde méně ale rozhodně tam, kde jsou NP je pravděpodobnost srážek o něco vyšší než v nížinách či na intenzivně obhospodařovaných polích.
Pak je lepší mít ty lesy hustší a podstatně více
Problematika je spíš někde jinde a to je bezzásahovost, což dává smysl, protože kam se dostane motorová pila, tak tam ten strom v podstatě nezůstane, protože už vznikl " náklad" ekonomicky pohled, proto je levnější je nechat stát na místě. Krátkodobě to sice nemusí být to lepší ale tím, jak se přirozeně obnovuje les a vzrůstá, tak se dostane i na ty uschlé, co stojí. Jde to jen o rozdílné rychlosti tlení, ale obojí dojdou rozkladu.
Odpovědět
Pak je lepší mít ty lesy hustší a podstatně více
Problematika je spíš někde jinde a to je bezzásahovost, což dává smysl, protože kam se dostane motorová pila, tak tam ten strom v podstatě nezůstane, protože už vznikl " náklad" ekonomicky pohled, proto je levnější je nechat stát na místě. Krátkodobě to sice nemusí být to lepší ale tím, jak se přirozeně obnovuje les a vzrůstá, tak se dostane i na ty uschlé, co stojí. Jde to jen o rozdílné rychlosti tlení, ale obojí dojdou rozkladu.
JS
Jiří Svoboda
27.5.2025 14:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčCo máte proti hospodářským lesům? Že poskytují obnovitelný konstrukční materiál, který vznikl dekarbonizací atmosféry, zadržuje dlouhodobě uhlík a nahradí spoustu uhlíkově náročných materiálů?
Pak tu máme koncept Dauerwaldu, kam se holt s pilou musí jednou za 10 let.
Odpovědět
Pak tu máme koncept Dauerwaldu, kam se holt s pilou musí jednou za 10 let.
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.5.2025 16:27 Reaguje na Jiří Svobodapodstatné je, jak se o les kdo stará, pokud je to pasečné nebo nepasečné hospodaření.
Z hlediska udržitelnosti je lepší dát přírodě prostor ať udělá co je třeba.
Příroda není supermarket, by se řídila podle toho, co se nám zrovna líbí.
Odpovědět
Z hlediska udržitelnosti je lepší dát přírodě prostor ať udělá co je třeba.
Příroda není supermarket, by se řídila podle toho, co se nám zrovna líbí.
JP
Jaroslav Pokorný
27.5.2025 11:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNa Šumavě jsem nebyl, ale viděl jsem fotky asi 5 let po Kyrilu. Všude, mezi změtí padlých stromů, byly mladé smrky, že už by se mezi nimi i člověk schoval.
Jdeme-li lesem, vidíme všude, kde je jen trochu světla, porost semenáčků. Takže když les padne pod vichřicí, dostanou prostor a hlavně světlo, k bujnému růstu. A prostor dostanou i všechny další rostliny živořící ve stínu velkých stromů.
A požár v Hřensku ukázal, jak rychle si příroda dovede poradit. A že tam narostly břízy? Vadí to snad přírodě?
Odpovědět
Jdeme-li lesem, vidíme všude, kde je jen trochu světla, porost semenáčků. Takže když les padne pod vichřicí, dostanou prostor a hlavně světlo, k bujnému růstu. A prostor dostanou i všechny další rostliny živořící ve stínu velkých stromů.
A požár v Hřensku ukázal, jak rychle si příroda dovede poradit. A že tam narostly břízy? Vadí to snad přírodě?
va
vaber
26.5.2025 18:49 Reaguje na Jiří SvobodaJde jen o ješitnost odborníků, pro zdraví lesů zcela bezvýznamné.
Spor je o bezzásahovosti. Ti pracovití chtějí do lesů v Np štourat a tvrdí, že když se do lesů v NP, bude štourat a kácet a odvážet poražené stromy ,vytvoříme zdravý les.
Do lesů se štourá všude, hlavně mimo NP a nikdo žádný zdravý les nevytvořil. Všude jsou problémy a všude usychají stromy. Šumavu si vybrali jak hromosvod ,ale ta si žije svým životem a naštěstí dobře zarůstá i bez zásahů lidí.
Pokud nebudou mít lesy vodu a bude příliš teplo ,budou stromy usychat dál a zasahování nebo nezasahování to nezvrátí.
Odpovědět
Spor je o bezzásahovosti. Ti pracovití chtějí do lesů v Np štourat a tvrdí, že když se do lesů v NP, bude štourat a kácet a odvážet poražené stromy ,vytvoříme zdravý les.
Do lesů se štourá všude, hlavně mimo NP a nikdo žádný zdravý les nevytvořil. Všude jsou problémy a všude usychají stromy. Šumavu si vybrali jak hromosvod ,ale ta si žije svým životem a naštěstí dobře zarůstá i bez zásahů lidí.
Pokud nebudou mít lesy vodu a bude příliš teplo ,budou stromy usychat dál a zasahování nebo nezasahování to nezvrátí.
ZC
JP
Jaroslav Pokorný
27.5.2025 11:25 Reaguje na vaberJak to po orkánu napsal jeden pracovník NP: "Lidé si svými daněmi platí správu parku a tak mají nárok vidět ho hezký."
Odpovědět
ZC
Zdeněk Charvát
28.5.2025 08:17 Reaguje na Jaroslav PokornýAno to platíme a na rovinu mě se dnešní Šumava líbí mnohem víc než ta předchozí před Kyrilem, je pestřejší a zajímavější. Přeju hezký den.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
27.5.2025 11:26 Reaguje na vaberPokud nebudou mít lesy vodu a bude příliš teplo, budou stromy usychat dál a zasahování nebo nezasahování to nezvrátí. ............
V tom případě na dané ploše vyrostou nějaké jiné rostliny. Holá pláň tam jistě nezůstane.
Odpovědět
V tom případě na dané ploše vyrostou nějaké jiné rostliny. Holá pláň tam jistě nezůstane.
PE
Petr Elias
26.5.2025 09:07A co takhle odpovědět na argumenty p. Kopáčka a Hrušky? To ne co? To se ti nelíbí, že? :D Žvanile jeden.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.5.2025 09:19 Reaguje na Petr EliasVždyť to napasal už 2x. Vy nečtete? Žvanile jeden.
Odpovědět
PE
Petr Elias
26.5.2025 09:25 Reaguje na Slavomil VinklerNapsal 2x to samé. :D Ale ve skutečnosti na nic neodpověděl. :D Vy jste na tom stejně mizerně jako on, tak proto mu fandíte. :)
Odpovědět
ms
PE
Petr Elias
26.5.2025 10:00 Reaguje naTak se schválně zeptejte od kdy je meteostanice Březník v provozu, ju?
Napovím - první meteostanice skončila v roce 1952, druhá funguje od 1987.
Ale jsem rád, že už neblábolí o 1000Wm2, ale snížil to na 240-480. Slušný pokrok. :D
Odpovědět
Napovím - první meteostanice skončila v roce 1952, druhá funguje od 1987.
Ale jsem rád, že už neblábolí o 1000Wm2, ale snížil to na 240-480. Slušný pokrok. :D
SV
Slavomil Vinkler
26.5.2025 10:15 Reaguje na Petr EliasDle wiki :
Příkon záření dopadajícího na povrch zemské atmosféry činí přibližně 1360 W/m2.
V našich podmínkách činí globální radiace na vodorovném povrchu:
v letním poledni max. 1 000 až 1 050 W/m2 být hodnota krátkodobě i přes 1 100 W/m2,
Místně záleží i na úhlu dopadu.
Pozor průměrná hodnota je vodorovně, na nekolmé povrchy je to i více.
Co tak číst ?
Odpovědět
Příkon záření dopadajícího na povrch zemské atmosféry činí přibližně 1360 W/m2.
V našich podmínkách činí globální radiace na vodorovném povrchu:
v letním poledni max. 1 000 až 1 050 W/m2 být hodnota krátkodobě i přes 1 100 W/m2,
Místně záleží i na úhlu dopadu.
Pozor průměrná hodnota je vodorovně, na nekolmé povrchy je to i více.
Co tak číst ?
PE
Petr Elias
26.5.2025 11:06 Reaguje na Slavomil VinklerCo tak říct? Asi to, že 1000W je to pár hodin za rok.
Roční průměr je v našich podmínkách mnohem nižší. I těch 240-480 je slušně přestřelený. :D
Odpovědět
Roční průměr je v našich podmínkách mnohem nižší. I těch 240-480 je slušně přestřelený. :D
ms
PE
SV
PE
Petr Elias
27.5.2025 08:27 Reaguje na Slavomil VinklerJá vám argument dal, a nějak vám sklaplo. :)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2025 20:00 Reaguje na Petr Elias!Jde o to co se blábolovi pokornému hodí!
To má být argument??? .
Odpovědět
To má být argument??? .
PE
Petr Elias
27.5.2025 20:41 Reaguje na Slavomil VinklerAno je to argument. Pokornému již řada lidí ukázala, že počítá nesmysle. ;)
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.5.2025 17:24 Reaguje na Petr Eliasje záhada už ta první věta " Příkon záření dopadajícího na povrch zemské atmosféry".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2025 06:34 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPřečtite si to sám a celé 2 strany na wiki.
Pro troly: nahoře asi 1400W, dole asi 1100 nebo o něco míˇn podle průhlednosti ovzduší a úhlu dopadu. A o půlnoci skoro 0.
Odpovědět
Pro troly: nahoře asi 1400W, dole asi 1100 nebo o něco míˇn podle průhlednosti ovzduší a úhlu dopadu. A o půlnoci skoro 0.
PE
Petr Elias
27.5.2025 08:42 Reaguje na Slavomil VinklerRoční průměr v ČR je nějakých 150 Wm2. ;)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2025 19:59 Reaguje na Petr EliasNo a z toho vyvozujete teplotu v létě v poledne?
Odpovědět
PE
Petr Elias
27.5.2025 20:14 Reaguje na Slavomil VinklerVyvozuji z toho to, že to nebude tak strašný a Pokorný lidi akorát lakuje. ;)
Odpovědět
ZC
LM
Ladislav Metelka
27.5.2025 08:49 Reaguje na Petr EliasJen pro upřesnění - pokud jde o data z ERA5, tak to jsou reanalýzy. Tedy nikoli přímo naměřená data, ale data odvozená z jiných prvků ze stanic v okolí. A speciálně pokud jde o oblačnost. jsou, bohužel, zatížena nezanedbatelnou nejistotou.
Odpovědět
PE
Petr Elias
27.5.2025 09:01 Reaguje na Ladislav MetelkaNa to jsem chtěl upozornit. Ono je to uvedeno hned při zadání vstupních parametrů když chcete stáhnout data z jejich databáze. ;)
Minule tady lidi vyšilovali kvůli měření na jednotlivých stanicích. Prý není možné kombinovat staré způsoby měření s těmi novými .... :)
Odpovědět
Minule tady lidi vyšilovali kvůli měření na jednotlivých stanicích. Prý není možné kombinovat staré způsoby měření s těmi novými .... :)
LM
Ladislav Metelka
27.5.2025 09:07 Reaguje na Petr EliasKombinovat lze, ale musíte mít nějaké období souběžných měření, zjistit přepočetní vztahy, křížově to validovat, odhadnout chybu toho přepočtu,...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
27.5.2025 09:09 Reaguje na Petr EliasJinak ovšem docela nechápu, proč pan Pokorný nepoužil přímo měřená data příkonu slunečníhio záření z Churáňova. Ta data jsou volně k dispozici...
Odpovědět
PE
Petr Elias
27.5.2025 09:13 Reaguje na Ladislav MetelkaAsi těch 18 km vzdušnou čarou dělá nějaký gigantický rozdíl .... :-)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
27.5.2025 09:17 Reaguje na Petr EliasNedělá, stanice je v podobné nadmořské výšce, v podobném terénu,...
Odpovědět
PE
Petr Elias
27.5.2025 10:33 Reaguje na Ladislav MetelkaJá vím. Pokornému se asi lépe ,,pracuje,, když si vymyslí taková čísla, která potřebuje. :)
Odpovědět
MU
RČ
Radek Čuda
26.5.2025 12:41 Reaguje na Michal UkropecJá jako laik s panem Pokorným tedy nesouhlasím, nicméně pokorně uznávám, že tohle je na ne trochu moc vyšší dívčí a přijde mi, že je otázkou zda je takto vysoce odborná diskuze tady na svém místě, bo tohle by si měli drazí akademici řešit na nějakých skutečně odborných fórech a ne asi tady.
Mám totiž obavu, že u většiny z nás, diskutujících, je to spíše o nějakých našich subjektivních dojmech, než o reálné schopnosti kvalifikovaně oponovat tvrzením a argumentů ať jedné, či druhé strany.
Odpovědět
Mám totiž obavu, že u většiny z nás, diskutujících, je to spíše o nějakých našich subjektivních dojmech, než o reálné schopnosti kvalifikovaně oponovat tvrzením a argumentů ať jedné, či druhé strany.
ms
26.5.2025 13:01 Reaguje na Radek Čuda
Co na tam nerozumíte?
Z uschlého lesa se voda nevypařuje, sluneční energie ohřívá povrch země a od ohřátého povrchu se ohřívá vzduch, který stoupá rychle vzhůru turbulentním prouděním, nasává vzduch z okolí s vlhkostí, a tak se krajina vysušuje, takový ohřátý vzduch brání tvorbě oblaků a vlhkost se nevrací zpět jako odpolední déšť. Tak se hřebeny Šumavy změnily z chladičů v radiátory a vysoušeče. Stačí nad suchými porosty letět letadlem, rogalem.
PE
Petr Elias
26.5.2025 13:09 Reaguje naKromě kopírování od pokorného byste mohl zapojit hlavu..
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
26.5.2025 15:22 Reaguje naŠkoda, že v reálu to tomu vašemu hrůzostrašnému popisu zrovna neodpovídá. Ale třeba jsem byl na jiné Šumavě ...
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
27.5.2025 11:30 Reaguje naTy suché stromy též dělají stín, i ty popadané stíní půdu, pod nimi se drží mech a vrstva humusu a na světle okamžitě bují spousta rostlin. Takže ten vzduch se ohřívá od těch kmenů, ale pod nimi už je chladno a vlhko.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.5.2025 20:41 Reaguje na Jaroslav PokornýKolik toho asi tak ten suchý strom tak zastíní? No a i stín se pohybuje, takže to chladno a vlhko tam není s největší pravděpodobností celý den.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
28.5.2025 08:25 Reaguje na Jarek SchindlerPokud kalkulujete jeden strom, tak máte pravdu. Ale představte si tu změť kmenů a větví po orkánu.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
26.5.2025 20:55 Reaguje na Radek ČudaV tomto oboru argumentovat na této úrovni neumím ani náhodou. To nechávám odborníkům, a já vyjádřím jen svůj názor.
Odpovědět
LV
Lukáš Vítek
26.5.2025 13:13Jeden o voze, druhý o koze. Určitě nelze závěry p. Hrušky a Kopáčka interpretovat, že lesní porosty nemají vliv na mikroklima nebo obecně na klima. Pouze tvrdí, že po rozpadu lesa (z nějakých příčin), nedochází k významným změnám v povodí případně oblačnosti nad oblastí nebo půdní vlhkosti (prosím nesrovnávat např. se Středozemím, kde po vykácení došlo k přechodu na pastvu nebo k významné erozi nebo na místech kde došlo k poškození půdy). Les se v našich podmínkách obnoví s přispěním člověka i bez něj. Autor dále uvádí porovnání teplot vzduchu a vlhkosti vzduchu a ,,velmi" překvapivě zjistil, že ve stínu pod korunami stromů je teplota nižší a vlhkost vzduchu vyšší. Škoda, že neměřil i půdní vlhkost, opět se s Hruškou a Kopáčkem míjí. Dále mi připadá, že autor a další dávají za vinu ekologům, že rozpad lesů způsobili oni. Skoro všude lesy dostaly pořádný ,,záhul", i ty krásné hospodářské. Že by za to mohly v celku malé oblasti stávajících bezzásahů v NP pochybuji, kůrovec se mohl šířit na umírající smrky z důvodu sucha i z ,,bezzásahů" menších vlastníků lesa, kterých je rozhodně víc než plochy v NP. Studie Ellison et al 2017 popisuje obecně cyklus vody a zmiňuje i biotickou pumpu. A mylím, že autor se v této teorii zhlédl a lesy (i Evropské) vnímá jako hlavního hybatele globálních mas vlhkého vzduchu a určující faktor globálního vodního systému. No, mezery to určitě má. Autor vykresluje situaci, jako kdyby lesy nadobro skončili a teď na plochách bude jen hlína a hic. Z mého pohledu: půda poškozená není, semenná banka na plochách je, k obnově dochází (jak za přispění člověka nebo i bez), plnohodnotné funkce se obnoví (větší výpar evapotranspirací, více záchytu srážek vč. mlhy). Jestli jeden měří vzdušnou vlhkost na holině a druhý půdní, jeden tvrdí, že vzdušné teploty jsou menší v lese než na holině ... Lesy budou.
Odpovědět
ms
26.5.2025 13:28 Reaguje na Lukáš Vítek
pane kolego, ale obnova je za 100 let do plného výkonu.
ztráty lesů jsou na desítkách tisíc hektarů jenom v NPŠ.
Máte pravdu, že ztráty na lesích jsou i v hospodářských lesích a jsou na mnoha místech lesy opravdu poškozeny.
To je však jedno z druhým a třetím, což je více zabetonovaných ploch a máme na straně ekosystémových služeb lesa ztrátu. Došlo k narušení rovnováhy.
Kůrovec se přenesl z parků i na hospodářské lesy, znám ututlané kauzy na lesích soukromých vlastníků.
Autor apeluje na to, že potlačování této pravdy o funkci lesů a jejich významu v klimatu již nelze přehlížet a také v podstatě apeluje na to, aby se přestalo s hazardem bezzásahovosti bez odpovědnosti. Ať si tam udělají bezzásah, ale les musí být chráněn a odpovědnost je na tom, kdo rozhodnutí učinil a nikoliv jak dnes, nikdo v parcích za nic neodpovídá.
Odpovědět
ztráty lesů jsou na desítkách tisíc hektarů jenom v NPŠ.
Máte pravdu, že ztráty na lesích jsou i v hospodářských lesích a jsou na mnoha místech lesy opravdu poškozeny.
To je však jedno z druhým a třetím, což je více zabetonovaných ploch a máme na straně ekosystémových služeb lesa ztrátu. Došlo k narušení rovnováhy.
Kůrovec se přenesl z parků i na hospodářské lesy, znám ututlané kauzy na lesích soukromých vlastníků.
Autor apeluje na to, že potlačování této pravdy o funkci lesů a jejich významu v klimatu již nelze přehlížet a také v podstatě apeluje na to, aby se přestalo s hazardem bezzásahovosti bez odpovědnosti. Ať si tam udělají bezzásah, ale les musí být chráněn a odpovědnost je na tom, kdo rozhodnutí učinil a nikoliv jak dnes, nikdo v parcích za nic neodpovídá.
ms
26.5.2025 13:33 Reaguje na
my tady diskutujeme tak blahosklonně, že les tam vyroste, tak o co jde. Ale ono jde o tolik. Úloha lesa v klimatu je podceňovaná, chybí vodní pára v ovzduší, to jsou ty mrazivá rána a ten příklon k čistě vnitrozemskému klimatu. Každý, kdo žije v parcích, vám řekne, jak se klesá vlhkost na loukách, dříve nešlo bez vhodné obuvi přejít louku či pastvinu do 12.00 hodin a teď je to suché. To jsou velmi důležité indicie, že území vysychá. Jestli Kopáček měří vlhkost v karu Plešného jezera, tak to asi není to samé jako louka pod Poledníkem, kde lesy zhynuly všechny.
Odpovědět
ms
26.5.2025 13:37 Reaguje na
nakonec zjistíme, že ty klimatické výkyvy nejsou díky CO2, ale díky podcenění funkcí lesa. Když tu jsou zredukované vzrostlé živé lesy, co bude zpracovávat přicházející sluneční energii? Celoročně vzrostlý živý les transformuje přicházející sluneční energii do výparu a tím chladí okolné krajinu a vyrovnává teplotní extrémy, tedy stabilizuje klima.
Kam půjde po ztrátách lesů sluneční energie? Asi do tepelného výkonu, který je nežádoucí, neboť vysušuje krajinu tím, že vytahuje vlhkost.
Mně to přijde tak jasné, protože to vidím dnes a denně v přírodě a jak se mění za posledních 10 let. Prudké slunce, slábnutí skleníkového efektu, dokáže sluneční energie v té největší prudkosti zničit úrodu za týden, ale průměrně to vychází, že se nic nemění.
Odpovědět
Kam půjde po ztrátách lesů sluneční energie? Asi do tepelného výkonu, který je nežádoucí, neboť vysušuje krajinu tím, že vytahuje vlhkost.
Mně to přijde tak jasné, protože to vidím dnes a denně v přírodě a jak se mění za posledních 10 let. Prudké slunce, slábnutí skleníkového efektu, dokáže sluneční energie v té největší prudkosti zničit úrodu za týden, ale průměrně to vychází, že se nic nemění.
LV
Lukáš Vítek
26.5.2025 14:15 Reaguje naPsal jsem to už jinde. Dle mého názoru měníte příčinu za následek. Teorie biotické pumpy je pro vás modla. Věříte, že lesy jsou hlavním tvůrcem klimatu a řídí pohyb vzdušných mas. Tím tvoří klima. Já věřím současnému mainstremovému proudu (protože nehledám senzace a dává to logiku), že lesy mají mají svoje ekosystémové služby, ale klima se mění v důsledku lidské činnosti a lesy to nedokáží zvrátit (pokud by nedošlo k nárůstu takových ploch, které by vázaly sodovkáč) a tedy klima nyní plně doléhá na stav a skladbu lesů a do budoucna pravděpodobně stále víc. Pokud by byla lesní půda zničena erozí nebo se plochy využívaly jinak a nedocházelo k obnově stromového patra, pak by to byl mnohem větší problém. K obnově zkrátka naštěstí dochází (i samovolně). Domnívám se, že přeceňujete i rozdíly v ekosystémových službách mezi mladým a plně vzrostlým lesem, 100 let se kdejaký les ani nedožije a začíná zase z holiny ... Pokud máte nějakou srovnávací studii ohledně výparu, produkce kyslíku, zadržování vody, rád si ji přečtu.
Odpovědět
ms
26.5.2025 15:05 Reaguje na Lukáš Vítek
aha, tedy si myslíte, že skleníkový efekt se zvyšuje a tak tu jsme jako ve skleníku. jenomže je to naopak.
Jsou to historické zkušenosti, které jsou ignorovány.
Odpovědět
Jsou to historické zkušenosti, které jsou ignorovány.
LV
HH
Honza Honza
26.5.2025 16:05 Reaguje na Lukáš VítekPodobný názor mám i já. Biotická funkce lokálně funguje, lesy po dešti kouří, páří, louka ne. V lese je chladněji, vlhčeji právě díky biot. pumpě- ve dne se koruny přehřívají, stíní, v noci prochládají, dochází k rosnému bodu- proto lesy kouří, voda se sráží. Ale že by lesy přitahovaly vodu z moře, je sporné.
Na druhou stranu, vytvoříte-li poušť- klidně odlesněním, nevhodnou agrotechnikou, což se prokázalo, na poušti neprší, kdyby tam pršelo, nebyla by tam poušť. Takže lesy a vegetace nějakou úlohu i globálněji nejen lokálně mají. Vše souvisí se vším a někdy následek je i příčina.
Odpovědět
Na druhou stranu, vytvoříte-li poušť- klidně odlesněním, nevhodnou agrotechnikou, což se prokázalo, na poušti neprší, kdyby tam pršelo, nebyla by tam poušť. Takže lesy a vegetace nějakou úlohu i globálněji nejen lokálně mají. Vše souvisí se vším a někdy následek je i příčina.
ms
26.5.2025 17:02 Reaguje na Honza Honza
prosím zapomínáte na schopnost lesa, tedy i stromu, transformovat sluneční energii do výparu a tím chladit okolní krajinu.
Je to přeměna sluneční energie, jinak tato energie vytváří tepelný výkon.
Odpovědět
Je to přeměna sluneční energie, jinak tato energie vytváří tepelný výkon.
HH
Honza Honza
26.5.2025 17:37 Reaguje naNezapomínám! Čtěte mé příspěvky pozorněji! Naopak stále- již několik měsíců co přispívám do ekolistu tuto funkci zdůrazňuji, pojmenovámvám ji jako biotickou funkci k ochlazování a zadržování vody.
Jak ale tato funkce směřuje k přitahování vody z moře je dle mě sporné. Přesto: na poušti neprší, vytvoříme-li uměle poušť přestane tam i pršet. Stalo se to na Velkých planinách v Americe, kde sice není les, ale byla tam vegetace. Pokud tuto přirozenou vegetaci zničíme, vítr odvane půdu, žádná vegetace tam už nevyroste, přestane krajimnu ochlazovat, za velkého vedra se teplota zvýší natolik, že všechna voda se totálně vypaří. Proto úvahy o ovliv. vegetace globálně mají své opodstatnění.
Odpovědět
Jak ale tato funkce směřuje k přitahování vody z moře je dle mě sporné. Přesto: na poušti neprší, vytvoříme-li uměle poušť přestane tam i pršet. Stalo se to na Velkých planinách v Americe, kde sice není les, ale byla tam vegetace. Pokud tuto přirozenou vegetaci zničíme, vítr odvane půdu, žádná vegetace tam už nevyroste, přestane krajimnu ochlazovat, za velkého vedra se teplota zvýší natolik, že všechna voda se totálně vypaří. Proto úvahy o ovliv. vegetace globálně mají své opodstatnění.
ms
PE
Petr Elias
26.5.2025 21:56 Reaguje na Honza HonzaAch jo.
1) Na Velkých pláních je situace region od regionu jiná. V některých částech prší docela dost, v jiných méně.
2) V centrální části se střídají období kdy víc prší s období such. Třeba dvacátá léta byla naopak docela deštivá a zimy mírné. Ve třicátých bylo sucho.
Odpovědět
1) Na Velkých pláních je situace region od regionu jiná. V některých částech prší docela dost, v jiných méně.
2) V centrální části se střídají období kdy víc prší s období such. Třeba dvacátá léta byla naopak docela deštivá a zimy mírné. Ve třicátých bylo sucho.
JP
Jaroslav Pokorný
27.5.2025 11:42 Reaguje na Honza Honza na poušti neprší, kdyby tam pršelo, nebyla by tam poušť. ..........
Otázka je, která poušť. Před několika lety nás v Izraeli, v poušti Negevu, překvapila průtrž mračen s takovými záplavami, že v nich zahynulo 9 izraelských vojáků, kteří právě v poušti cvičili. A u Mrtvého moře, pár let před tím, povodeň - nebo záplava(?) - z Judské pouště, spláchlo celou vesnici. Obdobně z druhé strany, z Jordánska, měl byste vidět ty kaňony ve skalách, vyerodované vodními přívaly.
Odpovědět
Otázka je, která poušť. Před několika lety nás v Izraeli, v poušti Negevu, překvapila průtrž mračen s takovými záplavami, že v nich zahynulo 9 izraelských vojáků, kteří právě v poušti cvičili. A u Mrtvého moře, pár let před tím, povodeň - nebo záplava(?) - z Judské pouště, spláchlo celou vesnici. Obdobně z druhé strany, z Jordánska, měl byste vidět ty kaňony ve skalách, vyerodované vodními přívaly.
JP
Jaroslav Pokorný
27.5.2025 11:38 Reaguje naOpomíjíte jinou, dle mě, podstatnější věc. Lidé už mnoho staletí krajinu vysušují, aby získali ornou půdu. Já sám, za svůj život, pozoruji, kolik ploch - a to km2 - jsem viděl zmelirovaných, na starých mapách jsem viděl mnoho potoků a všelijakých "bažin", které naši předci vysušovali. Kolik řek má napřímená koryta, aby voda co nejrychleji odtékala. Na mapách starých 250 let jsem viděl, jak byla mokrá byla ta suchá jižní Morava
Odpovědět
HH
Honza Honza
26.5.2025 15:55Opět typické hádky o ničem - nebo spíš o tom, co každý musí vědět:
- nelze zpochybnit úlohu (vzrostlých, funkčních) lesů, ověřenou celosvětově, praxí (Pokorný), je možno srovnávat se Středomořím (x Vítek): prudké erozní deště přicházejí i k nám
- nové výzkumy (Hruška) prokázaly, že kůrovec žádné výrazné změny půdní vlhkosti nezpůsobil. Proč asi- tak by to mohli nějak vysvětlit (částečně to uvedli): kůrovcový zásah nebyl úplně plošný- jako by došlo u vykácení na úplnou holinu), les se začal rychle obnovovat- jako včasná výsadba po hospodářském kácení, pomohlo mrtvé dřevo, původní les byl třeba přehuštěn, v daný čas za sucha bylo více stromů než mohl les zvládat, šlo o setrvačnost procesu, neblahé následky se projeví později
Závěr: ani šetrné hospodářství nemusí vést k poruše vodního režimu, mineralizaci půdy (rovněž prokázáno), tyto závěry (Hruška) nedokládají prospěšnost kůrovce- obnova lesa se sice urychlí, to ano, ale v NP není z čeho (přípravné dřeviny s meliorační funkcí, atd. nejsou) k žádoucímu pestrému lesu nedojde, opět vznikne stejnověký smrkový les, po čase až se stávající mrtvé dřevo rozpadne, bude mrtvé dřevo v lese scházet, budou scházet staré stromy, poškozené polomrtvé stromy pro hmyz, prostě funkce lesa se logicky v každém případě poškodí.
Je to proto, že NP není (a ještě dlouho nebude, pokud správně nezasáhneme) normální, přírodní, funkční. Schází i velcí spásači pro diverzitu. NP má i jiné funkce- i rekreační, je nutno brát v úvahu i požární hledisko.
Prostě naše NP nejsou rozlehlá Sibiř, podle toho je nutno se k nim chovat.
Myslím že současné zkoušky pro puberťáky na SŠ vyžadují vyšší intelekt než vyslovit tento názor. Že by vědecké kapacity se už konečně nějak na tom shodli?
Odpovědět
- nelze zpochybnit úlohu (vzrostlých, funkčních) lesů, ověřenou celosvětově, praxí (Pokorný), je možno srovnávat se Středomořím (x Vítek): prudké erozní deště přicházejí i k nám
- nové výzkumy (Hruška) prokázaly, že kůrovec žádné výrazné změny půdní vlhkosti nezpůsobil. Proč asi- tak by to mohli nějak vysvětlit (částečně to uvedli): kůrovcový zásah nebyl úplně plošný- jako by došlo u vykácení na úplnou holinu), les se začal rychle obnovovat- jako včasná výsadba po hospodářském kácení, pomohlo mrtvé dřevo, původní les byl třeba přehuštěn, v daný čas za sucha bylo více stromů než mohl les zvládat, šlo o setrvačnost procesu, neblahé následky se projeví později
Závěr: ani šetrné hospodářství nemusí vést k poruše vodního režimu, mineralizaci půdy (rovněž prokázáno), tyto závěry (Hruška) nedokládají prospěšnost kůrovce- obnova lesa se sice urychlí, to ano, ale v NP není z čeho (přípravné dřeviny s meliorační funkcí, atd. nejsou) k žádoucímu pestrému lesu nedojde, opět vznikne stejnověký smrkový les, po čase až se stávající mrtvé dřevo rozpadne, bude mrtvé dřevo v lese scházet, budou scházet staré stromy, poškozené polomrtvé stromy pro hmyz, prostě funkce lesa se logicky v každém případě poškodí.
Je to proto, že NP není (a ještě dlouho nebude, pokud správně nezasáhneme) normální, přírodní, funkční. Schází i velcí spásači pro diverzitu. NP má i jiné funkce- i rekreační, je nutno brát v úvahu i požární hledisko.
Prostě naše NP nejsou rozlehlá Sibiř, podle toho je nutno se k nim chovat.
Myslím že současné zkoušky pro puberťáky na SŠ vyžadují vyšší intelekt než vyslovit tento názor. Že by vědecké kapacity se už konečně nějak na tom shodli?
Walter Bitterlich
26.5.2025 20:10Dobrý den, NP Šumava a ost. nechme stát a žít. Pojďme se raději bavit jak tyto všechny poznatky implementovat do hospodářských lesů. Jsem přesvědčen, že může vedle sebe existovat jak ekologické fce. lesa (zadržování vody biodiverzita atd.), tak fce.hospodářské. Tyto články jsou velice zajímavé, nicméně pro lesníky z praxe mohou být poněkud neuchopitelné.
Odpovědět
HH
Honza Honza
26.5.2025 21:17 Reaguje na Walter BitterlichPrávě že dokazují, že rozumná hospodářská činnost není žádná devastace přírody, žádné její ohrožení, v případě, že hospodáři budou postupovat dle doporučení přírodovědců a i ve svém vlastním zájmu uchování dobré funkce svého výrobního prostředku a přírody- vlastního prostředí v kt. žijí.
Zároveň pro přírodovědce je to popud, aby se chovali rozumněji, aby přírodě skutečně prospívali, na tuto činnost sami měli prostředky a nedrželi se nějakých škodlivých fiktivních teorií, kt. škodí všem a všemu.
Odpovědět
Zároveň pro přírodovědce je to popud, aby se chovali rozumněji, aby přírodě skutečně prospívali, na tuto činnost sami měli prostředky a nedrželi se nějakých škodlivých fiktivních teorií, kt. škodí všem a všemu.
JP
Jaroslav Pokorný
27.5.2025 11:47 Reaguje na Honza Honza hospodáři budou postupovat dle doporučení přírodovědců a i ve svém vlastním zájmu uchování dobré funkce svého výrobního prostředku a přírody- vlastního prostředí v kt. žijí. .....
To si mohou dovolit vlastníci velikých komplexů. Malí vlastníci hledí především na ekonomický zisk. Takže smrky, smrky.
Odpovědět
To si mohou dovolit vlastníci velikých komplexů. Malí vlastníci hledí především na ekonomický zisk. Takže smrky, smrky.
JO
Jarka O.
26.5.2025 22:57Na rozdíl od diskuze o wattech, na kterou naskočil trol elias, toto je důležité: "..19 let po Kyrillu. Jsou opravdu pokryty mechem a bují na nich smrky z náletu? Není tomu tak, kmeny jsou suché. U mladých smrků je nutno určit věk, tedy spočítat přesleny. Většinou jsou starší dvaceti let."
To znamená, že "přirozená obnova" bez lesníka na holinách nefunguje tak, jak tvrdí vědci, protože chybí semenné stromy. Stromky, které nevyklíčily v době před a krátce do katastrofě, už v degradované půdě bez lesního mikroklimatu nevzejdou. Břízy z náletu ano, ale smrk není bříza.
V lese musí platit lesní zákon, bylo to tak i v NP v 90.letech.
Odpovědět
To znamená, že "přirozená obnova" bez lesníka na holinách nefunguje tak, jak tvrdí vědci, protože chybí semenné stromy. Stromky, které nevyklíčily v době před a krátce do katastrofě, už v degradované půdě bez lesního mikroklimatu nevzejdou. Břízy z náletu ano, ale smrk není bříza.
V lese musí platit lesní zákon, bylo to tak i v NP v 90.letech.
va
vaber
27.5.2025 08:01 Reaguje na Jarka O.Orkán Kirill byl v lednu 2007 a jak říkají tehdejší zprávy ,,zásadně změnil celou tvář Šumavy,, . Nikdy nezůstala po orkánu holina vždy tam zůstala nějaká vegetace a zlámané stromy . Holiny z toho udělal člověk svými zásahy. Na mnoha místech začaly růst náletové smrky ,to jak říkají dnešní odborníci je zase špatně,podle mne to špatně není.
V té době se sázely smrky bez problémů , bylo to ještě před začátkem kůrovce. Takže je otázka co na kůrovec zbylo k sežrání.
Když na Šumavu přišel kůrovec na vrcholcích byly již jen velice mladé stromy, tak 10let staré.
Odpovědět
V té době se sázely smrky bez problémů , bylo to ještě před začátkem kůrovce. Takže je otázka co na kůrovec zbylo k sežrání.
Když na Šumavu přišel kůrovec na vrcholcích byly již jen velice mladé stromy, tak 10let staré.
JO
Jarka O.
27.5.2025 20:33 Reaguje na vaberDetailně jsem Šumavu neznala, resp. se potulovala jinde, ale pokud si pamatuju, kůrovec tam za těch 30 let zavítal vícekrát, a nechci kecat, ale mám pocit, že už před Kyrilem. Je to trochu dávno. Holiny se daly udělat jen tam, kde nebyly lanovkové terény, a ty kolem těch karových jezer jsou. Tam se kůrovec možná v klidu množil, kmeny se odváží proto, aby se nemnožili škůdci. On nikdo netvrdí, že je špatně, když smrk vyroste ze semen, z náletu tedy ne, roste ze spadlých šišek, proto na obnovu potřebujete dospělé smrky, a má své potřeby. A ty vysušená zemina bez vody, CO2, živin, UV, mráz, vítr, čili krajina bez stromů, neposkytuje. Souše je trochu ochranná, nějakou dobu trošku vlhká, ale je to z nouze ctnost. Látková výměna živých stromů a hospodaření s vodou (fotosyntéza) atp. je jiná liga. A těžba- která vám vadí- může být i léčivá a ochranná. Smrk má taky rád vápno, zajeďte si do rakouských Alp a uvidíte, jak krásně se mu ve výškách na vápencích daří.
Odpovědět
PE
JO
Jarka O.
27.5.2025 20:35 Reaguje na Petr EliasKoukám, že jste v kolektivu oblíben, lesní inžinýre. Už vás kop dop... i p. Metelka, za což má plus.
Odpovědět
PE
Petr Elias
27.5.2025 20:42 Reaguje na Jarka O.Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JO
PE
Petr Elias
27.5.2025 20:47 Reaguje na Jarka O.Ano jarínku, utíkej mě nahlásit. :D To nic nemění na tom, že - slušně řečeno - nemáš kapacitu. :D
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
28.5.2025 00:09 Reaguje na Jarka O.Pan Metelka panu Eliasovi jen potvrdil nebo upřesnil, co Petr Elias napsal ve svých komentářích už dříve v diskusích pod jinými články na obdobné téma. Myslím, že oba tito pánové jedou na velmi podobné vlně.
Odpovědět
ms
27.5.2025 10:03 Reaguje na Jarka O.
tento postřeh je velmi důležitý, mám tady u sebe aktuální fota z NPŠ, v těch vrcholových partiích je to bída s obnovou. Ti, co pracovali na Šumavě to, co opravdu roste, jsou semenáčky, kteří byli v podrostu vzrostlého lesa, když přišel Kyrill.
Pokud se týká wattů, ještě nedoceňujeme klimatickou funkci lesa.
Odpovědět
Pokud se týká wattů, ještě nedoceňujeme klimatickou funkci lesa.
JO
Jarka O.
27.5.2025 20:40 Reaguje naPoledník byl pro mě šok. Podle mě nezalesnitelný se současnými lidmi, ale můžu se mýlit. My dvě funkce lesa asi chápeme, narychlo mě jich napadlo 10, eko a hospodářské funkce jdou ruku v ruce, je zbytečné je oddělovat, jak se někteří snaží. Můj názor.
Odpovědět
PE
Petr Elias
27.5.2025 20:58 Reaguje naK smůle vás dvou odborníčků se stačí podívat třeba na Google mapy Street view. Ejhle, ono se to docela slušně obnovuje...
1) https://maps.app.goo.gl/UPV7JjGrS7kYL7Av9
2) https://maps.app.goo.gl/gzKvoUzW2xMRqF496
3) https://maps.app.goo.gl/CNkAWS5NJ2G3YHcx8
Odpovědět
1) https://maps.app.goo.gl/UPV7JjGrS7kYL7Av9
2) https://maps.app.goo.gl/gzKvoUzW2xMRqF496
3) https://maps.app.goo.gl/CNkAWS5NJ2G3YHcx8
VK
PE
BM
Břetislav Machaček
27.5.2025 10:23Bezzásahovost je návrat k pralesům i s jejich cykly vzestupu a zmaru a to
včetně požárů a různých kalamit. Člověk se ale nechtěl spoléhat pouze na
přírodu a sbírat náhodně vyrostlé obilí, ale začal ho pěstovat. Nechtěl
půl dne v pralese hledat rovný strom a začal si takové stromy pěstovat. To byl ale člověk závislý na přírodě, což jsme stále, ale už si to mnozí ani neuvědomují. Potraviny kupují v krámech a nechápou, že je jiní pěstují a chovají zvířata a kritizují je za to, že jim plní regály. Mnozí nechápou, že s bezzásahy bude les méně hospodářsky využitelný a že bude scházet rovný masiv, který nahradí slisovaná chemická dřevotříska. Je toto správná cesta a nebo pouze návrat k nicnedělání a budoucí nouzí? Víte můj názor je, že i vědci by si měli v praxi zkusit všechny své teorie a zda by je to uživilo. Práce na poli plného plevele bez chemie a strojů s motykou v ruce by jim neškodila stejně, jako z bezzásahu plného padlých kmenů dostat na pilu jeden rovný kmen ze sta mrzáků. To by se zapotili ho vynášet bez techniky
z lesa přes ty padlé souše a nebo si vystačí pouze z dřevotřískou ze
stromů na okraji lesa? Koho les živí, tak má na něho jiný názor, než
příživník placený z jeho daní. Kdysi jsem slyšel názor, že chudý vědec
hledá způsob, jak lidskou práci zefektivnit, aby uživila i jeho, ale
dobře placený do takové práce klidně hází vidle, protože si myslí, že
ty peníze padají z nebe(nebo na dluh). Něco na tom bohužel pravdy je,
protože nám přibývá vědeckých pracovišť, které se zabývají návratem
k nicnedělání a nikoliv zvyšováním efektivity lidské práce. Je to už
pouhá rozežranost z dostatku, či dokonce nadbytku, kde se plýtvá
s hodnotami vytvořenými pro nás předky. Les necháme kůrovci a ohni,
když máme jiných lesů ZATÍM dost a děláme z toho modlu a budoucnost.
Můj kamarád bývalý revírník má názor, že by Hrušku a spol. hnal z
revíru holí a zastavili by se až ve Stromovce v Praze, kde si mohou
vyzkoušet v praxi ten bezzásah, ale u něho v lese nikoliv.
Odpovědět
včetně požárů a různých kalamit. Člověk se ale nechtěl spoléhat pouze na
přírodu a sbírat náhodně vyrostlé obilí, ale začal ho pěstovat. Nechtěl
půl dne v pralese hledat rovný strom a začal si takové stromy pěstovat. To byl ale člověk závislý na přírodě, což jsme stále, ale už si to mnozí ani neuvědomují. Potraviny kupují v krámech a nechápou, že je jiní pěstují a chovají zvířata a kritizují je za to, že jim plní regály. Mnozí nechápou, že s bezzásahy bude les méně hospodářsky využitelný a že bude scházet rovný masiv, který nahradí slisovaná chemická dřevotříska. Je toto správná cesta a nebo pouze návrat k nicnedělání a budoucí nouzí? Víte můj názor je, že i vědci by si měli v praxi zkusit všechny své teorie a zda by je to uživilo. Práce na poli plného plevele bez chemie a strojů s motykou v ruce by jim neškodila stejně, jako z bezzásahu plného padlých kmenů dostat na pilu jeden rovný kmen ze sta mrzáků. To by se zapotili ho vynášet bez techniky
z lesa přes ty padlé souše a nebo si vystačí pouze z dřevotřískou ze
stromů na okraji lesa? Koho les živí, tak má na něho jiný názor, než
příživník placený z jeho daní. Kdysi jsem slyšel názor, že chudý vědec
hledá způsob, jak lidskou práci zefektivnit, aby uživila i jeho, ale
dobře placený do takové práce klidně hází vidle, protože si myslí, že
ty peníze padají z nebe(nebo na dluh). Něco na tom bohužel pravdy je,
protože nám přibývá vědeckých pracovišť, které se zabývají návratem
k nicnedělání a nikoliv zvyšováním efektivity lidské práce. Je to už
pouhá rozežranost z dostatku, či dokonce nadbytku, kde se plýtvá
s hodnotami vytvořenými pro nás předky. Les necháme kůrovci a ohni,
když máme jiných lesů ZATÍM dost a děláme z toho modlu a budoucnost.
Můj kamarád bývalý revírník má názor, že by Hrušku a spol. hnal z
revíru holí a zastavili by se až ve Stromovce v Praze, kde si mohou
vyzkoušet v praxi ten bezzásah, ale u něho v lese nikoliv.
PE
Petr Elias
27.5.2025 10:30 Reaguje na Břetislav MachačekTo je moudro ,,Bezzásahový les bude méně hospodářsky využitelný,,. To chtělo minimálně několikaleté studium. :D
Jen tě musím upozornit na to, aby sis na to ,,příživnictví,, dal pozor. Ono by se ti mohlo stát, že dostaneš přes papulu, až to někomu řekneš do očí. :)
Odpovědět
Jen tě musím upozornit na to, aby sis na to ,,příživnictví,, dal pozor. Ono by se ti mohlo stát, že dostaneš přes papulu, až to někomu řekneš do očí. :)
pp
pavel peregrin
27.5.2025 19:24 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
27.5.2025 20:00 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
BM
Břetislav Machaček
28.5.2025 10:28 Reaguje na pavel peregrinNereagujte na toho provokatéra, protože mu dělá dobře, když může někoho urážet. Jinak bych to asi jako vy neřešil, protože když "umravním" kašpárka, tak budu platit za celé pimprlové divadlo. Kamarád
takto řešil taky jednoho provokatéra a nakonec ho
to stálo několik desítek tisíc za bolestné a trvalé
následky. Blbovi zůstala na obličeji jizva, když po
obyčejné facce upadl a udeřil se o nábytek. On na
"ruční" reakci asi dokonce čekal, protože přišel do hospody s kamarádem ochotným dosvědčit, že byl
mým kamarádem po slovní výměně fyzicky napaden.
Mimochodem jsem si vzpomněl na diskutéra Kašpárka.
Copak s ním asi je? Já pana Eliáše ignoruji, což ho vytáčí tak, že si mne záměrně vyhledává i na jiných diskusních fórech, ale i tam má smůlu, protože s
provokatéry nediskutuji.
Odpovědět
takto řešil taky jednoho provokatéra a nakonec ho
to stálo několik desítek tisíc za bolestné a trvalé
následky. Blbovi zůstala na obličeji jizva, když po
obyčejné facce upadl a udeřil se o nábytek. On na
"ruční" reakci asi dokonce čekal, protože přišel do hospody s kamarádem ochotným dosvědčit, že byl
mým kamarádem po slovní výměně fyzicky napaden.
Mimochodem jsem si vzpomněl na diskutéra Kašpárka.
Copak s ním asi je? Já pana Eliáše ignoruji, což ho vytáčí tak, že si mne záměrně vyhledává i na jiných diskusních fórech, ale i tam má smůlu, protože s
provokatéry nediskutuji.
PE
Petr Elias
28.5.2025 10:48 Reaguje na Břetislav Machaček1) Proč ti břéťo vadí, když tě někdo uráží? Ty to taky děláš - třeba zde nadáváš lidem, které neznáš, do příživníků (což dělali komouši a proto se asi tak moc kamarádíčkuješ s rudým chudákem výše).
2) A zrovna s tím příživnictvím bys neměl moc šermovat. Celý život jsi dřepěl v kanclu na zadku za státní prachy a dloubal se v nose. A posledních dvacet let dřepíš v zaprděném bytečku, dloubeš se v noci a vyprávíš pohádky o tom, jaký jsi to býval budovatel.
3) Břéťo, už ti to píšu po několikáté. Nevytáčí mě to. Je mi to úplně buřt - ty ze sebe děláš dobrovolně trotla, já se ti jen směju. A že se ti směju i jinde? Kdo by se ti nesmál, když jsi se na novinkách vyprofiloval na ruského dědouška. :D
Odpovědět
2) A zrovna s tím příživnictvím bys neměl moc šermovat. Celý život jsi dřepěl v kanclu na zadku za státní prachy a dloubal se v nose. A posledních dvacet let dřepíš v zaprděném bytečku, dloubeš se v noci a vyprávíš pohádky o tom, jaký jsi to býval budovatel.
3) Břéťo, už ti to píšu po několikáté. Nevytáčí mě to. Je mi to úplně buřt - ty ze sebe děláš dobrovolně trotla, já se ti jen směju. A že se ti směju i jinde? Kdo by se ti nesmál, když jsi se na novinkách vyprofiloval na ruského dědouška. :D
JP
Jaroslav Pokorný
27.5.2025 11:52 Reaguje na Břetislav MachačekTeď vám musím oponovat - kolik % z celkové výměry tvoří plochy lesů, na kterých se požaduje bezzásahovost? Prakticky jsou to pouze plochy studijní, což, jak tvrdím, je pro nás také důležité.
Odpovědět
ms
27.5.2025 19:23 Reaguje na Jaroslav Pokorný
jaké studijní plochy? studovat obnovu lesů v mrtvé krajině? To měla být ochrana přírody a přitom je to devastace přírody.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
28.5.2025 00:17 Reaguje naObčas na Šumavu jezdím, na různá místa, ale na mrtvou krajinu jsem tam ještě nenarazila. Pravidelně obdivuji bujnou a rychlé zmlazování lesa tam, kde stojí nebo leží mrtvé smrky sežrané kůrovcem.
Odpovědět
MK
PE
Petr Elias
28.5.2025 07:23 Reaguje na Majka KletečkováNemá cenu těmto sektářům něco psát. :)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2025 19:55 Reaguje na Jaroslav PokornýVy chcete studovat, co? Že každou plochu i ruderál nakonec pohltí sukcese? Ale často invazní či nepůvodní či jiné věci. Krajina se zegalizuje. Původní boreální prales to asi nebude.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.5.2025 19:57 Reaguje na Slavomil VinklerA o pastvinách (stepičkách s orchidejemi) nemluvě.
Odpovědět
PE
Petr Elias
27.5.2025 20:10 Reaguje na Jaroslav PokornýMacháčkovi nemá cenu oponovat. To je místní grafoman, kterého realita nezajímá. :)
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
27.5.2025 22:21 Reaguje na Petr EliasPan Macháček má nepochybně i dobré úvahy.
Odpovědět
PE
Petr Elias
28.5.2025 07:24 Reaguje na Jaroslav PokornýTak i slepé kuře jednou za uherský rok najde zrno. Ale u macháčka to nehrozí... :D
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
28.5.2025 07:07 Reaguje na Petr EliasMožno by príspevky p. Macháčka mohli byť kratšie, ale vychádzajú z reality. Práve p. Macháček má skúsenosti ktoré väčšine diskutujúcich chýbajú.
Odpovědět
PE
Petr Elias
28.5.2025 07:22 Reaguje na Vladimir Mertan:D :D :D :D :D :D
Tak ten byl fakt dobrej!
Ale máš pravdu - on má zkušenosti, které nikdo jiný nemá. Jak tu třeba kdysi psal, že v lesích nechává na hromadách pletivo, protože se za pár let rozpadne... :D A existuje celá řada podobných ptákovin co plácá... :D
Odpovědět
Tak ten byl fakt dobrej!
Ale máš pravdu - on má zkušenosti, které nikdo jiný nemá. Jak tu třeba kdysi psal, že v lesích nechává na hromadách pletivo, protože se za pár let rozpadne... :D A existuje celá řada podobných ptákovin co plácá... :D
JP
Jaroslav Pokorný
28.5.2025 08:30 Reaguje na Petr EliasPletivo v lesích se nechává zcela běžně - bohužel. Ono je většinou propletené stromky a buření. Když je alespoň stahané na hromady, tak je to ještě snesitelné. Horší je, když je stále natažené, byť rozpadající se. To je pak past na zvěř.
Odpovědět
JP
JS
Jarek Schindler
27.5.2025 21:02 Reaguje na Jaroslav PokornýNějaká ta stovka km2 to asi bude. Musí se ale uvažovat i o tom , že tyto bezzásahové plochy výrazně ovlivňují své okolí. A plošně toho tedy nutně ovlivňují podstatně víc než je jejich samotná vlastní rozloha.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
27.5.2025 22:21 Reaguje na Jarek SchindlerJasně, to nezpochybňuji. A i proto je důležité vědět, jak samovolně krajina reaguje po nějaké přírodní "katastrofě". Ať už je to orkán, požár nebo lýkožrout. Požářisko v Hřensku je nyní příkladnou výzkumnou plochou.
Odpovědět
ms
JO
JO
Jarka O.
27.5.2025 21:20https://www.youtube.com/shorts/Kb-cJZWEnhA
Trochu jiný výzkum - strom, který odpuzuje blesky.
Odpovědět
Trochu jiný výzkum - strom, který odpuzuje blesky.
