Jakub Hruška a Jiří Kopáček: Doc. Pokorný prostě nepíše pravdu
16.5.2025
Stejné místo. Na fotce vlevo je rok 2006, na fotce vpravo 2019.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Adam Diviš / NP Šumava
Obrázek 1. Srážky se od roku 1961 na Šumavě nezměnily, oblačnosti dokonce mírně přibylo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Kopáček
Dále bychom se zaměřili na konstatování doc. Pokorného že: „J. Hruška zamlčuje, že teploty na Březníku stoupají ve srovnání se stanicí Churáňov, která leží mimo NPŠ a les v okolí je zachován. Zásadní jsou ovšem vysoké teploty v uschlém lese za slunného počasí, kdy rychle proudí vzhůru ohřátý vzduch, vysušuje okolí a brání tvorbě mraků“. V našem příspěvku je obr. 1., který ukazuje, že oblačnost nad Šumavou naopak roste, a srážkový úhrn se nemění. Pokud se doc Pokorný domnívá, že oblačnost klesá, pak tedy bychom rádi věděli, kde se to konkrétně projevuje.
Vrchol Plechého u Stifterova pomníku. Stejné místo focené od roku 2006 do roku 2019.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Adam Diviš / NP Šumava
Doc. Pokorný rád argumentuje zvýšením povrchové teploty uschlých kmenů – ano to se velmi snadno měří. Jenže jeho další výpočty energetické bilance lesních ekosystémů před a po kůrovcové kalamitě z nich plynoucích odhadů škod na jejich ekosystémových funkcích (např. Pokorný 2025), je bohužel založen na hrubých chybách. Základní problém těchto výpočtů spočívá v tom, že nepracují s bilancí energie (tedy v hodnotách J), ale porovnávají výkony. Jednotkou výkonu je W, neboli J/s. Abychom W přepočetli na J (tj. výkon na energii) potřebujeme znát, po jak dlouhé období daný výkon působí. Další (menší) chybou je, že své výpočty nezakládá na hodnotách skutečného příkonu sluneční energie, který je pro Šumavu s průměrnou 68% oblačností výrazně nižší (pro Churáňov za období 1984–2024 v průměru 127 W/m2) než teoretické hodnoty (300 W/m2). Avšak hrubou (a pro výpočty naprosto kritickou) chybou je opomenutí, že tento příkon energie na zemský povrch je stejný pro zdravé i poškozené stromové patro a nejedná se tak o rozdíl mezi plochami s mrtvými a živými stromy, jak se to snaží doc. Pokorný interpretovat!
Svah v karu Plešného jezera. Stejné místo focené od roku 2006 do roku 2019.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Adam Diviš / NP Šumava
Skutečný rozdíl v energetické bilanci zdravého a disturbovaného lesa spočívá především ve snížení evapotranspirace a poklesu spotřeby části přicházející energie na odpar tohoto množství vody. Pro odpaření jednoho litru vody během letního dne při teplotě 20 °C je třeba energie 2454 kJ. Na odpaření 62–155 mm (tj. l/m2) vody za rok (tj. skutečných rozdílů mezi evapotranspirací z šumavských povodí před a po disturbanci kůrovcem (Kopáček et al 2024, Beudert et al. 2018) je třeba 152–380 MJ/m2 za rok, což je 5–12 J m–2 s–1 (neboli 5–12 W/m2). Během růstové sezóny je to asi dvojnásobek, v zimě méně. Skutečný rozdíl mezi odumřelými a živými stromy je tak pro energetickou bilanci systému o dva řády nižší, než ve svých výpočtech používá doc. Pokorný.
Na výzkumných plochách v povodí Plešného jezera (v různých místech karu i na plochých hřebenových partiích), kde všechny stromy uschly, skutečně teplota vzduchu vzrostla více než v tehdy nepostiženém povodí Čertova jezera. Tento rozdíl byl však opět řádově menší, než vyplývá z měření povrchové teploty ležících klád termokamerou v době maximálních příkonů sluneční energie. Ve výšce 2 m nad terénem nárůst teplot vzduchu po odumření stromového patra jen ojediněle přesáhl 3 °C a ve vegetační sezóně byl v průměru o 1,2 °C vyšší (v ročním průměru dokonce jen o 0,8 °C vyšší) než v živém lese (Kopáček et al. 2020 a 2024). Přestože je povrch terénu s uschlými stromy skutečně teplejší než pod živým porostem, tento rozdíl se s hloubkou v půdě rychle umenšuje. A již v pouhých 5 cm pod povrchem jsou průměrné denní teploty půd během vegetační sezóny pouze o max. 0,8 °C vyšší než před uschnutím stromů (Kopáček et al. 2020). Ležící klády naopak mohou být zdrojem vítaného stínu a bránit přesušování povrchu půd větrem, jak se tomu děje na holosečných plochách.
Kraj Trojmezenského pralesa u Plešného jezera. Stejné místo focené od roku 2006 do roku 2019.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Adam Diviš / NP Šumava
Žádné dramatické rozdíly se neobjevily ani mezi hodnotami relativní vlhkosti vzduchu. V živém dospělém lese byly jejich průměrné hodnoty během vegetační sezóny 81 % v 1100 m n.m. a 85 % ve 1300 m n.m., zatímco pod uschlými stromy byly pouze mírně nižší (79 a 83 %) (Kopáček et al. 2020 a 2024). I tento rozdíl se však rychle zmenšuje vlivem rostoucí transpirace obnovujícího se stromového patra na bezzásahových plochách.
Přečtěte si také |
Jan Pokorný: "Bezzásahové lesy vodu neztrácejí, ale zadržují" aneb názorný příklad Plant Illiteracy
A na závěr bychom si dovolili polemizovat s fotkami z Plechého, které doc. Pokorný ukazuje jako příklad zničeného a vyschlého ekosystému – jeho fotografie byly zřejmě pořízeny v těsném okolí vrcholového skalního výchozu, kde skutečně je nové stromové vegetace málo. Jenže tato plocha má jen několik hektarů. Celý zbytek masivu Plechého (stovky hektarů) je pokryt bujně regenerujícím lesem, jak dokládají tři chronosekvenční řady snímků (viz gify v tomto článku), které pořizovala Správa národního parku Šumava od roku 2006 do roku 2019. Pak už to pro vzrůst stromů nemělo smysl. Ta první je nedaleko Stifterova pomníku v nadmořské výšce 1325 metrů nad mořem, 500 od vrcholu Plechého (1378 m n.), ta druhá níže po svahu v karu Plešného jezera (ca. 1200 m n. m.), třetí z kraje Trojmezenského pralesa. O tom, jak les regeneruje, ať si udělá každý názor sám….
Přečtěte si také |
Jakub Hruška: Vzkaz poslancům: Bezzásahové lesy Šumavy vodu neztrácí, ale zadržují
Závěr: Často slýcháme, jak na Šumavě vinou bezzásahového režimu vzniká poušť. Není to pravda. Naše data ukazují, že bezzásahový režim v horských lesích nemá významné (a spíše pozitivní) účinky na hydrologii a díky rychlé přirozené regeneraci stromového patra způsobuje pouze malé a časově omezené změny mikroklimatických parametrů. Pokud nepoškodíme půdu, významně nesnížíme schopnost lesního ekosystému zadržovat vodu ani během přechodné obnovy stromového patra. Je to dobrá zpráva pro šumavskou krajinu a management horských lesů obecně. Ani z hlediska energetiky krajiny není odumření stromového patra žádnou katastrofou, jen je potřeba počítat s reálnými a změřenými hodnotami. Pokud by byl, pak by horské lesy v minulosti nemohly přežít - rozpady dospělých pater horských smrčin se (nejen) na Šumavě opakují v intervalu zhruba 200 let již několik tisíciletí, což lze doložit z pylových záznamů v rašeliništích (Šantrůčková a Vrba, 2010).
Literatura
Kopáček J., Bače R., Hejzlar J., Kaňa J., Kučera T., Matějka K., Porcal P., Turek J. 2020. Changes in microclimate and hydrology in an unmanaged mountain forest catchment after insect-induced tree dieback. Science of the Total Environment 720: 137518. doi.org/10.1016/j.scitotenv.2020.137518
Pokorný J. Klima: Kam vede bezzásahovost. Neviditelný pes, 15. 4. 2025.
Kopáček J., Bače R., Grill S, Hejzlar J., Kaňa J., Porcal P., Turek J. 2024. Dynamics and variability of microclimate in an unmanaged mountain forest after a bark beetle outbreak. Agricultural and Forest Meteorology 344: 109824. https://doi.org/10.1016/j.agrformet.2023.109824.
Beudert, B., Bernsteinová, J., Premier, J., Bässler, C., 2018. Natural disturbance by bark beetle offsets climate change effects on streamflow in headwater catchments of the Bohemian Forest. Silva Gabreta 24, 21–45.
Šantrůčková, H., Vrba J. (eds.), 2010. Co vyprávějí šumavské smrčiny. Správa NP Šumava, PřF UK Jihočeské Univerzity a Česká společnost pro ekologii. ISBN: 978-80-87257-04-3
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Rusko si u WTO stěžuje na evropská uhlíková cla a obchodování s povolenkami
Copernicus: Duben 2025 byl druhý nejteplejší v historii měření
Škodlivé látky z lesních požárů pronikají do domů miliardy lidí, uvádí studieOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (223)
Sl
PE
Petr Elias
16.5.2025 07:23Tak to je asi každému jasné, že Pokorný kecá. Ale místní zoufalci mu stále věří... :)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.5.2025 07:53Doc. Pokorný už několikrát ukázal, že je "poněkud zmaten"...
Odpovědět
Karel Zvářal
16.5.2025 08:06 Reaguje na Ladislav MetelkaO nic více, než Zelení Khmérové, kteří nicnedělání povýšili na zákon.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
17.5.2025 05:27 Reaguje na Karel ZvářalTo není nicnedělání. To je jen o tom, aby hrabivci neničili přírodu za peníze poplatníků. Samozřejmě, že když se les obnoví sám, tak ani spekulant a ani obce z toho nic nemají. To je ten problém. Tihle Khmérové jsou skutečně nebezpeční.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.5.2025 05:54 Reaguje na Petr Hariprasad HajičBavíme se o Zelenými Khméry (všude jinde) kritizovaných SM monokulturách, kterou na Šumavě škrtem pera proměnili v NP. A ta poslední věta sedí, z nemocného základu nemůže nic dobrého a hodnotného vzejít. Zase jen problémový paskvil.
Odpovědět
MU
Karel Zvářal
17.5.2025 15:52 Reaguje na Michal UkropecKomunisti/předkové dělali chybu, že pěstovali SM monokultury, což jsme často reklamovali. Doba se změnila, necháme vše na přírodě (ta ví nejlíp, co s tím), což je také špatně (z louže pod okap), ale hlavně, že je PO NAŠEM!
Přitom za čárou měli ukázkově promyšlený management... Klasik by pravil Hanba plut!
Odpovědět
Přitom za čárou měli ukázkově promyšlený management... Klasik by pravil Hanba plut!
MK
va
vaber
16.5.2025 08:18Vlhkost ,teploty a všechny debaty jsou kolem jsou nějak mimo.
Jádro sporu je, zda zasahovat a těžit v lesích NP nebo ne a pro a proti se používají takové podivné argumenty.
Když se nebude zasahovat je velice pravděpodobné ,že les tam bude stále a to snad chtějí všichni. Když se bude těžit budou vznikat holá místa v všechny negativní následky ,nebo holá místa mají pozitivní následky?
Argumentaci ,že když člověk nebude zasahovat zaroste les křovím a kopřivami je nesmysl, nikde to tak v původních lesích neskončilo. Stromy a zvláště mohutné stromy kolem sebe vytváří prostor a stín, kde jsou jiné podmínky než v uměle vysázeném stejněvěkém lese a v tomto prostoru se vytváří diverzita .V zdravém lese musí být stromy všeho stáří správně promíchány ,ale ne zasázeny v nějakých pruzích a proto je lepší přirozený růst a vývoj lesa.
Odpovědět
Jádro sporu je, zda zasahovat a těžit v lesích NP nebo ne a pro a proti se používají takové podivné argumenty.
Když se nebude zasahovat je velice pravděpodobné ,že les tam bude stále a to snad chtějí všichni. Když se bude těžit budou vznikat holá místa v všechny negativní následky ,nebo holá místa mají pozitivní následky?
Argumentaci ,že když člověk nebude zasahovat zaroste les křovím a kopřivami je nesmysl, nikde to tak v původních lesích neskončilo. Stromy a zvláště mohutné stromy kolem sebe vytváří prostor a stín, kde jsou jiné podmínky než v uměle vysázeném stejněvěkém lese a v tomto prostoru se vytváří diverzita .V zdravém lese musí být stromy všeho stáří správně promíchány ,ale ne zasázeny v nějakých pruzích a proto je lepší přirozený růst a vývoj lesa.
Karel Zvářal
16.5.2025 08:30 Reaguje na vaber49.2527236N, 13.1319883E
Ta holá místa tam jsou několik málo let, viz foto. NP "Smrková monokultura" měl vzniknout po přípravné fázi (20-30 let), až bude dosaženo relativně vysokého zastoupení listnáčů (viz foto). Jenže zvítězila ideologie nad selským rozumem. Proto došlo k obrovské bezzásahové kalamitě, která budí vášně do dneška.
Odpovědět
Ta holá místa tam jsou několik málo let, viz foto. NP "Smrková monokultura" měl vzniknout po přípravné fázi (20-30 let), až bude dosaženo relativně vysokého zastoupení listnáčů (viz foto). Jenže zvítězila ideologie nad selským rozumem. Proto došlo k obrovské bezzásahové kalamitě, která budí vášně do dneška.
va
vaber
16.5.2025 08:48 Reaguje na Karel ZvářalUž jsem zde psal, že kalamita kůrovce začala na severtovýchodě a šířila se postupně na západ a jih. Všude se mohlo zasahovat a brouka zastavit, nikomu se to nepodařila a tak se dostal kůrovec až na Šumavu . Proč brouka nikdo nezastavil jinde a nezabránil šíření.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.5.2025 08:56 Reaguje na vaberhttps://zpravy.tiscali.cz/na-ptaci-potok-prisli-drevorubci-ekologicti-aktiviste-opet-zasahuji-91188
Porovnejte si v čase kůrovce na Moravě (12-20) a na Š. (11).
Odpovědět
Porovnejte si v čase kůrovce na Moravě (12-20) a na Š. (11).
va
SV
Slavomil Vinkler
16.5.2025 09:19 Reaguje na vaberNo ano. Pokud vím, tak na jižní straně šumavy Bavorský les zvané. A u nás to někteří velebili.
Odpovědět
va
vaber
16.5.2025 19:05 Reaguje na Slavomil VinklerZase naprostá hloupost ,ale co od tebe čekat jiného. Začalo to v Jeseníkách. Někde si to zjisti, ale na internetu je spousta hloupostí.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
17.5.2025 13:30 Reaguje na Slavomil VinklerAno. Přicházel architekt lesa a ekologističtí aktivisté ho vítali jako vlka . Život by za něj položili
Odpovědět
PE
Petr Elias
16.5.2025 09:27 Reaguje na vaberJá si ještě pamatuju jak tu starej blábola Šimůnek vyřvával, že viděl letět gigantická hejna kůrovce směrem na jižní Moravu. :D Dodnes místní exoti věří tomu, že za kůrovcovou kalamitu může Šumava. :D :D
Odpovědět
ms
16.5.2025 18:22 Reaguje na Petr Elias
ano, může to je jisté.
Je to ten teplý vzduch, který roje kůrovce přenese i na velké vzdálenosti. V Kanadě to bylo i 100 km.
Odpovědět
Je to ten teplý vzduch, který roje kůrovce přenese i na velké vzdálenosti. V Kanadě to bylo i 100 km.
va
vaber
16.5.2025 19:30 Reaguje naTak to jste porazil všechny odborníky co říkají ,že kůrovec špatně létá a proto když se vykácí napadený strom nemůže se šířit.
Nikdo k pokácenému stromu nešel a nezabil všechny živé kůrovce co v něm žili, naložili jej a odvezli. Jen najivka si myslí že brouk chcípne s pokáceným stromem, to by musel chcípnout i v tom napadeném stromě co už je téměř uschlý .Já vím, odloupat kůru a postříkat jedem. To je prý jistě zahubí. On si žije ve stromech kde ještě nikdo ani netuší že tam je . Když strom začne schnout je již pozdě .
Já si myslím ,že na Šumavu se brouk dostal z napadeného dřeva které se vozilo přes Šumavu do Německa, protože Šumava byla poslední napadena broukem.
Odpovědět
Nikdo k pokácenému stromu nešel a nezabil všechny živé kůrovce co v něm žili, naložili jej a odvezli. Jen najivka si myslí že brouk chcípne s pokáceným stromem, to by musel chcípnout i v tom napadeném stromě co už je téměř uschlý .Já vím, odloupat kůru a postříkat jedem. To je prý jistě zahubí. On si žije ve stromech kde ještě nikdo ani netuší že tam je . Když strom začne schnout je již pozdě .
Já si myslím ,že na Šumavu se brouk dostal z napadeného dřeva které se vozilo přes Šumavu do Německa, protože Šumava byla poslední napadena broukem.
Karel Zvářal
16.5.2025 20:49 Reaguje na vaberKdyž k nám doletí saharský písek (který křídla nemá)..., tak proč by hmyzáci nevyužili proudění a nevyměnili geny se vzdálenými příbuznými?
Odpovědět
Karel Zvářal
17.5.2025 19:10 Reaguje na vaberKalamita začala po Kirillu, a ví to každý pamětník, co ještě nekamárádí s Alzhaimrem. Bľonďák stál na mohykánech, jak na trofeji a cítil se v 7. nebi...
Odpovědět
PE
Karel Zvářal
17.5.2025 05:38 Reaguje na Petr EliasNadějný Fransovče, Déčka a invenktivy ti jdou skvěle, to už víme. Vygůgli si "aeroplankton" a někdy za slunného dne se dívej, v jaké výšce létají rorýsi. Mají v potravě i pasivně unášené pavouky, tak nevím, proč by nemohl mít i diskutované broučky.
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.5.2025 08:26 Reaguje na Karel ZvářalVyznamenaný Trotlisto, například v Bavorském lese prováděli experimenty a pozorovaní a přišli na to, že zhruba 95% kůrovce zůstane v okruhu 500-700 metrů. Na české straně se kůrovce taktéž sledovali a výsledky byly podobné. ;) Ale existuje vysvětlení proč jsi s Šimůnkem viděl ty obří roje kůrovce - prostě jste se kluci namazali. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal
17.5.2025 08:39 Reaguje na Petr EliasTaková absolutní nula mě nemůže naprosto rozhodit. O rojích lýkožroutů jsem nepsal, jen o přenosu/ přeletech na delší vzdálenosti. Kdyby toho nebylo, vlaštovky, jiřičky a rorýsi přijdou o vydatný zdroj potravy. Jak se k nám dostávají z jihu cikády či pavouci - také jen transportem kulatiny? Rozlišuješ jen černou a bílou - nic mezi tím!
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
17.5.2025 05:30 Reaguje na vaberTo je blbost. Kůrovec je tak starý jako smrk. Na Šumavě jsou spolu už minimálně +-10 000 let.
Odpovědět
Vendula Hrdličková
17.5.2025 12:00 Reaguje na Petr Hariprasad HajičTak abyste se nehádali, tady máte, že opravdu velké roje se pomocí větru dokáží transportovat na velké vzdálenosti. Teplý vzduch je dokáže vynést vysoko a dál své udělá už vítr. Myslím, že tito pánové namazaní nebyli:) https://www.researchgate.net/publication/233729014_Radar_observation_and_aerial_capture_of_mountain_pine_beetle_Dendroctonus_ponderosae_Hopk_Coleoptera_Scolytidae_in_flight_above_the_forest_canopy
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
17.5.2025 23:05 Reaguje na Vendula HrdličkováStudie se týká brouků, kteří u nás nežijí. Vyskytují se v severní Americe.
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.5.2025 06:22 Reaguje na Majka KletečkováMístním odborníkům nemá smysl říkat, že podmínky v Kanadě a i ten brouk je trochu jiný než u nás. ;)
Odpovědět
va
JO
Jarka O.
17.5.2025 06:58 Reaguje na Karel ZvářalDíky Vám 100x za tento odkaz. NPŠ řídili na začátku normální lidé a péče probíhala podle lesního zákona šetrně bez velkých těžeb a ve spolupráci Správy a lesáků. Začátek devastace byl nenápadný, tzv. 90ková efektivizace, protože "les roste sám". Ano, tehdy byl ještě robustní. Po Kyrilu už na odklízení škod chyběli lidi, vojáci, brigády, hajní, kůrovec se mezitím v klidu množil, až začal být viditelný, a pak už devastace a dle mého zločin na přírodě jel jak po másle. Nejhorší je, že ti lidi, kterí bránili těžbám napadených smrků, se vydávají za ekology, z bezzásahu přeskočili na klimarismus, lži o smrcích, a pokračují, vládnou, vymlouvají se, svědomí jej jim cizí...
Tohle neplatí jen pro NPŠ.
Odpovědět
Tohle neplatí jen pro NPŠ.
ms
16.5.2025 18:20 Reaguje na vaber
kalamita kůrovce byla na Šumavě, byly to roje kůrovce, kam dosáhl nikdo neví, protože to nikdo nešetřil.
Pozorování z Kanady uvádí, že teplý vzduch je schopen odnést kůrovce i 100 km daleko.
Odpovědět
Pozorování z Kanady uvádí, že teplý vzduch je schopen odnést kůrovce i 100 km daleko.
SV
Slavomil Vinkler
16.5.2025 08:44 Reaguje na vaberPrvní věta je dobře.
Druhá věta je zavádějící neb sice jde o zasahování, ale rozhodně nejde o hospodářskou těžbu.
Třetí věta je dobře, nějaký les tam bude.
Čtvrtá věta je demagogie neb ať se zasahuje nebo ne, nějaká holá místa vždy budou a je to dobře (biodiverzita). Dobře to je jen když nebudou na celé nebo většině plochy NP.
Další je směs blábolu, vysázený les do prohů nikdo nepropagoval, ale stejnověký les v zásadě po kalamitě vzniká a vznikl. To dosvědčují přiložené fotky, pokud se v řádu dožití stromů staletí nebudeme bavit o rozdílu mezi nimi 20 let.
Základní účel NP není ani zadržování vody, ale ani jen stromy = les. Má to být co nejširší podpora původní biodiverzity, co nám tam ještě zbyla. Tedy co nejpestřejší biotopy, od nejnovější obnovy po kalamitě jako požár, brouk, housenka, či vichr až po staletý les, květnaté louky..... Takže usilovná péče o NP. No a tedy účel správy parku je zasahovat. Zasahovat všude a tak, aby žádný z těchto biotopů ani nezmizel, ale ani nezvítězil ne celé ploše. A vzhledem k rozměrům parku je to vlastně, bohužel, péče o zahrádku, ač se to některým nelíbí. O 20 milionů km2 (boreál) se netřeba starat, ten nikdy nezmizí celý, ale o 300km2 či méně ano. To klidně brouk či požár sežere snadno. Jak nás už poslední roky poučily.
Odpovědět
Druhá věta je zavádějící neb sice jde o zasahování, ale rozhodně nejde o hospodářskou těžbu.
Třetí věta je dobře, nějaký les tam bude.
Čtvrtá věta je demagogie neb ať se zasahuje nebo ne, nějaká holá místa vždy budou a je to dobře (biodiverzita). Dobře to je jen když nebudou na celé nebo většině plochy NP.
Další je směs blábolu, vysázený les do prohů nikdo nepropagoval, ale stejnověký les v zásadě po kalamitě vzniká a vznikl. To dosvědčují přiložené fotky, pokud se v řádu dožití stromů staletí nebudeme bavit o rozdílu mezi nimi 20 let.
Základní účel NP není ani zadržování vody, ale ani jen stromy = les. Má to být co nejširší podpora původní biodiverzity, co nám tam ještě zbyla. Tedy co nejpestřejší biotopy, od nejnovější obnovy po kalamitě jako požár, brouk, housenka, či vichr až po staletý les, květnaté louky..... Takže usilovná péče o NP. No a tedy účel správy parku je zasahovat. Zasahovat všude a tak, aby žádný z těchto biotopů ani nezmizel, ale ani nezvítězil ne celé ploše. A vzhledem k rozměrům parku je to vlastně, bohužel, péče o zahrádku, ač se to některým nelíbí. O 20 milionů km2 (boreál) se netřeba starat, ten nikdy nezmizí celý, ale o 300km2 či méně ano. To klidně brouk či požár sežere snadno. Jak nás už poslední roky poučily.
va
vaber
16.5.2025 09:04 Reaguje na Slavomil VinklerSměs blábolů předvádíte jak vždy vy.
Zasahování je jen a jen kácení a odvoz dřeva, jaké jiné zásahy máte na mysli?
Ano nějaká místa bez stromů vzniknou přirozenou cestou a ať klidně vzniknou ,proč je má vytvářet člověk?
Vy jste viděl někde nové stromky vysázené mezi staré vzrostlé stromy ,tak se nikde neděje, vždy se sází plošně.
O biodiverzitě nehodlám diskutovat , melte si o své megafauně a o tom jak biodiverzitu člověk zachraňuje , já vidím jen jak ji ničí ,kde řádí člověk tam biodiverzita zmizela. Proto se o biodiverzitě dnes tolik musí mluvit.Ani tak jednoduchou věc nechápeš.
Odpovědět
Zasahování je jen a jen kácení a odvoz dřeva, jaké jiné zásahy máte na mysli?
Ano nějaká místa bez stromů vzniknou přirozenou cestou a ať klidně vzniknou ,proč je má vytvářet člověk?
Vy jste viděl někde nové stromky vysázené mezi staré vzrostlé stromy ,tak se nikde neděje, vždy se sází plošně.
O biodiverzitě nehodlám diskutovat , melte si o své megafauně a o tom jak biodiverzitu člověk zachraňuje , já vidím jen jak ji ničí ,kde řádí člověk tam biodiverzita zmizela. Proto se o biodiverzitě dnes tolik musí mluvit.Ani tak jednoduchou věc nechápeš.
SV
Slavomil Vinkler
16.5.2025 09:15 Reaguje na vaberAno, člověk buď biodiverzitu ničí hospodařením či nezasahováním a nebo uváženou péčí ji zachraňuje.
Např. z rezervací mizí vzácná květena, tím že se nevypalují, nepasou nekosí. NP nejsou výjimkou. Naopak různé pozemkové spolky se o rezervace starají a ty přežívají.
Směs blábolů předvádíte jak vždy vy.
Ani tak jednoduchou věc nechápeš.
Odpovědět
Např. z rezervací mizí vzácná květena, tím že se nevypalují, nepasou nekosí. NP nejsou výjimkou. Naopak různé pozemkové spolky se o rezervace starají a ty přežívají.
Směs blábolů předvádíte jak vždy vy.
Ani tak jednoduchou věc nechápeš.
JP
Jaroslav Pokorný
16.5.2025 10:55 Reaguje na vaberZasahování je jen a jen kácení a odvoz dřeva, jaké jiné zásahy máte na mysli? ...........
Já bych do té představy o zasahování zařadil i představu, že by se z vrtulníků na holé plochy rozhodila semena buků, dubů, olší, lísek (tureckých), jírovců, jeřábů, hrušní, jabloní, hlohů ....... a pak se to dál ponechalo samovolnému vývoji. Je jasné, že po požáru a lýkožroutovi se nejvíce rozšíří břízy - ale na těch se v zimě živí tetřívci - a smrky, jejichž semen je v půdě nejvíce.
Odpovědět
Já bych do té představy o zasahování zařadil i představu, že by se z vrtulníků na holé plochy rozhodila semena buků, dubů, olší, lísek (tureckých), jírovců, jeřábů, hrušní, jabloní, hlohů ....... a pak se to dál ponechalo samovolnému vývoji. Je jasné, že po požáru a lýkožroutovi se nejvíce rozšíří břízy - ale na těch se v zimě živí tetřívci - a smrky, jejichž semen je v půdě nejvíce.
Vendula Hrdličková
16.5.2025 17:17 Reaguje na vabertak to je dokonalý příklad naprosté demagogie.
Člověk může zasahovat, tak aby podporoval procesy životadárné, tedy např. sázet atd. Prostě péče znamená pečovat. Jestli si myslíte, že zasahování = těžba, tak máte mylnou představu. Zasahovat se dá i pro podporu a záchranu biodiverzity. Např. na Filipínách si domorodci sázejí, aby urychlili obnovu pralesa.
Odpovědět
Člověk může zasahovat, tak aby podporoval procesy životadárné, tedy např. sázet atd. Prostě péče znamená pečovat. Jestli si myslíte, že zasahování = těžba, tak máte mylnou představu. Zasahovat se dá i pro podporu a záchranu biodiverzity. Např. na Filipínách si domorodci sázejí, aby urychlili obnovu pralesa.
Vendula Hrdličková
16.5.2025 17:19 Reaguje na Vendula Hrdličkovákomentář o demagogii patří k vaber. Fakt nechápu, proč si někdo myslí, že zásah znamená vždy negativní počin.
Odpovědět
va
vaber
16.5.2025 18:44 Reaguje na Vendula HrdličkováKdyž postavím ptačí budku , udělám tůňku ,určitě je to dobré ,ale biodiverzitu tím nezachráním. Proti takovým akcím v NP nikdo nebojuje ani zelení.
Bohužel ale člověk nedokázal že je schopen napravit přírodu, jen někde upraví krajinu tak aby lahodila jeho oku. Bohužel v takovém člověkem vytvořeném prostoru je obvykle jen prostor pro několik málo druhů. Tak to dělá pro některá zvířata v ZOO a možná jsou tam i některá spokojena. Ovšem příroda není jen to co vidíme ale celý řetězec od nějakých bakteríí až po slona.
A pokud jsou tady spory o zasahování a nezasahování, jde vždy o kácení a odvoz poražených stromů.
Zkuste napřed trochu myslet a potom psát něco o demagogii.
Odpovědět
Bohužel ale člověk nedokázal že je schopen napravit přírodu, jen někde upraví krajinu tak aby lahodila jeho oku. Bohužel v takovém člověkem vytvořeném prostoru je obvykle jen prostor pro několik málo druhů. Tak to dělá pro některá zvířata v ZOO a možná jsou tam i některá spokojena. Ovšem příroda není jen to co vidíme ale celý řetězec od nějakých bakteríí až po slona.
A pokud jsou tady spory o zasahování a nezasahování, jde vždy o kácení a odvoz poražených stromů.
Zkuste napřed trochu myslet a potom psát něco o demagogii.
Ra
Radek
16.5.2025 19:38 Reaguje na vaberPokud jsou tu spory tak jde právě o zásah v podobě sazení , rozhazování semen , prostě pomoc z obnovou a né to nechat zarůst břízou a čekat staletí až se les obnoví , pokud by ochranářům šlo o ochranu přírody , biodiverzity ….měli by semena místních stromů a opravdu by něco dělali . jeto pořád dokola a stejně k ničemu , jedné totality jsme se zbavili a druhá narostla
Odpovědět
Pavel Hrdlička
16.5.2025 19:49 Reaguje na vaberAch jo, A co takhle příklad z reality zase od nás ze shořelého Českého Švýcarska - třeba rozsáhlý Pravčický důl.. Nyní (zaplať pánbůh - jinak by se vše nad pískovcem odplavilo, jelikož jsme v ČS hodně ve srázech) bují na shořelých a kalamitních místech bříza. NP z toho provádí úžasný marketing jak se příroda obnovuje - no ale kdo o takové náletové obnově kdy pochaboval ? Nicméně co bude za 20-80 let na těchto původně fantastických místech kde bujela biodiverzita a rozmanitost (žádná stejnověká smrková stromořadí) a byl tu vzrostlý les, kde hnízdilo spoustu ptactva atd... Po kůrovcové kalamitě a požáru tu budeme mít břízy s hustotou cca 3 stromů na m2, které budou spotřebovávat vodu tak, že kromě kapradin atdt už tu nic jiného sotva vyroste. Měli jsme na toto téma diskusi s NP a odborníky/vědci. Vedení NP bylo v podstatě "dotlačeno" do prohlášení, že pokud to bude nutné budou i v přírodní zóně v takovýchto místech dosazovat kotlíkovou metodou původní duby,Buky,Jedle Diskuse se nahrávala a po týdnu jsme byli požádáni, abychom tuto část nahrávky vymazali, protože přece v přírodní zóně se zasahovat nesmí.Tak toto je příklad bezzásahové demagogie, a příklad, kdy zasahování je v podstatě nutné a rozhodně neznamená přípravu na těžbu.
Odpovědět
Sl
Slovan
17.5.2025 11:21 Reaguje na Pavel HrdličkaHlavně bříza a jí podobné dřeviny tam jsou z jednoduchého důvodu: jsou to pionýrské dřeviny. Jsou rychlé, ale krátkověké, takže je postupně vytlačí jiné druhy stromů, které tak moc někteří chtějí hned. V prvních fázích vývoje lesa chrání půdu, poskytují kryt, zlepšují mikroklima nebo zlepšují půdní poměry - vždyť těchto vlastností využívají dnes i lesníci při zalesňování, přesto se někteří rozčilují, že takto funguje les ponechaný přírodě…
“Je-li v přírodě „zařízena“ obnova holých ploch sukcesí s přednostním využitím pionýrských dřevin, pak by ji mělo přírodě blízké lesnictví všeobecně napodobovat. Buk a zejména jedle jako klimaxové dřeviny na holou plochu nepatří. Mezi dřeviny s pionýrskou strategií asi nelze zahrnovat ani dub, javory, jasan a lípu – patří k dřevinám středního typu, co se týče nároků na výživu dokonce k nejnáročnějším a ekologicky citlivým (zejména vůči mrazu). Snad kromě jasanu jsou dřevinami dlouhověkými, tedy s opačnými vlastnostmi, než známe u pionýrů. Všechny tyto dřeviny by proto také měly být kultivovány až do lehce stínivých přípravných porostů pionýrských dřevin.”
https://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-84-2005/lesnicka-prace-c-3-05/jeste-k-zalesnovani-zemedelskych-pud
A s ty nahrávky jste samozřejmě smazal, že? :)
Odpovědět
“Je-li v přírodě „zařízena“ obnova holých ploch sukcesí s přednostním využitím pionýrských dřevin, pak by ji mělo přírodě blízké lesnictví všeobecně napodobovat. Buk a zejména jedle jako klimaxové dřeviny na holou plochu nepatří. Mezi dřeviny s pionýrskou strategií asi nelze zahrnovat ani dub, javory, jasan a lípu – patří k dřevinám středního typu, co se týče nároků na výživu dokonce k nejnáročnějším a ekologicky citlivým (zejména vůči mrazu). Snad kromě jasanu jsou dřevinami dlouhověkými, tedy s opačnými vlastnostmi, než známe u pionýrů. Všechny tyto dřeviny by proto také měly být kultivovány až do lehce stínivých přípravných porostů pionýrských dřevin.”
https://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-84-2005/lesnicka-prace-c-3-05/jeste-k-zalesnovani-zemedelskych-pud
A s ty nahrávky jste samozřejmě smazal, že? :)
Sl
Vendula Hrdličková
17.5.2025 19:43 Reaguje na Vendula Hrdličkována našem fb v zápisu z akce je odkaz na záznam z besedy už rok:)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.5.2025 19:34 Reaguje na SlovanV pořádku. Klimaxové dřevimy na holinu nepatří. Proč se ale bavíte v případě klimaxových dřevin o nějaké holině? Proč uvažujete o pionýrských dřevinách tam, kde máte v původním porostu zastoupeny ty klimaxové? Nesmysl. Jo a pokud chcete " kultivovat" ten dub až do "lehce stinných přípravných porostů"( jak asi takový porost vypadá?), tak to ho raději nesázejte. Ušetříte. Promiňte ale pokud jsem dobře četl mluvíte o přírodní obnově spálenišť v NP ČŠ. To co tu citujete je o zalesnění a převodu zemědělských ploch na plochy lesní. V NP ČŠ snad nic nepřevádíte.
Odpovědět
Vendula Hrdličková
16.5.2025 19:50 Reaguje na vaber...A pokud jsou tady spory o zasahování a nezasahování, jde vždy o kácení a odvoz poražených stromů....
To ale není pravda, co píšete. V diskusích nejde jen o to. Číst umím a myslím dost.
Odpovědět
To ale není pravda, co píšete. V diskusích nejde jen o to. Číst umím a myslím dost.
Vendula Hrdličková
16.5.2025 19:56 Reaguje na Vendula HrdličkováTento koment byl opět k vaber. A slova muže potvrzuji, je to pravda. Zápis z besedy jsem zasílala vedení NP a opravdu nás o změny v zápise žádali. Po oznámení, že je to bohužel i nahrané, na změnách netrvali.
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.5.2025 10:32 Reaguje na Slavomil VinklerZákladní úkol přírody je, aby žila a v budoucnu přežila a to bez vody těžko, nebude ani vaše diverzita.
Tedy logicky vyplývá z toho: základní úkol naší přírody je zadržovat vodu, k tomu musí napomáhat i NP.
Odpovědět
Tedy logicky vyplývá z toho: základní úkol naší přírody je zadržovat vodu, k tomu musí napomáhat i NP.
JP
Jaroslav Pokorný
16.5.2025 10:50 Reaguje na Slavomil VinklerTakže usilovná péče o NP. No a tedy účel správy parku je zasahovat. Zasahovat všude ............
Jak jeden pracovník NP napsal do novin: "Občané si svými daněmi platí správu parku, a tak mají právo vidět ten park pěkný."
Odpovědět
Jak jeden pracovník NP napsal do novin: "Občané si svými daněmi platí správu parku, a tak mají právo vidět ten park pěkný."
SV
Slavomil Vinkler
16.5.2025 10:58 Reaguje na Jaroslav PokornýNo ano. Tak pro koho ty NP vlastně jsou?
Neb když park neplní své, tak občané zanevřou na NP a je po ptákách (Soutok, Křivoklátsko...).Lidi jsou blbí? Je třeba prosazovat "dobro"! za každou cenu a přes vůli voličů ?
Odpovědět
Neb když park neplní své, tak občané zanevřou na NP a je po ptákách (Soutok, Křivoklátsko...).Lidi jsou blbí? Je třeba prosazovat "dobro"! za každou cenu a přes vůli voličů ?
ms
16.5.2025 18:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
lesy poskytují dávají prostor pro biodiverzitu, podívejte se na Křivoklátsko, pestrost lesa dává prostor a podmínky pro nárůsty biodiverzity.
Vaše úvaha, že národní park tady není pro zadržování vody, bože, už dost. Škoda, že parky byly vůbec vyhlášené jako ochrana přírodních procesů a nikoliv jako ochrana hodnot.
Šumava je a byla lestnaté území a ty lesy prostě byly kůrovcem sežrány a to má své důsledky. I z hlediska etickomorálních hodnot je zvěrstvo nechat takhle umučit les a to vědomě.
Źe ztrátou lesa původně lestnatého území bude mít své následky, tak to bude a není vidět, že by si to kromě pár lidí v této diskusi uvědomoval.
Odpovědět
Vaše úvaha, že národní park tady není pro zadržování vody, bože, už dost. Škoda, že parky byly vůbec vyhlášené jako ochrana přírodních procesů a nikoliv jako ochrana hodnot.
Šumava je a byla lestnaté území a ty lesy prostě byly kůrovcem sežrány a to má své důsledky. I z hlediska etickomorálních hodnot je zvěrstvo nechat takhle umučit les a to vědomě.
Źe ztrátou lesa původně lestnatého území bude mít své následky, tak to bude a není vidět, že by si to kromě pár lidí v této diskusi uvědomoval.
JP
Jaroslav Pokorný
16.5.2025 10:47 Reaguje na vaberTo je ta představa prostého lidu, že "les má být čistý", bez keřů a spadaných větví, vzniklá za Marie Terezie, která umožnila, aby poddaní si v lesích sbírali klest na topení. To byl názor mého táta, prostého nevzdělaného dělníka - "co by bylo z pole, kdyby se neoralo? Táta ovšem poznal nouzi, i hlad, a tak měl představu, že všechna pole se musejí řádně a stále obdělávat, aby bylo co jíst. A já mu odpovídal, že z polí by se stal les - jako konečné stádium vývoje krajiny. No a ten les se obnovuje vichřicí, vývraty, požárem, škůdci ..... aby zase vznikla bezlesá krajina, v níž vyroste tráva, keře, rostliny, v návaznosti se objeví hmyz, hmyzožravci, ptáci, býložravci, predátoři, dokud opět nevzroste vysoký les - tedy spíše prales.
Ale lidé mají potřebu vše řídit a uspořádávat si podle svých představ a tak je myšlenka bezzásahovosti a samovolného vývoje - čehokoliv - děsí.
Odpovědět
Ale lidé mají potřebu vše řídit a uspořádávat si podle svých představ a tak je myšlenka bezzásahovosti a samovolného vývoje - čehokoliv - děsí.
SV
Slavomil Vinkler
16.5.2025 11:01 Reaguje na Jaroslav PokornýLidi jsou blbí. Je třeba prosazovat "dobro"! za každou cenu a přes vůli. Nepřipomíná vám to něco z monulosti?
Odpovědět
Vendula Hrdličková
16.5.2025 17:28 Reaguje na Slavomil VinklerMně to připomíná:) Je třeba prosadit vyšší cíl:) Modré svazácké košile se vyměnily za zelené a někdy mi připadá, že spíš za hnědé.
Odpovědět
Sl
ms
16.5.2025 18:34 Reaguje na Jaroslav Pokorný
za tyhlety řeči by patřilo, abyste nouzi poznal a to se nám všem může stát, pokud si neuvědomíme jaké životní podmínky pro nás představuje živý vzrostlý les. Ještě chvíli se rouhat a pocítíme to na vlastní kůži.
Odpovědět
Vendula Hrdličková
16.5.2025 20:07 Reaguje naSouhlas, všimla jsem si, že mnoho lidí by potřebovalo poznat nouzi a hlad. Možná by mluvilo jinak.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.5.2025 19:40 Reaguje na Jaroslav PokornýTak ten les se sice obnovuje i vichřicí, vývraty, požárem, škůdci ..... ale určitě tím zase nevznikne ta vaše bezlesá krajina. Tam kde je jednou les bude ten les do té doby než jej například nepřevedeme na jinou formu krajiny. Lidé nepotřebují vše řídit. Potřebují ale přiměřené a přijatelné prostředí pro život.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
17.5.2025 13:10 Reaguje na Jaroslav PokornýPresne tak, váš otec poznal núdzu a hlad. A ešte zjavne spravil nejaké chyby vo výchove, kto si neváži otca a jeho názory ten za veľa nestojí. Ale nie je veštko stratené, ak je to naozaj Váš otec tak sa mu budete na staré kolená možno podobať.
Odpovědět
ms
16.5.2025 18:17 Reaguje na vaber
není to o tom zda zashovat a těžit, jde o významu lesa jako tvůrce klimatu
Hruška a Kopáček tvrdí, že les vlastně potřeba není.
Odpovědět
Hruška a Kopáček tvrdí, že les vlastně potřeba není.
va
vaber
16.5.2025 19:01 Reaguje naŽe les není potřeba, to je vaše interpretace názorů pánů Hrušky a Kopáčka, nic takového nikde nenapsali. Já taky některé názory p. Hrušky nemusím. Ale nezasahování znamená nechat les žít svým životem a ne že les není potřeba.
A jak jsem napsal výše, hlavní odpor proti zásahům je proto ,že to znamená kácení ,odvoz dřeva tedy biomasy se všemi negativními důsledky ,tj těžká technika v NP a rušení běhu života zvěře i rostlin. Na napravování má člověk všechny jiné lesy mimo NP a tam může ukázat a dokazovat přínosy jeho zásahů .
Odpovědět
A jak jsem napsal výše, hlavní odpor proti zásahům je proto ,že to znamená kácení ,odvoz dřeva tedy biomasy se všemi negativními důsledky ,tj těžká technika v NP a rušení běhu života zvěře i rostlin. Na napravování má člověk všechny jiné lesy mimo NP a tam může ukázat a dokazovat přínosy jeho zásahů .
JO
Jarka O.
17.5.2025 07:17 Reaguje na vaberSpletla jsem se ve vás. O lese toho moc nevíte. Zásah od 90tek opravdu vypadal jako bezuzdné těžení, to ano, jenže skutečnost v normálních dobách to není. Zásah = PRÁCE v lese podle zákona, copak se to nedá pochopit. A bezzásah ekologistů je ve skutečnosti jejich zvůle, jejich jakékoliv vymyšlené zásahy. Šumava prostě doplatila na svou krásu, přírodnost, byla to veliká kapustička, o kterou se slimáci poprali a zločin na přírodě vyhrál.
Těžba a sázení v pruzích je právě šetrné, mladé stromky jsou ze stran chráněné proti výkyvům počasí a ziskávají od okolních stromů vlhkost, o které tu je celou dobu řeč.
Ta tvrzení, že kmeny souší chrání půdu před degradací, nevím už kdo to psal, možná ne vy, jsou zoufalecká. Ano, trošičku chrání, ale les chybí. Je to z nouze ctnost, ubohá ochrana oproti tomu, jak chrání půdu živé stromy. A zásahem po těžbě je krátký klid, živiny, znovuvýsadba lesa, která brání erozi, degradaci půdy.
Mmch.výkyvy počasí, na Kvildě padá dost mrazových rekordů, je to z důvodu tzv.změn klimatu nebo chybějícího lesa, který dovede chránit před výkyvy teplot.
Odpovědět
Těžba a sázení v pruzích je právě šetrné, mladé stromky jsou ze stran chráněné proti výkyvům počasí a ziskávají od okolních stromů vlhkost, o které tu je celou dobu řeč.
Ta tvrzení, že kmeny souší chrání půdu před degradací, nevím už kdo to psal, možná ne vy, jsou zoufalecká. Ano, trošičku chrání, ale les chybí. Je to z nouze ctnost, ubohá ochrana oproti tomu, jak chrání půdu živé stromy. A zásahem po těžbě je krátký klid, živiny, znovuvýsadba lesa, která brání erozi, degradaci půdy.
Mmch.výkyvy počasí, na Kvildě padá dost mrazových rekordů, je to z důvodu tzv.změn klimatu nebo chybějícího lesa, který dovede chránit před výkyvy teplot.
Karel Zvářal
17.5.2025 08:53 Reaguje na Jarka O.Jsem rád, že v tomto nejsem sám (v té zmýlené). Pan Vaber chápe zásah jako "zásah granátem", tj destrukci. Když zasahují hasiči či policie, tak je to asi také "všechno špatně"... Jelikož už má svůj věk, nepředpokládám, že se změní. A mohu neustále opakovat, že lidská péče/ činnost vytváří různé biotopy a tím podporuje diverzitu. Tu holou půdu z vojenských cvičáků v lese nahrazují okraje cest - pán asi nikdy neviděl za sluného letního dne, kolik hmyzáků tam nachází svůj bejvák či kořist. Hustník má úplně jinou skladbu pěvců, než vzrostlý les. A právě v té mozaice biotopů tkví výhoda dobře udržovaného hosp lesa.
"Staré dřevo zadržuje vodu"... která potom chybí v půdě. Jen jeden z mýtů o "výhodách bezzásahu".
Odpovědět
"Staré dřevo zadržuje vodu"... která potom chybí v půdě. Jen jeden z mýtů o "výhodách bezzásahu".
JO
Jarka O.
17.5.2025 09:35 Reaguje na Karel ZvářalPřesně. Nebo se podívejte na opuštěné (bohužel) povrchové lomy i jezírka tam vzniklá, na jejich využití, biologické osídlení i krásy, tedy jak kde, někde jsou zaváženy odpadky, ale i to je pochopitelné. Prostě já nemám v oblibě pojem antropocén (na rozdíl od Vás), který datují od 1.1.1953 v 7 hodin ráno asi, ani pojem biodiverzity. Příroda je v neustálé změně, člověk to dělal od dob, co se stal člověkem. V ruznych CHÚ opravdu šlo o ochranu krás před nezodpovědností, technologie čištění byly známé, vědělo se, že to bude něco stát, a členění CHÚ bylo zavedeno podle velikosti, významu, přírodnosti, využití, okolí, to je celé. Co z toho udělali za systém ...strašné.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.5.2025 10:54 Reaguje na Jarka O.Obhajuji ("bodové") mikrodisturbance, ovšem antropocén s jeho globální velkoplošnou devastací planety si vzít nenechám, ten pojem zde sedí jak hrnec.
Drobná zranění zvěř přežije, dá potravu mouchám a klubákům. Pokud si kus zláme nohu, skončí záhy ve spárech lvů nebo hyen.
Prapříčinou dnešního antropocénu je overpopulation, se kterým se nic zásadnějšího nedělá, naopak je spíše podporován (různými podpůrnými programy bez předem daných jasných podmínek, např politika dítěte, příp dvou, max tři).
Nadměrná exploatace všech zdrojů po/vede ke kolapsu ekosystému planety. Na domácí zahrádce, ani v místním lesíku nic dramatického (krom snad kůrovcoých holin) nepozorujete, vše je "v poho". Jenže není, a už dnes je pozdě na nějaký zásadní obrat, ten měl přijít o 30-40 let dříve, kdy politika dítěte byla v jedné zemi úspěšně praktikována.
Prostě hodně žaludků/parazitů, zajícova smrt.
Odpovědět
Drobná zranění zvěř přežije, dá potravu mouchám a klubákům. Pokud si kus zláme nohu, skončí záhy ve spárech lvů nebo hyen.
Prapříčinou dnešního antropocénu je overpopulation, se kterým se nic zásadnějšího nedělá, naopak je spíše podporován (různými podpůrnými programy bez předem daných jasných podmínek, např politika dítěte, příp dvou, max tři).
Nadměrná exploatace všech zdrojů po/vede ke kolapsu ekosystému planety. Na domácí zahrádce, ani v místním lesíku nic dramatického (krom snad kůrovcoých holin) nepozorujete, vše je "v poho". Jenže není, a už dnes je pozdě na nějaký zásadní obrat, ten měl přijít o 30-40 let dříve, kdy politika dítěte byla v jedné zemi úspěšně praktikována.
Prostě hodně žaludků/parazitů, zajícova smrt.
JO
Jarka O.
17.5.2025 15:43 Reaguje na Karel ZvářalAno, malé dočasné disturbance jsou v pohodě, to je využívání krajiny, nejlépe pro lokální potřeby a pokud možno šetrně. To je ovšem potlačováno. Antropocén Vám nechci brát, chápu ho taky jako exploataci ve velkém, dalo by se diskutovat, kdy začal. Overpopulace ..asi víte, k čemu kdysi vedla ideologie, která mluvila o přelidnění a konci uhlí, byla po zločinu na lidech opuštěna, a nyní znovu? Na co nám tedy je znalost, mj. koncentrované výroby energie? Bez ní opravdu existuje overpopulace. Parazit exploatuje bez zodpovědnosti, i když řešení jsou známá, jenže snižují krátkodobě zisk.
Výchova k úklidu není složitá, vývoz spaloven není raketový inženýrink, motivace ke snížení počtu dětí ok, ale to je problém jinde... V chudých vysušených drancovaných zemích už rolníci ani nemají tolik dětí, protože vidí, že je půda neuživí, nebo děti odcházejí na otrocké práce jinam, stávají se vojáky..
Snad úplně pozdě není:)
Odpovědět
Výchova k úklidu není složitá, vývoz spaloven není raketový inženýrink, motivace ke snížení počtu dětí ok, ale to je problém jinde... V chudých vysušených drancovaných zemích už rolníci ani nemají tolik dětí, protože vidí, že je půda neuživí, nebo děti odcházejí na otrocké práce jinam, stávají se vojáky..
Snad úplně pozdě není:)
Karel Zvářal
17.5.2025 16:08 Reaguje na Jarka O.Rád poslouchám V.Cílka, a on v jednom rozhovoru pronesl (s naprostým klidem, jak má ve zvyku), že konec světa už nastal, a ani jsme si toho nevšimli... Když se redaktor optal, ať to vysvětlí, tak údajně v době, kdy celosvětová populace překročila 2,5 mld obyvatel. Což je hranice pro bezproblémovou exploataci a funkci všech zachovalých ekosystémů. Řekl bych, že to vidí realisticky, neb s každou další dekádou jsou dopady viditelnější a citelnější. Jen a jen uvítám, když se oba budeme mýlit.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.5.2025 16:23 Reaguje na Karel ZvářalOn si spíš někdo plete " konec světa" s koncem civilizace. To bývá u některých normální. Jinak samozřejmě, cesta ke konci čehokoliv nastává již v okamžiku vzniků. Abyste tomu porozuměl i vy, tak to pro vás zjednoduším. Narozením jste se vydal na cestu vedoucí k zániku a každým dalším okamžikem se vzdalujete narození a blížíte se smrti.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.5.2025 16:23 Reaguje na Karel ZvářalMěl samozřejmě na mysli ten "starý dobrý svět", kdy ještě byl dostatek zvěře všech druhů, k drancování se (ještě tolik) nepoužívala výkonná mechanizace.
Že "jedeme z kopečka", je zřejmé snad každému, kdo se o problematiku zajímá. Co pomůže návrat vlka a mořských orlů, když je svátek narazit na koroptev či zaslechnout chcholouše. Nějak se v těch "hodnotách" člověk ztrácí...
Odpovědět
Že "jedeme z kopečka", je zřejmé snad každému, kdo se o problematiku zajímá. Co pomůže návrat vlka a mořských orlů, když je svátek narazit na koroptev či zaslechnout chcholouše. Nějak se v těch "hodnotách" člověk ztrácí...
JS
Jarek Schindler
17.5.2025 19:46 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě, všichni vzpomínají jak to bylo perfektní za jejich mladých let a jak to s postupem času jde vše do kopru. No ale to říkali již v 17, 18, 19 i 20 století. Samozřejmě i dříve. No a zatím co jsme se měli mít udajně v 18 století perfektně tak délka života byla o nějakých 15 let kratší.
Takže nic, ten starý dobrý svět byl dobrý pouze z pohledu našeho mládí. Jinak souhlasím, ty novodobé hodnoty jsou jen dalším polínkem pod kotel lidské civilizace.
Odpovědět
Takže nic, ten starý dobrý svět byl dobrý pouze z pohledu našeho mládí. Jinak souhlasím, ty novodobé hodnoty jsou jen dalším polínkem pod kotel lidské civilizace.
JO
Karel Zvářal
17.5.2025 17:11 Reaguje na Jarka O.V jiném pořadu vzpomněl, že byl jako dítě v A.- všude dokola byl prales. Byl tam nedávno (ca po 5O l.), a ujeli 200km, než se objevily první stromy.
Kam se hrabou kobylky... Kolik tepla se na těch holinách (pustina, pastviny, políčka) vytvoří? A to je jen střípek z celosvětové mozaiky ničení pralesů...
Odpovědět
Kam se hrabou kobylky... Kolik tepla se na těch holinách (pustina, pastviny, políčka) vytvoří? A to je jen střípek z celosvětové mozaiky ničení pralesů...
JO
Jarka O.
17.5.2025 17:44 Reaguje na Karel ZvářalVliv A. nebo bezlesého Středomoří na počasí a vodu bude jinde než vliv Šumavy (lokálně velmi důležitý). O tom žádná.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.5.2025 11:00 Reaguje na Jarka O.Mysli globálně, jednej lokálně - to znáte, ne?-) A že vlivy se sčítají, asi též. A to je právě to, oč tu běží. Trautenberk by k tomu řekl své:-)
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/nestat-nekoukat-delat-buraci-trautenberk-na-jevisti-brnenske-radosti-338451
Odpovědět
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/nestat-nekoukat-delat-buraci-trautenberk-na-jevisti-brnenske-radosti-338451
JO
Jarka O.
18.5.2025 21:10 Reaguje na Karel ZvářalZnám, Rio de Janeiro, ale asi si diskuzi už odpusťme, je tu toho moc.
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.5.2025 08:36Každý výzkum má svoji hodnotu- i tento: bude-li lesník postupovat šetrně, bude-li chránit půdu, ponechávat alespoň část stromů na zemi, alespoň část hodnotných stromů neporazí, postupovat tedy pokud možno bezpasečně, přirozeným výsevem, příroda nijak neutrpí, zavodnění půdy se může dokonce zvýšit, zvl. byl-li les předtím přehuštěn.
Výsledky pro přírodu tedy budou stejné jako ve zvláštním režimu NP, přitom lesník bude mít zisk a peníze na další zhodnocení krajiny- lepší strukturou lesa, zachycování vody, zlepšení půdy atd. Společnost peníze i na další činnosti- diverzitu, louky, motýly, stromy pro potravu pro ptáčky atd atd. a výhoda zafixovaného neužitečného NP pro přírodu se tím zcela ztrácí, jedině že jsou také výzkumným pracovištěm- viz tento výzkum.
Bohužel celosvětová praxe vykácením lesů, kácením tropických pralesů, a to třeba i výběrově pro tento optimistický závěr příliš nesvědčí. Celosvětově se do trop. pralesů příliš nedoporučuje zasahovat, ve stabilních NP se příliš nedoporučuje i šetrně kácet, režim má být spíše bezzásahový než zásahový - proč asi p. Hruško, p. Kopáčku?
Třeba ztráta lesa je příliš riziková než vaše exaktní čísla s neexaktním výsledkem jak u p. Pokorného tak logicky zároveň i u vás!!!
Odpovědět
Výsledky pro přírodu tedy budou stejné jako ve zvláštním režimu NP, přitom lesník bude mít zisk a peníze na další zhodnocení krajiny- lepší strukturou lesa, zachycování vody, zlepšení půdy atd. Společnost peníze i na další činnosti- diverzitu, louky, motýly, stromy pro potravu pro ptáčky atd atd. a výhoda zafixovaného neužitečného NP pro přírodu se tím zcela ztrácí, jedině že jsou také výzkumným pracovištěm- viz tento výzkum.
Bohužel celosvětová praxe vykácením lesů, kácením tropických pralesů, a to třeba i výběrově pro tento optimistický závěr příliš nesvědčí. Celosvětově se do trop. pralesů příliš nedoporučuje zasahovat, ve stabilních NP se příliš nedoporučuje i šetrně kácet, režim má být spíše bezzásahový než zásahový - proč asi p. Hruško, p. Kopáčku?
Třeba ztráta lesa je příliš riziková než vaše exaktní čísla s neexaktním výsledkem jak u p. Pokorného tak logicky zároveň i u vás!!!
PH
Petr Hariprasad Hajič
17.5.2025 05:36 Reaguje na Honza HonzaVaše poznámky se týkají hospodářského lesa a tam jsou na místě. V případě přirozeného lesa, ať už jde o Šunavu nabo tropické pralesy, není zasahování na místě. Přestaňte myslet na peníze tam, kde potřebujeme biodiverzitu a přirozený vývoj.
Odpovědět
MM
Martin Macek
16.5.2025 09:00Pro Šumavu jsme publikovali detailní mapy mikroklimatu, opírající se síť stovek měřících stanic zaznamenávajících teploty každých 15 min. Výsledky potvrzují závěry Jakuba Hrušky a ukazují že pan Pokorný skutečně velmi přehání a překrucuje.
Brůna J., Macek M., Man M., Hederová L., Klinerová T., Moudrý V., Heurich M., Červenka J., Wild J. & Kopecký M. (2023, version 2: 2025) High-resolution microclimatic grids for the Bohemian Forest Ecosystem. https://doi.org/10.5281/zenodo.14864757
https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2024/12/bruna_web.pdf
Odpovědět
Brůna J., Macek M., Man M., Hederová L., Klinerová T., Moudrý V., Heurich M., Červenka J., Wild J. & Kopecký M. (2023, version 2: 2025) High-resolution microclimatic grids for the Bohemian Forest Ecosystem. https://doi.org/10.5281/zenodo.14864757
https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2024/12/bruna_web.pdf
Sl
Pavel Hrdlička
16.5.2025 11:24 Reaguje na Martin MacekA ta měření korelují s výše uvedeným grafem ? Ta měření (každých 15 min. atd ...) Prováděli i soudruzi na šumavě v padetých a šedesátých letech minulého století ? Mě ctihodní páni profesoři na ČVUT vždy nabádali, že korelovat měření různých typů a v odlišných časových řadách a s odlišnými podmínkami je velká vědecká chyba.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.5.2025 07:20 Reaguje na Pavel HrdličkaPřesně, veliká chyba, kterou někdy vyrovnají jen velké soubory dat. A na takových srovnáváních různorodých měření, nebo proxy datech, je založené strašení lidí CO2 jako vedoucí silou změn, hnus....
Odpovědět
PE
ms
16.5.2025 18:40 Reaguje na Martin Macek
takže to znamená co? že les není potřeba?
že netranspiruje a nechladí okolní krajinu a nestabilizuje teploty? To snad už opravdu nemyslíte vážně.
MŽP do novely ZOPK zapracovává funkci dřeviny a uzákoňuje její vliv na klima. Proč asi strom vytváří příznivé klima a stabilizuje teploty? Protože je schopen transformovat sluneční energii do výparu a tím chladit okolní krajinu, vyrovnávat teploty a tím brání extrémům, které dnes vidíme.
Co pan Pokorný přehání a překrucuje? Naměřené teploty? Že teplota znamená výrobu tepelné energie o určitém výkonu? Včera dronem měřili teploty v ČŠ - na odlesněných plochách 50 stupňů. Co asi udělá tento tepelný výkon? Asi vysouší, stejně jako požár, bere vlhkost.
Odpovědět
že netranspiruje a nechladí okolní krajinu a nestabilizuje teploty? To snad už opravdu nemyslíte vážně.
MŽP do novely ZOPK zapracovává funkci dřeviny a uzákoňuje její vliv na klima. Proč asi strom vytváří příznivé klima a stabilizuje teploty? Protože je schopen transformovat sluneční energii do výparu a tím chladit okolní krajinu, vyrovnávat teploty a tím brání extrémům, které dnes vidíme.
Co pan Pokorný přehání a překrucuje? Naměřené teploty? Že teplota znamená výrobu tepelné energie o určitém výkonu? Včera dronem měřili teploty v ČŠ - na odlesněných plochách 50 stupňů. Co asi udělá tento tepelný výkon? Asi vysouší, stejně jako požár, bere vlhkost.
LV
Lukáš Vítek
17.5.2025 12:13 Reaguje naMáme tu nějaké lesy,které odumírají. Můžeme je před uschnutím vytěžit a vzniknou paseky. Nebo les můžeme nechat,sušiny popadají a vznikne v podstatě taky něco jako ta paseka. V prvním případě se může těžbou rozrušit půda a po težbách předpokládám ze byste chtěl výsadbu. Jedle vám tam na přímém slunci nevyrostl,buk nevím jestli chce taky stín, smrk. Budete dělat oplocenky,vyžínat. V druhém případě to necháte a z toho ,,bordelu”, co vás tak dráždí zkrátka taky les začne růst,viz časosběr. Zadarmo. Věkově i výškově se rozrůzní patra. Mezi oběma způsoby není rozdíl v zadržování vody. Navíc vaše logika předpokládá,že když za každou cenu zachráníme část vzrostlých stromů,budou odpařovat,začne pršet a všechno bude krásné. Na globální klima to vliv nemá a globální klima nyní drtí naše lesy vypěstované v minulosti a ne že pár zbývajících stromů zvrátí výparem globální klima. Podmínky se mění a právě bezzásah na marginální části chráněných území nám může ukázat efektivitu přizpůsobení a porovnání se stavem hospodářských lesů.
Odpovědět
JL
Jaromír Lukavský
16.5.2025 10:15Jádro pudla je v tom, že už podle fotografií pod uschlými smrky zmlazují .... další mladé smrky. Co jiného by tam také mohlo být? Nejvýše přiletí bříza či javor. Ale podle sedimentů v jezerech na Šumavě původní les byl smíšený, jedlo-bukový a samosebou i smrk. Jak ale obnovit buk či jedli přirozeně? Měnit druhy uměl jen Lysenko. Buk i jedle se moc přirozeně nerozšiřují a tak by se musely vysázet. Což ovšem v NP se nesmí neb by se znásilnily "přírodní procesy". Takže chrochtáme blahem nad vznikající další smrkovou monokulturou, která ovšem za 100 let dozraje a opět jí sežere kůrovec.... a jedeme dál a dál, černým kočárem kol bílých skal. J.L. end
Odpovědět
PE
Petr Elias
16.5.2025 10:44 Reaguje na Jaromír LukavskýOpět plácáte kraviny, protože víte úplné kulové. Na Šumavě převládaly a převládají smrky - cca 70-75%. ;)
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.5.2025 11:00 Reaguje na Petr EliasPřed mnoha lety, při exkurzi, nám lesník říkal, že smrčiny byly jen ve vyšších polohách. Níže že byl les listnatý, převážně bukový, ten že padl za oběť I. průmyslové revoluci - sklářství a hutnictví. Pak že se vysazovaly smrky, jako lepší technická dřevina. Ostatně jako na Vysočině, v Mor. krasu i jinde.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.5.2025 11:13 Reaguje na Jaroslav PokornýSamozřejmě to tak bylo, jenže to by Eliáš musel něco vědět, což neví. On přesně tohle píše mimochodem i Klostermann a to není žádná vědecká literatura....
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.5.2025 11:18 Reaguje na Jaroslav Pokorný"Já bych do té představy o zasahování zařadil i představu, že by se z vrtulníků na holé plochy rozhodila semena buků, dubů, olší, lísek (tureckých), jírovců, jeřábů, hrušní, jabloní, hlohů ....... a pak se to dál ponechalo samovolnému vývoji. "
No nejspíše měl lesník pravdu. Semena ale v v okolí nejsou. Tak co?
Odpovědět
No nejspíše měl lesník pravdu. Semena ale v v okolí nejsou. Tak co?
HH
Honza Honza
16.5.2025 12:09 Reaguje na Slavomil VinklerA to i v případě, že je smrk bude postupně vytlačovat. Třeba se správnost této cesty ukáže později, při progredujícím vysychání, kdy smrk začne ustupovat.
Odpovědět
PE
Petr Elias
16.5.2025 11:35 Reaguje na Jaroslav PokornýAle záznamy od Josefa Ministra, Emanuela Janouška, Františka Krumla, Emila Hoška, apod. říkají něco jiného. Jsou to záznamy jak z dnešního CHKO Šumava, tak i z NP Šumava. ;) Ano, v některých oblastech (Srní, Prášily) byly lesy smíšené a ano píše o tom i Klostermann - ale v celku převažoval smrk. Celkový před rokem 1860 byly na Šumavě smrky v převaze - asi 65-75%.
Ale nepřekvapuje mě, že týpci jako peregnin to neví. Oni neví nic. :)
Odpovědět
Ale nepřekvapuje mě, že týpci jako peregnin to neví. Oni neví nic. :)
LB
Lukas B.
16.5.2025 13:31 Reaguje na Petr Eliasprvní vyplundrování šumavy bylo sice výrazně později, než první vyplundrování krkonoš, ale ze skladby dřevin v roce 1860 nelze o původním lese usuzovat lautr nic.
Odpovědět
PE
Petr Elias
16.5.2025 16:23 Reaguje na Lukas B.Ale lze, jen se to místním odborníkům nehodí. :)
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
16.5.2025 17:44 Reaguje na Petr EliasTady jasně lžete. Lesy z roku 1860 rozhodně nebyly pralesy a k přirozené dřevinné skladbě měly většinou dost daleko. Přirozená dřevinná skladba závisí na půdních a klimatických podmínkách, expozici a sklonu svahu. Velkou roli hraje zejména nadmořská výška, ovlivnění vodou, geologická stavba podloží... Přirozená dřevinná skladba pro PLO Šumava je 41,9% smrk, 27%buk 17,3% jedle, 3,1% borovice, 1,7% javor, 1,4% osika.... (zdroj: https://www.infodatasys.cz/sumava/Cernikova_2012.pdf) Další citace: "Skladba dřevin se začala výrazněji měnit od 17. století v důsledku rozsáhlé kolonizace a
rozvoje sklářství a na přelomu 18. a 19. století se rozmohlo pěstování smrkových monokultur". Doporučuji přečíst a prohlédnout si mapky, než se zase budete zapojovat. Mě z toho vyplývá, že náhrada kůrovcem zničených smrkových porostů smrkovým zmlazením není druhově ani strukturou podobná přirozeným lesům. Už jsem to psal do diskuse jinde. Měli bychom využít míst, kde se zá pár let začne smrk bez výchovy lámat mokrým sněhem a na taková zejména ve smrko bukovém, bukosmrkovém, jedlobukovém a bukovém stupni podsazovat taková místa buky a jedlemi. Vnášet vtroušené dřeviny jako javor klen, jilm horský, třešeň ptačí... Ne nadarmo se prostě nějaký vegetační stupeň jmenuje "jedlobukový" nebo "bukosmrkový".
Odpovědět
rozvoje sklářství a na přelomu 18. a 19. století se rozmohlo pěstování smrkových monokultur". Doporučuji přečíst a prohlédnout si mapky, než se zase budete zapojovat. Mě z toho vyplývá, že náhrada kůrovcem zničených smrkových porostů smrkovým zmlazením není druhově ani strukturou podobná přirozeným lesům. Už jsem to psal do diskuse jinde. Měli bychom využít míst, kde se zá pár let začne smrk bez výchovy lámat mokrým sněhem a na taková zejména ve smrko bukovém, bukosmrkovém, jedlobukovém a bukovém stupni podsazovat taková místa buky a jedlemi. Vnášet vtroušené dřeviny jako javor klen, jilm horský, třešeň ptačí... Ne nadarmo se prostě nějaký vegetační stupeň jmenuje "jedlobukový" nebo "bukosmrkový".
Karel Zvářal
16.5.2025 17:52 Reaguje na Dalibor MotlDěkuji za vstup, ale jak můžete pozorovat: JTM, JTM, JTM! Ideologie nade vše.
Odpovědět
PE
Petr Elias
16.5.2025 19:39 Reaguje na Dalibor MotlAsi jste ten váš odkaz studoval podrobněji než já - já jsem třeba v něm nenašel, jak těm procentům přišli. A to jsem se díval i do Bouše (ze kterého váš odkaz čerpá), tak tam nic extra podrobného není. Nemáte něco?
Co se týká té změny, tak ano, k prvnímu zalesňování docházelo dle záznamů na Vimpersku někdy okolo 1790 ale nebylo nijak rozsáhlé (a bylo z místních zdrojů). K výraznější výsadbě došlo až v první polovině 19. století a po kalamitě se ve velkém vysazovaly i nepůvodní druhy. A sklářství zasáhlo nějakých 15-20% rozlohy.
O vysokém podílu smrku (starých smrků) hovoří i zápisy Josefa Matze někdy okolo roku 1800.
Odpovědět
Co se týká té změny, tak ano, k prvnímu zalesňování docházelo dle záznamů na Vimpersku někdy okolo 1790 ale nebylo nijak rozsáhlé (a bylo z místních zdrojů). K výraznější výsadbě došlo až v první polovině 19. století a po kalamitě se ve velkém vysazovaly i nepůvodní druhy. A sklářství zasáhlo nějakých 15-20% rozlohy.
O vysokém podílu smrku (starých smrků) hovoří i zápisy Josefa Matze někdy okolo roku 1800.
JS
Jarek Schindler
16.5.2025 20:14 Reaguje na Dalibor MotlŽe přirozená dřevinná skladba smrku je pro PLO 13 41,9% má říci co? Je potřeba nevytrhovat z kontextu to co se zrovna hodí......... Převládajícím typem reliéfu je hornatina, klimaticky zařazená převážně do chladné oblasti s výskyty extrémních mrazů v oblasti plání. Stanovištní i růstové poměry jsou velmi pestré. Vyskytují se zde extrémní stanoviště, exponované vrcholy se zakrslým vzrůstem dřevin, rozsáhlé hluboké rašeliniště a na druhou stranu se zde nachází velmi produkční stanoviště s porosty tzv. hercynské směsi tvořené smrkem, bukem a jedlí. V oblasti je vylišen 4. – 8. lesní vegetační stupeň, převažuje 6. lesní vegetační stupeň (smrkobukový). Převládající ekologickou řadou je řada kyselá. Nadmořská výška území se pohybuje od 454 m n. m. (údolí řeky Úhlavy v Nýrsku) do 1 378 m n. m. (vrch Plechý). Nejrozšířenější je rozpětí nadmořských výšek od 700 do 900 m n. m. (55 % rozlohy oblasti).........Takže si vnášejte co kam chcete. jen ty listnáče asi na těch klimaticky náročných náhorních pláních moc neporostou.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.5.2025 20:41 Reaguje na Jarek SchindlerBuk roste na Šumavě na naší ( 49.0778231N, 13.2881522E ) i na německé straně ( 48.9798547N, 13.8057489E ) v 1000m. V době klimazměny je třeba změnit zkostnatělé myšlení, ledovce tají, vody/deště bude spíše méně než více. Nemusí být mohutné, hlavně že tam budou.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.5.2025 16:11 Reaguje na Karel ZvářalNevím proč tady uvádíte nějaké souřadnice. Je to nesmysl. Buk najdete v příhodné expozici i opodstatně výš a jinde nemusí přirozeně růst ani v 900 metrech. Tady prostě jen ukazujete že o buku toho moc nevíte, protože v případě buku nejde o nějakou klimazměnu. Nejde o to, že by letní počasí nedovolilo buku růst výše. Ono mu to hlavně nedovolí to drsné zimní. To je to co určuje charakter těch Šumavských plání , poloh vyšších nadmořských výšek.
Odpovědět
Jakub Graňák
18.5.2025 07:57 Reaguje na Jarek SchindlerAniž bych chtěl zasahovat do Vašeho vlákna, přidám krátkou noticku ze školkařské praxe: BK byl jediná domácí dřevina, kterou jsme museli zazimovávat, poněvadž hrnkovaný i v sadbovačích vymrzá i v 300 m.n.m...
Odpovědět
Karel Zvářal
18.5.2025 08:01 Reaguje na Jakub GraňákNo vidíte, a u nás jsou buku plné hory, a i jinde (na "severu") se jim daří.
To jen troll měl už svrbění:-))
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jizerskohorsk%C3%A9_bu%C4%8Diny
Odpovědět
To jen troll měl už svrbění:-))
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jizerskohorsk%C3%A9_bu%C4%8Diny
Jakub Graňák
18.5.2025 10:58 Reaguje na Karel ZvářalOn je charbrus na kořeny, kde půda pravidelně a silně vymrzá, tam se mu nedaří...
Odpovědět
Karel Zvářal
18.5.2025 15:50 Reaguje na Jakub GraňákBruno P. Kremer: …”Buk lesní je v současném středoevropském klimatu přírodou nejlépe vybavený strom. Za nerušených podmínek by proto přirozený vegetační vývoj nepochybně vedl k naprostému zalesnění většiny plochy…”
Tolik k tomu “chabrusu”. Kde mrzne, tam bývá i izolační sněhová pokrývka. A je otázne, jestli v těch hrníčkách neodcházeli spíše suchem, neb v lese je (po habru?) největší vitální invazivec. NA (Naprostý Amatér-))
Odpovědět
Tolik k tomu “chabrusu”. Kde mrzne, tam bývá i izolační sněhová pokrývka. A je otázne, jestli v těch hrníčkách neodcházeli spíše suchem, neb v lese je (po habru?) největší vitální invazivec. NA (Naprostý Amatér-))
Jakub Graňák
18.5.2025 18:49 Reaguje na Karel ZvářalBuk trpí na vymrzání - jeho optimem je mírné oceánské klima. Tolik školkařská teorie i praxe v jednom. Nějak jsem si nevšiml, že by většina střední Evropy trpěla mrazy typickými pro panem Schindlerem zmiňované šumavské pláně.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.5.2025 18:58 Reaguje na Jakub GraňákA kromě šumavských plání nemáte v repertoiru nic jiného? To jako čekáte, že na tu pitomost naskočím? Až tak?-)
Odpovědět
Jakub Graňák
18.5.2025 19:37 Reaguje na Karel ZvářalKaždá dřevina má své specifické stanovištní nároky... co víc na to mám říct? Stejně tak se bk nebude dařit na slati, nebo na písku...
Že se vlivem oteplování posouvají vegetační stupně a bk patrně bude do budoucna moci vystoupat výše nikdo nerozporuje. Ale stejně pak budou existovat stanoviště, kde se mu dařit nebude... nejde jen o nadm. výšku.
Odpovědět
Že se vlivem oteplování posouvají vegetační stupně a bk patrně bude do budoucna moci vystoupat výše nikdo nerozporuje. Ale stejně pak budou existovat stanoviště, kde se mu dařit nebude... nejde jen o nadm. výšku.
JS
Jarek Schindler
19.5.2025 14:38 Reaguje na Karel ZvářalDiskuze a vaše první reakce byla výhradně o šumavských pláních. Chcete snad tvrdit něco jiného? Jinak Jeseníky, Rychleby co by bukové hory. Na nich také jasně vidíte tu čáru přes kterou buk již nejde a naopak jinde na příhodné expozici může být i podstatně výše.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.5.2025 14:30 Reaguje na Jakub GraňákTak tady alespoň v praxi vidíte to co nazývám "Zvářalovic veletočem".
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.5.2025 14:02 Reaguje na Karel ZvářalNo řekl bych a vyplývá to i z příspěvku pana Graňáka, že na rozdíl od vás vím o čem píši pane Zvářal.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.5.2025 14:23 Reaguje na Karel ZvářalTo, že se buku někde daří a to i směrem na sever neznamená, že se mu někde jinde a to i směrem na jih dařit nemusí. Prostě a jasně zase vymýšlíte zvářalovic moudra. Na Wiky prostě a jasně vše nenajdete.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.5.2025 16:11 Reaguje na Petr EliasAle Eliáši, nebuď k smíchu- ty toho víš o přírodě asi jako já o jaderné energetice, týpku.
Odpovědět
PE
Petr Elias
16.5.2025 16:24 Reaguje na pavel peregrinAno, podle tebe jistě o přírodě nic nevím. Protože ty žiješ ve pouze ve svých bludech a představách a navíc jsi vybrakovaný východní mentalitou. :)
Odpovědět
ms
16.5.2025 18:42 Reaguje na Petr Elias
na Šumavě hercynská směs- smrk, buk, jedle
nejvyšší polohy - smrk
Odpovědět
nejvyšší polohy - smrk
Sl
Slovan
16.5.2025 12:46 Reaguje na Jaromír LukavskýProč by se do přirozeného horského smrkového lesa měl dosazovat buk a jiné dřeviny? To chcete vytvořit i tam něco, co tam přirozeně nemá být? A co je zvláštního na tom, že se v daném území převážně zmlazují právě smrky, když víme co víme?
V nižších polohách, kde člověk vytvořil smrkové monokultury, se i v NPŠ podsazuje…
Odpovědět
V nižších polohách, kde člověk vytvořil smrkové monokultury, se i v NPŠ podsazuje…
Vendula Hrdličková
16.5.2025 20:09 Reaguje na SlovanNa Šumavě se těží jako blázen a nesází.
Odpovědět
Sl
MK
Majka Kletečková
17.5.2025 23:30 Reaguje na Vendula HrdličkováZ tohoto Vašeho komentáře je mi jasné, že o tamních poměrech v současnosti nic nevíte.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.5.2025 19:55 Reaguje na Jaromír LukavskýTo, že jak tvrdíte byl podle sedimentů v jezerech na Šumavě původní les smíšený(jedlo-bukový) hovoří spíš o měnících se podmínkách. Dnes jsou zastoupeny ty dřeviny které odpovídají dnešním podmínkám. V české části Šumavy v polohách nad 1000 metrů to jsou prostě a jasně podmínky pro smrk.
Odpovědět
Pavel Hrdlička
16.5.2025 11:05VVážený pane profesore. Promiňte mi ten bonmot, ale já nazývám 21 století stoletím korupce vědy a s tím přistupuji k jakýmkoliv vědeckým publikacím pro veřejnost. Samozřejmě se rád/nerad prokousám uvedenou odbornou literaturou, ale pokuste se mi odpovědět jako člověku , který má s vývojem lokálního klimatu NP ČS jen praktické zkušenosti, a ty rozhodně neodpovídají vašemu grafu. Možná to je na Šumavě jinak ? Zmíním tedy jen poznámku k uvedenému grafu vývoje oblačnosti a srážek v NP Šumava. Opravdu je možné průměrovat měření z roku 1957 - 1990 s tehdy dostupnými technologiemi měření s měřeními současnými, kde by se (odhaduji) měla využívat data především se satelitních stanic (pro oblačnost) a moderní přístroje pro měření srážek ? Nějak mi to nesedí. A tím mi nesedí ani zprůměrování - kde v jaké časové oblasti a v jaké prostorivé oblasti jste "průměrovali" ? A jak je možné průměrovat data s (patrně) odlišným typem měření ?
Odpovědět
Karel Zvářal
16.5.2025 12:36 Reaguje na Pavel HrdličkaVidím to podobně. Kdyby návazali na někdejší způsob měření, lze z toho dělat nějaké závěry. Měření z časů bezlesí má dokázat co? Poměry jsou změněné, a to tak, že velmi.
Odpovědět
PE
Petr Elias
16.5.2025 17:12 Reaguje na Pavel HrdličkaTak použijte data jen od roku 1990, to by měla být dostatečná časová řada. ;) Ale třeba na Churáňově se měří tuším od 1952 a k měření se stále používají i ombrometry/ombrografy. A měření jsou dost přesná. ;)
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.5.2025 11:55Měl by být někdo, kdo jednoznačně pojmenuje názory ve smyslu 1+1 = 2 a kdo tvrdí že 3, tak je ignorat nebo to dělá úmyslně s nějakým vedlejším záměrem.
Po kůrovci tedy nedošlo k žádné katastrofě, příroda se dobře vzpamatovala. Stejně tak ke katastrofě- poškozování přírody nedochází ani při kácení v hospodářských lesích, byl článek na ekolistu, že při včasném zalesnění k degradaci - mineralizaci půdy nedochází. Pro přírodu je tedy úplně jedno, jestli lesy jsou spravovány hospodářsky nebo přírodovědecky.
Přitom potřebujeme adaptaci přírody na oteplení - pestré smíšené lesy - pod tisíc m = pod vrcholky kopců je tato činnost možná a potřebná, je třeba pečovat o zavodnění, což se i v NP dělá, jsou na to potřebné peníze, proto je žádoucí i hospodářská činnost v NP.
NP nejsou žádné panenské nedotknuté a nedotknutelné oblasti, nejblíž se k tomu blíží NP Šumava kt. byl osídlen nejpozději, přitom je les uměle vysázen. NP zapadají do okolí, lidé v okolí mají právo se k nim vyjadřovat, lidská činnost v NP je žádoucí a nezbytná, současná správa parků je přežitá, poslanecká iniciativa pravicových politiků je správná.
Prostě NP nejsou a nemohou být bezzásahové oblasti, tento zásah ale musí jít směrem k přírodě, tam kam příroda sama směřuje, ne k hospodářskému kukuřičnému poli, ne rekreační oblasti, ne k umělému lunaparku , dinoparku s mamuty ani ne ke krásnému umělému Lednicko Valtickému areálu se vzácnými stromy, loukami a řídkými lesíky, i když dobře fungujícímu, zavodněnému.
Odpovědět
Po kůrovci tedy nedošlo k žádné katastrofě, příroda se dobře vzpamatovala. Stejně tak ke katastrofě- poškozování přírody nedochází ani při kácení v hospodářských lesích, byl článek na ekolistu, že při včasném zalesnění k degradaci - mineralizaci půdy nedochází. Pro přírodu je tedy úplně jedno, jestli lesy jsou spravovány hospodářsky nebo přírodovědecky.
Přitom potřebujeme adaptaci přírody na oteplení - pestré smíšené lesy - pod tisíc m = pod vrcholky kopců je tato činnost možná a potřebná, je třeba pečovat o zavodnění, což se i v NP dělá, jsou na to potřebné peníze, proto je žádoucí i hospodářská činnost v NP.
NP nejsou žádné panenské nedotknuté a nedotknutelné oblasti, nejblíž se k tomu blíží NP Šumava kt. byl osídlen nejpozději, přitom je les uměle vysázen. NP zapadají do okolí, lidé v okolí mají právo se k nim vyjadřovat, lidská činnost v NP je žádoucí a nezbytná, současná správa parků je přežitá, poslanecká iniciativa pravicových politiků je správná.
Prostě NP nejsou a nemohou být bezzásahové oblasti, tento zásah ale musí jít směrem k přírodě, tam kam příroda sama směřuje, ne k hospodářskému kukuřičnému poli, ne rekreační oblasti, ne k umělému lunaparku , dinoparku s mamuty ani ne ke krásnému umělému Lednicko Valtickému areálu se vzácnými stromy, loukami a řídkými lesíky, i když dobře fungujícímu, zavodněnému.
Pavel Hrdlička
16.5.2025 20:07 Reaguje na Honza HonzaPřesně tak to vnímám - dokonalý komentář.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.5.2025 15:51 Reaguje na Honza HonzaNo a co tak 1+1=10. Tedy že jedna plus jedna rovná se jedna nula. To snad pravda není? Po kůrovci tedy došlo k rozpadu lesa na velké ploše. Čím je plocha větší tím se hůře vzpamatovává a přináší více negatív. Proto časem došlo i při úmyslných těžbách ke snížení horní hranice možné těžební plochy. Píšete "pro přírodu".V našich podmínkách musíte do té věty ovšem zakomponovat i člověka.
Odpovědět
LB
Lukas B.
16.5.2025 12:32krásnej les tam roste. stejnověkej smrkovej, s příměsí jeřábu a břízy. buk a jedle tam "přirozeně" přivandrujou za několik tisíc let. je to kýžený cíl?
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
16.5.2025 12:42Ubývá biodiverzita, pitná voda, oblasti pro pěstování jídla pro lidi. Lidi si místo ke zdravému životu sami ničí svojí leností a zabedněností.
Jestli je lepší bezzásahový les nebo zásahový, už je jedno. K ničemu to nepomůže, zkáza životního prostředí je nevratná. Civilizace se neposouvá v před, ale jde opět zpět, jako jiné předchozí vymřené civilizace.
Odpovědět
Jestli je lepší bezzásahový les nebo zásahový, už je jedno. K ničemu to nepomůže, zkáza životního prostředí je nevratná. Civilizace se neposouvá v před, ale jde opět zpět, jako jiné předchozí vymřené civilizace.
Vendula Hrdličková
16.5.2025 19:03Dost se mi vytrácí z diskuse to podstatné. Nejde o zasahování, nezasahování ale o uvědomění si, že my ten les potřebujeme vzrostlý, živý. Ne kvůli dřevu, ale kvůli vodě. Skoro to vypadá, jakoby si to mnoho lidí vůbec nejen neuvědomovalo, ale jsou tací, kteří důležitost lesa pro život úplně ignorují. Trvá to několik generací, než vyroste do stavu dospělého, aby mohl PLNĚ plnit svou klimatickou a vodozádržnou funkci. Všimla jsem si, že všichni vědci, kteří upozorňují na zásadní úlohu lesů/vegetace, prostě krajinného pokryvu na klima, nejsou moc slyšet. Neslučuje se to totiž se současným většinovým vědeckým "názorem" o vedoucí úloze CO2. Copak mi to jen připomíná z minulosti? Heslo dne: "Modeláři všech zemí spojte se". V takto hustě osídlené zemi jako je ČR si podle mne fakt nemůžeme dovolit, aby nám nejmíň na 80 let vypadly celé lesní celky z klimatického systému, když umíme obnově pomoci. A to nemusí nutně znamenat sázet stromové plantáže. Tak když už se mluví o pohádkách Jana Pokorného. Tak si dáme jeden příběh - O španělském meteorologovi jménem Millan Millan aneb jak se modelářům voda vypařila: https://www.resilience.org/stories/2023-07-17/millan-millan-and-the-mystery-of-the-missing-mediterranean-storms/ .
Český překlad: https://1url.cz/sJesc . Příjemné počtení a hezký večer:)
Odpovědět
Český překlad: https://1url.cz/sJesc . Příjemné počtení a hezký večer:)
Karel Zvářal
16.5.2025 19:28 Reaguje na Vendula HrdličkováS panem Millanem nemám problém souhlasit, vidím to stejně, dnes k tomu přidávám i prům let dopravu a oslabení pohaněče mračen: Jet- Streamu.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-souvisi-nejak-globalni-oteplovani-s-masivni-deforestaci-destneho-lesa
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-souvisi-nejak-globalni-oteplovani-s-masivni-deforestaci-destneho-lesa
va
vaber
16.5.2025 19:37 Reaguje na Karel ZvářalA kdo tu deforestaci dělá? Před kým je třeba pralesy a lesy chránit? A jak je chcete chránit ,že tam pustíte co nejvíc zasahovačů a nezasahovače vyženete.
Ti zasahovači ty lesy kácí, není to zřejmé.
Odpovědět
Ti zasahovači ty lesy kácí, není to zřejmé.
Karel Zvářal
16.5.2025 19:40 Reaguje na vaberChe!-) O tom přece spor není, jde o to si PŘIZNAT i jiný/é vlivy člověka na klímu, než jen neustále omílaný kysličník.
Odpovědět
Vendula Hrdličková
16.5.2025 20:13 Reaguje na vaberNo, samozřejmě, že lidé. Ale já třeba ne, vy taky možná ne. Je spousta lidí, kteří ví, že se o krajinu musíme starat zodpovědně. A je také mnoho skupin, které se snaží lesy obnovovat. To je také zásah. A vy nejste člověk? Co byste radil? Překážíme tu?
Odpovědět
PE
Petr Elias
16.5.2025 20:56 Reaguje na Vendula HrdličkováMám jednu otázku. Proč se v tom Španělsku situace nelepší i když rozloha lesů roste? V roce 1990 bylo zalesněno 28% Španělska, dnes je to 37%.
P.s. Ale oni slyšet jsou. Například takový Antonio Nobre (jistě víte kdo to je) spolupracuje s IPCC (tím zlým modelářským gangem).
Odpovědět
P.s. Ale oni slyšet jsou. Například takový Antonio Nobre (jistě víte kdo to je) spolupracuje s IPCC (tím zlým modelářským gangem).
Vendula Hrdličková
16.5.2025 21:34 Reaguje na Petr EliasNo, málo jsou slyšet, málo se mluví o klíčové roli vodní páry v atmosféře. To moc často neslyšíte. A ano Nobre, vždyť ten přeci provází celým dokumentem Řeky nad korunami stromů:
https://www.youtube.com/watch?v=gjkXwmjXqHA To je moc hezký dokument. A on je IPCC zlý modelářský gang, říkáte?
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=gjkXwmjXqHA To je moc hezký dokument. A on je IPCC zlý modelářský gang, říkáte?
Vendula Hrdličková
16.5.2025 21:57 Reaguje na Vendula HrdličkováResp. abych doplnila: málo se mluví o klíčové roli vodní páry v atmosféře a jakou důležitou roli v tom hraje vegetace na pevnině. Co je Plant blindness? https://www.researchgate.net/publication/331374894_Mozne_priciny_plant_blindness_v_ceskem_prirodovednem_kurikulu
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.5.2025 06:44 Reaguje na Vendula HrdličkováJeště byste mohla doplnit odpověď na mou otázku. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal
17.5.2025 07:24 Reaguje na Petr EliasVono ty lesy asi klímu nespasí, když okolní krajina silně upomíná rozpálenou poušť. Dříve byla drobná políčka, hodně se páslo, séklo na seno. Dnešní technika zplanýruje libovolnou plochu, čímž vytváří tepelné ostrovy. A zejména odkrytá orná půda je jednou z příčin změny srážkových poměrů.
Odpovědět
ms
17.5.2025 08:55 Reaguje na Karel Zvářal
to je právě to narušení rovnováhy, snížily jsme zásadně vzrostlé živé lesy, které doručovaly klimatické ekosystémové služby a ty vyrovnávaly města, pole po sklizni apod. díky velebení kůrovce jsme o tyto služby přišly. účet je ve ztrátě. pravděpodobně tento stav je pravou příčinou klimatické změny.
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.5.2025 19:30 Reaguje naÁáááá je to tady, jak jsem předpokládal. Dostáváme se pomalu ale jistě k blábolům páně Kravčíka. Jen pár odkazů ke čtení:
1) https://metelka.blog.pravda.sk/2019/08/13/proc-pan-kravcik-nikdy-nedokaze-spravit-globalni-klima/
Odpovědět
1) https://metelka.blog.pravda.sk/2019/08/13/proc-pan-kravcik-nikdy-nedokaze-spravit-globalni-klima/
PE
Petr Elias
17.5.2025 06:45 Reaguje na Vendula HrdličkováTak u vás alternativců jsou lidé z mainstreamu něco velmi špatného ne? I v tom článku o Millanovi jsou považování jen za týpky sedící u počítače...
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.5.2025 08:45 Reaguje na Petr EliasKoupil jsem si elektroauto a situaci s CO2 jsem nezlepšil = logicky (dle vaší logiky) snižovat CO2 nemá smysl!
Že ale kácet tropické pralesy se nedoporučuje a dle ne výzkumů s čísly ale dle praxe a skutečné reality prudké deště odplaví půdu a musí se kácet dál.Že po odlesnění ve Středomoří se lesy neobnovily, studny nepřibyly. Že step v Africe propadá dezertifikaci, kolabuje. Že v celém světě se bojuje za zalesnění, rozčleňování rozsáhlých polí remízky. N i k d o nebojuje za odlesnění jakožto bojem proti oteplení, suchu. Nemá tedy p. Pokorný dle celosvětové praxe pravdu?
Odpovědět
Že ale kácet tropické pralesy se nedoporučuje a dle ne výzkumů s čísly ale dle praxe a skutečné reality prudké deště odplaví půdu a musí se kácet dál.Že po odlesnění ve Středomoří se lesy neobnovily, studny nepřibyly. Že step v Africe propadá dezertifikaci, kolabuje. Že v celém světě se bojuje za zalesnění, rozčleňování rozsáhlých polí remízky. N i k d o nebojuje za odlesnění jakožto bojem proti oteplení, suchu. Nemá tedy p. Pokorný dle celosvětové praxe pravdu?
ms
PE
ms
PH
Petr Hariprasad Hajič
17.5.2025 05:24To je zvláštní, že se vždycky odněkud vynoří nějaký neználek a začne vyvracet stokrát potvrzené pečlivé výzkumy, které botanici (často i ve svém volném čase), provádí na Šumavě v terénu desítky let už od dob komunismu. Docent (opravdu docent?) Pokorný je jen další z řady, který by měl vrátit diplom, protože je nekomtentní.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.5.2025 07:15 Reaguje na Petr Hariprasad HajičVy nečetli a rozmrazili? Ou bystry narod. https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/na-sumave-je-sucho.situace-bude-pravdepodobne-horsi-nez-pred-10-lety
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.5.2025 07:50Rozvinula se tady intenzivní diskuse s vysokým obsahem emocí. Oba vědci i jiní diskutující jsou ve při. Nicméně jsem přesvědčen, že pravdu má i pan Hruška i pan Pokorný.
Každý popis nějaké soustyvy je složitý a je nutno zjednodušit počáteční a okrajové podmínky. Ale každé zjednodušení výrazně ovlivňuje řešení.
Například po odstromení zmizí odpar, ale opad s akumulací vody zůstane. Systém se zvlhčí a některé studánky se obnoví. Jenomže po několika letech se opad rozloží, sukcese je pořád v plenkách a netvoří dostatek opadu. Systém je suchý a horký několik desítek let, než les dostatečně doroste. A včil babo raď... https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/na-sumave-je-sucho.situace-bude-pravdepodobne-horsi-nez-pred-10-lety
Odpovědět
Každý popis nějaké soustyvy je složitý a je nutno zjednodušit počáteční a okrajové podmínky. Ale každé zjednodušení výrazně ovlivňuje řešení.
Například po odstromení zmizí odpar, ale opad s akumulací vody zůstane. Systém se zvlhčí a některé studánky se obnoví. Jenomže po několika letech se opad rozloží, sukcese je pořád v plenkách a netvoří dostatek opadu. Systém je suchý a horký několik desítek let, než les dostatečně doroste. A včil babo raď... https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/na-sumave-je-sucho.situace-bude-pravdepodobne-horsi-nez-pred-10-lety
SV
Slavomil Vinkler
17.5.2025 07:54 Reaguje na Slavomil VinklerNebylo by užitečné uměle podpořit dřeviny, co mají menší odpar, jako buk, javor, jedle.....?
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.5.2025 08:59 Reaguje na Slavomil VinklerZvl. byl-li les předtím přehuštěn- to může být i dočasně z důvodu sucha, prostě stromy pro svoji potřebu vysají více vody, d o č a s n ě vodnímu režimu spíše škodí než prospívají.V boji proti kůrovci se také doporučuje spíš řidší les.
Pravdu mají Hruška i Pokorný: záleží jaké závěry obě strany z toho vyvozují. Hruška: kůrovec neškodí!? Požár neškodí? Zpochybňovat ale úlohu lesa, vyjádřit názor, že odlesnění je prospěšné, je stejná pitomost, jako že živý organizmus nepotřebuje vodu, 1+1=4. Něco jiného je vyjádřit názor, že lesu dočasné odlesnění nevadí- z toho vyvozuji já, že i hospodářská činnost v lese nemusí být poškozování přírody.
Odpovědět
Pravdu mají Hruška i Pokorný: záleží jaké závěry obě strany z toho vyvozují. Hruška: kůrovec neškodí!? Požár neškodí? Zpochybňovat ale úlohu lesa, vyjádřit názor, že odlesnění je prospěšné, je stejná pitomost, jako že živý organizmus nepotřebuje vodu, 1+1=4. Něco jiného je vyjádřit názor, že lesu dočasné odlesnění nevadí- z toho vyvozuji já, že i hospodářská činnost v lese nemusí být poškozování přírody.
Karel Zvářal
17.5.2025 09:08 Reaguje na Honza HonzaStromy berou vodu z hloubek, kam sahají jejich kořeny. Všechny velké řeky pramení v horách či pahorkatinách, přesto tečou stále, dokud nenastane dlouhodobé bezdeští. Tehdy voda zmizí i z půdy hluboko pod stromy.
A nářky, že "stromy kradou vodu plodinám" se též ukazují jako liché. Na spoustě příkladů bylo dokázáno, že naopak poli prospívají svým zástinem a ochranou před větrnou erozí a výsoušením.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-stromy-pijaci
Odpovědět
A nářky, že "stromy kradou vodu plodinám" se též ukazují jako liché. Na spoustě příkladů bylo dokázáno, že naopak poli prospívají svým zástinem a ochranou před větrnou erozí a výsoušením.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-stromy-pijaci
HH
Honza Honza
17.5.2025 09:44 Reaguje na Honza HonzaV tomto smyslu je rovněž možno chápat kůrovce jako adaptaci přírody na sucho: kůrovec zmenší počet stromů a zavodnění se dočasně zvýší. Jenomže, jak sám uvádíte, co bude dál? Jak nízký porost dál posílí adaptaci přírody na sucho?
Prostě příroda reaguje reakcí na reakci, nemyslí, neplánuje jako člověk.
Z pokladu savany Serengeti klidně vytvoří poušť bez života. Od toho je člověk, aby plánoval, myslel dopředu, člověk je také výplod přírody, příroda sama.
Důležité je aby to plánování bylo promyšlené a ne zkratkovité- člověk v globálu poškozuje přírodu, v souhrnu spíše škodí přírodě, proto je lépe, aby nebyl, aby nezasahoval, ruce pryč od přírody.
Ale až přiletí asteroid, kdo Zemi zachrání? Vlci?
Odpovědět
Prostě příroda reaguje reakcí na reakci, nemyslí, neplánuje jako člověk.
Z pokladu savany Serengeti klidně vytvoří poušť bez života. Od toho je člověk, aby plánoval, myslel dopředu, člověk je také výplod přírody, příroda sama.
Důležité je aby to plánování bylo promyšlené a ne zkratkovité- člověk v globálu poškozuje přírodu, v souhrnu spíše škodí přírodě, proto je lépe, aby nebyl, aby nezasahoval, ruce pryč od přírody.
Ale až přiletí asteroid, kdo Zemi zachrání? Vlci?
MK
Majka Kletečková
18.5.2025 00:15 Reaguje na Honza HonzaV historii Země došlo mnohokrát ke srážkám Země s asteroidy a naše planeta se zatím vždy dokázala zachránit sama. Jen v důsledku toho někdy došlo k hromadnému vymírání některých skupin organismů a poměrně rychlému vzniku nových skupin organismů. Nebýt objektu, který dopadl do oblasti budoucího Mexického zálivu na konci křídy, tak bychom tady nejspíš my lidi vůbec nebyli. Až jednou dojde k vyhubení lidstva, z pohledu našeho druhu to bude blbé, ale Země se tím trápit nebude a život půjde dál.
Odpovědět
ms
17.5.2025 10:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
jenomže bez těch vzrostlých živých lesů není ten výpar,tedy není chlazení, čímž třeba šumava saturovala okolní krajinu třeba v rádiusu x km. To prostě nejde nahradit nasyceností půdy vodou, tam výpar jde, ale pánu bohu do oken, jak se říká. Není voda zužitkována do stabilizace teplot.
Odpovědět
JH
JH
17.5.2025 10:40Pan Pokorný předkládá spoustu dojmů a ideologických prohlášení. Ale když vědec něco tvrdí, měl by to doložit, což udělali pánové Kopáček a Hruška rozhodně lépe. Takže není důvod nevěřit, že pan Pokorný neříká pravdu.
Odpovědět
ms
17.5.2025 11:01 Reaguje na JH
na to, že to, co se děje na Šumavě, tedy zánik lesů na desítkách tisíc hektarů, nepotřebuje nikdo žádná vědecká data, aby určil, že je to chybné a příznivé životní prostředí narušující, stačí praxe, kterou lidé za staletí nasbírali. Že lesy stabilizují klima, tím, že vyrovnávají teploty a přitahují vodu od oceánů, dává smysl a je to, až bych řekla "Bohem" zakomponovaný termoregulační systém pro stabilizaci životních podmínek na Zemi a my to ničíme, chybným názorem, že je třeba nechat přírodu přírodě a aniž bychom vnimali, že vdát se péče, je také rozhodnutí člověka s důsledky, které dnes vidíme v NPŠ a v NPČŠ.
Odpovědět
ms
17.5.2025 11:09 Reaguje na
prostě pod povrchem deklarované myšlenky příroda si sama pomůže, je třeba vše nechat na moudré přírodě, je rozhodnutí ČLOVĚKA nepečovat, nebýt zodpovědný, proto jsou výsledky, jaké jsou a všechno kolem toho, tak trochu smrdí. Tak musí pan Hruška a pan Kopáček měřit a měřit, aby se vyvinili z toho, že narušili termorebulační systém svými vědeckými doporučeními, které však nebrali v potaz tyto aspekty, tedy úlohu vzrostlého živého lesa v tvorbě klimatu.
Skutečnost, že zde vznikl právní systém národních parků, který nechrání lesy, je naprosto zhůvěřilý a tak jako hospodářské krize dávají tušit o morální bídě, tato právní úprava národních parků je výsledkem morální bídy naší společnosti. Lesy se prostě neničí!!!!! Je to marnotratnost nejvyššího řádu. Jsou to bytosti, které rostly 100 a více let a pak kvůli experimentu zhynou a my stále nevím, jestli je to špatně nebo dobře.
Odpovědět
Skutečnost, že zde vznikl právní systém národních parků, který nechrání lesy, je naprosto zhůvěřilý a tak jako hospodářské krize dávají tušit o morální bídě, tato právní úprava národních parků je výsledkem morální bídy naší společnosti. Lesy se prostě neničí!!!!! Je to marnotratnost nejvyššího řádu. Jsou to bytosti, které rostly 100 a více let a pak kvůli experimentu zhynou a my stále nevím, jestli je to špatně nebo dobře.
JH
JH
17.5.2025 11:22 Reaguje naJá nevím, jak živý les ovlivňuje klima, jen tvrdím, že pan Pokorný říká něco, co nemůže úplně dokázat. Což by měl, pokud chce být vědec.
Odpovědět
ms
17.5.2025 12:00 Reaguje na JH
no právě a v tom je ta potíž, protože o to ve své podstatě jde
Odpovědět
JH
JH
17.5.2025 12:06 Reaguje naTo máte pravdu, pan Pokorný by měl více měřit a méně filozofovat.
Odpovědět
JH
JH
17.5.2025 11:09 Reaguje naNaopak, vědecká data potřebujeme, není to tak jednoduché, jak píšete.
Odpovědět
ms
17.5.2025 11:24 Reaguje na JH
přece data hrušky a kopáčka vůbec nic neříkají o důsledcích narušené klimatické funkce lesa
právě, že to jednoduché je a ještě chvíli budeme mudrovat a budeme rádi, když tu vyroste pár stromů.
kdyby nepřišli soudruzi s filozofií přírodních procesů, normálně by byli lesy chráněny přes lesní zákon a bylo by to jasné, teď se tu něco provedlo a musejí se hledat důvody, které řeknou, že zánik lesa nevadí
všude na světě, kde chtějí dostat vodu do krajiny, zalesňují, ale my budeme dělat ofuky. Je třeba začít lesy chránit v národnch parcích a tam, kde je zřejmé, že samoobnova nefunguje to začít řešit. Prostě se už na to všechno podívat prakticky.
Odpovědět
právě, že to jednoduché je a ještě chvíli budeme mudrovat a budeme rádi, když tu vyroste pár stromů.
kdyby nepřišli soudruzi s filozofií přírodních procesů, normálně by byli lesy chráněny přes lesní zákon a bylo by to jasné, teď se tu něco provedlo a musejí se hledat důvody, které řeknou, že zánik lesa nevadí
všude na světě, kde chtějí dostat vodu do krajiny, zalesňují, ale my budeme dělat ofuky. Je třeba začít lesy chránit v národnch parcích a tam, kde je zřejmé, že samoobnova nefunguje to začít řešit. Prostě se už na to všechno podívat prakticky.
ms
17.5.2025 11:45 Reaguje na
Pokud jde o změny v krajině, mechanismus je hydrologický, koloběh vody; probíhá rychle a v lokálním až regionálním měřítku. Pokud vykácíte les, okamžitě zničíte koloběh vody v daném místě a s ním i mechanismus ochlazování lesa. Vodní pára (spolu s uhlíkem) začne z půdy vypalovat a během několika hodin může teplota stoupnout až o 20 ° C.
Odpovědět
JH
JH
17.5.2025 12:04 Reaguje naNěco o tom jejich data říkají, přečtěte si pořádně jejich text a nejlépe citované publikace. Naopak pan Pokorný předkládá spíše hypotézy.
Odpovědět
ms
17.5.2025 12:41 Reaguje na JH
jenomže jejich data říkají, že vlastně o nic nejde, ale lidské zkušenosti a indicie, které vidíme, dávají za pravdu, že systém je narušen a pracuje proti stabilizaci životních podmínek na Zemi. Prostě bez lesů to nejde.
Je mi líto, jestli se chce pan Hruška o tom přesvědčit na své vlastní zkušenosti, ať jde na jinou planetu, ale zdrojů, kde odlesnění bylo důvodem pro začátek a konec byl kolaps systému je dosti.
Ale vidíme tu praxi, co říkají farmáři na šumavě, vidíme prudké slunce ale vzduch je studený, klesá skleníkový efekt, chybí vodní pára, vysušujeme se, termoregulační systém je narušen
Odpovědět
Je mi líto, jestli se chce pan Hruška o tom přesvědčit na své vlastní zkušenosti, ať jde na jinou planetu, ale zdrojů, kde odlesnění bylo důvodem pro začátek a konec byl kolaps systému je dosti.
Ale vidíme tu praxi, co říkají farmáři na šumavě, vidíme prudké slunce ale vzduch je studený, klesá skleníkový efekt, chybí vodní pára, vysušujeme se, termoregulační systém je narušen
JH
JH
17.5.2025 14:29 Reaguje naJak ze zkušenosti poznáte, že uschlý les může za sucho na Šumavě? Těžko.
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.5.2025 18:44 Reaguje naBože můj .... :D On problém bude v tom, že Pokorný a Vy jste hlavně dojmologové. Máte názor, který nezměníte ani když vám někdo doloží fakta.
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.5.2025 18:41 Reaguje naJasně. Pokorný si může blábolit co chce, ale nedej bože, aby někdo na ty jeho bláboly upozornil... A ještě vědecky! To je hřích! Všechny hříchy dohromady! :D
Ale popravdě bych rád viděl to jak stromy přitahují vodu z oceánů...magnet?
Odpovědět
Ale popravdě bych rád viděl to jak stromy přitahují vodu z oceánů...magnet?
MK
Majka Kletečková
18.5.2025 00:22 Reaguje na„to, co se děje na Šumavě, tedy zánik lesů na desítkách tisíc hektarů“
V současnosti je to spíše masivní a rychlé zmlazování lesů než jejich zánik.
Odpovědět
V současnosti je to spíše masivní a rychlé zmlazování lesů než jejich zánik.
ms
17.5.2025 12:12
https://www.resilience.org/stories/2023-07-17/millan-millan-and-the-mystery-of-the-missing-mediterranean-storms/?fbclid=IwY2xjawKVN-VleHRuA2FlbQIxMABicmlkETBKZTU1UU53dGpYRzNoTjFZAR6ASaYJq3Wt_HIwRJjYuq6ErEicRYRymljcmcCppOjSapxrraHUrFNI9Ud-LA_aem_mXsVFCyjQygAmU7Ik9b-Pw
Ve Španělsku (článek se týká části jeho území) došlo k již závěrečné fázi kolapsu hydrologického systému v celé pánvi. Nejenže byly pokáceny porodní báby (vzrostlé živé duby), ale klimatologický režim, v němž mohly staré duby žít, dávno pominul. Nahradilo ho mnohem sušší klima, které podporovalo převážně pinyony a křoviny, tzv. maqui. Půdní lůno bylo většinou erodováno a místy se rozprostíralo přes holý kámen. Klasickým příkladem toho, jak špatně se věci mohou pokazit, je nedaleká provincie Almeria. V 50. letech 19. století byly její husté dubové lesy vykáceny, aby se v nich přitápěly pece olověných hutí. Zhroucení do pouště bylo tak hluboké, že se oblast nakonec stala dějištěm natáčení spaghetti westernů. Millan dospěl k přesvědčení, že celá západní středomořská pánev se nachází v bodě zlomu, na cestě k tomu, aby se stala pouští ve stylu Almerie, bodem, ze kterého je velmi těžké se vrátit. „Jakmile narazíte na skálu,“ říká, „je konec.“
V národních parcích hynou vzrostlé živé lesy v desítkách tisíc hektarů, další tisíce hektarů hospodářských lesů jsou v fázi bez lesů, části lesů jsou poškozeny a jejich funkce nejsou 100%, jsme v jedné fázi před kolapsové. Jakmile narušíme zásadně klimatický systém, nebude téměř možné se vrátit. Výše je popsána zkušenost, tedy praxe.
Farmáři na Šumavě, jsou většinou mezi vesnicemi a pod nějakým vrcholem, který je suchý, sdělují, že jejich louky vysychají, vidí rozdíl v 10 letém cyklu a je to pořád horší a horší. To je praxe, důležitý indikátor, že se něco děje.
Odpovědět
Ve Španělsku (článek se týká části jeho území) došlo k již závěrečné fázi kolapsu hydrologického systému v celé pánvi. Nejenže byly pokáceny porodní báby (vzrostlé živé duby), ale klimatologický režim, v němž mohly staré duby žít, dávno pominul. Nahradilo ho mnohem sušší klima, které podporovalo převážně pinyony a křoviny, tzv. maqui. Půdní lůno bylo většinou erodováno a místy se rozprostíralo přes holý kámen. Klasickým příkladem toho, jak špatně se věci mohou pokazit, je nedaleká provincie Almeria. V 50. letech 19. století byly její husté dubové lesy vykáceny, aby se v nich přitápěly pece olověných hutí. Zhroucení do pouště bylo tak hluboké, že se oblast nakonec stala dějištěm natáčení spaghetti westernů. Millan dospěl k přesvědčení, že celá západní středomořská pánev se nachází v bodě zlomu, na cestě k tomu, aby se stala pouští ve stylu Almerie, bodem, ze kterého je velmi těžké se vrátit. „Jakmile narazíte na skálu,“ říká, „je konec.“
V národních parcích hynou vzrostlé živé lesy v desítkách tisíc hektarů, další tisíce hektarů hospodářských lesů jsou v fázi bez lesů, části lesů jsou poškozeny a jejich funkce nejsou 100%, jsme v jedné fázi před kolapsové. Jakmile narušíme zásadně klimatický systém, nebude téměř možné se vrátit. Výše je popsána zkušenost, tedy praxe.
Farmáři na Šumavě, jsou většinou mezi vesnicemi a pod nějakým vrcholem, který je suchý, sdělují, že jejich louky vysychají, vidí rozdíl v 10 letém cyklu a je to pořád horší a horší. To je praxe, důležitý indikátor, že se něco děje.
HH
Honza Honza
17.5.2025 13:05 Reaguje naNaprosto stejná dramatická a hrozivá situace, kterou popisujete, postihla celé Středomoří, dávno před CO2 již za Římské říše, kdy se kácely lesy z hospodářských důvodů.
Dochází a docházelo k tomu v Africe, kde se kácely tropické pralesy a zřizovaly stepi pro pastvu dobytka již dávno s počátkem kulturního člověka.
Degradují stepi Mongolska, americké prérie - Velké planiny rozoráním, ruské celiny.
Projevy odlesnění je ztráta vody, sucho, eroze, ztráta půdy.
Prostě celý svět má tyto zkušenosti. Současné oteplování tyto problémy ještě zvýrazňuje. I původní funkční stepi vysychají, nejsou schopny i přes kvalitní půdu, kterou mají, zadržovat vodu, degradují a vzniká poušť. Poušť = oblast kde neprší, kdyby tam pršelo, nemohla by tam být poušť = i v oblastech, kde pršelo, nyní neprší. To jsou jednoznačné důkazy i bez měření a čísel.
Léčba je snížení počtu býložravců, lesíky, meze s křovinami a stromy jakožto boj s erozí, nikoli další odlesňování zbytků dřevin, nikoli ještě více dobytka, ještě více trávy!!!
Léčba tedy není další kácení lesa, nýbrž zalesňování, rozčleňování krajiny lesíky, remízky, mezemi, omezení polí, omezení pastvin.
To jsou poznatky, které uvádí i p. Pokorný.
Odpovědět
Dochází a docházelo k tomu v Africe, kde se kácely tropické pralesy a zřizovaly stepi pro pastvu dobytka již dávno s počátkem kulturního člověka.
Degradují stepi Mongolska, americké prérie - Velké planiny rozoráním, ruské celiny.
Projevy odlesnění je ztráta vody, sucho, eroze, ztráta půdy.
Prostě celý svět má tyto zkušenosti. Současné oteplování tyto problémy ještě zvýrazňuje. I původní funkční stepi vysychají, nejsou schopny i přes kvalitní půdu, kterou mají, zadržovat vodu, degradují a vzniká poušť. Poušť = oblast kde neprší, kdyby tam pršelo, nemohla by tam být poušť = i v oblastech, kde pršelo, nyní neprší. To jsou jednoznačné důkazy i bez měření a čísel.
Léčba je snížení počtu býložravců, lesíky, meze s křovinami a stromy jakožto boj s erozí, nikoli další odlesňování zbytků dřevin, nikoli ještě více dobytka, ještě více trávy!!!
Léčba tedy není další kácení lesa, nýbrž zalesňování, rozčleňování krajiny lesíky, remízky, mezemi, omezení polí, omezení pastvin.
To jsou poznatky, které uvádí i p. Pokorný.
ms
17.5.2025 13:40 Reaguje na Honza Honza
ano přesně tak, uzdravit krajinu, děkuji!
nechci řešit zda zásahovost či bezzásahovost, ale prostě ten les tam musí zůstat, kdo zvolí bezzásahovost a rozjede se mu kůrovec, bude to jeho odpovědnost, to by pak i pan Hruška jinak volil prostředky péče o lesy, kdyby musel odpovídat
Odpovědět
nechci řešit zda zásahovost či bezzásahovost, ale prostě ten les tam musí zůstat, kdo zvolí bezzásahovost a rozjede se mu kůrovec, bude to jeho odpovědnost, to by pak i pan Hruška jinak volil prostředky péče o lesy, kdyby musel odpovídat
ms
17.5.2025 13:43 Reaguje na
k těm kritizovaným lesům v národních parcích, je třeba pričíst i ty odlesněné v hospodářských lesích, více zástavby bez toho, že by se řešily příkony sluneční energie.
Kdyby se jednom tyto lesy obnovily do stavu funkční, už to by přineslo benefit. Aby neměl nikdo obavu, že se nic nepostaví a ještě přijdou zemědělci o pole, ale asi víme, o čem se bavíme.
Odpovědět
Kdyby se jednom tyto lesy obnovily do stavu funkční, už to by přineslo benefit. Aby neměl nikdo obavu, že se nic nepostaví a ještě přijdou zemědělci o pole, ale asi víme, o čem se bavíme.
ms
17.5.2025 13:46 Reaguje na
ještě je třeba říci, že všechno běží relativně pomalu, změny vidí zejména domorodci, lidi, kteří dělají venku s půdou, s lesy, s loukami. Tedy ani možná ty teploty nebo naměřená hydrologie se nemění, ale změny tu jsou a pak se to najednou zrychlí a to už je pozdě, je v podstatě dokonáno. Vím to s polem, když se přestane vyživovat, pořád to jede a najednou kolaps a návrat téměř bez možnosti návratu do stavu funkční.
Odpovědět
ms
17.5.2025 13:48 Reaguje na
proto desetitisíce hektarů na Šumavě ve stavu suché a území, které saturovalo široké okolí, je alarmující.
Odpovědět
LV
Lukáš Vítek
17.5.2025 14:28 Reaguje naUff,se celkem rozjíždíte,ale máte dle mého hrubé chyby v logice. Uschlý les je stále les,jen ve stadiu rozpadu. Po rozpadu probíhá samovolně obnova. Dáváte příklad z Amazonie, po odstranění lesa přichází zemědělství = problém. Středomoří to samé, buď zemědělství nebo poškození půdy - eroze - trvalý problém. Z našich lesů vzniknou opět lesy a to na bezzásahových plochách (minimum) nebo hospodářských lesích. Les i jeho funkce jsou v řádech málo let zachovány. Vaše představy, ze pouze vzrostlé smrky (nebo obecně stromy) přitáhnou výparem od Anglie od moře mraky a tady zaprší jsou legrační. V tomto případě klima plně ovlivňuje vegetaci a ne vegetace globální klima. A to že na hájence ve stínu lesa bude v létě příjemněji než na hájence u paseky na tom nic nemění.
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.5.2025 15:19 Reaguje na Lukáš VítekTady nikdo nemluví o tom, že po kůrovci vznikne poušť, že naše lesy kůrovce nezvládnou. Že výparem se přitáhne déšť od Anglie (ale že na poušti neprší, že se tedy voda odnikud nepřitáhne, to je jasné!).
Mluví se jen o tom, že odlesnění, což masivně může udělat i kůrovec, je nebezpečné, že jednoznačně se funkce lesa odlesněním poruší, ať jej udělá kůrovec nebo dřevorubec.
Že požárům, kůrovci je třeba předcházet, nikoli je podporovat, i když mají také svůj význam a přínos pro přírodu.
Prostě jednoznačný závěr je tento: i po kůrovci, i po požáru se příroda vzpamatuje (viz výzkum p. Hrušky), což neznamená, že budeme zakládat požáry a lesník si bude kácet jak chce, že nebude chránit les proti kůrovci - viz závěr p. Pokorného!
Odpovědět
Mluví se jen o tom, že odlesnění, což masivně může udělat i kůrovec, je nebezpečné, že jednoznačně se funkce lesa odlesněním poruší, ať jej udělá kůrovec nebo dřevorubec.
Že požárům, kůrovci je třeba předcházet, nikoli je podporovat, i když mají také svůj význam a přínos pro přírodu.
Prostě jednoznačný závěr je tento: i po kůrovci, i po požáru se příroda vzpamatuje (viz výzkum p. Hrušky), což neznamená, že budeme zakládat požáry a lesník si bude kácet jak chce, že nebude chránit les proti kůrovci - viz závěr p. Pokorného!
LV
Lukáš Vítek
17.5.2025 16:32 Reaguje na Honza HonzaAle mluvíte tak! Bezzásah = totální katastrofa, vyroste jen bezcenný bordel bez jakýchkoliv funkcí. To je vaše interpretace.Rozpady lesních ekosystémů byly jsou a budou a zpravidla za to mohou faktory počasí (sucho,vítr,sníh,požáry) a brouk oslabené porosty sežere. Jak chcete předcházet hospodařením suchu,větrům? Co se týká požárů,letos jsem byl s dobrákama už u třech a to jsou lesy skoro vytěžený,všude tráva a oplocenky. Z toho jeden požár měl potenciál se opravdu významně rozšířit a povolali i vrtulník. To vše v krásně těžených hospodářských lesích,kde jsou nyní vzrostlé stromy ostrůvkovitě (smrk 60 let a suchá hrabanka) a jinak plochy plné třtiny a oplocenek. A toto prosazujete i v NP, já zkrátka nechápu proč. Že tam zůstane dřevo = peníze? Nebo si myslíte že lesy hospodářské viz popis výše plní funkce a nasají sem oceánskou vlhkost?
Odpovědět
ms
17.5.2025 17:49 Reaguje na Lukáš Vítek
ano to si myslíme, a tak to v mnoha takových lesích je, u vás asi ne
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.5.2025 19:38 Reaguje na Lukáš VítekAno, přejdu na vaši argumentaci, která je jinak pustá demagogie.
Přikloňuji se na názor těch, kteří tvrdí, že i v NP se má zasahovat. Že je třeba problémům předcházet, proti požáru a kůrovci dělat preventivní opatření, do správy NP vtáhnout i lidi, kteří tam žijí a že poslanecká iniciativa v tomto směru je správná.
Jinak demagogii že v NP je bezcenný bordel, že nikdy přírodu nepostihne katastrofa, že prevence proti požáru je čistý les, že to prosazuju, odmítám.
Naopak tvrdím, že je třeba postupovat tak, jak se příroda sama vyvíjí, přírodu podporovat dle jejího vývoje a funkce, NP nemá být umělý ale přirozený: přirozený prales obsahuje padlé dřevo (to máme splněno), šíří se jako pestrý les přirozenou sukcesí (to nemáme, není z čeho), obsahuje prastaré stromy (ty jsme dříve vykáceli a nyní jejich vývoj zničil kůrovec, protože předchozí les byl umělý monokulturní)- a bezzásahem děláme vše pro to, aby to tak bylo stále.
Odpovědět
Přikloňuji se na názor těch, kteří tvrdí, že i v NP se má zasahovat. Že je třeba problémům předcházet, proti požáru a kůrovci dělat preventivní opatření, do správy NP vtáhnout i lidi, kteří tam žijí a že poslanecká iniciativa v tomto směru je správná.
Jinak demagogii že v NP je bezcenný bordel, že nikdy přírodu nepostihne katastrofa, že prevence proti požáru je čistý les, že to prosazuju, odmítám.
Naopak tvrdím, že je třeba postupovat tak, jak se příroda sama vyvíjí, přírodu podporovat dle jejího vývoje a funkce, NP nemá být umělý ale přirozený: přirozený prales obsahuje padlé dřevo (to máme splněno), šíří se jako pestrý les přirozenou sukcesí (to nemáme, není z čeho), obsahuje prastaré stromy (ty jsme dříve vykáceli a nyní jejich vývoj zničil kůrovec, protože předchozí les byl umělý monokulturní)- a bezzásahem děláme vše pro to, aby to tak bylo stále.
ms
17.5.2025 17:43 Reaguje na Lukáš Vítek
1. uschlý les je stále les - odkaz na pohádku "císařovi nové šaty", do toho nejdu, takovou blbost prostě hlásat nebudu,
2. …lesem se rozumí plocha s korunovým zápojem stromů (nebo s odpovídajícím stupněm zakmenění) vyšším než 10 % a o rozloze větší než 0,5 hektaru. Stromy by měly být schopny dosáhnout v dospělosti na daném stanovišti minimální výšky 5 metrů….
3. les je les od okamžiku kdy tvoří mikroklima, není to součet stromů, je to nová kvalita
4. Amazonie to je od pana Honzy a je to v principu správně
5. není problém zemědělství, je problém, že se narušila rovnováha systému
6. funkce lesa, hovoříme o funkci klimatická efektivně poskytuje vzrostlý živý les - 80-100 let, sukcesí 120 let
7. ano lesy přitahují - biotická pumpa Makarieva, Gorshkov, je to v řadě impaktovaných zdrojů, výborně zpracováně v dokumentu "Řeky v korunách stromů"
8. vegetace ovlivňuje klima
Odpovědět
2. …lesem se rozumí plocha s korunovým zápojem stromů (nebo s odpovídajícím stupněm zakmenění) vyšším než 10 % a o rozloze větší než 0,5 hektaru. Stromy by měly být schopny dosáhnout v dospělosti na daném stanovišti minimální výšky 5 metrů….
3. les je les od okamžiku kdy tvoří mikroklima, není to součet stromů, je to nová kvalita
4. Amazonie to je od pana Honzy a je to v principu správně
5. není problém zemědělství, je problém, že se narušila rovnováha systému
6. funkce lesa, hovoříme o funkci klimatická efektivně poskytuje vzrostlý živý les - 80-100 let, sukcesí 120 let
7. ano lesy přitahují - biotická pumpa Makarieva, Gorshkov, je to v řadě impaktovaných zdrojů, výborně zpracováně v dokumentu "Řeky v korunách stromů"
8. vegetace ovlivňuje klima
LV
Lukáš Vítek
17.5.2025 18:41 Reaguje naDěkuji, je to vcelku jasné, nemá cenu diskutovat s někým, kdo si vytváří svoje definice a věří jim a aplikuje teorie (!) velkých lesních celků tropického pásma na středoevropské v podstatě fragmenty lesů. Fascinuje mě, že opravdu věříte, že středoevropské lesy ovlivňují klima. A odmítáte, že právě klima ovlivňuje naše lesy. V roce 2014 byly lesy v mnohem lepším stavu v ČR, tedy klima změna nehrozila, pršelo až se hory zelenaly, tak proč poté nastaly tak extrémní suché roky? Vy naprosto ukázkově zaměňujete příčinu a následek. Ale je to marný, mějte se.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.5.2025 19:03 Reaguje na Lukáš VítekMáte pravdu, je zbytečné diskutovat s někým, kdo si lže vědomě "do kapsy" a své názory považuje za jediné možné. Vysvětlete mi, proč ve městě se chrání každá metlička, ale ve volné přírodě ať klidně zmizí tisíce hektarů vzrostlého lesa - na mapě je to stále les, takže o nic nejde!...(???)
Víte, pane Vítku, jsem v životě zvyklý na ledacos, i diletantismus tzv profesionálů. Hoří? Tak ať hoří!, to je v přírodě běžné... Kůrovec je inženýr (nepůvodní monokultury) - což - máte smůlu, nepovažuji za plnohodnotný les, tj les schopný bezzásahu, ani náhodou! Správně k tomu přistoupili Bavoři, tam jste se ale do diskuse nezapojil - dobře víte proč...
Odpovědět
Víte, pane Vítku, jsem v životě zvyklý na ledacos, i diletantismus tzv profesionálů. Hoří? Tak ať hoří!, to je v přírodě běžné... Kůrovec je inženýr (nepůvodní monokultury) - což - máte smůlu, nepovažuji za plnohodnotný les, tj les schopný bezzásahu, ani náhodou! Správně k tomu přistoupili Bavoři, tam jste se ale do diskuse nezapojil - dobře víte proč...
LV
Lukáš Vítek
17.5.2025 21:20 Reaguje na Karel ZvářalTak od horských lesů do města ..., spojení nespojitelného, porovnávání jablek s melounama. Tento argumentační faul a vnášení balastu přeskočím. Já si myslím, že po odumření lesa (abiotické faktroy zhorší stav lesa, kůrovec to sežere) by se v NP, kde jsou předmětem ochrany lesní celky měly nechat minimálně částečně samovolné obnově a dřevo tam nechat. Ze semenné banky a pionýrských dřevit tam bude (a je) brzy základ nového mladého lesa. V hospodářských lesích je logické, že se stromy vytěží a zpeněží. Zasadí se stromky (většinou s větším podílem listnáčů), vlastníci si musí tyto plochy oplotit nebo mazat stromky, vyžínat a pěstovat. Velmi drahé. Ale opět vznikne počátek nějakého lesa. Protože vzorstlý les nebyl udržitelný. A opravdu nechápu, proč je tolik lidí říčných ponechat les přírodním procesům na miminální lesní rozloze v chráněných územních ve vlastnictví státu. Pozn. situaci na bavorské straně neznám.
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.5.2025 06:47 Reaguje na Lukáš VítekTady je to zbytečné. Já tyhle ,,lidi,, znám roky. Zrovna ten týpek kterému odpovídáte - jednou se tu hádal s člověkem, který se klimatu věnuju profesně celý život. Ale místo toho aby se něco přiučil, tak se s ním hádal a zakončil to větou:
,,Pravdu mám já a pokud vám to nepasuje do vzorečků, smůla.,,
Tihle ,,lidé,, prostě mají názor a nezmění ho ani za zlaté prase.
Odpovědět
,,Pravdu mám já a pokud vám to nepasuje do vzorečků, smůla.,,
Tihle ,,lidé,, prostě mají názor a nezmění ho ani za zlaté prase.
Karel Zvářal
18.5.2025 07:16 Reaguje na Karel ZvářalA pravdu zajisté mám, což se nedávno prokázalo. V r. 23 vylítly hodnoty oteplení tak vysoko, že bylo jasné, že to není kvůli kysličníku. Ve hře jsou jiné faktory, kterým se leda pošklebuješ, ale land-use a let doprava se tu bude opakovat ještě mnohokrát. Protože mně pro vysvětlení nestačí, že "vědci neznají příčinu stac polohy JS"...
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.5.2025 08:29 Reaguje na Karel ZvářalJá vím Kájo. Ty máš vždycky pravdu. :D Ty víš všechno mnohem lépe než lidé, kteří se tomu věnují. Jsi kujón a máš fištróna. :D
Odpovědět
Karel Zvářal
18.5.2025 08:41 Reaguje na Petr EliasTo víš, renesance neskončila:-) Papouškovat autority dovede každé vemínko, já byl zvyklý o mala nad vším přemýšlet.
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.5.2025 08:24 Reaguje na Karel ZvářalNejsem tvoje sekretářka chlape. A ani nemůžu za to, že máš sklerózu. ;) Je to pár let zpátky, zkus si projít staré články. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal
18.5.2025 07:09 Reaguje na Lukáš VítekNo vidíte, neznáte a hádáte se. A ani se o to poznání nesnažíte. Jestli jsem použil "argumentační faul", tak ten váš - bezzásahovský, je metodický/ principiální faul. Protože srovnávat stabilní ekosystémy vyhlášené za rezervace (NP), je úplně něco jiného, než zapíchnout cedule (NP) v nepůvodní nemocné monokultuře. Je to jen umanunutost (a neznalost) městských rádoby ekologů, kteří tleskají všemu přírodnímu. Ale e. krajina byla po staletí intenzivně měněna na produkční - a udělat z produkční plantáže šmahem bezzásahový "národní park" - to může jen, opravdový *** (dosaďte si sám).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.5.2025 19:38 Reaguje na Lukáš VítekPletete dohromady 3 věci. Les hospodářský,
Les uniformní, mladý stejnověký a monokulturní vzniklý po plošném zničení(brouk či požár...).
Les s maximální bodiverzitou dosažitelnou v NP, který by měl být udržen. Starý, mladý, listnatý, jehličnatý, spáleniště, vývraty....
Odpovědět
Les uniformní, mladý stejnověký a monokulturní vzniklý po plošném zničení(brouk či požár...).
Les s maximální bodiverzitou dosažitelnou v NP, který by měl být udržen. Starý, mladý, listnatý, jehličnatý, spáleniště, vývraty....
JO
Jarka O.
17.5.2025 21:05 Reaguje na Lukáš VítekNeztrácejte tu čas. EU vydala zákon na obnovu přírody, kde klimatickou funkci lesů uznává a má zájem na zalesňování kdejakého kousku půdy, v české verzi beztak hlavně polí. Hruška tu o tom zákonu básnil. Jestli obnovovat, tak hlavně holiny, aby se znovu docílilo souvislých lesů. Bylo by ale správné jít říci jim, že souše jsou taky les a mají funkce jako les a že vlastně evropské lesy kvůli "malým rozlohám" nejsou důležité a ten zákon tudíž nic neřeší. Hodně zdaru přeji.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.5.2025 13:30 Reaguje naRozporovat některé vaše nesmysly by bylo na dlouho a tak se ptám na ten váš poslední bod. Je pravda, že vegetace ovlivňuje klima? Není spíš přesnější a tím také "větší" pravda, že klima ovlivňuje v první řadě vegetaci?
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.5.2025 19:46 Reaguje na Honza HonzaTřeba ve stepích v Mongolsku prší a vždy pršelo málo kvůli topografii a oblasti vysokého tlaku vzduchu. A k erozi stepí dochází převážně kvůli kozám. Ne kvůli tomu, že by tam někdo něco vykácel. :)
Odpovědět
Karel Zvářal
17.5.2025 20:24 Reaguje na Honza HonzaPane Honzo, dovoluji si Vám připomenout nedávný článeček s tradičním trolením, jak jinak... Už i mongolští pastevci vědí, že lesy potřebují nejen kvůli dřevu, ale i kvůli stínu pro dobytek a ochraně vodních zdrojů.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-se-mohou-mongolsti-lesnici-priucit-od-lesniku-ceskych
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-se-mohou-mongolsti-lesnici-priucit-od-lesniku-ceskych
JM
Jan Matěna
17.5.2025 14:10K vodnímu režimu se vyjadřovat nebudu. Ale podle fotek to vypadá, že celé to blbnutí s kůrovcem, nedozírné hospodářské škody, politické tahanice.....nakonec skončí náhradou smrkové monokultury smrkovou monokulturou. A to se vyplatí.
Odpovědět
ms
17.5.2025 17:45 Reaguje na Jan Matěna
snad to tak bude, ale každopádně je to smrk za smrk, nikam jsme se neposunuli, akorát vyplýtvaly miliony prostředků na tento experiment
Odpovědět
FB
František Balco
17.5.2025 15:16Nebudu se pouštět do vědeckého rozboru. Uvedu jen fakta, která jsem sám zažil. Anamnéza Šumavy byla známá na Wallstreetu (chyba nechyba) již koncem osmdesátých let. Vždyť se k nám chystali že? Jak to zjistili? Pomocí družic. Ono to vážně jde. Schylovalo se u nás k tomu, co jsme vůbec neznali. A přesto, s trochou nadsázky, náš parlament řešil vyhlášení ŠNP jako věc první v pořadí. Evropa Natura nás okouzlila dotacemi na ochranu přírody. V důsledku toho byly zavedeny malé kruhové, lze říci kotlíky, bezzásahové zónky. Byly rozprsknuté jak lejno přes ventilátor po celé ploše parku. Viděl jsem mapu na vývěsce. Říkáte si proč? Aby se do té doby lesnicky zvládnutelný problém s kůrovcem změnil epidemii. Proč? Aby se to dřevo z nahodilky a ochrany lesa nedostalo na světové trhy. A aby se ta nepříjemnost co nejdříve sprovodila ze světa. Nám by to jistě pomohlo !EKONOMICKY! v nových začátcích. Byli bychom trochu méně závislí a měli bychom alespoň trochu sebevědomí. Raději se krkolomně loupaly kůrovčáky na stojato. Hezky na horolezeckém laně. Jen ať to použitelné dřevo zůstane pěkně na pařezu. Odtud ho nikdo neodnese. Takže panstvo! Jděte po motivu. Tady vám jsou přírodní vědy houby platné.
Odpovědět
ms
17.5.2025 17:47 Reaguje na František Balco
ano všechno tomu nasvědčuje, ale tady se diskutuje klimatická funkce tak, to je ještě perličku na dortu, že kromě ekonomických ztrát, máme ztráty i ekosystémové, rozvážili jsme systém
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.5.2025 19:02 Reaguje na František BalcoZatracený Západ! Ale pohádka je to dobrá. :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.5.2025 21:26 Reaguje na Petr EliasTo je realita, Eliáši. Jen naivové tvého typu si myslí, že to Západ s námi myslel vždy dobře. A já nejsem naiva jako ty, abych si myslel, že to s námi myslel dobře i SSSR. Asi to pro tebe bude překvapení, že jo? Vzdělávej se hochu, máš co dohánět.
Odpovědět
PE
Petr Elias
18.5.2025 06:12 Reaguje na pavel peregrinTak ten byl fakt dobrej soudruhu. :D :D :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.5.2025 18:35 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
18.5.2025 19:05 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
19.5.2025 11:37 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
EB
Emil Bernardy
18.5.2025 08:08 Reaguje na pavel peregrinJá na vojně byl a nebyl vojínem a co píšete je zmatek.Do tří dnů v Paříži.Víc Vám nepovím.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.5.2025 18:36 Reaguje na Emil BernardyJá na vojně na rozdíl od Eliáše byl taky. Ale nerozumím, co tím chcete říci. Upřesněte prosím.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.5.2025 13:44 Reaguje na pavel peregrinTo bude asi něco podobného jak když si Rus myslel že za tři dny po napadení Ukrajiny bude mít v Kyjevě přehlídku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.5.2025 09:54Nechtěl jsem se zapojit do vyhrocené diskuse původců kůrovcové kalamity,
kterou všemožně obhajují jako prospěšnou pro přírodu a jejich odpůrci.
Tyto dva tábory se těžko smíří a možná je rozsoudí až čas, kdy současné
nálety zničí nějaká větrná, či sněhová kalamit(nestabilní husté porosty)
a zbytek za pár desítek let zase zlikviduje kůrovec. Zastánci přírodních
dějů bez pomoci přírodě změny urychlit se rekrutují z komunity líných
lidí, kteří pozorování přírody povýšili na zaměstnání a požadují takové
přírody k pozorování stále více a více, aby odůvodnili svoji existenci.
Proto ta touha po nových NP a k nim se připojí developeři toužící se
na vzniku NP přiživit v jejich okolí. Příroda pouze k pozorování je
přepych, který si nemůže každá společnost dovolit, protože ji příroda
živí a ovlivňuje ekonomiku. Můžeme si dovolit přírodu nevyužívat k
produkci dřeva, lovu zvěře, sběru hub a lesních plodů? V maloplošných
rezervacích určitě, protože to je stejné, jako zahrádka pro potěchu a nikoliv pole pro produkci potravin. Pokud ale budeme stále více procent polí a lesů vyřazovat z produkční činnosti, tak o to více budeme muset
ten zbytek drancovat. To znamená pole více hnojit průmyslovými hnojivy
a chránit úrodu postřiky. U hospodářských lesů pak semlít na štěpku pro
energetiku i tu poslední větvičku. Udržitelnost je v ÚMĚRNOSTI využití
celé přírody a nikoliv v tom, že část zcela nevyužíváme a zbytek proto
musíme o to více drancovat a nebo dovážet produkci ze zemí, kde ji za
nás drancují jiní. Smutné, kam došlo myšlení hlavně těch, kteří nikdy
nevytvářeli a nevytvářejí hmatatelné hodnoty a zvykli si na to, že je
živí právě ti, co ty hodnoty vytvářejí. Věda je dnes navíc prolezlá
korupcí zájmových skupin, kterým buduje startovací plochu pro jejich
podnikání. Ti je proto sponzorují a všemožně podporují, pokud konají
v jejich prospěch. Nechci zacházet do podrobností, ale stačí se jen
podívat kdo "vědcům" poskytuje granty a jiné podpory veřejně a raději
nevědět, že taky utajeně. Někdy stačí pouze pro ně zřídit nový NP,
nebo CHKO a dosadit je do jejich vedení. Stačí mi toto vše sledovat
a nedivím se těm sporům tvářícím se odborně, ale ve skutečnosti jde
o něco zcela jiného.
Odpovědět
kterou všemožně obhajují jako prospěšnou pro přírodu a jejich odpůrci.
Tyto dva tábory se těžko smíří a možná je rozsoudí až čas, kdy současné
nálety zničí nějaká větrná, či sněhová kalamit(nestabilní husté porosty)
a zbytek za pár desítek let zase zlikviduje kůrovec. Zastánci přírodních
dějů bez pomoci přírodě změny urychlit se rekrutují z komunity líných
lidí, kteří pozorování přírody povýšili na zaměstnání a požadují takové
přírody k pozorování stále více a více, aby odůvodnili svoji existenci.
Proto ta touha po nových NP a k nim se připojí developeři toužící se
na vzniku NP přiživit v jejich okolí. Příroda pouze k pozorování je
přepych, který si nemůže každá společnost dovolit, protože ji příroda
živí a ovlivňuje ekonomiku. Můžeme si dovolit přírodu nevyužívat k
produkci dřeva, lovu zvěře, sběru hub a lesních plodů? V maloplošných
rezervacích určitě, protože to je stejné, jako zahrádka pro potěchu a nikoliv pole pro produkci potravin. Pokud ale budeme stále více procent polí a lesů vyřazovat z produkční činnosti, tak o to více budeme muset
ten zbytek drancovat. To znamená pole více hnojit průmyslovými hnojivy
a chránit úrodu postřiky. U hospodářských lesů pak semlít na štěpku pro
energetiku i tu poslední větvičku. Udržitelnost je v ÚMĚRNOSTI využití
celé přírody a nikoliv v tom, že část zcela nevyužíváme a zbytek proto
musíme o to více drancovat a nebo dovážet produkci ze zemí, kde ji za
nás drancují jiní. Smutné, kam došlo myšlení hlavně těch, kteří nikdy
nevytvářeli a nevytvářejí hmatatelné hodnoty a zvykli si na to, že je
živí právě ti, co ty hodnoty vytvářejí. Věda je dnes navíc prolezlá
korupcí zájmových skupin, kterým buduje startovací plochu pro jejich
podnikání. Ti je proto sponzorují a všemožně podporují, pokud konají
v jejich prospěch. Nechci zacházet do podrobností, ale stačí se jen
podívat kdo "vědcům" poskytuje granty a jiné podpory veřejně a raději
nevědět, že taky utajeně. Někdy stačí pouze pro ně zřídit nový NP,
nebo CHKO a dosadit je do jejich vedení. Stačí mi toto vše sledovat
a nedivím se těm sporům tvářícím se odborně, ale ve skutečnosti jde
o něco zcela jiného.
VM
Vladimir Mertan
19.5.2025 08:47 Reaguje na Břetislav MachačekSúhlasím. Ľudia sa odcudzili prírode. Nejde ani tak o absenciu návštev, ako o stratu aktívnej práce v nej. Už nikto nekosí, nehrabe, nepripravuje drevo ani neorie. Pohľad na prírodu sa tak zredukoval na pasívne pozorovanie. Dôsledky sú potom presne také ako píšete.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.5.2025 11:15 Reaguje na Vladimir MertanOno nejvíc těch ochranářů se rekrutuje z lidí bez praxe,
co podlehli teoriím "vědců" negujících zkušenosti předků.
Staleté zkušenosti teoretici popírají a prosazují opak
rovnou na co největších plochách. Naši předci vše vždy
odzkoušeli v malém a pokud se to osvědčilo, tak až pak
na větší ploše realizovali. Dnes se prosadí ti, co mají nejostřejší tužky a lokte a získají na svou stranu media toužící po novinkách a senzacích. Media dokáží přesvědčit
veřejnost a ta opakují nesmyslné teorie a spekulace. Je
těžké jim to vyvracet, protože to přece tvrdí profesorové
a doktoři, ale nikdo nezkoumá, jak k titulům přišli a zda
se jejich nápady osvědčily v praxi. Lidé rádi kritizují
ty stávající poměry a novinky považují za spásné i bez
ověření jejich kvality. Je to druh reklamy, kdy dobrá
reklama udělá ze šuntu špičkové zboží do doby, než si
ho zákazník koupí a zjistí, že byl napálen. Bohužel té
"reklamě" naletí i politici, kteří jsou v oboru amatéry
a mají pouze stranickou knížku jako oprávnění rozhodovat.
Na ministerských postech sedí laici a i náměstky mají
politické, aby měli trafiku i zástupci ze stran koalice.
Je to degradace odbornosti a zákonitě funguje jako ta
pověstná pyramida stojící na vrcholu. Laik se obklopí
loajálními lidmi, ti zase taky takovýma a základna se
diví, co je nutí dělat. Při změnách jsou zase i změny
personální a koncepci prosazovanou jedno volební období
nahrazuje koncepce často zcela opačná. Výsledkem je chaos
a nejistota podřízených z personálních změn po volbách.
V tom je demokracie nedokonalá, když požaduje loajalitu
i u úředníků a jiných státních zaměstnanců, aby dosáhli
vítězové svých cílů. Proto jsme se za 35 let nepohnuli
vpřed při výstavbě JE, přehrad a jiných klíčových staveb,
které předchozí stabilní režim stavěl několik současně.
Současný režim by nikdy nepostavil Vážskou, či Vltavskou
kaskádu, to množství tepelných elektráren a i ty JE.
Stále by o tom pouze jednali a jinak nic, protože nemají
jistotu vlády delší, než to jedno volební období. Navíc
ze státních zakázek nekouká moc všimného, když jsou jinou
vládou kontrolovány, zda ji předchozí vláda neprodražila.
Odpovědět
co podlehli teoriím "vědců" negujících zkušenosti předků.
Staleté zkušenosti teoretici popírají a prosazují opak
rovnou na co největších plochách. Naši předci vše vždy
odzkoušeli v malém a pokud se to osvědčilo, tak až pak
na větší ploše realizovali. Dnes se prosadí ti, co mají nejostřejší tužky a lokte a získají na svou stranu media toužící po novinkách a senzacích. Media dokáží přesvědčit
veřejnost a ta opakují nesmyslné teorie a spekulace. Je
těžké jim to vyvracet, protože to přece tvrdí profesorové
a doktoři, ale nikdo nezkoumá, jak k titulům přišli a zda
se jejich nápady osvědčily v praxi. Lidé rádi kritizují
ty stávající poměry a novinky považují za spásné i bez
ověření jejich kvality. Je to druh reklamy, kdy dobrá
reklama udělá ze šuntu špičkové zboží do doby, než si
ho zákazník koupí a zjistí, že byl napálen. Bohužel té
"reklamě" naletí i politici, kteří jsou v oboru amatéry
a mají pouze stranickou knížku jako oprávnění rozhodovat.
Na ministerských postech sedí laici a i náměstky mají
politické, aby měli trafiku i zástupci ze stran koalice.
Je to degradace odbornosti a zákonitě funguje jako ta
pověstná pyramida stojící na vrcholu. Laik se obklopí
loajálními lidmi, ti zase taky takovýma a základna se
diví, co je nutí dělat. Při změnách jsou zase i změny
personální a koncepci prosazovanou jedno volební období
nahrazuje koncepce často zcela opačná. Výsledkem je chaos
a nejistota podřízených z personálních změn po volbách.
V tom je demokracie nedokonalá, když požaduje loajalitu
i u úředníků a jiných státních zaměstnanců, aby dosáhli
vítězové svých cílů. Proto jsme se za 35 let nepohnuli
vpřed při výstavbě JE, přehrad a jiných klíčových staveb,
které předchozí stabilní režim stavěl několik současně.
Současný režim by nikdy nepostavil Vážskou, či Vltavskou
kaskádu, to množství tepelných elektráren a i ty JE.
Stále by o tom pouze jednali a jinak nic, protože nemají
jistotu vlády delší, než to jedno volební období. Navíc
ze státních zakázek nekouká moc všimného, když jsou jinou
vládou kontrolovány, zda ji předchozí vláda neprodražila.
PE
Petr Elias
19.5.2025 12:16 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
MZ
Miloš Zahradník
19.5.2025 10:53Az je mou specializac matematicka analyza a sledovani ruznych grafu ilustrujicich chovani slozitych - meteorologickych a dalsich - dynamickych systemu je mym celozivotnim hobby, radeji zdrzim komentare k "vedeckym" tabulkam v clanku "ilustrujicim" srazkove, odtokove vyparove atd. pomery na Sumave a zeptam se jako prostacek na jinou, dle meho laickeho nazoru vsak souvisejici otazku. Jak hodnotit s odstupem imisni katastrofu zpusobene kyselymi desti v dobe pred 50 lety hlavne v lesich
severnich Cech. Kdyz se tak dnes divam po lesich v Jizerkach, nemluve o Krkonosich tak mam pocit, ze tehdejsi strasliva katastrofa byla vlastne
jen docasnou epizodou, jejiz stopy uz jsou dnes jen malo viditelne a je radost pohledet na ty nove, zdravi kypici lesy. V Krkonosich prezila - na rozdil od smrkovych velikanu v lesich pobliz hranicniho hrebene Sumavy - vetsina i tech nejvice exponovanych "vlajkovych" smrku stari i nekolika set let a ma se cile k svetu.
Co chci sdelit? Pokud se - receno jazykem "ekologu,ochrancu Sumavy" - s sumavskymi lesyv dobach kurovcove kalamity nic moc zavazneho vlastne nestalo ba naopak ty lesy smeruji k budoucimu ekologickemu "nirvany" pod laskyplnym, ale prisnym (opovazte se tam chodit na navstevu !) dohledem ochranaru mozna i ucinneji, nez by tomu bylo bez pomoci kurovce - jak potom hodnotit tu "bolsevickou" imisni katastrofu kyselych destu pred 50 lety? Z ktere se priroda tak krasne zregenerovala.
Nebo teda presneji. Co pisi "vedci" na tema porovnani zkazy krkonosskych/jizerskych/krusnohorskych zpusobene imisni kalamitou pred 50 lety - versus zkazy nejen sumavskych lesu zpusobene kurovcem v poslednich desetiletich? Pokud bagatelizujeme ucinek kurovce a tvrdime, ze vlastne provadi potrebnou ocistu lesa - proc stejnymi slovy nehodnotime i tu imisni kalamitu pred 50 lety?
Proc nesrovnat stav krkonosskych versus sumavskych lesu "tesne pod hranici lesa" (jasne ze opravdove hranici lesa se na Sumave blizi pouze Arber)
s poukazem na velke, pry i "ozdravne" (jak "ekologove" oznacuji tu druhou udalost) kalamity ktere je pred 35 -55 resp. 15 -35 lety postihly
Odpovědět
severnich Cech. Kdyz se tak dnes divam po lesich v Jizerkach, nemluve o Krkonosich tak mam pocit, ze tehdejsi strasliva katastrofa byla vlastne
jen docasnou epizodou, jejiz stopy uz jsou dnes jen malo viditelne a je radost pohledet na ty nove, zdravi kypici lesy. V Krkonosich prezila - na rozdil od smrkovych velikanu v lesich pobliz hranicniho hrebene Sumavy - vetsina i tech nejvice exponovanych "vlajkovych" smrku stari i nekolika set let a ma se cile k svetu.
Co chci sdelit? Pokud se - receno jazykem "ekologu,ochrancu Sumavy" - s sumavskymi lesyv dobach kurovcove kalamity nic moc zavazneho vlastne nestalo ba naopak ty lesy smeruji k budoucimu ekologickemu "nirvany" pod laskyplnym, ale prisnym (opovazte se tam chodit na navstevu !) dohledem ochranaru mozna i ucinneji, nez by tomu bylo bez pomoci kurovce - jak potom hodnotit tu "bolsevickou" imisni katastrofu kyselych destu pred 50 lety? Z ktere se priroda tak krasne zregenerovala.
Nebo teda presneji. Co pisi "vedci" na tema porovnani zkazy krkonosskych/jizerskych/krusnohorskych zpusobene imisni kalamitou pred 50 lety - versus zkazy nejen sumavskych lesu zpusobene kurovcem v poslednich desetiletich? Pokud bagatelizujeme ucinek kurovce a tvrdime, ze vlastne provadi potrebnou ocistu lesa - proc stejnymi slovy nehodnotime i tu imisni kalamitu pred 50 lety?
Proc nesrovnat stav krkonosskych versus sumavskych lesu "tesne pod hranici lesa" (jasne ze opravdove hranici lesa se na Sumave blizi pouze Arber)
s poukazem na velke, pry i "ozdravne" (jak "ekologove" oznacuji tu druhou udalost) kalamity ktere je pred 35 -55 resp. 15 -35 lety postihly
MZ
Miloš Zahradník
19.5.2025 11:14 Reaguje na Miloš ZahradníkPardon za preklepy. Kdyz to zestrucnim - rad bych videl nezavisle,
chladnokrevne a nesentimentalni a opravdu vedecke (dnes casto uz mezi vedcem a aktivistou nerozeznate ani podle poctu titulu ci "vedeckych clanku v renomovanych zurnalech") porovnani dopadu, ktere mela "imisni katastrofa" pred 40 -50 lety versus "kurovcova kalamita" poslednich desetileti na ceske lesy. Vycislit ekonomicke ztraty plus pokusit se odhadnout (pokud mozno ne pseudovedeckymi
jednostrannymi, fakticky nicnerikajicimi "merenimi" byt preba pouzivajicimi moderni techniku) celkove "globalni" efekty techto dvou udalosti. Pohovorit o nich celkove, nepouzivat "argumenty" jako mavani chaotickymi nicnerikajicimi srazkovymi uhrny buhviodkud
Kdyz jsme u tech srazkovych uhrnu - co by melo smysl, by bylo
zverejnit treba podrobne zaznamy mesicnich apod. prutoku Labe
v Usti/Decine v poslednich 150 letech. To jsou totiz grafy
jejichz (kriticke - a s pokusem odhadnout, jak to mereni mohlo byt presne) studium by melo) studium by smysl melo. Mozna by melo smysl
i porovnat srazkomery Churanova s nejakou rozumnou novejsi stanici na pohranicnim hrebenu Sumavy. Podobne v Krkonosich - vzit udaje
Labske boudy apod. (pozor uz na Lucni boudu a tamni hausnumera)
porovnat to se Spindlem apod.
Odpovědět
chladnokrevne a nesentimentalni a opravdu vedecke (dnes casto uz mezi vedcem a aktivistou nerozeznate ani podle poctu titulu ci "vedeckych clanku v renomovanych zurnalech") porovnani dopadu, ktere mela "imisni katastrofa" pred 40 -50 lety versus "kurovcova kalamita" poslednich desetileti na ceske lesy. Vycislit ekonomicke ztraty plus pokusit se odhadnout (pokud mozno ne pseudovedeckymi
jednostrannymi, fakticky nicnerikajicimi "merenimi" byt preba pouzivajicimi moderni techniku) celkove "globalni" efekty techto dvou udalosti. Pohovorit o nich celkove, nepouzivat "argumenty" jako mavani chaotickymi nicnerikajicimi srazkovymi uhrny buhviodkud
Kdyz jsme u tech srazkovych uhrnu - co by melo smysl, by bylo
zverejnit treba podrobne zaznamy mesicnich apod. prutoku Labe
v Usti/Decine v poslednich 150 letech. To jsou totiz grafy
jejichz (kriticke - a s pokusem odhadnout, jak to mereni mohlo byt presne) studium by melo) studium by smysl melo. Mozna by melo smysl
i porovnat srazkomery Churanova s nejakou rozumnou novejsi stanici na pohranicnim hrebenu Sumavy. Podobne v Krkonosich - vzit udaje
Labske boudy apod. (pozor uz na Lucni boudu a tamni hausnumera)
porovnat to se Spindlem apod.
HH
Honza Honza
19.5.2025 13:09 Reaguje na Miloš Zahradníkzajímavé srovnání.
Ale: v té době ještě normálně pršelo, spíše více než "normálně", nebylo takové oteplení.
Právě že v současnosti kolabují i původně stabilní stepní oblasti - které by byly stabilní pokud nejsou rozorány jako Velké planiny v Americe, není nedostatek predátorů (Afrika), je nadbytek býložravců - Mongolsko.
V dnešní době hrozí kolaps, i když budeme maximálně zavodŇovat, úlohu lesa posilovat, natož pak když budeme odlesňovat a funkci lesa narušovat.
výpočty, které dokazují, že vykácením lesa se jeho funkce nezhorší dokonce zlepší jsou vadné ne svými čísly ale svojí interpretací, neberou ohled na jiné skutečnosti, protože to tak není. Jako není 1+1 = 4, takový výpočet je vždy vadný.
Odpovědět
Ale: v té době ještě normálně pršelo, spíše více než "normálně", nebylo takové oteplení.
Právě že v současnosti kolabují i původně stabilní stepní oblasti - které by byly stabilní pokud nejsou rozorány jako Velké planiny v Americe, není nedostatek predátorů (Afrika), je nadbytek býložravců - Mongolsko.
V dnešní době hrozí kolaps, i když budeme maximálně zavodŇovat, úlohu lesa posilovat, natož pak když budeme odlesňovat a funkci lesa narušovat.
výpočty, které dokazují, že vykácením lesa se jeho funkce nezhorší dokonce zlepší jsou vadné ne svými čísly ale svojí interpretací, neberou ohled na jiné skutečnosti, protože to tak není. Jako není 1+1 = 4, takový výpočet je vždy vadný.
HH
Honza Honza
19.5.2025 13:24 Reaguje na Honza HonzaMůže se to stát, pokud stávající les byl vadný = přehuštěný, probírkou jeho funkci zlepšíte. Ale to je právě ta interpretace, ten závěr: např.: původní les byl přehuštěn a kůrovec jej omladil, jeho funkci zlepšil
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.5.2025 12:37 Reaguje na Miloš ZahradníkZhruba máte pravdu, ale ne tak úplně. Imise měly hluboký vliv jek na stromy, tak i na věškerý viditelný i neviditelný život. Houby, chvostoskoci, lišejníky....
Ten kůrovec měl vliv taky, ale asi ne tak razantní. Ony by menší a postupné kůrovcové holiny byly užitečné biodiverzitě. Jejich problém je nadměrný rozsah a krátké období.
Odpovědět
Ten kůrovec měl vliv taky, ale asi ne tak razantní. Ony by menší a postupné kůrovcové holiny byly užitečné biodiverzitě. Jejich problém je nadměrný rozsah a krátké období.
